Vyhledávání
23.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo teatros Brnate, savo bajinel romane paramisa. Pheneha tumenge palo projektos Rozlety, savo sikavel le Romen, kaj pes te dochuden pro maškarutne školi. Tiž vakereha pale romaňi čhib.

Úvodem vám řekneme o festivalu divadla Líšeň, kde se představila romská paramisa a také o projektu Rozlety obecně prospěšné společnosti Nová škola. Připravili jsme pro vás rovněž informace o mezinárodní lingvistické konferenci o romštině.

Vakeraha tiž jekhe romeha, so bariľa avri pro Slovenslo bijal peskeri daj the dad. Dodžanena tumen tiž, sar dživen o Roma Brnate. Amaro šuňiben zaphandaha vičindoneha pre jek akcia.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme Matěje Mikera ze Slovenska, který chce pomáhat dětem v dětských domovech, přiblížíme vám život Romů v Brně a pozveme vás na multikulturní akci.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projekt
O tomto víkendu (22. 9. - 24. 9) v Brně vrcholí osmý ročník Festivalu divadla Líšeň. Jeho zvláštností je, že ho zahajoval česko-romský projekt, inscenace pohádky Paramisa - Chytrý hloupý Rom. Jak zjistila Zuzana Kopuletá, v divadle Líšeň je spolupráce s Romy už tradicí. Více prozradila režisérka a principálka Pavla Dombrovská.

Paramisa - Chytrý hloupý Rom Divadlo Líšeň se už dříve zaměřilo na spolupráci s Romy, co k tomu vedlo a jak se to promítlo na letošním festivalu?

"S Romy jsme začali spolupracovat už před dvěma lety a na základě té spolupráce vznikla představení Paramisa - Chytrý hloupý Rom a Schovejte si slepice. V podstatě se toto představení z toho předchozího nějak vyvinulo, protože je to vlastně průvod, který jsme dělali kvůli Paramisa - Chytrý hloupý Rom, a ten průvod na sebe začal nabalovat další příběhy, zjistili jsme, že se můžeme zastavit a začít si s lidmi povídat nebo přidat další krátké romské příběhy. Vyvinula se z toho další regulérní inscenace, taková poloimprovizovaná, záleží na místě, kde ji uvádíme."

Odkud ta iniciativa vyšla? Zaujaly Vás romské pohádky a Vy jste oslovila Romy nebo spolupráce přišla ještě jiným způsobem?

Paramisa - Chytrý hloupý Rom "Takovým popudem byly příběhy, které zaznamenala paní Milena Hübschmannová ve své knížce Romské pohádky, a mě velice fascinoval ten způsob vyprávění. Rozhodla jsem se, že budu dělat jednu romskou pohádku. Důležitým momentem, kdy se moje práce obrátila jiným směrem, bylo pochopení, že je třeba bližšího kontaktu s Romy nebo že oni ty příběhy vnímají jinak než my. Takže se to vyvinulo tak, že musím za těmi Romy a úplně ideální by bylo, kdyby se podařilo to představení dělat s nimi, což se nakonec povedlo. Já jsem přišla do Dromu, kde fungují různé kroužky pro romské děti i pro dospělé, je tam taneční soubor Čercheňa. Tam jsem potkala našeho hlavního hrdinu Zoltána Tolvaje, tanečníka, který účinkuje v inscenaci dodnes. Dále jsem tam potkala Milana Horvátha, což je primáš kapely Cimbálová muzika Milana Horvátha, který se rozhodl, že do toho půjde také s námi, složil hudbu, poskládal si kapelu. Takže v představení fungují romští herci a také romští muzikanti."

Paramisa - Chytrý hloupý Rom Představení samozřejmě hrajete pro Romy i ne-Romy. Jak velký podíl tvoří romské publikum? Děláte nějaká speciální představení pro Romy?

"Ono se to někdy tak samo vyvine, protože třeba když jsem hráli ještě na Šimáčkově ulici v Líšni, tak tam přijel zájezd z Mikulova, v podstatě přijel autobus asi čtyřiceti Romů. Takže to představení bylo hrané téměř pouze pro Romy. Také hrajeme pro školy a samozřejmě v Brně jsou školy, kde je více Romů, takže ti tam samozřejmě přišli. Když hrajeme v nějakém cizím městě, například v Kopřivnici jsme hráli, tak se toho také účastní romská komunita. Takže oni jsou tak nějak zvědaví a nebojí se přijít. Myslím, že se jim to líbí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Romové si předávali vědomosti a poznatky prostřednictvím ústní lidové slovesnostiO Roma Vakeren
15.01.2011Co jsou to paramisaO Roma Vakeren
31.08.2009Paramisa na prknech, dlažbě i trávěZprávy ze života Romů
12.09.2006Letošní festival divadla Líšeň představí také romské tradiceZprávy ze života Romů
31.03.2006V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikouO Roma Vakeren
20.01.2006Romská pohádka Paramisa - Chytrý hloupý RomO Roma Vakeren
17.01.2006Brněnské divadlo Líšeň vystoupí s romskou pohádkou Paramisa také v PrazeZprávy ze života Romů
06.01.2006Česká televize odvysílá dokument o romské inscenaci Paramisa - Chytrý hloupý RomZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Projekt Rozlety pomáhá dětem ze znevýhodněného prostředí studovat na středních školách
Obecně prospěšná společnost Nová škola už řadu let své aktivity zaměřuje na podporu zdělávání romských dětí. Další projekt, který podpoří nejen romské děti Anně Polákové přiblížil Marek Šorm z Nové školy.

Studenti gymnázia "Projekt Rozlety je vzdělávací projekt pro děti, které mají v rodině prvek, který je znevýhodňuje při cestě za vzděláním. Do toho projektu patří nejen romské děti, ale patří tam i děti cizinců a děti z prostředí, které nemá schopnost je podpořit při jejich vzdělávání. Ta skupina se vyvíjela od původně pouze čistě romské až k takto široké proto, že jsme si uvědomili, že někde v té profesní nebo vzdělávací dráze těch dětí je potřeba je integrovat do nehomogenního prostředí. Některé děti, které vyrůstaly třeba v romských školách, přišly do tohoto prostředí až v okamžiku, kdy přešly na střední školu. Takže my jsme se rozhodly z čistě doučování přejít na projekt typu přípravy na střední školy a podpory jejich úspěšnosti na těch středních školách."

Máte nějaké výsledky? Sledujete, jak se daří dětem, které projdou tímto programem a dostanou se na střední školu?

"Tím největším výsledkem je to, že projekt funguje již šestým rokem bez přestávky a projektem prošlo přibližně 130 dětí. Pokud děti vydržely, tak máme téměř stoprocentní úspěšnost umisťování na střední školy. Samozřejmě, že jsou tam úspěchy, které nejsou takto výrazné, je to třeba schopnost těch dětí se na střední škole udržet. Vzhledem k tomu, že jsme si uvědomovali obtížnost toho přechodu u některých dětí, obzvláště je to u romských dětí, které si zvykají na to prostředí, mají tendenci si hledat nějaké motivy k odchodu, ať už jsou to špatné kamarádské vztahy nebo že se nezačlení do kolektivu, tak jsme v letošním roce přidali jednu část, která se zabývá pouze podporou středoškoláků a jejich úspěšnosti na střední škole."

Mají možnost s vámi dále spolupracovat žáci, kteří se dostanou na střední školu?

"My jsme tomu původně předcházely preventivním způsobem, aby děti zvládaly ten přechod, tím, že jsme s nimi pracovali od sedmičky do devítky. Postupem let jsme zjistili, že to nestačí, že samozřejmě jsme je připravili na přijímačky, že jsme je dostali na školy, které odpovídají jejich schopnostem, ale ty děti mají problémy nejen vzdělávací, ale mají mnohdy problémy i se začleněním do kolektivu. Takže máme od letošního roku klub středoškoláků, ve kterém rozvíjíme osobnostní rysy těch dětí, ať je to uvědomění si, kdo jsem, jak se můžu zapojit do kolektivu, jak to vidí ostatní, v podstatě získání základních kompetencí k tomu, aby uspěli v tom kolektivu a vydrželi tam sami, mezi lidmi, kteří třeba nemají stejné hodnoty a nevycházejí ze stejných kulturních vzorců."

Máte informace o tom, kolik dětí, které prošly tímto programem, odmaturovalo?

"V letošním roce nám odmaturovaly čtyři děti. Mnoho dětí přestupuje z oborů a ty výsledky jsou vidět po dlouhé době. Takže s dětmi, které maturovaly letos, jsme pracovali někdy v počátcích toho programu a samozřejmě je tam vidět i to, že jsme se nezaměřovali na tu podporu úspěšnosti na středních školách. Věřím tomu, že děti, které získávají podporu v letošním roce, budou již úspěšnější a že se toto číslo bude zvyšovat."

Máte informace i o někom, kdo vystudoval vysokou školu?

"Máme děti, které studují vysokou školu, a máme v letošním roce jednoho romského chlapce, který se hlásí na vysokou školu."

Pokud někdo bude mít zájem se k Vám přihlásit, co pro to musí udělat?

"My děláme hlavní nábor do projektu na začátku září. Oslovujeme školy, výchovné poradce, oni vytipují děti, které by patřily do této cílové skupiny. To dítě by mělo mít zájem se dál vzdělávat. Pokud by se někdo chtěl přihlásit do projektu, tak je to možné buď přes internetové stránky organizace, nebo může oslovit sociálního pracovníka ze svého obvodu, případně se může na informace zeptat streetworkerů a lidí, kteří pracují v sociální oblasti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.10.2015Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra PrádelnaZprávy ze života Romů
24.03.2012Výstavy prezentují mladé i starší romské literátyO Roma Vakeren
30.12.2010Soutěž Romano suno ukázala, o jaké práci dětí sníO Roma Vakeren
27.08.2008Svět kolem mě — prezentace romské kultury na 4. ročníku EtnofestuZprávy ze života Romů
18.01.2008Projekt Rozlety pomáhá dětem při přechodu ze základních škol na střední školy O Roma Vakeren
11.06.2007Na vernisáži výstavy "10 let Romana suna" se budou číst romské příběhyZprávy ze života Romů
27.02.2007Blíží se mezinárodní den komunitních školZprávy ze života Romů
17.11.2006Společnost Nová škola už 10 let podporuje vzdělávání menšinO Roma Vakeren
19.09.2006Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních školZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Praze proběhla 7. mezinárodní konference romské lingvistiky
V polovině září se do pražského paláce Špork sjeli na 7. mezinárodní konferenci romské lingvistiky přední lingvisté a antropologové z celého světa. Nechyběli ani rodilí mluvčí romštiny s praktickým zájmem o rozvoj svého jazyka. Akci připravila katedra lingvistiky a seminář romistiky na Filosofické fakultě University Karlovy. Více řekl Marii Vrábelové organizátor konference Viktor Elšík.

Viktor Elšík (Foto: www.ff.cuni.cz) "Letošní ročník byl sedmý a navázal na určitou tradici, která vznikla v roce 1993, kdy se konala první konference tohoto druhu v Hamburku. Potom vznikla tradice střídání umístění konference mezi západem a východem. Praha je výjimečná tím, že se tady konference konala už podruhé, přesně po deseti letech. Organizátorkou té první konference byla docentka Milana Hübschmannová a její památce byl letošní ročník věnován."

Z kolika zemí se sjeli účastníci?

"Z dvaceti akademických institucí téměř z celého světa. Měli jsme přednášející z Japonska, z Ameriky, z Německa, z Bulharska, ze Srbska, z Ruska, ze Slovenska, z České republiky a spousty dalších zemí. Takže dá se říci, že z celého světa."

Jak byly rozdílné přednášky těchto lidí? Jak se jednotlivé země od sebe lišily?

"Například ten přednášející z Japonska se zabývá romštinou, kterou se hovoří na východě Rakouska, což je trošku možná taková kuriozita. Hlavním tématem byla antropologická perspektiva na romský jazyk. Takže tam šlo o souvislosti mezi romskou kulturu, případně romskými kulturami na jedné straně a romštinou, případně romskými jazyky na druhé straně. Další sekce se věnuje romské gramatice, dialektologii, byly tam prezentovány nové technologie pro zpracovávání a rozvoj romštiny, databáze apod."

Romský jazyk se udržuje nebo se nějakým způsobem vyvíjí?

"Dá se mluvit o jednom jazyce, ale nemá žádný jednotný standard. V romštině existuje velké množství dialektů, které jsou si ne vždy vzájemně srozumitelné. Takže Rom z Finska by si jen velice těžko rozuměl s Romem z Bulharska. Našli by možná po nějaké době společnou řeč, ale bylo by to poměrně složité. Ty jednotlivé dialekty romštiny jsou ovlivňovány jazyky, s nimiž jsou v kontaktu, takže zase ten finský Rom má ve svém jazyce spoustu švédských a finských přejímek, bulharský bude mít přejímky z bulharštiny a turečtiny, a právě ty znesnadňují vzájemnou komunikaci. Jazyk se samozřejmě vyvíjí a v poslední době, hlavně v posledních desetiletích, dochází k procesu standardizace, kdy se alespoň na regionální nebo státní úrovni začínají vytvářet standardy jednotlivých romských dialektů, respektive takových konglomerátů dialektů, kterými se hovoří v té které zemi. U nás je to například romština, která je založena na východoslovenském nářečí."

Jaká je ta situace u nás v Čechách? Tady ta romština byla utlumována, to znamená že se asi nevyvíjela tak jako v jiných zemí.

"Já bych rozlišil vývoj jazyka, protože všechny jazyky, ať jsou standardizované nebo ne, se vyvíjí neustále, a vývoj ve smyslu uzpůsobení se novým situacím politickým, komunikačním atd. Tady samozřejmě komunistický režim, který nepodporoval, dalo by se říci naopak potlačoval, veřejné užívání romštiny, udělal své. Ale ta situace byla kupodivu velice podobná v západních zemích, které neměly komunistický režim. Emancipační hnutí, které s sebou nese právě i veřejný rozvoj funkcí romštiny, proběhlo zhruba ve stejné době na západě i na východě."

Je možné považovat romský jazyk, třeba v budoucnu, za světový jazyk?

"Určitě, v nějakém smyslu to světový jazyk je. Protože Romové mají tu zkušenost, nebo ti kteří cestují, že kamkoli se dostanou, paradoxně alespoň nějak se domluví. Já se třeba v Bulharsku domluvil naší romštinou, kterou jsme se učili ve škole, slovenskou romštinou apod . Světový jazyk v jiném smyslu asi těžko vzhledem k tomu, že Romové nejsou nijak silná menšina, nemají za sebou nějakou silnou instituci jako je stát. Každopádně rozšíření romštiny světové je."

Dá se v romském jazyce přednášet odborný předmět?

"To je právě jedním z úkolů té standardizace, dospět k tomu, aby romština mohla být používána i v těchto situacích, ve kterých tradičně používána nebyla. V procesu standardizace vznikají nové neologismy, dochází k tomu, že se přejímají mezinárodní výrazy, anglicismy atd. nebo se vytváří nové výrazy na základě romského gramatického potenciálu, z romských slov pomocí romských koncovek. Teď jde o to, jestli se ty neologismy uchytí, jestli je začne používat širší veřejnost. Pak je tady šance, že se romština vyvine v jazyk, kterým lze popsat cokoli, jakákoli odborná témata."

Jaká byla pro vás nejzajímavější přednáška?

"Těch bylo několik, jedna se týkala jazykového kontaktu, tu přednesl profesor Yaron Matras z univerzity v Manchesteru, další zajímavá přednáška byla například o přepínání kódů mezi olašskou romštinou a východoslovenskou romštinou, kterou přednesl jeden mladý student antropologie."

Další ročník bude kde?

"Další ročník se bude konat v Petrohradě v roce 2008, ta konference se koná ne každý rok, ale každé dva roky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Vedení přerovské radnice se rozhodlo pomoci Základní škole Boženy Němcové, kam odmítají kvůli vysokému počtu romských školáků ostatní rodiče dávat své prvňáčky. Problém školy by, podle vedení města, měl řešit odbor školství. Zapojit se hodlají i odborníci na menšinovou problematiku. Škola je totiž jediná v centru města a leží nejblíže několika romským lokalitám.

Nárok dvou romských žalobkyň na omluvu uznal Krajský soud v Brně. Rozhodl, že provozovatel prodejny pleteného a textilního zboží, kam bylo ženám pod různými záminkami bráněno ve vstupu z důvodu předpokládané sociální a etnické příslušnosti, je povinen adresovat jim písemnou omluvu. Kromě toho má zaplatit každé 30 tisíc korun za způsobení značné újmy na osobních právech.

Středočeský kraj patří mezi oblasti, kde jsou Romové v České republice nejčastěji vyčleňováni na periferie měst. Hůře jsou na tom Romové v Ústeckém kraji. Vyplývá to z výsledků analýzy, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost GAC. Na seznamu se ocitlo 24 středočeských měst a obcí, mezi nimiž jsou například Kladno, Mladá Boleslav, Kralupy či Kutná Hora.

Dobřichovice u Prahy přivítají 30. září romské umělce a osobnosti. Na tamním zámku se uskuteční druhý ročník festivalu Paťiv - Čest - který založili studenti romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy po tragické smrti své profesorky Mileny Hübschmannové. Na festivalu vystoupí mimo jiné skupiny Gulo čar, Le čhavendar, nebo vycházející hvězda hip-hopové scény Gipsy.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Matěj Miker prožil celé dětství v dětském domově na Slovensku
V následujících minutách vám představím Matěje Mikera, který prožil celé své dětství v dětském domově na Slovensku.

"Vyrůstal jsem v dětském domově od té doby, co mi byly tři měsíce. Byl jsem v dětském domově ve Vranově nad Topľou."

Máte sourozence?

"Mám sourozence, je nás osm. Čtyři bratři a čtyři sestry. S těmi jsem v kontaktu."

A co otec?

"Doslechl jsem se od mámy, že je problémový co se týká alkoholu. Je to můj otec, ale pro mě už není otec."

Obrátil jste se na naše vysílání, protože jste chtěl našim posluchačům přiblížit situaci romských dětí na Slovensku, které vyrůstají v dětském domově. Jaké to bylo u vás?

"Začátek toho pobytu v dětském domově si nepamatuji. Nevnímal jsem, že jsem tam byl. Když jsem ale vyrůstal, když mi bylo tak osm, deset let, uvědomil jsem si, že mi někdo chybí. Ten někdo byla moje máma o táta. Ale když mi bylo asi tak patnáct let, tak můj bratr zjistil, že moje matka a otec jsou už jedenáct let rozvedení. Já jsem byl s nejstarším bratrem spolu, on je pořád ještě v děcáku. Nebyli jsme celá rodina spolu, byli jsme rozmístěni po celém Slovensku."

Jak žijí vaši sourozenci, máte nějaké informace? Žijete nyní v České republice.

"Někteří bratři žijí také v České republice, oni také vyrostli v dětském domově, ale teď jsou samostatní, mají svoje bydliště, svůj dům, svojí rodinu, mají svoje děti."

Říkal jste, že byste chtěl nějakým způsobem pomoci dětem které takto vyrůstají. Jaká je vaše představa, co byste pro to chtěl udělat?

"Mám takovou představu, abych jim mohl pomoci, aby pochopily, že někdo za nimi stojí a že je to naše generace. Dalo by se nějakým způsobem pomoci, finančně, hmotně. Děti mají radost z každé maličkosti, ze sladkosti, z nějaké věci, hračky. Aby lidé ukázali našim dětem, že stojí za nimi. Chci prostě pomoci, protože vím, co to je, být v dětském domově, být bez mámy, bez táty a bez sourozenců."

Jste vyučený. Vyučil jste se zedníkem. Chcete jít na školu, chcete jít studovat. Proč?

"Říká se, že romští lidé, jako jsme my, nedokážou studovat. Ale naopak. Já chci studovat proto, abych mohl těm dětem ukázat, že za nimi někdo stojí, že se mohou o někoho opřít. Proto chci jít studovat. Je to prostě můj sen."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romské ghetto v Brně je rozsáhlé
S mnoha problémy se potýkají Romové v Brně. Tamní romské ghetto se rozprostírá na poměrně velkém území, kterému vévodí známé ulice jako například Cejl, Bratislavská, Francouzská, Příční a další. Tato lokalita se od revoluce bohužel nijak zvlášť nezměnila a dokonce i domy mají stále oprýskané fasády - narozdíl od jiných, v centru situovaných domů. V ulicích je znát bída místních obyvatel zapříčiněná vleklou nezaměstnaností. Nejen proto lidé této čtvrti nechvalně říkají Bronx. Své pocity Janu Mišurcovi přiblížila také ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, kterou tato situace trápí.

Dům v Bratislavské ulici v Brně (Foto: Jana Šustová) "Romové v Brně se určitě potýkají se stejnými problémy jako Romové z jiných větších měst jinde v České republice. Především je to problém nezaměstnanosti, který zase úzce souvisí s neúspěchem Romů ve školách. Je to ten známý bludný kruh a mně se toto jeví jako největší problém. Já osobně si myslím, že v tom školství je skryto i jádro řešení."

Vnímáte tady nějaké zlepšení nebo je situace stále stejná? Jsou tady organizace, které vznikly a pomáhají Romům.

"Těžko říct. Samozřejmě, že jsou tady neziskovky, ale to je kapka do moře, to si člověk jen uvědomí, co nás spojuje. Ty neziskovky nemají páky, síly, peníze na to, aby něco zásadního měnily. Je tady hodně protichůdných jevů, jako třeba v těchto ulicích toho romského ghetta se pořád a stále více objevují herny a různé takové podniky, které vůbec nepomáhají tomu, co by tady mělo nastat. Co já můžu říct, že na mě za těch posledních patnáct let pozitivně působí, tak vidím jasně, že se zvyšuje počet romských středoškoláků a vysokoškoláků, se kterými jsme v kontaktu, protože k nám chodí na praxi apod. I když to absolutní číslo je stále nízké, ten posun vidím. Pak vidím posun právě v těch médiích, která od roku 90 udělala veliký skok, zejména ta veřejnoprávní, že informace o Romech nejsou zkreslené a je snaha ten problém ukázat v celé šíři a dát hlas i Romům.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
28.05.2016Komentované procházky brněnského Bronxu vždy přilákají desítky lidíO Roma Vakeren
20.06.2015Bydlení v brněnských parcích je v létě výhodnější než ubytovnaO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
21.03.2015Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghettaO Roma Vakeren
14.03.2015Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského BronxuO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
26.07.2014V bývalé káznici v Brně vznikne kreativní centrumO Roma Vakeren
19.07.2014Radnice v brněnské Slatině přispěla dětem nejen na táboryO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Karlín bude dějištěm multikulturní akce Člověk
Máme tu pro vás jednu zajímavou pozvánku na multikulturní akci do pražského karlínského Spektra. Dům dětí a mládeže hlavního města Prahy projekt s názvem Člověk. Marek Polák pozval k mikrofonu organizátora Miloše Samka.

Logo Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy "Tato akce by se měla týkat romských otázek, romské kultury, budou se dotýkat i rasismu a xenofobie. Během toho projektu se zájemci zúčastní několika workshopů, tanečních, hudebních, budou natáčet i dokument a měli by se dostat i do romských rodin. Během té celé výměny mládeže je naplánován také výlet do Terezína a vyvrcholí to prezentací celého projektu, který se bude jmenovat Člověk. To je zkratka česko-litevsky o věcech kolem. Tam se bude prezentovat všechno, co za tento týden udělali."

Účastníci z Litvy jsou Romové?

"Jsou to ne-Romové."

Budou se účastnit i Romové?

"Budou se účastnit hlavně jako lektoři. Protože Češi a Litevci se budou zajímat o romskou kulturu a Romové by měli dělat workshopy a tím pádem oni by měli proniknout nějakým způsobem do romské kultury."

Rád bych ze tedy zeptal na účastníky. Budou to děti ze škol?

"Budou to středoškoláci, neformální skupina, která se posbírala z celé Prahy."

Už jste někdy pořádali podobnou akci?

"Tady v Domě dětí a mládeže takovou akci pořádáme poprvé."

Bude ochutnávka tradiční litevské, české a romské kuchyně. Můžete zmínit nějaká národní jídla?

"Já vůbec nevím, s čím Litevci přijedou. Opravdu netuším, co je tam národní jídlo. My bychom chtěli určitě připravit utopence, bramboráky a možná i polévku."

A Romové?

"Já sám jsem ochutnával holubki. Věřím, že seženu někoho, kdo přinese holubki a ještě nějaké romské jídlo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 22. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Adi giľi mukas predale jekh šukareder čhajori, hin adaďives lakero baro džives, hin lake dešuefta berš u vičinel pes Andrejka Polákovo Prahatar. Te aves sasťi te bachtaľi tuke vinčinel tiri faměľija the tiri dajori. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projekt
Reportáž:  Projekt Rozlety pomáhá dětem ze znevýhodněného prostředí studovat na středních školách
Reportáž:  V Praze proběhla 7. mezinárodní konference romské lingvistiky
Zprávy: 
Reportáž:  Matěj Miker prožil celé dětství v dětském domově na Slovensku
Reportáž:  Romské ghetto v Brně je rozsáhlé
Reportáž:  Karlín bude dějištěm multikulturní akce Člověk

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744811   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260979   11.09.98 Romske aktuality
220616   14.03.00 Romský jazyk
158747    Historie a původ Romů
134538   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118189    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102077    Fotografie
88753   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78563   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76906    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz