Vyhledávání
21.1.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
23-11-2007
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben „O Roma vakeren“!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives vakeraha palo sikľiben u pale amare školi.

Evropská komise vyzvala Českou republiku a Slovensko, aby přijaly taková opatření, která v budoucnu zabrání diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. A právě vzdělání je téma dnešního O Roma vakeren.

Vakeraha tiž palo jekh sgejľipen…

Ve druhé polovině O Roma vakeren se také vydáme na setkání s krajany z Rumunska. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány
Minulý týden Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl o tom, že Česká republika porušila právo 18 romských dětí z Ostravska na vzdělání tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Velký senát tohoto soudu zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. James Goldston, výkonný ředitel Open Society Justice Initiative a právní poradce stěžovatelů, řekl Janě Šustové další podrobnosti.

Evropský soud pro lidská práva (Foto: Evropská komise) Jaký dopad bude mít podle Vás toto rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva na romské děti z jiných zemí?

„Tento rozsudek bude mít dopad na Romy ale i na ostatní menšiny po celé Evropě. Jasně totiž říká, že jakákoliv diskriminace buď na základě etnických nebo jiných rozdílů je ve všech sférách života společnosti nezákonná.“

Velký senát zvrátil rozhodnutí nižších soudních instancí. Na základě jakých analýz se takto rozhodl?

„Ten Velký senát vidí věci jinak než ostatní soudy. Takže úkolem toho Velkého senátu je podívat se na to, jak rozhodují soudy nižší instance, které jsou pod ním, jaká je jejich rozhodovací praxe. A má zhodnotit, jestli je potřeba udělat nějaké změny v tom, jak soudy rozhodují. A proto když jsme obdrželi rozhodnutí toho soudu nižší instance, tak jsme se obrátili na Velký senát, aby ten případ diskriminace posoudil a zjistil, zda ta rozhodovací praxe nižších soudů byla správná. A Velký senát nám dal za pravdu.“

Co všechno soud analyzoval ve školském systému v České republice? Určitě se musel podrobně zabývat tím, jak u nás probíhá vzdělávání...

James Goldston (Foto: Jana Šustová) „Ten rozsudek je velice komplexním shrnutím toho, jaké byly zákony, jaká pravidla se uplatňovala a jaká byla skutečná praxe ve školách, jak se školy nebo vůbec státní orgány chovaly k romským studentům. Velký senát posuzoval vstupy - a to jakým způsobem jednají vzdělávací organizace, jakým způsobem rozhodoval Ústavní soud České republiky, před kterým se to také řešilo, a jakým způsobem k tomuto problému přistupovala vláda. Takže velice pečlivě a podrobně zvažoval argumenty, které ten soud a vláda předkládali v průběhu řešení toho případu.“

A jakým způsobem členové Velkého senátu zkoumali, jak u nás funguje školství?

„V průběhu celého toho řízení shromáždili velké množství informací. Jednak měli oficiální informace od vlády, od vysokých škol a jednak informace od samotných žadatelů o tom, jaký je jejich pohled na to, jak to v těch školách funguje. A navíc měli informace ještě ze třetí strany - od odborníků, kteří analyzovaly situaci ve školství. Takže těch informací měli velké množství.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Segregace ve školství je také určitá forma rasismu
Na situaci romských dětí v českém školství se Jana Šustová zeptala také inženýra Karla Holomka, předsedy Společenství Romů na Moravě.

Ing. Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Vy sám jste dosáhl vysokoškolského vzdělání, měl jste někdy jako Rom kvůli svému původu v českém školním systému problémy?

„Já jsem žádné problémy kupodivu neměl, ale to bylo proto, že můj otec byl vysokoškolsky vzdělaný právník, vlastně první Rom, který graduoval na Karlově univerzitě. Takže v době, kdy jsem začal chodit do školy, jsem už byl veden náležitým způsobem. Protože jsem byl celkem dobrý žák, ani učitelé neměli důvod se mnou mít nějaké problémy, takže jsem bez problémů mohl studovat střední školu i vysokou školu. Ale musím říct, že pro mě nebylo nejdůležitější věcí to studium, které jsem zvládal celkem bez problémů, ale to, že jsem měl možnost být v prostředí lidí, kteří mě vnímali jako Roma a přitom, když jsem se dostal do nějakých problémů, které by mohly vyznít jako nějaká úhona na cti, protože jsem Rom, tak mě z toho kamarádi nebo kamarádky vždycky vyvedli. To byla pro mě obrovská škola, takže vidím věci na dvě strany. A to je dobré.“

Vy se hodně stýkáte s Romy, pracujete s nimi. Když pozorujete situaci romských dětí ve školách, co byste o tom dokázal říci?

„Ta situace je skutečně vážná, a to v několika aspektech. Především se romské děti koncentrují na jedno místo. Vzniká tedy segregace, školy, které soustřeďují žáky jednoho etnika, jedné skupiny, vlastně i sociálního postavení. A to je nesmírně špatné. Zasluhují se o to nejenom naše školské instituce, i když ne vždy na tom mají vinu, ale i sami romští rodiče, kteří ještě nepochopili, jak důležité je vybrat si skutečně dobrou školu, o což normálně rodiče v majoritě, kde je nějaká kontinuita, snaží. Vždycky chtějí, pokud na to to dítě má, dát ho do dobré školy. To je samozřejmě velký problém, protože segregace je samozřejmě také určitá forma rasismu, který se pak může projevovat nejenom u těch dětí ve škole, jejich šancemi do budoucna, ale také v dospělém věku. Protože děti majority, třeba české, neznají romské děti, romské děti neznají české a už v dospělosti nastávají problémy - ta nedorozumění, která známe.“

Co říkáte na rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva, které potvrzuje, že Česká republika porušila právo 18 dětí z Ostravska na vzdělání tím, že byly zařazeny do zvláštních škol?

„To je ohromný úspěch. Samozřejmě, tyto děti už to nepostihne. Ale je to jakýsi precedens, který říká z instituce, která je pro to určená, dovnitř do České republiky: děláte tu něco špatně, něco s tím udělejte. Řada lidí v České republice, která až dosud na to měla špatný názor, najednou zjišťuje, že na té diskriminaci Romů něco je. Přeci jen ty Romové nejsou vším tím, co se jim vyčítá, vinni, možná, že v tom také my hrajeme špatnou roli. V tom vidím také ohromný přínos, který by mohl nastat. Ale věci nejsou jen soudním rozhodnutím, odstranit ty důsledky, to je obrovská práce, která není na jednu generaci. To by bylo ale jiné téma, kdybych měl o tom povídat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Je důležité vybrat dětem dobrou školu
Slova Karla Holomka o tom, jak je důležité, aby rodiče vybrali pro své dítě dobrou školu, potvrzuje i Jana Frantíková ze Střediska náhradní rodinné péče. Tato sociální asistentka je hodně v kontaktu s pěstounskými i adoptivními rodinami romských dětí. Sama má deset dětí, z nichž pět je adoptovaných a z toho tři jsou romského původu.

Romské děti, které jsou v náhradní rodinné péči v neromských rodinách Mají romské děti, které jsou v náhradní rodinné péči, také ten problém, že by byly zařazovány do zvláštních škol?

„Myslím, že tento problém nemají, protože mají bílé rodiče, kteří se umí orientovat v této společnosti a není pro ně problém sednout k internetu, najít nejvhodnější školu, vzít děti, jet tam na návštěvu, zeptat se ředitele, domluvit se s třídní učitelkou... Řada rodičů, kteří vychovávají romské děti, má vysokoškolské vzdělání, v každém případě jsou to rodiče se vzděláním, kteří umějí komunikovat, kteří se domluví. Takže oni pro svoje děti vyberou ty nejlepší školy. Dokonce bych řekla, že moje zkušenost je taková, že je tlačí ještě lehce nad ten limit, který ty děti mají.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Problémy související s rasismem se v loňském roce u nás zhoršily, zejména v přístupu k romské menšině. Zpráva neziskové organizace Evropská síť proti rasismu také připomíná vystěhování Romů ze Vsetína, sterilizaci romských žen, přístup romských dětí ke vzdělání a také, že Česká republika stále nepřevedla do svého práva směrnici Evropské unie o rasové rovnosti. Podle zprávy ENAPu by vláda měla být aktivnější a zaujmou jasné stanovisko k rasismu.

Krém pro všechny barvy kůže Nejlepším počinem letošního Evropského roku rovných příležitostí pro všechny se stala kampaň Krém pro všechny barvy kůže brněnského sdružení IQ Roma servis. Ocenili ji zástupci všech států Evropské unie v Lisabonu, kde slavil úspěch i romský zpěvák Radek Banga a jeho skupina Gipsy.cz. Cílem Evropského roku rovných příležitostí bylo zvýšit povědomí o požadavku na rovné šance a zákazu diskriminace.

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková při návštěvě Mostecka varovala před vznikem nových ghett. V místech, kam se stěhují noví Romové, se zvyšuje kriminalita a také konflikty s místními občany. Stehlíková si slibuje pomoc od Agentury pro boj se sociálním vyloučením, která má spolupracovat s radnicemi, neziskovými organizacemi, školami, úřady práce a obyvateli problémových lokalit. Jenže realita je zatím úplně jiná. Podle místostarostky Obrnic na Mostecku starousedlíci obec opouštějí a stěhují se tam Romové, kteří jdou za velice lacinými byty, ale přitom do lokality s vysokým procentem nezaměstnanosti. Stejná situace je i v Bílině.

Soudce bruntálského okresního soudu odsoudil brutální strážce krnovské Hypernovy k podmínečným trestům. Pavlu Šantorovi z Chebu, který už jednou podobným způsobem řešil krádež v Kauflandu, senát uložil trest nejpřísnější – tři roky s dohledem a maximální zkušební dobou na pět let. Strážce obvinili romští mladíci, kteří byli zbiti a poté nazí vyhozeni zadním vchodem na ulici.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Jak jsme vám už řekli, Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že ČR porušila právo romských dětí z Ostravska na vzdělání a také zákaz diskriminace tím, že byly zařazeny do zvláštních škol. Rodiče si stěžovali, že jejich děti skončily ve zvláštních školách neoprávněně jen kvůli svému původu a že tím bylo porušeno jejich právo na vzdělání. Jak nám řekl Kumar Višwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití - tento proces trval řadu let a jeho výsledek má velký význam.

Kumar Vishwanathan (Foto: Jana Šustová) „Tak deset let znám ty rodiny, to znamená, že už deset let o něco usilujeme a navzájem se podporujeme.“

Jaké jsou Vaše pocity, když jste došli k tomu cíli?

„Já sdílím hlavně ty pocity s rodiči – je to krásný rozsudek. A také má obrovský význam to, že Romové vyhráli. To je tak zásadní, že to má dopad na celou společnost. Myslím, že ten rozsudek bude mít i dopad napříč Evropou z hlediska toho, že třeba předtím bylo řečeno, že je to v pořádku vytvořit zvláštní školy, aby mohli zohlednit zvláštní potřeby. A teď po rozsudku říkám ne ne ne... pokud chcete upotřebit zvláštní potřeby s tím, že ty děti oddělíte, tak to promiňte, to je diskriminace. Tak to neexistuje. My jsme deset let o toto usilovali, deset let je dlouhá doba. Opravdu pokud spadne nová žaloba, vyhrajeme znovu. Nebo vyhrají Romové. To znamená, že se ten systém školství moc nezměnil. Možná je ten nový školský zákon dobrý, v určitém směru byla odvedena dobrá práce, ale bohužel realita je stále stejná jako předtím.“

Jaký si myslíte, že mají Romové vztah ke vzdělání? Jaký mají zájem? Řekněte Vy svůj názor, pracujete s Romy řadu let.

„Já teď v Ostravě vidím obrovský vzestup zájmu o vzdělání z řad Romů. Hlavně ženy, i ty které mají rodiny, se vzdělávají. Například i v sociálních oblastech. A nevím jestli je to náhoda, ale v našem občanském sdružení je 18 Romů, kteří chodí na střední školu a zajímavé je, že i jejich děti chodí ve stejnou dobu na střední školu. Neustále k nám chodí lidé, kteří hledají možnost se vzdělávat. Teď vedeme jednání s různými středními školami, kde by mohli studovat. Jsou to všechno soukromé školy a to je také zvláštní, proč jen soukromé školy a proč ty státní školy moc nereagují, aby se tam Romové přihlásili. Ale musíme na druhou stranu pochopit, že ti uchazeči mají obrovské trauma, časté problémy jsou s matematikou, protože oni měli třeba jen deset hodin matematiky za rok z té základní školy a najednou mají zvládat středoškolské učivo. Bojí se, že to nedokážou a není to proto, že by se nechtěli učit, jen se bojí. Oni musí překonávat obrovský strach z vlastního neúspěchu v celém systému. To je větší problém, než se zdá. Chce to jim dát trochu šanci, je to maličkost je podpořit věcně, doučováním nebo jen slovní podporou. Ti lidé pak věří, že to dokážou, že udělají ty zkoušky a jdou dál.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva
Jedním z rodičů ze skupiny osmnácti Romů z Ostravska, kteří si stěžovali u Evropského soudu pro lidská práva, je Marcela Miková. Její syn byl na zvláštní školu přeřazen z toho důvodu, že má silnou chronickou bronchitidu a ve škole často chyběl.

Kumar Vishwanathan (vlevo) a Marcela Miková (vpravo) Foto: Jana Šustová „Můj syn zažil to, že byl přeřazen ze základní školy na zvláštní školu. Ztratil to, že v té zvláštní škole je pomalejší učivo, je lehčí a mnohé vědomosti za ty dva roky, myslím, ztratil. Můj syn se jmenuje Julius Mika a ztratil možná i tu možnost jít dál, jít na vysokou nebo se něčeho chytnout. Tím, že ty roky měl ztracené, byl i zklamaný.

Marcela Miková věří, že vítězství u Evropského souu pomůže i dalším dětem.

„My jsme to udělali hlavně proto, aby to ty ostatní děti nemohlo potkat. Tím, že to vyhrajeme, tak už se to nebude opakovat. Aby zkrátka měly šanci ty další děti. O ty peníze mi ani tak nejde, protože to, co by dneska mohl třeba být můj syn, to nikdo neví, ani já ne. Myslím si, že ta částka je tak akorát pro něho, aby si s tím naložil tak, jak on bude chtít.

Výhra u soudu celou rodinu samozřejmě potěšila.

„No byl to fakt šok, a obrovská radost. Celá rodina jásala, že jsme to fakt dokázali - nejenom my, ale také naši sponzoři, kteří se do toho fakt obuli a jsou všichni moc rádi, nadšení jsou všichni.

Další matkou z Ostravska, která si stěžovala u Evropského soudu a uspěla, je Darina Balážová.

„Je to fakt dobrý pocit. Trvalo to devět let a já už o tom fakt pochybovala, že ta pravda vyjde najevo.“

A kde byl vlastně ten začátek, kdy jste zjistila, že se vaše dcera dostává do takové situace?

„Ona byla normálně přijata do základní školy jako normální prvňáček. A po tom druhém pololetí si mě zavolali do školy řekli mi, že to dcerka nezvládá, že je strašně pomalá na to učivo a že oni by to viděli spíš na tu zvláštní školu. Já jsem ze začátku byla proti nim, ale oni mi to pořád vysvětlovali, že ona to opravdu nezvládá a že je pomalá a tak jsem s tím nakonec souhlasila, aby ji tam poslali.“

S kolika romskými dětmi chodila do té první třídy?

„No asi s třemi nebo čtyřmi.“

A ty se také potom dostaly do zvláštní školy?

„Ano, ty se také dostaly do zvláštní školy. Neudržely se v té první třídě.“

Jaké má Vaše dcera vzdělání?

„Vzdělání zatím nemá žádné, nešla se učit, protože má tři děti.Myslím si, že třeba nemuselo dojít k tomu, že už je matkou tří dětí. Přeji si to, aby se toto nestalo i mým vnoučatům, protože mi na nich záleží.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Praze se sešli krajané z východních zemí
Prahu navštívili naši krajané z východních zemí. Marie Vrábelová si pozvala k mikrofonu jednu z nich, Jiřinu Šubertovou z rumunského Temešváru.

Soubor Slavíček z Temešváru (Foto: Martina Stejskalová) „Otec, matka, babička, dědeček všichni byli Češi, já jsem pátá generace. Manžel pochází z Rovenska, já z Aibenthaalu, tam jsme si ustanovili rodinu, máme dvě děcka, který cítí a žijí po česky.“

Vy všichni jako naši krajané stýkáte se?

„My se stýkáme na narozeniny, masopust, Velikonoce, dožínky, svatodušní svátky nebo májová posvícení. Potom jsou koledy, kde chodíme po městě a koledujeme v češtině, slovenštině a rumunštině, a pak je Silvestr. Takže toto dodržujeme a jsme spolu. Moje babička vyprávěla, ona byla narozena 1870, ona mě vychovala od malinka. Ta mi vyprávěla, že její babička se narodila na lodi na Dunaji. Oni byli vyhnáni, cesta trvala dva měsíce, když došli do té krajiny, kde jsou teď ty české vesnice, tak byli vyklopeni v takovém lese. A to prý byl takový trest od České republiky, jak bývala pod Rakouskem. Neměli jídlo, neměli groše, nemohli se vrátit zpátky. Tak si představte: oni si vysekali lesy, udělali si boudy do země, ze začátku – první dva nebo tři roky. A tam potom vysekávali lesy a obdělávali půdu a zůstali tam. Každá vesnice se jmenuje tak, odkud pochází.“

Jak se žije v těch českých vesnicích?

„Je to těžký život. Práce tam už není, každá rodina, když ji najde, tak ve velkých městech a když ne, tak jde zpět do České republiky. A vidím, že jsou zde uznáváni, žijí tady, dostanou byt, ale necítí se jako doma.

Myslíte si, že si tady žijí Češi lépe než vy v Rumunsku?

„Žijí lépe, ale co jsem tady viděla, že každý je jen pro sebe, to u nás není.“

Jak se jmenují vaše děti jménem? Pojmenovala jste je česky?

„Ano, všechny děti se jmenují česky: syn je Elizeus a Francisk, dcera je Renate Antoneta, teď mám malého synka, to je Josef, maminka byla Rozália, táta byl Josef, děda Josef, Marie... Samá česká jména.“

Jak si udržujete kroje? Sami si je vyšíváte?

„Sami. Jsou ženy, které se to naučily od babičky od maminky a samy si doma šijí ty kroje. Nemáme na to švadleny.“

A mezi sebou mluvíte zásadně česky?

„Mezi sebou a v rodině mluvíme česky. Chci vám také říct, že si také udržujeme česká jídla. Knedlíky, šupnudle, české koláče, české vdolky.“

K jaké národnosti se tedy hlásíte?

„Hlásím se k české národnosti.“

Řekněte mi, jak tam žijí Romové?

„Mají tam byty, mezi těmi, kdo vystudovali vysoké školy, jsou i Romové. Mezi Romy jsou moudří lidé.“

A mezi Romy je dost vzdělaných lidí?

„Jsou a jej jich dost, dělali fakultu ekonomickou. Není jich hodně na celkový počet Romů, ale kteří jsou, tak se snaží dělat edukaci, ale i takové cvičení, setkávají se a tak.“

A jak mluví? Mluví romsky?A udržují si svou kulturu?

„Ano, mluví romsky, i v rádiu mluví romsky, jen to, co nemůžou jinak vyložit, to řeknou v rumunštině. Ale romsky mluví.“

Jak byste hodnotila Čechy, jací jsou?

„Nepomáhají si jeden druhému, my tady máme rodinu, tady jsou naši vnuci už deset let. Tak jsme je navštívili. Jeden chlapec má deset let, druhý osm a neznají sousedy.“

Takže některé děti se vám vrátily do Čech?

„Vrátily se do Čech a teď se chtějí vrátit zpátky. Když si seženou nějaké peníze, tak si v Rumunsku koupí lepší byt, protože tam má sousedy a kamarády, kteří mu kdykoli pomůžou. Tahle země je strašně odcizená, každý žije sám za sebe.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.06.2008V září se uskuteční 2. ročník Krajanského folklórního festivaluO Roma Vakeren

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Podle Evropského soudu pro lidská práva byly romské děti v českém školství diskriminovány
Reportáž:  Segregace ve školství je také určitá forma rasismu
Reportáž:  Je důležité vybrat dětem dobrou školu
Zprávy: 
Reportáž:  Názor Kumara Vishwanathana na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Reportáž:  Rozhovor s matkami, které uspěly u Evropského soudu pro lidská práva
Reportáž:  V Praze se sešli krajané z východních zemí

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz