Vyhledávání
2.12.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha pale nevi hiphopovo grupa andalo Ústí. Džana amenca tiž pro ko Hodonín u Kunštátu, jak peske o nipi leperena le Romen so odoj mule.

Nejdříve vám představíme dalšího romskou hiphopovou romskou kapelu z Ústí nad Labem a řekneme vám také o pietním shromáždění v Hodoníně u Kunštátu, které připomene transporty Romů do vyhlazovacích táborů.

Vakeraha tiž pale genďi predalo sikľarde, vakeraha pelo buči Prachaticende u pale festivaľis, savo ela Chomutovoste. .

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o příručce pro učitele, vydáme se mezi Romy do Prachatic a pozveme vás na festival. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
V ústeckých Trmicích je nová hiphopová kapela Savel
V Ústí nad Labem v Trmicích vzniká nová hiphopová kapela Savel - Pervitin. Trmice jsou vyhlášeným místem s romským ghettem, kde jsou mezi mládeží rozšířené drogy a děti se potulují po ulicích. Členové kapely se snaží tuto ohroženou skupinu stáhnout z ulic a nabídnout jim poutavý program, kde se otevřeně hovoří i o drogách. Více informací pověděli Marii Vrábelové samotní členové skupiny.

Ilustrační foto "Jmenuji Petr Štajner, vznikli jsme asi před rokem, jmenujeme se Savel, což romsky znamená Pervitin. Nevím, proč nám dal kapelník takto provokativní název, co tím myslel, asi je v tom slovu nějaké kouzlo."

Vaše písničky jsou ale právě k drogám. O čem jsou?

"Není dobré si ničit život, to by si lidé měli uvědomit. Měli bychom něco dokázat, něco nechat za sebou, než odejdeme. Aby si lidé řekli, ten člověk byl dobrý. Já jsem si tím také prošel a jde to. Je to o tom člověku, jak je silný a co by chtěl v životě dokázat. Hlavně aby si uvědomil, že také on je na tomto světě potřebný."

Pocházíte z Ústí nad Labem, z Trmic, které jsou vyhlášeny jako romské ghetto. Když teď pozorujete dění kolem sebe, myslíte si, že se dá mladým lidem pomoci?

"My se tolik snažíme, protože víme, že ti mladí to mají ještě všechno před sebou. Scházíme se s nimi v jednom baru, oni tam za námi chodí, komunikujeme s nimi, oni nás poslouchají a jsou tam kvůli nám, protože ta hudba je zajímá."

A kdo byl Vaším vzorem?

"Kontrafakti. To jsou také cikánští kluci, nevědělo se o nich, měli na své cestě hodně překážek. Na Slovensku to měli těžší, především s rasismem, ale oni se postavili všem problémům čelem a dokázali, že jsou silní. Toho si vážím a je to můj vzor."

Romská hiphopová hudba vzniká hlavně ve vyloučených ghettech. Čemu to přisuzujete?

"Hiphop je hlavně o životě. Člověk, který o něm zpívá, zpívá o určité realitě. Zpívá o tom, co prožil, co ho trápí a co by chtěl."

Jak jste se dali dohromady jako kapela?

"My jsme se potkali minulý rok, přišel jsem do kontaktu s Míšou, věděl, že zpívám a hraju, tím to vlastně začalo."

"Jmenuji se Michal Deduč a hudbě se věnuji od svých pěti let. Hiphop bych asi nedělal, kdybych nikdy neslyšel Gipsyho nebo třeba Péťu z Kontrafaktu. Ta muzika, co děláme teď, je hodně podobná Kontrafaktu."

Podporuje vás někdo?

"Určitě bych chtěl pozdravit Jitku Bánociovou z Trmic, která nám umožňuje zdarma použít prostory u ní v baru. Každý druhý den tam trávíme s dětmi čas, děláme tam freestyly, kluci rapují, nejsou na té ulici. Zvláště teď v létě tam býváme hodně dlouho."

Myslíte si, že ta hudba vás z toho prostředí vyvedla?

"Nevím, jestli mě z toho prostředí někdy vyvede. Nechci být v ghettu, není mi tam dobře. Ale zase mi budou chybět ti lidé, na které jsem zvyklý. Jsem prostě Cigán a budu s těmi Cigány pořád."

Máte nějaké nasmlouvané vystoupení?

"Poprvé nás lidé uvidí 18. září v Plzni."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů
V Hodoníně u Kunštátu se v neděli 19. sprna uskuteční pietní shromáždění, které připomene transporty Romů do vyhlazovacích táborů. Poslední z tamního sběrného tábora vyjel před 64 lety, 21. srpna 1943. Za oběti transportů a další zemřelé bude v hodonínské kapli sloužena mše, u památníku Žalov, kde se nachází hromadné hroby Romů, se pak uskuteční vzpomínkový akt. Podrobnosti o pohnuté historii tábora v Hodoníně u Kunštítu zjišťoval Michal Zamboj, který se ptal historika Romského muzea v Brně Michala Schustera.

Manželé Danielovi z Blanska zapalují svíčku u památníku Romů, kteří zahynuli v táboře v Hodoníně u KunštátuNacházím se asi dva kilometry od Hodonína u Kunštátu, v hlubokém lese. Je tu památník a na něm je deska, na které je napsáno: "Památce Romů zahynulých zde v letech 1942-43, Ma bisteren - Nezapomeňme." Co to je za památník, co vlastně připomíná?

"Tento památník nainstalovalo Muzeum romské kultury ve spolupráci s Obecním úřadem Hodonín v roce 1997. Slouží k uctění památky těch Romů, kteří jsou na tomto místě pohřbeni, ale obecně je to pietní místo věnované všem, kteří byli vězněni tady v tzv. cikánském táboře, jehož areál je odsud vzdálený asi 150 metrů. Tady to místo je masový hrob, ve kterém byly ve třech vlnách pohřbíváni vězni, oběti tyfové epidemie během zimy 1942-43."

Pojďme přímo k tomu táboru. Co se tu vlastně za druhé světové války odehrávalo?

Pohled na 'cikánský tábor' Hodonín u Kunštátu, 1942. (Foto: Muzeum romské kultury, sbírka O. Kučery.) "Nejprve tady byl vytvořen tzv. kárný pracovní tábor, který byl určen pro asociály, nepřizpůsobivé živly, jak se tehdy označovali lidé na okraji společnosti. Tehdy to ještě nebyl tábor jen pro Romy, Romové tu tvořily 15-20 % těch internovaných. Později se to změnilo na sběrný tábor, který měl podobnou funkci - internovat asociální živly. Až v srpnu 1942 byl na místě sběrného tábora vytvořen tzv. cikánský tábor, který byl určen jen pro romské rodiny tady z Moravy, protože pro Čechy byl zase zřízen cikánský tábor v Letech u Písku. Tímto táborem prošlo celkem 1396 Romů, děti, ženy, muži. Je to opravdu jen část Romů z Moravy, protože na základě soupisu tzv. Cikánů a cikánských míšenců bylo v Čechách a na Moravě zjištěno 6500 Romů, z čehož vyplývá, že většina zůstala na svobodě. Ti měli zůstat pod dohledem obecních úřadů a policie, samozřejmě se nesměli pohybovat, museli se zdržovat na jednom místě. S těmi se mělo něco začít dělat později."

Co tady, v hodonínském táboře, na ty lidi čekalo?

"Už samotný příchod do tábora byl pro ty rodiny docela traumatizující. Ostraha měla psy. Máme pamětníky, kteří vyprávějí, že si mysleli, že je to konečná stanice jejich života, že odsud se už nikdy nedostanou."

Nákres 'cikánského tábora' v Hodoníně u Kunštátu, 1943. (Obr.: Muzeum romské kultury, originál: Státní ústřední archiv v Praze) "Museli bydlet na společných ubikacích, kde se tísnily desítky rodin. Ta kapacita byla původně 200-300 osob, což bylo ale během několika týdnů po vzniku tábora mnohonásobně překročeno. K tomu přispívalo to, že baráky byly ze dřeva, takže v zimě tady byla opravdu velká zima. Museli odevzdat veškerý svůj majetek, což znamenalo i to, že pokud měli s sebou nějaké lepší nebo teplejší oblečení, museli ho také odevzdat. Navíc byly příděly potravy, které dostávali třikrát denně, skutečně malé, nevyhovující. Samozřejmě se rychle šířily různé choroby tím, jak byl na jednom místě velký počet osob, hygiena byla špatná, téměř se neumývali, a voda na pití také nebyla vyhovující. Vyvrcholením byla v zimě 1942 epidemie břišního tyfu."

Kdybychom se vrátili k atmosféře v tom táboře, to tedy nebyl vyhlazovací, ale řekněme pracovní a koncentrační tábor.

"Ano, v tom smyslu, že tu byly koncentrovány celé rodiny, to byl internační koncentrační tábor. Oficiálně se také jednalo o to, že to měl být tábor výchovný, že tu měli být lidé převychováni prací k lepšímu životu. Ty podmínky tomu ale vůbec nenapovídaly, protože zde museli pracovat opravdu všichni včetně dětí. Pracovalo se osm až deset hodin a ta práce byla opravdu velice tvrdá."

Pojďme se teď přesunout do současnosti. Tady v táboře zůstal prý jeden z baráků, ve kterém Romové bydleli. Je to tak?

"Ano, rekreační areál, který tady dnes stojí, kopíruje tvar i rozlohu toho původního cikánského tábora. Dochoval se jeden barák, ostatní bylo zbouráno a přetvořeno na rekreační středisko."

Když půjdeme teď trochu do budoucnosti, vím, že 19. srpna se tady u památníku uskuteční takový pietní akt. To je vzpomínka lidí, kteří přežili, jejich příbuzných a dalších hostů na to, co se tu událo v těch 40. letech.

"Právě toto datum je smutně významné tím, že 21. srpna 1943 byl odsud vypraven největší transport romských vězňů do koncentračního vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau v dnešním Polsku. Takže toto datum si každoročně snažíme připomínat a Muzeum romské kultury tato shromáždění pořádá. Jednak jde o to, že je to shromáždění pro pozůstalé a příbuzné těch, kteří byli v tom transportu nebo byli vězněni v tomto táboře. Zároveň je to pro současnou veřejnost důležitá připomínka toho, co se tady dělo. Stále se setkáváme s tím, že toto místo není u veřejnosti známé, ani tyto historické souvislosti ještě nejsou úplně známé. To jsou dva důležité důvody, proč tato pietní shromáždění pořádáme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
31.08.2013Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkouO Roma Vakeren
18.08.2013V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové válkyZprávy ze života Romů
17.08.2013Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu RomůZprávy ze života Romů
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
19.08.2012V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
14.08.2012V Hodoníně u Kunštátu bude na den zpřístupněna expozice o internovaných RomechO Roma Vakeren
30.07.2012Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomene holocaust RomůZprávy ze života Romů
10.07.2012Pozvánka na pietní shromáždění k uctění památky obětí tzv. cikánského tábora v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
22.08.2011Ministr Dobeš: centrum o romském holocaustu bude skromnějšíZprávy ze života Romů
17.08.2011Pietní shromáždění k připomenutí holocaustu Romů 21.8. 2011Zprávy ze života Romů
16.08.2011Historie areálu Hodonín u KunštátuZprávy ze života Romů
12.03.2011Památník v Hodoníně u Kunštátu bude skromnější, než se plánovaloO Roma Vakeren
02.03.2011Romský holocaust má připomínat památník v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
27.08.2010Pietní akt k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
27.08.2010Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu byl veřejnosti zpřístupně i původní vězeňský barákO Roma Vakeren
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
22.08.2010Centrum romského holokaustu v Hodoníně otevřelo původní barákZprávy ze života Romů
20.08.2010Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
30.07.2010Na oběti romského holocaustu by se nemělo zapomínatO Roma Vakeren
15.01.2010O budoucnosti bývalého Cikánského tábora v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
26.09.2008O dějinách tzv. cikánského tábora v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
29.08.2008Pietní akt v Hodoníně u Kunštátu připomněl 65. výročí od největšího transportu Romů do OsvětimiO Roma Vakeren
22.08.2008Pozvánka na pietní akt a na koncertO Roma Vakeren
20.08.2008Pietní shromáždění v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
20.08.2007Na utrpení Romů upozornilo pietní shromáždění v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
15.08.2007Na utrpení Romů upozorní 19. srpna pietní shromáždění v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
14.08.2007V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní shromážděníZprávy ze života Romů
20.01.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
12.08.2005V Hodoníně u Kunštátu proběhne pietní aktO Roma Vakeren
21.08.2004Pietní akt připomněl utrpění Romů v internačním táboře HodonínZprávy ze života Romů
Tzv. cikánský tábor v Hodoníně u KunštátuHistorie

=[ Zprávy ]=

Stavba keramického plotu v ústecké Matiční ulici v roce 1999 podle soudu nepoškodila občanskou čest a lidskou důstojnost Gizely Lackové, která tam bydlí. Rozhodnutí padlo po téměř 8 letech sporů, ve kterých Lacková žalovala město Ústí nad Labem a ústecký městský obvod Neštěmice. Po radnicích chtěla omluvu v novinách a 100 tisíc korun. Podle rozsudku se ale nedočká omluvy a peněz, ale naopak by měla žalovaným radnicím a jejich advokátům zaplatit téměř 120 tisíc korun za náklady řízení.

Mostecký magistrát připravil nový sazebník nájemného a to včetně lokality, kde řada obyvatel už léta bydlí zadarmo. Nové ceny totiž budou platit i v převážně romském sídlišti Chanov. Cena za metr čtvereční obytné plochy se zvýší zhruba o tři koruny. "Předpokládáme, že se tím také zvýší dluhy, ale nemůžeme v této lokalitě dělat nějaké výjimky. Zvýšení nájemného čeká také obyvatele Mostu", uvedla náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková.

Podle bulharského romského lídra Cvetelina Kančeva mohly za nedělními útoky skinheadů na Romy v Sofii stát ekonomické zájmy drogových dealerů. Útok skinheadů a obavy z dalších incidentů vedly k dvoudenním nepokojům v Bulharském hlavním městě, při kterých vyšlo do ulic několik stovek Romů.

Pražský Dům národnostních menšin představí tvorbu dvanácti umělců, jež spojuje příslušnost k některé z národnostních menšin v Česku. Výstava nazvaná "Rozplétání a identita" potrvá od 12. do 30. září a budou na ní k vidění plastiky, grafiky nebo šperky vybraných autorů. Dům národnostních menšin byl otevřen ve druhé pražské městské části ve Vocelově ulici na konci června.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky"
Pro učitele je k dispozici nová příručka, která nese název "Jak pracovat s romskými žáky". Její autorkou je romská pedagožka Iveta Pape. Jaké informace brožura nabízí, to už Janu Mišurcovi řekla Zuzana Martásková z obecně prospěšné společnosti Erudis.

"Příručka se odlišuje od publikací, které jsou běžně dostupné na trhu, tím, že nechce vnímat romského žáka jako problémového. Ukazuje, jaký vlastně romský žák je, v jakém prostředí vyrůstá a jaké jsou jeho specifické potřeby."

V čem se hlavně liší romské dítě od majoritního dítěte při vstupu do školy?

"Myslím si, že romské dítě se liší tím, že neovládá plně český jazyk. O této jazykové bariéře autorka příručky obsáhle píše. Je to velký problém pro romského žáka, hlavně při udržení pozornosti ve škole. Jeho rodina uznává jiné hodnoty než majoritní společnosti. Škola také vyznává hodnoty majority. Romský žák může mít kvůli tomu problémy s vnímáním vlastní identity."

V čem jsou romské děti lepší oproti těm majoritním, co mají ve vínku navíc?

"Romské děti jsou určitě bezprostřednější. Vyrůstají v kolektivu, v jejich výchově není kladen důraz na individualitu. Jejich rodiny dbají i na jejich názor. Kdežto bílé děti si častěji hrají sami, výchova klade důraz na jejich individualitu."

Zohledňuje příručka také to, jak jsou děti posuzovány pro začlenění do základní nebo speciální školy? Jak zajistit, aby se nedostaly do speciálních škol?

"To příručka nezohledňuje, spíš zohledňuje to, jaký ten žák je a jaké má paní Pape zkušenosti se vzděláváním romských žáků, na co je potřeba klást důraz. Také se snaží motivovat učitele, kteří pracují s romskými žáky."

Komu je příručka určena, jak bude distribuována?

"Cílovou skupinou jsou učitelé a asistenti pedagogů. Po skončení realizace projektu bude příručka dostupná i zájemcům mimo Prahu. Do Prahy bude distribuována na základní školy, které o ni projeví zájem a to v počtu, o jaký projeví zájem a v počtu, o jaký projeví zájem. Samozřejmě do vyprodání zásob. Máme vytištěno tisíc kusů příručky, jinak je příručka dostupná také na internetu, kde je ke stažení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.02.2015Novinky v českém školstvíO Roma Vakeren
13.12.2014Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany, nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školáchO Roma Vakeren
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
10.09.2014Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborůZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
28.06.2014Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školyO Roma Vakeren
19.05.2014Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové k návrhu novelizovat školský zákonZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
22.02.2014Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodinaO Roma Vakeren
15.02.2014Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat?O Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
17.01.2014Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici!Zprávy ze života Romů
24.08.2013Přípravy do školyO Roma Vakeren
14.05.2013Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil krajZprávy ze života Romů
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
18.02.2013United Gipsy Crew: Rapem proti segregaciZprávy ze života Romů
16.02.2013„Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí RomovéO Roma Vakeren
12.02.2013Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičůmZprávy ze života Romů
01.12.2012V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva nic nezměniloO Roma Vakeren
27.11.2012Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
26.11.2012Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatímZprávy ze života Romů
17.11.2012Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o diskriminaci romských dětí v českém školstvíO Roma Vakeren
10.11.2012S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na základních školáchZprávy ze života Romů
08.11.2012Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětíZprávy ze života Romů
08.11.2012Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických školáchZprávy ze života Romů
02.10.2012Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školstvíZprávy ze života Romů
09.08.2012V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškolákyZprávy ze života Romů
02.08.2012O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanemO Roma Vakeren
18.02.2012Jak si vedou romské děti z Česka v britských školáchO Roma Vakeren
01.09.2011Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobilyZprávy ze života Romů
16.07.2011Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzděláníO Roma Vakeren
16.07.2011O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzděláváníO Roma Vakeren
30.05.2011Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání končíZprávy ze života Romů
28.05.2011Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních školO Roma Vakeren
15.01.2011Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich vrstevníciO Roma Vakeren
29.12.2010Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzděláníZprávy ze života Romů
29.12.2010Kam odcházejí romské děti po základní školeZprávy ze života Romů
26.11.2010O školství s Milanem KováčemO Roma Vakeren
30.04.2010Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětíO Roma Vakeren
05.03.2010Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žákaZprávy ze života Romů
09.10.2009Ve výuce dějepisu asi nastanou změnyO Roma Vakeren
25.09.2009Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzděláváníO Roma Vakeren
25.09.2009Projekt Motivace romských rodičů na poli vzděláváníO Roma Vakeren
11.09.2009Základní školu Masarykova opouštějí dětiO Roma Vakeren
28.08.2009I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČRO Roma Vakeren
15.05.2009Mají být ve třídě pouze romské děti?O Roma Vakeren
28.11.2008Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve VaršavěO Roma Vakeren
28.11.2008Mnohé romské děti zažívají na škole šikanuO Roma Vakeren
28.11.2008Koalice neziskových organizací Společně do školO Roma Vakeren
21.11.2008Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republiceO Roma Vakeren
21.11.2008Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních škol až za několik letO Roma Vakeren
21.11.2008Nadace OSF PrahaO Roma Vakeren
21.11.2008Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických školO Roma Vakeren
03.10.2008Doučování dětí ve vyloučených lokalitáchO Roma Vakeren
08.08.2008I o prázdninách se některé děti připravují do školyO Roma Vakeren
18.07.2008Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve ŠtrasburkuZprávy ze života Romů
13.06.2008Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově náměstíO Roma Vakeren
03.08.2007Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětíO Roma Vakeren
04.10.2006Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci RomůZprávy ze života Romů
19.09.2006Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních školZprávy ze života Romů
01.09.2006Nový školní rok začíná...O Roma Vakeren
29.08.2006V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných místZprávy ze života Romů
12.05.2006Základní škola v Cítolibech u LounO Roma Vakeren
24.02.2006V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro RomyO Roma Vakeren
24.02.2006V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětíO Roma Vakeren
24.02.2006Romské děti nemusí končit ve zvláštních školáchO Roma Vakeren
10.02.2006Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská právaO Roma Vakeren
25.10.2005Romské organizace nabízejí školám spolupráciZprávy ze života Romů
21.10.2005Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma Vzdělanost RomůO Roma Vakeren
09.09.2005V Cítolibech u Loun je ukázková základní školaO Roma Vakeren
01.07.2005Školství a romská médiaO Roma Vakeren
04.03.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
04.03.2005Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla."O Roma Vakeren
29.10.2004Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuřeO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
22.10.2004Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimumO Roma Vakeren
03.09.2004Nový školní rokO Roma Vakeren
27.08.2004Školní rok už je za dveřmiO Roma Vakeren
02.07.2004V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazykaO Roma Vakeren
11.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.06.2004Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětíZprávy ze života Romů
09.01.2004Na základních školách by se měla vyučovat i romštinaO Roma Vakeren
03.10.2003Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčilaO Roma Vakeren
19.09.2003Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povoláníO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V Prachaticích působí romská úklidová firma
V následujících minutách se společně vydáme do centra Prachatic, kde působí romská úklidová firma Emila Laciho. Emil Laci úklidovou firmu s podporou prachatické radnice založil v roce 2001 a vede ji dosud. V centru Prachatic ho v sedm hodin ráno zastihl redaktor Václav Malina.

"Vedení města Prachatice dalo nám, Romům, šanci si založit firmu. Tak jsem se toho chytil, začal jsem dělat poctivě svoji práci a tak to dnes je."

Od roku 2001 už uplynul nějaký čas, takže jaké byly začátky pro firmu Emila Laciho?

"Já jsem tuhle práci dělal už dřív. Věděl jsem, do čeho jdu. Dělal jsem podobnou práci ve Vimperku."

Co papírování ze začátku?

"Žádný problém jsem s tím neměl."

Nicméně před tím jste pracoval pro Technické služby Vimperk, nyní to je "na vlastní triko". Založit firmu asi nebylo jednoduché.

"Proč? Člověk tu práci znal, věděl, do čeho jde. Horší problém je, že lidé nechtějí pracovat."

To asi nemáte jako šéf snadné.

"Šéfové to nemají jednoduché. Lidé nechtějí pracovat. Pokud už někoho naučíte to dělat dobře, odejde vám nebo nechce pokračovat."

Jak jste spokojen s tím, jak romská firma uklízí náměstí?

"Výborně. Jsou to poctiví pracovníci!"

Nejste vy náhodou podplacený, že o nich mluvíte tak hezky?

"On mi v životě nedal ani korunu."

Někteří Romové sice pracují, někteří ale ne. Váš názor?

"Mám takový pocit, že tu pracují jen tihle. Ta banda tam v té ulici, to jsou samí invalidní důchodci, jen jedí a nevím, kde berou na ty auta. Někteří by pracovat šli, ale když se po nich chce, aby něco dělali, tak si jen stěžují na rasismus a podobně."

Tolik názor náhodného kolemjdoucího v Prachaticích. Pokračujeme v povídání s panem Emilem Lacim.

Hovořil jste o tom, že lidé nechtějí pracovat. Je to takový ostrý kontrast, na jedné straně vaše romská firma v Prachaticích uklízí, na druhé straně tady vysedávají Romové, kteří pracovat nechtějí. Jak vy se na to díváte?

"Moc se mi to tedy nelíbí, protože dělají všem Romům ostudu. Když si dáváme žádost na pracovní úřad, tak už dopředu říkají, mě neber, koukej to nějak udělat. Víte, co myslím? Abych je nevzal do práce, protože vědí, že dobře pracovat nebudou. Přitom chodí a vykládají, že chtějí pracovat, i když to není pravda. Vlastně sami sobě lžou."

Jak se vám tedy daří ukočírovat romskou firmu? Předpokládám, že ne všichni vaši zaměstnanci jsou Romové. Nebo ano?

"Ne, zaměstnáváme každého, kdo chce pracovat. Bílé nebo modré, to je jedno. Třeba minule přišel Václav Biháry, který měl doporučenku a měl nastoupit do práce už dříve, a nepřišel. Ale přišla jedna paní z Lipnického Sedla, přišla dřív, tak jsem jí vzal, i když on měl tu doporučenku. Přitom vím dobře, že oni čekají, až vezmu někoho jiného, aby nemuseli do práce."

Kolik nyní máte zaměstnanců a v kolik jim začíná šichta? Protože teď je sedm hodin a když jsme si domlouvali včera schůzku, tak jste říkal, že ve tři nebo ve čtyři hodiny už začínáte šichtu. Takže v kolik hodin začínáte a kolik lidí se vaším prostřednictvím podílí na úklidu Prachatic?

"Tak někdy čtyři, pět, někdy tři. Záleží na tom, jak lidé vydrží. Je to náročná, a řekněme si to na rovinu, také špinavá práce."

Jak vás vnímají spoluobčané?

"Velice kladně. Jako Rom si toho vážím. Ať jsou to místní nebo návštěvníci, mohou vidět, jak se kdo ve městě chová. Kdo tady pracuje, kdo se snaží a kdo naopak sedí na lavičkách, dělá nepořádek, hází pod sebe, protože je líný vstát a hodit odpadky do koše. Nejsou to jen Romové, jsou to i ne-Romové, ale na nás je to prostě víc vidět. Co si budeme povídat."

Co vás, pane Laci, nejvíc dokáže naštvat?

"Už jsem si zvykl. Jsou lidé, kteří před vámi hodí na zem láhev a schválně ji rozbijí. Teď už si tolik nedovolí, protože bývám razantnější. Ale oni to beztak udělají, zezadu. Co si o nich můžu myslet? Jedině, že jsou to pitomci nebo volové."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
31.07.2009Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat RomyO Roma Vakeren
16.07.2004Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelkaO Roma Vakeren
28.11.2003Provozovatelé hostince v Sýrovicích podporují společenský život obceO Roma Vakeren
14.06.2002Návštěva v "Cikánské jizbě"O Roma Vakeren
15.01.1999PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
V letním kině v Chomutově bude romský festival
Romský podnikatel Roman Tyrpák z Chomutova chce představit svým spoluobčanům romskou hudbu na festivalu v letním kině v Chomutově už tuto sobotu. Marie Vrábelová se ho zeptala, proč se tak rozhodl.

Skupina Bengas "Přišlo za mnou pár lidí, jestli bych se do toho nechtěl pustit. Hecovali mě, tak jsem do toho šel."

Šel jste do toho sám?

"Ještě s jedním kolegou z Chomutova, který mě navedl."

Koho jste si pozvali na festival?

"Místní kapely a dvě kapely z Prahy - Bengas a Givtes. Také několik kapel z širokého okolí."

Co tam bude ještě kromě kapel?

"Dvě sportovní vystoupení dětských družstev. Vesměs romští kluci. Budou tam boxeři, kteří se zúčastňují různých mistrovství, předvedou nějakou exhibici. Pak by tam mělo být Taekwondo, také kluci, ale neromští, to bude také exhibice. Moc dětských souborů se mi nepodařilo zkontaktovat, protože se jich hodně rozpadlo."

To bude jednodenní festival?

"Ano."

Nebojíte se, když to sám organizujete, že nemusí přijít dost lidí?

"To je to riziko podnikání! Doufám, že přijdou a nenechají mě v tom."

Říkáte, že podnikáte, jak se vám pracuje?

"Mně dobře, nemám problémy. Ale je to dřina, člověk musí být šestnáct hodin v práci."

Zaměstnáváte Romy?

"Nedělám v tom rozdíl, zaměstnávám Romy i ne-Romy."

V Chomutově je vysoká nezaměstnanost. Vy jste příkladem toho, že práce se dá sehnat, i když na vlastní riziko. Jaké byly začátky?

"Začátky byly tvrdé, začínal jsem u lopaty a postupně jsem se vypracoval do dnešního postavení, ale je to těžké."

Když bude festival úspěšný, budete pokračovat?

"Ta tradice by měla vzniknout, pokud se letošní nultý ročník povede, budeme s kolegou pokračovat. Domluvili jsme se, že uděláme víkend romské kultury. Tam by měla být nějaká výstava, předvádění ručních prací a podobné věci, které Romové umějí, v čem jsou dobří."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.08.2014Romský festival Chomutov 2014Zprávy ze života Romů
24.11.2009Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávouZprávy ze života Romů
23.11.2009Kocáb předloží zprávu o situaci chomutovských dlužníků v exekuciZprávy ze života Romů
25.08.2009Chomutovská radnice vyrazila za dlužníkyZprávy ze života Romů
26.06.2009Ústecký soud dal za pravdu kritikům exekucí v ChomutověZprávy ze života Romů
21.05.2009Slyšení v Senátu ladí postup měst proti neplatičůmZprávy ze života Romů
21.05.2009Řápková v Senátu obhajovala postup chomutovské radnice, Kocáb za sebe poslal mluvčíZprávy ze života Romů
17.04.2009Mezinárodní den Romů v ChomutověO Roma Vakeren
03.04.2009Rada Romů v Chomutově připravila bohatý program k oslavě Mezinárodního dne RomůO Roma Vakeren
13.03.2009Chomutov řeší letité problémy s dlužníkyO Roma Vakeren
03.03.2009Jak Džamila Stehlíková hodnotí počínání svého nástupceZprávy ze života Romů
27.02.2009V Chomutově exekutoři vybírali dluhy při vyplácení sociálních dávekO Roma Vakeren
27.02.2009Jak se vede v horkém křesle ministru Kocábovi?Zprávy ze života Romů
23.02.2009Exekuce sociálních dávek v Chomutově budou pokračovatZprávy ze života Romů
01.07.2005Společnost Člověk v tísni otevřela v Chomutově nové centrumO Roma Vakeren
24.06.2005V Chomutově vzniklo nové centrum pro sociálně slabéO Roma Vakeren
04.05.2005Chomutov podpoří sdružení Romů, jež uklidí problémovou lokalituZprávy ze života Romů
22.04.2005Rada Romů Chomutova sdružuje chomutovské organizaceO Roma Vakeren
22.03.2005V Chomutově bude i letos pomáhat Romům terénní pracovníkZprávy ze života Romů
30.08.2004Menšinám v Chomutově chybějí informace, město to chce napravitZprávy ze života Romů
20.02.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.12.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
10.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
08.08.2003Situace Romů v Chomutově a Jirkově je složitáO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 17. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V ústeckých Trmicích je nová hiphopová kapela Savel
Reportáž:  Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu připomínají utrpení Romů
Zprávy: 
Reportáž:  Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky"
Reportáž:  V Prachaticích působí romská úklidová firma
Reportáž:  V letním kině v Chomutově bude romský festival

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz