Vyhledávání
14.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumenge phenaha palo jekhetaniben Sananim, palo dotaci save avle ko Vsetín.

Dozvíte se, že organizace Sananim pořádá řadu programů pro drogově závislé a jejich rodiny. Vydáme se také do Vsetína a dozvíte se že tamní radnice obdržela finance na integraci Romů.

Tiž amenca vakereha pale buči predalo Roma Brnate, pale sterilizacia u palo holokaustos.

V O Roma vakeren Vám také řekneme, že se Vladimír Dirda ze skupiny Gulo čar věnuje lidem, kteří žijí ve vyloučených lokalitách. Prostor věnujeme také tématu sterilizace romských žen a holocaustu.

Tolik programová nabídka a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Vítkovická nemocnice se musí omluvit Heleně Ferenčíkové za sterilizaci
Vedení Vítkovické nemocnice se musí omluvit čtyřiadvacetileté Heleně Ferenčíkové, která ji žalovala za nechtěnou sterilizaci. Podle Vrchního soudu v Olomouci má žena na omluvu právo. Lékaři nemocnice se podle něj dopustili protiprávního jednání. Vrchní soud tak potvrdil verdikt ostravského krajského soudu. Jak zaznamenala Andrea Čánová, na nedobrovolnou sterilizaci si stěžovaly desítky romských žen.

Sterilizace (Foto: www.hws.wsu.edu) "Je mi těžko, protože bych taky ještě chtěla mít miminko, na to ještě nejsem stará, jsme mladí. Je mi hrozně. Když vidím miminko, tak ho začnu líbat, jsem z toho úplně hotová."

Říká 29-tiletá Jiřina Zorková z Ostravy. I ona podstoupila podle svých slov nedobrovolnou sterilizaci, dosud se o svém problému styděla mluvit. Odvahu do žil jí vlil až případ paní Ferenčíkové. Odvaha Heleny Ferenčíkové soudit se s nemocnicí přidala na bojovnosti i dalším romským ženám.

"Budeme taky bojovat, protože nám to nabízeli tak, že ani nám ani nic nevysvětlovali. Ano, bojujeme kvůli tomu."

"Dodává mi to sílu, podpoříme se navzájem."

Reakce většiny nemocnic je stejná. O žádné nedobrovolné sterilizaci nemůže být ani řeč. Ženy s tímto zákrokem souhlasily a podepsaly potřebné papíry. Helena Balogová z Ostravy dokumentaci podepsala také. Nevěděla, co podepisuje, protože je negramotná.

"Souhlasila jsem s tím, protože jsem nevěděla, co podepisuji, neumím číst, psát. Po dvou dnech na kapačkách mi doktor řekl, že už děti nemůžu mít."

40-tiletá paní Jana je z Frýdku-Místku, má sedm dětí a už žádné mít nemůže.

"Já jsem byla už po porodu a sociální pracovnice mě k tomu donutila, abych na sterilizaci šla, že nechce, abych měla další děti. Tak jsem šla, ale nevěděla jsem, co to ta sterilizace je, jen jsem věděla, že to je nějaká operace. Když budu chtít, tak že to zase půjde vrátit do původního stavu, abych děti mohla mít."

Starostka Frýdku-Mísku Eva Richtrová odmítá, že by některé její sociální pracovnice nutily ženy ke sterilizaci.

"Můžu se zkusit zeptat, jestli něco podobného vzešlo z úst některé ze sociálních pracovnic. Já bych o tom tedy silně pochybovala."

Právnička Michala Tomisová říká, že ženám většinou podvázali vaječníky těsně před porodem císařským řezem.

"Lékaři jim pár minutek před tou operací dali papír s tím, že ho mají podepsat. Samozřejmě, ty ženy nevěděly přesně, co podepisují, těch papírů je několik, musí se poskytovat řada údajů lékařům. Bez jakéhokoliv poučení, bez informací, byla sterilizace vykonána v průběhu císařského řezu. Takto vypadá většina z těch případů."

Romským ženám, které prodělaly sterilizaci, pomáhá občanské sdružení Vzájemné soužití. V jeho čele stojí Kumar Vishwanathan, nemyslí si ale, že by za těmito případy byl rasismus.

"Dnešní společnost není společnost, kde odborník rozhodne všechno a pacient je jenom objekt, ale bohužel takový stav dále trvá v lékařství. Lékaři si stále neuvědomují, že s pacientem nebo rodící ženou musí jednat jako s partnerem."

K tématu sterilizace romských žen se samozřejmě ještě vrátíme a věnujeme mu celý jeden z našich příštích pořadů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak funguje sociální práce s Romy ve Vsetíně
Vsetínská radnice obdržela půl milionu korun na podporu integrace Romů do majoritní společnosti. Je to pravidelný příspěvek Rady vlády, který město využívá na práci romských asistentů. Podrobnosti o zacílení dotace Romanu Vernerovi sdělila mluvčí radnice Eva Stejskalová

Vsetínská radnice "Tato část je určena terénní práci, to znamená na mzdy terénních pracovníků, kteří jsou zaměstnanci městského úřadu."

Kolik terénních pracovníků zaměstnáváte?

"V současné době zaměstnáváme 4 terénní pracovníky."

Jaká je náplň jejich činnosti?

"Romští terénní pracovníci u nás pracují od roku 2002 a jejich náplní práce je především řešení dluhů na nájemném, žádosti o splátkový kalendář. Pomáhají romským rodinám při údržbě, opravách obydlí, pomáhají jim při získávání ubytování, při žádostech o byt, při vyřizování sociálních dávek, při zajišťování pečovatelských služeb, s vyřizováním nejrůznějších stížností. Samozřejmě také pořádají různé preventivní aktivity v oblasti prevence kriminality, meziromské problematiky, organizují nebo se snaží organizovat volný čas dětem, spolupracují s neziskovými organizacemi, pomáhají v souvislosti s užíváním drog a gamblerstvím, zajišťují pravidelnou docházku dětí do základních škol, řeší nejrůznější problémy při špatném prospěchu ve škole, při nejrůznějších kázeňských problémech. V poslední době se snaží řešit i hospodaření těchto rodin, aby se nerozšiřovaly případy lichvy mezi romskou komunitou."

To je dost práce pro čtyři lidi. Neuvažujete o tom, že byste ten tým rozšířili? Stačí na to?

"Neuvažujeme o tom, protože v současné době se ve Vsetíně romské problematice věnuje 19 osob na plný úvazek, jsou to nejenom tito 4 pracovníci městského úřadu, ale také pracovníci neziskových organizací a kromě toho také řada dobrovolníků. Takže si myslíme, že ten komfort, nebo to zázemí, které romská komunita ve Vsetíně má, je opravdu nadstandardní."

Zcela opačné starosti má ředitelka vsetínské charity Květoslava Ottová. Její organizace letos nedostala potřebné dotace na integrační programy.

"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv. nulovou dotaci, je to středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální služby, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy, jak pro romské děti, mládež, tak také pro celé romské rodiny. V této chvíli navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme veškeré romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto středisku hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční podporu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
18.09.2011Segregace romské komunity ve VsetíněZprávy ze života Romů
04.06.2011Současná situace vsetínských RomůO Roma Vakeren
19.10.2010Jiří Čunek, senátorZprávy ze života Romů
13.10.2010Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodnéhoZprávy ze života Romů
05.06.2009Výstava fotografií Romové ze VsetínaO Roma Vakeren
16.11.2007Fotograf Jiří Doležel zdokumentoval život romské rodiny vystěhované na JesenickoO Roma Vakeren
19.07.2007Rozhovor s ombudsmanem Otakarem MotejlemZprávy ze života Romů
14.06.2007Zpráva ombudsmana kritizuje vsetínské řešeníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Centrum pro romské matky a děti nedostane finance na svůj provoz
Chaos v sociální sféře způsobil nový systém vyplácení příspěvků na péči o seniory a postižené, kteří svoje peníze dostanou se zpožděním. Jen s obtížemi tak mohou hradit služby, které si nyní musí objednávat u svých dosavadních pečovatelů. Poněkud ve stínu tohoto problému tak zůstala řada nevyplacených dotací na další sociální projekty. Zvláště u těch dlouhodobých to může vážně narušit systém sociální péče. Ve Vsetíně opět natáčel Roman Verner.

Centrum pro romské matky a děti (Foto: www.vsetin.caritas.cz) Pravidelnou vládní dotaci dostávala také zdejší Charita. Díky ní už několik let provozuje vzdělávací a podpůrné středisko pro romské matky a děti. Nyní mu ale podle slov ředitelky Květoslavy Ottové hrozí uzavření.

"S politováním musím konstatovat, že tam, kde jsme dostali tzv. nulovou dotaci, je středisko, které na nazývá Centrum pro romské matky a děti, které jsme budovali od roku 2003 a v této chvíli poskytuje sociální službu, sociální poradenství, ale také vzdělávací a aktivizační programy, jak pro romské děti, mládež, tak ale také pro celé romské rodiny. V této chvíli navštěvuje toto zařízení 85 dětí a v terénních službách pokrýváme veškeré romské rodiny nacházející se na území města Vsetína. Právě tomuto středisku hrozí zavření v případě, že by se nám nepodařilo vyjednat ať už s Ministerstvem práce a sociálních věcí, krajem anebo městem finanční podporu."

Říká Květoslava Ottová a upozorňuje na to, že v případě uzavření centra přijde vniveč nejen několikaletá práce, ale také přípravný vzdělávací program pro zaměstnance.

Centrum pro romské matky a děti (Foto: www.vsetin.caritas.cz) "Přiznám se, že by nám to bylo velmi líto, protože zde pracuje velmi kvalifikovaný tým čtyř pracovníků. Středisko je navíc velmi kvalitně vybaveno a myslím si, že si získalo velmi dobré jméno. Ale zejména - a to je to důležité - pomáhá řešit veškeré problémy v romské komunitě, která se nachází ve městě Vsetín."

Že je činnost Centra pro romské matky s dětmi takřka nepostradatelná, mi potvrdila vedoucí Jana Škrobáková.

"Je to projekt, který má tyto základní cíle: zvýšit připravenost romských dětí do školy po stránce dovedností a návyků a to, pomáhat těmto dětem při přípravě na domácí přípravu, dále pomoc dětem při integraci do škol běžného typu, protože většina dětí ve Vsetíně chodí na základní školu speciálního typu. Dále chceme vytvořit prostor pro vzájemné setkávání, komunikaci a navazování kamarádských vztahů, upevňování pracovních návyků, zvýšení kvality využití volného času a zvýšit touhu po seberealizaci a vůbec sociokulturní úroveň romských dětí."

Jaký způsobem to funguje?

Centrum pro romské matky a děti (Foto: www.vsetin.caritas.cz) "V rámci tohoto projektu děláme několik aktivit. První aktivitou a základní aktivitou je individuální příprava romských dětí. Sepíšeme s rodiči smlouvu a tyto děti si vyzvedáváme ve škole a vedeme je do centra, kde s nimi píšeme domácí úkoly, případně s nimi děláme ty věci, která děti potřebují na základě konzultace s třídními učiteli. Kromě domácí přípravy dětí pokračují taneční skupiny. Cílem je motivovat děti ke kvalitnímu trávení volného času. A dále tady do toho patří různé motivace dětí, které se připravují do školy, různá hravá odpoledne, výlety, besedy a další věci."

Kolik teď máte těch malých klientů?

"Na doučování v současné době máme 16 dětí, od první třídy po středoškoláky."

Jakým způsobem je oslovujete? Říkala jste, paní Škrobáková, že je musíte nebo chcete motivovat, ale mají ony, nebo spíše oni, protože se jedná zejména o rodiče, sami tu motivaci? Nebo je nějakým způsobem musíte přesvědčovat, vyhledávat?

"Co se týká našich dětí, které v současné době připravujeme do školy, nebo které tady mají taneční zkoušky nebo další akce, tak to jsou děti, které buď samy přišly a mají samy zájem anebo nás oslovili a kontaktovali rodiče."

Jaké výsledky máte po těch několika letech práce na tomto projektu?

"Asi před 4-mi lety tady nebylo mnoho dětí, které chodí na základní školu, v současné době je jich něco přes 20. První výsledky vidíme v tom, že ty děti, se kterými jsme se začali učit před 4-mi lety, teď vidíme na střední škole. Zatím těch dětí není mnoho a vidíme rok od roku, že ten zájem je větší a práce má smysl."

www.vsetin.caritas.cz/centrum-pro-romske-matky-a-deti.php

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
18.09.2011Segregace romské komunity ve VsetíněZprávy ze života Romů
04.06.2011Současná situace vsetínských RomůO Roma Vakeren
19.10.2010Jiří Čunek, senátorZprávy ze života Romů
13.10.2010Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodnéhoZprávy ze života Romů
05.06.2009Výstava fotografií Romové ze VsetínaO Roma Vakeren
16.11.2007Fotograf Jiří Doležel zdokumentoval život romské rodiny vystěhované na JesenickoO Roma Vakeren
19.07.2007Rozhovor s ombudsmanem Otakarem MotejlemZprávy ze života Romů
14.06.2007Zpráva ombudsmana kritizuje vsetínské řešeníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Brněnští strážníci vytvořili projekt, jehož cílem je zabránit zneužívání toluenu jako návykové látky. Do prodejen s drogistickým zbožím a barvami umisťují plakáty, které upozorňují na zdravotní rizika plynoucí z inhalace těkavých látek. Dále se rozhodli za pomoci hasičů postihovat prodejce jimž prokážou, že toluen školákům mladším 15 let prodali. Spolutvůrce projektu Luboslav Fiala upozornil na to, že v Brně loni na následky čichání těkavých látek zemřelo pět lidí, v Praze čtyři a v Ostravě tři lidé.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu České republiky vyzval otevřeným dopisem vládu, aby podnikla kroky k odstranění vepřína v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí v místě protektorátního sběrného tábora pro Romy a podle výboru chov prasat tento pietní prostor "hrubě znevažuje". Výbor list poslal i prezidentovi republiky a šéfům obou parlamentních komor.

V novém srbském parlamentu, vzešlém z nedělních voleb, poprvé usednou i zástupci romské menšiny. Mezi 250 poslanci mají mít Romové dva zákonodárce. Podle odhadů mezi více než 7 milióny obyvatel Srbska žije kolem 600 tisíc Romů. Ve sněmovně zasedne i šest zástupců dalších menšin: tři Maďaři z Vojvodiny, jeden Albánec a dva představitelé muslimské komunity ze Sandžaku.

Romové z různých zemí Evropy se chystají příští týden vyzvat OSN, aby se víc zasazovala o zlepšení jejich situace a o ochranu jejich práv. Navrhují zřízení zvláštní kanceláře OSN, která by se řešení problémů Romů věnovala. Jejich představitelé z Evropy chtějí v sídle OSN v New Yorku se svou výzvou vystoupit 30. ledna při zahájení výstavy o romském holocaustu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Sdružení Sananim v terénu pracuje s drogově závislými
Uživatelů drog v Praze přibývá. Občanské sdružení Sananim se jim snaží pomáhat v rámci anonymních výměn jehel přímo v ulicích metropole. Jak tato terénní práce vypadá a kolik stříkaček se podařilo vybrat, o tom už Jan Mišurec hovořil se streetworkerem Milanem Migelem Horváthem.

Přibývá drogově závislých a případně jaké jsou ty lokality v Praze?

"Přibývá. V loňském roce přibylo asi o 6000 kontaktů a o 25.000 vyměněných stříkaček na ulici. Lokality jsou samozřejmě Hlavní nádraží, Flora, Nusle."

Jak probíhá ta výměna stříkaček?

"Samozřejmě se nabalí stříkačky a pak všechny věci, které jsou potřeba k aplikaci - tzn. konzelíny, kyselina, voda. My děláme zdravotnické ošetření, takže si musíme vzít i zdravotní materiály - obvazy, náplasti. A s tím vlastně vyrazíme do terénu, kde stojíme dvě hodiny každý den v přesně daný časy - od dvou do pěti hodin na Hlavním nádraží, tedy tři hodiny. Denně máme tak 150 klientů."

Už si klienti za Vámi zvykli chodit na ta místa?

"Určitě. To je zavedené už léta. Máme samozřejmě brašny, na kterých jsou znaky občanského sdružení Sananim, které klienti znají, a když nás vidí na ulici s taškami, tak nás zastaví a poprosí o výměnu a my jim samozřejmě vyměníme."

Co se děje s těmi použitými vyměněnými stříkačkami?

"Použité stříkačky se odborně pálí. My je skladujeme jeden den u nás v lednici a druhý den se odvážejí do kontaktního centra, kam pro to přijede firma, která to likviduje."

Není to práce nebezpečná? Jak se vůbec cítíte?

"Tak já, protože jsem Rom, tak mi to nebezpečné nepřipadá, protože vlastně vstupuji do té lokality denně a i vlastně jsou tam lidé, které znám odmalička. Nebojím se toho. Je to podle mně každodenní rutina - když tam přijdu mezi ně, je to normální. Jsou to Romové nebo ne-Romové, ale jsou to lidé z ulice, které potkávám denně. Možná kolegové to mají trošku jinak, protože vstupují do toho prostředí, které neznali. Je to takové, že tam samozřejmě je nebezpečí krádeže třeba na Hlavním nádraží, přepadávání a tak."

Vám se nikdy nic nepřihodilo špatného?

"Ne. Mně ne. Kolegům trošku jo, ale malý případy, incidenty. Ale na mě je to všechno v pořádku."

Jak se chováte, když třeba přijde matka s dětmi?

"Samozřejmě vždycky řeknu: .Ty děti si dej támhle na stranu, ať to nevidí a nechodí sem k tomu.. Ale samozřejmě musím jí ty injekční stříkačky dát, protože jí přece nenechám, aby si dávala nějakou špinavou jehlou, nebo si je od někoho půjčovala, což je samozřejmě špatné."

Měníte i náctiletým?

"Naše občanské sdružení poskytuje tuto službu aspoň osobám, kterým je 15 let. Musí jim být nejmíň 15."

Když poznáte na člověku, že na tom už je opravdu špatně, že ten zdravotní stav není dobrý - co děláte s takovým člověkem?

"Děláme takové ošetřování klientů v terénu a to když jsou v různý absesi, který naskáčou z toho subutexu, který berou a vlastně si tím ucpávají žíly a když mají nějakou otevřenou ránu, tak jim to ošetříme, odkážeme do nemocnice. Nebo když je nějaký psychický problém, tak je odkazujeme na odborného lékaře. Máme takovou sociální síť. Víme, kam zavolat a kam toho člověka odkázat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zdenka Fantlová o holocaustu
Na zítřek připadá Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Jedním z lidí, kteří holocaust zažili na vlastní kůži, byla Zdenka Fantlová, autorka knihy Klid je síla, řekl tatínek. O svých zkušenostech však mluví dost netradičně. K mikrofonu ji pozvala Jana Šustová.

Zdenka Fantlová (Foto: Jana Šustová) Čím jste prošla a co jste zažila?

"Já jsem, myslím, prošla peklem. Všechno začalo tak nečekaně: žila jsem v Rokycanech, bylo mi 18 let, když na nás padla ta vlna: byl Terezín, Osvětim, Kurzbach, Mauthausen, pochod smrti, Bergen-Belsen. Šlo to jedno za druhým a vždy přechod z jednoho do druhého byl o dva stupně horší. Člověk se přizpůsobí. Já jsem nějak přišla na to, že my lidi vlastně nevíme, kdo jsme, protože v sobě máme určitou sílu, o které nic nevíme, protože ji nikdy nepotřebujeme. Až když dojde k nějaké krizi, tak se otevře ta krabička, které já říkám ne krabička první pomoci ale poslední pomoci. Tam nejsou žádné medikamenty ani obvazy, tam jsou rozkazy. V té krabičce je hlas, který Vám řekne, co máte dělat, jak se máte chovat. A to je dar."

A jak to vidíte po těch letech?

"Vidím to jinak. Jezdím do Německa do škol, a také do České republiky, hodně přednáším ve školách, ale ne o těch hrůzách - o tom každý ví, to už není zajímavé. Ale učím je, aby se z toho naučili, že je to varování pro budoucnost. Protože to, že se to jednou stalo, neznamená, že už se to nikdy nebude opakovat. Může se to opakovat, za jiných okolností, protože základ toho všeho byla nenávist. Jakmile je nenávist a lidé se do ní zapojí, tak je zle. Čili dnes ta mladá generace si to musí hlídat, protože máme terorismus. A to je stejná věc, jako byl holocaust, a může to špatně dopadnout. Hitlerů je na světě moc, ty jsou pořád někde, ale to nebezpečí je ta podpora. Lidé, kteří je podporují. Proto si musíme uvědomovat, co ten holocaust nás měl naučit."

Říkala jste, že během války jste si začala vážit života.

"Přišla jsem na to, že lidé, kteří tím prošli, se dělí na dvě skupiny: na lidi, kteří si připadali jako oběť, ale tyto oběti to také přežily. A když to lidé přežili jako oběť, tak je to vůbec neosvobodilo. Litují se, jaké to bylo hrozné, ale nic se z toho nenaučili. Já jsem oběť nikdy nebyla. Byla jsem pozorovatel. Zajímalo mě, kde jsem, co se tady děje. Mně se to netýkalo. Proto jsem o tom mohla napsat knížku Klid je síla, řek' tatínek, která už vyšla ve třech jazycích. Proto mě to neděsí a proto jsem se z toho také něco naučila. Když nemáte už vůbec nic a život Vám visí na vlásku, tak se chytáte toho, co má hodnotu. A to je naděje a láska. Já nepotřebuji nic, protože vím, jak málo je zapotřebí k životu."

V jakých jazycích vyšla Vaše kniha?

"Hlavně vyšla v češtině. Pak byla přeložena do němčiny - přesný překlad je In der Ruhe liegt die Kraft, sagte mein Vater. Do Německa jezdím dost často a německé školy si toho ohromně váží, protože ti studenti to slyší ode mě jako od očitého svědka a ne od profesorů, kteří to znají jen ze školy. Pak to vyšlo v Americe a doufám, že to také jednou vyjde v Anglii."

A kdy řekl tato slova Váš tatínek? Bylo to za války?

"Tatínka přišlo zatknout domů Gestapo, protože ho někdo udal, že poslouchal na BBC Masaryka z Londýna. Bylo to po večeři a než ho odvedli, tatínek se na nás podíval a řekl: 'Jen klid, pamatujte si, klid je síla!' A vystrčili ho ze dveří a to byla jeho poslední slova."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett
Kapela Gulo čar se zapsala do podvědomí posluchačů díky prestižní ceně Anděl. Ne každý ale ví, že se umělci zapojili také do kampaně, která upozorňovala na vznik romských ghett. Hudebníci pořádali několik doprovodných koncertů, aby na novodobý problém vzniku chudinských lokalit upozornili. Celou akci hodnotí kladně, jak Janu Mišurcovi řekl jeden z členů skupiny Gulo čar Vladimír Dirda.

"Pro mě to bylo takové poznání, díky němuž teď vím, že víme strašně málo o tom problému. Lidi se vlastně doslechnou o těch problémech v televizi, v rádiech, v novinách a hlavně ty negativní věci, které nejlíp prezentují. Pro mně bylo hodně pozitivní to, že když jsme o tom mluvili, ti lidi naslouchali a zatleskali a bavili se s námi po koncertě o tom problému. A naopak - zůstalo v té kapele trošičku prostor, protože pracuji jako terénní pracovník a nejsem tam jediný. Z té kapely tam jsme tři. Takže pro nás už to zůstalo takovým mottem, že nějakým způsobem budeme pomáhat té myšlence jako kapela."

Získali jste cenu Anděl a teď jste údajně nominováni znovu. Jak je to s tou nominací?

"V těch nominacích je toho víc. Vy jsme nominováni na Óčku v jedné kategorii, potom asi budeme nominovaní v Andělu a včera jsem se dozvěděl, že jsme nominovaní v Rock and popu - tam jsme nominovaní ve třech kategoriích. Takže čekáme na únor, co se stane. Určitě budeme mít z toho radost. Ohodnotí se ta práce, kterou děláme, nejen finančně, ale i trochu pocitově a tak."

Na Vaše koncerty chodí převážně mladí lidé.

"Většina našich posluchačů je vlastně českých. Naše muzika není úplně tradiční, ale ukazují se tam Romové, kteří nás znají a mají nás rádi. A není to úplně publikum romské - máme 80 % českého publika."

V těch Vašich nových písničkách je hodně cítit pop a taková ta komerčnost. Není to na škodu?

"Ta první deska byla hodně o pocitech a životě. A kapela roste a prochází nějakým obdobím a nějakým vývojem a neustále do toho vlastně dává ten život. Takže my se nesnažíme nějak předvídat, ale my žijeme ten život teď a to co se teď ukazuje v muzice, tak to je realita, ten náš život, který tak cítíme. Jestli to bude komerčnější? Já si myslím, že komerce může být dobrá i špatná."

Vy jste se ze začátku vyhýbali romským festivalům. Teď už na ně chodíte. Co Vás k tomu vede? Nebo bude víc romských písniček?

"My máme trošku s romskými festivaly problém, protože když přijdeme na romský festival, tak to publikum tam je fakt strašně různorodé a většinou tam bývají ti starší a naše muzika pro ně není. Takže se bráníme těmto věcem. Pokud to není úplně oficiální, že ví, o co se jedná, že ví, co to je Gulo Čar a přijde na ně tolik lidí, tak to ne. Ale pokud to je nějaký festival, který někde začíná, tak se tomu snažíme pořád ještě vyhnout."

Kdo u Vás skládá texty a kdo je takovou hlavou kapely?

"Tak to je můj bratr, Pavel Dirda, který tvoří většinu muziky. Texty jsme doposud dělali nějak dohromady, ale na příští desku, kterou bychom už měli začít dělat, protože děláme nové věci tento rok, tak bychom chtěli určitě oslovit mladé romské textaře nebo básníky a chceme udělat větší výběr a vybrat nějaký textaře, kteří nám vytvoří texty pro naší muziku."

Kdy budou nejbližší koncerty?

"Teď úplně nejbližší konzert je teď 16. 2. v Brně - to hrajeme na Semilasu a je to dvojkoncert s Monkey Business. A pak už začínají festivaly, koncerty. A navíc ještě tento rok budeme určitě dělat něco s Dougem Wimbishem, protože dokončoval desku, na které s ním spolupracuje můj bratr. Bude to sólová deska a chtěl, aby ji kapela Gulo Čar provázela na evropském turné. Takže bonus pro kapelu, že se na to moc těšíme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
12.04.2014„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čarO Roma Vakeren
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 19. ledna je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale irinen ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Vítkovická nemocnice se musí omluvit Heleně Ferenčíkové za sterilizaci
Reportáž:  Jak funguje sociální práce s Romy ve Vsetíně
Reportáž:  Centrum pro romské matky a děti nedostane finance na svůj provoz
Zprávy: 
Reportáž:  Sdružení Sananim v terénu pracuje s drogově závislými
Reportáž:  Zdenka Fantlová o holocaustu
Reportáž:  Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghett

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz