Vyhledávání
22.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana anro jekhetaniben Darja Pardubicende. Palo trauma the pale identita amenca vakerela e Jana Horváthovo andalo amaro Muzeum Brnate.

Nejdříve se společně vydáme mezi Romy do pardubického sdružení Darjav a pak na odborný seminář na téma Trauma a identita.

Vakeraha tiž palo eticko kodexos predalo nipi so den buťi, phenaha tumenge, so kerel e vláda predalo Roma, aj len te el buťi.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o etickém kodexu pro podnikatele a dozvíte se, jak pokračuje program na pomoc lidem, kteří žijí ve vyloučených lokalitách. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Pardubické sdružení Darjav pořádá kurzy v práci na počítačích
Pardubické občanské sdružení Darjav, které pracuje s romskou komunitou, pořádá rekvalifikační kurzy v práci na počítačích. Ve svém zařízení v Husově ulici učí Romy z celých Pardubic. Počítače získali díky spolupráci s European Consulting. O celý cyklus kurzů je mezi pardubickými Romy velký zájem, což potvrdila ředitelka občanského sdružení Darjav Věra Horváthová v rozhovoru s Filipem Novotným.

S ředitelkou o.s. Darjav Věrou Horváthovou si teď jdeme povídat o projektech. Pojďme si nejprve představit institut, který se jmenuje European Consulting Company a je to společnost se sídlem v Praze. Vy s ní spolupracujete na zajímavých projektech. O co se jedná?

"S touto společností realizujeme projekt, který se nazývá ProRom, a jedná se o rekvalifikační kurzy na PC pro Romy. V podstatě v celých Pardubicích kdokoli, kdo má zájem, má možnost zúčastnit těchto rekvalifikačních kurzů."

Jedná se tedy o vzdělávání romské komunity. Kdy ty kurzy začaly? A kolik už jich proběhlo?

"Začaly probíhat v březnu 2007, když jsme se stali oficiálně partnery s tou společností. V první fázi proběhlo to, že naši zaměstnanci, naši lektoři, prošli rekvalifikačními kurzy a to tím způsobem, aby mohli oni sami školit naše klienty. Pak započaly kurzy u nás v našem občanském sdružení. A ještě předtím jsme dostali od této společnosti počítače, které byly zprovozněny těmto účelům."

Ty kurzy už se tedy rozběhly. Jak dlouho ještě poběží a kolik máte nyní účastníků?

"Budou probíhat oficiálně do listopadu letošního roku, v těchto kurzech však i nadále budeme pokračovat. Uvidíme jaký bude zájem, ale už v této chvíli máme minimálně dalších 15 lidí, kteří o tento kurz jeví zájem. Jinak jsme proškolili už 15 účastníků."

Co dostane ten účastník po absolvování takového kurzu a co se v něm vlastně naučí?

"Získá samozřejmě certifikát o jeho absolvování, který může použít v běžném životě i v zaměstnání. Naučí se základy práce s počítačem, jeho obsluhu. Počítač - přítel člověka, to je vlastně název toho kurzu Obsluha a práce s počítačem. Potom další kurz je Počítač pro práci i zábavu, seznámení s počítačem a se základy jeho obsluhy, Práce s textem a tabulkami, což jsou základy kancelářské administrativy a nakonec Svět internetu, což je práce s internetem plus elektronická pošta."

Je tady také s námi Dan Müller, který je terénním pracovníkem Darjavu a proškolený lektor.

"Bylo to školení, které nám přineslo hodně. Hlavně jsme se naučili i my sami na počítači a hlavně nám to přineslo to, že už víme, jak to učit i ty ostatní Romy, jak pracovat s počítačem."

Je tady se mnou také Radek Gašpar, který tím kurzem prošel a stal se z něj také školitel.

"Tak já jsem se tam hlavně naučil základní věci, které potřebuji."

Co jste uměl na počítači, než jste přišel do kurzu? Byly to třeba jen hry? Nebo už jste ten počítač trošku znal?

"Já jsem ho vlastně neuměl ani zapnout, tak jsem tam šel, no a teď už umím všechno. Když člověk chce, jde do takové práce, kde jsou počítače."

Myslíte si pánové, že je důležité v dnešní době ovládat počítače v práci?

"Samozřejmě, protože dneska už je počítač úplně všude. Dokonce i pokladní ho má, ve skladě skladník... Úplně všude, kam se člověk podívá, je počítač."

"Já si myslím, že ano."

Když budete hledat práci, myslíte si, že by vám to mohlo pomoct to, že ovládáte počítače, že máte takovýto certifikát?

"Já si myslím, že ano, snad."

Vy, Věro, jako ředitelka jste se určitě zašla na ten kurz podívat. Jaká na něm byla atmosféra a jak to vůbec účastníci kurzu brali?

"Moc se jim to líbilo, protože my se snažíme motivovat tím způsobem, že je nalákáme, aby se podívali, aby přišli, aby věděli, jak takový počítač vypadá, aby si zkusili sáhnout na myš na klávesnici a aby si hlavně zkusili sami s tím počítačem pracovat. Takže ta nálada byla velmi vzrušující, zapojily se i děti z místní lokality. V rámci toho jsem udělali malý kroužek pro děti, kde si mohou hrát hry a vlastně se i učí s tím počítačem pracovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2007Pardubické sdružení Darjav pomáhá Romům zlepšit jejich životní prostředíO Roma Vakeren
18.10.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Identita jako jedno z romských traumat
Koncem října se v Praze uskutečnil odborný seminář na téma Trauma a identita. Ředitelka Muzea romské kultury v Brně, doktorka Jana Horváthová, na něm vystoupila s přednáškou Identita jako jedno z romských traumat, ve které mimo jiné velmi otevřeně hovořila o své rodině. Více se dozvíte v příspěvku Jany Šustové.

Jana Horváthová na semináři Trauma a identita Řada Romů se ke svému romskému původu vůbec nehlásí, pociťujete tento problém i nějak v práci Muzea romské kultury?

"Stává se nám v poslední době, že nám volají buď příbuzní nebo přímo ten samotný člověk, s kterým jsme dříve dělali třeba nějaký výzkum, a nechtějí být zmiňováni v souvislosti s Romy. Dosti často je to u hudebníků, kteří mají relativně velký úspěch i u majoritní společnosti, například jednoho jsme zmiňovali na našich webových stránkách a on nás žádal, abychom ho v této souvislosti neuváděli, najednou už nechce být spojovaný s Romy. Nebo se nám také stává, že Romové, jejichž fotografie jsme měli ve sbírkách, mají také obavy a chtějí, aby ty jejich fotky byly staženy z výstav. Samozřejmě tato situace nás naplňuje smutkem a myslím si, že ti Romové by se takto nerozhodli, pokud by necítili tlak společnosti a to je škoda."

Jak Vy sama jste prožívala svou romskou identitu? Jak jste se s ní vyrovnávala? Bylo to těžké?

"Já jsem se s tím vyrovnávala těžce až do svých 19 nebo 20 let, kdy jsem byla už studentka na vysoké škole a ta vysokoškolská studia mi pomohla se vyrovnat se svým romským původem, i když u mě jenom s částečným, a i to bylo pro mě bylo těžké. A prakticky i dnes v souvislosti s přípravou referátu na tuto přednášku ‚Trauma a identita‘ jsem si uvědomila, že jsem tzv. ‘křižovatka‘ jak se mezi Romy říká těm míšeným Romům nebo Romům ze smíšených manželství. Tak opravdu to na mě přesně platí. A dá se říct, že vidím do obojího, do majority i do té romské menšiny a stojím tak někde na tom rozcestí. Ten výraz ‘křižovatka‘ je nakonec vlastně hrozně přiléhavý. A ať chci nebo ne, tak si to musím přiznat, protože tak to je."

Vy pocházíte z takové dávné rodiny Romů. Váš dědeček dosáhl vysokoškolského vzdělání, jak k tomu došlo? Musel se nějak vymanit z romské společnosti? Jak dosáhl toho úspěchu?

"To je právě také na tom trošku to smutné, že naše rodina žila na Moravě od minimálně 18. století a oni se postupně začali do integrovat společnosti, ale ta společnost o ně nestála. Čili oni museli hodně vyjít té společnosti vstříc, aby jim to usazení umožnila, takže se u nich prakticky jednalo o jakousi asimilaci. A můj dědeček, který se ještě narodil v ubohé romské osadě, tak aby se vyrovnal té majoritě, musel vyvinout obrovské úsilí a podařilo se mu to. A své děti vychovával podobně, aby nemusely řešit stejné problémy jako on. Takže je neučil romsky a tlačil je naopak do toho majoritního způsobu života. A teď můj otec se cítí být Romem, pracuje pro Romy, ale má právě ten problém, že se snaží doučit romštinu, i když už v pokročilém věku, ale prostě je to určitý problém. Vlastně ten děda to udělal za nás, kdyby to neudělal, tak my jsme dnes ti potřební Romové, kteří potřebují pomoc společnosti a kteří budou asi nezaměstnaní a budou dělat problémy. Tak my už takové problémy společnosti neděláme, ale máme teď problémy trochu sami se sebou, protože už zase cítíme, že stojíme na pomezí. Nejsme v té romské komunitě, ale nejsme ani ve světě gádžů, my stojíme fakt na tom pomezí. Tak to jsou ty problémy s tou identitou."

Vy jste ještě jmenovala problémy, které pociťuje asi leckteré romské dítě ve škole, prožíval je váš děda, když se chtěl prosadit ve školním kolektivu, protože už začal chodit do obecné školy. Co řešil za problémy?

"No tak to právě známe z vyprávění, že on to řešil všechno rvačkami, že jakýkoli pokřik ‘Cikán‘, byl výzvou k boji a takto to řešil dost dlouho až do doby, kdy ho ti spolužáci začali brát jako sobě rovného a to jenom díky jeho prospěchu. On nakonec patřil k premiantům a když už byl na vysoké škole, dokonce dával kondice žákům z dobrých rodin, kteří byli sice materiálně zajištěni, ale v té škole jim to nešlo. On byl sice jako cikánský synek, ale přidělával si doučováním, takže on potom už tento problém neměl, protože si ho ostatní vážili. Ale na druhou stranu on sám byl natolik ukázněný, že věděl, že se musí chovat naprosto vzorně, aby nezadal nikomu příčinu, že ho nařkne, že je ‘špinavej Cikán‘ z osady. Takže on měl hroznou vnitřní sebekontrolu, která mu na druhou stranu hodně ztěžovala život, protože i trpěl dost takovými stavy úzkosti a depresí a jediným lékem pro něj bylo přijít mezi svoje lidi, mezi Romy na té mnohem nižší úrovni, ale jedině tam on začal být zase tím veselým člověkem. Takže to byla taková daň. A já jsem dnes ten svůj referát směřovala k tomu, aby ti lidé pochopili, že jsme dneska v jiné době, než když ti lidé museli za to takhle platit, že se do té společnosti integrují. Dnes by ta společnost měla být chápající a ti Romové by měli dostat možnost začlenit se do té společnosti jako Romové a ne jako mutanti, kteří toho pak litují a mají z toho psychické problémy."

Ještě je taková otázka romské mentality. Myslím, že Romové jsou hodně spontánní, radostní, veselí a přece jenom intelektuálové z řad Romů nebo i odjinud tak spontánní nebývají. Jak se s tím vyrovnáváte Vy nebo třeba vaši předci?

"Já tady mohu mluvit za sebe a za svého otce, protože já vidím, že my s tím opravdu problémy máme. My cítíme spoustu věcí emocionálně, ale nedostane se to z nás ven, protože máme ty zábrany a tu sebekontrolu, takže kolikrát Romům závidíme, že oni právě tu sebekontrolu nemají a právě to jim pomáhá. Když by měli mít nějaké psychické problémy, tak ten kolektiv je z toho dostane. Kdežto ten intelektuál si to už musí řešit nějak v sobě, protože nemá tu odvahu ty problémy zveřejnit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.03.2011Stále si říkala, že ona a její sestry jsou jiné...O Roma Vakeren
26.10.2007Identita jako jedno z romských traumatHistorie
05.09.2006Na Slovensku vyšla kniha představující staré pohlednice s romskou tematikouZprávy ze života Romů
01.09.2006Jana Horváthová jeden den šéfredaktorovala serveru Aktualne.czO Roma Vakeren
10.03.2005V Brně si připomněli výročí transportu Romů do OsvětimiZprávy ze života Romů
17.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.12.2003Vánoce v rodině ředitelky Muzea romské kultury v Brně Jany HorváthovéO Roma Vakeren
11.04.2003Také historička Jana Horváthová slavila Mezinárodní den RomůO Roma Vakeren
19.07.2002Vyšla nová kniha o historii RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Fórum 50 % podporuje ženy k rovným příležitostem ve veřejném životě
Občanské sdružení Fórum 50 % podporuje ženy k rovným příležitostem ve veřejném životě, ale i v politice, kde jich je dosud výrazná menšina. Jak se jim to daří, se zeptala Marie Vrábelová ředitelky tohoto sdružení Lenky Bennerové.

"Daří se nám to, ale jde to velmi pomalu, protože jistě víte, že v posledních volbách ten počet českých poslankyň ještě poklesl, takže ten vývoj jde opačným směrem, než bychom si představovali."

V čem konkrétně si myslíte, že by tam ženy byly prospěšné?

"Myslím, že tam hlavně mají právo být, aby tam zastupovaly svoje zájmy, svoje práva. A prospěšné se nám zdá, že by se ta politická kultura trochu zlepšila."

Kde ještě je nedostatek žen?

"V České republice je paradoxně dostatek žen v pozicích starostek menších obcí. Ale potom jak se ty obce zvětšují v města, statutární města a hlavní město, a také ta nejvyšší politika - sněmovna a parlament - tam je těch žen opravdu malinko. Podobná situace je v managementu v ekonomických pozicích, kde vlastně na těch vysokých manažerských postech ženy téměř nenajdeme. Je jich tam méně než 10 %."

Když má žena pocit, že je diskriminována ať už platově nebo profesně, může se na vás obrátit?

"Naše organizace se tímto přímo nezabývá, ale máme radost, že jsme lobbovali za antidiskriminační zákon, který teď prošel prvním čtením, tak doufáme, že jeho přijetí bude takovým prvním krokem pro oběti diskriminace, aby se mohly někde odvolávat, bránit se, ať už by to bylo nějakým mimosoudním dojednáním nebo dokonce prostřednictvím soudních sporů."

V jaké souvislosti je tam zahrnut tento zákon pro ženy?

"Jsou tam ženy v přístupu k zaměstnání, k bydlení, odměnám a tak podobně a podle něj je tedy zakázána diskriminace na základě pohlaví. Bohužel se ten zákon netýká přímo té naší oblasti a tou je politika."

Romské ženy jsou diskriminovány, máte s tím také nějaké zkušenosti?

"Romské ženy jsou oběťmi několikanásobné diskriminace, protože ta kombinace, že jsou ženy a že jsou zároveň z romské menšiny, je určitě horší než pro bílé ženy nebo pro muže z romské skupiny. My zatím s nimi nespolupracujeme, ale spolupracujeme částečně s organizací Athinganoi, která se snaží romským ženám pomáhat a i realizovala kurzy pro romské ženy, aby vstupovaly do politiky. Takže v tom rozhodně vidím možnou budoucí spolupráci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.03.2003ZprávyO Roma Vakeren
19.12.1997PrahaZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Romští aktivisté ze sdružení Romea vyzvali Romy, aby se zítra zúčastnili pietního setkání k uctění památky obětí Křišťálové noci. Chtějí tak podpořit židovskou komunitu a vyjádřit svůj odpor k pravicovým extremistům. Svoji účast přislíbila i romská skupina Bengas, která vystoupí ve večerním programu židovské náboženské obce.

Občanské sdružení Český západ z Dobré Vody u Toužimi, které pomáhá místní romské komunitě, chce stejné služby poskytovat i Romům v okolí. Využije při tom terénní pracovnici, která začala navštěvovat Novou Farmu a Služetín u Teplé. V těchto dvou osadách žijí početné romské komunity, potýkající se nejen kvůli sociálnímu vyloučení s mnoha problémy. Projekt financuje Evropská unie v rámci grantového schématu Podpora sociální integrace v Karlovarském kraji.

Most, Litvínov i další obce v regionu, například Obrnice či Bečov, čelí přílivu sociálně slabých občanů, zejména Romů. Na severu Čech nabízejí levné byty majitelé domů, zaměřující se především na neplatiče a problémové nájemníky lukrativních bytů v Praze a středních Čechách. Podle ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové tak existuje reálná hrozba vzniku nových ghett.

Brněnské Muzeum romské kultury bude v pondělí 12. listopadu od 17.00 hodin místem debaty nazvané Cejl a Romové k bytové situaci sociálně vyloučených rodin v Brně. Debaty se zúčastní i starosta Brna-sever Leo Venclík, poslanec Ondřej Liška a zástupci nevládních organizací. Akce je součástí festivalu Karneval rozmanitosti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Etický kodex pro podnikatele má zabránit diskriminaci zákazníků
Sdružení obrany spotřebitelů ČR vydalo etický kodex pro podnikatele, aby nedocházelo k jakékoli diskriminaci zákazníků. Té se mohou obchodníci dopouštět i nevědomky. Jakou diskriminaci ze strany podnikajících osob SOS zaznamenává a jak může být v boji proti tomuto nevhodnému chování nápomocen právě zmíněný kodex, na to se Jan Mišurec zeptal právničky Evy Petlachové.

"Jde vlastně o kodex nediskriminujícího podnikatele, který by měl zaručit spotřebitelům konkrétního podnikatele, který přistoupí k tomu kodexu, že nebudou při poskytování zboží a služeb diskriminováni. Například že tomu konkrétnímu spotřebiteli nebudou účtovány jiné ceny než jinému spotřebiteli za poskytnutí stejné služby, nebude mu z diskriminačního důvodu odmítnuta služba či výrobek."

O jakou diskriminaci se v praxi jedná? Mohla byste uvést nějaký příklad?

"Tak může jít o např. o diskriminaci z důvodu pohlaví nebo z důvodu věku, kdy třeba podnikatel odmítá vyřídit reklamaci spotřebiteli, protože už je příliš starý a nějaká reklamace nemá smysl. Diskriminace z důvodu rasy, pro příslušenství k určitému etniku atd."

Jaké instrukce nebo jaké podmínky obsahuje tento kodex?

"Tento kodex obsahuje základní pravidla nebo také etické principy, jak by se podnikatel měl chovat ke spotřebitelům, aby nejednal diskriminačně. Tzn. jednak jsou to obecné klauzule nediskriminačního jednání, ale také konkrétní skutkové případy, kterým by se měl vyhnout, pokud chce být signatářem tohoto kodexu."

A jak mohou podnikatelé kodex získat, případně jak zjistí spotřebitel, že ten který obchod nebo služba nediskriminuje?

"Podnikatel se může přihlásit k tomuto kodexu na webových stránkách www.spotrebitel.info/diskriminace, a to za podmínky, že úspěšně složí on-line test nebo test na semináři, který se týká reklamačního řízení a diskriminace. A v případě, že tento test úspěšně složí, je zahrnut do tohoto kodexu."

Je zájem o tuto službu mezi podnikateli?

"Zatím je tato služba nově zavedená, je již několik podnikatelů, kteří by měli zájem přihlásit se k tomuto kodexu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit
Podle zveřejněné zprávy Ivana Gabala z minulého roku je 80 tisíc Romů v naší společnosti sociálně vyloučených. Jak pokračuje program, který jim má pomoci, řekla Marii Vrábelové Kateřina Kolářová z Odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních Věcí.

"Jedná se o operační program Lidské zdroje - zaměstnanost, konkrétně opatření 3.2 sociální integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit."

Co to konkrétně znamená?

"Tam se využijí právě ty výsledky z Gabalovy analýzy, které umožní zacílit efektivně finanční prostředky v období let 2007 až 2013. Také bude vytvořen globální grant na rozvoj sociálních služeb v oblasti vzdělávání a podpory sociální integrace příslušníků romských lokalit a také individuální projekt na vznik agentury pro odstraňování sociálního vyloučení v sociálně vyloučených romských lokalitách, která bude nabízet konkrétní služby pomoci těmto lokalitám."

Teď je to v programu, ale ten zatím není tedy nijak značný a viditelný. Máte už promyšleno jak to bude probíhat?

"Tak samozřejmě u toho globálního grantu bude záležet na aktivitě subjektů, které pracují s Romy, tedy neziskových organizací, které podporují sociální integraci. A v oblasti individuálního projektu bude záviset na tom, jaké odborníky si ta agentura dokáže sehnat."

Jaký třeba bude rozdíl pomoci sídlišti Chanov a potom vyloučené lokalitě u nějaké vesnice nebo města?

"Výběr lokalit se budeme snažit dělat objektivně, takže bude zahrnovat jak velké lokality tak malé. Např. ta agentura vybere v pilotní fázi deset lokalit a postupně se to číslo bude zvětšovat."

Máte také konkrétní plán, jak zamezit vyloučeným lokalitám nebo tvoření tzv. sídlištních ghett?

"V tom by právě měla zapůsobit ta agentura. Měla by zamezit prohlubování problému, které tady nastalo po změně režimu v roce 89. Místo aby se problém zmenšoval, tak se naopak prohlubuje. Odpovědnost je samozřejmě na místních samosprávách."

S těmi spolupracujete?

"Ano, budeme se snažit. Právě ta agentura by také měla působit jako poradní orgán, vlastně takový subjekt, který bude zprostředkovávat spolupráci místních subjektů, neziskových organizací a poskytovatelů sociálních služeb."

Na kolik let se to počítá?

"Počítá se to do roku 2013 plus dva roky, tzn. 2015, ale např. u globálního grantu je to do vyčerpání prostředků. Takže pokud budou hodně aktivní ti dotyční, kteří budou žádat o projekt, tak se samozřejmě asi vyčerpají prostředky dřív, protože ta výzva je nastavená jako průběžná."

Budete dávat průběžné zprávy?

"Ano, určitě. I ta agentura počítá s průběžným sledováním situace a podáváním výsledků o ní."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň
Minulý týden byly předány historicky první ceny Žihadlo, které uděluje Informační centrum neziskových organizací a internetový portál neziskovky.cz. Cenu získaly organizace, které vytvořily nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň. Žihadla se udělovala ve čtyřech kategoriích: televizní spot, rozhlasový spot, tištěná reklama a internetový projekt. Jana Šustová oslovila Tomáše Habarta ze sdružení Partners Czech, které si odneslo hned dvě Žihadla.

Tomáš Habart (uprostřed) přebírá cenu Žihadlo (Foto: Jana Šustová) Vy jste jako společnost Partners Czech získali ze čtyř cen Žihadla hned dvě. Za co to bylo?

"Bylo to za protipředsudkovou kampaň, kterou jsme realizovali minulý rok na podzim. Ta kampaň se jmenovala Hlídejte si své předsudky a měla několik částí. A my jsme dostali ocenění Žihadlo za část printů, tzn. plakátů, a za webovou prezentaci."

Co bylo na té webové prezentaci?

"Ta prezentace, ten web byl poměrně jednoduše uspořádaný. Byly tam vyloženě základní informace - nebo stále jsou, protože ten web je pořád navštěvován. Jsou tam základní informace o tom, co vůbec předsudky jsou, potom samozřejmě informace o kampani, a v neposlední řadě, což je samozřejmě velmi důležité, jsou tam i odkazy na různé organizace, které mohou pomoci lidem, kteří se dostanou do nějakých obtíží lidsko-právního charakteru."

Potom jste také dostali Žihadlo za kampaň v tištěných médiích. Jak vypadala ta vaše kampaň?

"My jsme měli 4 druhy vizuálů, které byly v tištěné inzerci. Jednak byly i vysílané v pražském metru a to digitálně a znázorňovali 4 různé typy skupin lidí, kteří podléhají častějším předsudkům. Jednak to byly skupiny na základě etnicity, tzn. byl tam Rom a Vietnamka, a pak tam byli lidé na základě náboženství, tzn. v současnosti muslimové, a pak trošku pro odlehčení jsme tam dali jednu blondýnku, protože k nim se také vztahují do značné míry předsudky ve společnosti, a to nejenom v české."

Soutěž o ceny Žihadlo měla 4 kategorie, a i ve třetí kategorii, což byl televizní spot, jste získali třetí místo. To bylo s jakým spotem?

"Já jsem byl tedy velmi potěšen, protože ho považuji za zdařilý. Ten spot má jednoduchou zápletku. Je to situace v tramvaji, kdy je jeden romský mladík nařčen z toho, že pánovi ukradl peněženku, a potom, co tam pán spustí scénu, tak mu mladá dívčina ukáže, že mu ta peněženka vypadla z kapsy. Takže pán je potom rozpačitý. My jsme udělali dvě verze toho spotu, jedna kratší běžela v televizi, a jedna delší běžela v kinech a ta ještě byla zakončená takovou pointou, že potom pána přišel zkontrolovat revizor a ten trapas se ještě prohloubil."

Mohl byste představit tu kampaň Hlídejte si své předsudky zvláště ve vztahu k Romům, jaký mohla mít na Romy dopad? Jaké pro ně mohla mít pozitiva, jaké přínosy?

"My jsme zaměřili tu kampaň záměrně na Romy. Jednak byla vytvořena v rámci programu romské integrace a také si myslíme, že Romové jsou jedna z nejvíce diskriminovaných skupin; předsudky vůči nim jsou nejsilnější. Takže. pokud se někde mluví o problematických občanech a tak dál, tak i když to není vyřčeno, všichni samozřejmě ví, že to je na Romy, což je trošku nebezpečné stejně jako další předsudky."

Teď si odnášíte dvě Žihadla, kde si je vystavíte?

"Já myslím, že budou putovat do kanceláře. Máme sice několik místností, takže to nepokryje místnost. Ale třeba budeme mít příští rok znovu štěstí, protože v současné době nám běží ještě trošku jiná kampaň, kterou určitě budeme nominovat také."

Můžu se zeptat, co to je za kampaň?

"Je to protidiskriminační kampaň, obecně proti různým typům diskriminace, a má zase podobné složky: vizuály, web www. diskriminace.eu, spoty. Má představit různé typy diskriminace, vlastně různé diskriminační důvody, které jsou definovány Evropskou komisí, a tak dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
16.03.2007Konference hodnotila výsledky programu romské integraceO Roma Vakeren
16.06.2006Organizace Partners Czech připravuje spotovou kampaň Hlídejte si své předsudky!O Roma Vakeren
09.06.2006Kdo je Orhan GaljusO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
26.08.2005Součástí projektu romské integrace je i mediální kurzO Roma Vakeren
13.05.2005Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v BruntáleO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
17.09.2004V Chomutově probíhá projekt Program romské integraceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 9. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Pardubické sdružení Darjav pořádá kurzy v práci na počítačích
Reportáž:  Identita jako jedno z romských traumat
Reportáž:  Sdružení Fórum 50 % podporuje ženy k rovným příležitostem ve veřejném životě
Zprávy: 
Reportáž:  Etický kodex pro podnikatele má zabránit diskriminaci zákazníků
Reportáž:  Program pomoci Romům ze sociálně vyloučených lokalit
Reportáž:  Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
740988   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
257434   11.09.98 Romske aktuality
213654   14.03.00 Romský jazyk
156570    Historie a původ Romů
133395   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117179    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101573    Fotografie
88120   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76397    Romové po roce 1989
74509   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz