Vyhledávání
22.1.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo sportos kaj phiren the o Roma u hine lačhe. Phenaha tumenge palo sikľiben u džana amenca andro jekhetaniben Liberciste.

Nejdříve se dozvíte, jak se někteří Romové věnují sportu, konkrétně vzpírání. Řekneme vám o pracovní skupině zaměřené na vzdělávání a také o aktivitách libereckých Romů.

Vakeraha tiž pal oda, jak šaj bičhaven sľiki, pheneha tumenge pale publikaci, savi diňa avri o jekhetaniben Člověk v tísni u amaro vakeriben zaphandela o pater František Lízna, savo kerel biči le Romenca.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s mezinárodní fotografickou soutěží, představíme vám publikaci, kterou vydala organizace Člověk v tísni a v závěru nám páter Fantišek Lízna řekne, jaké zkušenosti získal při práci s Romy. Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Romové mají přirozené nadání pro vzpírání
Romové mají často velké nadání pro různé druhy sportu a jedním z nich je vzpírání. A právě o tomto sportu si Jana Šustová povídala s Mgr. Jaroslavem Thérem z Tělovýchovné jednoty Bohumín.

Foto: www.vzpirani.cz "Co se týče Romů, tak zkušenosti máme velké, protože na Ostravsku je velká komunita Romů, a když bych měl vzpomenout, tak z těch největších vzpěračů romské národnosti bych vzpomenul Ondreje Rusňáka a Imricha Rusňáka, což byli bratři, kteří prakticky sjezdili celý svět a dováželi medaile pro Československo, ještě v té době. A v dnešní době je spousta talentů, mají dar od Pána Boha, což třeba my zrovna nemáme, my potřebujeme něco vydřít. Tam je u nich ten problém, že ten dar nedokáží až tak využít. Co se týče jejich vůle, jsou trošičku volnější, a pokud se jedná opravdu o dřinu, tak z toho raději vycouvají."

Co byste doporučil vzpěračům z řad Romů, aby zlepšili při svém tréninku, ve své kvalifikaci?

Co bych doporučil....: víc vůle, víc sebezapření, a ten úspěch se dostaví.

Co je vůbec potřeba podstoupit pro takový trénink, aby se člověk mohl ve vzpěračství uplatnit, být dobrý, zúčastnit se pak i nějakých mistrovství republiky, Evropy, světa?

"Já mám jednu takovou teorii, kterou už dlouho rozvíjím, a ta teorie zní: kdo vydrží trénovat přes prázdniny, tak u vzpírání zůstane velice dlouho. Protože to je velice náročné, když ostatní kamarádi jdou k vodě, opalují se, a my se - prakticky narozdíl od fotbalistů - musíme zavřít do tělocvičny, a v té tělocvičně dřít v potu. To je velice náročné. Co se týče Romů, ti to mají v krvi: když je teplo, tak musí být show, musí být voda, musí být volněji. To znamená, že taková ta povinnost je pro ně něco velice těžkého."

Co to znamená, ta každodenní dřina, i přes léto? Kolik hodin denně a co všechno musí člověk udělat?

"No tak, kluci i děvčata (protože i děvčata vzpírají), vzpírají pětkrát týdně tak dvě hodiny."

Máte třeba ve vašem klubu nějaké Romy, kteří to vydrží, kteří toto absolvují?

"Samozřejmě, že máme. Protože tak, jak je přirozený odpad v každém sportu, tak jsou i někteří, kteří se drží, protože mají v dnešní době možnost zadarmo cestovat, většinu cest hradí oddíl. Takže někteří se tohoto drží, protože jejich finanční možnosti to neumožňují, není zaměstnání a jsou jiné sociální problémy... Takže mají možnost podívat se s těmi oddíly do zahraničí. Nebo vůbec třeba cestovat po České republice, a tím pádem vlastně poznávat jiné věci kolem sebe."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.07.2014Nebýt politického bojkotu, reprezentovala by romská gymnastka Dana Gažiová Československo na olympiáděO Roma Vakeren
10.05.2014Sport dává Romům možnost vypracovat se a získat uznáníO Roma Vakeren
17.03.2014Výstava představí úspěchy romských sportovcůZprávy ze života Romů
24.02.2014Na olympijských hrách reprezentovali Česko také romští sportovciZprávy ze života Romů
20.08.2004Boxerský oddíl PalestraO Roma Vakeren
06.02.2004Sportovní federace Romů České republikyO Roma Vakeren
09.05.2003Boxer Stanislav TišerO Roma Vakeren
17.05.2002ZprávyO Roma Vakeren
29.03.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí
Ivan Veselý z občanského sdružení Dženo byl jmenován do pracovní skupiny při Ministerstvu školství pro vzdělávání romských dětí. Marie Vrábelová se ho zeptala na smysl a náplň této skupiny.

"Ta pracovní skupina měla první sezení, kde jsme diskutovali, co by se mohlo teoreticky dělat, kde se ti jednotliví aktéři představovali... Já si od toho slibuji hledání systémového řešení vzdělávání romských dětí s cílem co nejúčinnějšího umístění romských dětí na učiliště a střední školy."

Myslíte si, že to pomůže, že budete moci něco ovlivnit?

"To vám v současné době nemůžu říct. Vím, že ze strany náměstka Kitsbergera a ředitelů odborů, kteří to mají na starosti, je jakýsi zájem se o těchto věcech bavit, a je jakýsi zájem něco dělat."

Co se budete snažit prosadit?

"Já se budu snažit prosazovat třeba zvyšování testování romských dětí, testování zralosti. Taky usilovat o to, aby se jaksi evaluoval přesun ze zvláštní školy a speciální školy; jakési segregované školství. Já mám informace o těchto jevech jen z médií s tím, že ministerstvo školství má nějaké materiály a budeme se o těchto věcech bavit. Třetí věc, co bych chtěl prosazovat - aby co nejvíc romských dětí dostalo šanci studovat na učilištích a středních školách.

Kolik vás tam je, Romů, v komisi?

Ivan Veselý "Jsme tam v podstatě dva zástupci - paní Horváthová za Muzeum romské kultury a já za sdružení Dženo."

Jste jednotní ve svých názorech?

"Já si myslím, že se s paní doktorkou Horváthovou shodneme v řadě věcí. Hodně si slibuji od komunikace uvnitř této pracovní skupiny s tím, že bychom harmonizovali určité postoje a názory k řešení tohoto problému."

Jak často se budete sházet, abyste připravovali a konzultovali nějaké návrhy?

"Ve statutu je napsáno minimálně dvakrát ročně s tím, že na začátku se budeme sházet a komunikovat častěji, protože musíme připravit jakýsi plán činnosti této pracovní skupiny; co budeme jako pracovní skupina dělat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rodinám s nízkými příjmy pomáhá Liberecké romské sdružení
Rodinám s nízkými příjmy se snaží pomáhat různé neziskové organizace. My vám dnes představíme Liberecké romské sdružení. Práce v této nevládce mají tak říkajíc až nad hlavu. Více už Janu Mišurcovi řekl předseda Miroslav Kotlár.

Miroslav Kotlár "Tím největším projektem je samozřejmě terénní sociální práce, tu děláme už v osmi městech Libereckého kraje. Na terénní práce navazuje spousta dalších nadstavbových projektů, jako je přípravná třída pro předškolní děti, různé volnočasové aktivity, taneční soubory, teď jedeme na letní tábor... Všechno vychází z toho "terénu", kdy vzniká poptávka od klientů. Teď jsme dostali dotaci na projekt Kontaktní centrum - jsou to vlastně dvě centra, která jsou určená pro školy. Budeme se snažit jim pomáhat při vypracování jejich multikulturní výchovy v jejich rámcových vzdělávacích programech."

Kolik máte terénních pracovníků a jak se vám daří projekt udržet?

"Terénních pracovníků máme v současné chvíli deset. Rok od roku je to těžší, ale nějakým způsobem se to daří... žijeme jako ostatní neziskovky, z roku na rok, ale musím říct, že zatím se to tedy daří, že se vždycky ten tým "teréňáků" rozšiřuje, že neklesáme, že jsme začali na třech teréňácích na poloviční úvazky a teď už jsme na deseti plných úvazcích a ještě k tomu spolupracujeme s občanským sdružením Romodrom, kde máme v rámci partnerství zapojení do projektu Romodrom pro regiony. Takže jsou další teréňáci skrze tento projekt."

Má to nějaký přínos pro ty klienty? Daří se jim pomoci v jejich problémech?

"Něco se daří, něco se nedaří. Určitě je třeba říci, že ta situace je v každém kraji jiná, jinak se pracuje. A hlavně se zaměřujeme na to, že pokud s námi nespolupracuje město, tak i my orientujeme podporu a dotace na lokality, kde s námi města více spolupracují. Konkrétně se nám stalo to, že byť jsme Liberecké romské sdružení, tak jsme v Liberci přišli o komunitní centrum a prostory a město nám další nenabídlo. Nicméně ostatním neziskovkám je nabídlo a platilo za ně nájem a na nás pak nevyzbylo. A pak jsme se rozhodly se orientovat na jiná města - Nové město pod Smrkem, kde jsme získali celou budovu za korunu nájmu, takže teď přesouváme aktivity tam samozřejmě mimo ty v jiných městech."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2010Liberecká přípravná třída pro děti ze sociálně slabých rodinO Roma Vakeren
17.06.2008Liberec představí komunitní plánováníZprávy ze života Romů
19.10.2007Romská cimbálová muzika Liberec vydala své druhé albumO Roma Vakeren
23.05.2006V Liberci proběhne přehlídka romských talentů a 5. Romský plesZprávy ze života Romů
06.08.2004V Hamru na Jezeře začal tábor hlavně pro chudé děti z LiberceZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Ve Vsetíně se zřejmě inspirovala havlíčkobrodská radnice, která chce přestěhovat problémové nájemníky na okraj města. Jedná se o dvanáct rodin, které obývají byty v ulici 5. května naproti dokončovanému autobusovému terminálu. Na rozdíl od Vsetína, kde vystěhovaní Romové dostali holobyty, v Brodě postaví novou bytovku za desítky milionů korun. Přestěhování nájemníků je jedinou variantou, jak řešit neustálé stížnosti lidí bydlících v sousedství.

19. srpna se v Hodoníně u Kunštátu uskuteční pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu. Setkání zahájí mše svatá u kaple na návsi. Pokračovat bude u památníku romským obětem na Žalově a Černovicích. Pořadatelem pietní vzpomínky je brněnské Muzeum romské kultury, které organizuje také dopravu do místa konání.

Místopředseda Evropské komise pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Franco Frattini vyhlašuje soutěž Evropská unie proti diskriminaci. Určena je mládeži do 18 let. Úkolem je vytvořit plakát na téma nediskriminace v EU. Cílem soutěže je zvýšit povědomí mladých evropských občanů o aktivitách Unie v této oblasti.

V Galerii Bílé nároží v Plzni byla zahájena výstava dokumentárních fotografií Romů od Lukáše Houdka. Expozice obsahuje čtyřicet černobílých fotografií Romů z několika zemí Evropy - České republiky, Slovenska, Francie a Ukrajiny. Výstavu pořádá občanské sdružení Ponton a podpořilo ji město Plzeň. Snímky si můžete prohlédnout do konce srpna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Je možné přihlásit se do mezinárodní fotografické soutěže o Romech
Baví vás fotit? Své snímky můžete nyní přihlásit do mezinárodní internetové fotografické soutěže. Ta byla vyhlášena v rámci probíhající vládní Dekády romské inkluze, která chce v evropských zemích zlepšit životní podmínky Romů. Více už Janu Mišurcovi řekla koordinátorka soutěže Gabriela Hrabaňová.

"Hlavním cílem soutěže je prezentovat fotografie, které bourají předsudky a stereotypy, se kterými se běžně setkáváme nejen v médiích, ale i v celé společnosti. Lidé ze všech zemí jsou vyzíváni, aby podávali fotografie v několika kategoriích a musí být pořízené od roku 2005, kdy Dekáda začala a musí být pořízeny v zemi Dekády."

Je soutěž nějak věkově omezena a případně jaká ta témata mají lidé volit?

Sladký domov (Noszvaj) "Soutěž není věkově omezena a hlavně Romové jsou nejvíce vyzíváni, aby fotografie do soutěže přihlašovali. Máme pět kategorií, do kterých se dá přihlásit. První je nejlepší zpravodajská fotografie, pak portrétní fotografie, fotoesej - může se do ní dát až pět fotografií a nejlepší rodinná fotografie. Fotografie se nahrávají na webovou stránku, která má adresu photo.romadecade.org. a všechny fotografie jsou viditelné. Uzávěrka soutěže je 15. srpna - byla prodloužena. Na konci této soutěže bude oceněna fotografie, která dostala nejvíce hlasů."

Zájemci by tedy měli posílat fotografie na tento web.

"Přesně tak. Zájemci se musí přihlásit a až poté mohou nahrát své fotografie na stránky."

Co je možné získat v rámci této soutěže?

Píseň za lepší život (Herakovo, Maďarsko) "V každé kategorii bude udělena cena nejlepší fotografii, o které rozhodne mezinárodní čtyrčlenná porota a pak ty nejlepší, tedy i pár dalších kromě vítězů z kategorií budou mít právo vystavovat v Galerii Centralis, která je v Budapešti v Maďarsku a také se přemýšlí, že by tato výstava byla přesunuta do romského pavilonu v Benátkách."

Poslali už zájemci nějaké fotky?

Starý muž s karavanem (Buzau) "Když se podíváte na webové stránky, tak uvidíte, že tam je plno fotografií - už více než stovka v každé kategorii a jsou opravdu nádherné. Ale stále bych tímto apelovala na nás v České republice, abychom se do této soutěže přidali, protože hodně málo lidí z České republiky se zapojilo, a poslali své fotografie. Hlavně musí jít o fotografie, které bourají ty vizuální stereotypy a které pomohou, aby se na Romy koukalo lépe."

K ilustraci tohoto článku byly použity fotografie zaslané do soutěže Chachipe.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2013Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012Zprávy ze života Romů
02.07.2013Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integraceZprávy ze života Romů
18.02.2012USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatelO Roma Vakeren
26.07.2011Pozitivní diskriminaceZprávy ze života Romů
09.07.2011Co přineslo české předsednictví Dekádě romské inkluzeO Roma Vakeren
02.07.2011Dekádě romské inkluze od července předsedá MakedonieO Roma Vakeren
27.06.2011Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze MakedoniiZprávy ze života Romů
27.06.2011Česko předalo vedení romského projektu Dekáda MakedoniiZprávy ze života Romů
27.06.2011Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršujeZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
O sociálním vyloučení pojednává nová publikace Kdo drží Černého Petra
Kdo drží Černého Petra je nová publikace společnosti Člověka v tísni o sociálním vyloučení. Marii Vrábelové více řekl jeden z autorů Ladislav Toušek.

"Obsahuje výstupy z výzkumu, který probíhal ve čtyřech lokalitách, ve městech České republiky - Chrástava, Ústí nad Labem, Liberec a Plzeň. Ta publikace je shrnutí výzkumů z jednotlivých lokalit, přičemž my jsme se věnovali problematice sociálního vyloučení, tzn. používali jsme koncept sociální exkluze. U každého města jsou ukázány základní rysy sociálního vyloučení, které se v té dané lokalitě projevují - je to jednak kulturní, sociální vyloučení v užším smyslu, ekonomické, tzn. nezaměstnanost a další položky, které se týkají sociálního vyloučení."

Výzkum už dělala organizace Ivana Gabala o vyloučených lokalitách. V čem se třeba vy lišíte od jeho výzkumu?

"Gabalova zpráva je velmi obecná a snaží se vytipovat a zmapovat jednotlivé lokality v České republice. My jsme postupovali trošku jinak a soustředili jsme se hlouběji na konkrétní 4 lokality, které jsme chtěli poznat podrobněji, hlouběji a nikoli pouze vymezit a upozornit na tyto vyloučené lokality. Náš postup byl užší ale hlubší."

K jakému závěru jste došli?

"My jsme se poměrně dopodrobna zabývali problematikou zadlužování, protože to bereme jako velký handicap, který zamezuje jakékoli jiné možné integraci nebo zpětné inkluzi vyloučené populace."

Myslíte si, že je cesta ven z těchto lokalit?

"Já si myslím, že ta cesta je velmi omezená a hodně trpká a těch lidí, kterým se to podařilo, je hodně málo. Možná jediným nástrojem, jak se dostat z těchto lokalit, je emigrace do zahraničí."

Co Vám v publikaci vyšel jako nejhorší znak v té lokalitě?

"Ty nejhorší znaky se liší od lokality k lokalitě. My jsme záměrně vybrali místa, která se v míře sociálního vyloučení od sebe liší - na jedné straně Chrástov, malé město s jednou ubytovnou, která nese znaky sociálního vyloučení, a na druhé straně máme Ústí nad Labem se čtvrtí Předlice, což je celá vyloučená čtvrt. Takže se to liší od případu k případu. Kdybych vzal ty Předlice, tak největší problém je lichva či problematika bydlení, v Liberci by to zas byly problémy se zadlužováním. Takže se to liší konkrétně od místa k místu."

Kam bude ta publikace určena?

"Ta publikace je určena pro lidi, kteří přicházejí do styku s touto problematikou na úrovni místní správy, resp. orgánů státní správy, a také je určena dalším kolegům z řad neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají, a pak samozřejmě, když nás někdo osloví, tak my mu rádi tuto publikaci pošleme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Co na Romech oceňuje jezuita páter František Lízna
Matice romská pořádá mši za oběti rasismu, která se uskuteční příští sobotu 18. srpna od 17:30 v kostele Svatého Václava na Smíchově. Celebrovat ji bude páter František Lízna, který hodně pracuje s Romy a ze solidarity k nim přijal romskou národnost. Jana Šustová se ho zeptala, co ho na Romech přitahuje a čím ho obohacují.

Páter František Lízna s obrazem rodičů jeho romského svěřence "Je to svým způsobem taková lehkost bytí. Oni jsou lidmi, kteří se nezabydlují a jsou stále na pouti. A i když si říkáte, že to není možné, tak to možné je. Když člověk pak zakotví někde v nějakém bohatství, tak pak těžko přijde do Božího království. Většina Romů umírá jako chudí lidé a myslím si, že oni nás předběhnou do Božího království, protože na majetku příliš nelpí."

Dalším pozitivem, které páter František Lízna u Romů vyzdvihl, je, že mají hodně dětí.

"Pro křesťana může být pozoruhodné, že oni mají velké rodiny a prakticky jsou jediné etnikum, které důsledně praktikuje encykliku Humane vitae, protože přijímají děti jako dar. Člověk, který není Rom, řekne, že to dělají, aby měli přídavky na děti, ale s tím já nesouhlasím, protože je znám lépe a vím, že mají k dětem velice blízko a že jsou stejní a že i dospělí jsou tak trochu jako děti."

Další pochvalu si podle Františka Lízny Romové zasluhují za úctu ke starým lidem.

"Jedna ze zvláštních věcí je, že čím je někdo v rodině starší, tak získává větší úctu v celé té pospolitosti, zvláště, když je to žena. Ty babičky se někdy dokonce stávají vůdčími osobnostmi rodiny. Prakticky by se mohly zrušit všechny domovy důchodců, protože oni pokládají za zcela nepřípustné, aby dali svoji matku či babičku do domova důchodců. Zase se objevuje argument, že to je proto, že dostávají peníze - sociální dávky, ale to nemá úplnou platnost. Tak mě ti lidé obohacují a mám je velice rád."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.08.2010Pietní shromáždění k uctění památky obětí holocaustu v Hodoníně u KunštátuO Roma Vakeren
10.10.2008Páter František Lízna sloužil v Praze romskou mšiO Roma Vakeren
24.08.2007Jezuita František Lízna sloužil romskou mšiO Roma Vakeren
18.08.2007Mši za oběti rasismu celebroval páter František LíznaFotoaktuality
30.12.2006Jezuita František Lízna přijal ze solidarity romskou národnostZprávy ze života Romů
29.12.2006I ve vězení se ke mně Romové chovali uctivě jako ke knězi, vypráví jezuita František LíznaO Roma Vakeren
22.12.2006Vánoční slovo patera Františka LíznyO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 3. srpna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romové mají přirozené nadání pro vzpírání
Reportáž:  Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí
Reportáž:  Rodinám s nízkými příjmy pomáhá Liberecké romské sdružení
Zprávy: 
Reportáž:  Je možné přihlásit se do mezinárodní fotografické soutěže o Romech
Reportáž:  O sociálním vyloučení pojednává nová publikace Kdo drží Černého Petra
Reportáž:  Co na Romech oceňuje jezuita páter František Lízna

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
737904   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
254439   11.09.98 Romske aktuality
210601   14.03.00 Romský jazyk
155424    Historie a původ Romů
132784   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116818    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101356    Fotografie
87825   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76160    Romové po roce 1989
71320   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz