Vyhledávání
12.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vekerela e Sisa Sklovska the o Milan Bingáč Demeter. Vakeraha lenca palo giľavipen.

Nejdříve nám zpěvačka Sisa Sklovská řekne, jak se jí spolupracuje s romskými muzikanty a nebude chybět duet, který Sisa Sklovská nazpívala s Milanem Demeterem, známým pod jménem Bingáč.

Tiž amenca džana Rokycanende, kaj sas oka kurko romani konferencia. Mek tumen dodžanena hoj Olomouciste kerel buči jekhetaniben Khamoro imar deš berš. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro festivaľis Khamoro, savo ela pre avet čhon Prahate.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se vás pozveme do Rokycan na romskou konferenci, kde se hovořilo o životě Romů v ČR. Dále vám řekneme o olomouckém sdružení Khamoro, které slaví 10. narozeniny. V závěru O Roma vakeren Váss pozveme na světový festival Khamoro. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Sisa Sklovská nazpívala duet s Milanem Demeterem
Milan Demeter - Bingáč opustil skupinu Bengas a se svou novou kapelou Gitans se vydal na vlastní uměleckou dráhu. S touto kapelou vystoupí na světovém festivalu Khamoro. Milan Demeter nyní také nazpíval duet se zpěvačkou Sisou Sklovskou, která má za sebou řadu úspěchů.

Sisa Sklovská (Foto: Jana Šustová) "Tím, že zpívám různé hudební žánry, tak zpívám asi v deseti jazycích. Už jsem zpívala dokonce i arabsky. Když se zpívá jazz, tak přeci jenom k té jazzové muzice je angličtina. Potom zase klasika střídá spoustu různých jazyků, od němčiny, přes ruštinu, přes italštinu, španělštinu, takže podle toho co zpívám."

V opeře, vzpomínáte na nějakou svoji roli, která Vám opravdu sedla? Která se Vám líbila?

"Měla jsem to štěstí, že hned po vysoké škole, i při vysoké škole jsem měla možnost zpívat v Národním divadle v Bratislavě. Po škole jsem se hned stala sólistkou a zpívala jsem několik rolí, na které nikdy nezapomenu. Jedna z těch rolí byla císařovna Otavia od Monte Verdiho, potom jsem dělala s režisérem Bednárikom Dona Quijota, kdy jsem hrála jednu z hlavních rolí Dulcineu, měla jsem také možnost tancovat. Dělala jsem s baletem Národního divadla španělské písně od Manuela de Falla - Čarodejná láska, kdy jsem zároveň tancovala s baletem Národního divadla a zpívala ty španělské písně. Takže pár rolí bylo opravdu nádherných. Ale absolutně první role, když jsem přišla do Národního divadla, byla role, kvůli které se mi moji kolegové i celý orchestr smáli, protože jsem zpívala osmdesátiletou Ňaňu v Eugenovi Oneginovi. Největší ocenění pro mě bylo to, když mi lidé řekli: Víš co? My ti věříme, že jsi stará. Takže i takovéto role byly, že jsem si zahrála hned jako mladá, hozená do vody, starou pani. Celé to, jak mě hodili do vody, vysloveně hned do divadla, to je škola života. Co se týká operní role, která je mně, mému srdci nejbližší, tak je to určitě Carmen."

Zpívala jste s osobností, které si vážíte? Vzpomínáte na to?

"Určitě ano, už několikrát jsem zpívala s jedním úžasným člověkem, který je už legenda, je známý po celém světě, je to úžasný chlap, normální člověk. Je to Peter Dvorský, s kterým jsem zpívala už několikrát na koncertech, měli jsme svoje vlastní koncerty. Naposledy to byla velká koncertní show tady v Praze, kde byl Peter mým hostem. Krom Diabolských huslí ze Slovenska a Pavla Kožíška. Takže určitě Peter Dvorský a takovým druhým člověkem je další pan zpěvák, který je také normální člověk, velmi fajn a tím je Karel Gott. Přesně si vzpomínám, když jsem s ním měla poprvé zpívat duet na velkém koncertě tady v Praze. A když jsme se poprvé osobně setkali u něj doma, kde jsme nacvičovali ten duet, měla jsem tak zvláštní pocit. Moji rodiče, můj bratr a všichni byli zamilovaní do Gotta, mojí matce se i kolena třásly. Úplně mě tak zdeptali, že já jsem přišla k němu domů, dívala se na něj a on na mě, začali jsme zpívat a já jsem všechno zapomněla. Zapomněla jsem, co mám zpívat, musela jsem se uklidnit. To bylo takové první setkání s Karlem. Potom nikdy nezapomenu po koncertě, když byl raut, všichni jsme se tam setkali. Moje matka, v té době ještě žila, ta se tak klepala, když jsem ji šla seznámit s Karlem Gottem. To si pamatuji. A Petera Dvorského, tak to samozřejmě také. To jsou dvě osobnosti, kterých si nesmírně vážím a s kterými jsem zpívala."

Řekla zpěvačka Sisa Sklovská Marii Vrábelové. Teď nám řekne, jaký vztah má k romské hudbě.

Siso Sklovská, Vy zpíváte i romské písně.

"Když jsem byla úplně malá, tak jsem viděla film Cikáni jdou do nebe. Tam jsem pochopila, že něco ve mě je, co mě přitahuje k tomu filmu a k té muzice. Tehdy jsem ještě nevěděla, že budu zpívat a že se budu profesionálně věnovat hudbě. Ale už tehdy mi bylo jasné, že vzniklo něco mezi mnou a romskou hudbou. Roky plynuly a pak jsme na sebe navzájem narazily s jednou legendární kapelou na Slovensku - Diabolské housle, která v tom složení jako je nyní, existuje již skoro 15 let. Před tím tato kapela existovala, protože ji vedl Berky-Mrenica starší, který to celé přenechal svému synovy Jánovi Berkymu-Mrenicovi mladšímu, který nyní vede tuto kapelu. Nějak jsme se dali dohromady a dohodli jsme se, že zkusím tyto věci zpívat. Oni to ve mě viděli, že tam jsou určitě nějaké vlohy. Tak jsem se na to dala a začala jsem chápat, že toto je další hudební žánr, který bude můj. A tak se i stalo. Prostě romská muzika je něco, co mi dodává ještě více energie, než mám. Jsou to lidé, kteří jsou neskutečně muzikantsky nadaní. Jsou to fantastičtí lidé, výborní muzikanti. Když jsem byla malá, vždy jsem se s těmito lidmi kamarádila. Byli mi blízký. S jedním jsem dokonce vyhrála taneční soutěž, někde v Žilině. Tehdy frčel Travolta, všichni byli "travolťáci", tak jsme nacvičili z toho pár kroků. Vždy to byli kamarádi, zůstali jimi a vždy budou mými kamarády do konce života. Protože zazpívat si s romskou kapelou, to je zážitek."

Teď jste nazpívala duet s Milanem Demeterem, jak se Vám dařila spolupráce?

"Začala bych chronologicky, proč k tomu vůbec došlo a jak jsme se vůbec seznámili. Přišla nabídka zpívat na Miss Gypsy, která proběhla v Praze. Byla to nabídka, že můžu zpívat se živou kapelou, jestli chci. Řekla jsem ano, samozřejmě, okamžitě. Tak jsme se setkali s Milanem a s jeho kolegou. Hned jsme si padli do oka, hned jsme si byli sympatičtí, dohodli jsme se, co a jak budeme zpívat. Pak byla generálka a tam nám bylo jasné, že tak to má být. Šlo to, jako bychom spolu hráli už několik let před tím. Vystoupili jsme na Miss Gypsy a dohodli jsme se, že určitě něco do budoucnosti uděláme. Milan mi, jako leader kapely dal demo CD, které budou vydávat. Poslechla jsem si ho a hned z auta jsem mu volala: 'Milane sedmička! Sedmý track to je super skladba a poslouchám, že to je duet. Nazpívejme to!' A tak se i stalo. Sedmý track je nazpívaný, je na světě. Přemýšleli jsme, jak to dát dohromady. Přišli jsme na to, že to bude slovensko-romské, kde já zpívám slovensky i romsky."

Milane Demetere, jaká byla spolupráce se Sisou Sklovskou? Vy jste složil písničku a nabídl ji?

"Ta písnička už byla hotová, ale když jsem ji dělal, tak jsem tam stále viděl ženský hlas, ale nikdo mě nenapadal. Až když jsme se na Miss Gypsy seznámili se Sisou, poznali jsme se na generální zkoušce, poslech jsem si ji a říkal jsem, že to je jasné. Do toho mi Sisa volala, říkám tak to je perfektní."

Jak se vám spolu zpívalo? Jak zpívala Sisa romsky?

"Právě úžasně. Byl jsem úplně překvapený. Ona měla slovenský text a říkal jsem jí: 'Siso bylo by dobré, kdybys to zazpívala romsky.' Za pět minut jsem jí napsal romský text a ona to hned zazpívala. Takže ta písnička byla zazpívaná za pět minut, i s romským textem."

Je to první a poslední duet?

"Ne, já doufám, že ne."

"Určitě ne, protože, když vznikla tato skladba, tak jsme si řekli, že jdeme dále. Byla by to věčná škoda, kdybychom se někde zastavili. A už je na světě další skladba, kterou Milan stvořil. Milan má obrovský potenciál na psaní skladeb. To jsem se přesvědčila, když jsem poslouchala to CD. To je v dnešní době obrovská zvláštnost, aby někoho napadl hit nebo krásná melodie. Pokračujeme rozhodně dál i s jeho kapelou. Určitě se brzy ukážeme na veřejnosti."

Co to pro Vás znamená zpívat se Sisou Sklovskou?

"Je to pro mě veliká čest. Neměl jsem možnost si zazpívat s takovou celebritou. Byl to můj životní sen. A můžu říci, že Sisa je úplně skvělá. Hlavně je úplně normální, lidová, má srdce. Je hodně temperamentní a spolupráce s ní je perfektní."

Jak pohlížíte na romskou muziku a myslíte si, že v poslední době je o ní více vědět, více slyšet?

"Velmi mě těší, že ano. Něco se stalo, něco se prolomilo. I u nás na Slovensku to funguje, protože kapela Kmeťo Band tam převálcovala všechny kapely. Jeho Vagabund se hrál na všech rozhlasových stanicích. Co mě nesmírně těší, že jsem se s nimi setkala ještě před tím boomem. Hráli jsme spolu na jedné akci. Velmi mě zaujali, poté jsme se setkali, přišli za mnou, že by pro mě něco strašně rádi napsali a že si spolu zahrajeme. Řekla jsem jim .ano, protože vy jste úplně super, konečně přišel někdo, kdo to tu prolomí'. A měla jsem pravdu. Stalo se. Jsou velmi populární. Hrají se, hrají se i tady v Čechách. A i jiné romské kapely jdou nyní do popředí. Těší mě to, protože je to temperamentní muzika, která si zaslouží, aby tu měla určitý post, v Čechách i na Slovensku. Takže je to fajn, držím palce a budu to vždy jen podporovat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Lidé žalovaní v občanskoprávních sporech pro diskriminaci jiných kvůli víře, rase, nebo pohlaví budou muset nadále před soudy dokazovat svou nevinnu. V českém právu jinak převládá opačný postup, kdy žalobce dokazuje vinu obžalovaného. Ústavní soud odmítl zrušit sporné ustanovení občanského soudního žánru. Podle jeho doslovného znění mají soudy považovat tvrzení o diskriminaci za prokázaná, pokud při řízení nevyjde najevo opak.

Královnou krásy mezi Romkami se stala Jana Buchlová z Prahy, která v Hodoníně získala titul Miss Roma 2006. Do křesla první vicemiss usedla teprve patnáctiletá Tereza Malíková z Brna, titul druhé vicemiss získala Martina Mirgová z Přerova. Porota vybírala nejkrásnější Romku z dvanácti dívek z celé republiky.

Pražské Studio Rubín na Malostranském náměstí pořádá zítra benefiční hudební večer s názvem Strom. Na tomto koncertu vystoupí tři kapely - Neon Black, Revelation a Sekvoj. Začátek je v půl osmé večer, vstupné je dobrovolné, ale minimálně 99,- korun. Výtěžek bude věnován dětem s autismem a s těžkým kombinovaným postižením ze speciálních zařízení v Praze 6.

Plzeňská Univerzitní galerie v Jungmannově ulici bude od 6. května místem putovní výstavy Roma rising - Romské obrození. Zahájení je plánováno na 17. hodinu a výstava potrvá do 17. června.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.05.2006Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrozeníO Roma Vakeren
04.05.2006V Plzni proběhne výstava fotografií Romské obrození a beseda s jejím autoremZprávy ze života Romů
17.02.2006Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých RomůO Roma Vakeren
09.09.2005Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaciO Roma Vakeren
09.09.2005V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografovéO Roma Vakeren
09.09.2005Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodiněO Roma Vakeren
02.09.2005V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma RisingO Roma Vakeren
31.08.2005V pražském Letohrádku královny Anny proběhne výstava fotografií Roma Rising / Romské obrozeníZprávy ze života Romů
06.05.2005V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsmeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mateřská školka Khamoro v Olomouci pracuje už více než deset let
Velký dort dostaly tento týden děti z mateřské školky Khamoro v Olomouci. Zdejší Charita si totiž připomněla výročí založení tohoto zařízení, které je určeno romským dětem. Slavilo se celý týden. Olomoučané si mohli například prohlédnout výstavu předmětů, které děti vyrobily, nebo se zajít podívat přímo do školky.

"Romská školka vznikla v roce 1995 a nyní tento projekt běží jedenáctý rok."

Já vím, že oslavujete vznik školky. Proč právě teď?

"Je to takové ohlédnutí za těmi deseti lety a minulý rok na to nebylo tolik času."

Jaký byl důvod vzniku této školky?

"Zapojit romské děti. Starat se o ně a naučit je všemu potřebnému pro vstup do prvních tříd. Školka byla vždy zřízena v lokalitě, kde Romové bydleli. Ta školka se stěhovala podle toho, jak se stěhovala romská skupina. Byl kladen důraz na rozvoj českého jazyka. Tak, aby potom vydržely bez problému na základní škole."

Jaké jsou podmínky přijetí do školky? Platí něco rodiče, nebo je školka zdarma?

"Rodiče platí příspěvek 200 korun měsíčně a zbytek je hrazen z projektu."

Kolik Vám školku navštěvuje dětí?

"V současné době je to 16 dětí. Máme dvě třídy, po osmi dětech, starší a mladší."

Co se třeba za tu dobu změnilo? Změnili jste nějak přístup k dětem? Určitě jste získali mnoho zkušeností.

"Děti jsou šikovnější, než před těmi deseti lety. Už není, že by někdo neznal pastelky nebo základní hračky. Nyní jsou dvě stálé třídy na Přichystalové ulici a již nyní máme v plánu, že by se školka stěhovala někam jinam."

Je o školku zájem mezi rodiči? Je už školka dostatečně známá v romské komunitě?

"Zájem je a právě ani kapacita nepokrývá potřebnost, takže není možné vzít všechny děti, které v tom domě bydlí."

Říkala jste, že děti připravujete hlavně na vstup do školy. Máte třeba zpětné vazby z těch škol? Jak tyto děti zvládají nástup?

"Učitelky komunikují s místní asistentkou na Přichystalové ulici, na Základní škole a potom i s učitelkami, kdy hodně děti odcházejí do stejných škol. Takže je zpětná vazba, že jsou úspěšné."

Jsou úspěšné, daří se?

"Ano."

Ještě by mě zajímali pracovníci, kteří v této školce pracují. Máte tam třeba i romské asistentky?

"Jsou tam dvě romské asistentky, v každé třídě jedna a k ní je učitelka."

Máte ještě nějaké další projekty, ve kterých pracujete s romskými dětmi?

"Po školce, která vznikla v roce 1995, vzniklo v následujících letech Romské komunitní centrum, které je v současné době také na Přichystalové ulici. Je to spíše pro starší děti od první třídy do osmnácti let. Schází se odpoledne, kdy program začíná doučováním a potom jsou volnočasové aktivity, převážně sportovní a výtvarné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Den vzpomínání na oběti holocaustu proběhl na pražském náměstí Míru
Na úterý 25. dubna letos připadl Den vzpomínání na oběti holocaustu, který má hebrejský název Jom ha-šoa. Osud téměř 80 tisíc zavražděných Židů z českých zemí si mohli lidé letos symbolicky připomenout na pražském Náměstí Míru čtením jmen a promítáním fotografií. Na místě byla i Jana Šustová.

Čtení jmen obětí holocaustu na Náměstí Míru (Foto: Jana Šustová) "Johannete Koch, narozena 1885, Terezín, Osvětim, zahynula.
Josef Grocensky, narozen 1873, Terezín, Treblinka, zahynul."

Tato a mnohá jiná jména židovských obětí holocaustu zněla na připomínkové akci Jom ha-šoa, kterou uspořádala Česká unie židovské mládeže, ve spolupráci s Institutem terezínské iniciativy. Zeptala jsem se Michala Frankla, proč Jom ha-šoa připadá právě na duben.

Lidé si mohli prohlédnout knihy o holocaustu (Foto: Jana Šustová) "Jom ha-šoa, tedy hebrejsky Den šoa, Den připomínání obětí holocaustu, se připomíná na 27. a 28. Nisanu. Nisan, to je měsíc židovského kalendáře, který zhruba odpovídá dubnu. Toto datum připomíná začátek povstání v Varšavském ghettu v roce 1943. Podle našeho gregoriánského kalendáře by to bylo 19. dubna 1943, kdy špatně vyzbrojení židovští povstalci začali klást odpor německých jednotkám a podařilo se jim vzdorovat po několik týdnů, přičemž německá armáda musela nasadit poměrně velké síly, aby to povstání ve Varšavském ghettu potlačila. To povstání je považováno za symbol toho, že Židé nešli jen, jak se občas říká, na smrt jako ovce, ale že se také bránili a že také bojovali se zbraní v ruce."

Kolik let se již připomíná Jom ha-šoa?

Lidé si mohli prohlédnout knihy o holocaustu (Foto: Jana Šustová) "Jom ha-šoa se připomíná v Izraeli již od 2. světové války. V českých zemích se také připomíná již déle. Tradičně se tato setkání konají především v Pinkasově synagoze v Praze, kde jsou napsaná jména obětí na zdech. Tato připomínka není uzavřená, každý může přijít, ale ve své podstatě je spíše pro členy židovských obcí, pro pamětníky, pro rodinné příslušníky obětí. Ta dnešní připomínka, která se koná na Náměstí Míru, se liší právě tím, že se koná ve veřejném prostoru, uprostřed Prahy na místě, kam chodí lidé, kteří sami o sobě s holocaustem nemají nic společného. A samo to místo nemá s holocaustem ani s židovskými dějinami přímo nic společného. Nám jde o to, abychom řekli, že šoa je pevnou součástí českých dějin, žel. A že lidé, jejichž jména čteme, byli také obyvatelé Prahy, obyvatelé českých zemí, byli to naši spoluobčané. Že připomínat si jejich osud není jen věcí úzké židovské komunity, ale nás všech."

Holocaust postihl nejen židovské, ale i romské obyvatelstvo. Pořádáte také nějaké akce na památku Romů?

Čtení jmen obětí holocaustu na Náměstí Míru (Foto: Jana Šustová) "My jako Institut terezínské iniciativy jsme organizace, která se specializuje na terezínské ghetto a na dějiny konečného řešení. Nicméně se domníváme, že je velmi důležité připomínat i osudy Romů, kteří byli zavražděni za druhé světová války a jinak pronásledováni. Můžete to vidět například i na vzdělávacích internetových stránkách www.holocaust.cz, které provozujeme, kde romskému holocaustu poskytujeme relativně velký prostor."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Rokycanech proběhla konference Jak se žije Romům - aneb co se musí změnit
V Čechách nežijeme pouze my, Češi, ale s námi tu prostor sdílí také množství různých menšin. Mezi ty, které se tu objevují až v posledních letech, patří například Vietnamci, Slováci anebo Ukrajinci, ale daleko déle než všichni ostatní tu s námi žijí Romové. A protože v Rokycanech na Plzeňsku jich žije poměrně početná skupina, tak právě tam proběhla o víkendu konference s názvem Jak se žije Romům - aneb co se musí změnit. Vypravila se na ni i redaktorka Martina Klímová.

Na konferenci se sešli stovky místních Romů a zazněly tu referáty na téma bydlení, práce i vzdělávání. Podle člena Evropského parlamentu, Miloslava Ransdorfa, je cílem zmapovat priority Romů a umožnit jim převzít iniciativu v řešení romské otázky.

"Zatím spíše to byl stát, který navrhoval nějaká řešení. Stát přinášel programy a častokrát se to míjelo účinkem, protože to nebylo v souladu s přáními a potřebami komunity, které se to týká."

Co myslíte, že by hlavně pomohlo?

"Nejdůležitější je problematika vzdělání, kvalifikace, investice do lidského kapitálu a v prvé řadě máme na mysli mladé lidi. Myslím, si, že to je cesta, která by pomohla se dostat z bludného kruhu. Protože v situaci, kdy je půl milionu nezaměstnaných, dnes berou Romům práci i lidé, kteří k nám přicházejí z jiných zemí, na příklad z Ukrajiny, z Balkánu a podobně. A není jiná cesta, než zvednout kvalifikační úroveň."

A jaké problémy skutečně trápí Romy nejčastěji, na to jsem se zeptala několika z nich.

"Práce, to je velký problém.Protože jsou inzeráty a když potom přijdete na inzerát a přijdete do té kanceláře, tak řeknou, že práce není a přijdete k té tabuli a je tam zase ten inzerát. To je velký problém."

"Šla jsem na směnu a mistrová řekla, že s Cikánama dělat nebude, tak jsem odešla domů."

"Největší problém je bydlení i práce, ale když se to vezme, každý si za to můžeme sám, když budu chtít dělat, tak si tu práci najdu."

A aby si mohli Romové najít práci podle svých představ, začínají si uvědomovat důležitost vzdělání. To potvrzuje i předseda Sdružení Romů a národnostních menšin Plzeňského kraje Štefan Tišer.

"Dnes jde do popředí vzdělanost. Musíme se vyjadřovat odborně, chodíme na jednání, kde musíme být partneři a kolegové a tomu jednání porozumět. Takže Romové se musí učit soběstačnosti, aby ten problém spoluřešili. Nechci říci sami, ale my nemáme instituce, my nemáme vládu, ale jsme zároveň občany této republiky, tak je na samosprávních celcích nebo na vesnicích, kdekoliv, kde žijí, aby se napomáhalo řešit ten problém."

Podle Štefana Tišera by běžné problémy romských občanů týkající se bydlení nebo zaměstnání mohlo řešit tzv. Romské centrum. A aby Romská centra plnila svůj účel, měla by být postupně zřízena v každém větším městě České republiky.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Blíží se 8. ročník světového festivalu Khamoro
Blíží se květen a tím i pravidelný, už 8. ročník světového festivalu Khamoro. Marie Vrábelová se zeptala organizátorky Michaely Dvořákové, jaký bude ten letošní.

Kytarista Angelo Debarre (Foto: www.khamoro.cz) "Všichni, kteří mají rádi Khamoro a už ho znají, se samozřejmě mohou těšit na sekci Gypsy Jazzu. Ale také na koncerty tradiční romské hudby. Kromě toho bude také defilé a letos bude opět jeden den věnovaný Romům z jednoho státu a v roce 2006 to budou slovenští Romové."

Které další kapely a z jakých zemí přijedou?

"Já bych nejprve zmínila jazz, protože ten je v letošním roce opravdu velmi kvalitní. Kromě Tria Johnny Rosenberga z Nizozemí a Harriho Stojky z Rakouska bude mít ve středu 24. 5. v jazz klubu Reduta koncert Angelo Debarre z Francie, který je opravdu perlou mezi těmito jazzovými hudebníky."

Když jste oslovovali kapely, tak přijaly pozvání hned, nebo jste museli některé i přemlouvat?

"To určitě ne, nám už se naopak stala ta věc, že se nám kapely sami hlásí. My spíš máme opačný problém, zejména v České republice, že se nám hlásí kapely a některé nemohou pochopit, že nemůže být dvacet českých kapel na Khamoru. Žel musíme vždy vybrat jen jednu."

V rámci Khamora probíhají i různé semináře, diskuse. Bude tomu tak i letos?

"My jsme letos připravili pouze jeden, ale za to celodenní a mezinárodní seminář, který bude věnovaný významné romistce Mileně Hübschmannové, která žel zemřela. Přijedou odborníci, Romové i ne-Romové, lidé, kteří se zabývají romistikou. A to z celého světa, ze zemí evropských i neevropských. Bude se mluvit zejména o romském jazyce, o romské kultuře. Seminář je věnován Mileně Hübschmannové, ale jeho hlavním smyslem je, říci si, jaká je situace v tom kterém odvětví a co dále."

Kromě tohoto programu určitě máte něco na otevření Khamora a na závěr.

"Závěr, to už bude klasicky, naštěstí opět ve velkém sále Lucerny, ve velmi prestižním prostoru. Bude závěrečný galakoncert, kam bych ráda všechny pozvala a ten bude v sobotu 27.5. od 20:00 hodin. A tam mají návštěvníci možnost vidět tradiční romské kapely z celého světa najednou, tam vystoupí všechny. Začneme sekcí Gypsy jazzu jako v každém roce."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 28. dubna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Irinďža amenge e Marie Cinovo the e Helenka, kaj te mukas giľi predalo Josef Ličartovský, Andrej Cina the predalo Jan Šidelka. Bach tumenge Romale. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Sisa Sklovská nazpívala duet s Milanem Demeterem
Zprávy: 
Reportáž:  Mateřská školka Khamoro v Olomouci pracuje už více než deset let
Reportáž:  Den vzpomínání na oběti holocaustu proběhl na pražském náměstí Míru
Reportáž:  V Rokycanech proběhla konference Jak se žije Romům - aneb co se musí změnit
Reportáž:  Blíží se 8. ročník světového festivalu Khamoro

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz