Vyhledávání
14.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana palo gymnazisti andre Kutno Hora. Tiž tumenge phenaha pale romani čhib.

Nejprve se vydáme do kutnohorského gymnázia na romský festival, seznámíme vás s literární a výtvarnou soutěží Romano suno.

Dodžanena tumen tiž palo jekhetaniben, savo kerel buči the predalo Roma. Dodžanena tumen tiž so keren o Roma, jak te en saste u vakeraha mek pale grupa, savi sas pro Khamoro.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o občanském sdružení Sedm paprsků, řekneme vám o práci sociálně-zdravotních pracovníků a v závěru pořadu se ještě poohlédneme za nedávno skončeným festivalem Khamoro.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Studenti kutnohorského gymnázia se seznamovali s romskými řemesly
Jak už jsme vás informovali, Den dětí oslavili studenti Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře Romským festivalem. Během hudebního odpoledne se ale diváci mohli seznámit i s romskými řemesly a dalšími tradicemi. Jan Berousek se v anketě zajímal, zdali se program lidem líbí, a k mikrofonu pozval také kurátorku Muzea romské kultury Helenu Danielovou.

"Hlavně se starám o fond šperk a textil, což znamená, že pečuji o uložení sbírek, snažím se získat nové sbírky do Muzea romské kultury. Je to celková péče a shromažďování té sbírky."

A co budete dělat tady?

"Já tady dnes přednáším, ale ne zrovna na téma textil a šperk, ale romipen (romství) - čili spíše zvyky, kultura, tradice, víra, náboženství."

Kultura jakých Romů?

"Obecně všech a bude tam rozdělení těch skupin, takže to posluchači určitě uslyší, jaké jsou rozdíly mezi skupinami, ale víceméně zvyky, které Romové mají např. při křtinách, svatbě či pohřbu, jsou velmi podobné."

Jak jste vůbec přišli k těm šperkům?

Šperky získáváme určitě od původních majitelů a pokud se nám zadaří, tak se je snažíme vykoupit, protože ty věci jsou tak drahé, že nám je většinou darem nikdo moc nedá. U olašských Romů je to úplně samozřejmé, že zadarmo to jde těžko, ale i tací se najdou. Samozřejmě není šperk jako šperk a snažíme se získávat i bižuterii - takové ty typické korálky - mirikle, jak se jím říká. Takže i to se snažíme získat od slovenských Romů, kteří žijí i v romských osadách."

Dá se říct, kolik východoslovenských Romů asi tak žije v Česku?

"V České republice žije obecně Romů, ať už českých, slovenských, moravských atd., 200.000 - 220.000, ale 80 % tvoří slovenští Romové, kteří se pak dělí na západo- a východoslovenské, 10 % tvoří olaští Romové, jak je obecně známo, a těch zbylých 10 % tvoří část potomků českých a moravských Romů, německých Sintů a maďarských Romů."

Vy jste z jakého souboru?

"Cikáni jdou do nebe"

Jste tady jediný soubor?

"Ne, ne. Jsou tady ještě dva - jeden je z Havlíčkova náměstí na Žižkově..."

A Vy jste odkud?

Ze základní školy Grafická.

Kolik je členů ve vašem souboru?

"Dvacet dětí, ale momentálně jich tu bylo 13."

Ty jsi ze souboru?

"Ano"

Z jakého?

"Cikáni jdou do nebe"

Kolik ti je let?

"Mně je sedm let."

A jak se ti tady líbí?

"No, dobře."

A jsi poprvé na takovém festivalu?

"Poprvé"

A ty?

"I já jsem tu poprvé. Já jsem přišel před třemi měsíci ze Slovenska."

A jak se ti tady líbí?

"Představovala jsem si, že to bude úplně jiné, ale zaujalo mne to."

Co se ti líbilo?

"Všechno. Obojí bylo odlišné."

Jak se ti tady vystupovalo?

"Vystupovalo se mi tady dobře, ale až na tu podlahu."

Klouzalo to?

"Ne. Nemohla jsem se točit. Brzdilo to."

A odkud jsi?

"Z Prahy."

A jak se ti tu líbilo?

"Moc ne, protože nějak mě ten romský den nezaujal."

Radši by ses učila?

"V tom případě ano."

Ty jsi vystupovala? Jaké to bylo?

"Dobré."

A jak se ti ten festival líbil?

"My jsme vstávali ve 12 a přijeli jsme sem."

To tvoje vystoupení bylo poprvé?

"Ne, to už bylo hodněkrát."

A jak se jmenuje soubor?

"Cikáni jdou do nebe"

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.08.2013Mladí skauti připravili na Kutnohorsku třídenní letní tábor pro romské dětiZprávy ze života Romů
08.06.2007Studenti gymnázia v Kutné Hoře oslavili Den dětí Romským festivalemO Roma Vakeren
07.04.2005Středočeská města nemají jednotný recept na řešení romské otázkyZprávy ze života Romů
05.11.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003Krizové centrum Přístav poskytne útočiště lidem v nouziO Roma Vakeren
15.08.2003Kutnohorské komunitní centrum Maják uspořádalo letní tábor pro dětiO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Literární a výtvarná soutěž Romano suno - Romský sen slaví 10. narozeniny
Už desátým rokem se koná soutěž Romano suno - Romský sen, která má literární a výtvarnou část. Jejím cílem je rozvíjet u romských dětí znalosti romštiny a přiblížit těm neromským život Romů. V Klubu v Jelení ulici 15 v Praze byla zahájena výstava výtvarných prací. Jana Šustová pozvala k mikrofonu ředitelku společnosti Nová škola - Kamilu Murphy.

Na vernisáži výstavy (Foto: Jana Šustová) "Vyhlašujeme každoročně tři kategorie. Ta první je 1.-3. ročník základní školy, ta druhá je pro 4.-6. třídy a ta poslední je pro nejstarší děti od sedmé do deváté třídy."

Byla nějaká speciální témata určená pro letošek?

"Pro letošek byla speciální témata 'Můj kamarád', protože jsme chtěli, aby děti popsaly své české kamarády a aby se vyjádřili ke svému vztahu k jiným spolužákům a kamarádům. Nicméně je pravda, že děti tvoří hodně samy, protože je vždy jedno volné téma a dáváme také básničku, ke které zadáváme slova, která musí básnička obsahovat. Chceme, aby děti co nejvíce používaly jazyk a uměly vyjádřit svoje sny. Vítězkou je holčička, která napsala o svém snu stát se kosmonautkou."

Před námi visí čtyři vítězné obrázky. Z jaké školy přišly a co na nich vidíme?

Kamila Murphy (vlevo) "Letošní vítězové jsou prakticky všichni z Brna ze Speciální školy a dětského domova Vídeňská v Brně. Děti malovaly o svém životě a ten vítězný obrázek se jmenuje 'Život je těžký ale krásny' a myslím, že to vyjadřuje jak pocity dětí tak i jejich život. Ale zase další obrázky jsou optimistické - jsou na nich kvetoucí stromy a rozjásané barvy a snad je to i ten veselý pocit, který ze života mají."

Do kdy tato výstava v klubu Jelení 15 potrvá?

"Výstava tady bude do konce června"

Jelikož letos soutěž Romano suno - Romský sen slaví letos 10. narozeniny rok, je letošní prezentace veřejnosti jiná než v loňských letech. To se projevuje nejen na výstavě obrázků v klubu v Jelení ulici, ale i v připravovaném sborníku Romano suno. Pokračuje manažer projektu Romano suno František Bikár.

Petr Šabach a František Bikár čtou vítězný příspěvek "Letošní ročník byl zvláštní tím, že jsme vybírali nejlepší díla za posledních deset let, která jsme chtěli dát do sborníku, což už se nám teď povedlo. Nicméně protože to bylo poněkud složitější a protože ten výběr trval delší dobu, tak se nám celý výtisk Romano suno zpozdil a bude až na vyhlášení a dnes ho nemáme bohužel k dispozici. Jinak bych určitě zmínil, že ten výběr samotný byl velmi obtížný, protože jsme museli jít do archivu za těch posledních deset let a hledat a pročítat všechno. Další věc je, že stejně tak jako jsme vybírali z té literární soutěže tak i z té výtvarné části soutěže jsme vybrali i starší díla, které jsme zde na této výstavě vystavili a některé z nich budou v právě vycházejícím sborníku."

Soutěž má literární a výtvarnou část. Pro koho je určena ta literární? Ono se to zacílení obou soutěží liší, takže kdo píše?

Na vernisáži výstavy Romano suno "Ta literární část je určena především romským dětem, které své příspěvky posílají v romském jazyce, popřípadě se snaží své příspěvky přeložit anebo je potom je následně překládáme my v Nové škole. Spolupráce je většinou s katedrou romistiky. Tato první část je jenom pro romské děti, nebo pro české děti, které romsky umí, ale těch je opravdu málo, ale nicméně zajímavé, že některé takové děti jsou. Ta druhá výtvarná část je určena většinou pro české děti, které se inspirují přečtením si těch příběhů a ty pak ilustrují a vytvářejí výtvarná díla."

To znamená, že nejprve distribuujete témata soutěže do škol, pak Vám přijdou literární odezvy a dílka a s nimi jdete znovu do škol. Kolik škol zhruba oslovujete?

Dort k 10. narozeninám soutěže Romano suno "My oslovujeme zhruba 120 škol."

Kolik těch prací, ať už těch literárních či výtvarných, se vám pak vrátí?

"Letos nám do té literární soutěže přišlo zhruba 90 prací a co se týče výtvarných dílek tak to ještě není spočítané, protože se s těmi obrázky pracuje a hned se musí posílat na scan, takže doposud jsme to bohužel nespočítali. Ale těch škol, které se zhruba účastnilo té výtvarné části, je taky 30."

Jaká bývá úroveň romštiny těch dětí?

Václav Drbohlav, Dětský domov Dobřichovice, 14 let "Tak v posledních letech lze zaznamenat výrazné zlepšení úrovně romštiny. Někteří autoři už píší více ročníků a na nich je konkrétně znát, že se opravdu zlepšují. Nicméně docházejí i příspěvky, které jsou v neobratné romštině nebo nejsou romsky správně, ale oceňujeme i tu snahu a není to jediné kritérium. Další věc, kterou hodnotíme, je síla příběhu nebo samotné téma, jak je ztvárněno, dynamika a tak dále."

Kdy a kde proběhne vyhlášení letošního Romano suno?

"Vyhlášení letošního ročníku Romano suno proběhne v Muzeu romské kultury v Brně a myslím, že to bude už druhým nebo třetím rokem, kdy to vyhlášení probíhá tam. A bude 22. června od 12 hodin a pro děti jsme tam připravili i nějaké prohlídky muzea a kulturní program."

Počítám s tím, že tato soutěž bude probíhat i v dalších letech?

"Určitě. Každý rok se vlastně učíme, co na té soutěži vylepšit a jak se přiblížit těm dětem. Znovu volíme témata a letos jsme se rozhodli, že budeme připravovat webové stránky přímo pro Romano suno, kde budeme zveřejňovat jak příspěvky samotné, což už jsme dělali v předchozích letech, ale vytvoříme část webových stránek, kde vymezíme prostor pro ta výtvarné díla."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.10.2015Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra PrádelnaZprávy ze života Romů
16.05.2015Děti mohou přihlašovat svá literární, audiovizuální a výtvarná díla do soutěže Romano suno - Romský senO Roma Vakeren
12.04.2015Nová škola vyhlašuje 18. ročník soutěže Romano sunoZprávy ze života Romů
20.12.2014Do soutěže Romano suno mohly děti zasílat příspěvky i v audiovizuální kategorii mluveného slova v romštiněO Roma Vakeren
03.12.2014Vítěze 17. ročníku literární soutěže Romano suno ocení velvyslanec USA Andrew SchapiroZprávy ze života Romů
09.04.2014Začíná 17. ročník literární soutěže v romštině Romano suno – Romský senZprávy ze života Romů
25.01.2014Literární a výtvarná soutěž Romano Suno - Romský sen se uskutečnila už po šestnáctéO Roma Vakeren
06.11.2013Putovní výstava Romano suno v knihovně VítkoviceZprávy ze života Romů
03.04.2013Šestnáctý ročník literární soutěže Romano suno začíná na Mezinárodní den RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Vsetínská radnice při loňském vystěhování romských rodin z centra města podle ombudsmana Otakara Motejla pochybila. Vedení Vsetína to odmítá a je přesvědčeno o správnosti svého postupu. Romové naopak vyjádření veřejného ochránce práv přivítali. Podle Motejla v první řadě postupoval chybně vsetínský stavební úřad a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj stala ruina. Vystěhováním obyvatel Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko také prý byla porušena jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života.

K důstojnému připomenutí romských obětí z doby hitlerovského protektorátu na českém území vyzvaly v Berlíně mezinárodní organizace obětí nacismu. Kritizovaly českou vládu za setrvávání vepřína v prostoru bývalého sběrného tábora v Letech u Písku a obracejí se na kancléřku Angelu Merkelovou, aby se Německo jako nynější země předsedající Evropské unii záležitostí zabývala. Výzvu adresovaly také českému premiérovi Mirku Topolánkovi.

Romové ve východní Evropě jsou stále vytěsňováni na okraj společnosti. Lepší integrace nejpočetnější menšiny do společnosti by vyžadovala od států stanovit si a splnit závazné cíle. Uvádí to studie, vypracovaná za podpory Evropské unie, Světové banky a miliardáře Georgie Sorose. Před dvěma lety osm států střední a východní Evropy, včetně Česka a Slovenska, zahájilo Dekádu začleňování romské populace, která by měla pomoci miliónům Romů vymanit se z diskriminace. Podle zprávy však dosud chybějí hodnověrná data o samotných Romech a o slabinách státní politiky, jakož i dlouhodobé cíle.

V rámci dokumentárních pondělků připravilo pražské kino Světozor promítání filmu "Romane apsa - Cikánské slzy". Rakouská režisérka českého původu Zuzana Brejchová říká, že její dvouhodinový dokument "je smutným příběhem o rasismu, korupci a marné snaze vést lepší život, ale ukazuje také sounáležitost rodiny a obrovskou chuť do života". Dokument "Romane apsa - Gypsy tears" uvede Světozor 25. června ve 20 hodin a 30 minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá lidem z ohrožených sociálních skupin
Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá odstranit vnitřní i vnější bariéry lidem z ohrožených sociálních skupin. Marii Vrábelové řekla více předsedkyně zmíněného sdružení Věra Doušová.

"K nám se může přihlásit každý, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, ať je to člověk, který má zdravotní nebo duševní postižení, ať je to člověk, který má odlišnou národnostní nebo etnickou entitu, ať je to ten, kdo dlouhodobě pečuje o člověka, který potřebuje pomoci - dítě postižené, nebo bezmocný člověk. Může to být také matka po dlouhodobé mateřské dovolené, nebo člověk v rizikové věkové skupině, to znamená mladí lidé bez praxe, staří lidé v předdůchodovém věku, prostě všichni, kdo by chtěli pracovat, ale nepracují."

Jaké metody používáte k tomu, aby se do té společnosti zase zpátky zařadili?

"Náš program trvá dva měsíce a to, čím se lišíme od podobných projektů, kterých dnes je díky podpoře Evropského sociálního fondu mnoho, je, že první měsíc klademe důraz na psychickou vyrovnanost. Lidé první měsíc chodí každý den do kurzu a prochází individuální psychologickou poradnou, skupinovou terapií, motivačními kurzy, sebepoznávacími kurzy, zkrátka vším tím, co jim pomůže, aby se postavili na své vlastní nohy, aby měli pocit, že mají nějakou lidskou hodnotu, aby v sobě objevili ty skryté talenty a možnosti rozvoje a aby měli chuť se vzdělávat a rozvíjet."

Máte už konkrétní případy, že lidé, kteří prošli tímto kurzem, se zařadili zpátky do společnosti a pracují?

"Určitě ano. Ten druhý měsíc, kdy právě už mají velikou chuť do práce, projdou počítačovými kurzy a ještě dalšími vědomostními a znalostními výcviky a součástí té naší práce je i pomoc najít jim zaměstnání. Všem, kteří odcházejí, buď zaměstnání nabídneme a pokud na to ještě nejsou zralí, tak jim nabídneme nácvikové pracovní místo."

Využili těchto služeb i Romové?

"Ano. Měli jsme dva Romy v našem kolektivu, jeden se zařadil velmi rychle a snadno, ten druhý, s tím byly trochu problémy, protože to byl mladý hoch zvyklý na diskriminaci a přicházel už s tím negativním postojem do naší skupiny, takže byla práce psychologů a terapeutů, aby mu pomohli získat sebedůvěru a pocit bezpečí. Myslím si, že se to podařilo. On k nám ještě dochází pravidelně, přestože pracuje, na úterní kluby, které si vynutili naši klienti - absolventi, aby se mohli ještě scházet a předávat si zkušenosti, popovídat si, jak se jim daří."

Kde vás můžou najít tito lidé?

"My pracujeme v Bohnicích. Naše adresa je Praha Bohnice, Cafourkova 6 a jsme tady vlastně každý den od 10 do 17 hod., takže kdykoliv."

Kurzy, kterými projdou, se musí platit?

"Ty kurzy jsou zadarmo, protože jsme podporováni z finančních prostředků hl. m. Prahy, ze státního rozpočtu České republiky a z Evropských sociálních fondů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.11.2007Sdružení Sedm paprsků organizuje mezinárodní krajanský festivalO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Organizace Drom usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodinách
Brněnská organizace Drom, která se zabývá převážně romskou problematikou, usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodinách. Za uplynulé dva roky vyškolila 19 zdravotně-sociálních pracovníků, kteří v rámci projektu navštěvovali potřebné. Na více informací se ptala Gabriela Grmolcová koordinátorky projektu Ivany Šimíkové.

"V podstatě to fungovalo tak, že ti lidé chodili přímo do komunit, oslovovali je a ptali se jich, s čím by jim případně mohli pomoct anebo je tady ještě informovali na jednu důležitou oblast. Častým jevem bylo, že se zjistilo, že většinou lidé nemají ani svoje praktické lékaře, nejsou v podstatě zaregistrováni, dále ženy nebyly zaregistrovány u gynekologů. U registrace dětí u dětských lékařů to nebylo až zas tak časté, spíše u těch dospělých. Ale třeba registrace u stomatologů byla také velký problém, takže oni také pomáhali těm lidem se zaregistrovat u lékařů a podobně."

Co bylo motivací pro uskutečnění tohoto projektu a co je potom, nebo následně bude, jeho praktickým výstupem?

"Zdravotní stav v prostředí romských sociálně vyloučených komunit je hluboce pod průměrem majoritní společnosti. Důsledkem, který je hmatatelný, nebo se dá nějakým způsobem dokázat, je např. velmi nízká střední délka života příslušníků romské komunity. Kde zřídka najdeme lidi starší 60-ti let atd. Takže z tohoto vzešla myšlenka projektu vyškolit ty lidi, kteří by sami mohli být příslušníky romské komunity na to, aby těm lidem v komunitách tyto informace vlastně podávali a nějak se snažili jejich přístup ke zdraví zlepšit."

Dalo by se říct, že se jedná o jakýsi takový nový obor, který tady třeba ještě není známý, nebo nevešel v praxi?

"Ano, v podstatě by se o něčem takovém dalo mluvit. Nepojmenovala bych to obor, pojmenovala bych to nová služba, kterou my v rámci standardizace sociálních služeb také chceme standardizovat jako sociální službu, i když to zdravotní je tam samozřejmě klíčové, ale jde nám o to, aby ti naši pracovníci neposkytovali žádnou zdravotní pomoc ani péči, ale zprostředkovávali spíš informace v tomto oboru."

Součástí projektu je i tvorba skript, které obsahují postupy pro školení a náplň práce zdravotně- sociálních pracovníků. Za uplynulých 16 měsíců se tedy podařilo vyškolit a následně uplatnit 19 pracovnic celkem v 17-ti lokalitách na území 7-mi krajů republiky. Jejich další fungování ale záleží na dalších projektech, které by měli v tomto směru pokračovat. Jejich financování však není zatím jisté. Jednou z vyškolených pracovnic je i paní Silvie Rontová.

"Na každém školení jsme získali nějaké nové vědomosti, co se týče zdravotnictví, v sociální sféře, anebo jak vyšly nějaké nové zákony, abychom mohli informovat ty občany, kteří od nás chtěli nějaké informace."

Cítíte se teď na to?

"Cítím se."

Budete to dělat?

"Tak jestli budu mít možnost, tak bych to ráda dělala."

Jak si to můžeme představit? Co vlastně budete dělat? Co bude vaší náplní práce?

"Informovat občany, osvěta, preventivní prohlídky, očkování, protože někteří rodiče to zanedbají. Takže já bych byla ráda, aby ta spolupráce i nadále trvala. Aby se nepřetrhly ty vazby, které jsme už vybudovali za ten rok a půl."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.02.2012Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!Zprávy ze života Romů
01.04.2010Děti ze sociálně vyloučených lokalit v Brně dostanou šanci!Zprávy ze života Romů
11.01.2008Brněnské sdružení Drom uskutečňuje projekt komunitního bydlení O Roma Vakeren
12.10.2006Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práciZprávy ze života Romů
23.12.2005Středisko DROM hledá pedagogického pracovníka s mládežíCo se chystá
03.06.2005Romské středisko Drom uspořádalo oslavu Mezinárodního dne dětíFotoaktuality
22.04.2005Sdružení Drom chce pro romské řemeslníky vytvořit distribuční síťZprávy ze života Romů
18.02.2004Absolventi prvního kombinovaného studia pro romské občany dostali osvědčení o rekvalifikaciFotoaktuality
09.01.2004Co se děje v brněnském romském středisku Drom?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní
Na nedávném festivalu Khamoro se mezi skupinami hrajícími gypsy jazz představil francouzsko-ruský Marina et Moreno Quartet. Jeho hlavní postavou je kytarista Moreno, vlastním jménem Dominique Kempfer, a dále jeho žena Marina. Skupina prezentuje nový styl romské hudby - směsici jazz manouche a ruských romských písní. Na další podrobnosti se Morena zeptala Jana Šustová.

Moreno Někteří Romové ve Francii kočují. Patříte k nim také nebo jste trvale usazeni?

"Jsme usazeni na německých hranicích v Alsasku."

Kdo vás učil hrát na kytaru?

"Bylo více lidí, kteří mě více nebo méně ovlivnili. Nejdřív to byl Tchan Tchou, potom hudebníci, kteří jsou o něco starší a zkušenější než já. Když měli čas, trochu nám ukazovali, jak dělat hudbu, ale potom už jsme museli spoléhat sami na sebe. Neumíme noty, všechno jsme se učili hrát podle sluchu."

Pocházíte z hudebnické rodiny?

"Ano, v mé rodině jsou samí muzikanti."

Vaše první album se jmenuješ Yochka (čti Joška), což zní slovansky...

"Ano, protože my původně pocházíme z východních zemí, z Polska a Maďarska. Můj syn se jmenuje Yochka, protože mám velmi rád Jošku Németha a také všichni u nás milují tohoto houslistu. Navíc máme rádi jména našich předků. Takže jsem toto své první cédéčko věnoval svému synu Yochkovi."

Kolik cédéček už jste dohromady vydal?

Marina "Mám už 8 cédéček. Podepsal jsem spolupráci s novým vydavatelem - Nocturne - Sony a je potřeba, abych připravil ještě čtyři alba."

Teď už nejste jen francouzská skupina, ale francouzsko-ruská. Kde jste vzali ruskou část?

"Tu ruskou část tvoří Marina, protože je to Romka z Ruska. Žila na Ukrajině a v Moskvě, protože pochází z kočovné rodiny. Naučil jsem se od ní ruské romské písně, které jsem neznal. Písně ruských Romů jsou skvělé a my jsme je zaranžovali trochu na náš způsob hudby."

V Praze jste vystoupili v počtu čtyř hudebníků. Jste ve skupině čtyři nebo je skupina ještě větší?

"Normálně je nás šest. Máme klarinet, bicí, dvě kytary. Na kytaru hraji já a Nikak, který je synem Petra Ivanoviče a má romský původ stejně jako já. A pak je s námi jeho matka Nataša. Děláme spolu všechna romská představení, on mě doprovází spolu s Marinou. Pak s námi hraje Francois Ricard, to je náš bicista, a dále Florin Gügülica, který má rumunský původ."

Hráli jste teď poprvé v České republice?

"Je to poprvé, a děkuji za přijetí. Je to tu milé a moc sympatické. Doufám, že naše spolupráce bude pokračovat."

Informace o skupině Marina et Moreno Quartet najdete na stránce www.morenoquartet.com.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.07.2007Výtvarnice Katarzyna Pollock spojuje ve svých dílech symboly různých kultur a náboženstvíO Roma Vakeren
13.07.2007Jan Rác už 30 let sbírá předměty dokumentující život RomůO Roma Vakeren
08.06.2007Titi Winterstein udělal hodně práce oblasti hudby německých SintůO Roma Vakeren
08.06.2007Romská média u nás i ve světěO Roma Vakeren
08.06.2007Romský novinář dělá v Metru parlamentního zpravodajeO Roma Vakeren
08.06.2007Rómska tlačová agentúra připravuje pro Slovenskou televizi romský magazínO Roma Vakeren
08.06.2007Slovinská skupina Šukar díky Khamoru poprvé vystupovala v České republiceO Roma Vakeren
02.06.2007Skupina Dhoad Gypsies of Rajasthan zahájila galakoncert festivalu KhamoroFotoaktuality
02.06.2007Skupina Ando Drom na Galakoncertu tradiční romské hudby festivalu KhamoroFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 15. června je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Studenti kutnohorského gymnázia se seznamovali s romskými řemesly
Reportáž:  Literární a výtvarná soutěž Romano suno - Romský sen slaví 10. narozeniny
Zprávy: 
Reportáž:  Občanské sdružení Sedm paprsků pomáhá lidem z ohrožených sociálních skupin
Reportáž:  Organizace Drom usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodinách
Reportáž:  Marina et Moreno Quartet hraje směsici jazz manouche a ruských romských písní

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz