Vyhledávání
12.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives tumenge phenaha palo nevo filmos, savo džala andro amere mozi. Tiž amenca vakerela o Ivan Veselý andalo jekhetaniben Dženo.

Ve středu bylo pokřtěno DVD s novým filmem, ve kterém můžete nahlédnout do života na mosteckém sídlišti Chanov. Pozveme Vás do Brna na ples Střední sociálně právní školy, kterou založil doktor Emil Ščuka. S politologem Zdeňkem Zbořilem se zamyslíme nad funkcí neziskových organizací u nás.

Dodžanena tumen tiž, so keren predalo minority pro Magistratos Prahate. Vakereha palo jekhetaniben IQ Roma servis, savo kerel buči Brnate. U phenaha tumenge palo veletrhos, jak sas jekhetanibena.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o programech, které realizuje pražský Magistrát pro menšiny. Vydáme se také do Brněnské organizace IQ Roma servis a na veletrh neziskových organizací.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov
Ve středu bylo pokřtěno DVD s novým filmem Ghetto No. 1, ve kterém režisér Ivan Pokorný nahlíží a nechává nahlédnout do života na mosteckém sídlišti Chanov. To je místem s nadprůměrně vysokou kriminalitou, pětadevadesátiprocentní nezaměstnaností a skoro osmdesátimilionovým dluhem na nájemném. Režiséra Ivana Pokorného se na podrobnosti o filmu zeptala Jana Šustová.

DVD Ghetto No. 1 Jak Vás vůbec napadlo jet natáčet do Chanova?

"Ten prvopočátek nebyl v tom, jet natáčet do Chanova, ale v mé nespokojenosti s tím, jak se vede diskuze o romské otázce. To je jedna rovina, druhá rovina je v tom, že jsem hledal silné téma pro celovečerní dokumentární film, který jsem chtěl natočit. Spojením těchto dvou veličin došlo k tomu, že jsem si řekl, že bych chtěl natočit dokument o Romech. Hledal jsem prostředí, kde je syndrom toho všeho v krystalické podobě. A to byl Chanov."

Kdy jste tam začal natáčet a jak dlouho natáčení probíhalo?

Chanov "Začal jsem před více než rokem a zhruba rok jsem tam průběžně jezdil. Samozřejmě tomu předcházely rešerše, hledání materiálu, seznamování se s lidmi a tak dále. Takže jsem s našimi romskými spoluobčany strávil dobře rok a půl."

Jak přijímali Vás a Vaši práci?

"Já jsem neměl žádné problémy a oni také problémy neměli, až na určité výjimky, které se ale najdou na obou stranách. Takže já mám dobré zkušenosti, když tedy pominu těch pár výjimek, které ale byly celkem logické, protože někomu bylo nepříjemné být natáčen v prostředí, v kterém žije. Chanov zrovna není prostředí, které by bylo nejkrásnější. Zrovna tak mě ale mohl vyhnat někdo bílý z Mostu. Stručně shrnuto, neměl jsem problémy."

Můžete nějak stručně přiblížit obsah toho filmu?

Chanovské výtahy jsou vesměs nefunkční "O obsahu se v tomto případě těžko mluví, protože film je sondou do stavu naší mysli v případě romské menšiny. A naopak o stavu mysli na té romské straně. Mojí ctižádostí nebylo natočit film ze strany bílých vůči Romům, vůbec ne. Mně šlo o to, abych prozkoumal, do jaké míry jsme schopni koexistence, jak se na sebe koukáme. Snažil jsem se oprostit od všech klišé typu: 'Oni přišli z Indie...' a tak, což se pořád opakuje. Chtěl jsem jít o krůček dále a oslovit lidi, kteří se touto problematikou zabývají nebo zabývali, poprosit je o určitý názor. Proto se u toho filmu nedá mluvit o jednotné dějové lince, je to spíš souhrn těchto názorů."

Jaké postavy tam například mluví? Koho všeho jste vyzpovídal a natočil?

Chanov "To je trošku složité, protože romské prostředí není vůči nám příliš sdílné. Je komunikativní, ale ne sdílné. Dost složitě se mi proto hledali lidé, kteří by s určitou upřímností byli ochotni mluvit o tom, jaké mají problémy, o způsobu života, o vlastní komunitě, o pohledu na nás. Na straně majoritní společnosti v tom není problém, protože vyjadřovačů na toto téma je nespočet a naopak si myslím, že ta diskuze trpí poněkud zahlcením odborníky. Každý, kdo k tomu trošičku čuchnul, se cítí býti odborníkem. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že se opravdu necítím být odborníkem a nechci se vyjadřovat z pozice znalce romského prostředí. Já mám zkušenosti z roku a půl, kdy jsem se tím zabýval. Mám tedy určité osobní zkušenosti."

Jak bude váš nový film dále distribuován? Když by ho chtěl někdo vidět, kde se s ním může setkat?

Křest DVD. Vlevo: ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek, uprostřed: Ivan Pokorný (Foto: Jana Šustová) "Jednak bude k dispozici v podobě DVD, které by mělo být ve všech obchodech, které distribuují DVD, které vyrobil Bonton. Jednáme o tom, že by byl možná promítán v nějakých digitálních kinech. Mimo to bude k vidění ve Zlíně na festivalu, v Karlových Varech na festivalu v mimosoutěžní sekci, a na podzim v České televizi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.01.2013Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti ChanovO Roma Vakeren
27.07.2012Mostecký okresní soud řešil napadení policisty na sídlišti ChanovZprávy ze života Romů
19.10.2009V Chanově mají pomáhat proškolené hlídkyZprávy ze života Romů
23.09.2009Projekt Úsvit v mosteckém sídlišti Chanov chce vést Romy k odpovědnostiZprávy ze života Romů
11.05.2007Nejznámějším romským ghettem je mostecký ChanovO Roma Vakeren
03.11.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.01.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.01.2006V bytech na chanovském sídlišti není topení, elektřina a teplá vodaO Roma Vakeren
02.09.2005Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské organizace podaly trestní oznámení na Jiřího Čunka za xenofobní výroky
Romské organizace podaly trestní oznámení na vicepremiéra Jiřího Čunka za jeho xenofobní výroky na adresu Romů. Jednou ze společností, která se k žalobě přidala, je také sdružení Dženo. Anně Polákové to potvrdil předseda Ivan Veselý.

Jiří Čunek (Foto: Jana Šustová) "Co se týče toho trestného oznámení, to byla iniciativa paní Mgr. Mihaličkové a našeho právníka z Chebu a my jsme se, jako jedna z významných organizací v této zemi, k tomuto trestnímu oznámení připojily."

Jak hodnotíte tuto aktivitu? Přeci jenom, takových kontroverzních článků o Romech vyšlo mnohem více. Na různých diskusních fórech na internetu jsou Romové hodnoceni tak, jako byli před dvaceti lety. Situace se nemění. Jak hodnotíte to, co jste dokázali tím, že jste se vyjádřili ke článku, který rozpoutal to, co rozpoutal?

"Pravda je, že obraz Romů, hlavně v regionálních tiscích a na internetu, není vyvážený. Ten obraz je urážlivý. Ale v tomto případě si musíme uvědomit, že pan Čunek je ústavní činitel, že je místopředsedou české vlády. Místopředseda české vlády si nemůže dovolit žádné xenofobní až rasistické výroky na adresu občanů České republiky."

Hned po tom, co vyšel ten článek, jste odjeli do Budapešti na setkání Dekády romské inkluze. O čem jste jednali a diskutovalo se o situaci v České republice?

"My jsme byli na konferenci Romského vzdělávacího fondu, což je jeden z implementačních instrumentů romské dekády. Samozřejmě, že o vzniklé situaci se již vědělo, vědělo se, že místopředseda vlády má xenofobní výroky na adresu Romů v České republice. My jsme na té konferenci připravili takovou petici a řada neziskových organizací i mezinárodních institucí, které se účastnily konference, tu petici podepsala a projevila určitým způsobem solidaritu s českými Romy. Na konferenci jsme se bavili o tom, jak zvýšit úspěšnost romských dětí po skončení základních škol nejen v České republice, ale ve všech členských zemích romské dekády. Samozřejmě ta agenda byla hlubší a širší, ale my, jako účastníci z České republiky, jsme se na diskuzích a workshopech zaměřili právě na to vzdělávání romských dětí a na reformu vzdělávání ve vztahu k romských dětem a Romům obecně v České republice."

V televizní debatě jste se vyjádřil, že stát by problém sociálně slabých romských rodin měl řešit nejen prevencí, ale i represí.

Ivan Veselý (Foto: Jana Šustová) "Musíme si uvědomit následující věc - míra nezaměstnanosti Romů v České republice se pohybuje kolem 80 % a co se týče romských nezaměstnaných, tak tito lidé si zvykli na vyplácení sociálních dávek. Starší ročníky ztratily pracovní návyky, mladší generace ve své podstatě nikdy nepracovala. Je faktem, že této skupině obyvatelstva se to svým způsobem zalíbilo. Takže tu prevenci spíš vidím v aktivnější politice zaměstnanosti, aby si nejen romští dlouhodobě nezaměstnaní začali hledat práci a aktivně přistupovat ke každodennímu životu. Vyplácení dávek by například mělo být podmíněno tím, že se romští rodiče budou více starat o své děti a o to, co děti ve škole dělají."

Romský rodič bude postupovat podle všech pravidel, bude posílat dítě do školy, bude se vzdělávat, ale bude narážet na rasistické problémy ze strany učitelů a dětí. Neměla by ta represe směřovat i k těm učitelům a vůbec k tomu školství? Aby to nebylo pouze na tom, že se romské děti nechtějí vzdělávat. Ale v jakém prostředí se mají vzdělávat? Protože to je také jeden z důvodů, proč romské děti nechtějí být na základních školách.

"Za předpokladu, že výplata sociálních dávek bude podmíněná tím, že romské děti budou posílány do škol, se počítá s účastí romských rodičů ve školních radách. Souhlasím s vámi, že ta represe musí být oboustranná, protože ne všichni učitelé a ne všichni ředitelé škol považují úspěšnost romských dětí za prioritu ve svých školách. Budeme navrhovat nejen určitou formu represe, která by se měla projevovat v krácení dotací školám, ale i určitou prevenci. Protože ministerstvo školství musí pedagogy připravit na práci s těmito dětmi, musí investovat do jejich dalšího vzdělávání a musí tyto učitele motivovat k tomu, aby více pracovali s romskými žáky s cílem úspěšně ukončit základní školu a umístit je na učiliště nebo na střední školu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2010Jiří Čunek, senátorZprávy ze života Romů
13.10.2010Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodnéhoZprávy ze života Romů
26.02.2009Jiří Čunek má vlastní řešení pro litvínovský JanovZprávy ze života Romů
08.10.2008Romská koncepce vicepremiéra ČunkaZprávy ze života Romů
17.09.2008"Nová" studie o Romech, verze ČunekZprávy ze života Romů
16.09.2008Čunkův materiál o Romech je prý pouhým předvolebním tahemZprávy ze života Romů
12.09.2008Jiří Čunek představil svou koncepci řešení problémů Romů v ČeskuO Roma Vakeren
05.09.2008Nová koncepce přístupu státu k řešení problémů v sociálně vyloučených romských lokalitáchO Roma Vakeren
05.09.2008Čunkův záměr vypracovat romskou koncepci vyvolal vlnu nevoleO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Vedení Sociální poradny Mladá Boleslav varuje občany před nevýhodnými půjčkami. Na Mladoboleslavsku působí firmy, které nabízejí hotovostní půjčky lidem, kteří jsou již zadlužení a jejichž jediným příjmem jsou sociální dávky. Dlužníci se poté dostávají na úplné sociální dno. Ohroženi jsou ve vyšší míře také vlastníci nemovitostí, často Romové, vystěhovaní v minulosti z Mladé Boleslavi. Byznys je programově založen na parazitování na nejchudších.

Vedení Arcidiecézní charity v Olomouci, zástupci vsetínské radnice a charity z Javorníku zamířili do třech obcí na Jesenicku. Tam byli loni na podzim vystěhováni vsetínští Romové. Podle ředitele Arcidiecézní charity budou přestěhovaným rodinám pomáhat v řešení každodenních problémů terénní pracovníci. Doplnil, že je zapotřebí také úzké spolupráce s obcemi. Rodiny žijí v polorozpadlých domech bez plynu, septiku a ve velmi stísněných prostorách.

Policisté v Měčíně na Klatovsku našli pohřešovaného tříletého Romana Červeňáka mrtvého. Podle prvotních informací zemřel násilnou smrtí. Tělo leželo v objektu, kde rodina žije. Případ začal vyšetřovat vrchní komisař krajské policie v Plzni. Policisté se nechtějí dál vyjadřovat k cestám, kterými se vyšetřování bude ubírat. Budou také muset opakovaně vyslechnout celou početnou rodinu. Příčinu smrti stanoví pitva.

Sestry Iva Bittová a Ida Kelarová připravují společné vystoupení, které bude ve stylu velkého jazzového koncertu padesátých let. Benefiční koncert se bude konat 24. května v pražské Lucerně. Výtěžek z prodeje vstupenek organizátoři použijí na financování táborů pro talentované romské děti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Brněnské sdružení IQ Roma servis odstartovalo kampaň proti diskriminaci
Občanské sdružení IQ Roma servis z Brna odstartovalo propagační kampaň proti diskriminaci. Za cíl si dává oživit diskusi o toleranci, rovných příležitostech a potřít zajetá klišé těchto pojmů. Sdružení bylo vybráno v grantovém programu pro tento projekt za Jihomoravský kraj u příležitosti letošního Evropskému roku rovných příležitostí. Ten vyhlásila pro celou unii Evropská komise. Více už řekla Gabriele Grmolcové ředitelka sdružení IQ Roma servis, které už léta poskytuje vzdělávací a poradenské služby především romským klientům, Katarína Klamková.

Katarína Klamková (Foto: J. Šustová) "Tak odstartovala vlastně kampaň 2007, Brno slaví rok rovných příležitostí pro všechny."

Kampaň v Brně bude mít informační a vzdělávací charakter, nemá být pouze pasivní, ale měla by zapojit aktivně veřejnost.

"Počítáme se zapojením 40 veřejných institucí, jednak do toho dialogu, do té diskuze, ale také s jejich veřejnými prostorami, kde by byly prezentovány produkty té kampaně. Zapojíme základní školy, střední školy, zapojíme také média."

Jak konkrétně bude ten projekt probíhat?

"Na základních školách vyhlásíme soutěž o nejlepší komiks proti předsudku a diskriminaci", uvádí koordinátorka projektu Ivona Parčiová.

"Na středních školách vyhlásíme soutěž o krátký dokumentární film podporující rovné příležitosti pro všechny. Tyto všechny produkty budeme pak prezentovat v MHD, ve veřejné dopravě, ve školách, ve veřejných institucích, kde budou paralelně probíhat veřejné kampaně. Také budou venkovní polepy osmi brněnských tramvají."

Součástí kampaně bude také rozdávání upomínkových předmětů, jako například krém na ruce pro všechny typy kůže, apod.

"Myslím si, že v sedmém měsíci už by se měla objevit první kampaň především ve veřejných institucích."

Cíle, jaké IQ Roma Servis sleduje, uvádí jeho předsedkyně Katarína Klamková.

"Myšlenka je dostatečně demonstrovat základní čtyři cíle Evropského roku rovných příležitostí pro všechny, a to je uznání práva, zastoupení a respekt. Budeme se snažit přes informační kampaň zviditelnit poslání nediskriminujícího principu a poslání zákazu diskriminace a možné právní ochrany v rámci Unie proti ní, toto bude odborně zajišťovat naše antidiskriminační centrum a bezplatný právní servis, který bude i prakticky pomáhat klientům."

Jen pro zajímavost, lidé ani často nevědí, že diskriminace je trestná, uvádí ministryně vlády pro lidská práva Džamila Stehlíková.

"Podle průzkumu Eurobarometru pouze třetina lidí ví, jak se má bránit, pokud jsou diskriminováni. Takže povědomí o lidských právech a o diskriminaci, ať už na základě věku, pohlaví, sexuální orientace, náboženství či zdravotního stavu. Povědomí o diskriminaci musíme mít my všichni, abychom se mohli eventuálně bránit."

Jaké jsou další myšlenky Roku rovných příležitostí v Brně, to už uvádí Katarína Klamková.

"Budeme se snažit v podstatě i prezentovat tu rozmanitost a přínos rozmanitosti, že spousta lidí s neunifikovanými znaky může přispívat k dobrému soužití, ke společné energii, kterou tady ve městě máme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
21.02.2015Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnostiO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pražští bezdomovci mohou bydlet na lodi
O integraci menšin do společnosti se snaží na radnici hlavního města Prahy. Věnují tam pozornost i lidem bez domova. Od letošního roku slouží těmto lidem přestavěná loď na ubytovnu v Praze na Vltavě. K dispozici jsou i sociální pracovníci, kteří se snaží pomoci nalézt jim cestu zpět. Více informací sdělil Marii Vrábelové radní hlavního města Prahy Jiří Janeček.

"Loď pro bezdomovce, která je umístěná pod Štefánikovým mostem, splnila své očekávání. Opravdu se tam začaly tvořit skupiny lidí, kteří se jakoby vrací zpátky do normálního života a prochází různými rekvalifikačními kurzy. Pak je tam samozřejmě skupinka, která si bezdomovectví vybrala jako životní styl, s těmi něco těžko můžeme dělat, nicméně jim zajišťujeme základní přežití."

Když hovoříme o integraci do společnosti, jak je to s romskou menšinou?

"Samozřejmě máme programy. Program, který teď zahajujeme, je vzdělání. Já si myslím, že člověk, který má střední školu, vysokou školu, má mnohem vyšší šance získat zaměstnání, získat hypotéku na dům. Vzdělání je opravdu základ vůbec bytí a nebytí. Lidé se základním vzděláním se velmi špatně uplatňují na trhu práce. Začneme sledovat docházku nejen romských dětí, ale všech dětí do škol a v případě, že zjistíme, že některé dítě vynechává, je dlouhodobě nepřítomno ve škole, tak budeme doslovně tyto děti tahat do škol od jejich rodin."

Nejen vzdělání, ale i příklad rodičů, kteří pracují. Jak je to se zaměstnaností?

"Praha získala poměrně velký grant z Evropské unie, který pomáhá lidem, kteří jsou právě jen s tím základním vzděláním, rekvalifikovat je na práce, které jsou potřeba. Lidé se vrací zpátky do pracovního procesu, máme terénní dílny, kde se ten člověk učí vůbec chodit do práce, kde se učí vydržet třeba půl roku v práci. Ti lidé prostě nemají základní návyky, žijí tak trochu ze dne na den."

Jaká je úspěšnost toho programu? Máte už nějaké konkrétní výsledky, že se to uplatnilo?

"Ta úspěšnost je někde kolem 60-ti až 70-ti procent."

Máte i rekvalifikační kurzy. Které kurzy využívají Romové?

"Svářeče, školili jsme na řidičské skupiny C, to znamená řidiče náklaďáků."

Když projdou rekvalifikačním kurzem, mají potom návaznost jít do práce?

"Ano, první program je rekvalifikace a pak, když vidíme, že ten člověk je v nebezpečí, že by té rekvalifikace nevyužil, tak pak pracuje třeba půl roku pod dohledem našeho asistenta. Tím, že tam je terénní práce, že je tam práce na zkoušku, tak to procento je poměrně vysoké."

Evropa se otevírá, menšin bude u nás přibývat, jsme na to připraveni?

"Jsme na to připraveni, Magistrát hlavního města Prahy dokonce bude od 1. května otevírat Dům národnostních menšin ve Vocelově ulici. Je tam 24 kanceláří, máme 12 národnostních menšin, takže každá národnostní menšina tam bude mít jednu svojí kancelář, takže tzv. budeme mít všechny menšiny v jednom domě. Je tam kinosál, je tam spousta prostoru pro činnost těchto národnostních menšin, bude tam docházet ke koordinaci, k informovanosti. Máme poměrně dost rozsáhlý grantový program, který pomáhá integrujícím se cizincům, aby se naučili český jazyk, aby se seznámili se zákony České republiky."

Spolupracujete i se zástupci menšin?

"Ano. Máme na Magistrátu komisi, která je složená ze všech národnostních menšin, takže se s nimi pravidelně stýkáme, řešíme jejich problémy. Na tuto komisi docházejí i představitelé z Úřadu vlády, takže je tam i napojenost na celorepublikovou problematiku, spolupracujeme s cizineckou policií, takže si myslím, že tady to je dobře nastaveno."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Bezdomovectví ženO Roma Vakeren
12.07.2014Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydleníO Roma Vakeren
03.12.2011Jak stráví Štědrý den klienti Armády spásyO Roma Vakeren
13.08.2011Jak se žije prodejci Nového prostoru?O Roma Vakeren
17.12.2004Jak oslaví Vánoce pražští bezdomovci?O Roma Vakeren
08.10.2004Na Jesenicku vznikne nový azylový důmO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na Veletrhu neziskových organizací nechyběly ani romské organizace
Tento měsíc se v Praze uskutečnil Veletrh neziskových organizací, na kterém se prezentovala také tři romská občanská sdružení. Více informací o veletrhu nám řekla Jana Neupauerová z Nadace Forum 2000, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Anna Dunčeková u stánku občanského sdružení Český západ (Foto: J. Šustová) Můžete říct úplně základní informace o veletrhu neziskových organizací? Od kdy se pořádá a kdo je jeho pořadatelem?

"Trh neziskových organizací se pořádá už osm roků, pořadatelem je nadace Forum 2000. Začalo to jako projekt studentského fóra, tento rok byl poprvé výhradně organizován nadací Forum 2000. Stalo se neuvěřitelné množství změn, co se týká konceptu, co se týká počtu organizací, dalších jiných možností a výhod."

Kolik organizací se letos prezentovalo?

Stánek o. s. Romea "Právě to je ten rekordní počet, prezentovalo se přes 160 organizací."

Zmínila jste změny v koncepci veletrhu. Jaké to jsou změny?

"Tak tradičně byl veletrh zaměřen na prezentaci neziskových organizací, jeho hlavní náplní byla prezentace statická na panelech a byla i možnost multimediálních prezentací. Tento rok jsme zavedli úplně nový prvek, a to je tematická sekce, tematický blok přednášek na určité téma, které se odehrávají celý den, ve stejných prostorech jako veletrh. To znamená, že lidé mají nejenom šanci si prohlédnout prezentace neziskovek, ale také můžou navštívit nějakou debatu, seminář, cokoliv, co je zajímá a co jim v orientaci v neziskovém prostoru určitě pomůže. Ta témata byla určitě zajímavá, např. přednáška pana Wooda o interkulturním městě byla velmi navštěvovaná."

Potom se tady také prezentovaly tři organizace, které se zabývají Romy, byl tady Romodrom, Romea a Sdružení český západ, jak se sem ty organizace dostaly? Pozvali jste je nebo se sami přihlásily?

"Tak například Romodrom o nás věděl, vystupoval u nás už minulý rok, Romea byla přes osobní kontakt. Ale my jsme právě navázali spolupráci s kapelou Bengas, oni tu vystupují na multikulturním večeru a ukončili celý veletrh svým vystoupením a právě oni nám pomohli rozeslat na všechny svoje romské kontakty informace o registraci, aby to těm romským neziskovkám neušlo. Tentokrát se to podařilo dost pozdě, ale příští rok doufáme, že jich budeme mít více."

Romských organizací je v ČR velmi mnoho, zde byly jenom tři, co by mohly tyto organizace udělat, aby se na příštím ročníku taky mohly prezentovat.

Kapela Bengas na multikulturním večeru "Určitě je nutné sledovat naše stránky www.forum2000.cz a tam vždy minimálně tři měsíce před konáním uvádíme první informace o registraci, registrační formuláře a i uzávěrky. Ale myslíme, že budeme muset začít využívat jiný komunikační kanál, jak tyto informace rozeslat všem romským neziskovým organizacím a rádi bychom je oslovili, aby s námi v budoucnosti spolupracovaly."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.10.2007Týden neziskovek představil neziskové organizace z Prahy 5O Roma Vakeren
12.10.2007Jak se v Bruselu řešily problémy menšinO Roma Vakeren
03.04.2007Český západ se prezentuje na Veletrhu neziskových organizací v PrazeZprávy ze života Romů
03.04.2007Praha bude dějištěm Veletrhu neziskových organizacíZprávy ze života Romů
30.03.2007Jak stát podporuje neziskové organizaceO Roma Vakeren
17.06.2005Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politikyO Roma Vakeren
26.09.2003Na kurzu občanského sdružení Agnes získají pracovníci neziskových organizací dovednosti pro práci sO Roma Vakeren
01.02.2002Začala kampaň 30 dní pro neziskový sektorO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 20. dubna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti Chanov
Reportáž:  Romské organizace podaly trestní oznámení na Jiřího Čunka za xenofobní výroky
Zprávy: 
Reportáž:  Brněnské sdružení IQ Roma servis odstartovalo kampaň proti diskriminaci
Reportáž:  Pražští bezdomovci mohou bydlet na lodi
Reportáž:  Na Veletrhu neziskových organizací nechyběly ani romské organizace

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz