Vyhledávání
7.7.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Problém chudinských romských lokalit
08-11-2006 - Jarmila Balážová

Již třetí týden čeří hladiny české politické scény vsetínský starosta a nový lidovecký senátor Jiří Čunek. Ze Vsetína odstěhoval již více než stovku Romů do okolních vesnic. V noci nechal přistavit autobus, kterým rodiny přestěhoval do polorozbořených baráků, které budou splácet.

Děti před domem složeným z obytných kontejnerů v lokalitě Poschla ve Vsetíně (Foto: ČTK) Na adresu Romů navíc používal často velmi nevybíravé výroky. Jeho vlastní strana, tedy KDU-ČSL, se od jeho výroků distancovala, ovšem jedním dechem ústy svého dočasného předsedy Jana Kasala prohlásila, že zodpovědnost je jen na panu Čunkovi, nikoliv na samotné straně a navíc, že je docela možné, že řešení pana starosty bylo pro daný čas a dané místo vhodné. Dokonce ani výjezdní zasedání senátorského lidoveckého klubu nepřineslo výraznější postoje. Petr Pithart, Karel Schwarzenberg a několik málo dalších senátorů zůstali osamoceni ve svém odmítavém postoji vůči Čunkově řešení věcí. Jiří Čunek přitom není jediným starostou, který sociálně slabé občany sestěhovává do určitých lokalit a některé z nich dokonce vystěhovává pryč z města. V Česku přitom existují více než tři stovky chudinských romských lokalit, které se ocitly na okraji společnosti. Podle odborných odhadů v nich žije až osmdesát tisíc lidí. Romů, kteří v takovýchto vyloučených čtvrtích a domech končívají, přibývá, rovněž se zvyšuje počet těchto oblastí. Vyplývá to z analýzy vyloučených romských komunit, kterou na zadání ministerstva práce a sociálních věcí provedla společnost sociologa Ivana Gabala. O těchto vyloučených komunitách, o tom, proč není přesné označení ghetto, o rizicích s odsouváním některých lidí na okraj společnosti a okraje měst a o hodnocení řešení jmenovaného pana starosty a senátora Jiřího Čunka budeme diskutovat v dnešním pořadu Studio STOP.

Sociálně vyloučené komunity, tak se nazývají skupiny lidí, které se dostávají do určitého typu izolace díky ekonomickému propadu, někdy neschopnosti, někde možná i neochotě platit nájem, získat zaměstnání, integrovat se do společnosti a tak dále. Takových skupin a míst, kde jsou tito lidé soustřeďováni v zjednodušeném výrazu ghetta, přibývá. Vědoma si je toho i vláda a jednotlivé resorty včetně ministerstva práce a sociálních věcí. I to bylo však překvapeno a zděšeno, když z analýzy společnosti sociologa Ivana Gabala, kterou si objednalo, vyplynulo, že takovýchto lokalit je v České republice více než tři sta, ačkoliv koncepce romské integrace, která patří k nejvýraznějším materiálům, týkajícím se této menšiny, před další takzvanou, zjednodušeně řešeno, ghettoizací varuje, ta rosta a roste. Přičinil se o to čerstvě i Jiří Čunek, vsetínský starosta, který se rozhodl neplatiče ze svého města odvézt. Našel jim domy a v noci je do nich autobusy odvezl. Problém je, že některé připomínají ruiny, Romové je budou muset splácet, přičemž z čeho není příliš jasné a hlavně - dotyční se tak dostali do ještě větší separace, než ve které byli před tím. Vsetín si možná oddychl, ale na jak dlouho? Kolik podobných starostů navíc podobně řeší tyto situace a kolik dalších jich přibude? Co by to pro Českou republiku mohlo znamenat v budoucnu? O tom budu diskutovat s mými dnešními hosty, ředitelem kanceláře a tajemníkem Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslawem Walkem. Dobrý večer.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Dobrý večer.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Děkuju, že jste přišel. A také vítám ve studiu Jana Snopka ze jmenované společnosti.

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Dobrý večer.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ano, dobrý večer. Jsem ráda, že přišel i pan Snopek z této společnosti. První dotaz bude směřovat na pana Walka. Kdy se v České republice vůbec začíná výrazněji hovořit o existenci ghett a sociálně vyloučených komunit? Kdy je jejich výskyt odrážen ve vládních materiálech a koncepcích?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já myslím, že takovým zásadním průlomem byla naše první zpráva o stavu romských komunit za rok 2004, kterou vláda přijala někdy v březnu 2005, kde jsme tomuto problému věnovali celou jednu kapitolu, analýze tohoto problému. Tehdy to byla ještě analýza ze všech možných dostupných informací a dat, které tady existovaly. Neměli jsme ty sociálně vyloučené lokality zmapovány po jednotlivých obcích a městech, ale spíš jsme se snažili najít důvody, proč vznikají, jak vznikají a co jejich vznik může znamenat do budoucna pro Českou republiku. Ta zpráva označuje tento problém za nejzávažnější sociální problém celé České republiky. Na toto navazovala koncepce, aktualizace koncepce romské integrace, která, myslím, poprvé více se začala věnovat té otázce sociálního vyloučení a jako stěžejní prioritu fungování vlády nebo činnosti vlády v této oblasti označila právě zamezení výskytu sociálně vyloučených lokalit v České republice.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Těch míst je více než tři sta podle té jedné analýzy, k níž se rozhodně dostaneme. Asi nevznikly za poslední dva roky od roku 2004 do roku 2006. Chápu, že v tom roce 2004 se to začalo jevit jako obrovský problém, protože těch míst začalo výrazným způsobem nabývat a především problémů s nimi spjatých. Kdy myslíte, že je takové to přelomové období, jestli se vůbec dá určit, kdy se začalo s tím, že se Romové, a ne vždycky to byli neplatiči, někdy také samozřejmě lidé, kteří žili v centrech těch měst, výhodných lokalitách, kdy se začala ta situace řešit tím způsobem, že byli z nejrůznějších důvodů odsouváni na okraje měst do určitých ulic nebo dokonce za města?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já myslím, že o tom může mluvit pan Snopek, ale ta analýza ukazuje, že v posledních deseti letech ten nárůst vzniku těch sociálně vyloučených lokalit byl teda větší v porovnání s tím časem před tím. Já si myslím, že Petr Víšek to velmi hezky popsal ve své studii, kde říká, že vlastně ta myšlenka vzniku holobytů byla takovým jakoby motorem pro vystěhovávání neplatičů nebo Romů do těch budov. Ty holobyty byly velmi často stavěny na okraji obcí a ti lidé byli sestěhováváni.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Záměrně jsem před tím použila termín ghetta a sociálně vyloučené komunity odděleně, ačkoliv novinářsky jednodušší, to musím přiznat, je termín první, také se více používá, i když není přesný. Pane Snopku, jaký, definujme to hned na začátku, existuje rozdíl mezi těmito dvěma pojmy v praxi a co je přesnější pro Českou republiku?

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Máte pravdu, že ten pojem není zcela přesný a zároveň, že je využíván v poslední době stále častěji, z čehož já osobně nemám příliš radost. Slovo ghetto sice bylo v České republice používáno již dříve, a to především v souvislosti s židovskou diasporou. V souvislosti s místy, kde žijí Romové, lze kořeny používání toho výrazu vysledovat spíše v odborné literatuře, analyzující životní podmínky afroamerických obyvatel velkých metropolí. Američtí sociologové ghetto definovali jako instituci, která má dvě vzájemně protikladné funkce. Za prvé, její mocensky silnější skupina odděluje, izoluje a kontroluje příslušníky stigmatizované populace. Za druhé ale zároveň pro ty, kteří se ocitli uvěznění vevnitř, to ghetto slouží jako integrující a do jisté míry ochranný prostředek. Z toho, co jsem řekl, je zřejmé, že mnohé ze sídelních formací, které obývají Romové v České republice, vykazují větší či menší podobnost s těmito aspekty, které jsou popisovány na příkladě afroamerických ghett. V žádném případě se ale nedá mluvit o všech místech, která obývají čeští Romové, jako o ghettech, a to hned z několika důvodů. Jednak...

Alexanr Bondy a Barbora Kondráčová v domě složeném z obytných kontejnerů (Foto: ČTK) Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Mě by spíš asi, jestli vám do toho mohu skočit, dobře, řekněme, že se můžeme shodnout na tom, že v případě České republiky, ve většině těch případů skutečně jde o sociálně vyloučené komunity, chudinská místa, chudinské lokality. Držme se toho. Z jakých důvodů se tam lidé nejčastěji dostávají? To je první otázka a druhá, co je tedy typické pro takové lokality, taková místa? Čím se vyznačují? Samozřejmě se můžete zapojit do té diskuse oba.

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Je třeba říci, že ty lokality, které jsou shrnuty pod ten pojem sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené lokality, protože naším zadáním bylo mapovat i ty lokality, které jsou sociálním vyloučením teprve ohroženy, tak tato množina je velice pestrá. Zahrnuje na jedné straně zchátralé venkovské statky, kde bydlí například třicet sociálně vyloučených obyvatel. Patří do ní také jednotlivé činžovní či panelové domy, které jsou zcela integrovány do okolní zástavby, ale můžou sem také patřit celé ulice nebo městské čtvrti. Ptala jste se, jakým způsobem se tam ti lidé dostávají. To je samozřejmě zase velice různé. Někteří lidé v těchto lokalitách žijí již po mnoho let, jiní se tam ocitli teprve v posledních letech, jak zaznělo na začátku pořadu. Jakým způsobem se tam dostali? Zase ty způsoby jsou různé, někteří se tam stěhují sami, protože v těchto lokalitách často, ale ne vždy bývají levnější náklady na bydlení vzhledem k tomu, že to většinou bývají méně kvalitní domy a domy, o které jinak není příliš velký zájem. Druhou možností je, že tam byli nuceně vystěhováni z předchozího bydliště, a to buďto samosprávou nebo soukromými majiteli těch domů.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já, pokud můžu, tak právě vaše analýza ukazuje, že v těch posledních letech většina těch lidí tam byla sestěhována, myslím, že třicet, čtyřicet procent podle té analýzy. Další věc je, že fakticky ti lidé se tam taky stěhují díky příbuzenským vztahům a velmi často, pokud jsou vystěhováni z jedné obce na jednom konci republiky, tak prostě nemají na výběr a jdou se prostě nastěhovat ke svým příbuzným na druhý konec té republiky, to taky funguje. Ale já myslím, že tady je zásadní přesně to, že se ukázalo, že většina těch lidí se tam dostala v posledních deseti letech tím sestěhováním. No, nejčastěji díky samosprávám, činnosti samospráv.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Ten nárůst je obrovský. Po zveřejnění této analýzy jste byl počtem, pane Walku, překvapen i vy. Do té doby sekretariát rady pro záležitosti romské komunity samozřejmě tušil o těch lokalitách, nevím nakolik tušil a věděl ta přesná čísla. To je otázka číslo jedna. A druhá, jestli vůbec má šanci při automnosti, autonomnosti samospráv stát prostřednictvím jednotlivých resortů a třeba i poradních orgánů, kterým je Rada vlády pro záležitosti romské komunity, mít vůbec aktuální přehled?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Tak my přesně z důvodu toho, že jsme neměli aktuální přehled, tak jsme iniciovali ten výzkum. To my jsme vlastně jako rada vlády požádali ministerstvo práce, zda by se našly prostředky na takový výzkum. Jak již jsem řekl, my jsme měli informace o tom, že takové lokality tedy existují, z té zprávy o stavu romských komunit za rok 2004 se to ukazuje, ale přesné počty nebo alespoň nějaké počty lidí, kteří tam v tom žijí nebo počty vůbec těch lokalit jsme neměli. Já se obávám, že není ani možné, aby rada nebo možná i nějaké ministerstvo takové počty měly, protože samosprávy jsou autonomní, jsou autonomní v tomto ohledu a nemusí hlásit vznik nebo existenci takových lokalit žádnému, žádné instituci. Tudíž si myslím a jsem přesvědčen, že jedinou formou, jak to můžeme zjistit, je přesně forma těchto výzkumů. A jsem přesvědčený, že my bychom měli takové výzkumy pravidelně opakovat.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Na druhé straně vy jste ti, kdo navrhují nejrůznější koncepce, připravují různé vládní materiály. Jak přesné mohou být, když ten aktuální současný stav se tak rychle mění v těch jednotlivých lokalitách?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Jedna věc je připravovat koncepci pro vládu. Tam nám stačí ponětí o tom, že takové lokality tady existují, že to je největší sociální problém v České republice a že je nutný řešit. A ty řešení na té systémové úrovni nám jsou známy. Je to změna sociálních dávek nebo systému rozdělování sociálních dávek, systémové změny v oblasti školství, ale také systémové změny v oblasti bytové politiky a vznik konceptu sociálního bydlení a jeho implementace. Druhá věc je už ty konkrétní koncepce nebo ty konkrétní strategie na té lokální úrovni. Tam si myslím, že rada nemá kapacitu na to vytvářet konkrétní strategie pro lokální úrovně. Nicméně takové strategie jsou velmi nutné. Tam nejde o to, aby obec měla terénního sociálního pracovníka nebo aby zaměstnávala dva Romy na VPP, ale aby měla komplexní strategii řešení toho problému. A takovou, my se snažíme o vytvoření subjektů nebo agentury, který by byl, která by byla financována z evropských strukturálních fondů, která by takovou úlohu, takovou pomoc obcím nabízela. Vytvořit komplexní strategii pro obce, jak tento problém řešit a díky financím z evropských fondů pak takové řešení financovat.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Otázkou zůstává, jestli poradní orgány, kterými je, opakuji, rada pro záležitosti romské komunity, mohou být v tuto alarmující situaci, v této alarmující době, pokud je to alarmující doba, skutečně těmi, kdo razantním způsobem mohou něco udělat?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Razantním způsobem může něco udělat pouze vláda. Tam jako jedním ze zásadních závěrů té analýzy je, že nám tady chybí politická vůle, politická vůle jak na národní, tak na té samosprávné úrovni. Pokud tu politickou vůli nebudeme mít, tak může tady existovat X rad, X poradních orgánů, ale nic nezmůžou. Pokud se vláda rozhodne, že je to alarmující problém a je s ním něco důležité dělat, přijme ty systémové změny a já si velmi dobře uvědomuji, že ty systémové změny se nedotknou pouze Romů a otázky řešení integrace romských komunit, ale dotknou se celé české společnosti, takže je velmi těžké ty systémové změny anebo nelehké ty systémové změny přijmout. Nicméně, přijme takové systémové změny a bude motivovat samosprávy k řešení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Otázkou zůstává, nakolik v současné politické situaci, kdy stojíme před sestavením vlády, je zrovna tenhle problém klíčový, bohužel. A kdy bude. Vraťme se k případu vsetínského starosty a senátora Jiřího Čunka. Zcela záměrně, abychom demonstrovali, jak je možné na příkladě jedné lokality, která rozhodně není výjimečnou, protože pan senátor Čunek není jediným politikem, který takto zachází se svými občany, byť problematickými, můžeme demonstrovat, kam až ta situace může vést. Z vybydleného domu v centru města, připomeňme, do kterého některé romské občany nastěhoval sám pan starosta, začal je tam sestěhovávat již v roce 98. Nyní velmi aktuálně přestěhoval část Romů do bytů sestavených z části kontejnerů. Toto provizorní řešení, na které si místní Romové ale příliš nestěžují, ti místní, neboť si polepšili dle slov mnohých z nich i pana starosty. Více než stovku Romů ale pan Čunek vystěhoval ze Vsetína do jiných lokalit, večer, autobusem, jak jsme již říkali. Cenu mnohdy nadsazenou domů, které jsou v dezolátním stavu, budou městu ti daní romští občané splácet. Z čeho, o tom už nikdo neuvažuje. Ukáže se časem asi, že jde také o místa hůře dostupná pro jejich školou povinné, stejně jako o závadnost těch prostor. Tento postup a některé výroky pana Čunka vedly k demonstraci před úřadem vlády 25. října. Tu organizovali mladí lidé, většinou romští vysokoškoláci. Jedním z nich byl i David Tyšer z Plzně, studující v Praze filozofickou fakultu. Já vám nyní nabídnu rozhovor s ním, ve kterém mi odpovídal na důvody demonstrace.

/ukázka/

David TYŠER, romský vysokoškolák Především jsme demonstrovali proto, že se nám nelíbilo jednání pana Čunka. Nelíbilo se nám to, jakým způsobem vyřešil romskou otázku a hlavně to bydlení. Nelíbilo se nám, že rozdělil Romy do dvou polovin, tu jednu, kterou nazval lepší, přesunul do kontejnerů, tu druhou, kterou nazval horší, přesunul do zřícenin, kde se vůbec nedá bydlet. To se mi zdá nepřípustný.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Co si o jednání a výrocích pana starosty včetně reportáže televize Nova ve středu vůbec myslíte?

Jiří Čunek (Foto: http://cunek.kdu.cz) David TYŠER, romský vysokoškolák Že to už je naprostý vrchol, to, co si pan Čunek dovoluje, protože konkrétně v tom pořadu, o kterým jste teďka mluvila, tak tam nazval Romy vředy. To se mi zdá jako naprostý vrchol. A obávám se toho, co si ještě pan Čunek bude moct dovolit.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vy pocházíte z Plzně. Jaká je situace v Plzni s bydlením a sociálně vyloučenými komunitami?

David TYŠER, romský vysokoškolák
Tam je těchto lokalit také dost na Plzeň. A já jsem jednou takhle říkal, že se obávám toho, že se starosta třeba městské části Plzeň 3 bude inspirovat panem Čunkem a já jednou budu bydlet v kontejneru.

/konec ukázky/

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Říká David Tyšer. Otevřeným dopisem a čerstvě také trestním oznámením na aktivity a výroky pana starosty a senátora Čunka reagoval scénárista, publicista a režisér Břetislav Rychlík.

/ukázka/

Břetislav RYCHLÍK, scénárista, publicista, režisér
Já myslím, že to jsou dvě věci. Jednak jsou to jeho činy, která já považuju jako do budoucna za řešení krátkozraké, nebezpečné pro celou společnost. Je to slepá cesta. Myslím si, že to dokonce hraničí s vydíráním a útiskem těch lidí, to, co provedl kromě toho druhotného, to znamená vytváření ghett, segregace jedné etnické skupiny. No a pak samozřejmě jaksi tou pseudotřešinkou na tom dortě pana senátora je ten jeho výrok o Romech jako o vředu, který je třeba vyříznout. A tam, myslím, to překročilo všechny hranice, které bych já byl ochotný vůbec snášet, protože si myslím, že to je výrok, který tady ještě v české společnosti z úst takto vysoce postaveného demokratického politika z demokratické strany, nikoliv ze strany extremistické, čili v zásadě člověka z elity odpovědné za rozhodování o tomto státě, tak takový výrok tady ještě nezazněl.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Co si myslíte o prozatímním postoji politiků, kteří dokud nevznikl ten nátlak médií a některých intelektuálních špiček, tak se vlastně tvářili, jako by se nic nedělo a nijak se nevyjadřovali?

Břetislav RYCHLÍK, scénárista, publicista, režisér
Podívejte se, česká společnost má před sebou jeden velký problém. Ten problém je vyvrcholením cesty, která se dá pojmenovat tak, že to prostě je selhání elit, které patnáct let neřešily to, co se tady děje s Romy v prvé řadě a vůbec jaksi s nějakým problémem, který sem nespadl z čistého nebe. Je to naprosto samozřejmě pro politiky nevýhodné, nepopulární, výsledky nejenom pana starosty ze Vsetína, ale i starosty Víchy z Bohumína svědčí o tom, že je to šance, jak získávat body a hlasy v politice, ale není to samozřejmě cesta. A ty elity politické a intelektuální samozřejmě selhávají proto, protože je to cosi nesmírně nepříjemného. Ty útoky, kterým budou vystaveni v okamžiku, kdy se zastanou Romů, tak samozřejmě jsou nebývalé. Já sám už od rána zaregistrovávám věci dost nechutné včetně výroku pana starosty, že jsem blábolivý humanista, ale to je spíš žert a možná nedostatek slovní zásoby, protože proti sobě možná stojí humanismus a rasismus v tuhle chvíli. Ale ty elity se k tomu bojí přihlásit, protože české elity jsou elity, které selhávají tradičně. A já si myslím, že /nesrozumitelné/ nutný prostě vzít na sebe odpovědnost a veřejně s tím problémem něco začít dělat. Pozor, já současně říkám, že to je problém nesmírně vážný, ale že se může celé společnosti vymstít a vymknout se z rukou a nástup tohohle typu populismu, jako reprezentuje pan starosta Čunek, je nesmírně nebezpečný.

/konec ukázky/

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Říká Břetislav Rychlík. Zůstaňme, prosím, ještě na chvíli u nejvypjatější atmosféry, alespoň z hlediska ohlasů v médiích na tuto kauzu. Šlo o ten minulý týden velmi výrazným způsobem. Bohužel poslanci i senátoři této strany, ačkoliv demonstrovali jistou periodu toho minulého týdne snahu prostřednictvím některých svých členů se od toho činu výrazně distancovat, především od výroků, dokonce se hovořilo o tom, že by pan senátor měl být vyloučen ze strany, nebo nějak sankcionován. K tomu ničemu nedošlo. My jsme minulý týden hovořili s Petrem Pithartem.

/ukázka/

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jednání a výroky vašeho stranického kolegy Jiřího Čunka v souvislosti s vystěhováním Romů vyvolávají zejména v posledních dnech ostrou kritiku. Dochází k ní ale i uvnitř KDU-ČSL?

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
Tak my jsme se s panem senátorem setkali poprvé předevčírem, senátoři a vedla se tam velmi krátká, ale mimořádně ostrá výměna názorů. A chystáme se, alespoň tedy někteří z nás, já jsem se všemi nemluvil, k důkladnému jednání v pondělí, kdy bude mít senátorský klub výjezdní zasedání, takže na to budeme mít čas. A já předem ohlašuji, že budu usilovat o to, aby senátorský klub našel způsob jak se od činů i slov pana senátora Čunka distancovat.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Jak vy osobně vnímáte kroky, chápu, že negativně, ale chtěla bych konkrétnější vyjádření, pana senátora a starosty včetně jeho výroků?

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
To, co dělá, je naprosto krátkozraké a právě v tomto smyslu populistické, to znamená, zdánlivě řeší problém, ve skutečnosti ho odsouvá, ale nejen odsouvá, ten problém samozřejmě bude narůstat, protože jakmile budeme posilovat to vylučování, a teď ... sociálně slabých, a teď samozřejmě nemluvím jenom o Romech, ale všichni ví, že mluvím převážně o Romech, tak se samozřejmě ty hradby mezi společností a jimi budou zvyšovat a ty lidé a hlavně jejich děti, a na ty já myslím, budou mít stále menší a menší šanci začlenit se do naší společnosti. Protože to, co se stalo ve Vsetíně, to zřejmě možná pro celý život té mládeže tamější prostě znemožnilo najít mezi nimi alespoň těch několik, kteří by byli s to absolvovat, dejme tomu, jenom základní školu. Ale byli by prostě jedni z nás. Takto v tom sociálním vyloučení a takhle ještě fyzicky vzdáleni, do pohraničí, tu možnost podle mého názoru definitivně ztrácejí. Takže, problém se prostě odsouvá, aby narůstal někde jinde. A jestli je nějaká definice populismu, tak je to tohle.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pan Čunek se ovšem i při tom zdánlivém řešení, nebo přesouvání problémů dopouští výroků jako například včera v reportáži televize Nova, kdy mluvil o části Romů jako o vředu. Je to přípustné z pozice politika?

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
To jsou tak strašné výroky, že by člověk řekl, že to je vlastně na to, aby odstoupil z veřejného života vůbec.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vy jste členem vedení, blíží se sjezd strany. Přiblížil jste našim posluchačům také záměr některých senátorů, v pondělí budete jednat s panem Čunkem. Nepoškozuje KDU-ČSL jednání pana Čunky? Některé hlasy skutečně...

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
To víte, že poškozuje.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Některé hlasy skutečně volají po jeho vyloučení ze strany. Co si o tom myslíte vy osobně?

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
Já samozřejmě budu pro to, aby měl možnost se obhájit. Musím počítat s tím, že uvede nějaké argumenty, ale nedovedu si je v tuto chvíli představit. A už ty pouhé výroky jsou prostě tak skandální, že takovéto řešení vůbec já nevylučuji.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Vraťme se ještě obecně k té ghettoizaci, protože pan starosta Čunek je jenom jedním ze starostů, kteří takto odsouvají sociálně nepřizpůsobivé do jiných obcí a způsobují tím problém jinde, neřeší ho. Ghettoizace je značný problém, který u nás graduje zejména v posledních letech. Jak ji ale řešit? A postačí na to řešení dosavadní pozornost vlády a patřičných orgánů?

Petr PITHART, senátor /KDU-ČSL/
No, tady vnímáme všichni stále se zvětšující propast mezi v zásadě rozumnými, správnými koncepcemi na centrální úrovni a mezi tím, co se děje v některých obcích a městech. A to není jednoduché. Víte, že vláda, ani parlament například nemůže obcím nic nařídit. Může akorát vytvořit pravidla, která by měla být asi přesnější a přísnější, ale v jednotlivých případech prostě nemůže zasahovat. Samospráva i té nejmenší obce je zcela suverénní. Ale ten rozpor je viditelný, bije do očí a prostě chce to, aby vláda už, aby tady byla, aby vláda prostě jednala, aby přišla možná s nějakými, jak říkám, přesnějšími pravidly. Zasahovat do toho nemůže. To je na celém tom případu vlastně nejsmutnější, že pan senátor Čunek byl za své činy odměněn hlasy voličů. Buďme realisté a věřme, že celá řada lidí ten jeho postup schvaluje.

/konec ukázky/

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
To byl Petr Pithart a především to, o čem jsme hovořili, bylo řečeno minulý pátek. Bohužel ani po včerejším výjezdním zasedání toho senátorského lidoveckého klubu se nic nezměnilo. Petr Pithart společně s dalšími jsou v menšině těch, kteří jednání odsuzují. Pan Čunek svoje jednání obhájil. Bohužel se odmítá sám vyjadřovat v případech, že nejde o živé vysílání, proto můžeme odkazovat pouze na jeho skálopevnost a přesvědčení, že on problém řeší a stojí si za ním. Přineslo mu to konec konců dost politických bodů. KDU-ČSL si v současné době asi nemůže dovolit další politickou krizi a riskování ztráty voličské popularity a přízně. Ostatní se obávají, aby ostatní starostové nenásledovali. A teď bude řada otázek, které budou právě o tom hovořit. Pan starosta Čunek si totiž kromě jiného na to slavnostní otevření těch kontejnerových domů, vlastně bytů, pozval padesát starostů jiných měst, což může evokovat to, že jej budou následovat. Co si obecně vlastně my, vy o těch jednotlivých postojích a jednáních a výrocích pana Čunka myslíte? Já jenom připomenu našim posluchačům, že právě ta vsetínská lokalita, o níž se hovořilo, byla také součástí výzkumu, analýzy a že pan Snopek se k tomu také jistě vyjádří. Ale teď má slovo pan Walek.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
No, já bych chtěl říci, že jak zaznělo již v tom příspěvku, že to je vrchol, ono takových vrcholů tady jsme zaznamenali v historii již více a paradoxně vždycky před komunálními nebo parlamentními volbami ty vrcholy gradují. Pamatujeme si bohumínskou kauzu zpřed roku, před pár lety to byla otázka Slaného. Takže, takových kauz jsme měli a určitě budeme mít v České republice ještě mnoho. Mě přesně na tom nejvíce trápí to, že pan starosta si pozval padesát jiných starostů z celé České republiky, aby jim ukázal způsob, a teď v uvozovkách, řešení problémů a zase v uvozovkách nepřizpůsobivých občanů a za podpory, za podpory Státního fondu rozvoje bydlení. A moje obava je ta, že v současné době, kdy máme nové lidi na radnicích, kteří se budou snažit tuto situaci nějakým způsobem řešit, tak mají jasný návod, popsaný velmi dobře a který ukáže, že lidé za tento návod politiky podporují. Proto já pevně věřím, že se nám možná díky této kauze podaří nastartovat nějakou diskusi i na fóru Rady vlády pro záležitosti romské komunity, kde bychom měli razantně změnit jednak dotační politiku státu jak v oblasti bydlení, tak sociálních služeb, tak i v oblasti jiných preventivních programů, které by ty obce nastartovaly, motivovaly k jinému jednání než ke kontejnerové výstavbě za městem. A dále věřím a doufám, že se nám podaří ukázat alternativu k takovému jednání starosty Vsetína, že neexistuje pouze jedna možnost, což je kontejnerová výstavba, ale že tady máme příklady jiné, které z dlouhodobého hlediska jsou lepší a pro ty občany určitě méně stresující.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
My tady odsuzujeme společně zatím to jednání a to řešení, ale byly na místě jiné řešení, bylo to vůbec možné? Jak se jevila, pane Snopku, vašim pracovníkům, kteří přímo na místě prováděli tu analýzu, ta situace tam?

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Tak já musím na úvod říct, že nemůžu nesouhlasit s tím, co tady říkal pan Rychlík, pan Pithart a také tady přítomný pan Walek. Skutečně se nejedná o řešení, ale o odsouvání toho problému, které s sebou ponese eskalaci toho problému a myslím, že to daňové poplatníky do budoucna, to skutečné řešení bude stát mnohem více, než kolik by je to stálo dneska. Co se týče těch alternativních řešení, vím, že na stole byly nějaké jiné návrhy. Přesně nevím, v čem spočívaly, nicméně vím, že se o tom poměrně horečně jednalo, že se účastnili i zástupci krajského úřadu těchto jednání a do poslední řady nebylo jisté, jestli pan starosta Čunek, dnes už senátor, sáhne k tomuto radikálnímu řešení nebo aspoň, že v něm, k němu sáhne v tak velké míře. Nakonec tak udělal a mně nezbývá než vyjádřit obavy, že ho nebudou, jak už řekl pan Walek, následovat další starostové.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
V rámci objektivity je nutné říct, vy už jste to také řekl, pane Walku, hovořili jsme o tom, že pan senátor Čunek není jediný. V podstatě, kdybychom šli napříč politickými stranami, tak bychom našli ve vedení těch stran nebo v budoucím vedení těch stran takové výrazné politiky, kteří ve svých městech bohužel udělali něco velmi podobného, jenom to tak nemedializovali a možná nepoužívali tak silné výroky, tudíž se o tom tolik nehovoří. V současné době více než tři sta chudinských míst, přibývají, ta situace se týká asi osmdesáti tisíc lidí. Proč je vlastně tak nebezpečné a mělo by běžného občana znepokojovat takovéto místo? Jaká rizika a problémy jsou s tím spjata? A mohou být jednak pro tu komunitu samotnou i z hlediska života těch dalších generací, ale i pro většinovou populaci? Kdo bude první? Pan Walek.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já jsem si jistý, že pan Snopek to vysvětlí, vysvětlí akademicky a odborně. Já bych jenom tady možná názorně to prezentoval na případu Madridu, kde v sedmdesátých letech vznikly kolem Madridu přesně takové chudinské čtvrti, slamy a ty po nějaké době úplně otočily celý Madrid tak, že lidé z města se obávali vyjet za město právě kvůli tomu, že se tam rozrůstala kriminalita, patologické jevy, prostě to bylo nebezpečné. A právě ti občané tohoto města následně přinutili politiky, aby nějakou formou tyto slamy zmizely z mapy Španělska. A my jsme, já se obávám, že u nás není zbytí, ale budeme si muset počkat na to, až naše města obklopí takové slamy a teprve poté lokální politici začnou chápat, že budování kontejnerových kolonií za městem není řešení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Pan Snopek.

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Já tady musím říct, že takováto představa je poněkud chmurná, doufám, že se toho nedočkáme. K těm rizikům, které jsou spojeny s rozrůstáním těch lokalit, lze říci především to, že je to riziko převážně pro novou generaci, pro děti, které v těchto lokalitách vyrůstají, které samozřejmě za nic nemohou, jejichž rodiny často do těch lokalit jsou odsouvány plošně bez ohledu na to, jestli jejich rodiče patřili mezi takzvané neplatiče, anebo zda řádně platili ten nájem. Myslím si, že to, že budou tito lidé dále více a více segregováni, bude přispívat jenom k rozšiřování té propasti, která již dnes existuje mezi těmito dvěmi skupinami obyvatelstva a netřeba říkat, že toto vylučování, které bude snižovat životní šance těch lidí a té nové generace, že může také mimo jiné projevit určitým nárůstem kriminality v budoucnu, aniž bych tím chtěl nějak strašit. Ale jestliže ti lidé nebudou mít dostatek prostředků na uspokojení svých životních potřeb, a to z různých důvodů, tak můžou sahat i k takovýmto alternativním prostředkům.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já si myslím, že pan senátor Pithart to velmi hezky pojal, když řekl, že vlastně pan senátor Čunek těm lidem odebral šanci, že on všechny ty lidi hodil do jednoho pytle a rázem je vyhodil z toho města, ať už kousek za město nebo pár set kilometrů za město. A tím vlastně jako by nepodal ruku těm, kteří si to zaslouží, protože my taky nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Jsou ti, kteří se snaží, jsou ti, kteří se nesnaží. A podle mě je právě chybou to, že se nepodává ruce těm, kteří se snaží, kteří jsou následně z toho frustrovaní a pak si řeknou, tak proč bych se snažil, když stejně mě za to město odsunou.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
My se teď bavíme o těch věcech odděleně, ony samozřejmě jdou ruku v ruce se šancí toho konkrétního regionu poskytnout nějaké zaměstnání těm lidem, zvážit další možnosti, které samozřejmě s tím souvisí. Ještě se vraťme k těm chudinským městům. Hovořili jsme o tom, že tam hrozí riziko nějaké zvýšené kriminality, to, že ti lidé nebudou mít motivaci dostat se z toho ghetta nebo chudinského prostředí někde zpátky, že ta situace a pozice je zhoršená pro jejich děti. Jakým způsobem se to může dotknout třeba nějakých hygienických návyků? Hrozí epidemie? V některých případech mohou? Zjistili jste něco podobného?

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
No, přímo touto otázkou, musím říct, že jsme se nezabývali. Nicméně, stav těch jednotlivých lokalit je velice rozdílný a jsou i takové lokality, kde není vůbec k dispozici pitná voda, je-li tam k dispozici pitná voda, není teplá voda, jsou tam suché záchody, pouze mimo ty domy, některé domy, a to je poměrně časté, trpí plísněmi a vlhkostí zdí. To znamená, že toto prostředí rozhodně nepřispívá ke zdraví obyvatel, kteří tam žijí a toto, myslím, také potvrdily nějaké již dřívější studie.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Já se na to ptám a ptám se, hned vám dám slovo, pane Walku, ptám se na to právě i v souvislosti s podobnými lokalitami, které existují v jiných státech a kde právě k hromadění těchto problémů, souvisejících i s těmi epidemiemi, dochází.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já jsem jenom chtěl říci, že epidemie žloutenky se pravidelně vyskytovaly v těchto lokalitách, myslím v létě minulého roku to bylo v Karviné a pak, myslím, někde na severu Čech. Samozřejmě tady nemůžeme mluvit, co se týče té kontejnerové výstavby, o nějakých hygienických problémech, protože ta výstavba musí splňovat nějaké ty stavební a technické standardy. Nicméně já dobře vím z těch informací z Jesenicka, že některé ty domy, které byly pro ty rodiny zakoupeny, tu teplou vodu například nemají.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Kdyby teď byla šance mít nějaký podrobnější výzkum, vyjet přímo na ty místa, pomohlo by to? Protože tahle analýza zřejmě skutečně ukázala na závažnost některých těch míst, alespoň pro lidi, kteří se tou tematikou zabývají a něco o ní vědí.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Dle mého názoru takový výzkum je potřebný, ale to už si musí každá lokalita nebo každá obec či město zafinancovat sama. Respektive já si myslím, že v případě, že město se rozhodne, aby něco s touto problematikou udělalo, tak zásadní je mít nejdřív dobře zmapovanou nebo zanalyzovanou tu situaci. Ta naše analýza, kterou, kterou dělal Gabal and Consulting, má posloužit jako takový obraz celé České republiky, nemůže sloužit jako konkrétní analýza jednotlivých lokalit, ačkoliv tam máme tu mapu. Nicméně v současné době udělat podrobnou analýzu těch lokalit by podle mě nemuselo být až tak přínosné, protože ta situace v těch lokalitách se mění z měsíce na měsíc. Takže, my v současné době, kdybychom dali nějaké finanční prostředky zase na ještě detailnější analýzu, tak za pár měsíců se může ukázat, že již ta analýza nebo minimálně v některých případech není aktuální. Nakonec Vsetín to ukazuje, protože v analýze, kterou si udělalo ještě /nesrozumitelné/, kde jsou v současné době ty kontejnerové buňky, jak je vedena jako lokalita s holobyty, kdežto po několika měsících už ta situace je samozřejmě jiná. Nicméně stálo by za úvahu udělat analýzu nálad české společnosti, jak, pro jaké řešení vlastně česká společnost, ať už lokální či celonárodní, by hlasovala. Zda řešení typu Vsetín je to, co si naše česká společnost přeje, odsuňme teda ty v uvozovkách nepřizpůsobivé za města, možná za kraje a toto je řešení. Nebo z dlouhodobějšího hlediska, zda ta česká společnost spíše pléduje pro dlouhodobější řešení.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
To je, myslím, něco, o čem uvažuje i vaše společnost. Je to tak, pane Snopku?

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Ano, je to tak. Já si myslím, že takovéto šetření je velice potřebné. Samozřejmě z tohoto vzejdou informace takového charakteru, jestli je potřeba vyvíjet nějaké aktivity, aby občané byli lépe informováni o této problematice, aby se nenechali jednoduše přesvědčit těmi populistickými programy tak, jako se stalo ve Vsetíně.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Budete v závislosti na tom, co se stalo právě teď na příkladě toho Vsetína, ale samozřejmě i jiných míst, uvažovat v rámci různých žádostí a grantů směrem k Evropské unii, vy jste hovořil o té připravované agentuře, právě i o této části, která by byla součástí toho?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Určitě. Ten závěr je takový, že ty výzkumy či analýzy by měly být spíše lokálního charakteru a ta agentura, jak jsem řekl, nebo subjekt, jakkoliv to nazveme, by měl fungovat na lokální úrovni, měl by zahájit svoji činnost právě tou analýzou či výzkumem, následně hledat řešení, následně ty řešení financovat. Ono to vypadá velmi jednoduše, nicméně všechno závisí na lokální politické vůli, ad A, ad B, partnerství těch jednotlivých institucí. To jsou dvě nejtěžší věci. A finance bychom přitáhnout už v této chvíli uměli. Nejtěžší je přitáhnout ty lidi ke společnému stolu a k společné dohodě, jak takové řešení se má dělat a jak má vypadat.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
To řešení samozřejmě dlouhodobě komplikující se situace nějak vyvíjející nebude asi ze dne na den. Nikdo nedokáže opravdu udělat něco velmi rychle. Dokážete odhadnout na základě třeba i zahraničních zkušeností, protože to je věc, na kterou se velmi často ten běžný občan ptá a srovnává s tím nabízeným krátkodobým řešením těch svých politiků, nějaký horizont, ve kterém by se ta situace, pakliže by byla politická vůle, dala zvládnout? Samozřejmě jsem si vědoma toho, že se to zase liší v rámci těch podmínek těch jednotlivých lokalit, případné ochoty a tak dále.

Jan SNOPEK, Gabal Analysis and Consulting
Já osobně musím říct, že si myslím, že ta cesta k integraci bude hodně dlouhá a že bude trnitá. Rozhodně bude...

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Mluvme teď jenom o minimalizaci, a to samozřejmě tam spadá ta integrace, ale spadá do ní spousty dalších záležitostí a jednotlivých oblastí, týkající se školství a tak dále. Ale pakliže jde o vysvětlení těch rozdílů mezi krátkodobým a dlouhodobým řešením, mezi tím efektivním a populistickým a minimalizací těch ghett.

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Já myslím, že analýza to tak trošku ukázala taky, že tam ten návrh existuje takový, vemte pět lokalit, pět míst, které budou mít chuť něco s tím dělat a v horizontu dvaceti let, když se intenzivně na tom komplexním řešení bude pracovat, by měly být z toho výsledky. Já mám konkrétní případ ze Španělska, město Avilés, velmi podobné tomu vsetínskému, se rozhodlo udělat jiné řešení a ne řešení kontejnerové výstavby za městem, ale nákupu bytů ve městě a jim to trvalo dvacet let. A v současné době vlastně poslední dvě rodiny čekají na byt.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Dvaceti měst, čili ti Romové žili mezi většinovým obyvatelstvem, nebyly to žádné separované...

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Ne, ne, ne. To je přesně to, co se snažíme tvrdit, že možná ano, ty buňky jsou kvalitativně lepším bydlením než pavlačový dům pro ty lidi. Nicméně problémem je, že toto neřeší, toto neřeší tu jejich situaci. Pořád jsou pohromadě, pořád se jim nedává jakákoliv šance se dostat z té situace. Právě v tom Španělsku se rozhodli jít jinou cestou. Ty rodiny, těm rodinám dát klasické byty, jako má majorita, nedat je všechny pohromadě, ale rozstěhovat je po celém městě.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Kdy vůbec začalo Španělsko s touhle velmi aktivní koncepcí a způsobem řešení těch otázek, které oni mají spjatu, spjaté nejenom s romskou komunitou, ale i s ostatními minoritami?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
Dle mých informací Avilés bylo jedno z prvních a to začalo s tím programem v roce 89, Španělsko více méně v polovině devadesátých let, více měst se rozhodlo přesně jakoby jít tímto směrem. Takže, já si myslím, že přesně to je horizont těch dvaceti let a oni v této chvíli mají nějaké výsledky už.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Má Česká republika takové pozitivní modely, které by se daly použít a možná aplikovat na naše podmínky i v jiných státech?

Czeslaw WALEK, ředitel kanceláře a tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity
No, některé místa nebo v některých místech se ty města snaží řešit tu situaci jiným způsobem než sestěhováváním. Já můžu dát příklad Prostějova a stěhování kolonie svaté Anny, ačkoliv je to částečně kontroverzní případ. Myslím si, že přesně některé charakteristické rysy toho dobrého příkladu to má. Dále můžeme vzít příklad vesničky Soužití či příklad domů v Brně na /nesrozumitelné/ anebo v Bratislavské. Nicméně, já musím upřímně říci, že takový dobrý příklad dobré praxe v České republice ještě neexistuje.

Jarmila BALÁŽOVÁ, moderátorka
Možná se ho dočkáme za nějakou dobu. Děkuju vám oběma, že jste si udělali čas a přišli jste diskutovat o této tematice do pořadu Studia STOP Českého rozhlasu 6. Mými hosty dnes byl Jan Snopek a Czeslaw Walek. Takže, ještě jednou vám oběma děkuji za váš čas.

Ze studia se loučí, hezký zbytek toho dnešního večera přeje, milí posluchači, Jarmila Balážová.

Český rozhlas 6, pořad: Studio STOP - Po - Pá: 22:10

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je MEDIASEARCH. Texty neprocházejí korekturou.



Související články
DatumNadpisRubrika
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
18.09.2011Segregace romské komunity ve VsetíněZprávy ze života Romů
04.06.2011Současná situace vsetínských RomůO Roma Vakeren
19.10.2010Jiří Čunek, senátorZprávy ze života Romů
13.10.2010Vystěhovaní Romové ze Vsetína se budou znovu domáhat odškodnéhoZprávy ze života Romů
05.06.2009Výstava fotografií Romové ze VsetínaO Roma Vakeren
26.02.2009Jiří Čunek má vlastní řešení pro litvínovský JanovZprávy ze života Romů
08.10.2008Romská koncepce vicepremiéra ČunkaZprávy ze života Romů
17.09.2008"Nová" studie o Romech, verze ČunekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
29.05.19  Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů
17.03.19  Věra Bílá plánovala velký návrat
01.08.17  Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září
09.11.16  V Žatci uctili památku mrtvého Roma
07.11.16  Vláda chce posudek na cenu pozemků pod vepřínem v Letech
11.10.16  Tajemství romského šperku odhalí výstava v brněnském muzeu
13.09.16  Stovky Romů z celé země se chystají na pouť na Svatý Kopeček
06.09.16  Babiš v Letech uctil památku romských obětí bývalého tábora
05.09.16  Vláda preferuje odkoupení vepřína v Letech na Písecku
13.08.16  V Živé knihovně si dnes mohou lidé povídat se zástupci menšin
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz