Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives tumenge phenaha palo projektos, kaj o Roma te dochuden buči. Pal oda, sar dživen o Roma amenca vakerela the romano koodinatoros o Cyril Koky.

Nejdříve se dozvíte o projektu zaměřeném na zaměstnávání Romů, který pořádá sdružení Velká Ohrada. Poté nám host ve studiu Cyril Koky řekne, jak hodnotí situaci Romů v České republice.

Vakeraha tiž pal tumare čačipena u, džana amenca pre konferencia Karlove Varende the andro jekhetaniben Cikne čhave.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se v právní poradně zaměříme na dědictví. Řekneme vám o setkání romských představitelů v Karlových Varech a také o tom, jaké zajímavé akce připravují ve sdružení Cikne Čhave.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v Praze
K lepšímu zaměstnávání Romů v hlavním městě by měl přispět nový projekt, který zahájilo romské sdružení Velká Ohrada. Čtyři desítky romských zájemců projdou motivačním a rekvalifikačním kurzem a měli by pak najít i uplatnění. Projekt na podporu zaměstnávání Romů potrvá rok a půl. Financuje ho Evropský sociální fond a státní rozpočet. Jak Marku Polákovi řekla koordinátorka projektu Helena Černá, zájem bude například o profesi svářeče a řidiče.

Svářeč (Foto: Evropská komise) "Podpora zaměstnanosti Romů je v rámci operačního programu jednotný programový dokument pro cíl tři regionu hlavního města Prahy. Je určen k zamezení dalšího sociálního propadu osob znevýhodněných na trhu práce, zejména pro osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností."

Kdy se začne realizovat a jak dlouho bude trvat?

"Projekt byl zahájen prvního ledna 2007 a potenciálně by měl být ukončen v červnu 2008. Je rozdělen do třech vrstev, začíná motivačními kurzy, pak jsou to kvalifikační a rekvalifikační kurzy."

Říkala jste, že je to určeno pro všechny nezaměstnané, ale v názvu máte "podpora Romů", mohou se přihlásit i ne-Romové?

"Určitě, samozřejmě, že mohou. Cílovou skupinou projektu jsou sice osoby znevýhodněné na trhu práce, které pocházejí ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí, ale projekt je zaměřen na dvě skupiny klientů. První skupinu tvoří dlouhodobě nezaměstnaní, evidovaní uchazeči o zaměstnání, a druhou lidé, kteří mají zájem o zvýšení profesní kvalifikace. Ale samozřejmě se mohou přihlásit jak Romové, tak ne-Romové."

Počítáte s pomocí absolventům při hledání a udržení zaměstnání?

"Ano, máme totiž poradce, kteří jednotlivé klienty provázejí od nástupu k motivačnímu kurzu, přes kvalifikační kurzy a rekvalifikační kurzy až do doby, než si najde zaměstnání. Během zkušební doby, která trvá ty dva tři měsíce, má klient pořád možnost se s poradcem poradit."

Je to i pro ženy?

"Ano, i na toto jsme mysleli. Proto mají maminky, které jsou na mateřské dovolené nebo mají malé děti a rády by se vzdělávaly, zajištěné hlídání speciálním pracovníkem, který je členem romského sdružení Velká Ohrada. O děti těchto maminek je velice dobře postaráno odborníkem, lektorkou volnočasové aktivity, která je speciálně vyškolená."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.03.2010Sdružení Velká ohrada bude pokračovat v podpoře zaměstnanosti RomůO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
S romským koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym o situaci Romů u nás
Hostem ve studiu je romský koordinátor pro středočeský kraj Cyril Koky, kterého k mikrofonu pozvala Anna Poláková.

Cyril Koky V této funkci působíte už několik let, co konkrétně obnáší vaše profese?

"V této pozici působím už třetím rokem, její zřízení je dáno zákonem o krajích. Jsem moc rád, že jsem tuto možnost dostal. Moje práce je hlavně koordinační a metodická činnost s romskými poradci v obcích s rozšířenou působností, romskými asistenty na školách a neziskovými organizacemi působícími ve středních Čechách. Organizuji semináře, porady, přináším informace o romské komunitě těmto lidem tak, aby měli dostatek podkladů pro svou činnost. Komunikuji s těmito lidmi, ale i s klienty v terénu a představiteli samospráv."

Máte možnost sledovat a ovlivňovat situaci romské menšiny v České republice. Jak byste ji zhodnotil?

"Situace se pochopitelně v některých oblastech mění, ale není to tak dynamické, jak bych si představoval. Podle mých zkušeností dochází k určitému zlepšení v oblasti vzdělávání, je tady určitý nárůst romských středoškoláků a vysokoškoláků díky podpoře státu. Ale bohužel se nám nedaří řešit oblasti sociálního vyloučení, bydlení a zaměstnanosti. Bez zlepšení v těchto oblastech nelze nějak důstojněji řešit integraci romských komunit v České republice. Na základě analýzy, která tady byla zadaná ministerstvem práce a sociálních věcí, můžeme říci, že výskyt problémů v těchto oblastech je na tak malou republiku enormní, je to obrovské číslo. Toto budeme muset nějak řešit."

Vy sám jste studoval vysokou školu, věnoval jste se politickým vědám. Jaký je váš názor na kroky vlády směrem k Romům, jsou dostatečné?

"Když se podíváte na programy politických stran zastoupených v parlamentu, romská problematika je zde zmiňována jen okrajově. Až na Stranu zelených, kde je hodně lidí, kteří působí v neziskových organizacích, kteří třeba znají tento problém. I ve vládním programovém prohlášení je zmíněna Agentura sociálního vyloučení, která by měla pomáhat obcím řešit problém sociálního vyloučení, měla by poskytovat finanční prostředky, díky kterým by obce mohly tomuto jevu předcházet a lépe integrovat lidi z těchto lokalit. Očekávám, že se nám podaří problémy v nějakém horizontu řešit. Bez určité podpory komunálních politiků, kterých se to bezesporu týká, se to nebude dařit. Takže doufám, že hlavně komunální politici, radní, zastupitelé měst a obcí, budou mít ponětí o tom, co se děje a tady najdou určitou podporu a myšlenky. I my, na úrovni kraje, můžeme toto řešit, ale bez určitých strategií a podpory to nepůjde."

Vznikne agentura, ale vláda se již několik let opírala o koncepci integrace, která ale selhala. Dostali jsme se na dno. Proč si myslíte, že tomu tak je?

"Já znám řadu úspěšných lidí ve všech profesích, živnostníky, podnikatele, ale o nich se moc nemluví. Bohužel veškeré vládní strategie zmiňují problém sociálně vyloučených lokalit, ale není dostatečně ošetřeno, jakým způsobem ty klienty z těchto lokalit dostat do integračního procesu. Bez určitého bydlení a zaměstnání to prostě nepůjde. Tyto dvě oblasti jsou pro zdárnou integraci klíčové. Cílem terénní sociální práce by mělo být, aby klient dostal šanci se z této lokality dostat a žít jinde a lépe. Bez určité pomoci státu a města to nejde, pochopitelně on v tom hraje nepochybně velkou roli. Měl by mít možnost se z této zlé životní situace, do které se může dostat kdokoli, dostat."

Jaké řešení vidíte jako reálné? V čem přidat, kde přitvrdit, aby se ta situace zlepšovala a ne naopak?

"Vezmu to podle sebe. Byl jsem bezmála půl roku nezaměstnaný, docházel jsem na úřad práce, nebyla to dobrá situace. V první řadě ale člověk musí hledat možnosti u sebe, vzdělávat se, učit se, protože konkurence na trhu práce je obrovská. S tím jsou spojené stereotypy, různé předsudky, způsob, kterým lidé uvažují a který se dá jen těžko změnit. Ruku v ruce s tím musí být i určitá nabídka na trhu práce. Pokud zaměstnavatel nezaměstnává určité lidi proto, že má předsudky, tak očekávám, že orgány činné v trestním řízení, soudy, začnou pracovat. Jsou tady určité rozsudky, lidé dostali odškodnění za to, že nebyli zaměstnáni. Toto je směr, který bych viděl. A druhá věc je důraz na vzdělání, bez toho to nejde. Měl by se také změnit sociální systém, který je demotivující. Aby lidé nečekali doma se založenýma rukama na složenku od státu, ale aby se v maximální možné míře zapojovali, chodili na rekvalifikační kurzy, co nejrychleji se umístili na trhu práce a měli tak stálý příjem."

Spolupracujete s neziskovým sektorem. Pokud bude někdo potřebovat poradit, může se na vás obrátit?

"Rozhodně, máme internetové stránky v rámci úřadu a já sám podporuji jakékoli aktivity jak od Romů, tak od romských organizací, kteří chtějí aktivně pracovat pro romskou komunitu ve středních Čechách. Středočeský kraj má velice dobře nastartované dotační řízení v rámci humanitárního fondu. Pokud někdo přijde s nějakou myšlenkou nebo projektem, budu jedině rád."

Hovořil jste o vyloučených lokalitách, o tom, že se Romové dostávají do ghett, že ta situace je špatná, alarmující. Co si myslíte o kauze vystěhování vsetínských Romů?

"Každopádně bych chtěl říct, že pan Čunek byl starostou města, všude slyším v médiích jen o něm, ale toto rozhodnutí muselo projít radou města a zastupitelstvem. Je to krok, ke kterému přistoupili i jiní, předtím i potom. Toto není řešení, jak to řešit. Důležité je předcházet, udělat veškerá opatření k tomu, aby k těmto násilným přesunům lidí nedocházelo. Města by měla své občany řešit doma, neměla by je exponovat do chudších obcí v sousedních regionech. Nikdo potom neví, co s tím. Není to kolegiální k ostatním starostům, není to fér. Mělo by se to řešit doma. Je důležité využít všech prostředků k tomu, aby se lidé nedostávali do dluhů, aby plnili povinnosti nájemníků tak, jak to vyžaduje město, aby k těmto věcem nedocházelo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
14.08.2009O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem KokymO Roma Vakeren
07.11.2008Pocit bezpečí v prostředí romské menšinyO Roma Vakeren
17.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.03.2004Romský koordinátor pro středočeský kraj srovnává situaci Romů na Slovensku a v ČRO Roma Vakeren
29.08.2003Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturuO Roma Vakeren
09.05.2003V ČR působí 17 krajských koordinátorů romských poradcůO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Do tří měsíců chce vicepremiér Jiří Čunek předložit kabinetu vlastní koncepci řešení romské problematiky. Koncepce, na které začal pracovat tým složený z úředníků a odborníků pracujících s romskou menšinou, má řešit nejen otázku bydlení a územního plánování, ale také oblast vzdělávání a sociálních dávek. Čunek chce navázat na změny sociálního systému připravované vicepremiérem Petrem Nečasem, kde bude výplata dávek podmíněna aktivitou příjemce.

Úřady práce v Česku dostávají jen minimální počet stížností na diskriminaci v práci a při přijímání do zaměstnání. Podle úředníků však o nerovném zacházení svědčí výpovědi klientů. Jen málokdo si ale nakonec oficiálně stěžuje. Nejčastěji se terčem stávají starší lidé, kteří jsou pro firmy údajně staří, i když jim teprve nedávno bylo čtyřicet. Problém s hledáním práce mají i ženy s malými dětmi a Romové, ale také postižení.

Úspěšné české Romy - lékaře, soudce, ředitelku muzea, redaktora, ministerského radu, spisovatelku, policistu a další - představuje na svých portrétech americký fotograf Chad Evans Wyatt. "Dnes existují velmi zdeformované pohledy na Romy. Moje snímky jsou pokusem očistit je, objevit nový jazyk a nová pravidla fotografování Romů", řekl autor při vernisáži své výstavy Roma Rising - Romské obrození v Newyorském Českém centru.

Na Výstavišti v Lysé nad Labem se zítra koná reprezentační Romský ples. Uskuteční se pod záštitou paní Livie Klausové a k tanci i poslechu na něm zahraje nymburská skupina Gipsy Billy. Chcete-li se pobavit, nezapomeňte, že ples začíná v 19 hodin a 30 minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Kdo má nárok na dědictví?
Následující minuty budou patřit pravidelné právní poradně. Kolegyně Iveta Durdoňová se tentokrát advokátky Kláry Veselé - Samkové zeptala, kdo vlastně může dědit.

"Když bychom se podívali na to, kdo všechno je dědic, tak v první řadě je dědicem pozůstalý, manžel nebo manželka, to znamená, jestliže zemřel tatínek a ten má ženu, tak v první řadě je dědicem ta žena a nezletilé děti. Musíme také připomenou jednu věc, že naprostá většina lidí, kteří žijí v manželském svazku, mají tzv. společné jmění manželů. Jestliže jeden z manželů zemře, tak se toto společné jmění manželů uzavře. Ideální polovina veškerého majetku připadne manželce a to ne z titulu dědictví, ne kvůli tomu, že by ona dědila, ale kvůli tomu, že to je ta její část společného jmění manželů a teprve ta druhá část společného jmění manželů, to znamená ta druhá polovina, se rozděluje zase znovu mezi manžela a mezi děti. To je teprve to dědictví. Proto také, když vidíte rozhodnutí o dědickém řízení, tak to vypadá, jako že manžel dostal nepoměrně více než děti, ale není to dědictví, je to vypořádání společného jmění manželů."

Děti z prvního manželství se nemohou dohodnou s dětmi z druhého manželství, že to nebyl jejich otec.

"Pakliže dohoda mezi sourozenci není, což bývá poměrně často, tak přijde na řadu notář, který ze zákona je tzv. soudním komisařem, to znamená osobou, která je soudně pověřena soudem projednat dědictví a připravit to všechno tak, aby soud mohl vydat jenom konečné rozhodnutí. Notář se pokusí zjistit a má za povinnost zjistit, kdo je všechno dědicem a jaký je zůstavitelův majetek. Pokud se dědicové nedohodnou, tak mezi ně nějakým způsobem dědictví rozdělí a soud to jeho rozhodnutí buď schválí nebo neschválí. Pokud je to rozhodnutí schváleno a některý z těch dědiců s tím nesouhlasí, tak má možnost to soudní rozhodnutí napadnout u soudu a z toto jsou potom krásné dědické spory, které někdy také skončí až smrtí všech dědiců."

Jsou případy, kdy syn nebo dcera nemají otce zapsaného v rodném listě.

"Pro určení, kdo je dědic, kdo je dítě a kdo není dítě zůstavitele, to znamená zemřelého, je opravdu rozhodné, co má dítě zapsané v rodném listě. Pakliže není otec uveden, tak potom by v podstatě opravdu neexistoval důvod, proč by takový člověk měl dědit. Co je na papíře, to je dáno. Velmi obtížně by se muselo dohledávat a myslím si, že v řadě případů je úplně nemožné až v případě dědictví určovat otcovství. Myslím si, že už to v podstatě ani není možné. Pakliže někdo nemá otce zapsaného v rodné listě, tak potom to znamená, že potom nebude moci na jeho majetek uplatňovat žádný nárok."

A když se najde doklad, kde otec podepsal otcovství a přesto to nemá v rodném listě napsané?

"Je nutno postupovat podle zákonů o matrikách a musí se nejdříve dát do pořádku zápis o otcovství a potom teprve rozhodnout, jestli dotyčný je dědic nebo není dědic. V tuto chvíli vůbec není možné jednat nějak jinak."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romští představitelé kritizují plán na zřízení agentury, zajišťující zlepšování podmínek Romů v Česku
Na konci minulého týdne se v Karlových Varech sešlo deset významných romských představitelů. Ve společném prohlášení kritizovali vládu, že nečiní potřebné kroky k integraci Romů. Jak řekl v rozhovoru s Jiřím Brechličukem tajemník Grémia romských regionálních představitelů Ladislav Bílý, největší vlna kritiky se snesla na adresu připravované agentury, která má zajistit zlepšování podmínek romské menšiny v Česku.

"Vláda České republiky má v úmyslu vytvořit agenturu, která by měla monitorovat Romy, ghetta a nějakým způsobem to řešit, ale my to cítíme jako o nás bez nás. Proto jsme tady to mimořádné zasedání uskutečnili a na něm jsme došli k závěru, že vláda ČR nese plnou zodpovědnost za zhoršující se stav romské národnostní menšiny v ČR. Je 17 let po revoluci a ta situace je daleko horší, než byla před rokem 1989. Další věc je, že plně nekontroluje programy a věci v rámci Ministerstva školství, Ministerstva sociálních věcí atd., je velká nezaměstnanost Romů v ČR a nekontroluje vůbec, jakým způsobem se zaměstnávají nebo nezaměstnávají Romové. Ve školství je to pořád tak, že jsou přesunovány romské děti do zvláštních škol a ze zvláštních škol nemají pak další životní uplatnění, a je z nich tzv. sociálně slabší občan."

Jaké vidíte řešení této situace? Co vlastně navrhujete, co by vláda měla udělat, aby se tento stav nezhoršoval a aby došlo k nápravě?

"Zaprvé bychom měli mít nějaké společné jednání, abychom se mohli my účastnit na rozhodování toho problému, řešení problému atd. To není tak jednoduché, protože se to zanedbalo, ale musí se postupovat koncepčně, musí to mít nějaký cíl samozřejmě a nějaké programy, které zlepší to postavení. Náš návrh je, že my jsme připraveni na spolupráci a bez nás to dělat nemůžou."

To znamená, že vy nesouhlasíte s tou agenturou, která by monitorovala postavení Romů v ČR. Pokud s tím nesouhlasíte, máte představu o tom, jaká instituce by měla vzniknout, která by tu roli monitoringu romské komunity v ČR prováděla?

"Vůbec nesouhlasíme, jelikož je málo informací o tom, jak by to mělo fungovat, jestli to bude vládní nebo nevládní, nezisková organizace. Jaký to bude mít program, jak to bude financováno, ale především jde o jednu věc, že vláda ČR nám chce něco nakoupit, aniž by se nás zeptala, jestli to chceme, takže my se myslíme, že toto nebude moc dobré. Už tady byla jedna koncepce integrace Romů do společnosti a ta se neplní vůbec, možná z pěti procent. Nebude to prostě mít tu sílu, váhu, kterou asi zamýšlí."

Romští aktivisté, kteří se v Karlových Varech sešli na Grémiu romských regionálních představitelů, rovněž chtějí znovu otevřít otázku odškodnění českých Romů pronásledovaných za války z rasových důvodů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
19.12.2015Agentura pro sociální začleňování bude spolupracovat s dalšími devíti městy a obcemiO Roma Vakeren
28.11.2015Město Žlutice zlepšilo sociální situaci svých obyvatelO Roma Vakeren
14.11.2015Obec Velké Hamry u Tanvaldu ukázkově využívá spolupráci s Agenturou pro sociální začleňováníO Roma Vakeren
06.06.2015Ředitelem Agentury pro sociální začleňování se stal Radek JiránekO Roma Vakeren
27.05.2015Agenturu pro sociální začleňování má vést Radek JiránekZprávy ze života Romů
19.05.2015Premiér se sejde s nespokojenými úředníky Agentury pro sociální začleňováníZprávy ze života Romů
19.05.2015Situaci ve vládní Agentuře pro sociální začleňování řešil premiérZprávy ze života Romů
15.05.2015Na post ředitele Agentury pro sociální začleňování kandiduje 7 zájemcůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Cikne čhave zajišťuje volnočasové aktivity a sociální poradenství
Mezi úspěšná romská sdružení patří pražské sdružení Cikne čhave - Malé děti. Aktivity pro ty nejmenší připravují zejména jejich rodiče, kteří jsou součástí sdružení. Řadu akcí si financují sami, ale jejich píle začíná být podporována i zvenčí. Ve sdružení se po čase začali věnovat také jiným oblastem, například sociálním. Více Julie Vodrážková ze sdružení Cikne čhave.

Soutěž Romský talent (Foto: ciknechave.webzdarma.cz) "Občanské sdružení Cikne čhave vzniklo v roce 2004."

Čemu se věnujete?

"My se věnujeme volnočasovým aktivitám pro děti, mládež a dospělé Romy a v minulém roce jsme rozšířili činnost o sociální poradenství."

Máte za sebou řadu úspěšných akcí.

"Naše nejúspěšnější akce je Romský talent a ta soutěž je na bázi celorepublikové, takže to považujeme na velký úspěch."

Co tam děti představují?

"Soutěž je zaměřená na několik kategorií, v hudební oblasti, děti můžou soutěžit ve zpěvu, v tanci, ve hře na hudební nástroj, v recitaci, v divadelním přednesu."

Pracujete zejména s dětmi?

"Pracujeme nejen s dětmi, ale i s dospělými."

Připravujete další ročník Romský talent?

"Připravujeme další ročník, letos již třetí ročník a myslíme si, že bude zase úspěšný a bude možná větší."

Kdy se můžeme dozvědět bližší informace?

"Bližší informace budou zveřejněny koncem března, budou přístupné zájemcům na webových stránkách vašeho rozhlasu, v romských médiích, v tisku a budou rozeslány všem organizacím."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.08.2006Sdružení Cikne čhave chystá soutěž Romský talentO Roma Vakeren
30.09.2005Občanské sdružení Cikne čhave pořádá soutěž Romský talentO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 23. února je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v Praze
Reportáž:  S romským koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym o situaci Romů u nás
Zprávy: 
Právní poradna:  Kdo má nárok na dědictví?
Reportáž:  Romští představitelé kritizují plán na zřízení agentury, zajišťující zlepšování podmínek Romů v Česku
Reportáž:  Sdružení Cikne čhave zajišťuje volnočasové aktivity a sociální poradenství

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz