Vyhledávání
9.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen vičinaha pro temutno festiovaľis Khamoro, savo ela pre aver kurko Prahate. Tiž amenca džana ko Lety, kaj pes oka kurko sgejle o Roma, kaj peske te leperen le Romen so odoj mule.

Nejdříve vás pozveme na Světový romský festival Khamoro, na kterém vystoupí romští umělci od nás i ze zahraničí. Posléze se společně vydáme do Let u Písku na pietní akt, věnovaný obětem tohoto koncentračního tábora.

Tiž tumenge phenaha, kaj šaj dikhen sľiki le Romendar, sos as ki Lety u Písku, bo pre aver kurko ela bari akcia palo Romano holokaustos. Dodžanena tumen, hoj pes kidena o love predalo Lety u Písku, jak pes te kerel odoj pamatňikos. Adaďives tiž vakereha palo palo projektor Roma le Romenge.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o výstavě Romský holocaust, dozvíte se o sbírce, kterou připravuje Výbor pro odškodnění romského holocaustu a přiblížíme vám mezinárodní projekt Romové Romům, který připravilo Centrum politických analýz.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Jeden z nejlepších rakouských jazzových hudebníků Harri Stojka vystoupí na festivalu Khamoro
Příští týden vystoupí v pražské Redutě v rámci festivalu Khamoro Harri Stojka. Jaké hudbě se tento umělec věnuje a s čím se představí na Khamoru, prozradil Marku Polákovi jeho spolupracovník London Vokatý.

Harri Stojka (Foto: www.khamoro.cz) Kdy a proč jste se rozhodl spolupracovat s romskou kapelou Harri Stojka?

"To bylo už v 80. letech, kdy jsem dělal v divadle v Rakousku a Harri vystupoval vedle zase v Andimu, to je taková latinsko americká hospoda, kde pravidelně hrál právě s legendárním Harri Stojka Express. My jsme spolu dělali i divadlo u Švandy, tady na Smíchově, asi před dvěma roky. Bylo to Carmen, flamengo a Gitancoeur a dělali jsme jenom jedno představení. Co bych chtěl hlavně říci o Harrim: Jako hudební génius se, nějakým způsobem, už začal chovat jako malé dítě. Otec ho začal motivovat již v šesti letech, dal mu plastikovou kytaru a řekl mu: 'Pokus se hrát na tu kytaru tak, až se ti bude z prstů kouřit, a já všechno ostatní už za tebe zařídím.' To si Harri osvojil a hrál a hrál a když v jedenácti letech byl schopný dělat vlastní koncerty, otec se mu už samozřejmě více věnoval. Věnovali se mu i jíní. Od třinácti let už byl velice známý mezi rakouskými i evropskými kytaristy. Když v roce 1981 hrál vedle kytaristů jmen jako je Carlos Santana, Jimmy Cliff nebo Van Morrison, pak ho pozvali do Mekky jazzmanů do Montreux ve Švýcarsku. To už měl Harri svoji kariéru předurčenou a nějakým způsobem se již dostal do jazzového nebe."

Vy sám, hrál jste někdy v nějaké romské kapele?

"Já jsem sám hrál s několika Romy dohromady, ale v opravdové romské kapele jsem nehrál. Hrál jsem naopak s kapelou, která založila historii českého undergroundu. S kapelou Aktual. Pak jsem hrál jako kytarista pro Sváťu Karáska, nebo později pro Editu Adlerovou, jednu operní zpěvačku, která teď zpívá výhradně komerci. Chtěl bych ještě říci, že Harri byl pak vzat do výběru rakouských muzikantů, kteří nějakým způsobem získávají mecenáše, jak ze své rodiny, nebo ze svého okolí, i stát se o ně nějakým způsobem začíná starat. Proto Khamoro je dnes spolu s rakouským Kulturním fórem jedním z mecenášů pro Harriho Stojku. Ten koncert se koná 23. 5. v Redutě ve 20:00. Všechny vřele zvu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.08.2006Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytaristaO Roma Vakeren
02.06.2006Fotografie Jozefa Kolarčíka-Fintického jsou nejstarším souborem s romskou tematikou na SlovenskuO Roma Vakeren
26.05.2006"Doufám, že jednou v Americe uvidíme takovýto romský festival", říká o Khamoru zpěvačka Margarita SaianO Roma Vakeren
23.05.2006V Praze začal světový romský festival KhamoroZprávy ze života Romů
15.05.2006Světový romský festival Khamoro začíná již příští pondělíZprávy ze života Romů
27.08.2004Harri Stojka vydává sólové albumO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na Khamoru se představí i slovenský soubor Kesaj Čhave
Na Khamoru se nám také představí dětský soubor ze Slovenska Kesaj čhave, s nímž spolupracuje Roman Erben z Prahy, kterého k mikrofonu pozvala Anna Poláková.

Kesaj Čhave (Foto: www.khamoro.cz) V rámci festivalu Khamoro u nás příští týden vystoupí soubor Kesaj čhave, který přijede ze Slovenska a Vy jste ten, který se jim snaží pomáhat, který je i doprovodí. Jak jste s nimi začal spolupracovat a jaká je vůbec spolupráce se slovenskými Romy?

"Ten soubor se jmenuje Kesaj čhave, neboli Děti Kesaj. Kesaj je z pohádek dobrá romská víla, která dává dobro a chce také dobro zpátky. Soubor vznikl před šesti lety. Má asi dvacet členů a pod vedením profesionálních hudebníků, to je především Ivan Akimo, balalajka a kytara a dvou kytaristů a lavutáry, to je hráč na housle romsky. Hrají a zpívají už, dá se říci, po celé Evropě. Měli velký úspěch ve Francii. Tentokrát po prvé vystoupí v Praze. Ve středu ve Slovenském institutu, na Slovenském dni slovenských Romů a potom dvakrát v Roxy a ve velkém sále Lucerny 27. května. K tomuto souboru mám dost blízký vztah, protože znám z blízka pár lidí, kteří ho vedou, máme blízký vztah a také děti, kteří v něm hrají. Jsou to všichni vynikající hudebníci. Hrají, zpívají, tančí zcela spontánně, bez jakýchkoliv příprav. Je to výraz autentický a musím říci, že mě také inspirují. Rád bych v tom i něco podnikl dál, dělám to rád. Zprostředkoval jsem jim koncert na festivalu Khamoro a budu pro ně pracovat i dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Ivan Akimov v souboru Kesaj čhave motivuje mladé RomyO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
23.05.2015Soubor Kesaj čhave pracuje s dětmi z východoslovenských romských osadO Roma Vakeren
06.05.2015Během Brněnské muzejní noci 2015 vystoupí před budovou Muzea romské kultury skupina Kesaj čhaveZprávy ze života Romů
10.04.2015Komiksy a fotografie představí příběhy dětí víly KesajZprávy ze života Romů
08.04.2015Kesaj čhave - výstava komiksů a fotografií v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
19.05.2009Děti ze skupiny Kesaj čhave vystoupí v PrazeZprávy ze života Romů
23.03.2007Děti Kesaj krásně zpívají, tancují a hrají na hudební nástrojeO Roma Vakeren
25.08.2006Angelo Debarre - kočovný Rom a vynikající kytaristaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u Písku
Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u Písku. Na místě bývalého koncentračního tábora by měl podle nich vzniknout důstojný památník. Odstraněn by měl být nedaleko stojící kontroverzní vepřín, protože i v jeho prostorách se nachází hromadný hrob s ostatky Romů, kteří v táboře zemřeli. Slovo má Jan Mišurec.

Vepřín v Letech u Písku (Foto: Jana Šustová) Vyřešení žádá například slovenský velvyslanec v České republice Ladislav Balek, podle něhož v táboře zemřeli tehdejší českoslovenští občané a to jen na základě toho, že byli Romové. Kauza Lety u písku je ostudná pro českou zahraniční politiku a dotýká se navíc také slovenského státu, zdůraznil Balek.

"Mám sklon takovou věc hájit, věci české i slovenské a československé, než kritizovat jakékoli dílo společnosti české i slovenské na těchto místech. Ale přiznám se, rád bych se dožil, aby ti, kteří zde zahynuli jen proto, že nepatřili k rase vyvolených, měli důstojné místo a pamětník. To si velmi přeji. Je až nepochopitelné, co se stalo, že člověk zemřel pro to, že nepatřil k vyvolené rase. Pro naší generaci to je již nepochopitelné, ale nesmíme zapomenout na to, že i to se mezi lidmi stává a stalo se."

Podle eurokomisaře Milana Horáčka je důležité napravit dobré jméno našeho státu a vybudovat důstojný památník. Odstranění vepřína v sobě ale nese mnoho problémů a stále se neví, za jakou částku jej stát vykoupí a kdy se to vůbec podaří.

"Já mám po rozhovorech s předsedou vlády a s komisaři Fíglem a Špidlou dobrý dojem, že se na tom pracuje. Ono je to složitější, než si člověk umí představit. Je tam řada detailů, které jsou nejen právního a ekonomického rázu. Prostě je to složitější. Česká republika bude v budoucnosti jednou mít předsednictvo v Evropské unii a byla by úžasná ostuda, kdyby to do té doby nezvládla. Protože pak se bude muset zodpovídat na evropské úrovni a já myslím, že si to žádná vláda nedovolí."

Po desáté do Let u Písku na místo bývalého koncentračního tábora přijel předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, jehož velká část rodiny v letském táboře zahynula. Přítomné ujistil, že bude vyhlášena veřejná finanční sbírka a každý tak bude moci přispět na vykoupení zmíněného vepřína.

"Jeden z pozůstalých, který přicestoval až z Brna sám od sebe, aniž bych ho na to upozorňoval, říkal, že by bylo dobré, když se vláda rozhodne nějaké finanční prostředky na to věnovat, že my Romové na to přispějeme také. Samozřejmě to bude veřejná věc a kdo bude chtít přispět na to konto, které bude přísně určeno na kauzu Lety, bude moci.

Po prvé prezident republiky Václav Klaus poslal oficiální věnec do Let. Potěšilo Vás to alespoň letos?

"Trochu, protože znát názory pana prezidenta, veřejně je prezentoval, takže nemohu být nadšený více, ale samozřejmě, je před volbami, tak možná proto."

V Letech lidé zemřeli ale někteří se i narodili. Pobyt v táboře přežil Jan Vrba, se kterým si povídal Jan Mišurec.

Vyprávěli Vám rodiče něco?

Nástup vězňů v Letech u Písku. 1940 "Vyprávěli, maminka i tatínek, ale nejvíce maminka, tatínek ten o tom nechtěl mluvit. Oni mě chránili do osmnácti let, se o mě bála, jak mi umřela tady ta sestra. Narodila se v Plavsku a tady zemřela, byla to první oběť."

Takže Vám z rodiny zemřela jenom sestra?

"Sestra a děda."

Rodiče přežili pobyt v Letech, jak se to vlastně podařilo?

"Když bylo vždycky vyřazování, tak je dávali na stranu. Tatínek říkal, že tam přišli nějaký gestapáci, pozorovali obličeje, měřili a vybírali a je už dávali stranou. Protože já nemám v rodném listě ani národnost, nic. Protože nevěděli jaká je to národnost. Potom si uvědomili, že umějí číst, psát a nekočovali. Měli trvalý pobyt v tom Plavsku pořád."

Jak Vy se díváte na přítomnost toho vepřína? Měl by být odstraněn?

"Samozřejmě, že ano. To víte, to je zneuctění těch mrtvých. Protože ty základy, všechno to tam mělo zůstat, kde byly ty boudy."

Točíme před Mirovickým hřbitovem. Tady leží Vaše sestra. Kdy jste se to dozvěděl, že je tady pohřbená?

"To mi říkal tatínek i maminka, že je hned za vraty. Tak jsme to akorát objevili, ale nevím jestli určitě. Děda je pochovaný v tom lese tam. Když jsem tam byl s otcem, tak se roztřásl a říkal, že musí jít pryč, jeho vzpomínky na to byly špatné."

Dnes už je toto místo na hřbitově zpietněno. Je to lepší než to bylo?

"To víte, že je to o hodně lepší, než to bylo."

Paní Vrbová, dcera pana Vrby. Kdy jste se dozvěděla, že Váš tatínek se narodil v koncentračním táboře? Jak to celé vnímáte, tu situaci?

"Já jsem se to dozvěděla jako malá holka z vyprávění dědečka. Já jsem velice ráda poslouchala, když děda vyprávěl, jeho vyprávění, už od malinka. A předávala jsem ho dál, děda vyprávěl, dokud žil, tak vyprávěl i mým dětem, co se odehrávalo. Vepřín mi připadá jako neúcta k lidskému životu vůbec, nejen ať jsou to Romové, Češi, Slováci, Maďaři, Židé, kdokoliv. Přece se musí uctívat život sám. Pro mě je to něco, co si nedokážu představit a doufám, že v životě moje děti nebo děti mých dětí děti nikdy nepoznají to, co prožili oni. Muselo to být hrozné, tam nebyla voda, nebylo tam nic. Můj dědeček říkával: .Važ si toho, že máš teplou vodu, otočíš kohoutkem a teče ti teplá voda, můžeš se umýt. Važte si toho, že máte co jíst., protože ty děti tam prý jedli zelené listy z pole. Tak kde to jsme, když dneska není nikdo, kdo bych se jich zastal? Proto obdivuji pana Růžičku, že je ochoten přijít a říci: .Já to vím, tak to bylo, zastávám se a dělám pro ně něco.."

Takže odstranit vepřín?

"Já si myslím odstranit vepřín, je to neúcta k lidskému životu."

Jak Marii Vrábelové potvrdil sociolog Fedor Gál, s veřejnou finanční sbírkou ve prospěch Letů u Písku souhlasí.

"Ptal jsem se Čeňka Růžičky a řekl mi, že ten nápad se nezrodil v jeho hlavě, ale v hlavě těch několika málo stařičkých přeživších letského koncentráku. Mně se to hrozně líbí, protože už více jak deset let trvá spor o vepřín v Letech a nestalo se vůbec nic. Mám pocit, že kauza Lety je kartou ve hře o politické zájmy, volební preference a vůbec se mi to nelíbí."

Jak myslíte, že lidé k tomu přistoupí? Myslíte si, že budou přispívat?

To samozřejmě neumím říci, ale co vím, je, že výsledek sbírky na řešení pietního místa na bývalém místě koncentračního tábora v Letech u Písku bude indikátorem, bude signálem o tom, jak na tom jsme. Možná, že budu velice mile překvapen a zjistím, že lidé dávají peníze a že jich je dost, a že umožňují, aby se přemístil vepřín a postavilo se tam důstojné místo. A možná, že zjistím, že přispívají lidé, kteří až tolik peněz nemají, že dávají ze svých posledních zbytků a těch peněz bude jenom tolik, aby to místo bylo důstojnější, než je teď. Podstatné je, že to už nebude akt milosrdenství nebo korupce ze strany vlády. Že to bude dobrá vůle lidí, kterým na tom záleží. A to je prostě to podstatné."

Myslíte si, že by ta sbírka měla být časově omezena?

"Každá veřejná sbírka musí být časově obmezena, jinak to nemá smysl. Každá veřejná sbírka musí mít otevřený transparentní účet. To znamená, že každý, kdo bude chtít, by se měl možnost podívat na internet a zjistit, kolik peněz tam je, kdo je poslal a jestli je tam i on a jeho peníze. A úplně klíčové je, aby ta akce začala co nejdříve."

Není v tom zase to, že lidé by měli suplovat něco, co vláda nedokáže vyřešit, že za ní v jistém smyslu přebíráte zodpovědnost?

"Lidé by si měli především zvyknout na to, že o své problémy se mají starat. Když si lidé zvyknou, že tady je nějaká vláda, která řeší jejich problémy, tak z nich vyrábí za jejich souhlasu sociální invalidy. Místo utrpení lidí za války je místo, kde jsem svým způsobem trpěl i já a nepotřebuji, aby mě nějaký politik v rámci své volební kampaně zalepil oči nebo ústa tím, že mi tam přihodí peníze a řekne: 'Já vám dal peníze na řešení tohoto problému'. On žádné peníze nemá, pokud je nevytáhne ze své vlastní peněženky a ze své vlastní výplaty a pak ať se účastní. Ať já vidím na internetu, jak hluboko sáhli do své vlastní kapsy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Skupina tří mladých neonacistů koncem minulého týdne vnikla do budovy s holobyty v Neratovicích na Mělnicku, tloukla na byty tamějších romských nájemníků a hrozila jim zabitím. Policie útočníky z řad příslušníků hnutí Národní odpor zadržela na místě a hrozí jim až tři roky vězení. Podle policistů je podobný případ s rasovým podtextem na Mělnicku výjimečný a loni tam nic podobného nezaznamenali.

Město Mladá Boleslav nesmí kupovat ani prodávat majetek. Soud mu jej zablokoval, protože radnice nezajistila náhradní bydlení sedmdesátileté Romce, která se musela vystěhovat po prodeji městského bytu. Navíc městu uložil pokutu 80 tisíc korun. Radnice se proti rozsudku odvolala a bude se snažit vyřešení celé kauzy urychlit.

Město Ústí nad Labem si neví rady s černou skládkou komunálního odpadu, která se stále obnovuje v ulici Boženy Němcové ve čtvrti Předlice. Nepomohl ani projekt kanadské jízdní policie, který měl přispět ke snížení kriminality a zlepšení životních podmínek v této části krajského města, kde žije početná komunita. Náměstek ústeckého primátora Tomáš Jelínek řekl, že jednou z možností řešení problému by mohl být prodej volných ploch z majetku města soukromým vlastníkům přilehlých nemovitostí.

V neděli 4. června bude kostel svatého Šimona a Judy v pražské Dušní ulici dějištěm benefičního koncertu Idy Kelarové. Jako hosté na něm vystoupí Iva Bittová, Matěj Ruppert a skupina Kale. Koncert se koná na podporu letní tvůrčí dílny pro talentované romské děti ze sociálně slabých rodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Francouzští romští aktivisté budou debatovat s českými Romy
Příští týden přijedou do Prahy francouzští romští aktivisté a budou debatovat s českými Romy o tom, jak se mohou sami zapojit do práce na zlepšení svých životních podmínek. Marek Polák oslovil Bradyho Clougha z Centra politických analýz, který nám v následujících minutách poví o projektu Romové Romům.

"Projekt se nazývá Romové Romům a je to projekt, na který pozveme romské aktivisty ze západní Evropy, to je ze starších členských států unie, aby se podělili o své zkušenosti se zlepšováním života Romů v jejich zemích, zejména užitím evropských fondů."

Jakým způsobem se Romové do projektu zapojí?

"V této souvislosti bych rád na úvod řekl, že tento projekt je projekt Evropské komise a je to projekt financovaný Generálním ředitelstvím pro rozšíření. V rámci toho projektu CPA spolupracujeme s Výborem pro odškodnění holocaustu, s panem Čeňkem Růžičkou jsme se zavázali připravit 14 diskusních setkání ve všech krajích České republiky. V rámci každé debaty, která se koná v každém krajském městě, jsou pozváni převážně romští občané, kteří přichází debatovat s Romy ze starších členských států. Tito aktivisté sem přináší informace o práci jejich občanských sdružení o spolupráci s vládou, o tvorbě politiky sociální, zdravotnické, školské, aby mohli místním Romům poskytnout návod na základě vlastní zkušenosti, jak nejlépe a nejsmysluplněji pracovat s vládou v jejich zemi."

Kde všude se podařilo tento projekt zrealizovat?

"Právě teď jsme v závěrečné části tohoto projektu, navštívili jsme již 12 krajů."

Plánujete nějaký výjezd do zahraničí?

"V této chvíli není žádný výjezd naplánovaný. V současné době jsme začali zpracovávat závěrečné zprávy o projektu a na základě informací, které jsme sbírali v rámci místních debat, bychom chtěli závěry zformulovat do podoby jakýchsi doporučení pro českou vládu. Zároveň bychom to rádi poskytli krajským úřadům v České republice a rádi bychom zdůraznili některé nedostatky v oblasti politiky bydlení, zdravotnictví, vzdělání atd. v Evropské komisi, aby existoval tlak z obou stran na zlepšení životních podmínek Romů v České republice. Navíc to poskytneme zejména romským občanským sdružením v České republice, aby věděly, jak projekty připravit, jak smysluplně využít evropské strukturální fondy, aby se Romové mohli zapojovat do zlepšení vlastní životní situace."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu
V rámci projektu Romové Romům se včera konala debata se studenty Vyšší odborné školy publicistiky v pražské Opatovické ulici. Diskutovalo se na téma Romský holocaust a nás zajímalo, co o něm vědí samotní studenti.

Romské děti po pokusech Dr. Mengeleho v Osvětimi Věděli jste o holocaustu Romů, že Romové trpěli v koncentračních táborech?

"No, trochu to sleduji. Myslím si, že holocaust, ať je to holocaust Židů, Romů, homosexuálů, jakékoli menšiny, je strašná věc a neměl by se nikdy opakovat a neměl by se popírat."

Věděla jste, že existoval holocaust Romů?

"Ano, během 2.světové války jsem věděla, že i Romové byli mezi těmi v uvozovkách utlačovanými."

"Ne, nevěděla."

Protože se o to nezajímáte?

"Protože asi nestíhám, takhle v rádiu a tak, opravdu ne. Je toho hodně."

"No, věděla jsem. No jestli jsem věděla, že holocaust Romů, tak vím to asi dejme tomu 4, 5 let. Předtím, než se to začalo medializovat jsem nevěděla ani ň."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě
V rámci projektu Romové Romům pozval Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu studenty publicistiky na výstavu Romský holocaust a my tu pozvánku máme i pro vás.

"Hlavním smyslem této výstavy je informovat neinformovanou českou veřejnost, zejména mladou českou generaci, o genocidě Romů za 2.světové války. Osobně si myslím, že je to taková zlomová událost v České republice a měla by nastartovat trošku jiný přístup české veřejnosti k nám, Romům."

Z čeho se skládá výstava?

"Výstava se skládá z 90 panelů, na kterých jsou vyobrazeny ty události genocidy a výstava je pojata v širším kontextu, vyobrazuje genocidu Romů v jednotlivých státech tak, jak se odehrála za 2.světové války."

Jak se vám podařilo nashromáždit materiály?

"Autorem výstavy je Dokumentační a kulturní středisko evropských Sinthů a Romů se sídlem v německém Heidelbergu. My jsme samozřejmě s výstavou pomáhali, poskytli jsme některé historické materiály a v České republice ji prezentujeme."

Kdy a kde akce začíná a kdy končí?

"Začíná ve Veletržním paláci 25. května a trvání bude mít přibližně dvouměsíční, skončí 16. července."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
K oslavám 100. výročí Židovského muzea v Praze se přidalo i Muzeum romské kultury
Židovské muzeum v Praze letos slaví sto let od svého vzniku a v souvislosti s tímto výročím vyhlásilo celoroční projekt "Rok s židovskou kulturou". V jeho rámci probíhají po celé republice koncerty, výstavy, přednášky, besedy, filmové i divadelní akce. K projektu se připojilo také Muzeum romské kultury v Brně, jak se dozvíte z příspěvku Jany Šustové.

Skupina Létající rabín na festivalu Šamajim (Foto: KVIZ Třebíč) První akcí, která v rámci Roku s židovskou kulturou proběhla v Muzeu romské kultury, byla beseda s rabínem Karolem Sidonem. Její účastníci se mohli dozvědět o paralelách a souvislostech židovské a romské kultury na našem území, o Cikánově synagoze v Praze a o dalších tématech. Ředitelka Muzea romské kultury doktorka Jana Horváthová nám prozradila zajímavost o původu příjmení rabína Sidona:

"Lidé, kteří se zajímají o romskou kulturu, to budou možná vědět z časopisu romistických studií Romano džaniben, že Karol Sidon to své příjmení Sidon odvozuje ze slova Cikán."

Rabín Karol Sidon je totiž potomkem Šalamouna Salkida-Cikána, který přibližně roku 1613 v Praze založil ranně barokní Cikánovu synagogu. Přezdívku "Cikán" získal tento muž pravděpodobně pro svůj snědý vzhled. Cikánova synagoga v Praze byla zničena roku 1906, ale jak vypadala, můžeme uvidět na výstavě Pražské ghetto obrazech, která do 28. srpna probíhá v Muzeu hlavního města Prahy. Ale vraťme se zpět do Brna, kde Muzeum romské kultury v červnu uspořádá židovsko-romský koncert.

"7. června v Brně na nádvoří Staré radnice nabízíme židovsko-romský koncert. Vystoupí 2 kapely, za židovskou menšinu to bude kapela Létající rabín, za romskou menšinu to bude už vyhlášená kapela Gulo čar. Začátek je v 19:30 hodin."

Třetí akce, kterou Muzeum romské kultury uspořádá u příležitosti Roku s židovskou kulturou, se zaměří na tematiku holocaustu.

"Na podzim chystáme besedu, kde by se měli sejít romští a židovští pamětníci holocaustu, kteří by vzpomínali na to, jak vzájemně židovská a romská menšina se ve válce setkávala a jak si pomáhala."

Můžete uvést nějaké příklady tohoto vzájemného pomáhání si?

"My jsme se nijak cíleně nevěnovali tomuto tématu, a přesto jsme na to museli při dokumentaci vzpomínek pamětníků narazit, zejména v osvětimském koncentračním táboře Auschwitz II.-Birkenau, kde existoval cikánský tábor, Zigeunerlager. Romové zde věznění se běžně setkávali s Židy, kteří sem byli přiváženi a bohužel většina z nich šla ihned k likvidaci do plynových komor. Toto Romům samozřejmě neuniklo, ale někteří Židé, kteří byli ponecháni na práci a v táboře zůstali, se s Romy setkávali, komunikovali spolu. Další takové vzpomínky máme ze Slovenska, když se ukrývali Romové a když ukrývali Židé, tak si vzájemně pomáhali, takže některé vzpomínky jsou opravdu vzácné, protože pro Židy nebylo příliš příležitostí se skrývat. Tak něco z toho i máme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 19. května už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Jeden z nejlepších rakouských jazzových hudebníků Harri Stojka vystoupí na festivalu Khamoro
Reportáž:  Na Khamoru se představí i slovenský soubor Kesaj Čhave
Reportáž:  Romští aktivisté a někteří politikové si přejí vyřešení kauzy v Letech u Písku
Zprávy: 
Reportáž:  Francouzští romští aktivisté budou debatovat s českými Romy
Reportáž:  Studenti pražské Vyšší odborné školy publicistiky debatovali o romském holocaustu
Reportáž:  V Národní galerii v Praze bude výstava o genocidě Romů a Sintů a o rasismu v dnešní Evropě
Reportáž:  K oslavám 100. výročí Židovského muzea v Praze se přidalo i Muzeum romské kultury

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz