Vyhledávání
16.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives vakeraha palo sgejľipen, savo ela pro aver čhon Prahate, kaj avela šel romane džuvľija. Paľis vakeraha pal oda, hoj ko koncentarčno taboris ko Lety, kamel pre aver kurko Narodno sera, te thoven peskero bar - soske, oda tumenge phenaha andro amaro šuniben.

Nejdříve vám řekneme o celostátním setkání romských žen, které se připravuje na únor. Národní strana hodlá postavit v Letech u Písku památník. Jak vnímá tento fakt veřejnost- to se dozvíte v dnešním O Roma vakeren.

Tiž tumenge phenaha palo Roma, so dživen ko Bohumín the palo koncertos predalo autisticka čhavore, vakereha pale nevi grupa u phenaha tumenge palo romane lavutara.

V O Roma vakeren se vydáme také do hotelového domu v Bohumíně, kde se od loňského roku vleče kauza s vystěhováváním jeho obyvatel. Dnes vám řekneme, jaká je tam aktuální situace. Dále vás pozveme na benefiční koncert, jehož výtěžek dostanou autistické děti. Představíme vám novou kapelu Romka a v bloku historie a tradice se řekneme romských hudebnících a hudbě. Tolik namátkou z programové nabídky teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Praze proběhne Celostátní setkání romských žen
Praha bude brzy dějištěm zatím ojedinělé události. V metropoli se připravuje Celostátní setkání romských žen, které proběhne ve dnech 10. až 11. února v hotelu Krystal. Ženy chtějí otevřít diskuzi nad ožehavými tématy, která se jich dotýkají. Očekávají se také účastnice ze zahraničí. O konferenci hovořil s jednou z organizátorek - Martou Hudečkovou ze sdružení Manushe - Jan Mišurec.

Marta Hudečková (Foto: Jana Šustová) Kolik účastnic přijede na celostátní konferenci romských žen, nebo koho jste pozvaly?

"Už podle toho názvu to vypadá opravdu velkolepě, a taky to velkolepé bude, protože se jí zúčastní sto romských žen z celé republiky. Jak je to zvykem v Manushích, tak to bude i na této konferenci, že zde není rozdíl ani věkové hranice ani náboženství, či čehokoliv jiného."

Kdyby někdo projevil zájem, může se ještě přihlásit?

"Může se přihlásit u nás, v organizaci Slovo 21, nebo popřípadě telefonicky. Vyhlášení těch přihlášek jsme podaly už i na internetové stránky."

Co byste chtěly na této konferenci probírat, nebo o čem se bude mluvit?

"Možná taková nejdůležitější témata, která se probírají, o kterých se hovoří a diskutuje a na kterých se pracuje nejčastěji, to je oblast vzdělávání, potom zdraví, životní podmínky romských žen, a nakonec účast romských žen ve společnosti."

Je to vůbec poprvé, co se asi v takovém počtu ženy sejdou. Je to naplánováno třeba už jako budoucí tradiční každoroční setkávání?

"Je to první, myslím si, že ne poslední, protože by to tímto bylo úplně zbytečné. Setkávat se můžeme kdekoliv jinde. Ale tady je to pracovní setkání, kde ty ženy budou ve workshopech pracovat a z toho by měly vzniknout nějaké výstupy, nebo doporučení, se kterými se bude následně pracovat. A pokud budou skvělí donoři a podpoří nás, rády to zopakujeme."

Sterilizace romských žen, bude se o tom také mluvit na konferenci?

"My jsme o tom velmi dlouze diskutovaly jestli ano. Je důležité vědět, že něco takového existuje. Bude to zřejmě ve workshopu o zdraví, ale na sterilizaci žen jsou odborníci, kteří se tomu věnují, a těm bychom to měly přenechat."

Kdo třeba z významných hostů promluví na té konferenci?

"Víte, významní jsou pro mě všichni, co tam přijdou, nebo významné ženy. Takže nemohu Vám říct nic konkrétního, možná jenom Izabelu Michalaše z Rumunska, která je hlavním donorem této akce."

Je tato konference otevřená také mužům a vůbec ne-Romům?

"My jsme si říkaly, že zkusíme jednou udělat něco jako ženský samy, takže to bude setkání romských žen. Vzešlo to z takové jedné věty, která se mně vracela zpátky: 'Víte, oni ti všichni o nás bez nás' a my už chceme samy. Takže těď je to pouze s romskými ženami."

Kdo toto setkání podporuje?

"Jsou to dvě organizace, a to je OSAI Budapešť a Roma Participation Programme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Národní strana rozvířila spory kolem tábora v Letech u Písku
Národní strana chce v místě tábora v Letech u Písku postavit památník. Strana ale otevřeně popírá, že by byl bývalý tábor koncentrační a mimo jiné také předsedkyně Národní strany prohlásila, že si Romové mohli za smrt svou vlastní vinou, protože nedodržovali hygienická pravidla. Celou záležitostí jsou pobouřeni mnozí politikové. Marie Vrábelová hovořila s jedním z nich, s vládním zmocněncem pro lidská práva Svatoplukem Karáskem.

Kámen, který 15. 1. opatřili příslušníci NS nápisem Obětem (Foto: ČTK) "Dneska jsme v době, kdy se usiluje o společnou Evropu a i o schopnost porozumět, řekněme odlišným lidem, než my jsme, a vcítit se - to jsou takové hodnoty, o které dnes jde, a ne tak nějak postaru rozdmýchávat vášně a snažit se stavět na nacionálním. Já s tím absolutně nesouhlasím a snažím se o pravý opak."

Národní strana chystá akci v Letech u Písku na 21. ledna, jaké je stanovisko Vaše?

"Mně se to zdá jako provokace tím, že zrovna na tomto posvátném místě chtějí dát ten jejich neopracovaný kámen. Já jsem proti tomu, aby se tomu říkalo památník nebo tak. Tak tam prostě svrhnou kámen z lomu, je to taková provokace, je to takový neonacistický zásah. Ještě ke všemu v tom nápise se dovolávají pravdy a to mě nejvíc rozčiluje, protože o tu mi vždycky šlo."

Oni na svých stránkách, a navíc i ve veřejném prohlášení, popírají, že by to byl koncentrační tábor.

"To je jeden historický pohled, který rozšířil historik Valenta a rozdal to tehdy všem poslancům, takže se toho chytil později Ransdorf a i náš pan prezident Klaus. A v podstatě je to znevažující pohled , který nebere v potaz to, že se to stalo v rámci protektorátu. Ta izolace Romů a ostatních, kteří tam byli, vedla nakonec k tomu, že byli posíláni do Osvětimi, že to vedlo k likvidaci. Diskuse, jak máme letský tábor označovat, zda jako koncentrační tábor, nebo tábor nucené práce, je absurdní proto, že v něm byli lidé z rasistických důvodů nuceni k práci se záměrem je touto prací zničit. Tak to napsal Simon Wiesenthal, s tím plně souhlasím."

Národní strana dále prohlašuje, že by užitečný vepřín, který tam doposud je, tam měl zůstat. Jak to tedy vypadá s Lety?

Vepřín v Letech u Písku "Já věřím vládě, že to má v plánu ten vepřín zlikvidovat, ale ta realizace je zatím pořád strašně drahá. Já věřím, že se něco ještě do konce tohoto období povede a že snaha té vlády je upřímná, že chtějí tedy, aby ten vepřín odtamtud zmizel. Takže pracujeme na tom dál a hledáme nejlacinější variantu."

Postup Národní strany je popíráním holocaustu a přetvářením historických souvislostí. Strana se chová nedůstojně vůči obětem, které v Letech zahynuly a také vůči jejich pozůstalým, kteří o zpietnění místa usilují. Více již Marii Vrábelové řekl Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost.

"Ta legální politická strana vznikla z lidí kolem různých nacionalistických občanských sdružení, kteří o sobě tvrdí, že jsou vlastenci, a ještě jsou nacionalisti. A ten nacionalismus je jimi vnímán tak, že všichni lidi, kteří jsou Češi - a to jakoby etnicky a jakoby vzhledem k nějakýmm předkům, tak ty by měli mít nároky vůči jiným lidem, kteří jsou třeba už míšení s jinými lidmi z jiných států. A chtějí tuto etnickou čistou zachovat, a proto jsou schopni vystupovat takhle hloupě, takhle razantně, až nepřijatelně vůči Letům. Národní strana je protiromská."

Jsou ještě nějaké konkrétní případy, kdy se projevila jako protiromská?

Vepřín v Letech u Písku (Foto: ČTK) "Ona má svoje webové stránky a tam hodně lidí z vedení té strany může přispívat a jednotliví členové napíšou články týkající se nějakých záležitosti v rámci romské komunity a z těch článků je vidět, že u mnoha těch lidí je nenávist, že to není jakoby kritika, která je postavená na nějaké konkrétní situaci, ale že to je nenávist vůči Romům."

Teď je právě před volbami a zřejmě toto bude jednou z jejich předvolebních akcí.

"Já si myslím, že to je z jejich strany strategický předvolební tah, ale já doufám, že se jim to vůbec nepodaří. Národní strana má za cíl se jenom zviditelnit, a jelikož je silně protiromská, proti přistěhovalcům, proti kdejaké menšině, která je z jejich očí jakoby nepřijatelná, tak se snaží získávat voliče, kteří na tohle slyší. A já doufám, že na to česká společnost zareaguje tak, že je nepodpoří, a že tohle je naopak pro ně signál, proč je nevolit."

Akce proběhne 21. ledna v Letech. Máte informace, že bude i protireakce?

"Abych pravdu řekl, tak vím, že se dělají různá prohlášení různých sdružení, ale zatím všichni vyčkávají a čekají, jak to vlastně dopadne. Z mého pohledu Národní strana tam určitě přijede, a to, co ona zveřejní na svých stránkách, to zatím většinou dodržela. To znamená: neumím si představit, že by tam nejeli, nebo by změnili třeba čas."

Tolik Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost. A dejme slovo také generálnímu sekretáři Petru Eliášovi z Národní strany, který telefonicky odpověděl na otázky Anně Polákové.

Starosta Letů Rostislav Jandera nesouhlasí s umístěním kamene v obci a žádá policii o odstranění kamene, který je už na místě.

Starosta Letů Rostislav Jandera u kamene, který příšlušníci NS opatřili nápisem Obětem (Foto: ČTK) "Abych vám pravdu řekl, tak je to pro mně novinka, nemám tuto informaci ani od pana starosty ani od policie, a pokud vím, tak ze záznamu ze včerejšího rozhovoru mezi panem starostou a našich lidí, kteří to vlastně v Letech všechno zařizují, opět vyplynulo to, že pan starosta dal souhlas, a pouze v posledních dnech na nátlak některých organizací a jednoho ministerstva se tomu podvolil a začíná otáčet. Pro nás stále platí to, že souhlas dal, a zvukový záznam to přenáší srozumitelně."

Vaše kontroverzní výroky rozbouřily vlnu celospolečenského odporu, nepřipadá vám to nedůstojné k obětem a pozůstalým?

"Vlastenecká strana bude pokládat pomník obětem 2. světové války před pracovním táborem, který zřídila německá správa. Nevidíme na tom nic kontroverzního, omlouvám se."

Tak tím celospolečenským odporem tím myslím i kontroverzní výroky předsedkyně vaší strany, která se vyjádřila k tomu, že oběti letského tábora si za svůj osud mohou samy, protože nebyly dostatečně čistotné, a další a další výroky.

"Já si myslím, že teď překrucujete ta slova, můžete si ten záznam přehrát včerejší, tam to takto nevyznělo. To za a), a za b) paní předsedkyně pouze artikuluje zprávu Historického ústavu akademie věd, která jasně a srozumitelně v detailech, v těch největších detailech, hovoří o tom, co se v Letech, v pracovním táboře v Letech dělo."

Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany, které chystají občané České republiky, v souvislosti s výroky na koncentrační tábor Lety u Písku a jejich oběti?

"Nevím, o kterém táboře hovoříte, myslíte ten pracovní tábor?"

Ano, koncentrační tábor Lety u Písku.

"Pracovní tábor Lety u Písku, v Letech nebyl žádný koncentrační tábor."

Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany...

"A potvrdí vám jak historici , tak soudci,..."

Jste připraveni čelit případným žalobám ze strany, které chystají občané České republiky?

"To samozřejmě, to je ten nejmenší problém čelit nějaké žalobě, jen nevidíme ten důvod, proč by měla existovat žaloba na někoho, kdo pokládá památník obětem 2. světové války."

To byla slova Petra Eliáše z Národní strany a my jsme se právě teď, také telefonicky, spojili s Čeňkem Růžičkou z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

Dobrý večer.

"Dobrý večer a přeji dobrý večer i vašim posluchačům."

Pane Růžičko, stručně, co říkáte slovům pana Eliáše?

Čeněk Růžička v Letech u Písku "Víte co, ono v takovýchhle kauzách se asi dá těžko stručně mluvit. Já tu stranu považuji za periferní stranu, která se snaží přes utrpení spoluobčanů z doby nacismu v naší zemi získat příznivce, jsem si zcela jist, že právě přes Lety si uškodí. A pokud pan, já nevím, jak se jmenoval,...."

Eliáš

"....pan Eliáš, mluví o pracovním táboře, tak jenom pouze papouškuje prezidenta."

Ano, ano. Je prokázáno, že podíl na nelidském zacházení měli také čeští dozorci?

"To je prokázáno na..., o tom nejsou žádné pochybnosti, největší kapacity, historici naší země to prostě prokázali, takže tam problém samozřejmě není. O tom ví celý národ, na to existují historické materiály, kopie těch materiálů máme k dispozici."

Které organizace se připojily k prohlášení týkající se aktivity Národní strany?

"No to nevím, které organizace se připojily k aktivitám Národní strany. Já tyto informace bohužel nemám. To by vám spíš měl říct ten pan Eliáš."

Ano, ale váš Výbor pro odškodnění romského holocaustu, docela určitě.

"Jako že by s nimi spolupracoval, nebo já Vám nerozumím?"

Ne, ne, ne, to je prohlášení proti aktivitám Národní strany.

"Víte co pane redaktore, v České republice nenajdete jediného Roma, který by s něčím podobným, co tady hlásá popírání holocaustu a tato strana, souhlasil. Takže s námi jsou prostě všichni Romové."

Ano. Máte 173 členů ve Výboru pro odškodnění holocaustu, podají vaši členové také nějaká trestní oznámení, budou se nějakým způsobem hájit?

"Samozřejmě, že tuto možnost zvažujeme, ale osobně si myslím, že by spíš v této záležitosti měly zakročit státní instituce. Národní strana hlásá, otevřeně, veřejně, rasovou nesnášenlivost, a ty důvody, který vedly k těm událostem v období nacismu, byly důvody rasové. Takže to poučení tady z té doby samozřejmě je a Národní strana by měla být postavena mimo zákon."

Pane Růžičko děkujeme Vám za informace a přejeme dobrý večer.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ombudsman Otakar Motejl navrhuje zvážit přijetí zákona o odškodnění žen, které byly v minulosti nedobrovolně sterilizovány. Náhrady škod od státu by měly dostat ženy, kterým lékaři ukončili plodnost bez jejich řádného souhlasu v letech 1973 až 1991. Vyplývá to ze závěrečné zprávy veřejného ochránce práv k případům sterilizace, zveřejněné romským serverem www.romea.cz. Se stížností se na ombudsmana obrátilo přes 80 převážně romských žen. Všechny případy zatím nebyly uzavřeny.

Deset převážně romských žen v Ústeckém kraji podalo trestní oznámení kvůli sterilizaci. Podle Mladé fronty Dnes a její přílohy pro Ústecký kraj se domnívají, že byla neoprávněná a žádají miliónová odškodnění. Severočeská policie prošetřuje podle listu pět oznámení, podle kterých měly být bez patřičného poučení sterilizovány ženy v mostecké nemocnici. Další oznámení podaly kvůli stejné věci ženy z Teplicka a Chomutovska. Případy sterilizace, kterými se policie zabývá, se staly v letech 1979 až 2003 a jejich důvodem byl údajně špatný zdravotní stav žen. Policisté musejí posoudit, zda zákrok byl na místě a jestli byly ženy dostatečně informovány.

Soudní exekuroři pokračovali ve stěhování dlužníků z obecních bytů v ústecké Matiční ulici. Pětičlennou rodinu, která dluží na nájemném a vodě přes 150 tisíc korun, ale už v bytě nenašli. Zjistili, že nájemníci si našli bydlení v ústecké části Předlice a přestěhovali se tam. Dluhy na nájemném a službách ve 39 obecních bytech v Matiční ulici dosahují téměř dvou miliónů korun. Radnice proto podala žaloby na vystěhování neplatičů.

Brno dostalo druhou šanci získat státní dotaci na činnost terénních pracovníků pro romskou komunitu. Žádost o zhruba 230 tisíc korun od Ministerstva práce a sociálních věcí překvapivě neschválilo prosincové zastupitelstvo. Město proto nestihlo požádat ve stanoveném termínu a hrozilo, že peníze na romské poradce budou chybět. Náměstek primátora Jan Holík ale novinářům sdělil, že se ministerstvem dohodli na výjimce a budou se žádostí znovu zabývat.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V bohumínském hotelovém domě stále zůstává pět rodin
Od poloviny loňského roku se vleče kauza s vystěhováváním obyvatel hotelového domu v Bohumíně, mezi nimiž byli především Romové. Hotelový dům totiž vloni koupila bohumínská radnice od Železáren a drátoven Bohumín a všech 283 obyvatel hotelového domu se mělo do konce června bez náhrady vystěhovat. Někteří tak učinili, ale několik rodin tam na základě předběžných opatření soudu zůstalo. Jak vypadá aktuální situace, na to se nejprve Jana Šustová zeptala Michala Miki ze sdružení Athinganoi.

Obyvatelky hotelového domu na koncertu Paťiv (Foto: Jana Šustová) Kolik lidí se ještě nachází v hotelovém domě v Bohumíně?

"V současné době v hotelovém domě v Bohumíně zůstává pět rodin, které se rozhodli odejít z hotelového domu do lepších životních podmínek, než mají, ale stále proti městu budou bojovat. Jsou stále podaná trestní oznámení na město, za to jak se k Romům zachovalo v hotelovém domě."

Víte, kam konkrétně půjdou tyto rodiny?

"Tyto rodiny půjdou do další ubytovny v Bohumíně, budou sice bydlet v jedné místnosti, ale určitě jsou to pro ně lepší životní podmínky, než ty, které měli v hotelovém domě."

Jak vypadalo jejich bydlení v posledních měsících?

"V posledních měsících měli problémy s dostáváním tepla do svých domovů. Byly jim odřezány trubky od topení, teď naposledy, asi před týdnem, jim byly odřezány trubky od teplé užitkové vody, takže už se nemají ani v čem koupat. Nemají vlastně zabezpečenou hygienu ze strany města, což je další porušení předběžného opatření, které vydal krajský soud. A tak se prostě rozhodli odejít z toho, kam kde jsou."

Jak se jim podařilo najít novou ubytovnu?

"Tu novou ubytovnu sehnali přes Vzájemné soužití, které lobovalo na té ubytovně, aby tam ubytovalo těch pár rodin na nějakou dobu než jim OKD v Ostravě nabídne byty, které jsou k dispozici, které jsou v bytovém fondu."

Jak je vysoká částka, kterou musí platit za tu ubytovnu?

"Za ubytovnu budou platit celkem za celou rodinu šest tisíc korun. Ubytovna vypadá tak, že je to vlastně situováno jako holobyt, sociální zařízení mají na chodbě, ale stále jsou to lepší podmínky, než ty, které měli v hotelovém domě v Bohumíně."

V domě doposud zůstává pět rodin, ale kam šli ty ostatní obyvatelé?

"Ti ostatní lidé přijali byty, které jim nabídlo město, nebo šli ke svým známým bydlet."

Proč těchto pět rodin, které stále zůstávají v bohumínském hotelovém domě, nepřijaly ty byty od města?

"Tyto rodiny byly řádnými plátci všech poplatků, které jsou s bydlením v hotelovém domě spojeny. A odmítly ty byty, které jim byly nabízeny, z toho důvodu, že ty byty byly v dezolátním stavu a byly na periférii, v ghetu, což jako člověk, který má žádost na byt už deset let a nakonec dostane jako byt v periferii města, v ghetu a ještě zničený, zdemolovaný, si myslím, že není adekvátní bydlení pro tyto lidi."

Těm rodinám, které v hotelovém domě zůstaly, pomáhá několik sdružení. Kdo konkrétně? Na to nám odpoví Edita Stejskalová z Ligy lidských práv.

Edita Stejskalová a Michal Miko na koncertu Paťiv (Foto: Jana Šustová) "Těmto lidem pomáhá Kumar Vishwanathan a jeho občanské sdružení Vzájemné soužití z Ostravy, zapojila se Liga lidských práv, sdružení Athiganoi. Podporu těmto lidem přišli vyjádřit i osobnosti jako Anna Šabatová, pan Karásek, Kateřina Jacquesová a další lidé i ze zahraničí, kteří přišli vyjádřit podporu těm rodinám, tak, že na jejich pozvání se rozhodli v hotelovém domě přespat. Problém nastal, když do toho hotelového domu nebyli vpuštěni, protože tam platí zákaz vstupu a to jak pro lidi z venčí, tak pro jejich příbuzné, Přišel tam pan starosta, který oznámil lidem, že skutečně zákaz vstupu platí a je to proto, že ta budova je životu nebezpečná. My jsme i chtěli podepsat prohlášení, že vstupujeme do budovy na vlastní nebezpečí, ale toto nám nebylo umožněno. Potom, co tam přespali tyto osobnosti, tak jim odřezali topení."

Tři obyvatelky hotelového domu vypověděly loni v listopadu svůj příběh na koncertu Pativ, kterým studenti romistiky uctili památku docentky Mileny Hübschmannové. Letos občanské sdružení Athinganoi ve spolupráci se sdruženími Romea a Vzájemné soužití uspořádá benefiční koncert na podporu obyvatel hotelového domu. A jak budou konkrétně využity finance z koncertů? Více Michal Miko.

"Finance budou určeny pro rodiny na to, aby si mohly zaplatit kauci na byt přes OKD v Ostravě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.03.2009Bohumín chystá další stěhování neplatičůZprávy ze života Romů
02.12.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
25.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
22.06.2005Vystěhovávaní Romové v Bohumíně většinou mají náhradní ubytováníZprávy ze života Romů
03.06.2005Napětí mezi nájemníky hotelového domu v Bohumíně rosteO Roma Vakeren
04.05.2005Romové se bouří proti stěhování z hotelového domu v BohumíněZprávy ze života Romů
09.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na benefičním hudebním večeru pro děti s autismem zahrají i romské kapely
A teď tu pro vás máme první dnešní pozvánku a to na Benefiční hudební večer, který zorganizovalo občanské sdružení Strom - klub rodičů a přátel postižených dětí. Sdružení spolupracuje s autistickými třídami pomocné školy Rooseveltova v Alžírské ulici v Praze 6. Anna Poláková nejdříve požádala o rozhovor učitelku Janu Drahotovou.

Jana Drahotová a Jana Kvízová (Foto: Jana Šustová) "Sdružení Strom vzniklo v roce 1992 vlastně sdružením několika rodičů, kteří měli postižené děti, tehdy ještě označené za nevzdělavatelné a pocítili potřebu ty děti nějakým způsobem sdružit a vzdělávat v rámci jejich možností."

Pořádáte různé aktivity, spolupracujete s rodiči.

"Tyto naše děti potřebují hodně pomůcek ke svému vzdělávání ke svým hrám, takže se snažíme, jako všemi silami nějakým způsobem ty peníze shánět. Také využíváme hodně techniky, počítače, tiskárny, kopírky."

Jaké byly ty začátky? Vlastně jste proráželi v tomto směru...

"Z počátku to bylo hodně těžké, protože společnost opravdu nebyla na ty děti zvyklá. A nám hodně jde o to, aby se ty děti nějakým způsobem začlenily do společnosti, aby se na ně společnost zvykala."

Jaká je situace nyní?

"Nyní se to zlepšilo, ta společnost asi je více informována už o různém postižení a děti potkávají, takže už to není tak náročné, bych řekla."

U mikrofonu s námi sedí také jedna maminka Jana Kvízová. Chystáte akci, která se uskuteční v divadle Rubín, co konkrétně jste pro to vy, rodiče, udělali, co pro to všechno můžete udělat?

"Dát penízky a poslouchat, aby se něco vytěžilo a mohlo se dětem pomoci s pomůckami, tiskárnami, náplní do tiskárny, třeba, že jo?"

Jak ve sdružení Strom fungují rodiče?

"Já si myslím, že se snažíme nějak tak, aby tam těm dětem bylo dobře, abychom vycházeli s učiteli i my i ty děti, třeba zrovna Daník se tam zlepšil o tolik jak v motorice, tak v komunikaci, vesměs i k přístupu k lidem, už se tolik nebojí lidí, má k nim větší důvěru.

Co je cílem této akce, která se bude konat 20. ledna?

"Budeme tam mít prezentaci na videu, takže společnost bude mít možnost blíže poznat naše děti. Je to vlastně trochu propagace nás, jako sdružení. Hlavně si myslíme, že to bude i příjemný večer, že to je opravdu příjemná náplň. Takže je to takovéto propojení těchto dvou světů."

Máme tu dalšího organizátora, nebo člověka, který se snaží pomáhat této organizaci. Je to Milan Šenki. Milane, jakým způsobem se podílíte na této akci vy? Nebo co tam všechno budete dělat?

Milan Šenki (Foto: Jana Šustová) "No, já vlastně zajišťuji veškerý technické zázemí, organizační zázemí jako kapely, které tam budou hrát a můžu určitě říct za všechny kapely, že jsme rádi, že tam jako účinkujeme a že pro ty děti můžeme něco udělat, protože o těchto dětech tahle společnost moc neví. A určitě můžu sám za sebe slíbit, i vlastně za divadlo Rubín, které nám hodně pomáhá, které nám poskytl prostor, že to nebude poslední večer, který budeme pro tuto školu dělat."

Kdo tam vystoupí? Jaké kapely se tam představí?

"Je tam kapela Krivohlavy, která se zabývá irskokeltskou muzikou, pak přijede Justýna Masná, se svou skupinou Just nevo z Rokycan, která zpívá takovou etnohudbu, moderní etno hudbu a pak tam vystoupí nová formace romské kapely, která se zabývá etno muzikou a klasickou cikánskou muzikou."

To řekl Milan Šenki ze skupiny Khetane a spoluorganizátor akce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.03.2006Kapela Just nevo sklízí stále větší úspěchO Roma Vakeren
12.01.2006Romské kapely vystoupí na benefičním koncertu pro děti s autismemZprávy ze života Romů
30.12.2005Se skupinou Khetane vystupuje David KrausO Roma Vakeren
30.12.2005Kapela Just NevoO Roma Vakeren
26.08.2005David Kraus skládá hudbu pro skupinu KhetaneO Roma Vakeren
12.08.2005Kapela Khetane pracuje na novém projektuO Roma Vakeren
27.08.2004Skupina Khetane hraje z každého žánru něcoO Roma Vakeren
09.07.2004Představujeme skupinu KhetaneO Roma Vakeren

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 6. díl: Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společností
Po delší době se opět vracíme k našemu seriálu o romských řemeslech a profesích a svou pozornost zaměříme na činnost, ve které Romové odedávna dosahovali velkých úspěchů: budeme si povídat o hudbě. Romští hudebníci byli už v historii pozitivně přijímáni majoritní společností a jako prvním jim bylo umožněno usazovat se mezi ne-Romy. Na podrobnosti se zeptala Jana Šustová ředitelky Muzea romské kultury v Brně doktorky Jany Horváthové.

Byla v historii dána romským muzikantům nějaká privilegia oproti jiným romským řemeslníkům?

Maďarský Rom s houslemi "Právě hudebníci byli pro majoritu , dá se říci, nejpřijatelnější z té komunity, protože romští hudebníci postupně se stávali součástí života, vesnic i měst. Zejména tomu tak bylo v Uhrách, tedy také na Slovensku, kde prakticky od už 15. století jsou zprávy o romských hudebnících. Konkrétně v roce 1489 byl vyzdvižen romský hudebník, který hrál na loutnu manželce uherského krále Matyáše Korvína, královně Beatrix, ale jsou známé i další případy. Je třeba známý romský hudebník, romský harfenista ze dvora anglické královny Viktorie, ale to už jsem zase trochu daleko. Na tom Slovensku, nebo v Uhrách, byli vlastně romští hudebníci usazováni už od 16. století a to je vlastně už v době, kdy Romové v křesťanské Evropě byli vyháněni a pronásledováni, ale právě u těch hudebníků se dělala privilegia a sama šlechta vyřizovala privilegia pro tyto Romy, aby mohli na jejich území zůstat, protože to samozřejmě bylo něco, co dodávalo jejich šlechtickému sídlu jakési koření. To samé bylo třeba v Rusku, kde právě romští hudebníci se stali naprosto běžnou součástí života ruské šlechty, kdy na každé šlechtické slavnosti museli být cigánští hudebníci. Tak právě hudebníci se díky tomu dostávali na jakousi vyšší úroveň v rámci Romů, díky tomu, že se setkávali více s majoritou a zase mohli vstřebávat jiné prvky jiné kultury."

Také v rámci romské komunity patřili hudebníci k nejlépe hodnoceným osobám. Svědčí o tom romské přísloví: Hudebník žije podle jiných zásad, než buran. A další přísloví: Hudebník nesáhne nikomu na čest, protože ví, co čest znamená.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představujeme kapelu Romka
Máme tu pro vás jednu pozvánku: Zítra v sobotu můžete navštívit tradiční romskou taneční zábavu. Koná se v Kralupech nad Vltavou v tamním hotelu Sport, začátek je ve 20 hodin. Hrát bude kapela Romka. Jan Mišurec pozval k mikrofonu zpěvačku a basistu této skupiny - sourozence Pavlu Olahovou a Jaromíra Olaha.

"Máme tam čtyři nástroje, klávesy, kytara, basa..

Kde všude jste už hráli?

"Já bych řekl, že všude po celé České republice..

Hrajete moderní romskou hudbu, o čem jsou třeba ty texty. Skládáte si je sami? Nebo jsou to převzaté písničky?

"Něco si skládáme sami a něco je převzaté."

Pavla Olahová, zpěvačka: Jak už dlouho zpíváte v kapele?

"Takže zpívám od 14 let, když to spočítám je to asi 19 let, nebudu říkat kolik mi je. Přivedl mě k tomu můj otec, který z nás chtěl udělat kapelu a tak se mu to podařilo. Já mu musím poděkovat. Texty jsou většinou o životě a vůbec o běžném životě Romů."

Zpívá se Vám lépe v romštině nebo v češtině?

"No víte co, spousta lidí říká, že nemám romský přízvuk, ale je to moje řeč, takže určitě v té romštině, ale zpívám i české písně."

A v té romštině, jde to asi více od srdce?

"No určitě jo."

Vy jste měla menší pauzu, pak jste začala opět zpívat s kapelou. Jak to vlastně bylo s tím vaším novým začátkem?

"Máme název kapela Romka z Kralup. Takže začala jsem s nimi zpívat, protože nás k tomu společně přivedli děti, se kterými pracujeme, vedeme s nimi kroužky. Takže hlavně ty děti nás přivedli k sobě zpátky."

Kdy se Vám za poslední dobu nejlépe zpívalo? Kde se Vám nejvíce líbilo?

"Zpívala jsem všude, ale moc se mi líbí, když zpívám doma, protože tam každého znám. Jinak jsme teď hráli Silvestra v Praze. Byli tam velice příjemní lidé a zpívalo se mi tam velice dobře."

Jaké jsou ty zábavy?

"Krásné, protože Romové se na nich rádi baví. A není tolik zábav romských, jako to bývalo dříve, že každou sobotu někdo hrával, teď je to občas a lidi nemají tolik peněz na to bavení. Už to není jak to bývalo. Takže když je nějaká romská zábava, tak se lidé opravdu baví, protože je to jednou za čas."

Jaromíre, jak se dozvídají pořadatelé těch tanečních zábav o vás? Jste už více v povědomí? Protože vím, že třeba nemáte manažera, tak jak si prostě sháníte ty kšefty?

"Já bych řekl, že to je ze zábav asi, kdo nás slyší, tak si nás pak pozývají."

Nevydali jste ještě zatím CD. Není to škoda? Neplánujete to?

"No CD jsme zatím nevydali, protože na to nejsou finance, ale kdyby na to byly finance, tak určitě bychom něco natočit chtěli. Takže kdo by měl zájem - jsme tady!"

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 6. ledna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Praze proběhne Celostátní setkání romských žen
Reportáž:  Národní strana rozvířila spory kolem tábora v Letech u Písku
Zprávy: 
Reportáž:  V bohumínském hotelovém domě stále zůstává pět rodin
Reportáž:  Na benefičním hudebním večeru pro děti s autismem zahrají i romské kapely
Historie, tradice, zvyky:  Romská řemesla - 6. díl: Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společností
Reportáž:  Představujeme kapelu Romka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
788135   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
294415   11.09.98 Romske aktuality
270779   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
261752   14.03.00 Romský jazyk
170451    Historie a původ Romů
140653   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120718    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103165    Fotografie
90262   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84139   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz