Vyhledávání
19.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Vojtěch Lavička andale grupa Gipsy.cz. Tiž tumenge adaďives phenaha palo temutno džives kaj te nael rasismus.

Nejdříve jsme k mikrofonu pozvali Vojtěcha Lavičku ze skupiny Gipsy.cz, která byla oceněna cenou Anděla v kategorii Objev roku. Dále se společně vydáme na oslavy Mezinárodního dne pro odstranění rasismu.

Vakeraha tiž pale genďi, savi sikavel savo hin kamende diskriminaci. Phenaha tumenge so keren jekhetanibena Chomutovoste the dodžanena tumen pale grupa Čhave Kesaj, save avle palo Slovensko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme publikaci Jsme přece lidé, ne..., kterou vydalo sdružení Slovo 21, řekneme vám, jak pracují romské organizace v Chomutově a v závěru se dozvíte o slovenské kapele Děti Kesaj.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Gipsy.cz získal sošku Anděla jako objev roku
Romský hip hopový projekt Gipsy.cz získal minulou sobotu v Ostravě na slavnostního předávání cen Akademie populární hudby sošku Anděla jako objev roku. Houslistu Vojtu Lavičku pozvala k mikrofonu Jana Šustová.

Gipsy.cz získal sošku Anděla (Foto: ČTK) Jaký je to pocit, žít s takovou cenou?

"Já myslím, že úplně normální. Je to samozřejmě skvělé ocenění naší práce, ale zatím ta sláva není nijak velká, což je dobře, protože máme více času na práci. Každopádně to bylo překvapení, protože jsme čekali, že to dostane Ewa Farna. Že jsme to dostali my, je samozřejmě fajn."

Jak jste to oslavili?

"Nijak bouřlivě, šli jsme na večeři, dali jsme si pár piv a panáků, ale na naše poměry to bylo velice klidné."

Máte teď velké turné. Jak to vypadá? Kdo vás v tom podporuje? Kde všude cestujete?

"Máme velký management, síť manažerů po Evropě, kteří pro nás organizují koncerty. Budeme mít asi dvacet koncertů po České republice a přibližně stejně v zahraničí. Například v Británii, Nizozemsku, Maďarsku, Německu, Polsku. V Británii máme silného partnera, neziskovku CM, která se stará i o naši propagaci. Dá se říci, že tam jsme nejdál. Chystá se edice naší desky v Británii i v dalších evropských státech. Zaměřujeme se i na mezinárodní scénu a věříme, že i tam můžeme prorazit."

První koncert v rámci evropského turné Gipsy.cz byl 7. března v pražském Retru a druhý tuto středu v pražském Abatonu. S Vojtou Lavičkou jsem mluvila ještě před koncertem v Abatonu.

"My se na ten koncert samozřejmě těšíme, protože za prvé uvidíme, zda měl ten Anděl vliv i na posluchačstvo, na návštěvnost. V Retru bylo něco přes pět stovek lidí, takže doufáme, že zase trhneme rekord, obzvlášť když je dnešní koncert zdarma."

A skutečně Abaton, který má kapacitu zhruba 800 lidí, nestačil zájmu posluchačů. Jelikož se středeční koncert konal u příležitosti Mezinárodního dne pro odstranění rasismu, zeptala jsem se Vojty Lavičky, zda se sám někdy s projevy rasismu setkal.

"Myslím, že každý, kdo je tmavý, se setkal v České republice s nějakými projevy rasismu, což mohou být nevraživé pohledy v metru i fyzické útoky. Já jsem zažil i fyzický útok, v Ostravě a v Praze, mělo to také zdravotní následky. Myslím si, že ten problém mají všichni. Každopádně věřím tomu, že ten trend je takový, že rasismus v České republice nesílí, ale slábne, což je samozřejmě příznivé. Bude to trvat dlouho, ale díky Bohu je tu nová generace, která už nevyrůstá na komunistickém podhoubí. Věřím, že tato generace bude osvícenější, protože vyrůstá v multikulturní společnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.09.2013Skupina Gipsy.cz vydala nové album UpgradeO Roma Vakeren
11.12.2012Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkouZprávy ze života Romů
16.06.2011Radoslav Banga jde příkladem mladým RomůmZprávy ze života Romů
07.05.2011Novinky skupiny Gipsy.cz: album Desperado a plánovaná svatbaO Roma Vakeren
25.06.2010Nový singl Gipsy.cz: Aha!O Roma Vakeren
29.08.2008Gipsy.cz, romská identita a patálie s "bílou paní"O Roma Vakeren
15.08.2008Skupina Gipsy.cz roztančila rumunské publikumO Roma Vakeren
19.06.2008Česká streetparty v BruseluZprávy ze života Romů
13.06.2008Česko se představuje v Bruselu - po včerejší streetparty dnes vystoupí skupina Gipsy.czZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na 21. března připadá Mezinárodní den pro odstranění rasismu
Tuto středu si svět připomínal Mezinárodní den proti rasismu. V České republice se při této příležitosti uskutečnila kampaň Oranžová stužka, v jejímž rámci v ulicích sedmi měst dobrovolníci rozdávali lidem informační letáky spolu s oranžovými stužkami. Ty mají symbolizovat odmítnutí všech forem rasové diskriminace. Na podrobnosti se Jana Šustová zeptala Markéty Vaňkové z Multikulturního centra Praha.

Masakr v Sharpeville v roce 1960 (Foto: www.sharpeville.co.za) Na 21. března připadá Mezinárodní den pro odstranění rasismu. Jak dlouho se už tento den slaví a kdo ho vyhlásil?

"Tento den byl vyhlášen OSN v roce 1966 a bylo to v upomínku na události v Jihoafrické republice, ve městě Sharpeville, kde bylo šest let předtím při pokojné demonstraci proti Apartheidu zabito 69 lidí. V upomínku na tuto neblahou událost byl tento den vyhlášen a slaví se tím pádem asi 50 let."

Jak dlouho se slaví tady, v České republice?

"Ta tradice zde není zdaleka tak dlouhá, poprvé proběhl před dvěma lety, stejným způsobem jako letos, tedy rozdáváním stužek a informačních letáků. Minulý rok se to nepodařilo, letos jsme tu vznikající tradici obnovili a byli bychom hrozně rádi, kdyby to pokračovalo."

Kdo tady s myšlenkou oslav tohoto dne přišel?

"Je to tak, že původním organizátorem té kampaně bylo Multikulturní centrum Praha, ale požádali jsme neziskové organizace v Praze a dalších šesti městech o spolupráci. Nakonec se na té organizaci podílí 14 neziskových organizací a několik škol z Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce, Ústí nad Labem, Liberce a dokonce i Strakonic."

Důležitým prvkem toho dne je rozdávání letáčků. Jaké jsou v nich informace?

Dobrovolníci si v Multikulturním centru Praha berou letáky a stužky (Foto: J. Šustová) "Jsou v nich dva druhy informací. Je tam úplně základní informace o Mezinárodním dnu pro odstranění rasismu, o tom, kdo se může setkat s projevy rasismu a v jakých oblastech života, vzdělání, zaměstnání, bydlení a podobně. Hlavním akcent byl ale kladen na informační výpověď letáku, uvnitř jsou tedy kontakty na všechny neziskové organizace, se kterými jsme spolupracovali, jsou tam webové adresy a telefony, na kterých je možné získat další informace v případě, že se člověk s rasovou diskriminací setká, že ví o někom, kdo se s ní setkal, nebo se o to prostě jen zajímá. Na poslední stránce je přehled organizací, které se touto problematikou obzvláště zabývají, zase jsou to místa, kam se obrátit, pokud se setkám s problémem, který je tomu blízko."

Pokud se nějaký z našich posluchačů o tuto problematiku zajímá a zrovna se k němu leták nedostal, kde se může k těmto informacím dostat?

"V současné době fungují tři zdroje, na kterých se snažíme shromažďovat informace, které jsou v tom letáku, včetně seznamu těch neziskových organizací a možnosti se přes tento seznam dostat přímo na jejich stránky. Jsou tam také informace o diskriminaci, nejen o rasové, ale o diskriminaci obecně. Ty adresy jsou www.mkc.cz, www.migraceonline.cz a www.diskriminace.cz. Pokud posluchač zadá jednu z nich, může se dostat i na ty ostatní, protože jsou navzájem propojené."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.03.2014Čeští studenti a němečtí dobrovolníci připravují v Plzni kampaň proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2014Muzeum romské kultury připomene Mezinárodní den boje proti rasismuZprávy ze života Romů
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
29.02.2012Projekt „Lucerna proti rasismu“ připomene nejen Mezinárodní den proti rasismuZprávy ze života Romů
21.03.2008Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace O Roma Vakeren
18.03.2008V pondělí proběhla Informační kampaň proti rasismu „Oranžová stužka“ Zprávy ze života Romů
17.03.2008Češi mají problém se skrytým rasismem Zprávy ze života Romů
14.03.2008Aktivně proti předsudkům a rasismu Zprávy ze života Romů
14.03.2008V rámci Evropského týdne proti rasismu proběhne řada zajímavých akcí O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští studenti narazili na problémy při rozdávání letáků proti rasismu
Při Mezinárodním dni pro odstranění rasismu se kolegyně Jana Šustová vydala také za skupinou dobrovolníků, která na pražském Václavském náměstí rozdávala letáky. Nejprve s anketou oslovila několik kolemjdoucích občanů.

Rozdávání letáku ve stanici metra Můstek (Foto: J. Šustová) Jaký máte vztah k menšinám, třeba k Romům?

"Nemám moc dobré zkušenosti, nemám."

"K menšinám, které se chovají slušně, mám vztah kladný. S Romy mám bohužel dost špatné zkušenosti, takže se jich trochu obávám. Myslím, že co se týče rasismu jako takového, situace se v naší republice zlepšuje. V současné době je to právě díky různým koncertům a letáčkům lepší."

"Já proti nim nic nemám, když se chovají slušně, je to jedno, jací jsou."

"Já bych souhlasila tady se svým přítelem. Pokud se přizpůsobí tomu, jak žijeme my, pokud se budou chovat slušně, proč ne."

Máte mezi svými známými nebo sousedy nějaké Romy?

"Bezprostředně ne. Ani sousedy, ani známé. Není Rom jako Rom, do jednoho pytle bych je neházela, ale většina je taková, jaká je. Myslím, že jen málo z nich žije naprosto spořádaně a přizpůsobilo se společnosti, která tady je."

Tolik názory neromských občanů. Smutnou událostí během samotného dne pro odstranění rasismu bylo, že tři dvojice dobrovolníků Multikulturního centra Praha se setkalo s problémy. Společné pro všech šest studentů je, že jsou Romové. Ostatní dobrovolníci se s překážkami nesetkali. Jednoho z oněch romských dobrovolníků, studenta střední odborné školy sociálně-právní, jsem se zeptala na podrobnosti.

Skupina romských studentů (Foto: J. Šustová) Jaké zkušenosti jste měli dnes s rozdáváním letáků?

"Bohužel negativní. Setkali jsme se s nepřímou diskriminací od lidí, jako jsou policisté, ochranka a podobně."

Co se konkrétně stalo?

"Přestože jsme jim říkali, že je to povolené, tak nás vyhostili z místa rozdávání."

Kde všude jste rozdávali? Odkud vás vyháněli?

"Rozdávali jsme v metru, pak na Václavském náměstí, kde nás ale vyhodila ochranka. Tak jsme šli zpátky do Multikulturního centra, kde nám dali další pokyny."

Setkal jste se někdy s nějakými projevy rasismu?

"Určitě, setkávám se s ním skoro pořád. Ať jde o zaměstnání, když jdu do krámu... Česká republika má takový ten negativní postoj stále, bude chvíli trvat, než se to změní."

Jak to třeba pozorujete, když jdete do obchodu?

"Stačí když jdete mezi lidi, automaticky si dávají k sobě kabelky, koukají se na peněženky, dívají se na sebe. Je to takové jednání, dívají se na vás, když zrovna třeba nejste v obleku, jako že jdete něco ukrást."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.03.2014Čeští studenti a němečtí dobrovolníci připravují v Plzni kampaň proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2014Muzeum romské kultury připomene Mezinárodní den boje proti rasismuZprávy ze života Romů
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
29.02.2012Projekt „Lucerna proti rasismu“ připomene nejen Mezinárodní den proti rasismuZprávy ze života Romů
21.03.2008Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace O Roma Vakeren
18.03.2008V pondělí proběhla Informační kampaň proti rasismu „Oranžová stužka“ Zprávy ze života Romů
17.03.2008Češi mají problém se skrytým rasismem Zprávy ze života Romů
14.03.2008Aktivně proti předsudkům a rasismu Zprávy ze života Romů
14.03.2008V rámci Evropského týdne proti rasismu proběhne řada zajímavých akcí O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Diskriminace, a to i rasová, se v Česku často projevuje skrytě v bydlení. Upozorňují na to neziskové organizace, které se problematice lidských práv a menšin věnují. Podle nich si například obce pro přidělování svých bytů stanovují taková kritéria, aby na ně Romové nemohli dosáhnout. Obecní vyhlášky prý nesledují veřejně prospěšné cíle a zájem obyvatel, ale upřednostňují zisk.

Vedení Přerovské radnice je připraveno podpořit zásadní přeměnu zdevastované romské lokality ve Škodově ulici nedaleko vlakového nádraží. Firma, která vyhrála výběrové řízení, hodlá devět bytových domů, obývaných převážně Romy, zbourat a postavit tam nové polyfunkční domy s komerčními prostory. Romové, kterých v lokalitě bydlí několik set, neskrývají obavy a už nyní se obrátili na ministryni Džamilu Stehlíkovou, aby na prodej domů dohlédla.

Příliv Romů a odchod starousedlíků je současným problémem sídliště Janov v Litvínově. Z Janova se stává romské ghetto a odkladiště sociálně slabých občanů a následuje tak mostecký Chanov. V janovském sídlišti odkládají podle severočeského listu Deník realitní kanceláře nepohodlné nájemníky zejména z Prahy a z Kladna. Situace v sídlišti ovlivní i bezpečnostní situaci v regionu. Sedm silných romských rodů v Litvínově se věnuje lichvě, jiní okrajově provozují obchod s kradeným zbožím a nově nabízejí falešná razítka firem, jimiž se lidé prokazují při žádosti o úvěr.

Počítačovou hru, která chce seznámit mladé lidi se životem v chudinském ghettu, připravuje plzeňská obecně prospěšná společnost Tady a teď. Hráč si vyzkouší, jaké je to žít na sociálních dávkách, řešit problémy s bydlením, či komunikovat s úřady. Na základě vlastního pocitu zjistí, že není jednoduché dostat se z této lokality ven.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Publikace "Jsme přece lidé, ne?" představuje příběhy lidí, kteří se setkávají s diskriminací
Na pět set romských žen se v minulém roce podílelo na projektu Díky, že se ptáte. S dotazníky navštěvovaly romské rodiny, kde se vyptávaly na projevy diskriminace ve společnosti. Výsledky průzkumu byly zpracovány a tak vyšla publikace Jsme přece lidé, ne. Více nám řekla koordinátorka projektu Martina Horváthová ze sdružení Slovo 21.

"Naším zájmem bylo zjistit názor samotných Romů na diskriminaci. Chtěli jsme zjistit více o tom, s jakými formami diskriminace se ve svém každodenním životě setkávají a chtěli jsme také provést úplně první průzkum, který se ptá Romů samotných na to, jaká je jejich zkušenost s diskriminací."

Jaké otázky se například dávaly respondentům?

"Otázky se týkaly několika oblastí každodenního života. Vyptávali jsme se například v oblasti vzdělávání, bydlení, práce nebo zaměstnávání."

Co Vás samotnou překvapilo oblasti školství?

"Například jsme kladli otázku, kde jsme se ptali respondentů, jak si myslí, že se cítí jejich děti ve škole. Docela mne překvapilo, že už malé romské děti čelí ve škole diskriminaci - stává se jim běžně, že se s nimi spolužáci nechtějí kamarádit. Měli jsme i odpověď, že při přestávce nikdo nechce chytnout malou romskou holčičku za ruku a podobné."

Co Vás zarazilo nejvíce v oblasti zaměstnávání?

"V této oblasti se ukázalo to, co jsme očekávali a to je, že Romové mají klasicky problém se vůbec zaměstnat. Co se stává dost často, je, že když žádají o práci, tak je místo volné, ale pak, když se dostaví k pohovoru, jsou už odmítání nebo je jim řečeno, že místo už je plné. Pak po nich jde ne-Rom, který to místo dostane. To jsou věci, které jsme očekávali, že z toho dotazníku vyplynou."

Ptali jste se na to, zda je zapotřebí, aby vznikl antidiskriminační zákon. Co oni na to?

"Hodně těch odpovědí bylo neurčitých nebo respondenti byli neinformováni - hodně z lidí pořádně ani nevědělo, že nějaký antidiskriminační zákon má být přijat a že to je povinnost každé evropské země a tím pádem ti lidé nevěděli, co mají od přijetí tohoto zákona očekávat."

A ti, co byli informováni o tom, že se antidiskriminační zákon připravuje?

"Jejich názor byli veskrze negativní. Měli pocit, že už ani antidiskriminační zákon nemůže zlepšit jejich situaci."

Vy jste koordinátorka tohoto projektu a přeci jen, když jste ho připravovala, nedokázala jste si představit ten výsledek. Jak byste ho zhodnotila a hlavně ty výsledky? Člověk, když se začte do této publikace, tak se zhrozí, že vůbec žijeme v takové společnosti. Jaký dojem to udělalo na Vás?

"Já jsem možná čekala, že ten výsledek bude pozitivnější. Ukázalo se, že navzdory všem antidiskriminačním programům, multikulturním výchovám se česká společnost na základě těch zkušeností s Romy neposouvá. Ten výsledek byl daleko horší, než jsem předpokládala na začátku a pokud se některým s posluchačů dostane do ruky publikace, která vyšla a která obsahuje výběr z odpovědí respondentů, tak po přečtení každý získá velice silný dojem toho, že ten stav v České republice není ideální. A myslím si, že mnohé překvapí, že věci jsou horší, než si představovali."

Pokud si někdo tuto knihu bude chtít přečíst, kde si jí může koupit nebo půjčit?

"Knihu distribuujeme úplně zdarma a stačí nám zavolat na 222 511 434 nebo napsat e-mail na slovo21@centrum.cz nebo případně nám zaslat dopis a publikace bude zaslána poštou nebo si jí můžete vyzvednout v kanceláři."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
12.03.2010Nejen diskriminaci Romů, ale i korupci či obchod s lidmi vytkly Česku Spojené státyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představujeme chomutovské sdružení Mania
V rámci čtyřletého integračního programu, který u nás realizovala organizace Partners Czech, se podařilo řadě romských neziskových organizací nastartovat a udržet mnoho projektů. Jak zjišťoval Marek Polák, mezi ty úspěšné patří také chomutovské sdružení Mania, kde pracuje Kristián Drapák.

Foto: www.mania.euweb.cz "My jsme měli dva granty. Jeden byl malý a jeden byl větší. V tom prvním projektu bylo komunitní centrum Sluníčko, které bylo na bázi nízkoprahového centra pro předškolní děti a děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které navštěvují základní nebo speciální školy a mají špatnou přípravu ve škole nebo tam mají problémy. Druhý projekt se jmenoval Domino a byl na bázi propojení tří partnerských organizací, které spolupracovaly na tom, aby se romské a neromské aktivity propojily a vzniklo tím multikulturní prostředí, kde by se děti poznávaly, předávaly si tradice a pomáhalo rodičům zprostředkovat informace z neromského prostředí a naopak."

Jaké jsou ohlasy a hodnocení celého tohoto projektu?

"Já si myslím, že vesměs pozitivní. Samozřejmě jako v každém projektu byly nesnáze, ale ty se během projektu vyřešily - viz prostory. Ten výsledek byl vidět hned. Šlo tedy spontánní reakce těch lidí, kteří si předávají ty informace a mají radost z toho, že se vídají a měli možnost se naučit, jak se chovat k dětem z neromského prostředí a zase naopak a že není dobré si nadávat a že to romství je pro tu neromskou společnost přínosem a že ty děti poznaly něco neromského z kulturních tradic českých dětí."

Plánujete něco obdobného do budoucna?

"Samozřejmě tento projekt končí, ale to neznamená, že končí spolupráce s partnery. Komunitní centrum se nadále snaží udržet svoje působení a rozvoj, takže sháníme finanční pomoc z různých zdrojů. Chtěl bych podotknout, že v předchozím a letošním roce je to Nadace Terezy Maxové, která nám hodně pomohla v této činnosti, a jsme jí za to strašně moc vděční, že nám pomáhá. Tato práce je značně náročná vzhledem k času a individuálnímu poradenství jak rodičům tak i dětem, protože to vzdělávání by mělo být hlavním pilířem našeho sdružení a pomoc dětem z nesnadné situace a udržet se na škole a buď se vyučit nebo pokračovat ve studiu."

Stránky sdružení Mania: www.mania.euweb.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje
Do Prahy přijela hudební skupina slovenských dětí. Děti Kesaj - tak se jmenují - krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje. Jejich domovem jsou osady kolem Kežmarku. Jak mi řekla Karla Vladíková - kumšt a šikovnost těchto dětí je už přivedly do řady evropských zemí.

Kesaj čhave "Tento skvělý soubor slovenských dětí, který se jmenuje Děti Kesaj, vystupuje Na Dobešce 23. března a 24. března v kulturním centru Zahrada na Jižním městě v 7 hodin."

Představte blíže Děti Kesaj pro ty, kteří je neznají.

"Žijí na Slovensku pod Tatrami a mluví nejen slovensky, ale i romsky, protože mají romské rodiče. A obývají osady, kde bohužel žijí v podmínkách, které dětem tolik radosti nepřináší. V blízkosti těchto děti se objevil člověk, Ivan Akimov, který je dokázal strhnout svým nadšením. Spoluprací s těmito dětmi a využíváním jejich potenciálu se jim snaží ukázat jinou cestu v životě."

S jakým programem přijely do Prahy?

Kesaj čhave "Přijeli dnes ráno do Prahy s řadou písní a tanců. Jsou to vynikající tanečníci, zpěváci s hudebními nástroji. Pan Akimov není původem Rom ale Rus, takže třímá v ruce na podiu balalajku, s kterou čaruje na podiu cosi krásného. Za měsíce korespondence s ním jsem tak trochu vnikla do toho jejich zázemí a vidím že to není vůbec jednoduchá věc, protože ty děti jsou z těch podmínek, jak jsem zmiňovala, třeba ochotni jít 10 km pěšky. On je sváží ve svém autě-rachotině, jak jí říká, ale teď po tom, co vyhráli v Sofii první cenu si z finanční odměny bude moct dovolit lepší. Po celou tu dobu korespondence jsem viděla, jak krásně se dokáže těm dětem věnovat a jak lituje řady okolností, které v jejich rodinách existují."

Proč se rozhodly přijet právě do České republiky uspořádat tento dvoudenní koncert?

"Rozhodli se tak, protože jsme se loni tak domluvili v Roxy, kde mi řekl "Takých blaznov, ako ste vy, máme veľa". Po tomto jsem nechtěla zůstat jen u těch bláznů, ale chtěla jsem jim hmatatelnou formou pomoct, protože mě skutečně uchvátili. Podle mého mínění je to jedinečný soubor, který nemá komfortní zázemí, nemá takové možnosti a prostředky, jako mají jiní v komerční sféře, ale přitom vyjadřují v písních strašně moc. Je to prostě fascinující a byla bych ráda, kdyby si posluchači našli a pomohli nejen jim, ale i sobě, protože to, co uvidí a uslyší, je prostě báječné. Děti Kesaj, je třeba ještě za potřebí říci, si dali do názvu slovo Kesaj, což je víla z romských pohádek, která učí děti, jak je dobré předávat dobro, protože to dobro se pak zase vrací. Já vím, že to je idealistické, ale mně při organizování toho všeho tady pomáhá tolik lidí, jako by shora bděla ta víla nad námi, abychom překonali vše, co nám nejde."

Připravují se i koncerty na léto?

"Vlastě Praha je jejich prvním zahraničním zastavením. Jinak mají pozvání za dva měsíce do Polska, potom budou v Budapešti a pravidelně jsou hosty festivalů ve Francii, kde se už stali maskotem. Chtěla bych ještě něco uspořádat při průjezdu do Francie v červnu, buď tam nebo zpátky, ale protože oni počítají každou korunu tak, aby to bylo ekonomicky výhodné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Ivan Akimov v souboru Kesaj čhave motivuje mladé RomyO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
23.05.2015Soubor Kesaj čhave pracuje s dětmi z východoslovenských romských osadO Roma Vakeren
06.05.2015Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhaveZprávy ze života Romů
10.04.2015Komiksy a fotografie představí příběhy dětí víly KesajZprávy ze života Romů
08.04.2015Kesaj čhave - výstava komiksů a fotografií v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
19.05.2009Děti ze skupiny Kesaj čhave vystoupí v PrazeZprávy ze života Romů
11.08.2006Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí se v souboru Kesaj čhave staly dětmi dobré vílyO Roma Vakeren
19.05.2006Na Khamoru se představí i slovenský soubor Kesaj ČhaveO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 23. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Gipsy.cz získal sošku Anděla jako objev roku
Reportáž:  Na 21. března připadá Mezinárodní den pro odstranění rasismu
Reportáž:  Romští studenti narazili na problémy při rozdávání letáků proti rasismu
Zprávy: 
Reportáž:  Publikace "Jsme přece lidé, ne?" představuje příběhy lidí, kteří se setkávají s diskriminací
Reportáž:  Představujeme chomutovské sdružení Mania
Reportáž:  Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástroje

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz