Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha pal oda, so pes kerela ada berš pradalo Roma the aver minority.

Nejdříve se společně vydáme na zahájení kampaně k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechny, který vyhlásila Evropská unie. K mikrofonu jsme pozvali eurokomisaře Vladimíra Špidlu a další osobnosti.

Vakeraha tiž palo Roma sove chudle humanitárno pomoca. Tiž tumenge phenaha palo sgejľipen savo sas andre Budapešťa . Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha ke Patraďi, savi amen užarel.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o humanitární pomoci, která směřovala k Romům ze středočeského kraje. Nabídneme vám informace o jednání v Budapešti, kam se sjeli Romové v rámci Dekády romské inkluze. V těchto dnech křesťané na celém světě slaví svůj největší svátek - Velikonoce - to je naše další téma.

Tolik namátkou programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
V ČR byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechny
Česká republika v pondělí oficiálně zahájila svou část kampaně k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechny, který na letošek vyhlásila Evropská unie. Cílem akcí je upozornit na nepřijatelnost diskriminace a přispět ke srovnání šancí. Na slavnostním zahájení jmenoval eurokomisař Vladimír Špidla úspěšné evropské projekty, které vedou ke srovnání šancí pro Romy. Jana Šustová ho požádala, aby je zmínil i pro naše vysílání.

Vladimír Špidla s tlumočnicí do znakové řeči na zahájení ERRP "Aktivit je v Evropě celá řada, třeba zajímavý je projekt Acceder ve Španělsku, který pomáhá individuálním poradenstvím Romům hledat práci a je opravdu úspěšný. Dobré jsou také projekty mikrofinancování v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, kde jsem zaznamenal zajímavý projekt výstavby sídliště. Je toho celá řada."

V čem spočívá projekt mikrofinancování?

"To je poskytování malých půjček, které by normálně banky neposkytovaly na různé projekty, malé podnikatelské projekty, o které žádají lidé, kteří by nikdy za normálních konzervativních podmínek půjčku nedostali."

Zmínil jste výstavbu sídliště, to bude vysloveně pro Romy? A kde to bude?

"Sídliště není pojem zcela přesný, je to v Bulharsku, v jednom menším městě. Romové si pomocí financování i podpory veřejných peněz staví malinkou část města, ty domy mají jakoby v leasingu a po určité době je dostanou do svého vlastnictví. Je to něco jako varianta Vesničky soužití u nás na Ostravsku."

Jaký vy máte názor na Romy v České republice? Co si myslíte o jejich postavení u nás?

"Romové jsou diskriminovaní, o tom nemůžu mít žádné iluze, jako ředitel úřadu práce jsem se s tím nesčetněkrát setkal. Vzpomínám si na jednoho dobrého zedníka, který když bývalý okresní stavební podnik skončil, tak ačkoliv po zednících byla velká poptávka, tak tento zedník měl velké potíže. Vzpomínám si na jednu dívku, která ovládala asi tři jazyky, určitě vím, že mluvila italsky a anglicky, ale nemohla najít práci v hotelové branži, ačkoliv měla minimálně střední hotelovou školu. Prostě zažil jsem to ze všech hledisek."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.01.2008Zhodnocení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny O Roma Vakeren
30.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn O Roma Vakeren
22.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn jako nejlepší v Evropské unii Zprávy ze života Romů
22.11.2007Krátké filmy se sociální tématikou budou soutěžit na festivalu Jak to vidím já Zprávy ze života Romů
19.10.2007Komiksová kniha s názvem "Jak to vidím já" vyšla u příležitosti Evropského roku rovných příležitostí pro všechnyO Roma Vakeren
20.04.2007Brněnské sdružení IQ Roma servis odstartovalo kampaň proti diskriminaciO Roma Vakeren
05.04.2007IQ Roma servis představuje projekt Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů
03.04.2007Česká republika oficiálně zahájila svou kampaň k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů
30.01.2007Berlín hostí první evropský "summit rovnosti"Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jaké jsou cíle Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Na další podrobnosti o Evropském roku rovných příležitostí pro všechny se Jana Šustová zeptala jeho koordinátorky v České republice Lucie Horváthové z Úřadu vlády.

Co si klade za cíl Evropský rok rovných příležitostí?

"Takže vůbec otevřít diskuzi tím, co se míní rovnými příležitostmi. Tím, že Evropská komise vyhlásila tento rok rovných příležitostí, si Česká republika klade za cíl přispět k této diskuzi."

Evropská komise jmenovala šest faktorů, které bývají příčinou diskriminace. Jedním z důvodů bývá sexuální orientace. Jaké jsou ty ostatní?

Skupina The Tap Tap na zahájení ERRP "Jsou to vlastně skupiny diskriminované na základě etnické příslušnosti, náboženství, víry, pohlaví, zdravotního postižení, věku. To jsou skupiny, které patří v Evropě k nejvíce diskriminovaným. Je to zjištěno i z monitoringu a analýz států Evropské unie. Evropská komise také upozorňuje na několikanásobné diskriminace, což mohou být třeba romské ženy, které mají ztíženou situaci, když žádají o zaměstnání, za prvé protože jsou Romky, a za druhé protože jsou ženského pohlaví."

Jakým způsobem se Česká republika připojí k Roku rovných příležitostí pro všechny?

Skupina The Tap Tap na zahájení ERRP "Česká republika, jako každá jiná členská země, měla vytvořit národní strategii, jak naplňovat Evropský rok rovných příležitostí. V České republice se bude naplňovat sedmi projekty, které jsou jednak zaměřeny na multikulturní diskuzi, poznávání různých etnických menšin, budou to různé kampaně, soutěže, festivaly, vznikne i studie o zdravotním postižení, jak jsou na tom tyto osoby, jakým způsobem jsou diskriminovány, jak to ony samy vnímají. Vzniknou i komunitní centra, kde budete moci získat informace o multikulturních odbornících, budou tam vzdělaní právníci, studenti práv, budou informovat o tom, co to vlastně znamená rovnost, co nám může přinést antidiskriminační zákon. Ale nespočívá to jen v těchto sedni projektech, ale jakékoliv občanské sdružení, nebo skupiny lidí, kteří pořádají nějaké akce, se mohou přihlásit k tomuto Roku rovných příležitostí pro všechny. A ještě vzniknou dvě pracovní skupiny při Úřadu vlády. Bude to skupina pro náboženství a světové vyznání a pracovní skupina pro gaye a lesbičky. To vycházelo i z té strategie, že to jsou ta místa, která nejsou dostatečně zahrnuta v našem systému, že se této oblasti dostatečně nevěnujeme v žádných strukturách. Není žádná pracovní skupina, která by se věnovala náboženství nebo světovému vyznání. V této fázi je ve vzniku tato pracovní skupina. Tyto skupiny přinesou jakousi diskuzi a další zacílení těchto aktivit pro budoucí práci a vůbec tuto problematiku začlení do nějaké struktury i do jiných institucí."

Ještě jste se zmiňovala o organizacích, které se zabývají prací s nějakou skupinou lidí, která je ohrožena diskriminací. Jakým způsobem se můžou k Evropskému roku rovných příležitostí připojit? Jak může tato spolupráce vypadat?

"Grantové řízení už proběhlo, další projekty již finančně podpořit nemůžeme, ale mohou prohlásit, že se svými aktivitami připojí k aktivitám Evropského roku rovných příležitostí. Mohou využít loga na svých akcích, na webových stránkách www.vlada.cz, je tam Evropský rok rovných příležitostí a budeme tam mít malé prezentace projektů a aktivit, které se přihlásily k tomu roku rovných příležitostí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.01.2008Zhodnocení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny O Roma Vakeren
30.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn O Roma Vakeren
22.11.2007Český antidiskriminační projekt „Krém na všechny barvy kůže“ byl oceněn jako nejlepší v Evropské unii Zprávy ze života Romů
22.11.2007Krátké filmy se sociální tématikou budou soutěžit na festivalu Jak to vidím já Zprávy ze života Romů
19.10.2007Komiksová kniha s názvem "Jak to vidím já" vyšla u příležitosti Evropského roku rovných příležitostí pro všechnyO Roma Vakeren
20.04.2007Brněnské sdružení IQ Roma servis odstartovalo kampaň proti diskriminaciO Roma Vakeren
05.04.2007IQ Roma servis představuje projekt Brno slaví Evropský rok rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů
03.04.2007Česká republika oficiálně zahájila svou kampaň k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechnyZprávy ze života Romů
30.01.2007Berlín hostí první evropský "summit rovnosti"Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jak v USA bojovali proti diskriminaci Afroameričanů
Diskriminace Romů byla tématem dvou besed se středoškolskými studenty, které se uskutečnily tento týden v Praze v rámci akcí k Mezinárodnímu dni Romů. Besedám předcházela projekce filmu Díky, že se ptáte, který dokumentuje názory Čechů na Romy i zkušenosti Romů s diskriminací. Se zkušenostmi ze Spojených států se s účastníky diskuse podělila paní Gwendolyn Albertová z organizace Peacework, kterou k mikrofonu pozvala opět Jana Šustová.

Gwendolyn Albert (vlevo) na besedě se studenty V diskuzi se studenty zazněla taková zkušenost, že Rom se například musí obávat jít do hospody třetí, čtvrté kategorie, že je lepší se takových míst vyvarovat. Jak se tato situace řešila ve Spojených státech?

"Kdysi dávno, asi v průběhu šedesátých let, byl v USA začátek občansko-právních hnutí. To začalo takovým opravdu mírovým způsobem, protože tam ta diskriminace byla veliká. Tam byly normálně označeny vchody jen pro bílé, nebo jen pro černé atd. A tam se to řešilo tak, že afroameričané se rozhodli jít do hospod, které byly jen pro bílé, a prostě si tam sedli a žádali tu samou službu, na jakou měli nárok bílí. Ale důležité bylo, že nepřišli sami, ale přišli s nimi i bílí lidé z jiných etnických skupin, kteří tomu rozuměli a pomáhali s tím. A také s nimi šli a demonstrovali. A já si myslím, že toto bylo opravdu klíčové, že afroameričané nebyli úplně osamělí v tom, co se snažili dělat, ale že s nimi šli i lidé z jiných ras, z různých skupin, kteří tomu rozuměli a věděli, že je to dobro pro společnost jako takovou, jako pro celek, když přístup ke službám bude stejný pro všechny."

Já se jako bílá Češka často setkávám s tím, že lidé na Romy nadávají, a když někde řeknu, že dělám internetové stránky o Romech, tak se na mě snese spousta výčitek ze strany bílých na Romy. Setkala jste se s takovými stížnostmi někdy?

"Ano. Já si myslím, že to jedna z nejhorších věcí, které se mohou stát, když si lidé myslí, že jste taky bílí, tak se odváží daleko více mluvit rasisticky. Samozřejmě jsem se s tím setkala, nikdy jsem s tím nesouhlasila. Ale vždy záleží na tom, jaký chcete mít vztah s tím člověkem, se kterým mluvíte. Když je to vztah dlouhodobý, tak s tím člověkem musíte pracovat, když je to třeba někde na ulici, kde ten vztah je krátkodobý, tak můžete říct, co si myslíte, podle nálady, ale je to opravdu těžké. Je velice důležité nepovolit to ve svém okolí, když to někdo povolí, tak to jede dál, a my tady ve Střední Evropě bychom si měli zapamatovat, k čemu to vedlo před šedesáti lety: k vyvraždění. To, že si tady lidi v Česku myslí, že je normální, říct něco jako: 'Já bych na ně pustil plyn', to je jednak proti zákonu, ale zejména to je lidská věc, to je strašné. A já si myslím, že člověk, který je schopen něco takového říct, hlavně potřebuje, aby mu opravdu někdo pomohl se z toho dostat, protože mít takovou nenávist v sobě, to je strašné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Brněnské neziskové organizace pořádají oslavy Mezinárodního dne Romů
V dalším příspěvku Vás pozveme na oslavy Mezinárodního dne Romů do Brna, které jsou připraveny na úterý 10. dubna. Jak nám řekla ředitelka sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková, mají letos jednu zvláštnost.

Vázání stužek na Strom tolerance "V Brně jsme to pojali tento rok poprvé v týmové spolupráci všech romských a pro-romských organizací, což si myslím, že je úspěch."

Jednou z organizací je Muzeum romské kultury, které od 10.00 do 20.00 hodin nabízí vstup zdarma na všechny romské výstavy. Další akce začnou ve 14.00 hodin a více nám o nich poví Ivona Parčiová.

"Mezinárodní den Romů, zahájíme u Stromu tolerance, v Brně Zábrdovicích na faře, kde se uvážou stužky na Strom tolerance. Potom se vydáme průvodem na Náměstí Svobody, kde budou probíhat různé výstavy, většinou kulturní vystoupení dětí z ostatních sdružení. Poté bude probíhat kulturní večer Muzea romské kultury, kde bude i cimbálovka a módní přehlídka."

A k tomu ještě ředitelka Klamková dodává.

"Součástí akce bude průvod, který se bude pohybovat od jedné akce ke druhé, takže to bude taková síťová akce v celém Brně. A zároveň IQ ROMA servis bude mít oficiální tiskovou prezentaci a program k zahájení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Pronásledování Romů za druhé světové války připomíná výstava fotografií v galerii na radnici v Praze 7. Expozici, která je součástí projektu Ma Bisteren! - Nezapomeňte!, je možné vidět do 17. dubna. V Praze 7 žije početná komunita Romů a městská část se romskou tématikou zabývá a podporuje ji. Protektorátní úřady zakázaly Romům v 1940 kočovat. Museli se tak usadit buď v domovské obci nebo v místě posledního pobytu. V roce 1942 četníci provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6 a půl tisíce lidí, ze kterých část skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu.

Závěrečnou zprávu k postupu Vsetínské radnice v kauze vystěhování romských obyvatel pavlačového domu vypracuje ombudsman Otakar Motejl patrně do konce května. Všechny své poznatky k případu teď shrnul ve zprávě o šetření záležitosti, kterou nejspíš ještě tento týden zašle k vyjádření představitelům Městského úřadu Vsetín. Zvláštní pozornost věnoval Motejl rodinám vystěhovaným ze Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko.

Novojičínská radnice prodala domy ve třech ulicích nedaleko centra města, kde bydlí zhruba 200 romských nájemníků. Noví majitelé chtějí domy kompletně opravit a většinu lidí vystěhovat. Obyvatelé, z nichž mnozí mají problémy s placením nájemného, se hodlají bránit. Prý nevěděli, že se domy prodávají, jinak by se také přihlásili. Radnice naopak tvrdí, že záměr na prodej zveřejnili přesně podle zákona. O jejich koupi prý usilovali i někteří Romové, ale nabídli menší částky, než nynější majitelé.

Deska Romano Hip Hop, kterou koncem loňského roku vydala kapela Gipsy.cz tvořená českými Romy, se umístila na osmé příčce žebříčku evropské hitparády World music. Tento žebříček se sestavuje každý měsíc na základě hlasování více než pěti desítek publicistů, kteří pouštějí world music v rádiích 23 evropských zemí. Za poslední měsíc si Gipsy.cz polepšili o pět příček.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romodrom pomáhá rodině, jejíž syn tragicky zahynul
Ve středu se rodina Červeňákových z Nových Dvorů rozloučila s malým Kristiánem, který byl zavražděn. Ještě v úterý k pozůstalým přijeli pracovníci sdružení Romodrom s humanitární pomocí. Červeňákovy žijí v nevyhovujícím objektu bez vody a elektřiny. Jak řekla Janu Mišurcovi Kateřina Jírová z Romodromu, vedení organizace se ihned po tragédii rozhodlo rodině pomoci.

"Dozvěděla jsem se o tom tak, že hned druhý den ráno, hned po tom, co to prošlo zprávami, mi volala krajská vedoucí pro tým Středočeského kraje paní Hana Kožuriková, že bychom měli určitě v té lokalitě začít nějakým způsobem působit, my už jsme tam předtím několikrát byli. Byla tam naše terénní pracovnice z Kutné Hory. Takže jsme začali společně s občanským sdružením Romodrom situaci řešit."

Následně byla do lokality vypravena humanitární pomoc, kdo se na tom podílel a co jste rodině poskytli?

"Já bych chtěla říct, že ta humanitární pomoc je jen první krok do té lokality. Humanitární pomoc se skládala z jídla, oděvů z pomoci pro děti ( kočárky, plíny ....) a na tom jsme spolupracovali s občanským sdružením Naděje a s Klokánkem Hostivice. Ta lokalita je velmi zanedbaná. Lidé jsou tam bez elektřiny a bez vody."

Jak se tedy rodina potýkala s problémem zafinancování pohřbu toho malého chlapce, jak se tato situace vyřešila?

"Pokud vím, tak právě pan Cyril Koky, který mimo jiné pracuje v našem o.s. Romodrom, se zasadil o to, aby rodině byly zprostředkovány informace o tom, o jaké dávky si mohou zažádat a velká vstřícnost ze strany sociálních pracovnic z odboru, pod který spadají, takže částečně ten pohřeb bude profinancován formou mimořádných dávek a částečně se na výlohy tohoto pohřbu složili i zaměstnanci o.s. Romodrom."

Jak Vy se díváte na tuto kauzu? Proč došlo k zanedbání a sociálnímu propadu těchto lidí?

"Většina našich klientů se prostě dostane do začarovaného kruhu, který začíná tím, že tito klienti nemají rovnou šanci, nemají stejnou startovní čáru jako ostatní občané ČR. A pak už přijdou dluhy, souvisí s tím malá informovanost, to že žijí v lokalitě, kde lidé žijí na podobné úrovni jako oni, takže žádná naděje na zlepšení, žádný výhled ani vzor.

Jak to bude vypadat dál s touto rodinou? Jak jí bude Romodrom pomáhat?

"My jsme se už předběžně dohodli s krajskou vedoucí za Středočeský kraj, že sociální pracovnice, která je z Kutné Hory a působí v této lokalitě, tam bude alespoň jednou týdně jezdit, zmonitoruje se tam situace dopodrobna. Zkusíme spolupracovat i s dalšími stranami tzn. budeme hledat řešení se sociálním odborem, s městem Kutná Hora i s krajským koordinátorem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v Evropě
Specialisté na vzdělávání se sjeli do Budapešti, aby jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému u nás a v dalších zemích Evropy. Konference se konala pod záštitou Dekády romské inkluze. Více už Anně Polákové řekla Gabriela Hrabaňová ze sdružení Athinganoi.

uvozovcickaHlavním cílem této konference bylo zhodnotit dvouletou práci romského vzdělávacího fondu, poukázat na to, jaké projekty kde fungují a kde je třeba zatlačit a na co se zaměřit. Z České republiky tam byli zástupci především organizací, které získaly finanční podporu od romského vzdělávacího fondu, bylo tam sdružení Athinganoi, Dženo, Romodrom, byl tam i koordinátor Středoškolského kraje Cyril Koky, zástupci některých škol. Velice podstatné je, že přišli i důležití zástupci z politiky pomlcicka Komisař pro vzdělávání z Evropské komise, předseda vlády z Maďarska, místopředseda vlády Slovenské republiky, vládní zástupci z Rumunska. Takže se zase po dlouhé době podařilo dát dohromady ty, kteří dělají tu politiku, a ty, kteří by mohli nějakým způsobem poukázat na důležité reformy.uvozovcicka

Jak si vede Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi, které jsou zapojeny do dekády?

uvozovcickaČeská republika má ze všech zapojených zemí nejméně podpořených projektů. Tímto bych zástupce neziskových organizací chtěla vyzvat, aby se nebáli a zkusili požádat o podporu romského vzdělávacího fondu. Oni podporují většinou věci, které budou představovat nějaké systémové řešení, které ovlivní celé vzdělávání, celoplošně. Při této konferenci byla také zveřejněna zpráva o každé zapojené zemi, která shrnovala, jak si vede. Největším problémem České republiky je segregace, nejsou nijak vyřešeny normativy a podpora žáků na školách. Pro mnoho škol je výhodnější mít žáky se speciálními potřebami, protože na ně dostávají víc peněz.uvozovcicka

Jak to chcete řešit, aby se situace zlepšila? Aby děti nezůstávaly ve speciálních školách? Zatím se změnilo jen to, že se zvláštní škola přejmenovala na speciální, ale děti zůstaly tam, kde jsou?

uvozovcickaChceme na ministerstvu otevřít komisi, která by se těmito otázkami zabývala. Myslím si, že zakopaný pes je hodně v těch normativech, které jsou hrozně motivující pro učitele, aby měli děti se speciálními potřebami. Pokud třeba mají v rámci normální školy speciální třídu, ve které nakonec skončí jenom romské děti, dostanou na ni mnohem více peněz než na ty ostatní. Je třeba otevřít integrované třídy, na které by bylo ještě více peněz, což by motivovalo učitele mít mixované třídy a ne přesunovat romské děti do těch zvláštních tříd.uvozovcicka

Jaké zkušenosti mají s těmito problémy v zahraničí? Jak to řeší tam?

uvozovcickaNejlepší příklad je Maďarská republika. Tam začala už před několika lety práce na ministerstvu školství. Viktória Mohácsi, dnešní poslankyně Evropského parlamentu, Romka, se zabývala desegregací. Mají ty motivační normativy, pokud máte příspěvek na žáka v normální třídě dejme tomu 200, ve speciálce pak 600, ale v integrované třídě 900. Pak si vezměte, do jaké míry je motivující pro ty ředitele škol mít integrované třídy, protože na ně dostanou nejvíce peněz. Musí se udělat takové prostředí, aby majoritní děti chodily s Romy do jedné třídy. Rodiče dávají někdy své děti pryč, protože nechtějí, aby byly společně s Romy, ale to už záleží na té škole, jak ona se k tomu postaví a jaké programy dá dohromady pro to, aby si ty děti udržela.uvozovcicka

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2011Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním návykůmZprávy ze života Romů
30.03.2010Spory o výuku romštiny na školáchZprávy ze života Romů
28.08.2009Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školstvíO Roma Vakeren
18.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
13.11.2003Zatím jen desítky romských dětí prošly vzdělávacími programy ministerstvaZprávy ze života Romů
03.10.2003Projekt "Cože. Já a rasista?" má pomoci odstranit rasismus ze školO Roma Vakeren
26.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003Evangelická akademie přijme nové studenty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minoritO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Duchovní přání pro Romy
V těchto křesťané na celém světě slaví svůj největší svátek - Velikonoce. Zatímco dnes si připomínají Kristovo utrpení a smrt, od zítřejší noci budou slavit jeho zmrtvýchvstání a vykoupení lidstva z otroctví hříchu a smrti. O velikonoční slovo pro Romy požádala Jana Šustová římskokatolického kněze Miloše Rabana, který působí v Hejnicích, kde každoročně probíhá romská pouť ke svaté Sáře.

Pater Miloš Raban (uprostřed) na pouti ke sv. Sáře Naše romské vysílání připadá zrovna na Velký Pátek. Co byste jako kněz vzkázal Romům k Velikonocům?

"Jako farář a duchovní bych chtěl vzkázat našim milým Romům, že nejsou, jak se někdy říká, lidem na okraji společnosti nebo problematickou minoritou. Ale naopak, jsou vyvoleným Božím lidem. Není to nějaký eufemismus, je to realita v tom, že Boží lid je také na cestě, také si uvědomuje to, že není samostatný, že se nemůže či nechce zařídit tady na tomto světě, zajistit si pozemské statky a být relativně na Bohu nezávislý, nakonec ho ani nepotřebovat. Právě Romové jsou národem, který je o to více na Bohu závislý, jedině Bůh jim může všechno poskytnout tolik, aby byli spokojeni jak na tomto světě, tak ve vlastním svědomí a ve vlastní rodině. Právě tak se mohou Romové projevit vůči majoritní společnosti, jako věřící lid, který spoléhá s radostí a důvěrou až dětskou na Boží pomoc. To se na nich projevuje, to je jejich charisma. Mají se v první řadě starat o království Boží a všechno ostatní bude přidáno, všechny podpory i vztahy, vnitřní i s majoritní společností. V první řadě se starejte o království Boží a všechno ostatní bude přidáno."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 6. dubna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a prožijte radostné Velikonoce!

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V ČR byl oficiálně zahájen Evropský rok rovných příležitostí pro všechny
Reportáž:  Jaké jsou cíle Evropského roku rovných příležitostí pro všechny
Reportáž:  Jak v USA bojovali proti diskriminaci Afroameričanů
Reportáž:  Brněnské neziskové organizace pořádají oslavy Mezinárodního dne Romů
Zprávy: 
Reportáž:  Romodrom pomáhá rodině, jejíž syn tragicky zahynul
Reportáž:  Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v Evropě
Reportáž:  Duchovní přání pro Romy

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz