Vyhledávání
13.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu také dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o lekhado Vlado Oláh. Tiž tumenge phenaha pale romaňi grupa andale Francia.

Nejdříve vám představíme novou knihu spisovatele Vlada Oláha a povíme vám také o romské jazzové kapele z Francie.

Tiž vakeraha palo draba. Tiž tumenge pheneha, hoj le Romen sikavel te vakeren anglickones jekh dženo andale Australia u džana amenca tiž ko ombudsman, kaj kerel buči e Anna Šabatovo.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás seznámíme s terciální prevencí určenou drogově závislým. Představíme vám učitele angličtiny z Austrálie a vydáme se také do Brna za Annou Šabatovou, která pracuje u v kanceláři ombudsmana. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"
Znáte romské básničky? Jsou o životě, o lásce k lidem, Bohu a přírodě. A my pro vás máme jeden tip - právě vyšla sbírka romské poezie, která nese název "Naše cesta za světlem". Jejím autorem je romský spisovatel Vlado Oláh. Povídal si s ním Jan Mišurec.

Vlado Oláh (Foto: Jana Šustová) Kdy jste začal psát a co bylo tím impulsem? V kolika letech to bylo?

"Impulsem byla Milena Hübschmannová, která mě přivedla k psaní prózy i poezie. Byl jsem na vojně, voják z povolání, bylo mi 25, 26 let."

Kdy jste napsal první knížku? Vzpomenete si ještě?

"Těžko si vzpomenu, ale kolem roku 1996 vyšla sbírka poezie, předtím vyšly překlady Bůh hovoří ke svým dětem, Janovo evangelium, Skutky apoštolů. Ale v roce 1996 vyšla Slunečnice / Khamori luluďi."

Jakou literaturu jste četl, když jste byl malý?

"Hodně jsem četl historickou literaturu. Také jsem četl básně."

Vy pocházíte ze Slovenska, měl jste oblíbeného autora, nebo máte ještě dnes oblíbené autory, slovenské?

"Já jsem vyrůstal, co se týká básníků, ovlivněn Hviezdoslavem, Martinem Kukučínem a těmito klasiky."

Ovlivnil Váš život i romský život, nebo pobyt mezi Romy?

"Samozřejmě. To, že jsem žil v osadě v Trpkové velmi ovlivnilo mé konání a to se projevilo i v mé literatuře. Nepíši česky ani slovensky, protože myslím romsky, mám romské srdce, a proto píši romsky. Jsou tu žáci Mileny Hübschmannové, romisté, kteří umí romsky, a ti to překládají do češtiny. Je to velice krásné, protože je to dvojjazyčné, je to romsky a česky."

Vy jste znám především v České republice, jak je to na Slovensku, máte tam také své čtenáře?

"Na Slovensku mám přátele, kterým posílám knížky, ale nejvíc v Čechách, na školách. Ministerstvo školství si nyní objednalo 5000 výtisků pro základní školy. Mezi romskými dětmi a dětmi českými je velmi známá Slunečnice / Khamori luluďi."

Naše cesta za světlem, vaše absolutně horká novinka, jak dlouho jste ji psal?

"Trvalo mi to asi 2 měsíce. Já to mám v sobě, takže to, co mám v sobě, jsem dal na papír a opravdu pouze 2 měsíce. Je to krátká doba, ale stihnul jsem to."

Jak se vůbec píše sbírka? Máte počítač, nebo to píšete v ruce?

"Píši v ruce a Milada Viková to dává do počítače."

Na co jste myslel, když jste dělal tuto knížku?

"Myslel jsem na knížku, abych co nejvíce oslovil lidi."

Vás hodně ovlivňuje víra, bylo to i při této knížce?

"Ano, i pokud jde o název Cesta za světlem, to mě inspiroval Ježíš Kristus a odchod z Indie, cesta rovnou z Indie je vlastně za světlem, za Pánem Ježíšem Kristem, za jinou vírou než je hinduismus a buddhismus."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.02.2012Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu OláhoviO Roma Vakeren
04.02.2012Zemřel romský spisovatel a básník Vlado OláhO Roma Vakeren
10.07.2009Vladimír Oláh - básník z osadyO Roma Vakeren
19.12.2008Vánoční přání Vlado OláhaO Roma Vakeren
19.12.2008Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovatO Roma Vakeren
31.08.2007Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskouO Roma Vakeren
22.12.2006Na prvním místě je rodinaO Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytarista
Jedním z nejlepších současných představitelů gypsy jazzu je romský hudebník Angelo Debarre, který dodnes vyznává kočovný způsob života. Čeští posluchači se s ním mohli setkat na letošním festivalu Khamoro, kde ho k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Angelo Debarre a Ludovic Beier na festivalu Khamoro 2006 (Foto: Jana Šustová) Romský hudebník Angelo Debarre se narodil v roce 1962 ve Francii a na kytaru se naučil hrát už ve svých osmi letech. Jak sám dodává, bylo to v rodinném kruhu:

"My, kočovní Romové ve Francii, se učíme hudbě už odmalička, protože u nás hodně lidí hraje. Hrají tátové, bratranci a jak žijeme společně v karavanech, tak se člověk naučí vše sám - poslechem a pozorováním."

Po úspěších ve hře na kytaru a rychlém profesním růstu Angelo Debarre na chvíli zapomněl na struny, aby se věnoval hře na bicí. Pak se ale ke svému osudovému nástroji vrátil a založil svou první skupinu "Angelo Jazz Quintet".

"První skupina vznikla v roce 1984 s bratranci a přáteli. Hráli jsme spolu dva roky. Pak jsem založil další skupinu a pak zase jinou. Hrál jsem s mnoha muzikanty a s mnoha různými hudebními formacemi."

Angelo Debarre patří ke kočovným Romům. Vyrostl v karavanu a žije v něm dodnes.

Angelo Debarre se skupinou na festivalu Khamoro 2006 (Foto: Jana Šustová) "Do poslední minuty, dokud to bude možné, budu takto žít. Pak přestanu. Teď je hodně těžké cestovat po Francii, je to příliš komplikované, máme složité období. Myslím, že to potrvá tak pět, možná deset let a potom už bude těžké vést tento život, bude potřeba se usadit, koupit dům a žít jako všichni ostatní. Ale je to škoda, ztratíme tak hodně věcí, ztratíme folklór, ztratíme to, co je důležité... Ale musíme věřit v zázrak."

Karavany jsou podle jeho slov supermoderním bydlením.

"Moderní karavan je velmi pohodlný a luxusní. Je tam klimatizace, ústřední topení, osvětlení, všechen komfort."

Angelo Debarre hodně cestuje - a to nejen díky svému karavanu, se kterým projel skoro celou Francii, ale hlavně díky hudbě. Často se svou skupinou vystupuje v zahraničí.

"Cestujeme hodně - často jsme v Evropě, ve Spojených státech, v Anglii, na Korsice, v Itálii, nějaká turné jsou také ve Francii."

Ve výčtu států nechybí ani Česká republika, kde letos hrál na festivalu Khamoro v sekci koncertů gypsy jazzu. Ale v České republice nevystupoval poprvé.

"Už jsem tady byl v roce 1990 na romském festivalu v Brně."

U českého publika měl úspěch. A jak hodnotí české publikum on?

"Nedá se říct 'české publikum', 'francouzské publikum' nebo 'anglické publikum'. Je potřeba říkat 'swingové publikum'. A tady je také hodně dobré swingové publikum."

Na festivalu Khamoro Angelo Debarre vystoupil spolu se třemi dalšími muzikanty v obsazení dvě kytary, akordeon a kontrabas. Tato skupina existuje dva roky. Už delší dobu je známo, že akordeon a "guitare manouche" spolu báječně souzní.

"Akordeonistu Ludovica Beiera jsem našel ve Francii, bydlíme nedaleko od sebe. Je Francouz, není Rom, ale hraje jako Rom."

A kolik alb už Angelo Debarre natočil?

"S Ludovicem jsem natočil přesně čtyři. A jedno vyjde v srpnu ve Francii."

Ale virtuózní hru Angela Debarreho je možné slyšet i na jiných albech. Nahrával například se skupinou Bratsch, Arbat, Raya, Hot Club de Norv.ge, a z umělců jmenujme například Jimmyho Rosenberga nebo Florina Niculescu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romské děti z Prahy 3 se rekreují na letním táboře
Právě v těchto dnech se romské děti z Prahy 3 rekreují na letním táboře v Nesvačilech u Rožmitálu pod Třemšínem. Jednou z organizátorek je Irena Melmerová - vedoucí oddělení sociální prevence na Úřadu Městské části Prahy 3. Těsně před odjezdem se za ní s mikrofonem vydala Anna Poláková.

Ilustrační foto: Jana Šustová Já už jsem na jednom z vašich táborů byla, měli jste tam krásný program, jaký program jste připravili tentokrát?

"My jsme tentokrát připravili více programů. Na jeden se moc těším, protože to nám přijede divadlo, které, když bylo tsunami, bylo na Srí Lance a dělali tam s dětmi divadlo a loutkařskou dílnu. Takže ti přijedou na 3 dny a budou toto s dětmi dělat. Na to se moc těším. Pak máme jeden den s českou policií, půjde o takové předpreventivní hry s příslušníky policie. To také bývá moc pěkné. Loni jsme to měli poprvé. Děláme i různé přednášky, to znamená o historii Romů, o drogách a také celodenní výlety, ty jsou klasika."

Dětem se nevěnujete pouze v létě, nepořádáte pouze tábory, ale i po celý rok. Co konkrétně děláte tady na Praze 3?

"Já osobně jsem členka R-mostů, to je takové nízkoprahové zařízení pro romské děti. To je to hlavní, co dělám, ještě kromě své práce."

Jak se Vám daří, jakou máte zpětnou vazbu od romských rodin?

"Já si myslím, že to je děsně fajn. Já jak již jezdím strašně dlouho, tak sem za mnou chodí nové maminky, které mají své děti, které chtějí dát na tábor se mnou, a říkají mi: ,My když jsme byly na táboře, tak to byly mé nejlepší prázdniny.. Tak to mi připadá jako takové uspokojení."

Zmínila jste se o tom, že jste členkou R-mostů. Toto sdružení nabízí i aktivity pro maminky, které jsou na mateřské dovolené.

"Ano, tam je romská dílna a vzdělávání. Učí se s počítači, je to širší, není to pouze pro děti z ulice, ale jsou tam i různé kroužky."

Hovoříte o dílně pro ženy, na co je zamřená práce v dílně?

"My jsme původně do tohoto projektu vkládali to, že by šlo o rekvalifikace, což se nám příliš neosvědčilo. Takže se v podstatě učí na počítači, je to taková příprava do zaměstnání. Dělají tam i různé výšivky, ale také tam přijdou jenom na kafe a vykládají si karty. Takže se tam rády scházejí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
23.03.2013Azylový dům pro matky s dětmi v Mladé Boleslavi má i mateřskou školkuO Roma Vakeren
21.05.2012Nabídka dvoudenního semináře pro pedagogy, kteří se setkávají se sociokulturními specifiky romských dětíZprávy ze života Romů
19.11.2010Benefiční koncert pro azylový dům pro matky s dětmiO Roma Vakeren
13.10.2010Pozvánka na koncert na podporu Azylového domu R-MostyZprávy ze života Romů
01.10.2010Občanské sdružení R-mosty provozuje v Mladé Boleslavi azylový důmO Roma Vakeren
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
16.07.2010Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
11.11.2009Benefiční koncert podpoří azylový dům R-mosty pro matky s dětmiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Zvýšený zájem rodičů o umístění jejich dětí do dvou přípravných tříd v základní škole na sídlišti Chanov zaznamenal mostecký magistrát. Radní proto povolili výjimku a od září bude navštěvovat každou třídu 18 místo předepsaných 15 chlapců a dívek. Sídliště obývají převážně Romové a děti ze sociálně znevýhodněných rodin se tak mohou lépe připravit na pokud možno bezproblémový vstup do školy.

Někteří vsetínští Romové, kteří žijí v pavlačovém domě u polikliniky, viní starostu města Jiřího Čunka z rasismu. Ve spolupráci s romským časopisem Romano hangos na něj podali trestní oznámení. Napjaté vztahy mezi radnicí a romskými rodinami vyvrcholily, když město oznámilo, že většinu z nich vystěhuje ještě letos na okraj města do části Poschlá do nově postavených bytů. Čunek nařčení z rasismu odmítá.

Romská střední škola sociální v Čáslavi na Kutnohorsku dostala k poslednímu červnu výpověď a hrozí jí soud. Krajskému úřadu, od kterého si škola loni v únoru pronajala část budovy Zvláštní školy v Čáslavi, neplatí finanční závazky za provoz zařízení. Není proto vyloučeno, že kraj bude vymáhat dodržení dohod soudní cestou. O dalším působení školy zatím nemá kraj informace.

Prostějovská radnice začala budovat na periferii města nové přístřešky pro lidi bez domova. Celkem 16 unimobuněk vyroste v Určické ulici, kde už nyní žijí v bytech pro neplatiče převážně Romové a naproti nim bezdomovci. Odborníci tento krok města kritizují a tvrdí, že radnice buduje nové ghetto. Ta ale obavy odmítá. Azylové centrum nebude cílová stanice a s lidmi se prý bude pracovat tak, aby byli schopni najít si práci i vlastní bydlení.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Seriál o drogách ]=
Terciální prevence drogové závislosti
V našem seriálu o drogách jsme mluvili hlavně o lidech, kteří se chtějí svého návyku zbavit a mají sílu se léčit. Jsou ale i tací, kteří rezignovali a nemají chuť a odvahu proti své závislosti bojovat. Společnost ale ani na tyto lidi nezapomíná. Za terénním pracovníkem Josefem Wünschem zašla pro více informací Anna Poláková.

Jaké možnosti mají lidé, kteří ani nepomýšlí na to, že by svou závislost měli nějakým způsobem léčit?

"Pro tento typ klientů jsou zde terénní programy, které jim nabízejí pouze to, co oni požadují. To znamená, snažíme se minimalizovat rizika, která pocházejí z jejich způsobu života na ulici. Takový člověk je bez jakéhokoli zázemí, bez sociálních vazeb a vztahů, často nedbá na hygienu. Takže naším úkolem je tato rizika pokud možno eliminovat nebo alespoň minimalizovat. Jsou tady výměnné programy, různé vitaminové podpůrné programy, drobná ošetření atd."

Co nabízí naše společnost těmto lidem, jedná se o nějaké komplexní služby?

"Oni o tom ani nemají tušení, ale směrem k tomuto vzorku populace zde funguje široká síť zařízení, která se snaží o minimalizaci rizik, aby poškození zdravotní, ale i sociální a nakonec i kriminální bylo co nejmenší. A to s ohledem na ně samotné i celou společnost."

V těchto programech pracuje celá řada terénních pracovníků. Co konkrétně dělají?

"Samozřejmě jsou tady jednak kontaktní centra, kam si sami mohou zajít. Ale pro ty, kdo ještě nemají dostatek motivace, aby se závislostí, se svým způsobem života něco dělali, jsou zde terénní programy, jejichž specifikem je, že vstupují do prostředí klienta a zde v jejich domácím prostředí jim nabízí čisté stříkačky, desinfekční tampony, již zmíněné vitaminy plus další podpůrný servis, odkazy na instituce, asistenční službu atd."

Je to finančně náročné?

"Samozřejmě že to je pro společnost náročné, není to ale tak náročné jako řešit poté ty následné problémy."

Jaký názor má na takto investované prostředky společnost obecně?

"Tato služba je samozřejmě státem podporovaná, placená ze státních peněz, čili co se týče odborníků, ti již pochopili, že to je naprosto nezbytná součást protidrogové politiky, na druhou stranu široká, laická veřejnost má neustále pocit, že to jsou vyhozené peníze a že to jde z jejich kapsy a strašně těžko se to vysvětluje."

Existují nějaké programy, které osvětlují veřejnosti problém drog?

"Existuje oficiální státní protidrogová politika, v jejímž rámci fungují jednak státní zařízení a jednak nestátní nezisková zařízení. Zcela jiné poslání mají organizace, které se zabývají primární prevencí a snaží se oslovit lidi, kteří s drogami do styku nepřišli, nebo s nimi nemají problém, třeba jen zdánlivě. Úplně jiné poslání mají zařízení, jejichž cílovou skupinou jsou uživatelé, úplně jiné poslání mají léčebny. Skutečně největší problém je s laickou veřejností, s populací starší 40 let, protože ona má stále pocit, že jí se to netýká."

Jsou mezi touto populací lidé, kteří jsou drogově závislí?

"Samozřejmě že jsou lidé, kteří pravidelně užívají drogy 20 - 30 let, ale je jich strašně málo. Nehledě na to, že u nich jsou již po této době zdravotní poškození taková, že vymírají."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Stále více Romů se učí anglicky
Stále více Romů cítí potřebu zdokonalovat se v anglickém jazyce. K tomu, abychom se tento jazyk naučili nám nejvíce pomohou rodilí mluvčí. Mezi ně patří také Tony Achmad, který vyučuje také Romy u nás v České republice. Více se ptal Marek Polák.

Odkud pocházíte?

"Pocházím z Indonésie, ale byl jsem sirotek a vyrůstal jsem v Austrálii."

Kde pracujete? Jaká je Vaše profese?

"Jsem učitel angličtiny v České republice."

Učil jste i v Austrálii?

"Ano, učil. Učil jsem emigranty, kteří k nám přijeli. Většina z nich potřebovala dobrou angličtinu, aby se domluvili s ostatními. Tak jsem je učil v emigrantském centru tři roky."

Učil jste někdy anglický jazyk Romy?

"Oficiálně ne, ale učil jsem už pár romských rodin. Ale na školách vůbec."

Jaké to bylo učit Romy? Byly zde nějaké rozdíly, nebo to bylo stejné, jako učit ne-Romy?

"Zdejší učitelé dělají velkou chybu, že se příliš soustředí na českou gramatiku a to moc nepomáhá Romům. Protože to není jejich mateřský jazyk, spíše je to pro ně zmatené. Já jsem zjistil, že můj způsob učení je daleko více úspěšnější."

Takže žáci byli spokojení?

"Ano, jistě. Děti byly velice šťastné. Alespoň se naučily anglicky mluvit, i když slovní řád nebyl zcela v pořádku. Ale naučily se mluvit, takže jim bude každý rozumět bez problému."

Jak žijí Romové v Austrálii?

"Lidé tam o nich nemluví. Pamatuji si, že když jsem byl dítě žijící v sirotčinci, tak mi sestřička řekla, ať nechodím daleko, že tam jsou Romové a jsou zlí."

Co Vy si myslíte o Romech?

"Já sám jsem minorita v České republice a tak mám rozdílné pocity o Romech než průměrný Čech. Myslím, že Romové jsou diskriminováni, i když někdy se někteří také nechovají správně, ale mají smysl pro bytí a kulturu. Jako hlavní problém vidím tu kulturu, ta je rozdílná a nepochopená většinou, protože je jiná."

Proč spolupracujete s Romy?

"Vidím, že Romové jsou diskriminováni a myslím, že se jim nedostává mnoho jazykových tréninků. Je to nefér. Myslím, že je zde mnoho jazykových bariér. V této profesi mám řadu úspěchů s českými středoškoláky a chci mít úspěchy ve výuce angličtiny i s Romy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.07.2004Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školyZprávy ze života Romů
07.12.2001ZprávyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Ostravská Romka hovořila v OSN o nucené sterilizaci
Ostravská Romka Elena Gorolová vypověděla v newyorském sídle OSN, jak ji lékaři ve Vítkovické nemocnici před lety sterilizovali. Připustila, že podepsala doklad, kterým se zákrokem souhlasila, ale stalo se tak podle ní bez jejího plného vědomí. O problému se v Česku začalo hovořit předloni na podzim. Případy romských žen, které byly sterilizovány, prošetřoval i ombudsman, jak řekla Marii Vrábelové zástupkyně Veřejného ochránce práv Anna Šabatová.

Elena Gorolová (Foto: www.ct24.cz) "Došli jsme k závěru, že prakticky ani v jednom případě, který k nám byl stěžován (a nakonec se ukázalo, že bylo asi 80 stížností), nebyly dodrženy všechny předpoklady, které zákon předpokládá. Někde byla pochybení menší a někde byla větší. Někde se dá říci, že opravdu byla žena zcela proti své vůli sterilizována, protože třeba vůbec nevěděla, že je sterilizována, byť se tam odehrály nějaké úkony. Takže ta škála je široká, ale v žádném případě to nebylo v pořádku."

Co můžete pro to udělat, když jste došli k takovým závěrům?

"Každé šetření veřejného ochránce práv je zaměřeno na to, aby se napravila situace. V tomto případě není náprava možná, je to již nevratný proces. O to je to tragičtější. Ale smysl šetření je především preventivní, aby se už nikdy nemohlo stát, že nějaká žena bude sterilizována nedobrovolně. Nikoliv tedy jako rozhodnutí zralé."

Dá se to ohlídat? Dá se to zkontrolovat?

"Já si myslím, že se to dá zkontrolovat. A jedno z opatření, které my požadujeme, aby nikdy neuplynula menší doba než sedm dnů mezi tím, kdy si žena požádá o sterilizaci, a než je provedena. Tak se zamezí situaci, když ji nutí rozhodnout se hned bez porady s rodinou. Protože to je závažné rozhodnutí, které nemá dopady jen na tělesnou integritu, i když na tu především, ale na váš celý soukromý život i v širším slova smyslu. Protože jsou případy, kdy se rozejdou partneři, najdou si nového partnera a v tom svazku chtějí mít děti, a tak před tím neuvažovali. A já si myslím, že takové rozhodnutí by mělo být činěno po velice zralé úvaze."

Ale tady se zatím těmto ženám nikdo neomluvil.

"Já se vrátím k těm požadavkům, které veřejný ochránce práv měl. Samozřejmě a to tam nebylo vyjádřeno, možná, že je to chyba, explicitní omluvu jsme nepožadovali. Požadovali jsme uznání státu za to, že postupoval špatně, a opatření k nápravě. Ta byla jednak v oblasti zákonů, to znamená změna zákona, která by dávala určitou funkční institucionální pojistku, aby návrh nebo lékařské doporučení nemohlo žádnou ženu zastihnout nepřipravenou. Druhá oblast byla oblast metodického vedení lékařů, vysvětlování, jak důležitá je to oblast a také pomůcek v podobě brožury, které se budou dávat ženám, jimž se bude navrhovat sterilizace ze zdravotních důvodů. Ta opravdu pečlivě a ve všech souvislostech vysvětlí, jaký je to úkon a jaké má následky. Za třetí jsme navrhovali, a v tom je snad i zakomponováno to, že by to měla doprovázet omluva, zvážení finančního odškodnění. Alespoň v těch případech, kde je jasná a vystopovatelná odpovědnost státu za aktivní politiku regulace porodnosti před listopadem 1989. Myslím si, že by bylo opravdu správné, aby všechny významné a relevantní instituce státu se omluvily ženám všem, i těm, které si třeba nestěžovaly, za to, pokud pociťují, že došlo k vnitřně nepřijaté sterilizaci. A přijaly jakýsi závazek především v podobě těch konkrétních opatření, aby se to už nikdy nemohlo opakovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří"s datem 25. srpna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"
Reportáž:  Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytarista
Reportáž:  Romské děti z Prahy 3 se rekreují na letním táboře
Zprávy: 
Seriál o drogách:  Terciální prevence drogové závislosti
Reportáž:  Stále více Romů se učí anglicky
Reportáž:  Ostravská Romka hovořila v OSN o nucené sterilizaci

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz