Vyhledávání
30.9.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakeraha palo gheta ka mende. Sar dživen O Roma u so pes ačhola te o Roma nadochudena buťi u amare čhavore napirena andro školi, pal oda amenca vakerelas o Ivan Veselý andale organizacia Dženo.

Úvodem se vrátíme k analýze k romským vyloučeným komunitám v České republice a k tomuto tématu se vyjádří také Ivan Veselý - ředitel sdružení Dženo.

Pheneha tumenge, so kerana o romane džuvľija ke vláda, džana amenca tiž andre maškarutnňi škola, savi kerdža o Emil Ščuka kaj gejle ada berš te sikľon but Roma u phenaha tumenge, hoj o šingune kamen, kaj o Roma te keren buči maškar lende.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o Pracovní skupině romských žen Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity, vydáme se mezi studenty romské střední školy v Praze a dozvíte se také, proč chce Policie České republiky rozšířit řady o příslušníky menšin. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Analýza sociálně vyloučených romských lokalit
V následujícím příspěvku se Marie Vrábelová vrací k Analýze sociálně vyloučených romských lokalit.

V Česku přibývá Romů, kteří končívají v chudinských domech či čtvrtích. Rovněž se zvyšuje počet těchto míst vyloučených ze společnosti. Vyplývá to z analýzy ve více než třech stovkách těchto romských lokalit, kde podle odhadů žije až osmdesát tisíc lidí, nezaměstnanost je devadesáti až stoprocentní. Sociologický výzkum si nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to vůbec první podrobnější analýza situace v romských lokalitách. Autoři výzkumu popsali šest typů vyčleněných lokalit, od malých s několika obyvateli ve vesnicí, po velké ve velkoměstech. Ke každému druhu je nutný rozdílný přístup, protože podmínky v nich jsou jiné. Třeba obyvatelé malých vesnických lokalit bydlí v horších bytech, dětem ve školách nepomáhá asistent a v okolí nefunguje žádná nezisková organizace. Lidé ve městech sice mají lepší bydlení, ale častější jsou u nich problémy s kriminalitou a závislostmi. Více mi pověděla Eva Holečková ze společnosti Gabal Analysis Consulting, která výzkum pro ministerstvo práce vypracovala.

"Za posledních zhruba patnáct let v souvislosti se změnou socioekonomického vývoje v České republice je možné hovořit o navýšení počtu osob, které žijí v sociálně vyloučených romských lokalitách. Je to dáno samozřejmě zvyšování životních nákladů pro běžný život. Ten problém tady je dlouhodobě, pravděpodobně se prohlubuje. Diskusi o problému vidím jako zásadní, ovšem nikoli na úrovni akademické diskuse, ale snahy hledat řešení, snahy o spolupráci. Domnívám se, že naprosto klíčová je aktivita aktérů z obecní úrovně, ať už politické reprezentace nebo úředníků, protože pokud si ten problém nepřiznáme, tak se může prohlubovat a jeho řešení bude v budoucnosti stát mnohem více financí, než možná může stát nyní."

Mapa sociálně vyloučených romských lokalit Výsledky mají přispět ke zlepšení situace Romů ve vyloučených lokalitách, k jejich začlenění do společnosti a k získání peněz z Evropského sociálního fondu. Jak konkrétně, to mi pověděla Zdenka Kučerová z ministerstva práce a sociálních věcí.

"Tak my bychom chtěli především, a to je náš první krok, nyní po skončení té analýzy informovat co největší množství aktérů, kteří by se mohli nějakým způsobem zapojit právě do těch integračních mechanizmů. Jsou to nestátní neziskové organizace, jsou to místní samosprávy, jsou to kraje a jsou to další subjekty, které můžou v této věci pomoci nějakým pozitivním směrem. Samozřejmě my se z naší strany budeme snažit hlavně poskytnout finanční prostředky na tuto problematiku a to díky prostředkům z Evropského sociálního fondu. V příštím programovém období, což je rok 2007-2013, budeme sledovat, jakým způsobem se to vyvíjí. Nechtěli bychom ustrnout v této fázi, ale chtěli bychom dále sledovat, jaká je situace v těch lokalitách, jak se mění přístup samospráv, jaké jsou aktivity samospráv, neziskovek a tak podobně a těmto aktivitám vycházet vstříc a pomáhat jim. Budeme opravdu postupovat podle toho, jaký je rozsah toho problému v daném kraji a podle toho budeme rozdělovat ty finanční prostředky."

Radě vlády České republiky pro záležitosti romské komunity analýza také pomůže. Potvrdil mi to Czeslaw Walek.

Czeslaw Walek (Foto: Jana Šustová) "Rozhodně pomůže, už i třeba v takové každodenní administraci dotačních programů. Umím si představit, že budeme my aktivní a zkontaktujeme všechny ty obce, ve kterých jsou ty lokality, a řekneme jim, že tu máme program terénní sociální práce, pojďte se k nám přihlásit, můžeme vám dát dokonce sto procent."

Zjistilo se, že osmdesát tisíc Romů je sociálně vyloučených v těchto lokalitách, tzn. jedna třetina.

"To je samozřejmě údaj, který je alarmující. Já jsem přesvědčený, že na zasedání rady o tom budeme mluvit a to prohlášení rady toto také zmiňovat bude."

Rada vlády pro záležitosti romské komunity tento týden na svém zasedání vydala doporučení vládě na řešení romských lokalit ohrožených chudobou. Je nutné se zaměřit především na oblast zaměstnanosti a vzdělávání. Rada doporučuje vládě, aby podporovala rozšíření počtů asistentů pedagoga do mateřských, základních a středních škol. Školy by také měly podle ní vytvářet třídy s menším počtem romských žáků, kterým by se učitelé mohli důkladněji věnovat. Dalším doporučením pro vládu je zastavit řízené sestěhovávání, a to novelou zákona o obcích, která bude přesně definovat povinnost obce se o své občany postarat a zamezit vzniku a šíření sociálně vyloučených romských lokalit. Kdy však vláda dostane tato doporučení na stůl, není ještě jasné. Otázkou bude také i to, jak na návrhy zareagují jednotlivá ministerstva.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
05.11.2011Fotografická výstava Proměny v Moravskoslezském krajiO Roma Vakeren
21.09.2011Šimůnková: Předkládaný materiál řeší sociální vyloučení jako takovéZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Dženo provedlo výzkum mapující život Romů a jejich ekonomickou situaci
Život Romů a jejich ekonomickou situaci nastínily také výsledky průzkumu, které provedlo sdružení Dženo. Více podrobností řekl Anně Polákové k tomuto projektu ředitel Ivan Veselý.

Ivan Veselý (Foto: Jana Šustová) "Je to v podstatě dvouletý projekt, který realizujeme s berlínským institutem, s našimi partnery v Itálii, Bulharsku a Německu. Ten projekt mapuje pozici Romů v ekonomikách partnerských států a ty zprávy a výstupy těch cenzusů slouží jako podkladový materiál pro poslance Evropského parlamentu."

K jakým výsledkům jste došli?

"Našli jsme řadu argumentů, které jednoznačně poukazují na to, že proces tzv. lumpenproletariazice romské menšiny se na jedné straně prohlubuje. Ale na druhé straně chce také řada lidí pracovat, chtějí se vzdělávat, chtějí lepší postavení svých dětí v české společnosti."

Jak se daří Romům, pokud mají zájem a chtějí se dostat ze špatné ekonomické situace? Je tady nějaká pomoc z toho sociálního vyloučení?

"Ta pomoc tu v podstatě je, a to ze strany vládního sektoru, je i určitá podpora studentů, podpora vzdělávání. Ale ta pomoc není komplexní a systémová. To není v České republice, není v Bulharsku, Německu ani v Itálii. Tento problém se my snažíme zpracovávat komplexně, což je určité novum po roce 1989, protože většina zpráv a analýz vždy zpracovává určitou problematickou část romského života, což je například i ta poslední Gabalova zpráva."

Jaký máte názor na analýzu sociálně vyloučených romských lokalit?

"V podstatě je to profesionální práce, nic nového neříká, potvrzuje predikci Brtinkovy zprávy z roku 1997, potvrzuje i predikci řady romských aktivistů, kteří na tento problém v uplynulých deseti letech upozorňovali. Jediné takové novum, které tato zpráva přináší, je typologie patologických jevů v romských lokalitách. To se až divím, že si Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive Vláda ČR objednala typologii romské kriminality v České republice."

Jaký máte názor na to, že se hovoří o romské kriminalitě? Posledních deset let se poukazovalo na to, že Romové nemají práci, že sociálně propadají, že to s sebou přinese i tyto jevy. Řada romských lídrů se snažila prosadit, aby se Romové dostali do práce, aby se odstraňovaly ty diskriminační jevy.

"Já bych tu současnou situaci přirovnal k situaci před první světovou válkou. Ta situace je taková, že po roce 1989 bylo třeba změnit způsob myšlení lidí, společnost určitým směrem transformovat. Ta transformace celé té společnosti, vědomí a myšlení lidí, probíhala a probíhá, protože když máme demokracii, tak ještě není vyhráno, protože stabilní demokracie tu bude až tak za dvacet, třicet let. Ta transformace myšlení, ekonomiky i společnosti nese taky silnou sociální stratifikaci. Ten propad Romů, na který jsme upozorňovali, na který upozorňovala i Rada vlády pro záležitosti romské komunity od devadesátého sedmého roku, ten ještě není u konce, protože teď jsme někde ve středu toho procesu a je to přirozený jev každé transformace společnosti. Ne všechna navrhovaná opatření a řešení podle mého názoru mohou účinným způsobem pomoci se vytáhnout z toho dna. Je potřeba změnit určitá paradigmata, co se týče řešení tohoto problému. My tu změnu paradigmat budeme chtít po vládě seriózním způsobem implementovat. Protože z dlouhodobého hlediska je tato situace neúnosná jak pro Romy, tak pro českou společnost."

Řekl jste, že proces sociálního propadu je někde uprostřed. Chcete tím říct, že ten sociální propad bude ještě hlubší?

"No samozřejmě, že jsme uprostřed, protože celá transformace společnosti nebo ekonomiky ještě nebyla dokončena. Gabalova zpráva hovoří o 360 lokalitách. Ono jich bude víc. Po zdražování nájmů jich bude víc, po odlivu kapitálu z České republiky jich bude víc. Ta ghetta, ta chudinská ghetta nebudou jen romská. Ono bude naprosto normální, a je to už teď vidět, že se vytvářejí i česká chudinská ghetta. To je velký problém, protože jich bude víc. Teď jde tady o to, ochránit romskou nižší střední vrstvu, udržet je v tom postavení, vytvářet vhodné programy vzdělávací a rekvalifikační, aby se z toho dostali. Tedy ti, kteří samozřejmě chtějí, protože nalijme si čistého vína, ne všichni chtějí pracovat, ne všichni se chtějí vzdělávat. Smutné na tom je, že ten propad Romů v této zemi nemusel být takový, kdyby předcházející vlády, ministerstva nebo odpovědní úředníci dělali to, co měli dělat a o čem věděli a k čemu nebyla politická vůle. Nejen politická vůle, ale nebyla vůbec ochota se tímto problémem vážně zabývat. Přichází čas, kdy se to prostě bude muset řešit. Tenhle problém chudinských romských ghett vyrobily všechny polistopadové vlády. To nevyrobila jenom ODS, to vyrobila i asociální sociální demokracie. Protože pro dělníky nebo nižší střední a střední vrstvu nic hmatatelného neudělala. Nic nevidím. Politika sociálního bydlení... Lidé nemají kde bydlet, teď nemyslím jenom Romy, ale obecně. Naříkají nad demografickým propadem. Dnes mladí lidé přemýšlejí, jestli si mají založit rodinu, jak si mají zajistit bydlení, zaměstnání a spoustu dalších věcí. Řeší existenční problémy.

Sdružení Dženo ve spolupráci s ostatními romskými sdruženími připravuje velkou konferenci. Na co je zaměřená a o čem budete jednat?

"Připravujeme mezinárodní konferenci na téma pozice romské menšiny ve vzdělávacím systému České republiky. Protože my jsme přesvědčeni o tom, že ta cesta k lepšímu postavení ve společnosti vede přes vzdělání. Když máte vzdělání, tak máte větší pravděpodobnost, že získáte práci, že se vám povede lépe. Touto konferencí se chceme zaměřit na vzdělávání romských dětí na základních školách a multikulturalismus na českých školách. Účelem této konference je obnovit diskusi na toto téma, obnovit komunikaci a spolupráci s ministerstvem školství a odpovědnými orgány nejen na ministerstvu školství, ale i na ministerstvu práce a sociálních věcí a dalších ministerstvech. Protože my se na řešení romského problému díváme v komplexu. My neredukujeme řešení romského problému na jev sociální, tak jak to tady bylo nastartováno za vlád sociální demokracie, že je to v podstatě sociální problém, to je zásadní omyl, hluboké nepochopení věcí, problémů i života. Tento problém se musí začít uchopovat komplexně a musí mít komplexní strategii řešení. Na této konferenci, protože bude v příštích letech řada konferencí, které připravujeme, se chceme opravdu zaměřit na vzdělávání romských dětí a na systémové řešení úspěšnosti nebo neúspěšnosti romských dětí a na následné umísťování dětí na střední školy a učiliště. Protože já si myslím, že dobří řemeslníci z řad Romů budou přínosem českému hospodářství."

Na konferenci se sjede řada Romů, řada zástupců občanských sdružení. Budete nějakým způsobem informovat o výzkumu a o tom, jaký je sociální propad Romů?

"Psi štěkají a karavana jede dál. Já si nemyslím, že reakce pod tlakem v současné době napomůže řešení tohoto problému. My se budeme snažit v příštích dvou letech komunikovat, jednat znova. Ale jednat trošičku jinak, protože jsme už poučení, máme určitou strategii. Nejdříve se musí opravdu seriózně o tom problému mluvit, připravit třeba nějaké programy, připravit strategii. A když po tom roce nebo dvou nebude vůle k jednání, tak samozřejmě, že se musí vytvořit tlak nejenom romských organizací, ale celé občanské společnosti, protože se to dotýká každého občana této země. Neřešení tohoto problému jde i z jeho kapes. My víme, že musíme s tím problémem něco dělat, musíme ho začít seriózním způsobem řešit. A víme také, že do toho musíme investovat nějaké peníze a musíme to udělat co nejdřív, protože za deset let to bude pětkrát nebo šestkrát dražší."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
18.12.2009O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení DženoO Roma Vakeren
20.11.2009Vyšla studie Dvacet let rozvoje, stagnace nebo úpadku?O Roma Vakeren
08.08.2009Romské organizace v Česku sdružuje nová asociaceZprávy ze života Romů
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren
07.12.2007Romové v sociálních změnáchO Roma Vakeren
30.11.2007Sdružení Dženo pořádá seminář "Romové v sociálních změnách" O Roma Vakeren
27.07.2007Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikátyO Roma Vakeren
20.07.2007Kurz žurnalistického minima bude ukončen slavnostním předáním certifikátůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sešla se pracovní skupina romských žen Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity
Romské ženy z celé republiky se tento týden sešly na Úřadě vlády, a věnovaly se nejpalčivějším tématům, týkajících se Romů. Svatopluk Karásek tento týden jmenoval členky pracovní skupiny romských žen Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity. Anna Poláková k mikrofonu pozvala předsedkyni pracovní skupiny Lucii Horváthovou.

Úřad vlády "Vznikla hlavně proto, že my samy jako ženy pociťujeme potřebu se scházet a řešit věci. Tyto ženy, které se aktivně zúčastňovaly politického výcviku, chtějí vytvořit další setkávání. Zmiňovala jsem zkušenosti ženské skupiny Manushe, která je velice aktivním tělesem v České republice, které ukazují, že umějí pracovat a chtějí řešit něco ze situace Romů. Nejen ze statutu žen jako takových, ale zajímá je, jak Romové v České republice žijí, bojí se o své děti, chtějí lepší budoucnost. Právě proto se chceme dál scházet a dávat podněty radě. Chceme se vyjádřit dokumentem, kterým se zabývají i další poradní orgány vlády."

Které ženy jsou součástí této skupiny?

"Jsou tady ženy z Ostravy, z Olomouce, ze Severních Čech, z Mimoně, z Chomutova, z Hostomic. Jsou tu ženy i z Prahy a z Východočeského kraje. Snažili jsme se pokrýt republiku celou, abychom měli informace z různých krajů."

Jak jsou profesně zastoupeny?

"Máme tady jednak ženy ze sociální oblasti, sociální pracovnice, máme tu lidi z médií, ženy učitelky, ženy pracující v soukromém sektoru. Samozřejmě jsme se snažili, aby nebyly z jedné oblasti. Máme tu i sociální, vzdělávací i zaměstnanecké zkušenosti."

Jakým tématům se budete věnovat a jak často se budete scházet?

"Prvním tématem, které máme, jsou sterilizace romských žen a vůbec rovnostní přístup v této republice. Budeme se snažit se setkávat hlavně k těm aktuálním tématům a udržovat pravidelnost měsíce a půl."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.05.2014Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé zasedala v novém složeníO Roma Vakeren
27.05.2014Rada vlády pro záležitosti romské menšiny se dnes poprvé sešla v novém složeníZprávy ze života Romů
24.11.2010První zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se zaměřilo na otázky vzdělávání a zaměstnanosti RomůZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak vypadá současná Rada pro záležitosti romské menšinyO Roma Vakeren
28.03.2007Prohlášení občanských členů Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunityZprávy ze života Romů
09.07.2004Jak pracuje Rada vlády České republiky pro záležitosti romské komunityO Roma Vakeren
31.10.2003Jak vidí situaci Romů v ČR tajemník rady vlády Czeslaw Walek?O Roma Vakeren
31.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.02.2002Představitelé Romů chtějí zrušit radu pro romskou komunituZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Vzniklo sedm nových středních škol, určených především pro romské studenty
V tomto školním roce vzniklo po celé republice sedm nových středních škol, které jsou určeny především pro romské studenty. Jejich základem je Střední odborná škola sociálně právní v Kolíně, která už funguje devátým rokem. Ovšem letos poprvé tato škola otevírá sedm poboček: v Sokolově, v Brně, v Karviné, v Orlové, v Plzni, v Jihlavě a v Praze. A právě do té pražské se přišel podívat i náš kolega Zdeněk Hejkrlík.

Střední odborná škola sociálně právní v Praze (Foto: sossp.wz.cz) Slavnostního zahájení se zúčastnilo úctyhodné množství lidí. Od právě začínajících středoškoláků až po dospělé. Buď jejich rodiče anebo také začínající studenty. Škola totiž otvírá i dálkové studium. V úvodu promluvil ředitel školy doktor Emil Ščuka a stručně shrnul, co všechno bude náplní studia, tedy od jazyků přes veřejnou správu až po právní nauku. Novinkou od letošního roku bude praxe v sociální péči. Za odborného vedení pedagoga budou rozebírat jednotlivé praktické situace a studenti se na tom budou aktivně podílet.

Studenti tedy budou už od prvního ročníku chodit přímo do rodin.

"Pedagog jim dá na výběr, aby sami navrhli, jak by ten případ vyřešili. Tedy taková praktická cvičení, v tom prvním ročníku bez nějaké teorie."

Škola se studenty uzavírá tzv. smlouvu o vzdělání.

"To je ze zákona, my jsme soukromá škola a zavazujeme se rodičům, že jejich dětem poskytneme středoškolské vzdělání. Děti musí především chodit do školy, musí se učit, rodiče musí dbát na docházku dětí. Nejsou to jenom práva pro studenty, jsou tu pro ně i pro jejich zákonné zástupce povinnosti."

Právě proto, že je zde drtivá většina Romů, se dá očekávat, že bude každý prohřešek mnohonásobně více vidět, než u studentů běžných škol. Z toho vychází přísný postoj například i k drogám.

Střední odborná škola sociálně právní v Praze (Foto: sossp.wz.cz) "Je to přímo zanesené do smlouvy o vzdělání, pokud poruší tento článek, tak to nemůžeme ani tolerovat, ani pochopit. Drogově závislý student nepatří na střední školu, ale do léčebny."

Jak potvrzuje ředitel Emil Ščuka, škola ale pochopení pro problémy svých studentů má. Například u dálkově studujících je možná domluva o různých úlevách.

"Úlevy v čase, v termínech konání zkoušek a přítomnosti na jednotlivých konzultacích. Aby se s nimi zaměstnavatel nerozešel, protože studují."

Novinkou je funkce důvěrníka školy.

"Zástupce zároveň bude vykonávat funkci výchovného poradce. A výchovný poradce by měl být především důvěrníkem. Děti v tomto věku mají hodně osobních a rodinných problémů a chceme, aby naše škola byla připravená na to, že jim můžeme kdykoli pomoci."

A právě toto bude role zástupkyně ředitele Jany Hejkrlíkové.

"Je důležité, aby měli, jak studenti tak učitelé, někoho, za kým opravdu mohou přijít a řešit některé problémy. Možná bych to přirovnala ke Zdi nářků. Ale doufám, že to nebudou jenom nářky, že to bude i takové to krásné podělení se o nějaké radosti."

Něco jiného je složit přijímací zkoušky a něco jiného je vydržet tempo školy.

"Ti, kteří se rozhodnou pro dálkové studium, a už jsou v tom mimostudentském věku, tak většinou vědí, co chtějí a proč. Tam už se asi neřeší ty problémy jako u mladších studentů, jako jsou lásky a že musí být někde na diskotéce. Přicházejí jiné problémy, v rodině nestíhají svou roli, tak jak ta rodina je zvyklá."

Jak ale pomoci těm, kteří chtějí, ale nemohou dál?

"Možná těmi konzultacemi, jak si zorganizovat čas, aby zbytečně neplýtvali svou energií. Věřím, že jim v tom snad pomůžu, protože jsem to sama absolvovala a dodnes vlastně studuji."

Má otázka začínajícím studentům byla jednoduchá. Proč jste se rozhodli tuto školu?

"Velice nás tato škola zaujala, chceme se vzdělávat v tomto oboru."

"To samé, mě to zajímá, chtěl bych lidem pomáhat."

Tak to byli studenti denního studia. Přiznávám se ale, že mě zajímala motivace spíš těch starších, pro které budou následující roky nepoměrně těžší.

"Vzdělání je určitě důležité a když jsem to zameškala v mládí, musím to dohnat. Mám doma malé dítě, tak doufám, že to zvládnu."

"Protože jsem se snažil namotivovat část své rodiny k tomu, aby sem šli studovat, takže jsem se s nimi vydal na tuto cestu, protože oni by se beze mě nevydali."

"Zajímám se hodně o romistiku a o dějiny Romů, mám hodně plánů, chtěl bych psát. Všude, kam jdu, chtějí maturitu, ale samozřejmě dál uvažuji o vysoké škole."

A tak nezbývá než popřát, aby jim počáteční odhodlání vydrželo až do maturit a třeba i dál - na vysoké školy.

Internetové stránky školy: http://sossp.wz.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2007Střední škola sociálně právní připravuje přijímací zkouškyZprávy ze života Romů
02.02.2007Odbornou školu sociálně-právní už lze studovat v několika regionech ČRO Roma Vakeren
25.02.2005MfD: Romská škola se stěhuje do Čáslavi, město o tom nevíZprávy ze života Romů
14.03.2003Ramiro Cibrian navštívil romskou střední školu v KolíněO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
14.06.2002Romská střední škola sociální v Kolíně zažila první maturityO Roma Vakeren
15.03.2002Soukromá Romská škola sociálně právní v Kolíně zažila svůj první maturitní plesO Roma Vakeren
23.11.2001Rozhovor s profesorkou kolínské Střední romské školyO Roma Vakeren
26.10.2001Více než polovina romských dětí do zvláštních škol nepatříO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Policie ČR chce mít ve svých řadách příslušníky menšin
U Policie České republiky pracuje minimum Romů. Změnit to chce vláda, která by v policejních řadách ráda viděla právě příslušníky menšin. Možná jste se také setkali se zelenými plakáty, které jsou součástí mediální kampaně. Více už Janu Mišurcovi řekla Kateřina Pospíšilová z Ministerstva vnitra.

"Ta kampaň vypadá tak, že jsme vydali letáky, které jsou takovým desaterem; je tam deset základních bodů, které musejí splňovat všichni, kteří chtějí pracovat u policie. Dále jsme vydali plakáty, ty plakáty vždy upozorňují na nějakou akci policie pro veřejnost, to znamená třeba na Den s policií, kam může každý, koho ta kampaň osloví, přijít a dozvědět se atraktivní formou víc o policejní práci. Na těchto dnech s policií budou i policejní personalisté, kteří zodpoví všechny otázky, které budou případné uchazeče zajímat."

Jaké ty požadavky uchazeč musí splňovat, alespoň ty základní?

"Základními požadavky je občanství České republiky, věk nad osmnáct let, trestní bezúhonnost a minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou. Potom by každý uchazeč měl splnit ty fyzické testy, psychotesty..."

Dá se říci, kolik příslušníků z řad menšin vůbec u policie pracuje a zda se dá nějakým způsobem měřit účinnost té kampaně?

"V tuto chvíli příslušníků menšin u policie rozhodně není mnoho, i když samozřejmě existují. Problém je v tom, že je tu taková věc, která nám zabraňuje spočítat, kolik příslušníků národnostních menšin u policie je a podle toho třeba změřit úspěšnost kampaně. My totiž národnost u policistů neevidujeme, vyplývá to ze zákona o právech příslušníků národnostních menšin. Ale můžeme určitým způsobem úspěšnost té kampaně změřit, a to třeba tak, že policejní personalisté budou evidovat zájemce o práci u policie, které právě tato kampaň oslovila. To znamená, že když jim přijde uchazeč, oni se obvykle ptají, proč uvažuje o práci u policie a jak se o této možnosti dozvěděl. Ten člověk jim třeba řekne, že to bylo na základě té kampaně. Takže to je cesta, jak si ověřit, zda kampaň byla úspěšná a účinná nebo ne."

Co ta práce samotná obnáší? Co by mohl ten uchazeč očekávat?

"Poté, co uchazeč splní všechny podmínky a testy, projde tedy přijímacím řízením, tak jde na osmnáct měsíců do školy a po těch osmnácti měsících je zařazen k některému ze základních útvarů policie, stane se uniformovaným policistou. Každý vlastně na začátku, jak se říká, šlape tu ulici, to znamená vykonává zpravidla hlídkovou nebo obchůzkovou činnost. Poté už záleží na tom, jak je ten člověk schopný, co všechno ho zajímá. Když ho třeba zaujme práce u dopravní policie, může být právě tím, kdo vybírá ty pokuty, když je spokojený na tom základním útvaru v té uniformě, tak tam může zůstat. Když ho třeba zaujme práce kriminalisty, může jít na kriminálku, existují i různé specializované útvary na kriminální policii, které se specializují na odhalování organizovaného zločinu, obchodu s drogami, obchodu s lidmi atd. Ale to už jsou ta nejprestižnější policejní místa. Jsou i další možnosti, můžete jít k ochranné službě, dělat třeba ochranku prezidentovi, ministrům, můžete jít i k různým speciálním útvarům, jako jsou policejní potápěči, policisté na koních, to je ta jízdní jednotka. Takže možností je spousta, každý si může vybrat to, co ho zajímá."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014Romský strážník se v Sokolově osvědčil, městská policie chce zaměstnat dalšíhoO Roma Vakeren
25.02.2012Tomáš Ščuka si splnil svůj sen: vystudoval Policejní akademiiO Roma Vakeren
20.09.2006Zástupci menšin v Policii České republikyZprávy ze života Romů
01.09.2006Pražská městská policie chce mít strážníky z řad příslušníků národnostních menšinO Roma Vakeren
19.07.2004Budoucí romští policisté se připravují na střední škole ministerstva vnitra na maturitní zkouškyFotoaktuality
15.07.2004Romům bez maturity se od ledna uzavře možnost práce u policieZprávy ze života Romů

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 15. září je u konce. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Analýza sociálně vyloučených romských lokalit
Reportáž:  Sdružení Dženo provedlo výzkum mapující život Romů a jejich ekonomickou situaci
Reportáž:  Sešla se pracovní skupina romských žen Rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity
Reportáž:  Vzniklo sedm nových středních škol, určených především pro romské studenty
Reportáž:  Policie ČR chce mít ve svých řadách příslušníky menšin
Zprávy: 

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz