Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana palo Roma Berounoste. Adadžives tumenge phenaha palo festivaľis, savo sas andro Rumunsko.

Nejdříve se společně vydáme do Berouna, kde nejen Romům pomáhá bezplatná občansko-právní poradna, a řekneme vám také o Mezinárodním festivalu romského umění, jehož dějištěm byl rumunský Temešvár.

Džana amenca tiž palo Roma Brnate phenaha tumenge palo draba u vakeraha tiž pale diskriminacia.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o propagační kampani na podporu rovných příležitostí, zaměříme se také na drogovou problematiku a přiblížíme vám další antidiskriminační projekt. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Brněnská občansko-právní poradna nabízí Romům bezplatně pomoc v řešení právních situací
V Berouně funguje občansko-právní poradna, která pomáhá místním Romům bezplatně v řešení právních situací. Jak řekla Marii Vrábelové terénní pracovnice Eva Grondziová, Romové se často obrací právě na ni a jejím úkolem je o této službě informovat.

"Nabízíme poradenství ohledně rozvodu, bydlení, diskriminace atd."

Obrací se na vás hodně Romů?

"Určitě ano, protože máme letáčky, které roznášíme po rodinách, a hlavně jim podáváme pomocnou ruku."

Jak jste konkrétně některým rodinám pomohli?

"Nabízíme matkám azyl a stěhování."

Do jakých situacích se Romové právě stěhováním dostávají?

"Na některých vesnicích jsou nechtění."

Kdo je tam nechce?

"Starostové. Teď jsme měli takový případ, do naší poradny přišla rodina, které starostka řekla, aby se vystěhovali, i když tam bydlí už x let. Řeší se to, uvidíme."

Městský úřad s vámi spolupracuje?

"Ano, máme vyvěšený letáček na městském úřadě i u doktorů, na různých místech. Hodně lidí k nám chodí, objednávají se u nás a nabízíme jim poradenství. Opravdu, i hodně lidem jsme pomohli."

Už se na vás někdo obrátil kvůli napadení nebo třeba nepřijetí do zaměstnání?

"Máme projekt, děláme průzkumy, které se týkají i rasismu. Lidé říkají, že se s tím setkávají v práci, v obchodech, na různých místech."

Dá se to ve vaší poradně řešit?

"Určitě jim poradíme, co mají dělat, jak k tomu přistupovat."

Myslíte si, že je poradna prospěšná, že byla zapotřebí?

"Ano, protože je zdarma, mohou se na nás kdykoli obrátit a objednat se. Všechno jim vysvětlíme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.05.2013Dokument Šmejdi odhalil šokující praktiky na předváděcích akcích, jak se ale bránit?O Roma Vakeren
12.12.2008Poskytování bezplatné právní pomoci je ohroženoO Roma Vakeren
07.11.2003Kde je možné využít bezplatných služeb právníka?O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského umění
Rumunské město Temešvár hostilo první týden v září první Mezinárodní festival romského umění. Jeho součástí byly koncerty, divadelní představení, výstavy fotografií, různé semináře a také bylo možné zakoupit výrobky romských řemeslníků a klenotníků. Naše kolegyně Jana Šustová se na další podrobnosti zeptala ředitele festivalu Adriana Voichitescu a jeho kolegyně z umělecké společnosti Turn Emilie Paunescu.

Jak se zrodila myšlenka uspořádat v Temešváru Mezinárodní festival romského umění?

Prodej romských výrobků v Parku růží Adrian Voichitescu: Ta myšlenka vznikla, když jsme v televizi viděli zprávu, kde se hovořilo o Romech, kteří kradou. To je takové stigma a my jsme se rozhodli, že toto image Romů zkusíme změnit.

Jakou bude mít tento festival budoucnost? Chcete ho pořádat každý rok nebo každý druhý rok?

Adrian Voichitescu: Je to dlouhodobý projekt. Už před festivalem byly nějaké akce a po festivalu budou zase nějaké následovat až do dalšího festivalu příští rok. Festival chceme pořádat každoročně - dokud nevyřešíme problém s předsudky vůči Romům.

A bude příští rok zase v Temešváru?

Emilia Paunescu a ředitel festivalu Adrian Voichitescu Adrian Voichitescu: To uvidíme až po tom letošním festivalu, jak na něj budou lidé reagovat a zvlášť jak budou reagovat organizace, které do tohoto projektu byly zapojeny. Pokud nám budou chtít pomoci i příští rok, můžeme se s festivalem přesunout do Budapešti nebo někam jinam do Evropy a udělat ho ještě ve větším provedení. Když se to nepodaří, bude zase tady.

Kdo financuje tento festival?

Hry pro děti na náměstí Jednoty Emilia Paunescu: Je pořádán ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem, Národní romskou agenturou, Mezietnickým oddělením rumunské vlády, Národní agenturou pro mladé lidi, Národní agenturou, která podporuje mládežnické aktivity, Národní agenturou pro potírání diskriminace a s radnicí města Temešváru.

Adrian Voichitescu: Musíme zdůraznit, že pro tento festival nemáme sponzory, protože komerční firmy nechtěly podporovat nějaké akce, které propagují romskou kulturu. Je tady hodně strachu. Stálo to hodně úsilí vybudovat tento projekt, který začal úplně od nuly, bez peněz.

Můžete představit nějaké umělce, kteří se zúčastní tohoto festivalu? Můžete jmenovat alespoň ty nejvýznamnější z nich?

Koncert Florina Nicolescu Emilia Paunescu: Nevím, neposuzovali jsme, kdo je významný a kdo ještě významnější. Myslíme, že mají stejnou úroveň, protože přijeli sem podpořit tuto událost. Ale samozřejmě někteří z nich jsou známější než jiní, někteří mají větší úspěch u publika, jako třeba skupina Kultur Shock (Kultur Šok), která vystupovala na festivalu hned první večer. Hrají punkovou hudbu smíšenou s tradiční romskou hudbou, v jejich hudbě jsou i rumunské vlivy, protože v té skupině je hodně lidí různých národností. Je tam lidé z Chorvatska, Bosny, Ameriky, Japonska, je to takový dobrý melting pot v té skupině. A publikum bylo také mnohonárodnostní.

Také tu vystoupí Florin Nicolescu...

Florin Nicolescu Emilia Paunescu: Florin Nicolescu bude hrát na konci festivalu. Je to jeden z nejlepších houslistů na světě. Je Rom a pochází z Rumunska, ale žije v Paříži. A teď přijel do Rumunska po šestnácti letech právě na tento festival. Už tady šestnáct let nehrál, byl na tyto dny zván, aby hrál na jiných místech, ale vybral si nás.

A potom tu byl taneční worshop se Simonou Jovic.

Emilia Paunescu: V publiku byli hlavně mladí lidé, což pro nás bylo úžasné, protože povzbuzujeme mladé lidi, aby nikoho nediskriminovali, ale zúčastňovali se akcí. Je totiž hodně důležité právě toto učit děti a mladé lidi, protože je těžké změnit mentalitu třeba šedesátiletého člověka. Ale pokud se mladí lidé naučí nediskriminovat, bude to pro budoucnost daleko lepší.

A odkud pochází tanečnice Simona Jovic - je z Rumunska?

Simona Jovic Emilia Paunescu: Ne, není z Rumunska, ale z bývalé Jugoslávie. Hodně cestuje a myslím, že nějakou dobu žila i ve Francii. Bude mít vystoupení v Jazz Clubu, kde bude předvádět tance z mnoha regionů, kde Romové žili - třeba z Indie, z Balkánu a pomocí těchto tanců představí trochu historii Romů a romské komunity, které žijí na celém světě.

Každé dopoledne je tady workshop o fotografii. Komu je určen?

Adrian Voichitescu: Fotoworkshop je uspořádán tak, aby změnil předsudky, které jsou velmi běžné v komunitě novinářů a v médiích v Rumunsku, když prezentují romskou společnost. Přivezli jsme se na workshop mladé novináře a také jsou s nimi známější fotografové.

Kolik let je zhruba těmto mladým novinářům?

Fotografie z fotoworkhopu vystavené na náměstí Jednoty Emilia Paunescu: Je jim od 20 do 23 let, většina z nich pracuje v rumunských novinách. Každopádně jsou mladí.

A kolik novinářů přijelo?

Adrian Voichitescu: Šest novinářů. Je lepší mít menší, ale více kompaktní a dobře organizovanou skupinu. Tak bude poselství lépe předáno, než kdyby směřovalo k větší skupině. Po workhopu budou vybrány nejlepší obrázky a budou vystaveny na náměstí Jednoty, což je v centru Temešváru.

Je pravda, že Temešvár je hodně multikulturní město?

Emilia Paunescu: Ano, je, protože je blízko u hranic a je tady řada Němců, Maďarů, Italů. To je jeden z důvodů, proč se ten festival koná právě tady. A taky kvůli tomu, že i my jsme odsud. Je to dobré startovní místo pro takovýto festival.

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Brně byla zahájena propagační kampaň na podporu rovných příležitostí
V Brně byla zahájena propagační kampaň na podporu rovných příležitostí. Oficiální zahájení se uskutečnilo v sídle veřejného ochránce práv za účasti Otakara Motejla. Na místě byl i zpravodaj Českého rozhlasu Radiožurnálu M. Mazáč, který projekt představí.

Fotografie pro výstavu Jak to vidím já. Autor: Sára Davidová Informačně-propagační kampaň je realizovaná občanským sdružením IQ Roma Servis. Důležitým prvkem kampaně probíhající v Brně a na jižní Moravě je aktivní zapojení mladé generace a navázání spolupráce s veřejnými institucemi. Součástí kampaně je putovní výstava černobílých fotografií vytvořených klienty vzdělávacích aktivit IQ Roma Servis pod názvem "Jak to vidím já". Na podporu kampaně bude v brněnských dopravních prostředcích uveřejněno 880 plakátů a 80 bočních polepů. Při příležitosti zahájení kampaně předala ministryně Džamila Stehlíková jmenování ambasadora Evropského roku rovných příležitostí Radku Bangovi ze skupiny Gipsy.cz. A jak hodlá kampaň podpořit? O tom hovoří sám Radek Banga.

"Já už jsem na několika zasedáních řekl, že nejsem politik a nejsem ani aktivista. Moje funkce je oslovovat lidské svědomí a charakter."

Váš hudební styl je rap, což je dost provokativní. Vy sám někdy provokujete. Je to záměr?

"Určitě. V této zemi nelze nakládat se slovy jinak než radikálně a udělali to na druhé straně i jiní lidé. Čunek byl radikální a taky mu to svým způsobem prošlo a já nechci, aby to procházelo jen jim. Já chci, aby tady byla protistrana a aby tady byl taky někdo radikální a říkal to z druhé strany a jinak, protože Romové jsou slušní lidé a aktivisté se snaží propagovat jemně a opatrně svoje záměry, ale já jemný a opatrný nikdy nebudu, protože to tady nefunguje. Tady funguje mluvit jasně, čistě a srozumitelně."

Chcete být radikál předpokládám jenom slovně.

"Ne jen slovně. Mně jde upřímně o to, tou radikálností nejen vzbudit zájem posluchačů, ale i nějakou diskusi, protože každý můj radikální výrok vždy diskusi vyvolal. A to je záměr. Kdybych řekl, že jsem Ráďa a že nám Romům tu je všem fajn a že svítí sluníčko, tak to nikdo poslouchat nebude. Takže v tom je ten záměr a vím, co dělám. Musím říct, že si někdy musím dávat pozor na hubu, ale zatím to funguje."

Vy jste provokoval hlavně Romy samotné.

"Ano. Já chci Romy provokovat. Mám samozřejmě Romy rád a jsem na to hrdý, že jsem Rom a chci Romům pomoct. Ale jestliže Romové chtějí pomoct, tak musí začít u sebe. A musí začít tím, že změní uvažování a přístup. Já vím, že spousta Romů bylo pohoršená, ale zas spousta Romů uznala, že konečně to někdo řekl na plnou hubu."

Mírně provokativní bude i jedna z částí kampaně. Na konci září se bude totiž formou pouličního divadla distribuovat krém na ruce pro všechny barvy kůže."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
21.02.2015Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnostiO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Projekt Co je a co není diskriminace
Sdružení obrany spotřebitelů má nový projekt o diskriminaci "Co je a co není diskriminace", který je určen jak pro zaměstnavatele, tak i pro běžné spotřebitele. Více podrobností se Marie Vrábelová dověděla od právničky tohoto projektu Evy Petlachové.

"S tímto projektem se mohou seznámit na našich webových stránkách www.spotrebitel.info/diskriminace."

A dozví se tam, co je a co není diskriminace?

"Ano, dozví základní informace o tom, co to je diskriminační jednání, co není diskriminační jednání, o obraně při diskriminaci. V rámci tohoto projektu dále připravujeme online kurzy pro veřejnost, podnikatele a zaměstnance veřejné správy, kde se vlastně dozví tyto základní informace a s těmito online kurzy souvisí i testy pro zmíněné skupiny, kde si po přečtení a získání základních vědomostí o diskriminační problematice budou moci zpětně provést test a zjistit, zda pochopili, co je a co není diskriminace."

Ten, kdo se stal v rámci diskriminace tím ublíženým, tak může také sledovat na stránkách, jak se může bránit? Je to propojeno?

"Určitě. Na webových stránkách jsou zveřejněny i praktické zkušenosti, které čerpáme z naší internetové poradny, z naší osobní poradny a také z telefonické poradny a jsou tam konkrétní dotazy a konkrétní odpovědi na problematiku diskriminace ve spotřebitelské oblasti."

Existuje vyhodnocení a pokračování?

"Ten projekt bude trvat až do konce příštího léta z důvodů, že nyní čerpáme podněty a informace, které potom chceme zpětně vyhodnocovat a vypracovávat dvě případové studie a konkrétně se jimi zabývat po skutkové a právní stránce."

Komu to bude určené?

"Jde o to zaměřit se na určité diskriminační praktiky jednání, které nejsou tak úplně zřejmé, které společnost jako diskriminační nevnímá, a proto se nějak zasloužit o to, aby i tyto praktiky byly postihovány."

Máte zkušenosti s tím, že jsou diskriminováni?

"Ano skutečně jsou, ať už to jsou maminky s kočárky, ať už to jsou zdravotně postižení, cizí státní příslušníci nebo i čeští občané, kteří třeba se chtějí ubytovat v nějakém hotelu, zajistit si rezervaci a podnikatel je odmítne s tím, že čeká na lukrativnější zahraniční hosty."

Jsou to i Romové?

"Mnozí podnikatelé nechtějí obsloužit Romy v restauracích nebo je například jen vpustit na diskotéku, což je diskriminační neodůvodněné jednání, takže k diskriminaci Romů nedochází jen v pracovně právních vztazích, jak je to často medializováno."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
12.03.2010Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Historie romského národa je bohatá
Romové jsou největší národnostní menšinou v Evropské unii. Žijí také v mnoha nečlenských zemích a v dalších státech světa. Historie romského národa je bohatá. Více nám řekla Dana Dubjelová, která se zabývá historií Romů.

"První zmínka o Romech je zpráva ze Starých letopisů Českých uváděná z roku 1416. Byli opravdu na okraji společnosti, nesměli do měst a jestliže něco udělali, tak jim uřízli nos, ruku nebo ucho."

Největší hrůzy prožívali Romové za druhé světové války. Na sklonku roku 1939 vyzvalo protektorátní ministerstvo vnitra Romy k okamžitému usazení. Ti z nich, kteří se nařízení vnitra nepodřídili, byli deportováni do kárných pracovních táborů. Na území protektorátu se nacházelo zhruba 7000 Romů, kteří byli mezi dubnem 1942 a únorem 1944 převezeni 14 transporty do koncentračních táborů. Tak zvaný "Cikánský tábor" v Osvětimi - Březince, se podle odhadů z dochovaných pramenů stal poslední stanicí asi 6500 až 7000 českých Romů. Necelým šesti stům se podařilo hrůzy holocaustu přežít. V osvětimském táboře zemřel také dědeček Miroslava Richtra.

"Bylo to asi v roce 1942, kdy tam byl nasazený i tam pracoval a nakonec tam i zahynul. Můj dědeček se jmenoval Ferdinand Klimt a pocházel z německých Romů, tedy Sintů."

Dějiny Romů od jejich odchodu z Indie až po současnost zmapuje nová expozice kultury Muzea romské kultury v Brně. K vidění tam budou i dochované šperky Romů z období druhé světové války, jak říká ředitelka tohoto muzea Jana Horváthová.

"V té stálé expozici bychom chtěli ukázat i to, co je pro Romy typické, čili i ty jejich klenoty, kterých si vážili nejen z důvodů materiálních, ale Romové přičítali zlatým a stříbrným šperkům i jakousi magickou moc a potom také moc ochranou. Takže my bychom v naší stálé expozici chtěli mít i tyto věci i Romové sami by se rádi podívali na ten tzv. Romský poklad, na který jsou sami hrdí."

Kromě holocaustu se na Romech negativně podepsala také nucená asimilace za komunistického režimu, která započala roku 1958 zákazem kočování; potlačen byl i romský jazyk a kultura. Úřady Romy přesídlily do průmyslových lokalit velkých měst. Až po listopadu 1989 Romové znovu získali právo na sebeurčení. Mohou opět užívat svůj jazyk, hymnu a vlajku. Dnes mají Romové zástupce ve vládních i neziskových institucích a také své zástupce v Evropském parlamentu. Velké oblibě se opět těší hudba, jak dodává Jana Šustová.

Romové byli už odedávna známí jako velcí muzikanti, jejichž hudba se vyznačuje originalitou a virtuozitou. V současnosti u nás působí celá řada romských kapel různých hudebních žánrů a stylů. Patří k nim například svitavská skupina Točkolotoč, která se v 80. letech stala vítězem prestižního folkového festivalu Porta a natočila několik samostatných alb. Řadu posluchačů má skupina Romano rat - Romská krev, v jejímž čele stojí Ida Kelarová a Deziderius Dužda. Zpěvačka má na svém kontě již 6 vydaných alb, koncertovala po celém světě a založila Mezinárodní školu pro lidský hlas: "Jezdím po světě a aspoň se snažím předávat tu romskou kulturu přes písně a otvírám lidská srdce přes to romské cítění, které v těch emočních písních je."

Velké oblibě se u nás i v zahraničí těší rokycanská zpěvačka Věra Bílá. "Já zpívám staré romské písničky. Něco jsme si složili sami s klukama o životě, o smrti, o lásce. To co prožíváme každý den, protože já bych asi ani nic jiného zpívat neuměla."

Velký úspěch získala také brněnská skupina Gulo čar, která získala cenu Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii world music. O tvorbě skupiny nám prozradí více vedoucí skupiny Vladimír Dirda. "Texty jsou tradiční, ale muzika se trochu pozměnila, protože jsme nevyrostli na tradiční romské muzice, ale vyrostli jsme na takovým jazzu a hodně jsme poslouchal funk a černou hudbu. Taková ta americká muzika nás strašně vzala."

Velké oblibě se také těší pražská skupina Bengas, která začala naplno hrát v roce 2001, jak nám ale prozradil Vladimír Horvát její historie je daleko starší. "Už vlastně od základky jsme furt spolu, jen jsme se pořád jinak jmenovali. No a v roce 2001 jsme se zase všichni sešli no a od té doby jsme si říkali začneme makat, začneme hrát.

V České republice probíhají festivaly romské hudby. Nejznámější z nich je světový romský festival Khamoro, na kterém vystupují nejlepší romští umělci z mnoha zemí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 14. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Brněnská občansko-právní poradna nabízí Romům bezplatně pomoc v řešení právních situací
Reportáž:  Rumunský Temešvár byl dějištěm týdenního Mezinárodního festivalu romského umění
Zprávy: 
Reportáž:  V Brně byla zahájena propagační kampaň na podporu rovných příležitostí
Reportáž:  Projekt Co je a co není diskriminace
Reportáž:  Historie romského národa je bohatá

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz