Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerelas e romňi, savi bajinelas andro mózi Gádžo Dilo. Tiž amenca džana andre bertena Vinařice.

Nejdříve vám představíme rumunskou herečku, která si zahrála ve filmu Gadjo Dilo. Poté se společně vydáme do věznice Vinařice, kde byla otevřena truhlářská dílna.

Vakeraha tiž pal oda, so keren o jekhetaňibena, jak te el ka mende antidiskriminačno zakonos. Tiž tumen dodžanena so te seker, jak o čhavore te na dživen andro lelenci. Tiž tumenge phenaha, so keren predalo čhavore andro rumunsko Temešváris.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o projektu, který je zaměřen proti odebírání dětí z rodin do dětských domovů. Také se společně vydáme do rumunského Temešváru na mezinárodní festival romského umění. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštině
Romská herečka a zpěvačka Rona Hartner je českému publiku známá například z filmu Gadjo dilo režiséra Tonyho Gatlifa, za nějž obdržela na festivalu v Lokarnu cenu Bronzový leopard a v Bruselu cenu Nejlepší evropská herečka. Rona Hartner žije ve Francii, ale narodila se v Rumunsku, kde ji v září zastihla Jana Šustová po jejím koncertu na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru.

Rona Hartner v Temešváru (Foto: Jana Šustová) V Temešváru jste vystupovala se skupinou Mahala Rai Banda. Kdy tato skupina vznikla?

"Skupina Mahala Rai Banda vznikla, myslím, před čtyřmi lety v Rumunsku s mladými lidmi, ale není to má stálá skupina. Spolupracuji s ní, vystupovali jsme společně ve Francii, v Japonsku a teď v Rumunsku. Je to opravdové hudební setkání, protože ve skupině jsou výborní lidé. Kapela má obrovský úspěch v Evropě a dokonce v Japonsku všichni znají její písně. Já s nimi cítím velkou duševní spřízněnost."

A jaká byla Vaše osobní cesta k hudbě?

"Zabývám se hudbou od svých čtrnácti let, začínala jsem s Bel Canto, pak jsem se věnovala jazzu, potom jsem spolupracovala s více skupinami v Rumunsku, byla jsem rockovou hvězdou v roce 1996 a posléze jsem odjela s filmem Gadjo dilo do Francie, kde jsem potkala muzikanty, dýdžeje a další lidi, kteří se věnují elektronické hudbě. A uvědomila jsem si, že se něco dá vytvářet fúzí mezi hudbou romskou, rumunskou a dalšími poklady hudby z ciziny dohromady s elektronickou hudbou. Zdálo se mi, že elektronické hudbě scházel život. Chyběly tam hlasy. Svou první takovouto skupinu jsem založila v roce 2001 a byla to absolutní fúze mezi různými styly - od jazzu až po heavy metal a to vše bylo smícháno s romskou a rumunskou hudbou. Potom už bylo hodně skupin, které šly tímto směrem, a já jsem byla spokojená, protože jsem opravdu cítila, že to odpovídá duchu té doby. Teď vydávám své druhé album podepsané mým jménem. Spolupracuji s mnoha dýdžeji - patří k nim Frédéric Galliano, Alif Tree či DJ Chantel. DJ Gaetano Fabri tento rok vydal disk, na kterém jsem spolupracovala já a Dj Click. Příští rok se chystám 8. března vydat nové cédéčko podepsané mým jménem, kde budou mé skladby a další fúze, fúze, fúze...."

Jsou Vaše skladby ovlivněny romskou hudbou?

Rona Hartner se skupinou Mahala Rai Banda (Foto: Jana Šustová) "Některé ano, některé ne. Každá píseň má styl, který se k ní hodí, ale není to vždy nutně romská hudba. Mám ráda tuto hudbu, mám ráda tuto kulturu, osvojila jsem si ji. Sice jsem se v ní nenarodila, pocházím ze smíšeného prostředí, ale sympatizuji s touto kulturou. Ale nezpívám romskou hudbu všude. Jako výrazové prostředky používám různé věci - někdy romskou hudbu, ale někdy je potřeba dělat něco jiného."

Je film Gadjo dilo hodně známý v Rumunsku?

"Je známý spíš ve Francii - daleko víc než v Rumunsku, protože v Rumunsku nebyl distribuován do kin. Ale mezi Romy je hodně známý, dívají se na něj padesátkrát denně, je to svým způsobem mánie... Jsou tady děti, které mi říkaly, že se naučily romsky díky filmu Gadjo dilo, protože předtím nechtěly přiznat, že jsou Romové, a tak mluvili jen rumunsky. Ale po zhlédnutí filmu Gadjo dilo se naučily romsky, mluví romsky a to mě hodně dojímá."

Na koncertě v Temešváru s Vámi vystupoval tanečník z Argentiny. Patří k Vám nebo ke skupině Mahala Rai Banda?

"Patří ke mně a k mé skupině. Přijel sem, protože jsem si říkala, že je důležité, aby se zúčastnil našeho vystoupení. Myslím si, že populární folklórní argentinský tanec, jako malambo, chacarera, boleadora a další, jsou velmi blízké romskému duchu."

A jak se Vám líbí Mezinárodní festival romského umění tady v Temešváru?

"Je super, je opravdu dobrý, sice trochu chaotický, ale geniální a hodně oslovující. Je skvělý."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
15.08.2008Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v TemešváruO Roma Vakeren
15.08.2008Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikumO Roma Vakeren
15.08.2008Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písněO Roma Vakeren
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
12.10.2007Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlícíchO Roma Vakeren
03.10.2007Fotografie od romských dětí z RumunskaFotoaktuality
12.09.2007Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského uměníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílně
Občanské sdružení Romodrom nabízí ve Věznici Vinařice u Kladna pracovní příležitost pro odsouzené v truhlářské dílně. Na slavnostním zahájení se Anna Poláková zeptala Kateřiny Jírové, jak dílna vznikla.

Ilustrační foto: Jana Šustová "To iniciovala naše předsedkyně paní Gailová, která již dříve realizovala projekt s vězni, ale pouze poradenství. Sama do věznice jezdila, pracovala s klienty a viděla, že klienti mají velké problémy s tím, že když vyjdou z výkonu trestu, mají obrovské dluhy jednak za náklady výkonu trestu, jednak dluhy kupříkladu z trestné činnosti, dluhy na zdravotním a sociálním pojištění. Prostě mají hrozně moc dluhů a nemají možnost pracovního uplatnění, takže se jim dluhy ještě navyšují během výkonu trestu. Když vyjdou z výkonu trestu, nemají vůbec šanci se zorientovat v životě."

Právě byla otevřena právě tato dílna, jak to bude vypadat v reálu?

"Většina klientů se teprve učí pod vedením mistrů."

Máte zde klienty, kterým se snažíte pomáhat. Jakým způsobem s nimi budete pracovat poté, až budou propuštění. Je to možné, nebo ne?

"My u většiny klientů počítáme s tím, že s námi budou u nadále v kontaktu. Sociální pracovník je připravuje na výstup již před předpokládaným propuštěním a potom mají možnost s ním tři měsíce spolupracovat, to znamená zorientovat se ve světě. Teď plánujeme další projekty, které by byly po propuštění venku."

Je to truhlářská práce, jak se to ti lidé učí?

"My jsme předpokládali, že ta škála lidí, kteří sem přijdou bude opravdu široká, že budou mít velice různé zkušenosti, takže tady máme od vyučených truhlářů, kteří jsou vyloženě fachmani, po lidi, kteří dlouhá léta vůbec nepracovali. Takže podle toho je uzpůsobená výroba v dílně, že tady můžou mít složitější strojovou výrobu, věci, které chtějí nějakou kvalifikaci, až po úplně jednoduché prvky výroby, to znamená broušení a výrobu drobných dárkových předmětů."

Dostanou poté nějaký certifikát?

"Zatím to není akreditováno jako rekvalifikační kurz, ale samozřejmě od nás dostanou potvrzení o tom, že tady pracovali, jak se jim tady dařilo, co se všechno naučili, na kterých strojích pracovali. Protože to je to, co jim otevře bránu do nějaké truhlářské dílny venku."

Bylo složité uvést tento projekt v život?

"Neuvěřitelně. Prvních osm měsíců jsme se potýkali s velkými technickými problémy. Samozřejmě ta technická stránka věci byla velmi těžká. Dlouho jsme hledali kvalifikované pracovníky, kterým se dá důvěřovat a kteří se do toho zapojili opravdu s vervou, a což jsou nyní naši mistři."

Vznik truhlářské dílny podpořilo i vedení Vinařické věznice, jak potvrdil Marii Vrábelové zástupce ředitele Jindřich Skripko.

"Zaměstnanců je nyní 15, samozřejmě záleží na tom, jak bude rozložena výroba. Můj odhad je až ke 30 zaměstnancům. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby bylo i více směn, ale prozatím výroba není v tom stavu, aby umožňovala druhou směnu."

Podle čeho vybíráte klienty?

"Klienti jsou vybíráni především podle své odbornosti. To znamená: snažíme se sdružení Romodrom pomoci tak, že se snažíme zařadit klienty, kteří se již nějakým způsobem v minulosti dostali k práci s dřevem, to znamená truhláře, tesaře apod."

Když projdou touto truhlářskou dílnou, mají poté venku větší šanci se dát zaměstnat?

"Myslím si, že určitě. Ač zde nedostanou žádný výuční list, mohou si v každé případě jako praxi uvést to, že již pracovali v dílně, kde se pracovalo se dřevem. Takže si myslím, že do budoucna to klientům může určitě pomoci. Zájem je podměrně vysoký, bohužel prozatím sdružení Romodrom neposkytuje více pracovních míst."

Jak nám řekl mistr Petr Fišer, truhlařina je jeden z nejtěžších oborů, ale práce lidem v dílně jde od ruky...

"Když mu to dobře přemýšlí, umí dobře počítat, měřit metrem, milimetry, tak jde na strojovnu. Tam je to nejdůležitější. Když se bojí strojů, může jít na kovárnu, nebo na brusírnu."

Proč jste se rozhodl jít do takové dílny?

"Když jsem se o projektu dozvěděl, tak mě to spíš přitáhlo. Není to úplně komerční, pracuje se tady s lidmi, třeba se jim i pomůže."

Co byl takový největší problém?

"Problémů bylo spousta, ale není problém, který se nevyřešil. Truhlařina je jeden z nejtěžších oborů a když to ti lidé nikdy nedělali, tak je to kolikrát těžké."

A jaká je jejich pracovní morálka, nemají tendenci se ulejvat?

"To vůbec ne, ty se na tom baráku tak nudí, že jsou rádi, že tu můžou pracovat."

Co potom, až půjdou ven?

"Můžou nastoupit někam do truhlárny a dělat tam na určitém postu, který jim tady vyhovoval. Když člověk jde venku do truhlárny, tak po něm ani nechtějí výuční list, spíše je zajímá, co člověk umí."

A vy jim můžete potvrdit, že tady získali určitou praxi?

"Určitě u známých truhlářů zde v okrese, protože truhlářská obec je malá. Takže buď je tam mohu doporučit, nebo se s naším sociálním pracovníkem snažíme něco najít."

Co dělají nejraději?

"Nejraději dělají takový ty blbosti, ty letadýlka, co tady vidíte. Ale ta okna je baví, dřevo je pěkné, voní to, a když vidí ten finální výrobek, tak je to určitě potěší."

Je o ty výrobky zájem?

"Tak teď se teprve dostáváme do fáze, že se to ti lidé naučili."

Jaká vládne mezi nimi nálada, pracovní nálada, jaký z toho máte pocit?

"Určitě se ty kluci dali dohromady a pomáhají si i na tom baráku, protože mají problémy, o kterých se nám ani nezdá. Dá se říci, že je to tady semknuté, pomáhají si radí si."

Povídáte si s nimi?

"Určitě, řeším s nimi problémy, které se ani netýkají truhlařiny, to je jasné."

Práci přivítali hlavně samotní odsouzení...

"Já jsem byl odsouzen na 14 měsíců."

Když jste se přihlásil sem do dílny, máte pocit, že Vám ten čas rychleji plyne?

"Rozhodně ano, pro mě je to přínosem i proto, že se touto profesí venku živím, a díky této možnosti nevypadnu z pracovního tempa a navíc, i když se tady toho moc nového nenaučím, ale zase se můžu věnovat lidem a je to přínos z jiného hlediska."

Tady se vyrábí Eurookna, máte s tím nějakou zkušenost?

"Já s tím mám zkušenost od roku 1996, kdy občas s pauzou stále toto vyrábím, nejen tohle, protože já dělám všeobecnou zakázkovou truhlařinu."

Doporučil byste tady někoho z místních klientů do truhlářské dílny v civilu?

"No, z těch, mimo mě 14 lidí bych se nebál doporučit minimálně 3, 4 lidi, a další 2 až 3 ještě několik měsíců budou potřebovat. Ale pokud by měli zájem, určitě by se mohli prosadit, alespoň jako zaměstnanci."

Přilepšíte si finančně?

"Po finanční stránce je to určitě pomoc, protože nemusím finančně zatěžovat manželku, která má starost o děti. A spíš, a to si myslím, že je důležitější, je to náplň fyzická i psychická, že člověk stále něco dělá. Navíc tady máme vzhledem k množství zakázek pracovat i o sobotách. Takže člověk má možnost si odpočinout ten jeden den, který bohatě stačí. A mezitím tady dělá tu práci, která ho i baví."

Povídáte si při práci?

"Já tady zastávám funkci jakoby vedlejšího mistra. Takže je to hodně o komunikaci, nejen té odborné, ale je tady třeba řešit osobní vztahy, řešit problémy, aby se to řešilo mírnou cestou, aby nedocházelo ke konfliktům. Takže určitě ano."

"Já jsem Roman." "Já Jirka."

Na jak dlouho tady jste?

"Zatím mám 3 a půl roku. Mám ještě rozjetý trest, takže počítám tak 5 let. Chtěl jsem jít do práce, protože mám přítelkyni s malou. Chtěl jsem jí posílat peníze, přispívat, taky kvůli tomu, aby mi to tady utíkalo a abych si vytvořil podmínky pro podmíněné propuštění a abych mohl jít za malou."

Posíláte domů nějaké peníze?

"Ano, teď jsem jí vyrobil slona na kolečkách ze dřeva a odeslal jsem to jako dárek malé k svátku."

Je to těžké začínat úplně od nuly?

"Těžké to je, ale já jsem byl zařazený, abych dělal ty okna na fréze, abych byl zaučený. Dělám to 2 měsíce, ta práce mě baví a chtěl bych v civilu do budoucna se dřevem pracovat."

Teď se zeptám Vás, proč jste se vy přihlásil do dílny?

"Abych zabil čas, práce mě baví. V šest hodin ráno začínáme, ve tři odpoledne končíme a přijdu na oddíl, tam si udělám ty své věci. Prostě lépe to utíká. Jestli se budeme bavit o financích, tak to stojí opravdu za houby. Protože 1500 bere věznice za ubytování, za jídlo atd. a zbytek jde všechno na dluhy. Mám dluhy vůči zdravotní pojišťovně, takže všechno jde na dluhy a co zbude, to je 500 korun, to jde na cigarety."

Ale ty dluhy byste musel splácet zase potom v civilu?

"Vlastně je to lepší, když si to tady zaplatím, protože vyjdu čistý ven a nebudu mít dluhy."

Máte pocit, že jste se naučil všechno?

"Já už umím úplně všechno."

Až vyjdete ven, chtěl byste se zařadit do truhlářské dílny?

"Já jsem šofér z povolání. Byl jsem 6 let ve Španělsku, já tam mám rodinu. Až mi uplyne trest, chtěl bych se vrátit do Španělska, protože tam mám práci, zázemí, všechno."

Máte kontakt se svou rodinou?

"Mám, mám, píšeme si. Já mám svou družku, dítě."

Jak se k Vám chovají ostatní?

"Jsme tady všichni kamarádští, všichni taháme za jeden provaz."

Proč jste byl vybrán?

"Já jsem si žádal 8 měsíců o pracovní zařazení, tak mě nakonec vybrali. Oni vybírají namátkově a tady je 850 vězňů, kteří čekají na práci, tak to bylo takové náhodné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Obyvatelé kolonie v Holešově na Kroměřížsku prý získají do dvou až tří let nové bydlení. Jedenáct domků se šedesáti šesti byty ve Školní ulici chce město zbourat a nahradit je novými. Peníze na výstavbu přislíbila i ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková. Samotní Romové to chválí a chtějí se také zapojit a bydlet na lepší úrovni. Podle starosty města se nebude bourat, dokud nebudou obyvatelé rozmístěni jinam.

Díla výtvarnice Věry Kotlárové vystavuje brněnské Muzeum Romské kultury. Mladá a talentovaná romská umělkyně má výrazný autorský rukopis a používá neobvyklé techniky. Jednou z nich je roztírání barev prsty na velké plátěné plachty, proškrabávání kartáčem nebo dolepování sklíček. Celoživotní zájem o výtvarné umění završila studiem na Fakultě výtvarných umění v Brně.

Občanské sdružení Český západ spolu s dalšími neziskovými organizacemi se prezentovalo v rámci Dne neziskovek v Sokolově. Sdružení pomáhá v Dobré Vodě u Toužimi v romské komunitě a také se snaží o větší komunikaci místních obyvatel s Romy a vede je společně k řešení problémů veřejného zájmu. Na prezentaci nechybělo ani vystoupení romských dívek.

Vzdělávací projekt Naši sousedé má u nás pomoci při výuce o diskriminaci na středních školách. Společně s mediální kampaní "Být jiný má své" ho představili realizátoři z obecně prospěšné společnosti Partners Czech. Nad projektem převzala záštitu režisérka Helena Třeštíková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Zatím není jisté, zda bude odsouhlasen antidiskriminační zákon
Nejen na naši redakci se často obracejí lidé, kteří nebyli přijati do zaměstnání kvůli svému romskému původu. Stát tyto oběti dobře nechrání. Za absenci antidiskriminačního zákona jsme proto pravidelně kritizováni mezinárodními i českými nevládními organizacemi. Poslanci se před nedávnem historicky poprvé zabývali návrhem antidiskriminačního zákona v rámci svého pravidelného čtení. Přesto, jak Janu Mišurcovi řekla právnička Eva Petlachová, zatím se neví, kdy bude zákon odsouhlasen.

"Tento zákon by vlastně komplexně upravil problematiku diskriminace, tzn. vymezoval by, co to je diskriminace, co není diskriminace, výjimky z diskriminačního jednání, a také obranu proti diskriminačnímu jednání. Jde o problematiku, která je poměrně komplikovaná a není uceleně upravena v právních předpisech. Je upravena ve směrnicích Evropského společenství, které my musíme implementovat do našeho právního řádu, což by byl právě případ tohoto antidiskriminačního zákona."

Setkáváte se Vy ve své praxi, že by se některé spory těžko řešily, případně by nebylo dovolání třeba u soudu?

"V současné době je obrana proti diskriminaci upravena jenom v zákoně o zaměstnanosti, to se týká vlastně těch předsmluvních vztahů. Co se týče již existujícího pracovně-právního vztahu a diskriminace v této oblasti, tak zde zákoník práce odkazuje právě na ještě neexistující antidiskriminační zákon. I v řadě jiných oblastí, ať už jde o zdravotnictví nebo školství, sociální služby, zde problematika diskriminace upravena není a je tedy pouze na úpravě občanského zákoníku, zde je možnost, jak se bránit díky žalobě na ochranu osobnosti."

Vy jste se připojovala ke stanovisku několika neziskových organizací v rámci tohoto zákona. Čeho se to stanovisko týkalo?

"Toto stanovisko se převážně týká těch nedostatků, které antidiskriminační zákon má. Zejména problematiky žaloby ve veřejném zájmu, kterou by měly mít právnické osoby, které se zabývají problematikou diskriminace a v případě, kdy je diskriminačním jednáním postiženo více lidí, tak by mohli podat žalobu na zdržení se tohoto protiprávního jednání a nemusela by každá postižená osoba individuálně dávat svou vlastní žalobu. Původně se v antidiskriminačním zákoně s tímto oprávněním pro tyto více méně neziskové organizace počítalo, ale není to již v právní úpravě zahrnuto."

Kdyby se lidé chtěli seznámit s tímto zákonem nebo s tím, co by měl všechno obnášet, na co by měl reagovat. Je možné získat třeba na internetu nějaké informace?

"Určitě bych doporučila webové stránky www.diskriminace.cz pod odkazem antidiskriminační zákon. Webové stránky provozuje poradna pro občanská práva. Posluchač tam nalezne znění antidiskriminačního zákona a také připomínky k jeho nedostatkům."

Když bude zákon schválen, kdy začne platit?

Počítá se s tím, že by měl začít platit od začátku roku 2008, takže všichni doufáme, že se to stihne."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.09.2009V Česku začal platit antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
07.07.2009Hrozba víz do Kanady se musí vyřešit domaZprávy ze života Romů
03.07.2009O dopadu antidiskriminačního zákonaO Roma Vakeren
18.06.2009Česko má antidiskriminační zákon, vyhne se tak sankcím Evropské komiseZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna by měla rozhodnout o antiskriminačním zákonuZprávy ze života Romů
17.06.2009Sněmovna přehlasovala veto a schválila antidiskriminační zákonZprávy ze života Romů
28.05.2009AI kritizuje ČR za přístup k Romům a prezidenta za veto antidiskriminačního zákonaZprávy ze života Romů
27.03.2009Antidiskriminační zákon odložen na neurčitoO Roma Vakeren
04.12.2008Ministryně Stehlíková: Bez antidiskriminačního zákona hrozí ČR další žalobyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Liga lidských práv se snaží předcházet odebírání dětí z rodin
Odebírání dětí z rodin je tím nejposlednějším řešením. Nejvíce jsou tím postižené sociálně slabé rodiny. Více řekl Marii Vrábelové Petr Bittner ze združení Ligy lidských práv.

Čím jsou konkrétně porušována práva dítěte?

"Hlavní důvod, který my spatřujeme, je, že ty důvody pro odebrání dítěte jsou většinou sociální. Problém je v tom, že naši Romové často nemají vyhovující bydlení, práci, dostatečné příjmy atd. a my se domníváme, že tohle je vlastně porušením práv toho dítěte a vůbec lidských práv, pokud jediným důvodem odebrání dítěte jsou sociální důvody. Je také možné uvést v této chvíli poměrně známou kauzu Valová, Vala versus Česká republika, kde Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že Česká republika porušila lidská práva hájená úmluvou tím, že odebrala děti pouze na základě sociálních důvodů. To znamená, pokud tam nejsou další důvody jako ohrožení zdraví nebo života dítěte, tak pouze existence sociálních problémů rodiny nemůže být důvodem k odebrání dítěte do ústavní výchovy."

To znamená, že ten rodič musí řešit ten sociální důvod.

"Rodič má primární zodpovědnost za výchovu svých dětí, takže určitě ta primární zodpovědnost řešit tyhle problémy je na něm. Nicméně na druhé straně je tady povinnost státu tomu rodiči v této situaci, kterou třeba ani sám nezavinil, pomoci. To znamená, že ne vždy je možné říct, že rodič si tu situaci zavinil sám, tak ať si ji sám řeší. Jsou tady objektivní důvody, kdy se ta rodina dostane do sociální nouze ne z vlastního zavinění a potom tedy je nutné, aby nastala pomoc státu."

Když už dítě je v ústavní výchově, co může rodič udělat pro to, aby dostal své dítě zpátky?

"Především navštěvování dítěte a udržování kontaktu s dítětem je asi jednou z podmínek, aby se vůbec udržela vazba mezi těmi rodiči a dítětem. Kromě toho musí řešit tu faktickou stránku věci. To znamená: snažit se zajistit si práci, snažit se zajistit si bydlení. Zní to jako obecné fráze, ale ono je to tak. Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že v situaci, kdy se rodič snaží řešit tyto problémy, tak ten stát by mu měl všemožnými způsoby pomoci a podpořit ho, což se mnohdy neděje. Pokud se rodič ocitá v situaci, že přijde o dosavadní bydlení a není tam možnost mu poskytnout nějaké náhradní bydlení, tzv. skončí na ulici, tak samozřejmě i v této situaci by se měl obrátit na orgány státu, sociálně právní ochranu, aby mu tuto situaci pomohly řešit. Ať už nějakým dočasným ubytováním, sociálním bytem jakoukoli formou, ale rozhodně by v tom neměl zůstat sám."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.01.2009Liga lidských práv vydala novou publikaci o bezplatné právní pomociO Roma Vakeren
07.01.2005Za zveřejnění případů sterilizace romských žen získal Jiří Kopal cenu Charlotty MasarykovéO Roma Vakeren
08.08.2003Rozhovor s Dr. Alenou Uváčikovou z Ligy lidských práv o náhradní rodinné péčiO Roma Vakeren
25.04.2003Liga lidských právO Roma Vakeren
17.01.2003Jak nám může pomoci Liga lidských práv v PrazeO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro děti
V dalších minutách se společně s Janou Šustovou ohlédneme za Mezinárodním festivalem romského umění, kde byl připravený zajímavý program i pro děti.

Program pro děti na Náměstí Jednoty (Foto: Jana Šustová) Na překrásném Náměstí Jednoty, které je v samém centru Temešváru, bylo první víkend v září opravdu živo. Každé dopoledne sem totiž zvláštní autobus přivezl romské a rumunské děti, pro které byla pod širým nebem připravena řada her a dalších zajímavých akcí. Co konkrétně děti dělaly, mi prozradila Oana Frentiu, kterou jsem zastihla v převlečení za klauna:

"Máme hodně workshopů pro starší děti, speciálně pro romské děti ze zvláštní školy v Temešváru. Na workshopech se děti učí dělat skládat origami, malovat na obličej, řeší hlavolamy, malují vodovými barvami, kreslí pastelkami a učí se cirkusové dovednosti, jako třeba žonglování, chůzi na míči a další."

Je ten program pro děti každý den během romského festivalu?

"Ne, je to jen o víkendu. Projekt pro děti se jmenuje 'Bylo-nebylo v budoucnosti' a má motto .Děti nejsou minilidé s minilidskými právy'. A my se tady během těchto dvou dnů pokoušíme vykouzlit úsměv na jejich tvářích."

A jak Vy jste přišla na tento festival? Jste tady jako dobrovolník z nějaké organizace?

Skládání origami (Foto: Jana Šustová) "Ano, jsem tady jako dobrovolník a jako koordinátor této dětské akce. Jsem dobrovolník z kulturní asociace Turn, která organizuje celý tento festival. Ale jsou tady také dobrovolníci z dobrovolnického centra v Brašici, což je nedaleko Temešváru, a také z mezinárodní organizace Save the Children - Zachraňte děti."

Kolik dobrovolníků tady je?

"Mám jich 17 z dobrovolnického centra v Brašici a 13 organizace Save the Children."

Kromě různých her a malování mohly děti během Mezinárodního festivalu romského umění v Temešváru ukázat také své fotografické dovednosti. Pořadatelé festivalu jim rozdali jednorázové fotoaparáty a děti měly fotografovat prostředí, ve kterém žijí. Jejich fotografie měly být vystaveny v ulicích Temešváru, ale kvůli špatnému počasí si je nakonec zájemci mohli prohlédnout v koncertní síni fakulty Ion Vidu před koncertem romského houslového virtuóza Florina Nicolescu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.06.2011Smysl romských kulturních akcí pohledem básníka Mariana GhiţăO Roma Vakeren
05.08.2010Mezinárodní festival romského umění v Timišoaře hostoval i v místní vězniciZprávy ze života Romů
15.08.2008Jaký byl program i novinky na Mezinárodním festivalu romského umění v TemešváruO Roma Vakeren
15.08.2008Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikumO Roma Vakeren
15.08.2008Branislav Spasojević už více než 20 let sbírá romské písněO Roma Vakeren
23.07.2008Kulturní rozmanitost je MIŠTO (krásná) na druhém ročníku festivalu IRAF!Zprávy ze života Romů
12.10.2007Ve finále rumunské řečnické soutěže se mluvilo o uprchlícíchO Roma Vakeren
03.10.2007Fotografie od romských dětí z RumunskaFotoaktuality
12.09.2007Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského uměníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 5. října je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  S Ronou Hartnerovou o vlivu filmu Gadjo dilo na vztah dětí k romštině
Reportáž:  Díky sdružení Romodrom mohou vězni pracovat v truhlářské dílně
Zprávy: 
Právní poradna:  Zatím není jisté, zda bude odsouhlasen antidiskriminační zákon
Reportáž:  Liga lidských práv se snaží předcházet odebírání dětí z rodin
Reportáž:  Mezinárodní festival romského umění v Temešváru nabízel i bohatý program pro děti

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz