Vyhledávání
15.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pro Libercoste, kaj vakerahas romane artistova, savo bajjinel akana andro mózi Indianos the e pheňori. Džna amenca tiž Brnate andro amaro Muzeum, the tumenge phenaha palo koncertos savo ela prahate andre Lucerna.

Nejdříve se vydáme do Liberce za Miroslavem Kotlárem, který si zahrál ve filmu Indián a sestřička a poté do brněnského Muzea romské kultury. Také vás pozveme na koncert kapely Earth, Wind and Fire, která vystoupí pražské Lucerně.

Tiž adaďives vakereha palo romane gheti, save pes keren andre zmaru them, ala gheta nakájen savore Roma, so odoj dživen, the e grupa Gulo čar, savi kerel koncerti, jak te naen o gheta.

Ve druhé polovině O Roma vakeren nám sociolog Ivan Gabal řekne, jak se zvyšuje počet romských ghett. Na tento jev poukazuje také kapela Gulo čar, která je na turné Likviduj česká ghetta a nebude chybět ani blok romské historie a zvyků. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Ve filmu Indián a sestřička hraje i Mirek Kotlár z Romského komunitního centra
Do kin přišel nový český film režiséra Dana Wlodarczyka Indián a sestřička. Jednu z hlavní rolí - Roma Martina - hraje Mirek Kotlár z Liberce, občanským povoláním terénní pracovník libereckého Romského komunitního centra. Kolegyně Ivana Bernáthová se na premiéře filmu 2006 Mirka Kotlára zeptala, jaká atmosféra vládla při natáčení tohoto snímku a zda v milostném filmovém trojúhelníku, v němž figuroval, zažil i okamžiky napětí.

"Jsou tam takové scény hádavé, nebo hodně emočně vypjaté, z nich jsem měl strach. Všichni jsme z nich měli strach. Ale dobré, myslím si, že se to zvládlo úplně skvěle."

Je to Vaše první role?

"První."

Jak jste se k ní dostal?

"Opravdu náhodou, Dan hledal herce, nemohl dlouho obsadit moji roli. Já jsem byl v romské škole v Kolíně a on mě tam objevil."

Když Vás tam objevil. Co jste si sám v sobě řekl? Já nejsem herec, jak to zvládnu?

"Bral jsem to spíše jako legraci, nemyslel jsem si, že to může vyjít. Dan tam přišel s kamerou, ať se postavím, ať řeknu telefonní číslo, kolik měřím, kolik vážím, ať nadiktuji do kamery email. Já jsem u toho začal trochu šaškovat, protože mi to přišlo vtipné. Ani jsem nevěděl, proč se to točí, kdo to je, na co to je. Pak přišel email, jestli bych přijel na kamerové zkoušky a najednou to bylo."

Když jste začal točit, šlo to dobře hned?

"Šlo to, opravdu ano. Překvapilo mě, že emoční scény my šly lépe, než ty klidnější. Tam jsem se do toho položil. Je to jiný svět a člověk, když do toho vpluje... Také musím říci, že Dan je režisér toho typu, kdy ze mě dostal věci, o kterých jsem ani nevěděl, že ve mě jsou. Klidným způsobem řekl: 'Takhle a takhle, hotovo, natočeno'."

Řekl to klidně, nebo Vás tak trochu provokoval, aby jste reagoval intuitivně, tak jak potřeboval?

"Úplně klidně. To bylo na tom zajímavé, že v klidu. Vysvětlil mi situaci, jak to má vypadat. Často jeho věta byla: 'Vciť se do toho, jak by ses zachoval, kdyby se to opravdu stalo', což mi pomáhalo, protože, jsem se zamyslel nad tím, kdyby to opravdu tak bylo, jak bych se zachoval. Jeho věta byla, když mě pozoroval na takovém tom 'jako kamera', tak vždycky říkal: 'Ano, to ti věřím, teď můžeme točit'."

Tady zaznělo, že druhá klapka se točila většinou jen tak pro jistotu. Takže Vám to vycházelo na tu první klapku?

"Já myslím, že ano. Opravdu, byly tam scény, kdy jsem měl dojem, že se to pokazilo, že se to bude muset točit znovu. A oni, že ne, že jedem dál."

Určitě máte nějaký zajímavý zážitek z natáčení.

"Nejvíce mě dostávalo, že jsme vždycky zapomínali na to, že máme zapnuté mikrofonové porty. Dojela scéna, ten film je o čekání, kdy se čeká, než se postaví světla a takové ty věci. Takže se čekalo třeba hodinu a půl na to, aby se natočil dvouminutový záběr. Potom jsme to komentovali různým způsobem a dělali jsme si legraci a vtípky. Často jsme zapomněli na to, že nás slyší celý štáb."

Jak se krátil čas při tom čekání? Jenom jste si povídali?

"Určitě, byl tam výborný tým. Skvělý tým, kde nálada byla perfektní, atmosféra skvělá, takže ten čas ubíhal."

Uměl byste si představit, že ještě půjdete na herecké kurzy a stane se z Vás herec?

"Určitě ano, ten svět je trochu jiný a velice zábavný. Přestal jsem se toho bát, v životě mě to nenapadlo, že by něco takového mohlo být. Ale když do toho člověk pronikne, tak zjistí: .Ano, jde to, funguje to.."

Další informace o filmu jsou na stránkách http://www.indianasestricka.cz.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.03.2008Indián a sestřička (2005)Filmy
07.09.2007O pocitech herečky Rozity Mertové z filmu Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
31.03.2006Na Febiofestu se představil film Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
03.02.2006Film Indián a sestřička měl předpremiéruO Roma Vakeren
02.12.2005Film Indián a sestřička vypráví o lásce mezi Romkou a českým hochemO Roma Vakeren
02.12.2005Ve filmu Indián a sestřička hraje Angelika LakatošováO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
O Muzeum romské kultury v Brně mají návštěvníci zájem
Do brněnského Muzea romské kultury přichází stále více návštěvníků. Nové expozice, které hýří barvami a věcmi všeho druhu už uchvátily také mnoho turistů. Po telefonickém objednání můžete do muzea přijít kdykoli. Do budoucna se počítá také s otevřením kavárny. Jak Janu Mišurcovi řekla Jana Poláková, nyní směřují do muzea hlavně učitelé se svými žáky.

"Ze začátku o nás mnoho lidí nevědělo, ale postupně přichází čím dál více návštěvníků. Nejvyšší procento návštěvníků je ze základních a středních škol. Učitelé si prohlídkou našich expozic doplňují vyučování především Občanské nauky a také Dějepisu. Ale přichází k nám i jednotlivci, přichází k nám i organizované skupiny dospělých lidí. Přijíždí k nám Romové ze Slovenska. A myslím si, že většina z nich odchází spokojená a překvapená."

Výstava je poměrně rozsáhlá. Mapuje různá období dějin Romů.

"Chtěla bych říci, že tato stálá expozice je otevřená pouze z části. Je to část týkající se období od roku 1945 do současnosti, takže lidé se zde seznámí s jednotlivými romskými skupinami, které na území České republiky žijí v současnosti. S jejich kulturou. Nikoliv úplně tradiční, ale s kulturou, která se v průběhu posledních šedesáti let, zhruba, proměňovala. Jsou zde předměty řemeslníků, košíky, hudební nástroje, kovářské výrobky. Jsou zde také oděvy doplňující celou expozici, šperky. Jsou zde dvě vitríny věnované romské hudbě, ale také tanci a divadlu. Je zde jedna trochu speciální vitrína, která se věnuje vlivu romské kultury na kulturu majoritní."

Máte tu třeba i fotografie, které jsou hodně staré, je na nich vidět, že se již v té době Romové dobře oblékali. Jak jste vlastně získávali, nejenom fotografie, ale vůbec ty předměty, které tu máte?

"Většina fotografií je z archivu soukromého, čili ze soukromých alb. Dost často se nám nepodařilo získat originály, pouze jsme si je přefotili, protože to jsou rodinné památky. Ti lidé k nim mají velice blízký, úzký vztah. Dost často se nám podařilo získat fotografie z různých archivů, z různých muzeí. Co se týče předmětů, tak většina z nich je získaná přímo v terénu. Třeba košíky, kovářské výrobky, oděvy, šperky jsou nakupované od bývalých majitelů. Potom zde máme archivní materiály, jako písemnosti, plakáty. Myslím si, že expozice je poklad sám o sobě. Každý si zde najde něco, co se mu líbí, co se mu zdá vzácné. Jsou zde krásné obrazy, krásné loutky. Opravdu, je zde spoustu co k vidění."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Poprvé u nás vystoupí EARTH, WIND & FIRE experience featuring Al Mckay Allstars
V České republice poprvé vystoupí legendární černošská kapela EARTH, WIND & FIRE experience featuring Al Mckay Allstars. Koncert proběhne tuto neděli od 20 hodin v prostorech Lucerna Music Baru ve Vodičkově ulici v Praze 1. Jana Šustová se na podrobnosti o koncertu zeptala Kamila Šíra z Lucerna Music Baru.

"Jelikož v současné době nelze spatřit Earth, Wind & Fire, jako takové, koncertovat v Evropě, tak i v Lucerna Music Baru se představí formace Earth, Wind & Fire experience featuring Al McKay Allstars, což je parta muzikantů kolem zakládajícího člena původních Earth, Wind & Fire Al McKaye. Tato kapela bude prezentovat průřez veškerou tvorbou Earth, Wind & Fire za celou dobu jejich působení, což je již pěkné řádka let. Určitě muzikanti sdružení kolem Al McKaye jsou zkušenými muzikanty, kteří hráli s takovými hvězdami, jako jsou Michel Jackson, Madona a tak dále."

Kolik muzikantů teď tuto skupinu tvoří?

"Je to čtrnáct muzikantů, takže je určitě se na co těšit. Bude to na živo. Určitě velká událost."

Kdo vystoupí jako předkapela?

"Jako předkapela Earth, Wind & Fire vystoupí česká formace Navigators, což je příjemná směsice funku, hiphopu, RMB. Je to mladá parta, ale určitě má co říci. Je velmi kvalitní a věřím, že tady před diváky ukáže, co umí."

Kolik návštěvníků počítáte, že na tento koncert přijde?

"Kapacita sálu tady v Lucerna Music Baru je přibližně tisíc lidí. V současné době si myslím, že minimálně ještě dvě stě vstupenek je na tento koncert v prodeji. Určitě, kdo nemá, měl by si ho jít rychle koupit."

A kde je možné si lístek zakoupit?

"Lístky jsou možné zakoupit ve všech běžných předprodejích, což je TicketPro, Ticket Stream, kde jsou k dispozici za 550,-Kč a nebo u nás na pokladně v klubu, kde je možné lístek zakoupit za 500,-Kč, bez poplatku prodejních sítí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Střední odborná škola sociálně - právní chce od září otevřít pobočku v Sokolově. Škola, která sídlí v Čáslavi, se zaměřuje zejména na vzdělávání romských studentů. S městem si už dojednala pronájem prostor v jedné ze sokolovských základních škol. Zaplatí obvyklé nájemné 500 korun za metr čtvereční a rok a pokud půjde vše bez problému, bude později roční smlouvu prodlužovat.

V Mostě se zvyšuje počet rodičů, kteří žádají pro své děti odklad nástupu školní docházky. Mostečtí radní proto už dříve odsouhlasili rozšíření přípravných tříd na základních školách ze dvou na pět. Nyní podali žádost ředitelé dalších dvou škol, celkem jich tak od září bude ve městě devět.

V Kuzněcovce na severozápadě Ruska byli zavražděni další dva Romové. Po útoku byl zatčen třiadvacetiletý majitel lovecké pušky, který svou zbraní způsobil romským bratrům ve věku 26 a 27 let zranění, kterým v nemocnici podlehli. Vyšetřovatelé uvedli, že střelec byl v době zločinu opilý. Dodali také, že v oblasti v poslední době sílí nacionalistické a rasistické výzvy.

Beroun má od tohoto týdne jako první středočeské město Komunitní centrum. Za více než 25 miliónů korun ho postavili v jedné z budov areálu bývalých nových kasáren. Do centra se do tří měsíců nastěhují všechny nestátní neziskové organizace, které v Berouně působí - například Český červený kříž, Farní charita Beroun, Sdružení Romano Dživipen nebo Mateřské centrum Slunečnice.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romských ghett u nás stále přibývá
Romských ghett stále u nás přibývá a zřejmě přibývat bude. To potvrzuje sociologický výzkum společnosti GAC, která na zadání Ministerstva práce a sociálních věcí provádí "výzkum lokalit ohrožených sociálním vyloučením." Více informací řekl Marii Vrábelové ředitel této společnosti Ivan Gabal.

Foto: www.ceskaghetta.cz "Dáváme dohromady kvalifikované, konkrétní informace a poznatky o situaci, počtu a charakteristikách romských lokalit, které jsou vyloučené, k tomu, aby se mohla kvalifikovaně nastavit politika a programy změn, které budou financovány z evropského sociálního fondu."

Překvapilo vás něco z toho, co jste doposud prozkoumali?

"Já bych řekl, že my jsme se před tím pohybovali v jakési mlze, že jsme nejenom nevěděli, kolik zhruba těch lokalit může být, ale také jsme nevěděli, a to byl ten hlavní motiv, proč jsme k tomu přistoupili, jaké jsou mezi těmi lokalitami podstatné rozdíly. Protože ta základní myšlenka našeho projektu byla, že programy je třeba nastavit adekvátně charakteristikám dané lokality. Protože si myslím, že dosavadní politika se pohybovala na nedostatku konkrétních poznatků, a výsledkem je, že ghetta se v posledních letech tvoří s mnohem větší dynamikou a intenzitou."

Jak se vznikající ghetta od sebe liší?

"Těch lokalit je asi 330, z nichž jsme nyní analýzou vybrali 20 velmi kontrastních, kde začínáme kvalitativní, trošku hlubší výzkum, který bude zaměřen právě na možnosti programu ve specifických typech. Já předpokládám, že pokud se nám podaří kvalifikovanou informaci přinést, dát ji na stůl, což bude někdy asi v červenci, respektive v září, tak se vytvoří báze k tomu, aby jak vláda, tak komunální, respektive regionální, samosprávy začaly ty programy realizovat."

Podle vašich dosavadních výsledků ale zjišťujete, že romských ghett je více, než se předpokládalo. Jsou místa, kde jich je více a stále tam vznikají?

"My můžeme v současné době říci, že se potvrdilo, že těch zhruba 330 lokalit je třeba pozorovat, vnímat a posuzovat jako sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Pozorujeme, že těch lokalit reálně může být ještě o něco více, že jsme je všechny neodkryli, jsme také v tom dynamickém pohybu, kdy lokality dokonce nově provizorně vznikají nebo zanikají. To znamená, že to bude potřeba znovu a znovu ověřovat, ale bude nyní velmi záležet na místních a krajských samosprávách, jakmile dostanou na stůl informace a mapu, kde ty lokality mají, aby se tím začaly aktivněji zabývat. A to nejenom tím, že budou tyto lokality potlačovat, nebo ty lidi vytlačovat, ale že jim především otevřou prostor ke změně trendu k sociálnímu vyloučení směrem k sociální inkluzi.

Jak na to pohlížejí starostové, je to pro ně velké překvapení, komunikujete již s nimi, nebo se teprve chystáte k nějaké domluvě?

"Tam, kde má se místní samospráva snaží, má terénní pracovníky,vykazuje aktivitu, je situace příznivější, tam, kde je tomu naopak, tam je to těžší, je to sociální vyloučení hlubší. A tento problém si uvědomujeme jak my, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, že bez toho, aniž by informace, znalost a programy uchopily regionální a místní samospráva a jejich partneři v neziskovém sektoru, se dopředu nedostaneme.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
27.02.2016Vláda chce snížit počet ghett v ČeskuO Roma Vakeren
17.10.2015Premiér se sešel se starosty obcí, kde jsou sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
13.06.2015Nová Analýza sociálně vyloučených lokalit zaznamenala 606 místO Roma Vakeren
27.05.2015Počet ghett se od roku 2006 zdvojnásobil, žije v nich až 115 tisíc lidíZprávy ze života Romů
28.11.201330 tisíc Romů v Moravskoslezském kraji žije ve vyloučených lokalitáchZprávy ze života Romů
21.04.2013Studentský recept proti chudoběZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
10.12.2011Jak se pozná sociálně vyloučená lokalitaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood
Kapela Gulo čar - Sladká tráva pokřtí 27. dubna své nové CD v Praze v paláci Akropolis. Album nese název Gipsy goes to Hollywood. Skupinu můžete vidět a slyšet na turné, které pořádá společnost Člověk v tísni na protest proti rostoucímu počtu romských ghett. Za muzikanty z Gulo čar se vydal Jan Mišurec, prvním osloveným je Drupi neboli Ladislav Richter.

Gulo čar "Je nás devět, ale teď jsme přibrali jednu saxofonistku a hraje s námi ještě jeden saxofonista, který se jmenuje Štěpán Markovič. Obsazení kapely kytara, baskytara Vladimír Dirda, klávesové nástroje Pavel Dirda, trumpeta Jiří Majzlík a zpěv Benedikt Mihok, Irena Horváthová a Koloman Baláž, bicí hraje Libor Dirda a perkuse Radek Baláž."

Jaké vůbec byly začátky?

"Začátky byly těžké, ale dalo se to přežít. Hráli jsme všude, kde bylo možné."

Jak bys vaši skupinu charakterizoval?

"Součástí muziky, kterou děláme, tvoříme, je mišung mezi funkem, jazzem, je to uděláno takovým romským vstupem různými prvky. Není to čistý funk, není to čistý pop."

V zásadě se neobjevujete na romských akcích...

"Není to záměr, není to image, je to o tom, že romské publikum ještě není na takový styl muziky připravené.Mluvím spíš o těch starších lidech, u těch mladších je to jiné."

Jak vás jako romskou kapelu chápou Romové tady v Brně?

"Já si myslím, že kladně, myslím si, že nám i fandí. Zpíváme většinou v romštině a texty skládáme celá kapela."

Jezdíte po celé republice, máte poměrně hodně koncertů, uživí vás již toto řemeslo?

"Určitě nás to neuživí, ale teď máme šňůru, která se jmenuje Likviduj Tour, je to také Likviduj ghetta a máme již za sebou celý měsíc. A ty honoráře nejsou nijak vysoké, abychom se tím živili.To ještě ne."

Jaké má kapela plány do budoucna?

"Všichni máme takovou vizi, mohu to říct i za ostatní kluky, abychom měli co nejvíc hraní, aby to bylo co nejlepší."

Jiří Majzlík, další člen skupiny Gulo čar. Jak dlouho již s Gulo čar hrajete?

"Co skupina existuje pod názvem Gulo čar, jsem tam do začátku, ale s některými členy, konkrétně s Drupim a poté ještě s Pavlem Dirdou a Irenou Horváthovou, jsem se poznal ještě ve skupině Synergy, to bylo koncem roku 1996. Od té doby s Pavlíkem Dirdou hraju, pak jsme udělali Gulo čar. Takže tam jsem furt.

Hrajete na trubku, hrajete ještě na jiné nástroje?

"Jenom na trubku, ve volném čase se ještě věnuji rapování."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čarO Roma Vakeren
15.01.2008Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů Zprávy ze života Romů
26.01.2007Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghettO Roma Vakeren
27.10.2006Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem BrownemO Roma Vakeren
06.06.2006Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapelyZprávy ze života Romů
19.04.2006Gulo čar: z Bronxu do HollywooduZprávy ze života Romů
03.03.2006Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tourO Roma Vakeren
17.02.2006Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettůmZprávy ze života Romů
07.04.2005Kapela Gulo Čar vystoupí s Dougem Wimbishem z Living ColorZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romská řemesla - 10. díl: Jak si vydělávaly na obživu romské ženy
V dnešní části seriálu o romských řemeslech a profesích se zaměříme na to, jak si vydělávaly na obživu romské ženy. Některé se zabývaly věštěním nebo zábavní produkcí, ale o tom jsme si už povídali v předcházejících dílech. S dalšími pracovními činnostmi romských žen vás seznámí Jana Šustová.

Romské ženy pomáhaly v práci svým mužům, například žena kováře rozdmýchávala oheň, ale nezřídka znala samotné kovářské řemeslo. Ženy se také zabývaly prodejem výrobků. Pokud nepomáhaly přímo svým mužům, dělaly jiné práce, jak uvádí magistra Jana Poláková z Muzea romské kultury v Brně.

"V tradiční romské komunitě žena měla za úkol uživit rodinu, a to jakýmkoliv způsobem. Takže kupříkladu na Slovensku ženy velmi často chodily pomáhat sedlákům. Ony tam dělaly úplně všechno, byla to taková nádenická práce.Uklízely, umývaly podlahy, štípaly dříví, když se selo, sely, když byly sklizně, pomáhaly sklízet. Na Moravě také sbíraly po sklizni klásky, což pro ně byla velmi výhodná práce, protože si mohly určité množství posbíraných klásků nechat."

Až do 2. světové války fungovala na Slovensku spolupráce mezi Romy a sedláky velmi dobře, jak dodává Jana Poláková.

"Byla to taková symbióza, protože sedláci potřebovali pomocnou práci, a naopak byli rádi, že jim pomáhají. A naopak Romové byli rádi, že jim pomáhají a získávali za to určité naturálie, jak jsem se již zmiňovala. Bylo zvykem, že když se kupříkladu sbírali brambory, deset pytlů se sbíralo pro sedláka, jedenáctý získala rodina, takže to pro ně byla opravdu výhodná práce. A musím říci, že podle vzpomínek pamětníků, oni si opravdu té práce vážili, opravdu na ní chodili velice rádi. Myslím si, že ta práce, obzvláště pro ženy, nebyla úplně jednoduchá. V návaznosti na to, že ženy chodily pomáhat sedlákům, byly celé dne pryč, tak v rodině, protože tam bylo většinou mnoho dětí, se o děti starali nejstarší sourozenci."

Romové vždy hodně využívali přírodní zdroje, protože jsou zdarma dostupné. Ženy sbíraly a prodávaly lesní plody, houby a léčivé byliny. Z přírodních materiálů využívaly ženy například hlínu. Ještě v poválečném období se na Slovensku živily vymazáváním stěn interiérů a pecí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 21. dubna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Ve filmu Indián a sestřička hraje i Mirek Kotlár z Romského komunitního centra
Reportáž:  O Muzeum romské kultury v Brně mají návštěvníci zájem
Reportáž:  Poprvé u nás vystoupí EARTH, WIND & FIRE experience featuring Al Mckay Allstars
Zprávy: 
Reportáž:  Romských ghett u nás stále přibývá
Reportáž:  Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to Hollywood
Reportáž:  Romská řemesla - 10. díl: Jak si vydělávaly na obživu romské ženy

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz