Vyhledávání
20.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives tumenge phenaha palo projektor savo sas ka mende štar berš u ada čhon pes imar zaphandľa.

Nejdříve vás pozveme na ukončení mezinárodního čtyřletého programu integrace, který u nás realizovala mezinárodní organizace Partners Czech.

Vakeraha tiž pale humanitární akcia, savi kerdža jekhetaniben Romodrom pradlo Roma, džana amenca tiž andro Ústí ke matično the ko Vsetín.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme humanitární akci sdružení Romodom, pozveme vás mezi Romy do ústecké Matiční ulice a do Vsetína, kde nová starostka chce zjistit, jak žijí vystěhovaní Romové.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Konference hodnotila výsledky programu romské integrace
V následujících minutách se společně přesuneme na konferenci hodnotící výsledky programu romské integrace, financovaným Agenturou Spojených států pro mezinárodní rozvoj. Program realizovaný v letech 2003 - 2007 obecně prospěšnou společností Partners Czech měl za cíl budovat kapacitu romských aktivistů a organizací podporujících integraci Romů a podporu mezietnické spolupráce a tolerance. Více řekl Marku Polákovi koordinátor projektu Tomáš Habart.

"Ten projekt byl mezinárodní, probíhal u nás, v Maďarsku a na Slovensku. Za čtyři roky byla realizována celá řada aktivit. My je dělíme na tři hlavní oddíly: lokální, národní a mezinárodní. Nejvíce času jsme věnovali lokální úrovni. Ve třech městech: Pardubicích, Chomutově a Bruntále-Krnově, které bereme jako jednu lokalitu, jsme pracovali se samosprávou, s úřady, institucemi, neziskovým sektorem a romskými aktivisty na řešení různých lokálních problémů."

Jaké jsou ohlasy?

"Ohlasy jsou samozřejmě různé, ale od lidí, se kterými jsme spolupracovali, jsou vesměs pozitivní. My jsme se u toho naučili spoustu věcí, jim jsme mohli předat řadu našich zkušeností odjinud, poskytli jsme jim platformu pro setkávání třeba i mezi těmi lokalitami. Poskytli jsme jim možnost dát nějakou zpětnou vazbu z lokalit i na národní úroveň ministerstev a podobně v rámci kulatých stolů. Takže myslím, že spolupráce byla úspěšná."

Můžete nám říci něco o té kampani?

"Kampaň byla právě jednou z těch národních aktivit, jmenovala se Hlídejte si své předsudky a jak už z názvu vyplývá, byla zaměřená na to, aby si lidé uvědomili, jaké vlastnosti přisuzují jiným lidem, aniž by je znali z osobní zkušenosti. Sestávala se z plakátů, televizního a kinového spotu a informační webové stránky."

Co od toho vlastně očekáváte?

"My jsme chtěli upozornit širokou veřejnost na to, že například často nekriticky přijímá rovnítko Rom = nemakačenko. Tak jsme to nazvali, myslím tím ale ten klasický stereotyp, že Romové nechtějí pracovat, že zneužívají sociální dávky a podobně. Chtěli jsme upozornit, že tento stereotyp není pravdivý, že vychází z toho, co se neustále dokola traduje, ale nikoli většinou z vlastní zkušenosti."

Počítáte s podobným projektem do budoucna?

"To bude samozřejmě trošku záviset na různých výzvách, které budou zveřejněny, ale my bychom rádi spolupracovali s organizacemi, s kterými jsme spolupracovali dosud. Aby ty peníze nepřišly vniveč, tak bychom chtěli ty aktivity v lokalitách udržovat i nadále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.11.2007Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň O Roma Vakeren
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
16.06.2006Organizace Partners Czech připravuje spotovou kampaň Hlídejte si své předsudky!O Roma Vakeren
09.06.2006Kdo je Orhan GaljusO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
26.08.2005Součástí projektu romské integrace je i mediální kurzO Roma Vakeren
13.05.2005Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v BruntáleO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
17.09.2004V Chomutově probíhá projekt Program romské integraceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Podle ministryně Stehlíkové je neziskový sektor hlavním pilířem pro integraci romské menšiny
Na konferenci hodnotící výsledky programu romské integrace, kterou pořádala organizace Partners Czech, přišla i ministryně vlády České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková, která považuje práci neziskového sektoru ve společnosti za velmi důležitou...

Džamila Stehlíková "Neziskový sektor je hlavním pilířem praktické realizace integrace romské menšiny v České republice, ale nejen v zde, protože právě neziskovky jsou schopny poskytnout technickou podporu samosprávám i dalším subjektům, které se na tomto procesu podílí. Jsou to úřady práce, školy, soukromé subjekty a další partneři v komplexním úsilí o to, aby romští občané získali stejný přístup ke vzdělání, na trh práce a k bydlení a aby byly vyrovnány diferenciace, které v současné době ve společnosti existují."

Řada romských organizací se potýká s problémy s tím, jak získat grant. Budou tyto projekty směřovat i k tomu, aby se romské organizace k těmto financím dostaly, aby vůbec mohly fungovat?

"Romské organizace mají velice důležité postavení mezi jinými neziskovými organizacemi, které usilují o finanční prostředky, v současné době to budou především prostředky z evropských strukturálních fondů. Vznikající agentura Předcházení sociálního vyloučení bude brát v potaz, která organizace o to žádá, a vytvářet podmínky pro to, aby každá neziskovka, včetně neziskovek založených romskými občany, dosáhla na tyto peníze a aby jim v tom poskytla maximální pomoc."

Dále se zde hovořilo o vládní koncepci integrace Romů do společnosti. Jak byste ji zhodnotila? Většina Romů hodnotí tu koncepci tak, že přes to, že tu ta koncepce je již několik let, jsou ty výsledky velmi špatné. Řada Romů se propadla do bezvýchodné situace. Co s tím dělat dál, aby ta koncepce byla funkční?

"Máte pravdu. Koncepce je kvalitní, dobrá, ale je potřeba ji realizovat, získat nástroje a páky, které by ji uvedly do života. Právě cíl prakticky realizovat tuto koncepci má vznikající agentura předcházení sociálního vyloučení, která bude propojovat úroveň vládní s úrovní neziskových organizací, místních samospráv a dalších subjektů. To propojení je hlavním cílem profesionální agentury, která by měla umožnit všem těmto subjektům čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů pro potřeby prohloubení integrace romské komunity."

Hovoříme zde o agentuře, která má vzniknout. Jakým způsobem do toho budou zapojené romské organizace a Romové?

"Neziskové organizace budou velice důležitou součástí tohoto systému, který se bude skládat z jednotlivých ministerstev, neziskových organizací, obcí a dalších subjektů, které tam působí. Bez neziskových organizací, které budou poskytovat technickou pomoc všem ostatním subjektům, které mají zkušenosti v této oblasti a působí přímo v komunitě, není realizace agentury myslitelná. Takže v podstatě budou tvořit součást toho velkého programu, systému, který má zastřešující název Agentura předcházení sociálního vyloučení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.03.2009Jak Džamila Stehlíková hodnotí počínání svého nástupceZprávy ze života Romů
05.12.2008Za další případné snahy extremistů zaútočit na Romy prý bude zodpovědná ministryně Džamila StehlíkováZprávy ze života Romů
29.01.2008Agentura proti sociálnímu vyloučení se rozjíždíZprávy ze života Romů
24.01.2008Z problémových ghett by jednou měly být běžné čtvrtiZprávy ze života Romů
14.12.2007Na 10. prosince připadá Mezinárodní den lidských práv O Roma Vakeren
26.06.2007Ministryně Stehlíková: Řešení romské problematiky je proces na dekádyZprávy ze života Romů
09.04.2007Stehlíková: Vláda představí koncepci romské politiky v červnuZprávy ze života Romů
23.02.2007Vystěhovaní vsetínští Romové odmítli veřejnou sbírkuZprávy ze života Romů
22.02.2007Spor o formu pomoci RomůmZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Kurz Žurnalistického minima pro mladé Romy bylo možné absolvovat i v České televizi
Čtyřletý program romské integrace byl zaměřen také na média a jednou z priorit bylo také umožnit stáže nadaným Romů v našich médiích. Jedním z nich je také Vladimír Olah z Prahy, kterého pozval k mikrofonu Marek Polák.

Studoval jste, byl jste vybrán na kurz Žurnalistické minimum pro mladé Romy. Co vás k tomu vedlo?

"Chtěl jsem se nějak realizovat, dozvěděl jsem se o neziskové organizaci Partners Czech, která nabízela mediální kurzy v různých médiích, jako je Česká televize, kurz v Mladé frontě a dále v rozhlase. Přihlásil jsem se do mediálního kurzu v České televizi, na tento kurz probíhala dvě kola výběrového řízení, kterými jsem úspěšně prošel. Poté jsme byli v České televizi, kde jsme měli menší konzultace s ředitelem zpravodajství panem Šámalem, po kterém jsme byli vybráni do České televize."

Co vám to všechno dalo?

"Určitě je to zajímavá práce, je možnost vidět práci redaktorů, editorů a vůbec přípravu zpravodajství z druhé strany. Je velmi zajímavé pracovat s informacemi, ale je to také možnost dostat se mezi většinovou společnost a vidět pohled na Romy z jejich strany."

Ovlivnilo vám to k dalšímu studiu?

"Určitě, samozřejmě. Chtěl bych se dále realizovat, mám v úmyslu se přihlásit na studium filosofie, jestli to půjde dálkově. Teď maturuji na gymnáziu, měl bych to dokončit v červnu, když to dobře dopadne, chtěl bych se přihlásit příští rok."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.07.2007Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikátyO Roma Vakeren
20.07.2007Kurz žurnalistického minima bude ukončen slavnostním předáním certifikátůZprávy ze života Romů
13.07.2007Kurz žurnalistického minima pro mladé Romy vychoval nové redaktoryO Roma Vakeren
22.06.2007Sdružení Dženo pořádá kurzy pro nové romské novinářeO Roma Vakeren
27.04.2007Studenti mediálního kurzu sdružení Dženo půjdou na praxeO Roma Vakeren
16.02.2007Pro romské zájemce o práci v médiích je častou bariérou češtinaO Roma Vakeren
27.10.2006Kurz žurnalistického minima pro Romy začalO Roma Vakeren
26.05.2006Romští středoškoláci se zúčastnili přijímacího řízení do mediálního kurzuO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Česká republika by měla přijmout opatření, která by bránila vystěhovávání Romů z měst a obcí, či odsouvání romských dětí do speciálních škol. Razantněji by měla postupovat i proti pořádání neonacistických koncertů. Česku to doporučil Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace po projednání pravidelné zprávy o situaci u nás. Ve svém stanovisku kritizoval stát i za to, že stále nemá antidiskriminační zákon, či za přístup k případům nucené sterilizace romských žen.

Grémium romských regionálních představitelů kritizuje KDU-ČSL, která podle něj prosazuje "anticikanistickou" politiku a podílí se na zhoršování situace Romů v Česku. Romští aktivisté se chtějí obrátit na evropské křesťanské strany a vyzvat je, aby se od českých lidovců distancovaly. Grémium uvedlo, že lidovci od 90. let zasedali ve vládě a jsou tedy za prohlubující se problémy Romů také zodpovědni.

Zlínský kraj letos na integraci Romů přispěje sedmisty tisíci korun, což je stejná částka, jako v předchozím roce. Letos radní vybrali 10 projektů. Kraj poskytne peníze na různé vzdělávací a volnočasové aktivity organizované pro romské děti, nebo kampaň zaměřenou proti rasismu. Dotace získají především místní nevládní a neziskové organizace.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu vyzval ministryni Džamilu Stehlíkovou, aby připravila zákon o pietní úpravě míst protektorátních sběrných táborů pro Romy. V prostorech jednoho v Letech u Písku je vepřín, v Hodoníně u Kunštátu rekreační areál. Norma by měla podle romských aktivistů stanovit, že pietní úprava je ve veřejném zájmu. Usnadnila by tak prý majetkové vypořádání s majiteli a následné odstranění staveb.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V bývalých šatnách na fotbalovém hřišti v Kladně bydlí v neutěšených podmínkách lidé
Sdružení Romodrom a Naděje poskytly potravinovou a materiální pomoc lidem, kteří žijí v budově bývalých šaten na fotbalovém hřišti v Kladně. Přízemní objekt s několika místnostmi nenabízí dostatečné hygienické podmínky. Situace je naprosto zoufalá, u obyvatel se projevuje deprese a celková rezignace. Mnozí už nevěří, že se jejich situace změní k lepšímu. V budově, která je vlhká, nyní žijí také rodiny s malými dětmi a nedávno narozeným kojencem. S místními hovořil Jan Mišurec.

Jak už tu dlouho bydlíte?

"Tak šest, sedm let. Blbě se mi tady žije. Bydlí tu hodně lidí, je tu dvanáct místností a každý má hodně dětí, žijeme tu všichni. Jednu místnost mám já, manžel a naše dcera, která je postižená a je jí 27 let."

Kolik stojí bydlení?

"Celkem 1350 Kč s elektřinou. Bydlím tu proto, že jsem žila u tchýně, která ale umřela a prodala byt. Byla jsem s holkou na ulici, tak jsem vzala tuhle ubytovnu. Tohle je pouze pro neplatiče, nevím, proč mě sem dali, měla jsem podanou žádost, ale asi jí zamítli. Zůstala jsem tu."

Máte práci, příjem?

"Beru dávky za pečovatelství o osobu blízkou a dceřin invalidní důchod."

Jak to tady zvládáte? Je tady hodně lidí na malém prostoru...

"Musíme se tady nějak uskromnit, když nemáme kde bydlet."

Jaké jsou tady vztahy mezi lidmi? Bavíte se někdy?

"Já nikam nechodím, jsem věčně doma s holkou. Jen když je hezky, jdeme ven, jinak nikam nechodíme."



Jak vám se tady žije? Jak to hodnotíte?

"V tomto baráku špatně. Bytový úřad si myslel, že když nás Romy dá dohromady sem, že se máme rádi, ale to není žádné řešení. Jsme všichni na úřadu práce, někteří lidé chodí na brigády, mohou si vydělat do pěti tisíc, tak chodí do práce. Jinak se nám tady žije velmi špatně."

Také máte jednu místnost.

"V tomhle baráku nás bydlí čtyři, pět lidí. Já jsem byl ve výkonu trestu a za to mi vzali bydlení v panelovém domě. Nedali mi náhradní byt ani žádné jiné bydlení. Teď jsem tady u sestry."

Máte práci?

"Mám brigádu. Chodíme balit šampóny, mýdla a alkohol. Tam si vydělám těch pět tisíc, 2100 mám ještě podporu."

Dnes přišla humanitární pomoc, jídlo, hygiena. Pomůže to lidem?

"Hodně to pomůže, hodně."



"Mám jenom jedno dítě. Neměli jsme nárok na byt. Nějak nám to zařídili, že jsme dostali tuhle jednu místnost."

Kde máte třeba koupelnu, WC, jak to zvládáte?

"To máme všechno společné, to není ani hygienické, aby tolik lidí chodilo na jeden záchod."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
06.08.2010S Martinem Šimáčkem o proměnách vyloučené lokality v KladněO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Romodrom poskytuje humanitární pomoc a terénní práci na Kladensku
Koordinátorem humanitární pomoci a také terénní práce v lokalitě na Kladensku je Migel Milan Horváth ze sdružení Romodrom.

Jezdíte do romských lokalit, kolik jich navštívíte během své práce?

"Já jako koordinátor projektu mám 4x až 6x do měsíce výjezd, buď je to kontrola terénních pracovníků, nějaká porada, anebo třeba jako dnes humanitární pomoc."

S jakými problémy se lidé v těchto lokalitách potýkají?

"Tak většinou se samozřejmě jedná o bytové problémy, sociální dávky, řeší se ty kauzy a potom když je nějaká lichva, nějaké právní aspekty, když tam hrají nějakou roli, tam naši terénní pracovníci určitě pomáhají."

Dnes jste byl v Kladně, dovezl jste humanitární pomoc do jednoho z tamních domů.

"Je tam asi 20 romských rodin, situace je zoufalá, protože hygienické podmínky, ve kterých žijí, jsou opravdu špatné. Byl jsem na kontrole a viděl jsem, že koupelny a záchody jsou nedostačující pro tolik lidí a samozřejmě hygiena je špatná a proto se snažíme tam něco vozit, nějakou hygienu, potravinovou pomoc, oblečení atd."

Vítají to obyvatelé?

"Určitě. Byli rádi, i když by to měla být nějaká maličkost, ale když je to pomoc, tak jsme rádi, že to těm lidem můžeme přivést."

Motivujete ty obyvatele nějak k tomu, aby si i vlastními silami pomohli zlepšit životní situaci?

"Ano, v rámci našeho občanského sdružení Romodrom a ve spolupráci se sdružením Manushe prošli takovým rekvalifikačním kurzem. To byl takový motivační kurz, aby vlastně sami něco dělali, nastoupili do práce, několik z nich do práce právě nastupuje a myslím, že to je na dobré cestě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.01.2015Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučenímO Roma Vakeren
01.02.2014Zakázku na výrobu dřevěných zásněžek nakonec Romodrom nedostalO Roma Vakeren
07.12.2013Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdiO Roma Vakeren
28.11.2013Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovuZprávy ze života Romů
06.10.2012Občanské sdružení Romodrom už působí i v LiberciO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
09.07.2011Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 letO Roma Vakeren
28.05.2011Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vznikuO Roma Vakeren
06.08.2010S Martinem Šimáčkem o proměnách vyloučené lokality v KladněO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nová starostka Vsetína se zajímá o situaci vystěhovaných Romů
Nová starostka Vsetína Květoslava Othová chce zjistit, jak žijí Romové, které její předchůdce Jiří Čunek dal vystěhovat do jiných okresů. Lidé žijící na Jesenicku a Prostějovsku zatím nemají trvalé bydliště v nových místech, což jim působí komplikace při styku s úřady. I to se bude snažit starostka Othová vyřešit. Řekla to v rozhovoru s naším kolegou Romanem Vernerem:

Paní starostko, vy už jste v jednom z našich předešlých rozhovorů zmínila to, že byste se ráda podívala po stopách těch lidí, kteří opustili Vsetín. Jak tedy tu cestu plánujete a s jakým cílem?

"Cítím to jako velice důležité, hlavně pro svou informovanost, ale nejenom pro mou, také třeba i sociálního odboru vzhledem k tomu, že část rodin má stále trvalé bydliště ve Vsetíně, tudíž jsou vázáni i ve vztahu k různým sociálním dávkám nebo právní ochraně dětí. A je proto třeba i z tohoto důvodu, aby Úřad města Vsetína měl přehled o tom, jak se veškeré zákonné povinnosti naplňují."

Budete nebo můžete nějakým způsobem iniciovat právě tu změnu trvalého bydliště tak, abyste se už nemuseli starat o občany, které máte několik desítek kilometrů daleko?

"Já bych nechtěla, aby to vyznělo tak, že bychom se rádi těchto občanů zbavili, ba naopak si myslím, že spíš je pro ně z toho praktického pohledu výhodnější, aby nemuseli dojíždět, ať už na úřad práce, kde jsou třeba registrováni a je tam povinnost, aby se tam opakovaně v pravidelných intervalech hlásili, ohledně registrace i právě vzhledem k sociálnímu odboru, takže si myslím, že i pro ty rodiny se právě tou změnou trvalého bydliště může jejich situace změnit k lepšímu."

Je ještě reálná možnost, že by vsetínská radnice těm lidem pomáhala materiálně?

"Myslím si, že po této stránce už vsetínská radnice vyčerpala v podstatě všechny možnosti, možná i nadstandardním způsobem, takže neuvažujeme o tom, že bychom ještě dále finančně ty rodiny zajišťovali. Spíš asi ve spolupráci nebo po navázání kontaktu s neziskovými organizacemi se pokusíme ve smyslu navázání na sociální práci zprostředkovat kontakt a metodickou pomoc."

Jedna z těch rodin, ta na Prostějovsku, má určité potíže se zápisem své nemovitosti do katastru. Jak to tam vypadá, máte nějaké aktuální informace?

"Bohužel na tuto otázku nedokáži v současné době odpovědět, nemám k ní ještě dostatek informací, takže až je budu mít, tak vám dokáži říct více."

Mohli bychom ještě na závěr shrnout, co všechno radnice udělala pro ty lidi, kteří opustili Vsetín?

"Tak já se pokusím o alespoň takovou stručnou rekapitulaci. Umožnila rodinám, které neměli nárok na náhradní bydlení díky půjčce zakoupení nemovitosti. Tuto půjčku však nedávala přímo radnice, ale prostřednictvím Společnosti vsetínské správní a investiční. Rodiny také měly kromě této půjčky možnost vybrat si, zda chtějí po městu Vsetín, aby jim zajistilo jakési nezbytné stavební úpravy objektů tak, aby byly k okamžitému bydlení, aby byly odstraněny ty závady, které se tam občas vyskytly. A nebo měly možnost přímo finančního příspěvku s tím, že si tyto práce udělají sami. Takže většina rodin, myslím si, že všechny rodiny využily právě tu možnost příspěvku finančního v hotovosti."

A bude také cílem Vaší cesty zjistit, jestli ten příspěvek využily tak, jak měli?

"Tak určitě se zeptáme, zda jim posloužil k tomuto účelu."

Znáte termín své cesty?

"Tak předpokládám, že ta cesta proběhne v průběhu 14-ti dnů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
18.09.2011Segregace romské komunity ve VsetíněZprávy ze života Romů
04.06.2011Současná situace vsetínských RomůO Roma Vakeren
19.10.2010Jiří Čunek, senátorZprávy ze života Romů
13.10.2010Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodnéhoZprávy ze života Romů
05.06.2009Výstava fotografií Romové ze VsetínaO Roma Vakeren
26.02.2009Jiří Čunek má vlastní řešení pro litvínovský JanovZprávy ze života Romů
08.10.2008Romská koncepce vicepremiéra ČunkaZprávy ze života Romů
17.09.2008"Nová" studie o Romech, verze ČunekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pěvecký sbor Romská čtrnáctka z ústecké Matiční ulice slaví úspěchy
Ústecká Matiční ulice má nálepku problémové části města. Protože jde ale převážně o romské rodiny, naráží jejich životní styl na stížnosti starousedlíků. Těm se nelíbí hlavně hluk a nepořádek. Spory obou stran se řadu let snaží zklidnit společnost Člověk v tísni, která také stála u zrodu pěveckého sboru Romská čtrnáctka. Jejich úspěchy nám teď přiblíží Ivana Solničková, která na úvod dala slovo Vítkovi Kučerovi ze zmíněné společnosti.

"My už se roky snažíme o to, aby ty děti se někam podívaly, aby něco zažily, něco jiného než to, co znají z každodenního života. A snažíme se také, aby jezdily také jinam, nejen na ty romské přehlídky soutěžní i nesoutěžní, okresní, krajské. My se je snažíme brát na hudební festivaly, které se dělají tady ve městě, jezdí zpívat do domovů důchodců po celé republice, na různá místa, takže si myslím, že tím hezky prezentují svou činnost, která probíhá každý den v tom našem nízkoprahovém klubu."

Ústecká Matiční ulice je proslulá různými skandály, různými problémy, lidmi, kteří jsou nepřizpůsobiví. Jakým způsobem vás potom vnímají na různých festivalech, když někam přijedete? Mají zájem o to, dozvědět se, jakým způsobem se vlastně v této ulici žije?

"Tak určitě, a nejenom na těch festivalech. My i všude jinde vysvětlujeme, že na ty lidi nenahlížíme jako na nepřizpůsobivé, ale jako na lidi, kteří mají problémy a snažíme se pracovat s nimi individuálně. Každý tam má jiné potřeby, jiné problémy, určitě se nedají zařadit do jedné škatulky. A samozřejmě se snažíme i informovat o té naší práci, o problémech těch lidí, právě na těch místech, kde Romská čtrnáctka vystupuje."

Romskou čtrnáctkou prošel i František Dečman, který se teď stará o program pro romské děti. Zajímalo mě, co bylo smyslem založení pěveckého a tanečního souboru.

"Určitě bylo smyslem, nějak ty děti zabavit, nějak je rozvíjet, ukázat ten talent."

Jak často vystupujete a kde?

"Máme účast jednou až dvakrát do měsíce, vyjednáváme i nějaké festivaly, i nějaké větší akce, děti měly turné po Francii a další se vyjednávají."

Co máte v hudebním repertoáru, jaké písničky mohou od vás posluchači slyšet?

"Tak převážně to jsou romské písně, i české písně, převážně se zpívá o romské problematice nebo jejich kultuře a životě."

Tak já se zeptám dětí. Holky, prozradíte mi, jak už jste dlouho ve sboru Romská čtrnáctka?

"Já asi dva roky."

"Já tři."

Co vás na tom baví?

"Hip hop, čardáš, zpívání."

Co tebe baví?

"Tancování, vystupování, prostě skoro všechno."

"Mě baví breakovat, zpívat a hrát."

Zpíváte vlastní písničky nebo zpíváte klasické romské?

"Převážně to jsou klasiky, staré lidové písně, které přetrvávají a se předávají z generace na generaci."

Rozumějí vám lidé?

"Převážně se to líbí. Mají obdiv k těm dětem, že mají odvahu vůbec vylézt na podium a něco tam zazpívat, ty smutné písničky určitě chytnou za srdce, určitě to nějak zapůsobí. Ale nejsou to převážně jen romské, ale i cizí, třeba tam je jedna známá židovská, nebo staré české lidovky. Některé jsou známé, některé méně známé, jak pro koho."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
29.08.2008V ústecké Matiční ulici opět pomáhali dobrovolníciO Roma Vakeren
03.02.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.09.2005V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kameraO Roma Vakeren
31.01.2005Galerie Raketa představí díla romských dívek z Matiční uliceZprávy ze života Romů
10.08.2004Matiční ulici ovládly francouzská hudba a zpěv romských dětíZprávy ze života Romů
23.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.07.2004Část prázdnin stráví romské děti se zahraničními dobrovolníkyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 16. března je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Konference hodnotila výsledky programu romské integrace
Reportáž:  Podle ministryně Stehlíkové je neziskový sektor hlavním pilířem pro integraci romské menšiny
Reportáž:  Kurz Žurnalistického minima pro mladé Romy bylo možné absolvovat i v České televizi
Zprávy: 
Reportáž:  V bývalých šatnách na fotbalovém hřišti v Kladně bydlí v neutěšených podmínkách lidé
Reportáž:  Sdružení Romodrom poskytuje humanitární pomoc a terénní práci na Kladensku
Reportáž:  Nová starostka Vsetína se zajímá o situaci vystěhovaných Romů
Reportáž:  Pěvecký sbor Romská čtrnáctka z ústecké Matiční ulice slaví úspěchy

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
789614   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
295748   11.09.98 Romske aktuality
286223   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
262280   14.03.00 Romský jazyk
170536    Historie a původ Romů
140696   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120739    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103178    Fotografie
90277   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84162   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz