Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha sar dživen o Roma andre Australia, kaj odgejle dešujekh berš palal. Tiž vakeraha pale agentura, savi kerela e vláda predalo Roma.

Nejdříve jsme k mikrofonu pozvali Pavla Demetera, který před jedenácti lety emigroval se svou rodinou do Austrálie, kde našel nový domov. Řešit problém sociálně vyloučených komunit a zároveň pomáhat Romům by měla vládní Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení - to je naše další téma.

Džana amenca tiž andre khangeri, kaj ada kurko chudle o Roma maturitna ľila the pheneha tumenge tiž, pre savi škola šaj džan te sikľon. Vakeraha tiž pal oda, savi buči kerel predalo Roma o jekhetaňiben Člověk v tísni.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do pražského kostela Svatého Martina ve zdi, kde se slavnostně předávala maturitní vysvědčení,a poradíme vám také, kam se přihlásit ke studiu na střední škole. Dozvíte se, jak pracuje Člověk v tísni ve vyloučených lokalitách a o projektu Probace a mediace.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Jak se žije Romům v Austrálii
Devadesátá léta minulého století zaznamenala největší migrační vlnu českých Romů do zemí západní Evropy a jiných států. Romové se rozhodli odejít z Česka kvůli rasistickým útokům spáchaných ze strany skinheadů. Také rodina Demeterových se rozhodla odejít z Prahy do Austrálie, kde požádali o politický azyl. Životní příběh zmíněné rodiny přiblížil Pavel Demeter Marii Vrábelové.

Pavel Demeter (Foto: Jana Šustová) Vy jste emigroval před deseti lety do Austrálie, teď jste se vrátil do Česka, zaznamenal jste nějakou změnu?

"Zaznamenal. Co se týče romských věcí, líbí se mi, že se zde otevřelo více možností pro mladé Romy. Jde o školy, vzpomínám si, že Emil Ščuka dělá hodně pro Romy. A těch šancí je více, než jich bylo za naší doby, v 90. letech."

Setkal jste se s tím, že by Vám někdo naznačoval, že jste Rom?

"Měl jsem menší zkušenost na letišti, když jsem si chtěl rozměnit peníze, a pořád jsem cítil bodání těch očí, že jsem někdo jinej. Je to ještě pořád vidět. Ale já jsem se s tím smířil a vím, že to tady ještě pořád v lidech je, ne všude, to bych nerad křivdil, protože jsou místa, kde ne-Romové akceptují Romy a berou je jiným způsobem, než to bývalo tehdy."

V Austrálii s tím problém nemáte?

"Ne. V Austrálii žije hrozně moc různých národností a není tam problém, jestli je někdo hnědej, žlutej, černej."

Jste tam zaměstnaný? Měl jste problémy se zaměstnáním?

"Ne v zaměstnání jsem neměl problém. Teď pracuji u jednoho velkoskladu, s dodávkou rozvážím ryby. Myslím si, že práce, pokud člověk chce dělat a má o to zájem, je všude."

Vaše děti chodí do školy?

"Mám jednoho syna, jedenáctiletého, ten chodí do školy, samozřejmě výuka probíhá anglicky. Učíme ho češtinu a teď se ho snažím učit romsky."

Doma mluvíte česky nebo anglicky?

"Česky, ale občas tam hodíme angličtinu, když máme problém se dorozumět, tak to tam hodíme anglicky."

Vy jste tady hrál s kapelou Khamoro, hrajete i v Austrálii?

"Samozřejmě hrajeme, ale ne tak aktivně, jak to bývávalo v Praze."

Máte zprávy v Austrálii o Romech u nás?

"No tak ten internet, to je ta špička. Samozřejmě brouzdám po internetu, i na vaše stránky a na stránky různých organizací a snažím se být informován o všech věcech, o všem, co se děje v Čechách i mimo ně."

Měli jste problémy sehnat bydlení, nebo jak to vůbec vypadá?

"Musím říci, že jsem v Austrálii žádného bezdomovce ani nikoho bez práce neviděl, ta sociální jistota je tam na jiné bázi. Takže nesetkal jsem se tam s takovou situací, jako je vystěhování nebo s ghetty - ta tam neexistují."

V jakých podmínkách bydlíte vy?

"Já bydlím asi 10 km od centra a asi 5 km od moře a musím říci, že tam nejsou žádné takové lokality, jako že by byly zvlášť. V Sydney se najdou lokality, kde jsou jenom Aboriginees - australští domorodci, nebo čínské čtvrti. Ale tam, kde já jsem, v západní Austrálii, v Perthu, tak o ničem takovém nevím, většinou je tam mix všech dohromady."

Stýská se Vám?

"Stýská se mi po české kultuře, samozřejmě po českém jídle, protože to je nenahraditelné, po českých památkách, protože hodně cizinců o Praze říká, že je to jedno z nejkrásnějších měst a mají pravdu. Pivo a ženský, ty jsou nejkrásnější v Praze."

Když se Vám zasteskne, máte tam něco, čím si domov připomenete?

"Žena udělá český knedlíky. Tak já mám samozřejmě možnost přes ten internet, dívám se na ČT a zprávy a samozřejmě i na vaše rádio - poslouchám O Roma vakeren, Radio rota a to všechno ostatní. Takže to mi to připomíná. Zazpíváme si, zahrajeme, ono se hodně věcí změnilo. Já vím, že hodně Romů emigrovalo, a ty Romové, kteří byly s námi, už jsou pryč. Ono je složitý srovnat se s některými věcmi a začátky v jakékoli zemi jsou těžké, ale už jsme tady tak stejně, jako jsme byli v Praze."

Co byste popřál Romům u nás?

"Spíš bych řekl, co bych doporučil. Já bych byl rád, aby se Romové snažili, aby se vyhnuli těm špatným věcem, jako jsou drogy. To je první věc, která mě zarazila. Kdyby se jim vyhnuli a neměli možnost se tomu věnovat, protože to je zkáza. Samozřejmě Austrálie si tím také prošla a už to tam není, ne v takové míře jako teď v Čechách. Takže kdyby se tomu vyhnuli a snažili se využít věcí, které tu pro ně jsou. Jedna věc jsou školy, vzdělání, snažit se aby jejich děti to vzdělání využily, protože ty možnosti tady jsou a za naší doby tady takové věci nebyly. Takže vzdělání a dostat se mezi ne-Romy a dokázat, že i my dokážeme být dobří nejen v muzice, ale i ve vzdělání, politice a všem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení by měla řešit problém sociálně vyloučených komunit
Řešit problém sociálně vyloučených komunit a zároveň pomáhat Romům by měla vládní Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení. Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková očekává, že agentura by mohla fungovat od ledna 2008. Více se o soužití většinové společnosti s Romy, náplni práce této agentury a možnostech řešení problému sociálně vyloučených komunit dozvíte v příspěvku Gábiny Hauptvogelové.

Džamila Stehlíková (Foto: Jana Šustová) Téměř 80 % lidí si myslí, že soužití Romů a ne-Romů je špatné. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Zároveň si také až 80 % obyvatel myslí, že je třeba urychleně řešit romskou otázku. To zase ukázal výzkum agentury Mediam pro ČT. Zajímalo mě, jaké zkušenosti mají dvě Romky z Ústí nad Labem.

"Bydlím v panelovém domě, kde jsem sama Romka. Můj manžel je bílej. A soužití s ne-Romy v našem baráku je katastrofální. Odváží si říci, že já jsem špinavá, 'táhni do Chanova, vrať se, odkud jsi přišla'. Neumím si vůbec představit, že bych se odstěhovala mezi Romy."

Myslíte si, že Vaši sousedé mají nějaký důvod, aby o Vás říkali tyto špatné věci?

"Důvod není skoro žádný. Ale je ta i jeden člověk, který nás napadá již i fyzicky a byli jsme to i několikrát hlásit, učinili jsme trestní oznámení. Takže ještě pořád se to řeší."

Říkala jste, že byste nechtěla žít mezi Romy, proč?

"Jedna věc by byla taková, že jsem si zvykla na to, kde jsem. Já bych tam šla, ale nevím, co by mě tam čekalo. Jsem zvyklá na nějaký standard, ve kterém chci zůstat. Proč bych měla jít níž? Když tomu člověku nemůžu pomoct a měla bych tam s nimi bydlet, tak to by bylo pro mě nefér."

Jaké jsou Vaše zkušenosti s ne-Romy? Nevím tedy, kde bydlíte...

"Bydlím s Romy a jsem spokojená. U nás v baráku bydlí takoví, kteří jsou v pohodě."

Setkala jste se někdy s názory až diskriminačními, na úřadech, na ulici, v práci?

"Dělám na městském úřadě jako uklízečka a vidím chování úředníků k Romům a ne-Romům a je tam velký rozdíl. Třeba Romka zastavila úřednici na chodbě v úředních dnech, chtěla se informovat o něčem. Ta vedoucí se ani neotočila a ještě valila oči: 'Co ty chceš?'."

Na to, proč si podle průzkumů většina společnosti myslí, že soužití Romů a ne-Romů je problematické, jsem se zeptala sociologa Ivana Gabala.

"Všichni cítí, že je to velký problém. Čím blíže tomu problému jsou, tím více vidí, že ten problém je komplikovaný, nevidí jasnou politiku, koncept a aktivitu ze strany vlády. Leckterá města dělají více než vláda v současné době. A v neposlední řadě sklouzávají k tomu rasovému chápání, to znamená: 'Ano oni jsou taková rasa, oni jsou takoví, nechtějí pracovat.' A to si myslím, je na celé té věci nejvíc demotivující, chybí pozitivní příklady."

I proto už pro vládu nastal podle sociologa Gabala nejvyšší čas přejít od tvorby nejrůznějších dokumentů a koncepcí k akci. Jednou takovou akcí je chystaný vznik Agentury pro předcházení sociálnímu vyloučení. Podle ministrině Džamily Stehlíkové má agentura sjednotit aktivity ministerstev, samospráv a neziskových organizací.

"Agentura pomůže samosprávám, samosprávy jsou bezradné, neví, jak napsat projekt, jak k dosáhnout na evropské fondy, jakým způsobem sdělovat veřejnosti své kroky. A jsou samosprávy, třeba ústecká, které jsou schopny integrovat postupy všech subjektů. Celá řada samospráv očekává od státu výraznější pomoc, nejen koncepční, ale také především možnost dosáhnout na značné finanční prostředky."

V agentuře by mělo pracovat na 70 lidí, podle ministryně Stehlíkové to ale neznamená vznik nového úřadu. Část pracovníku by pro agenturu pracovala na Úřadu vlády a většina, zhruba 60 lidí, by měla být v regionech. Sociolog Ivan Gabal si ale myslí, že takový projekt nemá šanci na úspěch.

"Představa agentury tak, jak ji v současné době prezentuje paní ministryně Stehlíková, není realistická. Já si myslím, že by to mělo být manažerské zařízení."

Sociolog Ivan Gabal by rád vidět agenturu jako samostatný úřad, aby měla své břímě zodpovědnosti.

Vy říkáte, že zaměstnanci by měli být zaměstnanci z Úřadu vlády, proč tenhle rozdílný názor?

"Tyto názory se navzájem nevylučují. Poté, co se agentura rozběhne a nastaví model spolupráce v jednotlivých lokalitách, zaměstnanci se z lokalit stáhnou a není vyloučeno, že dejme tomu po roce - dvou bude vyhlášena veřejná soutěž, kdy se toho chopí nějaký jiný subjekt. Ovšem první politický krok musí učinit vláda a nastavit tu politiku tak, aby odpovídala koncepci, kterou máme,"

říká ministryně Džamila Stehlíková. Ruku v ruce se sjednocením projektu na pomoc sociálně slabým lidem a jejich motivaci například ke vzdělávání a zaměstnání by také měla jít legislativní změna v oblasti sociálních dávek. Svou představu mi řekl místopředseda vlády Jiří Čunek.

"Vstát musíme přinutit všechny z postele, kdo zneužívají sociální dávky, a současný sociální systém je k tomu nedonutí. Takže musíme změnit zákon. Ta podstata směřuje k tomu, aby stát spolu s jednotlivými radnicemi vytvořil systém, kdy radnice nebudou nic platit tak, jak je to za pracovníka, a on za peníze, které dostává ze sociálních dávek, bude 2 popřípadě 3 dny v týdnu pracovat. Ale kolik to bude, to rozhodne parlament."

Místopředseda vlády Jiří Čunek předpokládá, že takovou úpravu zákona předloží Ministerstvo práce a sociálních věcí k připomínkování na podzim. Jak jsem již řekla, sociolog Ivan Gabal se domnívá, že je nejvyšší čas řešit problém sociálně vyloučených komunit a začít s efektivní pomocí lidem, kteří v nich žijí. Zeptala jsem se ho na budoucnost.

"Tak za 50 let, doufám, že už jich bude míň a že podstatná část stávají populace se bude pohybovat normálně zpátky na pracovním trhu a v majoritní společnosti. Pokud se mě ptáte na to, do jaké míry vidím činnost současné vlády k tomu směřující, jsem spíše skeptický."

Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková je optimistická.

"10 let je právě období jedné generace, kdy podle mého by se tyto lokality měly proměnit, být přívětivější."

Zajímal mě i názor ředitele programu sociální integrace organizace Člověk v tísni Karla Nováka.

Do jaké míry jsou reálné plány politiků na zlepšení situace v sociálně vyloučených místech?

"To záleží na tom, co se s nimi bude dnes dělat. Jestli bude všechno fungovat tak, jak je v hlavách jak státních úředníků tak měst a neziskovek a všechno bude vzájemně kooperovat, tak možná za 50 let nebudou žádné enklávy, o kterých bychom mohli říkat, že jsou to ghetta. Jestli ta politika a služby budou stále přešlapovat ba místě, tak se situace bude pravděpodobně zhoršovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Ještě je možné přihlásit se na Střední odbornou školu sociálně právní ke studiu na rok 2007/08
Přesně před týdnem se uskutečnily přijímací zkoušky na Střední odbornou školu sociálně právní v Praze, na které studují především Romové. O zkouškách i o škole řekl více informací Janě Šustové zástupce ředitele pro náborovou činnost Roberto Tonelli.

"Dnes jsme měli přijímací řízení. Bylo tady asi 15 studentů, z toho 10 studentů dálkového studia a 5 studentů denního studia, ale protože toto je už třetí kolo, tak samozřejmě počet byl menší. Jaký z toho mám pocit? Jedna z otázek, kterou jsem studentům dali, byla, co by jednou chtěli pro Romy udělat a hlavně kde vzali motivaci, že se přihlásili zrovna k nám. Odpovědi byly různé, a myslím si, že i studenti z toho mají sami dobrý pocit - jako budoucí studenti nebo absolventi této školy."

Zkoušky probíhají písemně nebo ústně? Jak to vypadá?

"Na některých pobočkách to probíhá písemně, na některých pobočkách to probíhá jako ústní pohovor."

A tady u vás?

"Na tomto přijímacím řízení ve třetím kole to probíhalo jako ústní pohovor."

Co třeba odpovídali studenti, jestli můžete říct nějaký příklad, na ty otázky, co by chtěli jednou v životě udělat pro Romy?

"Většinou odpovídali, že by chtěli dál pokračovat na vysoké škole a v podstatě všichni odpověděli, že maturita je pro ně základ a že bez maturity dnes se v podstatě nedá ani pracovat a ani moc žít. Chtěli by vystudovat střední školu a pomáhat jednou Romům, pracovat na sociálce jako poradci a kurátoři."

Co je potom dalšího součástí těch přijímacích pohovorů? Jaké tam jsou otázky? Z jakých oborů?

"Ty otázky spíš byly dávány na jejich osobu, to znamená, jaká byla jejich první motivace, že se k nám přihlásili, jestli to chtějí dokončit a co chtějí dělat pak po té škole, jestli chtějí jít na vysokou školu, jestli chtějí pomáhat Romům. A pak jsem se samozřejmě zeptal například, jaké je hlavní město Francie a zjišťoval takový ten všeobecný rozhled. Ale spíš to bylo směrované na jejich osobu."

Je ještě možné přihlásit se pro příští školní rok na vaši školu?

"Ano, je možno se přihlásit. Nábory stále probíhají, a to v Praze, Jihlavě, Sokolově, v Karviné a v Brně. Tam stále probíhá nábor, je možno se přihlásit, a to posláním přihlášky na Václavské náměstí 17, Praha 1, 110 00, a nebo se informovat na telefonu 775 403 604."

Kolik studentů přijímáte do toho nastávajícího školního roku?

"Naše stavy ještě nejsou naplněny, tak můžeme ještě přijmout tak 30-40 studentů."

Kdybyste dosáhli úplně maxima naplněnosti, kolik byste mohli mít studentů?

"Tak my teď má povoleno od ministerstva školství maximálně 2600 studentů. Takže máme ještě velkou škálu příjmu studentů."

A stávající počet studentů je jaký?

"Stávající počet je v tomto roce mezi 300-350 studenty denního studia a na dálkové studium také tak okolo 300 - po celé republice samozřejmě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Úspěšní romští absolventi pražské Evangelické akademie převzali maturitní vysvědčení
Od roku 1996 je možné na Evangelické akademii v Praze dálkově studovat obor Sociální činnost v prostředí etnických minorit. Už třetí absolventi tohoto oboru převzali v pondělí svá maturitní vysvědčení a na této slavnosti v pražském kostele svatého Martina ve zdi oslovila ředitelku školy Jitku Jarošovou opět kolegyně Jana Šustová.

Prožili jste spolu 5 let života, jaké máte pocity z tohoto ročníku?

"Převládá u nás smutek a dojetí, protože to jsou studenti, kteří během svého studia museli překonat těžkosti mnohem větší než běžní denní studenti a dojíždět z velké dálky a bylo to pro ně velmi náročné."

Když srovnáte ty tři ročníky, které již absolvovaly, změnila se nějak skladba studentů?

"Myslím, že ne. Pouze letos studoval v tomto studijním oboru, jeden student, který nebyl Rom, ale studoval ten samý studijní obor."

Kolik studentů máte v ročníku, nebo kolik studentů letos absolvovalo?

"Letos absolvovalo 26 maturantů a v současné době máme ukončený první ročník, tam jich je 28 a 3. ročník má 26 studentů."

Kdy budete otvírat další ročník tohoto oboru?

"Příští školní rok."

Zhruba v jakém věkovém rozmezí se pohybují vaši studenti tohoto oboru?

"Studenti jsou dospělí, to je podmínkou k přijetí, aby byli starší 18-ti let. Horní hranice stanovena není, takže letos, myslím, byla jedna z maturantek starší 50-ti let."

Jedním z letošních úspěšných maturantů byl Petr Matti:

Strávil jste 5 let na evangelické akademii, co Vám dala tato škola?

Petr Matti přebírá vysvědčení "Ta škola mi dala mnoho a těžko se o tom mluví, protože se nedá všechno vyslovit slovy, ale řekl bych pár věcí. Za prvé ta škola mi dala spousta výborných přátel. To přátelství je silné, je založené na lidské i pracovní úrovni a věřím, že i jako kolegové si budeme dále pomáhat. Dalo mi to spoustu vědomostí, dalo mi to lepší přípravu na budoucnost, rozvinulo mě to jako osobnost a také mi to dalo dobré kontakty s jinými pedagogy a profesionály v oblasti, ve které pracuji."

Kde pracujete a jak využíváte znalosti z této školy ve Vaší práci?

"Já pracuji jako terénní sociální pracovník ve společnosti Člověk v tísni v Bílině a ty vědomosti, které jsem zde získal, používám každý den."

Co byste vzkázal Romům, kteří uvažují o studiu, o tom dodělat si maturitu, a zase na druhou stranu je odrazuje spousta těžkostí, jako třeba studovat při zaměstnání, studovat s rodinou...?

Petr Matti - zástupce třídy při proslovu "Já bych řekl, že na začátku to nebylo lehké ani u mě, takže já bych jim chtěl vzkázat to, aby především získali odvahu a myslím, že to bude stát i to, aby především zapřeli sami sebe - trošku. Protože díky zkušenostem, které si člověk nese z života, mnoho Romů nemá sebedůvěru, že by mohli uspět v majoritní společnosti, že by mohli získat nějaké postavení. A já je chci povzbudit k tomu, aby to zkusili, aby se nebáli. Protože je mnoho úžasných lidí, kteří byli našimi pedagogy, kteří to chápou, kteří jsou ochotni pomoci a kteří umí předat vědomosti tak, aby člověka opravdu obohatili. Takže bych jim chtěl vzkázat, ať do toho jdou. Vím, že je to bude něco stát, že je to na začátku bude stát i to, že budou mít strach. Ale ať to udělají pro naše děti a pro další generace, protože vzdělání potřebujeme v naší minoritě - strašně moc."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.06.2009O studiu na pražské Evangelické akademiiO Roma Vakeren
12.01.2007Zkušenosti s romskými studenty na Evangelické akademii v PrazeO Roma Vakeren
19.03.2004Na Evangelické akademii je možné studovat obor Sociální činnost v prostředí etnických minoritO Roma Vakeren
05.09.2003Evangelická akademie přijme nové studenty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minoritO Roma Vakeren
28.06.2002První absolventi Evangelické akademie v Praze dostali maturitní vysvědčeníO Roma Vakeren
11.09.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Společnost Člověk v tísni působí zhruba ve 110 vyloučených lokalitách
Přibližně ve 110 vyloučených lokalitách působí i nezisková organizace Společnost Člověk v tísni, která vidí východisko sociálních služeb v komunitním plánování. K mikrofonu si Marie Vrábelová pozvala Ivetu Černou z této společnosti.

"Objíždím jednotlivé lokality, kde Člověk v tísni působí."

Spolupracujete nějakým způsobem na tom, aby se vyloučené lokality omezily?

"Tyto lokality bývají většinou velmi vzdálené od centra měst, žijí tam chudí lidé, těžko se zajišťuje, aby děti mohly chodit dobře do školy. Protože pokud žijí ve velké izolaci a jezdí tam pouze jeden autobus, tak kolikrát stačí, když jeden zmeškáte a máte celý den zameškáno, protože jiný již nejede."

Teď se vrátíme k tomu, co by těmto lokalitám pomohlo. Hovoří se hodně o komunitním plánování, zúčastňujete se ho?

"My samozřejmě vítáme, když města přicházejí s komunitním plánováním, snažíme se do něj zapojit, protože si myslíme, že je důležité, aby služby, které jednotlivé subjekty působící ve městě poskytují, byly propojeny, aby o sobě věděly, aby dokázaly pomoci lidem, kteří se nachází v nouzi."

Myslíte si, že komunitní plánování napomůže i tomu, že když Romové jsou vystěhováváni pro neplacení nájmu, že by se našlo nějaké řešení, kam tyto lidi umístit?

"Já si především myslím, že je důležité především pracovat na tom, aby tito lidé platili nájem, aby věděli, že to je povinnost, kterou musí dodržovat. Samozřejmě, že je důležité, aby město mělo pro tyto lidi záchrannou síť. Takže třeba v Liberci se při komunitním plánování navrhovalo, aby existoval tzv. třístupňový přístup. To znamená, když se rodina ocitne na ulici, aby v tom prvním stupni měla možnost přespat, aby to zařízení tam bylo. Většinou to není žádný velký komfort, ale ti lidé se neocitnou na ulici. Rodina by měla mít možnost dostat se na další stupeň, tomu se někdy říká holobyty, to je ubytování vyššího stupně, které je velmi levné, to je velmi důležité."

Nevytváří se tím další vyloučená lokalita?

"Tam je důležité si uvědomit, že ti lidé tam nesmí zůstat dlouho, pak by měl nastat třetí stupeň nějakého sociálního bydlení. Teď jsme u toho, že by to měly být byty, které nebudou v jednom domě, protože pak by se ten dům se stal sociálním bydlením, ale měly by být roztroušené. Je třeba, aby lidé, kteří v nich budou žít, viděli, jak žijí ostatní lidé."

Podařilo se někomu dostat se zpátky do společnosti?

"Je pár rodin, kterým se to podařilo, ale je to past, ve které člověk zůstane."

Komunitní plánování je na cestě, ale v reálu se stále zdržuje a zatím nefunguje. Proč to tak je?

"Komunitní plánování se rozjíždí v různých městech různým tempem a jde o impuls, který vychází z radnice."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
16.04.2011Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na životO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
31.10.2008Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísniO Roma Vakeren
22.08.2008Člověk v tísni představil výsledky projektu POLISO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 29. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jan Mišurec a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Jak se žije Romům v Austrálii
Reportáž:  Agentura pro předcházení sociálnímu vyloučení by měla řešit problém sociálně vyloučených komunit
Zprávy: 
Reportáž:  Ještě je možné přihlásit se na Střední odbornou školu sociálně právní ke studiu na rok 2007/08
Reportáž:  Úspěšní romští absolventi pražské Evangelické akademie převzali maturitní vysvědčení
Reportáž:  Společnost Člověk v tísni působí zhruba ve 110 vyloučených lokalitách

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz