Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha savo Rom chudľa bečelinen Prix Irene u dodžanena tumen tiž palo nipi, save den biči le Romen.

Nejdříve se společně vydáme na udílení cen Prix Irene a do sdružení Sedm paprsků, kde se chystají na festival pro krajany. Řekneme vám také o předávání prvních certifikátů Ethnic Friendly zaměstnavatel v Brně.

Vakeraha tiž palo projektos, kaj o Roma te dochuden buťi u šaj džam pre školi. Vakeraha tiž le Romenca, save peske kerde o rekvalifikaci u pochudle imar pre buči. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha leperibnaha palo mule.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o projektu Podpora Romů v Praze a představíme vám některé Romy, kteří díky projektu získali zaměstnání. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Romský aktivista Ing. Karel Holomek dostal cenu Prix Irene
Před týdnem obdržel známý romský aktivista inženýr Karel Holomek cenu Prix Irene. Tato cena se uděluje od roku 2003 a jejím prvním laureátem byl Kumar Vishwanathan. Slavnostního předání ceny ve Vzdělávacím a kulturním centrum Židovského muzea v Praze se zúčastnila i Jana Šustová.

Karel Holomek dostává Prix Irene od Heleny Klímové a Věry Roubalové Cena Prix Irene je pojmenována po britské psychoanalytičce a skupinové analytičce Irene Bloomfieldové. Tato žena mimo jiné šest let v Praze vedla odborný seminář pro psychoterapeuty a sociální pracovníky, kteří se zabývají terapií traumatu holocaustu. Nositeli a dalšími kandidáty Prix Irene jsou ti, kdo také napomáhají vyrovnávat se s traumatem. Na další podrobnosti jsem se zeptala koordinátorky Prix Irene Heleny Klímové.

"Cenu Prix Irene uděluje tzv. Výbor pro péči o Prix Irene a to je skupina lidí při občanském sdružení Tolerance a občanská společnost."

Tuto cenu obdržel letos romský aktivista Karel Holomek. Proč jste vybrali zrovna jeho? Jak jste přišli na jeho jméno?

Karel Holomek a Věra Roubalová "Tak my jsme pana inženýra Holomka znali už hodně dlouho, ještě z dob disentu, kdy byl jedním z těch, kteří disidentům pomáhali. Na jeho chalupě, která je blízko Brna, se konaly občas tajné schůzky, o které se jinak zajímala komunistická Státní bezpečnost, a pan inženýr Holomek byl natolik statečný, že riskoval sám sebe a svojí rodinu a tyhle schůzky umožňoval. A potom, když komunisté odešli po Sametové revoluci, tak se stal předsedou Sdružení Romů na Moravě, protože on sám pochází z romské rodiny. A je to taková romská rodina, která už po několik generací vydává vynikající lidi, vynikající občany občanské společnosti."

Karel Holomek je svým vzděláním strojní inženýr, a po studiích se jeho kariéra začala slibně rozvíjet. Na předávání Prix Irene vyprávěl, co však nastalo po roce 1968.

Karel Holomek vypráví svůj příběh "Přišel rok 68, já jsem byl učitelem na Vojenské technické akademii, byl jsem tehdy v hodnosti majora, byl jsem člověk, který měl rozdělanou kandidátskou práci, byl jsem ambiciózní mladý muž, který si myslel, že je chytrý, a že přes něho 'nejede vlak'. A teprve tehdy, v roce 68, to si vzpomínám, byly prověrky, a prověřující komise se zeptaly: 'Tak, soudruhu inženýre, co říkáte na vstup vojsk?' A já tak jako teď jsem se hloupě zasmál, a řekl: 'To myslíte vážně? Vždyť to je sprostá agrese!' 'Aha!' A od toho okamžiku se datuje dalších 20 let života, které jsem strávil v kotrmelcích. To bylo v roce 69, kdy jsem náhle ztratil zaměstnání, nebyl jsem schopen škrtnout si o jakékoliv zaměstnání, přestože si myslím, že jsem měl skvělou kvalifikaci, ale nic. Až potom jsem se uchytil jako řidič těžkých nákladních vozidel. Tam jsem začal svou dělnickou kariéru, kterou jsem ukončil až v listopadu 89, nebo v lednu roku 90, kdy přišla Sametová revoluce."

V době komunismu Karel Holomek pomáhal disidentům a také byl zatčen v kauze Šiklová a společníci. Disidentům často půjčoval svou chatu u Brna a jak vypráví disidentka Jiřina Šiklová, právě v ní vznikal český překlad knihy 1984 od George Orwella.

Jiřina Šiklová "Karel jim propůjčoval chatu, aby překládali Orwellovu knihu 1984. A tam taky StB našlo zbytky Newsweek, protože tam nějaká kopie zůstala, když se to překládalo. Navíc Karel trpěl tím, že ostatní lidi se dostali do vězení a on ne, tak sám sobě dal takový závazek, takové pokání, že bude opisovat Orwella - tenkrát se to dělalo na průklepáky. A víte, co to bylo narvat 16 kopíráků do psacího stroje? To byla největší otrava! A on toho Orwella opsal asi desetkrát. Je to takový zajímavý způsob pokání, který člověk sám sobě dá. A navíc tím vstoupil do Guinessovy knihy rekordů, protože neznám jiného Cikána, který by tolikrát opsal na průklepák Orwella."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
08.11.2014Tajemník Rady vlády pro národnostní menšiny Milan Pospíšil získal Cenu Prix IreneO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
19.05.2011Lidská práva na vedlejší kolejiZprávy ze života Romů
19.02.2011Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu HolomkůO Roma Vakeren
01.01.2011Karel Holomek získal Cenu Gypsy SpiritO Roma Vakeren
13.11.2009Listopad 1989 změnil také život RomůO Roma Vakeren
02.01.2009Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?O Roma Vakeren
12.12.2008Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérceO Roma Vakeren
07.01.2007Rok 2006 pohledem Karla HolomkaO Roma Vakeren
06.01.2006Podle Karla Holomka je situace Romů v Brně lepší než na jiných místech republikyO Roma Vakeren
07.01.2005Bilance roku 2004 očima předsedy Společenství Romů na MoravěO Roma Vakeren
09.04.2004Ing. Karel Holomek: Jsme svéprávná národnostní menšina!O Roma Vakeren
09.01.2004Na základních školách by se měla vyučovat i romštinaO Roma Vakeren
02.01.2004Týdeník Romano hangos - Romský hlasO Roma Vakeren
28.02.2003Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšinO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
01.11.2002Z ruskou prezidenta přijali ocenění i Milena Hübschmanová a ing. Karel HolomekO Roma Vakeren
01.11.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
01.03.2002Co vytýká Milan Knížák RomůmO Roma Vakeren
30.11.2001Grémium romských regionálních představitelů zorganizovalo konferenci v PrazeO Roma Vakeren
30.11.2001Muzeum romské kultury v Brně oslavilo 10. narozeninyO Roma Vakeren
23.11.2001Muzeum romské kultury v Brně slaví desáté narozeninyO Roma Vakeren
02.11.2001VsetínO Roma Vakeren
18.05.2001Pietního aktu v Letech se zúčastnila i řada významných osobnostíO Roma Vakeren
11.06.2000Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulostiZprávy ze života Romů
05.05.2000Podle Holomka chybí Romům demokraticky zvolená reprezentaceZprávy ze života Romů
17.04.2000Ing. Karel Holomek - romský aktivistaOsobnosti
26.02.2000Situace Romů v ČR se podle Karla Holomka od roku 1989 zhoršilaZprávy ze života Romů
26.02.2000Reakce ceskych predstaviteluRomská emigrace
12.02.1999LányZprávy ze života Romů
07.08.1998Podle Karla Holomka je situace Romů na Slovensku lepší než v ČRZprávy ze života Romů
10.07.1998PrahaZprávy ze života Romů
31.10.1997BrnoZprávy ze života Romů
ChanovFakta o Romech

=[ Reportáž ]=
Sdružení Sedm paprsků organizuje mezinárodní krajanský festival
Příští týden k nám přijede tři sta krajanů z různých zemí, nejvíce z východních zemí na mezinárodní krajanský festival, který organizuje občanské sdružení Sedm paprsků. Cestou do Prahy se mnoha krajanům splnil jejich dlouholetý sen. Mnozí krajané z východu se tak navíc dostávají do staré vlasti vůbec poprvé. Více informací řekla Marii Vrábelové ředitelka sdružení Věra Doušová.

Slavnostní zahájení v Rytířském sále Senátu "Přijede asi 200 lidí, krajanů, nejvíc asi z východních zemí, úplně nejpočetněji je zastoupena Ukrajina. A podle osobních zkušeností s ukrajinskými krajany musím říct, že to jsou velmi aktivní vlastenci, kteří po generace svůj jazyk přenášejí na děti a vnuky, zpívají české písně, vyšívají a šijí české kroje."

To jsou tak zhruba kteří krajané? Ti kteří emigrovali před válkou nebo až po válce?

"Vesměs to jsou lidé, kteří šli někde v polovině 19. století. Co se týče té Ukrajiny, tak to jsou lidé, kteří odešli po roce 1860, šli za půdou, vlastně tak, jako se chodilo do Ameriky. Ale protože tohle bylo snazší - tady nemuseli po moři, šli pěšky, nebo s vozy nebo s koníky - tak jich šlo samozřejmě více."

Kdo ještě přijede?

Věra Doušová "Přijedou ještě 2 soubory z Rumunska, přijedou Bulhaři, Chorvati a Srbové. To, s čím oni přijedou, to je výsledkem jejich dlouholeté práce a dokonce práce celých generací, protože oni vlastně tu češtinu a český folklor už mají zprostředkovaně od svých rodičů a prarodičů. Přesto je to pro ně taková srdeční záležitost. Takže oni nacvičili písně a tance a to všechno nám předvedou."

Vy jste hovořila o tom, že přijedou krajané z východu. A co krajané ze západu?

"Původně se přihlásily 3 soubory, ale 2 se posléze odhlásily."

Krajané z východu mají peníze nebo jsou na tom špatně?

"O co více mají nadšení a takového toho vlasteneckého zápalu, tak o to méně mají peněz. Je to pro ně opravdu strašný zásah do rozpočtu. Vůbec to, že se vypravili na tu cestu; a samozřejmě už není v jejich silách, aby si tady platili pobyt, takže my jsme jim zajistili pobyt v těch úplně nejjednodušších a nejlevnějších hostelech."

Přihlásili se sponzoři na takovou akci, že podpoří ty naše krajany?

Slavnostní zahájení v Rytířském sále Senátu "Máme sponzory v tom smyslu, že jsou firmy, které nám darují jídlo nebo nápoje. To je skvělé, protože budeme pro ně mít během toho festivalového dění pohoštění. Bohužel horší je to se sponzory finančními. My jsme hrozně doufali, psali jsme žádosti na všechny strany."

A sponzoři ze západu nepodpoří své krajany z východu?

"Přestože vyšlo mnoho článků na toto téma v západních krajanských listech, my jsme prostě přišli s takovou myšlenkou, že když se nemohou zúčastnit, že by alespoň podpořili třeba jednoho krajana. Jeden krajan nás vyjde asi tak na 1000 Kč. Ale nakonec z toho sešlo."

Může ten festival navštívit i veřejnost?

"Mohou přijít přímo do Salesiánského divadla, v úterý začíná přehlídka od půl čtvrté, a ve středu a ve čtvrtek od deseti hodin ráno."

Foto: Martina Stejskalová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.06.2007Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá lidem z ohrožených sociálních skupinO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
První čtyři zaměstnavatelé získali certifikát "Ethnic Friendly zaměstnavatel"
Ve středu se v prostorech Krajského úřadu Jihomoravského kraje uskutečnilo slavnostní předání prvních certifikátů "Ethnic Friendly zaměstnavatel". Tuto značku uděluje organizace IQ Roma servis zaměstnavatelům, kteří nediskriminují své zaměstnance z rasových důvodu. Certifikáty z rukou brněnského primátora Romana Onderky převzali první čtyři ocenění zaměstnavatelé - firmy Audacio, Inventec, Úřad práce Brno-město a Zetor Tractors. Jana Šustová nejdříve oslovila personálního ředitele Zetoru Traktor Richarda Kruksu.

Slavnostní předání certifikátů Zeptala bych se na úvod, kolik má celkově Zetor zaměstnanců?

"Tak Zetor má k dnešnímu dni 1200 zaměstnanců. A co se týče podílu, řekněme, etnických zaměstnanců, když bych mezi ně započítal i Slováky, kterých zaměstnáváme poměrně hodně, tak bych řekl, že je to něco mezi 10-15 procenty."

Jaké další národnosti u vás pracují?

"Samozřejmě zaměstnáváme i Poláky, je u nás hodně Ukrajinců, a také Romů, i když ty nějak speciálně nevyčleňujeme."

Jaké funkce zastávají Romové ve vaší firmě?

Richard Kruksa ze Zetoru přebírá od brněnského primátora certifikát "V podstatě to jsou výrobní profese, na kterých u nás pracuje několik desítek Romů."

Jak jste se dozvěděli o tomto certifikátu Ethnic Friendly zaměstnavatel?

"My jsme byli oslovení společností IQ Roma servis s nabídkou, zda bychom se nechtěli zúčastnit certifikace. Samozřejmě jsme se té certifikace zúčastnili velmi rádi, protože je pro nás velmi důležité, aby se u nás zaměstnanci cítili na pracovišti dobře, a necítili se diskriminovaní z jakéhokoliv důvodu. A tím, že zaměstnáváme poměrně vysoké procento i jinonárodnostních zaměstnanců, tak o to důležitější to pro nás bylo."

Můžete říct pár slov o tom, jak probíhal proces certifikace? Určitě k vám přicházeli na pozorování zaměstnanci IQ Roma servisu. Jak zkoumali, jestli opravdu zacházíte rovně se všemi zaměstnanci?

"V první řadě jsme dostali nějaké propozice, a po prvním auditu, který vykonali zaměstnanci IQ Roma servisu, nám byly uvedeny některé připomínky, anebo řekněme výtky, které jsme museli splnit, tzn. na určité místo umístit tzv. Schránky důvěry, do kterých mohou zaměstnanci vhazovat své podněty v případě, že se cítí diskriminováni. Navíc jsme museli vypsat na nástěnky různé výňatky z kolektivní smlouvy a podobné věci, a po splnění těchto podmínek jsme je pozvali na další audit, kterým jsme už úspěšně prošli. A samozřejmě lidé z IQ Roma servisu u nás i mluvili s lidmi, a byli spokojení. Tak jsme úspěšně získali certifikát, za což jsme velice rádi."

Dalším oceněným zaměstnavatelem byla firma Inventec. Vedoucí personálního oddělení, Terezy Dvořákové, jsem se zeptala, čím se firma zabývá a kolik má zaměstnanců.

Tereza Dvořáková z firmy Inventec (vpravo) "Firma se zabývá výrobou serverů a momentálně máme asi kolem 1000 zaměstnanců."

Kolik z nich jsou příslušníci etnických, národnostních nebo jiných menšin?

"To nejsem schopná říct, protože takováto data si nevedeme (z jasného hlediska). Ale odhadem bych to tipla na takových 25 procent."

Dá se říci, kolik zhruba zaměstnáváte Romů?

"Tak pravda, z těch 25 procent bych tipla takových 18 - 20 procent romské národnosti."

A co konkrétně u vás Romové dělají?

"Většinou začínají na pozici dělníka ve výrobě, a máme tam několik případů lidí, kteří velmi rychle postoupili na vedoucí místo na těchto výrobách. Většinou je to výroba - dělník, a potom velmi rychle postupují, pokud jsou schopní."

Proč jste se začali zajímat o tuto značku Ethnic Friendly zaměstnavatel? Nabídl vám to někdo, nebo jste na to přišli sami?

"My jsme byli osloveni občanským sdružením IQ Roma servis na základě toho, že jejich klienti byli většinou umisťováni v naší firmě a zpětnou vazbou dali tomu svému občanskému sdružení najevo, že Inventec nediskriminuje. A na základě toho jsme vlastně pomohli IQ Roma servisu vytvořit tu základní koncepci auditování firem a sestavit požadavky, které by měli mít na ty firmy."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.10.2013Příklad kvalitní spolupráce s držitelem značky Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
18.10.2013Ocenění zaměstnavatelů, kteří se nebojí zaměstnat etnické menšinyZprávy ze života Romů
03.11.2012Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získala i firma J+J školní jídelnyO Roma Vakeren
20.10.2012Mezi sedm nových Ethnic Friendly zaměstnavatelů patří i firma StrabagO Roma Vakeren
01.08.2012"Cikán mi vybílil byt" - hlásá nová kampaňZprávy ze života Romů
25.02.2012Ve firmě Trutnovská zeleň vedle sebe pracují Romové i bývalí skinheadiO Roma Vakeren
28.01.2012Malá činorodá firma na třídění odpadu získala certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
19.10.2011Firmy zaměstnávající pracovníky z jiných etnik převzaly oceněníZprávy ze života Romů
30.07.2011Spot Neviditelní poukazuje na to, že Romové pracují a pracovat chtějíO Roma Vakeren
23.07.2011Ve firmě Wistron InfoComm pracují lidé ze 126 zemí světaO Roma Vakeren
02.07.2011Dalších jedenáct organizací získalo certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren
23.06.2011Certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel získalo dalších 11 firem, byl představen i nový reklamní spot „Neviditelní“Zprávy ze života Romů
02.04.2011Pro certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatel firmu CzechPak Manufacturing nominoval zaměstnanecO Roma Vakeren
16.03.2011Noví Ethnic Friendly zaměstnavatelé dnes převzali certifikátyZprávy ze života Romů
26.01.2011Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje získalo certifikát Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
24.07.2009Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel oslavila 2. narozeninyO Roma Vakeren
19.06.2009Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel slaví druhé narozeninyZprávy ze života Romů
18.06.2008Ocenění rovného přístupu zaměstnavatelů i za hranicemi krajeZprávy ze života Romů
05.05.2008Český západ získal prestižní značku Ethnic Friendly zaměstnavatelZprávy ze života Romů
07.02.2008Úřad práce ve Vyškově se stává Ethnic Friendly zaměstnavatelem Zprávy ze života Romů
31.10.2007Primátor města Brna předal slavnostní certifikáty prvním Ethnic Friendly zaměstnavatelůmZprávy ze života Romů
29.10.2007Předávání certifikátů prvním Ethnic Friendly zaměstnavatelůmZprávy ze života Romů
26.10.2007Zaměstnavatelé se mohou ucházet o značku Ethnic Friendly zaměstnavatelO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Romka Claudie Laburdová podala ústavní stížnost proti rozhodnutí policie, která odložila trestní oznámení na vícepremiéra Jiřího Čunka za jeho výroky na adresu Romů. Hromadné oznámení podalo na jaře čtrnáct romských organizací a zhruba stovka jednotlivců. Podle nich Čunek svým výrokem, že kvůli získání peněz od státu by se člověk musel opálit a dělat binec a ohně na náměstích, mohl podněcovat k nenávisti k romské menšině a k omezování jejích práv a svobod. Cílem Laburdové je, aby byl Čunek postaven před soud.

Čeští turisté už nebudou potřebovat víza pro cestu do Kanady. Kanada zrušila vízovou povinnost pro Čechy, kteří budou v zemi pobývat krátkodobě do 90-ti dnů. Také je odhodlána docílit bezvízového statusu pro všechny členské státy EU.

Před Krajským soudem v Brně pokračoval soud se skinheady, kteří upálili v Hodoníně Roma. Šestadvacetiletého Jana Tótha napadla letos v květnu čtveřice obžalovaných. Kopali ho, bili pěstmi, kovovým obuškem a nakonec ho polili toluenem a zapálili. Útok je hodnocen jako zvlášť brutální. O trestu bude rozhodovat soud znovu v listopadu. Jednomu z útočících Valovi hrozí i doživotí a ostatním třem zatím jen dva roky vězení za výtržnictví.

Dům hrůzy v českobudějovické Vrbenské ulici se bude měnit. Bývalá ubytovna Jihočeských tiskáren na lukrativním místě s historickou minulostí je v havarijním stavu. Pro šestatřicet městských bytů s nájemníky je takové místo poslední šancí na střechu nad hlavou. Nejvíce je tu dětí. Místní Romové tu vytvořili samosprávu a chtějí prostředí zlepšit. Nápad samotných Romů vítá i ředitel správy domů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
O projektu Podpora Romů v Praze
Projekt Podpora Romů je zaměřen na Romy v Praze v období 2005-2008 v rámci programu Iniciativy Společenství Equal. Za dva roky trvání projektu bylo 97 Romů zaměstnáno, ostatní prošli rekvalifikačními a vzdělávacími kurzy nebo byli přijati na střední či vysokou školu. Projekt realizuje občanské sdružení Slovo 21 ve spolupráci s občanskými sdruženími Romea, R-Mosty, Základní školou v Praze 3, Havlíčkovo nám a hlavním městem. Cílem je získat vzdělání, zaměstnání a bojovat se všemi formami diskriminace na trhu práce. Marie Vrábelová se zeptala radního hlavního města Prahy Jiřího Janečka, jak je spokojený s výsledky projektu.

"Z 1100 Romů, kteří se tohoto projektu účastnili, jich 100 pracuje, dalších minimálně 500 získalo jakousi rekvalifikaci. Myslím si, že vzdělanost je jeden z hlavních pilířů boje proti chudobě. Tím, že absolvovali tyto kurzy, se jim samozřejmě do budoucna zvyšuje šance získat zaměstnání. Možná, že by tento projekt byl daleko úspěšnější, kdyby nebyly tak velké příspěvky z nezaměstnanosti."

Vy jste řekl, že budete řešit i bytový problém, jakým způsobem?

"My se samozřejmě snažíme tyto občany motivovat tím, že se jim zvyšuje šance na získání přechodného bydlení, třeba na dva roky, jeho stabilizaci. A dáme jim šanci, aby si našli dobrou práci a tím získali finanční prostředky na svoje soukromé bydlení."

Jakým způsobem vyhledáváte zaměstnání pro Romy nebo pro tyto ohrožené skupiny lidí?

"My jsme oslovili celkem zhruba asi 50 firem, takže se celkem povedlo zaměstnat přes 100 Romů."

Vy sami dáváte požadavek na určitou rekvalifikaci nebo je to už předem naplánováno?

"My jsme právě opustili tu myšlenku, že to je předem naplánováno a rekvalifikujeme pouze na profese, kterých je nedostatek. To, že se Rom zaměstná, má samozřejmě výchovné efekty pro jeho děti, pro jeho rodinu jako takovou. Ty děti najednou vidí určitou zodpovědnost, kterou za ně tento rodič samozřejmě má."

Víte i vy o tom, že by se ta situace skutečně lepšila? Viděl jste na vlastní oči už takovou rodinu?

"Viděl jsem rodinu, která se dostala z opravdu velmi složité finanční situace, dlužila, kam se podívala a tím, že došlo k rekvalifikaci, k zaměstnání, tak se tato rodina tzv. nakopla."

Máte zprávy o tom, která část Prahy je na tom zatím nejhůře?

"Tím, že mezi sebou městské části spolupracují velmi dobře, tak si myslím, že rozdíly se smazaly."

Jak to vypadá v oblasti studia romských dětí?

"My jsme zavedli nulté ročníky jak v mateřských školkách, tak při základních školách, ale i při středních školách. Tzn. Romové mají šanci se na toto studium předem připravit. Bude probíhat jakási analýza nejvíce postižených oblastí v Praze, abychom zjistili, jaké problémy tíží tamní lokalitu a pokud možno je co nejrychleji vyřešili."

O těchto lokalitách máte zprávy?

"Tak to je všeobecně známo, že je to Praha 5, Praha 8, a jiné části města, Praha 3."

A až zanalyzujete situaci, budete konkrétně pomáhat nebo budete přispívat na konkrétní pomoc?

"Hl. m. Praha už dlouhodobě přispívá pomocí grantové politiky na neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. My si akorát i sami pro sebe potřebujeme zanalyzovat, jak tyto granty využít a na jakou službu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.06.2008Slovo 21 a Projekt Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren
20.06.2008Jaké překvapení přináší kampaně Skin FashionO Roma Vakeren
20.06.2008Španělská organizace Fundación Secretariado Gitano se stala poradním orgánem španělské vládyO Roma Vakeren
20.06.2008Romea byla jedním z partnerů projektu Podpora Romů v PrazeO Roma Vakeren
20.06.2008Jana Cardová: Díky rekvalifikaci v rámci projektu Podpora Romů jsem si splnila svůj senO Roma Vakeren
20.06.2008Nadějný novinář Tomáš BystrýO Roma Vakeren
20.06.2008Tomáš Ščuka - student Policejní akademie v PrazeO Roma Vakeren
20.06.2008Základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze 3 umožňila zájemcům doplnit si základní vzděláníO Roma Vakeren
17.06.2008Vzdělávání a zaměstnávání Romů v PrazeZprávy ze života Romů
09.05.2008Díky projektu Podpora Romů v Praze našlo uplatnění tři sta lidíO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jak si Romové připomínají Památku zesnulých
Dnes si všichni připomínáme Památku zesnulých. Naše kolegyně Jana Šustová se zeptala Heleny Danielové z Muzea romské kultury v Brně, jak tuto památku prožívají Romové. Jelikož se však zvyky u různých skupin Romů liší, musíme zdůraznit, že rodina Heleny Danielové původně pochází ze západního Slovenska a teď žije na Moravě.

Zažila jste někdy mezi svými blízkými nebo známými to, jak si Romové připomínají památku zesnulých kolem 2. listopadu?

"Já mohu mluvit jen o praxi, kterou užíváme u nás v rodině. Je to čas, kdy se na toho zemřelého nebo na ty zemřelé v té rodině hodně vzpomíná, obzvlášť na ty nejbližší příbuzné. A takový základ je samozřejmě to zapálení svíček. Co my u nás v rodině ještě děláme, tak vlastně u nás ty svíčky nehoří jen na Dušičky, ale hoří skutečně po celý rok. Dnes kdybyste došla k nám domů, tak uvidíte zapálenou svíčku, protože u nás se prostě vzpomíná stále, obzvlášť když je například výročí narození toho zesnulého nebo úmrtí, nebo když má třeba svátek. Takže u nás jsou svíčky základ."

A co se u Vás děje přímo na Dušičky?

"Co se potom týče Dušiček tak tam se snažíme, abychom vždycky navštívili hroby, takže se předem nakupují věnce, kytičky a další ozdoby. Všichni jsme úplně pobláznění stejně jako ostatní tím nákupem tím shonem. Po nákupu se jde na hřbitov, na ty hroby položit tyto předměty."

A co když je hrob vašich příbuzných někde hodně daleko od místa, kde bydlíte?

"Když je to někdo, kdo je pohřbený někde dál od našeho bydliště, tak v tom případě se většinou u nás v rodině domluví 2 až 3 lidi, kteří jedou na to místo, položí tam ty věnce a zase se vrátí domů. Takové to vzpomínání, když se vzpomínalo doma, to se u nás dělo dřív, když jsme byli ještě hodně velká rodina, když moji sourozenci byli ještě svobodní, nebo když si to ta rodina mohla dovolit i z finančních důvodů, kdy vlastně i ta rodina jako taková, byla dost pospolu. Je fakt, že jsme se v té době hodně navštěvovali, obzvlášť při dušičkách se dojelo k tetě nebo teta dojela k nám. Shromáždili jsme se všichni a pak jsme také všichni šli spolu na ten hřbitov. Buď to bylo hned toho 2. listopadu nebo den před či po. Tenhle čas jsme využívali nebo využíváme k tomu, že se setkáváme. Takže je u toho klasika - pohoštění se vším všudy, bavíme se, vzpomínáme. Je fakt, že pravidlo je, že se má vzpomínat vždycky v dobrém, v žádném případě se o tom člověku nemá mluvit ve zlém. Takže se říkají takové historky, které se buď staly, nebo si prostě jen tak vzpomeneme."

Udržely se tyto zvyky ve Vaší rodině až doposud?

"No to bylo dřív, teď už vlastně, protože v té rodině převážná většina starších lidí už nežije, takže ono se to ztrácí a dnes už to udržuje maximálně jen ten, kdo je nejstarší v té rodině, takže mladí dneska třeba vůbec. To i já osobně mám problém k tomuto svátku takto přistupovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.10.2010Památka zesnulých u RomůO Roma Vakeren
21.12.2007Štědrý den začíná v mnoha romských rodinách návštěvou hřbitova O Roma Vakeren
StáříTradiční život Romů

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 2. listopadu je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romský aktivista Ing. Karel Holomek dostal cenu Prix Irene
Reportáž:  Sdružení Sedm paprsků organizuje mezinárodní krajanský festival
Reportáž:  První čtyři zaměstnavatelé získali certifikát "Ethnic Friendly zaměstnavatel"
Zprávy: 
Reportáž:  O projektu Podpora Romů v Praze
Reportáž:  Jak si Romové připomínají Památku zesnulých

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz