Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha, palo nevo CD, savo diňe avri o Roma Libercoste. Tiž amenca džana pre konferenci Forum 2000.

Nejdříve se dozvíte o novém CD, které vydala romská cimbálová kapela z Liberce. Také se společně vydáme na konferenci Fórum 2000.

Vakeraha tiž palo nevo projektos, savo kerel jekhetaniben Partners Czech, pheneha tumenge, sar keren buči jekhetanibena u džana amenca pro festivaľis andro Rumunsko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o antidiskriminační kampani společnosti Partner Czech, vydáme se společně na prezentaci neziskových organizací v rámci týdne neziskovek a dozvíte se o řečnické soutěži, která se představila na romském festivalu v rumunském Temešváru. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Jak se v Bruselu řešily problémy menšin
Tento týden byla Praha dějištěm konference Fórum 2000, která se zabývala tématem Svoboda a odpovědnost. Hovořilo se také o problému radikalizace mládeže a menšin ve velkoměstech. O situaci etnických menšin v Bruselu posluchače informovala Faouzia Hariche, bruselská radní pro mládež a veřejné vzdělání, která sama je alžírského původu. Po konferenci ji k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Konference o radikalizaci mládeže ve velkoměstech (Foto: Jana Šustová) Jak velký je problém radikalizace mládeže v Belgii a v Bruselu a jakým způsobem se mládež radikalizuje?

"Nejdřív bych chtěla říci, že si myslím, že tento problém není v Bruselu větší než v jiných zemích. Na počátku 90. let tam docházelo k určitým nepokojům, které se odehrávaly ve čtvrtích, jež byly zanedbávané už po desítky let - nebylo tam dostatečné osvětlení, veřejné prostory byly ve špatném stavu, lidé se tam necítili bezpečně a policie tam často zasahovala způsobem, který mohl být považován až za obtěžování. Spouštěcím momentem byla situace, kde jeden mladý muž po takovém policejním zásahu zemřel. Potom vypukly nepokoje, které ovšem nebyly takového rozsahu jako ve francouzských předměstích v loňském roce. Ale způsobily to, že si politici začali klást otázky, jak je úspěšná integrace osob cizího původu v Bruselu. Ono už samotné toto označení je poměrně paradoxní, protože se ve většině případů jedná o osoby, které se v Belgii narodily. Ale v důsledku těchto nepokojů byla přijata celá řada nástrojů a opatření, která jsou zaměřena na řešení problémů těchto menšin, které jsou v Bruselu - jedná se zejména o osoby marockého a tureckého původu."

Znamená to, že ta generace, která už v Belgii vyrostla, si uvědomuje svůj původ a zároveň cítí, že je utlačována?

Faouzia Hariche (Foto: Jana Šustová) "Samozřejmě. Ta situace je taková hlavně proto, že ten jejich původ jim je stále připomínán. Víme, že hlavním integračním faktorem je práce. Ovšem když tito mladí nemají přístup k práci, na kterou by měli schopnosti, vzbouzí to v nich pocit nespravedlnosti, který potom vede k radikalizaci. A když k tomu potom připočteme časté kontroly policie, která si jednoznačně vybírá tyto mladé lidi z menšin, protože jsou na první pohled vidět, dále situaci v těch čtvrtích, kde je špatná infrastruktura, kde nejsou dostatečné kulturní a sportovní podmínky pro trávení volného času a když vezmeme v úvahu školní systém, který v podstatě ty sociální nerovnosti reprodukuje a neumožňuje vzestup vzhůru, tak toto jsou všechno faktory, které vedly k tomu, že bylo nutné situaci prostudovat a snažit se zaujmout nějaká opatření, zejména co se týče školství, práce a bydlení. A to nám pomáhá snižovat ty tendence k radikalizaci."

Jak proti radikalizaci bojovat? Co se v tomto směru dá dělat?

"Já si myslím, že řešením je dát těm mladým nějaké místo na světě, to znamená jak v školním systému, tak v zaměstnání i v kulturních a sociálních možnostech. Musíme systematicky bojovat proti nespravedlnosti, které ti mladí lidé čelí."

Spolupracovali jste také s policií, aby přednostně nezasahovala proti lidem, kteří jsou na první pohled odlišní, aby nebyla zaujatá proti minoritám?

Faouzia Hariche (vpravo) na Fóru 2000 (Foto: Jana Šustová) "Ano, samozřejmě, tomu jsme se věnovali hodně. Nejprve byl proveden výzkum a na základě výzkumu potom studie toho, co lze udělat v rámci policie pro to, aby se ta situace změnila. Je nutné říct, že policie je organizace jako každá jiná a jsou v ní zastoupeni jak lidé, kteří mají velmi humanistický a pokrokový přístup, tak i lidé, kteří jsou naopak velmi konzervativní. Takže naším úkolem bylo nějakým způsobem objektivně představit ty jednotlivé problematické prvky - třeba to zacílení policie na občany z minorit nebo nějaké ty násilné postupy při kontrolách, aby na to policie potom mohla reagovat. To byla první věc. Druhá věc byla, že jsme se snažili pracovat přímo v jednotlivých čtvrtích, kde jsme místním policejním sborům představovali, jaké jsou různé kultury, které tam žijí, a také jsme jim představovali konkrétní osoby. Například jsme třeba zorganizovali fotbalové zápasy mezi místními policisty a mladými z daných čtvrtí, což jim umožnilo navázat si k sobě úplně jiný vztah, poznat se a potom přinejmenším spolu jednat s větším respektem a s méně násilím. Navíc kromě těchto školení, podávání informací a těch méně formálních setkání jsme provedli i institucionální změnu: zavedli jsme jakési obecní strážníky, což znamená, že ten strážník je přidělen do jedné čtvrti, takže tam ty lidi mnohem lépe zná a může pracovat v uvolněnější atmosféře. A na druhou stranu i ti mladí se k němu chovají jinak, protože vědí, že ten policista je tam proto, aby v dané čtvrti udržoval pořádek. A celkově ty vztahy jsou potom mnohem lepší. A další velmi důležitý bod, o který jsme usilovali, je více zapojit a najímat mladé lidi z těchto minorit do policejního sboru. Takže nejprve se zorganizovalo školení a potom výběrové řízení, u kterého jsme uplatňovali systém pozitivní diskriminace. To znamená, že pokud dva kandidáti mají stejnou kvalifikaci a schopnosti, jsou stejně vhodní pro dané místo, tak jsme dávali přednost těm kandidátům z menšin oproti těm původním obyvatelům Belgie. A tito mladí byli potom vybráni, stali se součástí policejního sboru, tím pádem můžeme říci, že se nám policie tak pomalu zbarvila a ve čtvrtích dochází k menším problémům, protože když policie odráží skladbu obyvatelstva, tak ta komunikace je mnohem lepší."

Potom je také důležité, aby příslušníci minorit věděli, že mají své místo na slunci. Jak jste třeba řešili problém se vzděláváním a jak jste je dokázali zapojit do různých aktivit, které se dějí ve městě?

"Já si nemyslím, že se tolik jedná o příslušnost k nějaké kulturní nebo etnické menšině, ale spíše je podle mého názoru důležité socio-ekonomické postavení. Týká se to samozřejmě všech těch aspektů, o kterých hovoříme: vzdělání, práce, spravedlnosti či politických práv. My jsme pracovali na všech těchto aspektech, abychom dokázali nějakým způsobem smazat ty rozdíly. A já si osobně myslím, že vzdělání je velmi zásadní. Dnes bylo na konferenci Fóra 2000 zdůrazněno, že je důležité zejména vzdělání dívek, protože ty jako budoucí matky potom mohou na své děti tlačit, aby se učily, aby zůstaly ve škole, aby byly soutěživější, aby se zapojovaly do nějakých spolků a společností, aby se nějakým organizovaným způsobem snažily dosáhnout toho, co chtějí. A aby se nesnažily dosahovat změn tím radikálním násilím, ale nějakým běžným způsobem jako aktivní občané. Co se týče práce, tak to je také velmi zásadní bod. Příslušník menšin, i když se třeba narodil a studoval v Belgii, měl horší přístup k zaměstnání než mladý Belgičan. Pro příslušníky menšin bylo často složité dříve prokázat, že byli diskriminováni při nějakém pracovním pohovoru, protože dříve to museli prokazovat oni, zatímco teď pouze stačí předložit stížnost a potom ten zaměstnavatel musí prokázat, že k diskriminaci nedošlo. To prokáže třeba tak, že porovná životopis tohoto kandidáta s ostatními kandidáty a ukáže, že tento kandidát měl nedostatečnou kvalifikaci a nebylo to kvůli etnickému původu. A to si myslím, že je opravdu zásadní pokrok v otázce zaměstnávání."

Co byste řekla na závěr této konference o radikalizaci mládeže ve velkých městech?

"Na závěr bych chtěla říct na základě toho, co si myslím já i na základě toho, co jsem dnes slyšela i od ostatních přednášejících, že je opravdu důležité zaměřit se na nějakou aktivitu, na činnost, na konkrétní věci a ne pouze na řeči, protože my všichni jsme humanisté, jsme pokrokoví a mohli bychom dlouho diskutovat o všech těchto věcech. Ale extrémní pravice bude mít vždy to své prohlášení jednodušší a lépe stravitelné pro průměrného občana. Takže pro nás je důležité konat, konat na úrovni jednotlivých čtvrtí, měst, regionů a celých zemí, podnikat konkrétní akce zaměřené na zrušení segregace a diskriminace, protože právě segregace a diskriminace přispívají k radikalizaci mladých."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Romské rodiny vystěhované ze Vsetína na Jesenicko a Prostějovsko podaly stížnost proti rozhodnutí vsetínské policie v kauze Čunek. Policejní komisař v těchto dnech konstatoval, že bývalý starosta Vsetína a současný předseda KDU ČSL Jiří Čunek neporušil zákon, když město pod jeho vedením několik rodin vystěhovalo a případ uzavřel. Romové prý nyní budou čekat, jaký výsledek bude mít jejich stížnost.

Kluby pro děti a mládež, ale i kontaktní centra pro drogově závislé ve 12-ti městech naší republiky se tento měsíc promění v promítací sály dokumentárních filmů. Kolekce 17-ti vybraných snímků se týká šesti oblastí diskriminace - na základě pohlaví, sexuální orientace, původu, věku, zdravotního postižení a náboženství.

Pouličním festivalem oslavili Češi v New Yorku nadcházející český státní svátek 28. října. Na tradiční Czech Streetfest, který se konal letos už podeváté, pozvalo newyorské České centrum mimo jiné i pražskou romskou skupinu Bengas. Její zpěvák a kytarista Michal Migel Horvát byl nadšen vřelým přijetím na streetfestu. Jako vůbec první romští hudebníci z České republiky vystoupili Bengas minulý týden i v prestižním Kennedyho centru ve Washingtonu.

Špičky současného světového blues představí českým posluchačům mezinárodní hudební přehlídka od 15. do 17. listopadu v Šumperku. Hlavní hvězdou 12. ročníku festivalu bude americký kytarista a zpěvák Joe Louis Walker. Program letošní přehlídky obohatí i blok romských kapel, ve kterém vystoupí Terne Čhave, Gulo Čar a Gipsy.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Kampaň Diskriminace je levárna
Diskriminace je levárna - to je název antidiskriminační kampaně, kterou tento měsíc zahájila organizace Partners Czech. Více informací nám řekl koordinátor projektu Být jiný má své Tomáš Habart.

"Jedná se o mediální kampaň obecně proti diskriminaci. Jejím cílem je ukázat široké veřejnosti, že diskriminace není legální, že je možné se jí legálním způsobem bránit a zároveň chce ukázat konkrétní postupy, jak se lze proti ní ohradit."

Jak tento projekt bude probíhat? Kde jej můžeme nějak zaregistrovat?

"Kampaň poběží do konce listopadu, má několik částí. Tou nejdůležitější je webová stránka www.diskriminace.eu, která obsahuje informace jak o možnostech obrany tak základní informace o legislativním ukotvení problematiky a zároveň konkrétní lidské příběhy, které ukazují dimenze diskriminace. Dále na tuto webovou stránku upozorňuje celá řada vizuálních prvků od plakátů přes pohlednice až po reklamní zápalky a v neposlední řadě i spoty, které poběží na všech třech okruzích České televize a v 80 kinech po celé republice."

Tento projekt není jediný takto zaměřený, jaké jsou výsledky? Máte nějakou zpětnou vazbu, jak se osvědčil ten projekt minule?

"Tak před rokem jsme dělali zhruba podobnou mediální kampaň, byla zaměřená proti různým typům předsudků. Ty reference máme velmi dobré, reagovala nám řada lidí přímo na naše webové stránky, psali nám e-maily. Dokonce se vytvořila i parodie na internetu na ty naše vizuály, což považujeme také za znak úspěchu, ač některé ty vizuály byly hanlivého charakteru. Doufáme, že podobným způsobem bude reagovat veřejnost i na tuto kampaň. Je možnost reagovat do takového internetového fóra přímo na té webové stránce nebo nám i hodnotit kampaň pomocí vyplnění dotazníku, který je také na tom webu."

Jedním z dobrých hodnocení je i to, že se občan zapojí do těchto aktivit, daří se vám to?

"Daří se nám vyprovokovat veřejnost k diskuzi skrze tu webovou stránku, tzn. minule nám lidé posílali vyhodnocení těch jednotlivých příběhů. Podobné schéma jsme volili i letos, očekáváme, že nám lidé budou posílat ty příběhy buď svoje nebo z okruhu svých známých, přátel, rodiny apod., které potom zveřejníme na té webové stránce, a ke kterým je možné potom dále diskutovat. My jsme se snažili v tom veřejném fóru i trochu netradičně poskytnout prostor protistraně, tzn. lidem, kteří nepovažují za důležité vůbec iniciovat nějaké specifické antidiskriminační opatření, tzn. někteří to dokonce považují i za nebezpečné, že to omezuje osobní svobodu a nebo příliš zatěžuje státní byrokratický aparát, takže nám tam napsali svoje příspěvky - pan Marek Loužek z centra pro ekonomiku a politiku a pan Roman Joch z občanského institutu. Doufáme, že tyto příspěvky, které tam jsou v kontrastu s příspěvky, které obhajují tu antidiskriminační legislativu, rozpoutají diskuzi, protože poskytnou pohled na obě dvě strany této problematiky."

A myslíte si, že naše společnost vnímá to, že by u nás byl někdo diskriminován?

"My se právě domníváme, že se to tu vnímá hodně úzce zaměřeně. Vůbec neexistuje nějaká veřejná debata o této problematice a obzvláště o antidiskriminačním zákonu, ačkoli je to klíčový dokument, který dokonce máme povinnost přijmout, protože jsme se k tomu zavázali při vstupu do Unie. Ta kampaň má za cíl i trochu rozproudit veřejnou debatu a zvýšit informovanost veřejnosti o této problematice. Ona má za cíl také ukázat, že diskriminace se netýká jen etnických menšin nebo třeba žen po mateřské dovolené apod., jak to někdy bývá zúžováno, ale že diskriminace je i na základě věku, na základě náboženského přesvědčení, na základě pohlaví a to znamená, že se může týkat každého z nás."

Pokud si někdo bude chtít najít informace na internetu, kam se má podívat?

"Ta webová stránka má adresu www.diskriminace.eu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2008Odstartovala kampaň Udělej něco!O Roma Vakeren
09.11.2007Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň O Roma Vakeren
16.03.2007Konference hodnotila výsledky programu romské integraceO Roma Vakeren
19.01.2007Byla zahájena nová kampaň proti rasismu a xenofobiiO Roma Vakeren
14.12.2006Letošní vládní kampaň proti rasismu probíhá pod heslem Otevřenost k menšinám obohacujeZprávy ze života Romů
08.09.2006"Otevřenost menšinám obohacuje" je heslem nové vládní kampaně proti rasismuO Roma Vakeren
16.06.2006Organizace Partners Czech připravuje spotovou kampaň Hlídejte si své předsudky!O Roma Vakeren
09.06.2006Kdo je Orhan GaljusO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
18.11.2005Letošní vládní protirasistické kampani propůčily tvář známé osobnostiO Roma Vakeren
09.11.2005Vládní kampaň proti rasismu ukazuje úspěšné příslušníky menšinZprávy ze života Romů
26.08.2005Finalistka České Miss Anděla Halušková propůjčila svou tvář kampani proti rasismuO Roma Vakeren
26.08.2005Součástí projektu romské integrace je i mediální kurzO Roma Vakeren
19.08.2005Začala nová kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
13.05.2005Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v BruntáleO Roma Vakeren
28.04.2005Vláda chystá kampaň proti rasismu, úspěšnost však znát nebudeZprávy ze života Romů
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
17.09.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
17.09.2004Začala pátá vládní kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
17.09.2004V Chomutově probíhá projekt Program romské integraceO Roma Vakeren
10.09.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
10.09.2004Organizace Partners Czech pořádá diskusní večer o vzdělání v romské komunitěO Roma Vakeren
03.09.2004Mediální školeníO Roma Vakeren
18.06.2004V létě bude probíhat kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
14.05.2004Program romské integraceO Roma Vakeren
20.02.2004Projekt Program Romské integrace chce zlepšit politickou angažovanost Romů a zlepšit jejich přístup ke vzdělání, zdravotnictví a zaměstnáníO Roma Vakeren
20.02.2004Jak se bude vyvíjet projekt organizace Partners Czech v ČRO Roma Vakeren
07.11.2003Organizace Partners Czech zahajuje čtyřletý projekt na podporu romské integraceO Roma Vakeren
07.11.2003Žáci pátých tříd zažili v lounské knihovně vietnamský denO Roma Vakeren
17.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
03.10.2003Projekt "Cože. Já a rasista?" má pomoci odstranit rasismus ze školO Roma Vakeren
03.10.2003Výtvarná soutěž v rámci projektu Rozmanitost do knihovenO Roma Vakeren
19.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
06.06.2003Rokycanští Romové představují své aktivityO Roma Vakeren
11.04.2003ZprávyO Roma Vakeren
17.01.2003Skončil třetí ročník Kampaně proti rasismuO Roma Vakeren
16.01.2003Jak proběhla Kampaň proti rasismu v roce 2002Kampaně proti rasismu
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
14.09.2002Music Beats Local NaziKampaně proti rasismu
02.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
15.03.2002Liga etnických menšin zahájila třetí mediální kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
01.03.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.01.2002ZprávyO Roma Vakeren
07.09.2001Kontroverzní kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
30.08.2001V Česku startuje mediální kampaň proti rasovým předsudkům a xenofobiiZprávy ze života Romů
26.06.2001Program vlády zaměřený na rasovou a etnickou rovnostZprávy ze života Romů
29.03.2001Program VariantyZprávy ze života Romů
31.01.2001Jednání Mezinárodní fóra o intoleranci ve StockholmuZprávy ze života Romů
06.12.2000Studenti po kampani proti rasismu zmírnili své postoje k RomůmZprávy ze života Romů
21.03.2000Situace Romů v ČR lepší než v jiných postkomunistických zemíchZprávy ze života Romů
29.02.2000Jízda tolerance vyráží do českých školZprávy ze života Romů
25.01.2000Vláda organizuje kampaň proti rasismuAktuality
25.01.2000Vláda organizuje kampaň proti rasismuZprávy ze života Romů
01.05.1999Uhl vládě předložil koncepci boje proti rasistickým organizacímZprávy ze života Romů
23.03.1999Týden proti rasismu vyvrcholil v Praze plážovým plesemZprávy ze života Romů
02.03.1999Výstava Uměním proti rasismu začala v pražském klubu Rock CaféZprávy ze života Romů
05.05.1998OstravaZprávy ze života Romů
06.03.1998PrahaZprávy ze života Romů
27.02.1998Společně proti rasismu na SlovenskuAktuality
07.11.1997PrahaZprávy ze života Romů
18.09.1997Usti nad LabemZprávy ze života Romů
01.09.1997Projekt Tolerance: Kampaň proti předsudkům vůči Romům v roce 1997Kampaně proti rasismu

=[ Reportáž ]=
Týden neziskovek představil neziskové organizace z Prahy 5
V průběhu šesti dnů se na pěší zóně v Praze 5 představily neziskové organizace, které mají svá pracoviště na území Prahy 5. Oblast jejich působení je velice široká - pomáhají lidem v obtížných sociálních a zdravotních situacích, pomáhají i mezinárodně při přírodních katastrofách - snaží se prostě být tam, kde je potřeba. Organizace měly možnost se představit široké veřejnosti, jak také potvrdila Marii Vrábelové jedna z organizátorek akce Jitka Matoušková.

"Určitě největším podnětem je to, že dlouhodobě spolupracujeme s nevládními neziskovými organizacemi. A tak jsme si řekli, že takový týden neziskových organizací na pěší zóně u Anděla by byl takovou prezentací té nesmírné práce, kterou nevládní neziskové organizace udělaly. A potom druhým důvodem je to, že některé ty nevládní neziskové organizace mají už taková velká výročí. Řekla bych tady informační centrum OSN třeba 60 let, i když to se trošku z těch nevládních neziskových organizací vymyká, nicméně sídlí na Praze 5. Potom naše organizace, se kterými již dlouho spolupracujeme, jako Člověk v tísni a ADRA, ty mají 15 let výročí od vzniku, takže to už je asi určitě důvod k oslavám."

Jaká je vaše spolupráce s těmito organizacemi?

"Spolupráce je výborná. My s těmi, které mají právě to patnáctileté výročí, spolupracujeme od začátku, což je taková naše chlouba. Potom jsou to další organizace i menší, které se potom přidávaly a je to tím, že je tu asi i dobré podhoubí pro tu spolupráci, i to, že se ti lidé mezi sebou znají, je to přeci jenom pěkná řádka let a některé společné projekty se už podařily, takže to pokračuje."

Máte tady i romské organizace?

"Ano, Athinganoi a Romano Ďives."

Spolupracujete s nimi?

"Ano spolupracujeme, to ani jinak nejde, tady určité procento obyvatel na Praze 5 je romského původu. Rádi s nimi spolupracujeme, protože oni opravdu ví to, co tahle komunita potřebuje."

To jsou jediné dvě romské organizace, které sídlí na Praze 5?

"Je jich tady mnohem víc, jenomže tyto jsou mezi tou populací tak známé."

Máte už třeba nějaký závěr z toho, kolik lidí už třeba prezentaci prošlo?

"Zájem je veliký, byla tady ochutnávka sdružení Berkat, to jsou ženy uprchlíků, které připravily takové speciality jejich kuchyní, takže to lidi nesmírně zajímalo, to byl veliký ohlas. Ony udělaly i nějakých pár receptů a to mělo velký úspěch - a to nebylo jen tím jídlem, ale samozřejmě ta problematika lidi zajímá."

Prezentace je u vás poprvé?

"To pokračuje, my jsme v loňském roce měli takový workshop těch nevládních neziskových organizací, ale to bylo uzavřeno v místnosti a povídali jsme si mezi sebou, kdo co dělá. A tak jsme si říkali: my tady těch organizací máme tolik, že bychom je měly spíš ukázat, a proto jsme tentokrát venku."

Myslíte si, že to tentokrát pomůže?

"Já si myslím, že to určitě pomůže. Oni lidi rádi přispívají na charitu, ale samozřejmě rádi vědí, kam ty peníze jdou. A tady setkají jednak s představiteli těch organizací, s těmi všemi, kteří mají ty projekty na starosti, a kteří přímo s těmi lidmi pracují. Určitě je dobře se zeptat, jak to je, proč to je, poznat ty lidi, takže pak to není takové anonymní dávání."

Budete v tom pokračovat?

"Budeme v tom určitě pokračovat, protože ty organizace potřebují, aby byly podpořeny dobrovolníky, protože to nemohou dělat pořád dokola sami. Potřebují, aby se vědělo, že ta práce má smysl a potřebují do svých řad přijmout další, takže je to určitě jedinečná příležitost. Kdo by chtěl pomáhat takovéto organizaci, může přijít sem, tady se zeptat a určitě ho to osloví."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.04.2007Na Veletrhu neziskových organizací nechyběly ani romské organizaceO Roma Vakeren
30.03.2007Jak stát podporuje neziskové organizaceO Roma Vakeren
17.06.2005Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politikyO Roma Vakeren
26.09.2003Na kurzu občanského sdružení Agnes získají pracovníci neziskových organizací dovednosti pro práci sO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlících
Součástí Mezinárodního festivalu romského umění v rumunském Temešváru, který probíhal začátkem září, byly také akce, do nichž se mělo aktivně zapojit publikum. Jedné z nich se zúčastnila i naše kolegyně Jana Šustová, která se zeptala Emanuela Beteringhe ze společnosti Educativa, jaký program připravili.

Soutěžící S jakým programem jste přijeli na romský festival do Temešváru?

"Pořádáme řečnickou soutěž, dnes je finále celorepublikové soutěže. Budeme diskutovat o uprchlících, o diskriminaci uprchlíků v Rumunsku a hlavně o problémech, které mají v přístupu k zaměstnání."

Jak ta řečnická soutěž probíhá?

"Každý jednotlivec bude mít proslov, ve kterém bude hovořit o tom, proč bychom měli nebo neměli užívat afirmativní měřítka při řešení problému špatného přístupu uprchlíků k práci."

Jsou mezi uprchlíky v Rumunsku také Romové?

Emanuel Beteringhe "Romové nejsou mezi uprchlíky. Naše soutěž je sice součástí romského festivalu, ale nezaměřujeme se na romské téma. V předchozích kolech řečnické soutěže jsme také hovořili o Romech, ale dnes máme jiné téma."

Z jakých zemí přicházejí do Rumunska uprchlíci?

"Většinou ze Somálska, Iráku, také ze Srbska, Kosova - to jsou hlavní země."

A jaká je situace uprchlíků v Rumunsku? Jaký k nim má místní obyvatelstvo vztah?

"Já osobně si myslím, že situace je teď velmi dobrá. Jsou tady akceptováni, jsou integrováni, protože jich tady není mnoho. Myslím, že jejich počet se pohybuje kolem jednoho tisíce v celé zemi. Takže jsou akceptováni."

Jaká organizace pořádá řečnickou soutěž?

"Je to organizace ARDOR, což je rumunská asociace pro rétoriku. Soutěž pořádáme ve spolupráci se sponzorem celého romského festivalu, což je Národní rada proti diskriminaci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
15.08.2008Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v TemešváruO Roma Vakeren
15.08.2008Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikumO Roma Vakeren
15.08.2008Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písněO Roma Vakeren
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
05.10.2007S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštiněO Roma Vakeren
05.10.2007Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro dětiO Roma Vakeren
03.10.2007Fotografie od romských dětí z RumunskaFotoaktuality
12.09.2007Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského uměníZprávy ze života Romů
02.09.2007Program pro děti na hlavním náměstí TemešváruFotoaktuality
01.09.2007Romští řemeslníci a šperkaři prodávali své výrobky v Parku růží v TemešváruFotoaktuality

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 12. října je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak se v Bruselu řešily problémy menšin
Zprávy: 
Reportáž:  Kampaň Diskriminace je levárna
Reportáž:  Týden neziskovek představil neziskové organizace z Prahy 5
Reportáž:  Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlících
Reportáž: 

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz