Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena palo jekhetaniben Darjav, savo kerel buči predalo Roma Pardubicende, vakerela amenca o Jan Rác, savo skidkerel tranda berš sa palo Roma u vičinaha tumen andro jekh muzeum.

Nejdříve se společně vydáme do pardubického sdružení Darja. Dále nám Jan Rác ze Zlína řekne o své sbírce, kterou můžete vidět i na jedné výstavě, a dáme vám tip na prohlídku muzea.

Vakeraha tiž pal oda, so pes kerel predalo Roma Brnate, džana amenca sndro jekhetaniben Střep u dodžanena tumen, sar o Roma sikľon andro medialno škola.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s prací terénních sociálních pracovníků, řekneme vám o programech sdružení Střep a dozvíte se, jak si vedou stážisté, kteří se vzdělávají v mediálním kurzu sdružení Dženo. Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Pardubické sdružení Darjav pomáhá Romům zlepšit jejich životní prostředí
Snad v každém městě narazíme na obytné čtvrti, které nejsou jen urbanistickou, ale také sociální periferií. Těmto místům se zpravidla vyhýbáme, nejsou nám příjemná a nezřídka si klademe otázku, jak se tady dá žít. Ne všechna místa ale chtějí trpně snášet svůj osud. Jedním z nich je i domovní blok v Husově ulici v Pardubicích, kde většinu obyvatel tvoří Romové. A právě oni se rozhodli, že seženou peníze, přiloží ruku k dílu a zkrášlí si nádvoří domu. Jak toho chtějí dosáhnout, prozradila při prohlídce domovního bloku Ondřeji Wolfovi předsedkyně občanského sdružení Darjav Věra Horvátová.

Tak tohle je ten dům?

"Přesně tak, právě se díváme na ten dům, ve kterém sídlí naše občanské sdružení Darja už od roku 2002."

My jsme právě ve dvoře v Husově ulici číslo popisné 11/16, 11/19 a já vidím, že je to docela velká plocha. To dá určitě hodně práce, ne?

"No, docela jo. My jsme udělali první krůčky, když se to v loňském roce nějakým způsobem připravovalo. Tady naproti byly dřevěné kůlny, které se zbouraly a na druhé straně byla garáž, která se zbourala v letošním roce, aby se připravila tato plocha co nejlépe, aby už se začalo pracovat."

Tyhle naskládané kmeny, to je co?

"To jsou stromy, které se využijí pro potřeby našeho projektu. Teď o víkendu probíhala první společná brigáda, kde se k našemu úžasu sešlo 75 lidí z této lokality, což je úplně perfektní, protože v této lokalitě žije 280 lidí. Myslím si, že to bylo super. Všichni se zapojili staří, mladí i děti."

Jak dlouho jste tady pracovali?

"Celé dva dny. V sobotu i v neděli."

Po prohlídce jsme opustili rozlehlé prostranství sevřené mezi dvěma činžovními domy, abychom se přesunuli do budovy v zadní části bloku. Tam sídlí komunitní centrum občanského sdružení Darja, které slouží zejména k volnočasovým aktivitám zdejších dětí a mládeže. V jeho prostorách mi Věra Horvátová prozradila, proč a jak chtějí renovace veřejného prostranství uvnitř bloku dosáhnout.

Paní Věro, Vy zrovna rozbíháte projekt, který nese název "Společnou cestou", mohla byste nám ho přiblížit?

"Myšlenka toho projektu vznikla už asi 3 roky zpátky, kdy jsme se sem nastěhovali a vůbec monitorovali problémy zdejší lokality. Nejčastější problém byl ten, že se děti neměly kde scházet. Takže jsme udělali klubovnu. Nicméně naše klubovna je opravdu nabitá. Často se stává, že je tady až 30 dětí denně, což je strašně moc. A když chceme ještě pojmout tu starší mládež, aby navštěvovala posilovnu nebo počítačový klub, který máme dole, tak je zkrátka nemožné to zvládnout. Ani fyzicky ani psychicky ani jinak. Tak jsme se domluvili, že bychom rádi zrekonstruovali ten vnitroblok, aby se lidi měli jednak kde scházet a i ty děti vhodně využít ten svůj volný čas. Takže záměr toho projektu je zkulturnění vnitrobloku v Husově ulici za přispění místních dobrovolníků a aby tam byla vidět i spolupráce města, naší organizace, ale i donátorů."

Kdo občanskému sdružení už dokázal pomoci?

"Tento projekt byl podpořen nadací Via a nadací České spořitelny částkou 200 000 Kč. Partnerem projektu je Městský obvod 1, který přislíbil částku 100 000 Kč a máme vyjednáno pár sponzorů, jeden z nich je Mgr. Jiří Rejl."

Jsou to tedy teprve jen první vlašťovky. Architektonický plán, který vznikal také podle přání obyvatel bloku, počítá s daleko větší částkou.

"Je to náročné. V tuto chvíli máme nějakých 300 000 Kč od nadace a od Městského obvodu 1. S panem architektem jsme vypracovávali architektonický plán a vyšlo nám z toho to, že bychom na celý projekt potřebovali takových 800 000 Kč.

Doufejme, že se sdružení podaří získat další finanční prostředky, aby se sen zdejších obyvatel o průlezkách pro děti, o chodníčcích, dřevěných plůtcích a okrasné zeleni, už brzo proměnil ve skutečnost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.11.2007Pardubické sdružení Darjav pořádá kurzy v práci na počítačích O Roma Vakeren
18.10.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů
Až do konce srpna můžete v Praze navštívit výstavu Zapomenutá i současná romská řemesla, která představuje exponáty ze sbírek Jana Ráce ze Zlína. Výstava probíhá v budově Národopisného muzea v Letohrádku Kinských v Kinského zahradě. Sběratele Jana Ráce pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Sběratel Jan Rác na vernisáži Jak dlouho už sbíráte romské výrobky?

"Tento rok je to už 30 let, co sbírám romská řemesla, protože mě to zajímá a jsem také jeden z nich, který to řemeslo kdysi dělal."

Jaké řemeslo jste dělal?

"Já jsem zkoušel řemeslo drátenictví a košíkářství, ale potom jsem toho zanedlouho nechal, protože jsem sice do svých 10-ti let vyrůstal v osadě, ale potom jsme se odstěhovali do západní části České republiky."

Vernisáž výstavy Odkud pocházejí předměty z této výstavy?

"Jedná se hlavně o Slovenskou republiku. Jde o části z východního Slovenska, západního Slovenska a něco i ze středního Slovenska. Spíše je tu zastoupeno to západní Slovensko."

Dominantou výstavy je obrovský kotel. Říkal jste, že je z osady, kde nebyla voda a lidé do něj přinášeli vodu z daleka. Jak to přesně bylo?

Kotel "Tento kotel se používal v Částkovcích, kde kdysi bývala romská osada, ve které jsem vyrůstal. A tento kotel sloužil prakticky pro všechny Romy, kteří tam kdysi žili. Nebyl tam přísun vody a vodu každý potřeboval jak k vaření tak k praní a k mytí. A kdokoli šel do města, měl takovou přepravku, do níž si dal vodu. Pak to přilil do kotle. Voda v kotli byla vždy teplá, protože se pod ním po celou dobu udržovalo."

Kdy se ten kotel používal?

"Ten je starý zhruba tak 120 let a měli ho ještě moji pra-pra-prarodiče."

Jak byla ta vaše osada velká?A jak daleko to bylo k nejbližší vodě?

"Osada byla daleko od vody, rozdíl tam byl asi 2,5 km. V osadě nebyla voda, tam nebyl ani potok, takže ten kotel byl velmi důležitý. Protože bez něj by nemohli lidé prát, nemohli vařit atd."

Kolik lidí bylo v té osadě?

Exponáty "Nás bylo 4700, do 5 000 lidí. Dříve to byla jedna z největších osad na celém Slovensku. Dneska už to není pravdou, protože tato osada byla zaplavená, takže už dnes neexistuje."

A co dalšího je tu ještě k vidění?

Koš na dítě "Je tady zajímavá přenosná kovadlina, která pochází z roku 1814. Romové nikdy nedělali kovářskou práci ve stoje, ale v sedě, takže proto byla kovadlina tak malá. Dávala se vždycky do země a na tom se kovalo. Pak jsou tady zajímavé předměty z drátenictví. Dneska už opravdové drátenictví pomaličku neuvidíte. Zvonkařství, to se také dneska ztrácí. Je tady pěkné korytářství. Když se na to podíváte, tak to jsou korbeláři, kteří se tím živili a dodnes jsou na východním Slovensku, pouze na východním Slovensku. Jinak na západě vlastně upadlo, ztratilo se a dodnes tam neexistuje. Ani na středním Slovensku."

Na této výstavě jsou k vidění třeba také dřeváky. Můžete o nich něco říct?

Dřeváky "Ty byly dělané v roce 1927. Vyráběl je Cikán a představte si, bylo to ještě za Československa, a on vyráběl pouze pro mlynáře. Byl to machr. Dneska dávno nežije, ale byl to můj dobrý přítel. To už dnes nikdo neumí udělat."

Jakým způsobem tyto předměty získáváte? Nakupujete je nebo Vám je někdo dává?

"Jsou to vesměs všechno darované věci. Já jsem za celých těch 30 let nekoupil ani Ň. Já jsem to všechno dostával, protože ostatní věděli, že jsem do toho takový velký nadšenec, takže jsem všechny ty věci dostával."

Jak velká už je ta vaše sbírka?

Tepaná plastika "Řekl bych, že co se týká předmětů, mám jich celkem 700 kusů. Co se týká knížek, které vyšly nejen v Česku a na Slovensku, ale v rámci celého světa, tak zhruba nějakých 28 000. Co se týká odívání, tak toho mám taky spoustu. Co se týká ještě vajdy, když byly ještě na osadách, tak toho je taky dost. Dále mám výtvarné věci atd. Ale mám to rozdělené asi do 8 skupinek. Čili výtvarnická, umění jako takové, ty jsou rozděleny do dalších skupin - košíkáři, tepectví, kovářství, měděné věci výroba hudebních nástrojů. Čili toho je spousty."

Výstava cestuje po celé České republice. Kolik většinou vystavujete exponátů?

"Tak tady je hodně málo exponátů, protože ty prostory nám toho více neumožnily, je to asi 30 předmětů. Na jiných výstavách, které proběhly, bylo něco kolem 200 kusů. Děláme to teprve třetí rok. Odsud jde ta výstava do Valašských klobouk, tam jsou větší prostory, takže ta výstavka bude také větší. Takže pokud ty prostory umožní větší kapacitu, tak tam samozřejmě dáváme více věcí. Ta výstavka má už na 2 a půl roku dopředu zajištěné výstavní prostory."

Foto: Jana Šustová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
02.07.2010Výstava Cikáni očima českých malířůO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
01.06.2007V rámci Khamora byla zahájena výstava Zapomenutá a současná romská řemeslaO Roma Vakeren
21.04.2006Romská řemesla - 10. díl: Jak si vydělávaly na obživu romské ženyO Roma Vakeren
10.03.2006Romská řemesla - 9. díl: VěštěníO Roma Vakeren
24.02.2006Romská řemesla - 8. díl: KorytářiO Roma Vakeren
20.01.2006Romská řemesla - 7. díl: Jak si Romové hudbou vydělávali na živobytíO Roma Vakeren
13.01.2006Romská řemesla - 6. díl: Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společnostíO Roma Vakeren
26.08.2005Romská řemesla - 5. díl: Výroba cihelO Roma Vakeren
19.08.2005V Olomouci probíhá výstava o romských řemeslechO Roma Vakeren
01.07.2005Ve Zlíně se představují zapomenutá i současná romská řemeslaZprávy ze života Romů
20.05.2005Romská řemesla - 4. díl: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
13.05.2005Romská řemesla - 3. díl: Zábavní produkceO Roma Vakeren
06.05.2005Romská řemesla - 2. díl: Zpracování přírodních materiálůO Roma Vakeren
29.04.2005Romská řemesla - 1. díl: Kovozpracující řemeslaO Roma Vakeren
18.06.2002Lucerna Music Bar - Romské korálky Mirikle (Ze sbírek Jana Ráce)Khamoro 2002
26.04.2002Na jaře se dobře pletou košíkyO Roma Vakeren
14.12.2001New YorkO Roma Vakeren
07.12.2001Unikátní kolekce Jana RáceO Roma Vakeren
31.07.1998ZlínZprávy ze života Romů
07.08.1997ZlinZprávy ze života Romů
01.08.1997PrahaAktuality
Tradiční romská povoláníTradiční život Romů

=[ Reportáž ]=
Na návštěvě v Muzeu voskových figurín
Na začátek prázdnin máme pro vás tip na výlet v Praze. Navštívit můžete například Muzeum voskových figurín. S mikrofonem tam zašla také Marie Vrábelová a povídala si s provozní muzea Libuší Mazuchovou.

Koláž z figurín "V našem muzeu jsou politici, zpěváci, sportovci. Jsou tady i představitelé kulturní scény."

Můžete třeba jmenovat nějakou významnější osobnost?

"No jak pro koho. Pro mě je významná osobnost Elvis Presley, Luis Armstrong, Bill Clinton - bývalý americký prezident. Pak je tady celá tribuna diktátorů, kteří jsou sice ne kladně, ale přeci jsou součástí historie."

Je tady některá osobnost z našich českých dějin?

T. G. Masaryk "Je tady jako politik nechvalně známý a proslulý Gustáv Husák. I včetně jeho vlastních brýlí. Vedle něho stojí Klement Gottwald. Jinak z našich politiků je tady Václav Klaus v podobě ministra financí. Podle majitele se chystá nová figurína, která by měla odpovídat vzhledu pana prezidenta Václava Klause. Je tady i bývalý pan prezident Václav Havel i první prezident T. G. Masaryk, samozřejmě Emil Zátopek, kterého si pamatuji jako olympijského vítěze a z herců je tady Vladimír Menšík."

Je tady nějaká osobnost, která zastupuje menšiny?

"Menšiny bych řekla, že zastupuje Sach Mo, Luis Armstrong a Dalajláma, který tady byl na návštěvě a sám se sobě velice líbil."

Kdo chodí do vašeho muzea? Jsou to většinou naši lidé nebo turisté?

"Turisté ze všech koutů světa i z exotických zemí, z Asie, z Izraele."

Chodí sem třeba i děti ze škol?

"Obzvlášť kolem června chodí hodně děti ze škol."

Kdo vytvaroval figuríny?

Václav Klaus "Na tom se podílí skupina různých umělců, protože každý z nich dělá jen část, některý například jenom oči, některý dělá jen make up, pak je specialista na ruce. Je to opravdu týmová práce našich umělců."

A když přibudou nové figuríny, které to tedy budou?

"Především publiku ze strany dětí bych chtěla říct, že tady má být Harry Potter a chystá se také, jak už jsem říkala, nový Václav Klaus v podobě prezidenta."

V rámci muzea voskových figurín je také promítací plátno.

Kaleidoskopické kino "Je to kinematoskop vynalezený již zesnulým režisérem Radůzem Činčerou, je to velice zajímavá záležitost. Není na světě obdoby, že by něco tak krásného bylo k vidění."

Co se tam všechno znázorňuje?

"Promítají se tam památky nejen Prahy, ale také ostatních českých míst a světelná koule znamená zeměkouli a násobení lidí v zrcadlech znamená člověk ve vesmíru."

Foto: www.waxmuseumprague.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Senátoři z výboru pro lidská práva podpořili stanovisko ombudsmana Otakara Motejla, který kritizoval vystěhování romských rodin ze Vsetína. S jeho obecnými závěry se ztotožnili a doporučili, aby byly využity jako podklad k metodickému pokynu pro města a obce. Rozhodnutí podpořilo jednomyslně všech sedm přítomných členů výboru.

Společnost Člověk v tísni varuje před vznikem ghett v Liberci. Průzkum společnosti totiž ukázal, že ve městě přibývá oblastí, kde žijí chudí lidé, kteří se ze svých problémů bez cizí pomoci jen těžko dostanou. Mají velké dluhy, často problémy s alkoholem, drogami, nebo závislostí na hracích automatech. Žijí v holobytech ve špatných hygienických podmínkách a jen těžko shánějí práci. V objektech bydlí hlavně Romové a vlastníci jim byty pronajímají za neúměrně vysoké nájemné, které zdaleka neodpovídá poskytované kvalitě bydlení.

Zhruba deset Romů včetně dětí původně ze Vsetína se v těchto dnech přestěhovalo do obce Stražisko na Prostějovsku. Koupili tam dům, který je ale podle starosty Jaroslava Körnera zdevastovaný a nelze v něm bydlet. Romové na něj získali od Vsetína půjčku půl miliónu korun a koupili ho přes prostějovskou realitní kancelář.

Na letním táboře ve slovenské Gelnici se romské i neromské děti učí netradiční formou vzájemně poznávat své kultury. Prostřednictvím interaktivních přednášek se 30 dětí učí angličtinu, má fotbalové tréninky a s lektory z různých oblastí se dozvídají víc o tématech, jako rasismus a tolerance.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Irena Bagárová pravidelně organizuje humanitární pomoc pro Romy z východního Slovenska
V následujících minutách vám představíme Irenu Bagárovou z Brna, která pracuje jako terénní sociální pracovnice a kromě toho se snaží pomáhat Romům na Slovensku. Jan Mišurec si Irenu Bagárovou pozval k mikrofonu.

"Dříve jsem pracovala ve Společenství Romů na Moravě. Když jsem viděla v televizi, že Romové tehdy, když to začalo, nemají co jíst, tak tehdy mě něco popadlo a udělala jsem během 14 dnů v Brně koncert. Pak jsme vybrali penízky a nakoupili jsme jim ty věci. Udělali jsme sbírku a jeli jsme tam. A tam jsem zkrátka viděla, že ta práce byla k něčemu, a tak se každý rok nějak snažím a jezdím do těch osad. Alespoň takhle jim nějak pomáháme, protože tam ti lidé - to je hrůza děs, jak žijí. Říkám si, když můžu, tak pomůžu."

Do jaké lokality letos pojedete a co povezete?

"Zase jedeme do Kojatic, je to východní Slovensko. A povezeme drogerii, hygienu pro děti, ošacení. Co se týká dětí - pleny, pro mládež i pro dospělé tam máme nějaké peníze, takže zaplatíme dětem obědy do školy, dáme jim sešity tužky apod."

Kdo se podílí na této sbírce?

"Podílí se na tom Společenství Romů na Moravě, Pedagogická fakulta, ZŠ Olešnice, Terezka Mertová mi hodně pomáhá a já jsem takový iniciátor všeho."

Jak se cítí ti Romové, když tam přijedete?

"Jsou rádi, že tam přijedeme a že ta pomoc tam nějaká je. Co se týče ošacení, tak je tam obecní úřad a ve spolupráci s terénním pracovníkem se domluvíme, že to tam nechám pro děti. Předáváme pouze hygienu. Pak jdeme do té školy, zaplatíme obědy a jdeme za těmi rodinami. Pěkně si s nimi popovídáme, podíváme se a řekneme si, jaké mají problémy. Třeba jsme tam ty 3 až 4 hodiny a pak jedeme nazpátek.

A tu pomoc Romové vítají?

"Určitě. Kdyby si každé město vzalo jednu tu vesničku pod patronaci aspoň jednou za rok, kdyby se tam jezdilo, bylo by to užitečné. Třeba já jsem jezdila do Rudňan, to je strašně velká osada a je tam nejméně 800 nebo 900 Romů, tak tam je třeba velká pomoc. Kdyby alespoň tak někoho napadla další pomoc. Já vím, že je to hrozně moc práce, ale vyplatí se to. A my víme, že jsme jim alespoň tímhle mohli pomoct."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.11.2015Nové domy v osadě Breznica postavili místní RomovéO Roma Vakeren
06.06.2015Organizace Teach for Slovakia pomáhá na základních školách, kde děti potřebují specifický přístup a pomocO Roma Vakeren
30.05.2015Česká učitelka působí na základní škole pro děti z romské osady Huncovce na SlovenskuO Roma Vakeren
04.10.2014Jak se žije ve staré romské osadě Slovenská LupčaO Roma Vakeren
08.09.2014„Hasíme to, co nejvíc hoří,“ říkají architekti, kteří pomáhají stavět domky v romské osaděZprávy ze života Romů
06.04.2014Na Slovensku přibývá obcí, které pomáhají Romům postavit si vlastní bydleníZprávy ze života Romů
10.11.2013Kvůli stěhování romské osady se na Slovensku rozhádaly tři sousední vesniceZprávy ze života Romů
14.07.2012Dva slovenští poslanci navštíví romské osadyO Roma Vakeren
09.06.2012Projevy anticiganismu na SlovenskuO Roma Vakeren
02.06.2012Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osadO Roma Vakeren
10.12.2011Slovensko připravuje Strategií pro integraci Romů do roku 2020O Roma Vakeren
04.07.2011Část obyvatel slovenské Žehry nechce doplácet na Romy a plánuje rozdělení obceZprávy ze života Romů
23.02.2011Chudí lidé na Slovensku dostanou mouku a těstoviny zadarmoZprávy ze života Romů
29.01.2010Terénní zdravotní sestra z romské osadyO Roma Vakeren
01.02.2009Veřejná prádelna změnila život východoslovenské osadyZprávy ze života Romů
03.10.2008Romové z osad na Spiši jsou horlivými křesťanyO Roma Vakeren
08.08.2008Projekt romské humanitární pomoci pomáhá lidem pronásledovaným za nacismuO Roma Vakeren
01.08.2008O činnosti Komunitního centra v romské osadě v Rudňanech na SlovenskuO Roma Vakeren
21.07.2006Klinická psycholožka a vládní úřednice Klára OrgovánováO Roma Vakeren
28.02.2005Slovensko chce ze strukturálních fondů EU pomoci romským osadámZprávy ze zahraničí
27.01.2005Zima v romských osadách na východě SR je někdy bojem o přežitíZprávy ze zahraničí
20.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
26.02.2000Co se zachovalo a co se změnilo?Tradiční život Romů

=[ Reportáž ]=
Sdružení Střep usiluje o to, aby děti nekončily v dětských domovech či ústavech
Občanské sdružení Střep kvalifikovanou pomocí předchází tomu, aby děti nekončily v dětských domovech či ústavech. Prevence je v prvé řadě v rodině.Více informací o jejich činnosti a novém projektu KOMPAS pověděla Marii Vrábelové ředitelka sdružení Věra Bechyňová.

"Střep už deset let pomáhá dětem tak, že pomáhá jejich rodičům, aby se o ně naučili včas starat a popřípadě včas odstranili určité těžkosti ve výchově, v komunikaci se školou, s lékaři a s tou komunitou, ve které bydlí, aby děti nemusely odcházet do ústavů."

Které sociální skupiny lidí to jsou většinou?

"Víme, že jsou to převážně rodiče, kteří sami prošli ústavní výchovou nebo disfunkčním prostředím, kde se neměli možnost naučit, jak se starat o svoje děti."

Když už se děti dostanou do dětského domova, jsou odebrány rodičům, tak ta cesta zpět je asi složitá, ne?

"Určitě, cesta zpátky z dětských domovů, je výrazně těžší než prevence. V momentě, kdy je dítě odebráno z rodiny, se dá navrátit do 3/4 roka až roka domů až 60 % dětí. Je vidět, že tam hraje roli čas, že si ještě rodina ani dítě nezvyknou žít mimo sebe, bez sebe, a že vlastně chtějí být společně."

Váš nový projekt KOMPAS pomáhá dětem, které již byly odebrány do dětských domovů.

"Projekt KOMPAS je maličký podprojekt v naší činnosti. Má pomáhat rodičům, aby věděli, co mají dělat poté, kdy je jejich dítě umístěné do ústavní výchovy. Proto se snažíme alarmovat. Jednak ty rodiče, ale také kolegy z pomáhajících profesí, aby neustávali v pomáhání rodině, aby o sobě věděli vzájemně. Protože když nás pomáhá víc a nekoordinujeme svou práci, tak rodina dostává tolik rozdílných informací, že se na té cestě může ztratit.Takže se snažíme o systémovou změnu tak, že rodiče by se měli obracet co nejdříve na svoji sociální pracovnici, aby získávali informace, kde jsou děti, jak za nimi můžou přijet, jak jim mohou telefonovat, na jaké psát adresy. Aby vlastně dítě stále vědělo, že doma na ně někdo myslí. To je pro dítě strašně důležité."

Můžete pomoci například i rodičům, kteří přišli o bydlení?

"To bydlení je vždycky nejsmutnější věc. My se velmi, velmi snažíme ve chvíli, kdy se k nám dostane rodina do programu, aby nemusela přijít o bydlení, protože ve chvíli, kdy o bydlení přijde, tak už musí nastoupit stát a jeho bytová politika. Na to je každá nestátní nezisková organizace slabá. Když komunikujeme s řediteli dětských domovů, tak říkají, že vysoké procento dětí tam mají kvůli tomu, že přišly o bydlení. Náš stát by se měl chovat rozumně. Buďto do sociální politiky zahrnout sociální bydlení nebo si spočítat, kolik stojí dítě v ústavní výchově a potom další náklady na jeho socializaci ve chvíli, kdy odchází z ústavní výchovy, a kolik třeba stojí trampolínové sociální bydlení, kde by ti rodiče měli možnost s podporou ze zdola stoupat znovu nahoru."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.01.2005Občanské sdružení Střep pomáhá zanedbaným dětemO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy vychoval nové redaktory
Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy uzavřou závěrečné zkoušky. Studenti měli v kurzu možnost psát vlastní časopis a podílet se na vysílání rádia ROTA. Všichni také absolvovali (nebo v současné době absolvují) třítýdenní stáž ve vybraných českých médiích. Více řekl Marku Polákovi koordinátor projektu Pavel Kubaník ze sdružení Dženo.

Novináři v akci (Foto: Jana Šustová) "Studenti doposud navštěvovali výuku, jak tu teoretickou tak praktickou část. Učili se třikrát týdně. Ten záběr na studenty byl docela velký, protože mnoho z nich pracuje nebo studuje. Většina z nich má tedy za sebou i praxe v českých médiích a studenti mají také za sebou první část závěrečných zkoušek, tzn. první test z teoretických znalostí, prokázali také určité praktické znalosti."

Jak byli studenti úspěšní a jakou měli zpětnou vazbu?

"Ta zpětná vazba ještě nedorazila úplně od každého. Studenti byli jak v tištěných médiích, tak v Českém rozhlase, také někteří byli u nás v internetovém rádiu Rota a v České televizi, Mladé frontě DNES, Lidových novinách, časopisu Týden, rádiu Impuls apod. Veskrze ta odezva, pokud k nám už dorazila, byla velmi kladná a v Mladé frontě DNES, v Lidových novinách nebo v rádiu Impuls byli ochotni se se studenty domluvit na prodloužení stáže, takže teď už je to pouze na studentech, jestli se chopí té příležitosti a půjdou si za tím dál. Potom by měli možnost už v těch médiích pracovat na stálých pozicích."

Jak po celou tu dobu vnímali kantoři z médií romské žáky?

"Byly ty ohlasy celkem pozitivní, protože kantoři nebyli ze svých pracovišť tak zvyklí, že by se studenti tolik ptali, tolik diskutovali, takže to byla ta dobrá stránka té odezvy. Ta horší stránka se týkala zejména docházky, že se stávalo, že těch studentů nepřišlo mnoho a ty kantory to samozřejmě rozčílilo, protože na každou tu hodinu se dlouho připravovali."

Můžete tedy říct, že ten kurz byl úspěšný? Plánujete další?

"Celý ten kurz byl vlastně pilotáží širšího projektu, který by měl v budoucnu vést jednak k opakování takových kurzů a ve výsledku k vytvoření určité novinářské sítě, která by pokrývala situaci v regionech, kde žijí Romové a dejme tomu z romského úhlu pohledu i se znalostí romské kultury a tak podobně. Takže ten plán rozšířit tyto aktivity tady je v projektu, který už započal v únoru minulého roku.Ta vlastní úspěšnost kurzu záleží dost na studentech samých. Dostali určité vzdělání během toho roku, byla jim nabídnuta praxe a záleží teď jen už na jejich motivaci k žurnalistice. Pokud budou oni úspěšní, pak i ten kurz se dá považovat za úspěšný."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.07.2007Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikátyO Roma Vakeren
20.07.2007Kurz žurnalistického minima bude ukončen slavnostním předáním certifikátůZprávy ze života Romů
22.06.2007Sdružení Dženo pořádá kurzy pro nové romské novinářeO Roma Vakeren
27.04.2007Studenti mediálního kurzu sdružení Dženo půjdou na praxeO Roma Vakeren
16.03.2007Kurz Žurnalistického minima pro mladé Romy bylo možné absolvovat i v České televiziO Roma Vakeren
16.02.2007Pro romské zájemce o práci v médiích je častou bariérou češtinaO Roma Vakeren
27.10.2006Kurz žurnalistického minima pro Romy začalO Roma Vakeren
26.05.2006Romští středoškoláci se zúčastnili přijímacího řízení do mediálního kurzuO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
21.02.2006Chcete se stát romským novinářem?Zprávy ze života Romů
03.01.2006Romea pořádá kurz, který připraví Romy na novinářskou dráhuZprávy ze života Romů
03.09.2004Mediální školeníO Roma Vakeren
19.07.2002Beseda o mediálním kurzu pro RomyO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 13. července je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Pardubické sdružení Darjav pomáhá Romům zlepšit jejich životní prostředí
Reportáž:  Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život Romů
Reportáž:  Na návštěvě v Muzeu voskových figurín
Zprávy: 
Reportáž:  Irena Bagárová pravidelně organizuje humanitární pomoc pro Romy z východního Slovenska
Reportáž:  Sdružení Střep usiluje o to, aby děti nekončily v dětských domovech či ústavech
Reportáž:  Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy vychoval nové redaktory

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz