Vyhledávání
23.9.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Vítáme vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu se v tomto roce slyšíme poprvé a tak vám přejeme hodně štěstí, zdraví a pohody. I dnes pro vás máme připravenou celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů, ohlédneme se za uplynulým rokem a samozřejmě nebude chybět romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives vakeraha pal oda, sar pes dživelas le Romenge oka berš. Sar sihhel le romengero dživipen amenge peršo phenela o Karel Holomek Brnatar the o Andrej Giňa Rokycanendar.

Nejdříve se společně ohlédneme za uplynulým rokem. Dozvíte se, jak bilancuje Karel Holomek - předseda Společenství Romů na Moravě a Ondřej Giňa - člen výkonného výboru Evropského fóra Romů a travelerů.

Tiž tumenge phenaha, sar le Romengero dživipen dikhel o Kumar Wišvanatan Ostravatar the Gabriela Hrabaňovo, so kerel buči terneca Prahate. Amaro šunebiben zaphandaha vakeribnaha le sociologoha, the adaďives vakerela o Fedor Gál, savo kerel buči predalo Roma but berša.

V O Roma vakeren se vydáme také do Ostravy za Kumarem Višwanatanem, který v závěru minulého roku získal cenu Alice Garrigue Masarykové. Jak si vedou neziskové organizace a mladí romští studenti a jak bilancují uplynulý rok nám také řekne ředitelka sdružení Athinganoi Gabriela Hrabaňová a sociolog Fedor Gál. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Podle Karla Holomka je situace Romů v Brně lepší než na jiných místech republiky
Situace Romů v Brně je lepší, než na jiných místech republiky. Je o tom přesvědčen předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Ačkoli jich tam žije kolem 15 000, romským organizacím se daří dobře komunikovat s místním úřady a samosprávou. Neznamená to ovšem, že by se tamnímu romskému obyvatelstvu vyhnuly dva největší problémy, které tuto komunitu trápí - zvyšující se nezaměstnanost a špatné podmínky bydlení. Více od Karla Holomka zjistila Zuzana Kopuletá:

Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Čím si vysvětlujete, že jak otázka zaměstnanosti tak otázka bytová se u Romů zhoršuje?

"Tak ta nezaměstnanost není tak, jak se často tvrdí, Romové jsou nevzdělaní, tak proto jim to ztěžuje přístup do zaměstnání. To je pravda jen zčásti, největší pravda je, že především nejsou do zaměstnání přijímání, a to i na manuální práce, kde nevzdělanost nemusí vadit. Tam naopak jsou přijímáni různí lidé ze zahraničí, různí Ukrajinci a podobně. Takže v tom to ten problém není. Problém dříme někde hlouběji ve společnosti, a proto se s ním budeme muset vypořádávat. A pokud jde o to bydlení, to je otázka záležitostí starých, kdy ty vztahy nebyly prostě vyrovnány, za komunistického režimu, a potom se to přehouplo do transformované demokratické společnosti. Navíc došlo k restitucím, spousta majitelů domů se změnila. A ty jsou mnohem tvrdší, než třeba byl stát, nebo než bylo město.

Pojďme se podívat konkrétně na Brno a jih Moravy, Romů zde žije poměrně velké množství. Máte pocit, že jsou na tom hůř než jinde v republice, lépe? Jak byste zhodnotil právě tu situaci Romů v Brně?

"V Brně je Romů poměrně hodně, asi tak patnáct tisíc. Což je vlastně, bych řekl, třetí největší lokalita Romů v České republice. Ta situace tu není nejhorší, i když zdaleka s ní spokojeni být nemůžeme. Je lepší především v tom, že zde existuje několik nevládních institucí, které komunikují jednak s magistrátem, jednak taky v rámci Jihomoravského kraje, a tím pádem se tu vytváří jakási přece jenom rovnovážná situace."

Mezi Romy žijí skupiny obyvatel, které kazí pověst. Třeba v loňském roce se hodně psalo o těch skupinách dětí, které přepadaly svoje spolužáky nebo žáky v jiných školách. Mě by zajímalo, jestli některá z těch romských organizaci zaznamenala nějaký úspěch, právě co se týče osvěty těchto Romů. Co vy sami jste pro to podnikli a co se vám podařilo?

"Ve všech těch třech organizacích v Brně - IQ Roma servis, Drom, Společenství Romů na Moravě, všichni jsme se tady podíleli na snaze proniknout do těch rodin, kde jsme tušili, že se ty tlupy dětí vytvářejí a snažili jsme se to nějakým způsobem eliminovat. Já si myslím, že to je samozřejmě jen hašení nějakého problému, který tu vzniká. Jednak ten problém je důsledkem nějakého odporu, který tu existuje, stále tu jsou bariéry, Romové na jedné straně, lidé z většiny na druhé straně. A to je jeden z důvodů, protože jaksi ta nízká sociální situace k tomu automaticky vede. Ale pro nás je nejdůležitější otázka práce preventivní, to znamená dělat pro ty děti něco, snažit se spolupracovat se školami a vytvářet tlak, který těm dětem dává jiné povědomí o tom, jak se chovat a kam směřovat. Snad až dospějí, už nebudou tu averzi vůči majoritní společnosti, která je vlastně tlačí dolu a která je vyčleňuje, mít tak silnou a pak samozřejmě to může znamenat zlepšení té situace."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
28.05.2016Komentované procházky brněnského Bronxu vždy přilákají desítky lidíO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
20.06.2015Bydlení v brněnských parcích je v létě výhodnější než ubytovnaO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
21.03.2015Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghettaO Roma Vakeren
14.03.2015Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského BronxuO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ondřej Giňa je členem Evropského fóra Romů a travellerů
V polovině prosince v sídle Rady Evropy ve Štrasburku na zasedání Evropského fóra Romů a travellerů byli zvoleni president a členové Výkonného výboru ERTF. Jedním ze členů tohoto výboru se stal také Ondřej Giňa, delegát z České republiky. ERTF volbou představitelů zahájilo svoji oficiální činnost, která bude spočívat především ve vytváření spolupráce evropských organizací a institucí v procesu integrace Romů v Evropě. Marie Vrábelová proto pozvala k mikrofonu právě Ondřeje Giňu.

Ondřej Giňa (Foto: Jana Šustová) "Všechno to, co ve Štrasburku vzniklo, má velký význam pro Romy třeba z České republiky i v tom smyslu, že se otevírá obrovská šance a velké možnosti k tomu, aby se záležitosti Romů dostávaly na mezinárodní úroveň projednávání ve společnosti romské reprezentace, která je tvořena ze 46 evropských státu, a tím se vlastně otevírá otázka Romů na evropské úrovni. To, že jsem členem evropského výboru, znamená, že budu mít možnost záležitosti Romů z České republiky bezprostředně přednášet na jednání všech orgánů a tím se zajistí účast Romů z České republiky na řešení evropské integrace Romů . A to si myslím, že je pro nás strašně důležitá věc a měli bychom společně využít tuto šanci a očekávám, že zejména představitelé romských organizací se k této práci přihlásí a já s nimi začnu na této úrovni spolupracovat."

Jak byste hodnotil rok 2005?

"Jsem trochu smutný z toho, jak se ta situace u nás vyvíjí, protože především postrádám několik lidí, se kterými jsem dlouhodobě pracoval. Například doktor Ščuka, který má v současné době zdravotní problémy, a už se tolik té práci s Romy nevěnuje. I řada dalších lidí odešla z osobních důvodů. A myslím si, že ten vývoj v České republice při řešení záležitosti Romů nabral trošku jiný směr, než se původně v těch 90. letech očekávalo, že se bude vyvíjet, a zklamaly mě především ty mladé generace Romů. Od nich jsem očekával, že budou mnohem intenzivněji zasahovat do záležitostí, které je třeba řešit. Protože se hovoří o tom, že jsou vzdělanější, že vlastně už mají více dispozic k vzdělání než ty další generace Romů, ale nic takového se neděje. Postrádám nějaké výrazné osobnosti, které by s se objevily z řad mladých Romů, a to si myslím, že se i na té mezinárodní úrovni odrazilo. Protože jsem udělal velké zkušenosti, například z Albánie, Rumunska, Bulharska, to znamená z Balkánu. Na jednání ve Štrasburku se objevili mladí Romové, kteří ovládají perfektně angličtinu, francouzštinu a také romštinu, a to je u nás dnes, řekl bych, velmi vážný problém. Protože mladí Romové romsky neumí a ovlivňuje to vlastně i ten vývoj, o kterém hovořím. Protože mladé generace nemají takový vztah k záležitostem, které je třeba řešit, jako jsme to viděli v těch předchozích generacích. A to si myslím, že bude do budoucna pro Romy v České republice obtížný úkol."

V čem se ta situace Romů za rok 2005 zásadně zhoršila?

"Musíme vidět, že to je vlastně důsledek všeobecného vývoje v ČR, ekonomického, politického a sociálního. Musíme vidět, že ČR prošla reformou veřejné zprávy a velmi výrazněji se teď projevuje místní politika ve vztahu k Romům. A tím nejviditelnějším projevem je sociální vylučování, vznik ghett, vznik romských enkláv. A ta segregace, která probíhá, je, myslím, srovnatelná s tím, co existovalo ve Spojených státek někdy v 60. a 70. letech. Mně se zdá, že se tady praktikuje to, co v těch Spojených státech bylo součástí oficiální politiky, a já si troufám říct, že vlastně oficiální politika na místní úrovni mnohdy připomíná tu segregaci ve Spojených státech. A bohužel my se proti tomu neumíme důrazně postavit a bránit. A to je chyba, která se projevuje v práci romských organizací. Romské organizace nejsou schopny čelit tomuto procesu. A na té místní úrovni se dějí doslova strašidelný věci, viz Bohumín a další města. Bude trvat hodně dlouho, než se ty věci podaří ovlivnit alespoň tak, aby se zmírnil dopad."

V poslední době, když se hovoří o Romech, tak se většinou nepoužívá romská menšina, ale používá se buď romská komunita, anebo sociálně vyloučení ve spojitosti s Romy.

"No to je zase jedna taková důležitá věc, protože určitou dobu můžeme sledovat vývoj vládní politiky, který pro mě znamená určité zklamání, protože jsem očekával od vládní koncepce romské integrace, že se bude především zabývat emancipací Romů. Ale pokud si vezmeme již jen samotný název Rady pro záležitosti romské komunity. Co to je? Buď jsme příslušníci určité menšiny, kteří mají garantována určitá práva ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími dokumenty, anebo jsme potom jenom sociálně vyloučená skupina občanů a já mám obavy, abychom se nestali sociálně patologickou skupinou občanů. A to samozřejmě degraduje postavení Romů jako příslušníků národnostní menšiny. Protože otázka podpory, rozvoje, kultury a všeho, co patří k právu národnostních menšin, se tímto vlastně bude pomalu ale jistě vytrácet. A je úžasné prostě hledět na to, jak třeba členové Rady pro záležitosti romské komunity přijímají rozhodnutí kupříkladu o tom, že sami sebe vyloučili do budoucna z účasti v tomto poradním orgánu vlády. Protože změna statusu, kde bylo původně explicitně prohlášeno, že radu tvoří 14 romských zástupců, tak tento článek byl změněn tak, že radu tvoří zástupci odborné veřejnosti a expertů spolu se zástupci romských komunit, což je absurdní."

Takže rok 2005 hodnotíte tak, že situace Romů v naší společnosti se zhoršila a zřejmě zhoršovat bude?

"Situace se vyvíjí špatně. Ona se vyvíjí k horšímu. Rok 2005 byl z těch několika důvodů, o kterých jsem hovořil, velmi významný. A myslím si že ukázal, jaký nás čeká budoucí vývoj v těch dalších letech. V období, já nevím třeba pěti, deseti let, nic radostného neočekávám. A to mě bohužel mrzí, že to musím takto říct, protože spousta lidí, ti kteří žijí v těch ghettech, ti kteří jsou bez práce, ti, kteří nemají kde bydlet, děti, které chodí do zvláštních škol, ti, kteří prostě musí přežívat lidsky nedůstojným způsobem, ti, kteří nemají co jíst, ti, kteří nemůžou uspokojit ani základní potřeby, ti, kteří jsou nemocní a nedostane se jim ani standardní lékařské péče, ti všichni určitě moje slova potvrdí. A není jich málo, je jich hodně, je jich víc než těch, kteří o sobě tvrdí, že tyto problémy chtějí řešit. A ve svých organizacích a zájmových sdruženích se to však neprojevuje tak, jak to deklarují."

Co byste vzkázal Romům?

"Braňte se, protože nejhorší je to, když se nic nedělá. A myslím si, že to je trend v té současné společnosti. Myslím si, že kdyby Romové pozvedli svou sílu, tak že by možná ukázali směr, jak by se věci měly řešit. Myslím si, že je tady třeba impuls, impuls k tomu, aby občan řekl: 'Ne, takhle to už prostě dál nejde, je toho na nás moc a je třeba s tím začít něco dělat'."

To byla velmi pravdivá slova Ondřeje Giňi, člena výkonného Evropského fóra Romů a travellerů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.09.2005Milena Hübschmannová povzbuzovala Romy ke vzdělání i k uchovávání romských hodnot a jazykaO Roma Vakeren
08.06.2005Soud potvrdil podmíněný trest romskému aktivistovi GiňoviZprávy ze života Romů
11.05.2005Krajský soud o zpronevěře romského aktivisty Gini zatím nerozhodlZprávy ze života Romů
24.09.2004Soud podmíněně odsoudil romského aktivistu Giňu za podvodZprávy ze života Romů
09.07.2004Jak pracuje Rada vlády České republiky pro záležitosti romské komunityO Roma Vakeren
04.02.2004Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.10.2003Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.05.2003Rozhovor s Ondřejem Giňou o Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Data o romské komunitě v Česku bude podle rozhodnutí vlády zaznamenávat nový monitorovací systém. Nebude shromažďovat informace o jednotlivcích, ale anonymní údaje. Systém má poskytovat například údaje o zaměstnanosti Romů, jejich kvalifikaci, příjmech, bydlení, zadluženosti, či vzdělávání. Přesné informace poslouží k lepšímu využití dotací. Vedení sdružení Info Roma Kontakt vyjádřilo okamžitě nad rozhodnutím kabinetu své znepokojení, podle něj je demokracie pro Romy ohrožena.

Ministerstvo školství podpoří i v tomto pololetí chudé romské studenty středních škol. Mohou získat až 7000 korun na uhrazení školného, nákladů na stravování nebo ubytování, cestovné nebo školní potřeby. O příspěvek mohou do 27. ledna žádat školy, kam sociálně slabí romští školáci chodí. Podporu mohou získat studenti, kteří chodí pravidelně do školy a nemají výraznější kázeňské problémy.

Stovka romských žen z celé republiky se chystá v únoru sejít v Praze na své první velké konferenci. Podle pořadatelek akce z romské ženské skupiny Manushe je totiž na čase, aby se Romky samy začaly vyjadřovat k problémům, které se jich týkají a řešily je. Účastnice se zaměří hlavně na vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a životní podmínky romské komunity v Česku.

Muzeum Romské kultury v Brně, které 1. prosince 2005 otevřelo první část stálé expozice, zveřejnilo program na leden 2006. Na konci tohoto měsíce bude v Muzeu představena dlouho očekávaná česko-romská kniha Mileny Hübschmannové "Po židoch cigáni". Ve dvou dílech poprvé souhrnně publikuje desítky svědectví romských pamětníků o jejich osudech za 2. světové války.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak si v loňském roce vedly vedly neziskové organizace a mladí Romové, kteří v nich pracují?
V našem prvním vysílání v tomto roce se společně ohlížíme za uplynulým rokem. Jak si vedly neziskové organizace a mladí Romové, kteří v nich pracují? Tuto otázku položila Anna Poláková Gabriele Harabaňové, která vede občanské sdružení Athinganoi, sdružující studenty středních a vysokých škol.

Gabriela Harabaňová (Foto: Chad Evans Wyatt) "Uplynulý rok bych zhodnotila jako rok plný změn a plný neočekávaných převratů, ale v zásadě bych řekla, že se nestalo nic velkého, co by změnilo jak naší práci, nebo práci u mě osobně nebo třeba i můj osobní život. Pro hodně organizací a i pro naší pro občanské sdružení Athinganoi byl tenhle rok zásadní v tom, že už se nemůžeme spoléhat na žádnou podporu zahraničních nadací, jako v našem případě Open Society Institut, ale že se opravdu už musíme snažit a psát vlastně už velké milionové projekty a to přímo na strukturální fondy."

Příští měsíc to bude rok, co byla zahájena Dekáda romské inkluze, jak byste zhodnotila tuto mezinárodní aktivitu?

"Tuto mezinárodní aktivitu musím zhodnotit ne moc pozitivně s tím, když se podívám na to, co se od zahájením dekády stalo. V zásadě se nestalo skoro nic, což vlastně říkám s takovým trošku smutkem, protože já jsem dekádě věřila, že by mohla přinést nějaké plus, něco, co tu ještě nebylo, něco, co by mohlo tu naší práci i zjednodušit, nebo ji trošku popohánět."

Kde spatřujete nedostatky?"

"Nedostatky vidím především v těch možnostech, ať to jsou lidské kapacity, nebo ať to jsou organizační schopnosti, ale hlavně i jakoby především v organizaci a i v té vůli politiků samotných něco dělat."

Zmínila jste organizaci, co tím myslíte konkrétně?

"Myslím organizaci stylu, že Dekáda romské inkluze je vládní iniciativa a jakožto vládní iniciativa by měla být právě zaštítěna nebo by měla být řízena naší vládou a to mi tam trochu chybí. Chybí mi tam ten impuls, který by vláda dávala neziskovým organizacím a organizovala by aktivity, které by se v té dekádě měly dělat. Vlastně my, neziskový sektor, bychom měli tlačit na vládu aby tu práci plnila. Protože jediná vláda, nebo ty vlády všech zemí, které se do dekády přihlásily, těch je v této době osm, tak oni jsou ty jediní, kteří zásadně naší situaci mohou změnit. Tady je ještě spoustu prostoru pro nás, pro romské organizace, k tomu, abychom našli to dobré řešení a vlastně poukázali na to, jak by se to mělo dělat."

Vy jste se zúčastnila i diplomatického kurzu, o jaký kurz jde? Byli tam Romové i ze zahraničí? Kolik lidí se toho zúčastnilo? Představte nám tento kurz.

"Takže já jsem vlastně teď studentka přímo tohoto diplomatického kurzu. Je to roční postgraduální kurz, to znamená, že poté, co si někdo dodělá střední nebo vysokou školu, tak si něco jako nástavbu může udělat roční postgraduální studium. Tento kurz trvá od června minulého roku, první setkání jsme měli v Bukurešti, kde se nás tedy setkalo osobně 25 Romů z celé Evropy, kteří byli vybráni na základě výběrového řízení. Minulý měsíc se konala konference v Evropském parlamentu. To byla neskutečná možnost a šance představit vzdělané Romy, kteří rozumějí tomu, v čem pracují, lidem v evropských institucích."

Jak reagovali romští posluchači diplomatického kurzu na to, že v Evropském parlamentu máme dvě romské poslankyně?

"V tom diplomatickém kurzu samotném Livia Jaroka s Viktorií Mohaczi jsou angažované v něčem, co by se dalo nazvat řídícím výborem, správní radou tohoto kurzu, takže ony v zásadě i ovlivňují, co se budeme učit, připomínkují to, ale tedy ne jen ony, jsou tam i další poslanci Evropského parlamentu. Právě proto, aby to nezůstalo jen u toho romského, aby se i ty naše názory dostaly dál. My jsme samozřejmě všichni hrozně hrdí na to, že vlastně máme, i když nejsme Maďaři, ale prostě máme dvě romské poslankyně v parlamentu. A dokonce asistent Viktorie Mohaczi David Mark je účastníkem kurzu, takže máme přímo člena nebo pracovníka toho parlamentu u nás. Takže máme i přímé informace, přímý styk s parlamentem a díky tomu, že oni byli v tom parlamentu s námi, tak nás provedli, ukázali nám ho, a tak jsme získali lepší přehled o celé té instituci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
"Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar Vishwanathan
Loňský rok končil obavou, že ten nový bude horší. Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit, říká sociální pracovník Kumar Vishwanathan, který v Ostravě už devět let pracuje s romskou komunitou. Naději vidí ve spolupráci Romů s mladými odborníky z většinové společnosti, řekl v rozhovoru Gabriele Všolkové.

Vysoká nezaměstnanost, a nerovný přístup, to jsou problémy, které Romy trápí už řadu let. Často se jim stává, že je v obchodech sledují členové ochranky.

"Dokonce v nějakém supermarketu v Ostravě hlídací služba, to byl muž, odvedl ženu Romku do nějaké místnost a prohlédl ji, jestli něco nemá pod svetrem a podobně."

Objevují se i další problémy, které v loni vyvrcholily. Kumara Vishwanathana nejvíce trápí vystěhování z obecních a družstevních domů a také ze soukromých objektů. V mnoha případech přitom nejde o neplatiče a tyto případy neprovázejí soudní řízení. Obce by si měly podle něj uvědomit, že mají za své občany zodpovědnost. Jako příklad uvádí britský systém, kde obce musí plnit své povinnosti vůči menšinám. Na základě auditu potom dostanou nebo nedostanou státní podporu.

"Když člověk ztratí tu podlahu a střechu nad hlavou, potom ztratí všechno. Bydlení je základ."

Města a obce podle něj myslí tržně, chtějí na nájmu vydělat a nejchudších lidí se zbavit. Na okrajích měst tak vznikají ghetta.

"Další velký problém, to je problém odebraných romských dětí, fakticky kvůli chudobě, do ústavní péče. A to je velmi krátkozraká politika, neetické, nemravné a dokonce nezákonné podle mě."

Typickým příkladem je případ Evičky Sivákové, prvního miminka moravskoslezkého kraje v loňském roce. Sociální pracovníci byli přesvědčeni, že matka není schopna se o dítě postarat. Evička strávila několik měsíců v kojeneckém ústavu, nakonec soud rozhodl ve prospěch rodiny.

"Tam vidím obrovské selhání v sociální práci, je třeba, abychom hledali nějaké způsoby třeba spolupráce s nevládními organizacemi apod. aby se takové drahé omyly nestávaly. Pomohlo by to zbytečným tragédiím v rodinném životě a také by se ušetřily zbytečné náklady státu."

Kumar Vishwanathan, ale zmínil i věci, které se v loňském roce povedly. Např. to, že se Romové dovedou bránit a využít pomoci odborníků. Pomohli jim mladí právníci a sociální pracovníci z většinové spolčenosti.

"Očekávám, že v tomto roce se také bude více prohlubovat spolupráce ne-Romů. I velmi vzdělaní, inteligentní, mladí lidé spolu s určitými romskými jedinci, kteří jsou ohroženi."

Věří, že rodiny se tak dočkají zastání a zároveň povzbudí svou vlastní sílu. Tomu může napomáhat i antidiskriminační zákon.

"Ty zákony, které se tvoří teď, jsou příležitostí pro občany, aby dokázali využívat těch zákonů pro hájení svých zájmů. Česko je právní stát, to je jeden pilíř a druhý pilíř jsou, lidé, občané, kteří ví o těch zákonech."

Za velký úspěch pokládá správu ombudsmana o nechtěné sterilizaci osmi desítek žen. Ještě není jasné, jak se tyto případy budou řešit. Rozhodně ale uvítal, že postižené ženy dokázaly prolomit bariéru mlčení.

"To je velmi průlomové rozhodnutí. Je tam několik krásných momentů, třeba je tady jediná země, kde se ty oběti daly dohromady. Ty oběti se nebojí."

Sociální pracovník by rád viděl posílení romské kultury, protože - jak říká - lidé bez vlastní kultury stojí skrčeni v koutě a nikdy nepřispějí k rozvoji společnosti.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.05.2014Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v OstravěO Roma Vakeren
22.02.2014Jaké cesty přivedly Kumara Vishwanathana do ČeskaO Roma Vakeren
25.06.2010Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žákůO Roma Vakeren
12.12.2005Cenu velvyslanectví USA získal Kumar VishwanathanZprávy ze života Romů
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
06.04.2005Vishwanathan: Soužití Romů a většinové společnosti se zlepšiloZprávy ze života Romů
14.01.2005Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužitíO Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
12.12.2003Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitraO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Fedor Gál hodnotí rok 2005
Pravidelné páteční O Roma vakeren se chýlí ke konci, ale dejme ještě možnost ke zhodnocení roku 2005 další významné osobnosti. Marie Vrábelová o ně požádala sociologa Fedora Gála.

Fedor Gál (Foto: Jana Šustová) "Chtěl bych říci, a chce se mi to říkat každý rok, že si hrozně vážím lidí jako je Ondřej Cakl. Nebýt takových, tak toho víme mnohem méně o naší neonacistické scéně a o militantních skinheadech. Je toho mnohem méně v médiích a myslím se, že i policie ČR by měla méně informací a méně by se snažila, nebýt aktivistů, jako je Ondřej Cakl."

Jak byste hodnotil vůbec náladu lidí v uplynulém roce. Myslíte si, že už se lidé trochu změnili, že nejsou dejme tomu už tak rasističtí, xenofobní?

"Lidé jsou pořád stejní, ale fakt je ten, že média jsou otevřenější, že Romové sami pochopili více své možnosti, věřím, že také pochopili, že jejich úděl je především v jejich rukou a ne v rukou nějakého státu, který se postará o to, aby bylo lépe. A také přibývá organizací, nebo spolků lidí a uskupení lidí, kteří vědí, že o problémech není za potřebí kecat, ale že je třeba je řešit. Já jsem navštívil např. statek Aranka a tam lidé nabízejí atraktivní způsob trávení volného času dětem, bez ohledu na to, jestli jsou romské nebo gádžovské. Zajezdí si na koních, mají šanci je ošetřovat, mají šanci se spoustu věcí naučit. A ti, kteří to dělají, dělají to z vlastního rozhodnutí a bez nějakých nároků na odměny. Vědí, že toto je jedna z šancí, jak najít cestu ke spolužití."

Co sami Romové, myslíte si, že se jejich přístup za uplynulí rok změnil? Vyrostli nám další osobnosti?

"To, co je pro mne podstatné, je, že si lidé uvědomují, že svět budoucnosti je hrozně barevný, že tady bude přibývat cizinců a že je budeme potřebovat, ne oni nás. A právě s tím přibýváním barevnosti přibývá podle mě i to, že se lépe známe a když se lépe známe, jsme k sobě i tolerantnější, to je normální."

Takže myslíte si, že jsme se už více seznámili navzájem?

"Komu není rady, tomu není pomoci, když je někdo rasista a vůl, tak prostě zůstane rasistou a volem, ale víme toho nesporně o sobě více, než jsme věděli před pěti nebo deseti lety."

Situace Romů v Čechách se hodnotí i Evropským parlamentem jako docela zoufalá situace. Ať se jedná o zdraví, zaměstnanost Romů. Jak v tomto směru vidíte rok 2005?

"Vyrůstá nová generace a ta je už prostě inteligentnější, vzdělanější a sebevědomější, než generace jejich rodičů. A já bych se strašně bránil tomu, abych říkal, že je to zásluha státu. Houby, to je zásluha těch lidí! Naopak, já si myslím, že stát prostě pořád nese své břemeno odpovědnosti závazků stejné, jako předloni a předpředloni. Co se stalo s památníkem v Letech u Písku? Kecá se stejně, jak se kecalo kdykoliv, prasečák je pořád na svým místě. Změnilo se, to, že Markus Pape a Čeněk Růžička dokázali už kontaktovat zahraniční diplomatické sbory, zorganizovat výstavu v Bruselu a vyvolat tlak, který politiky nutí, aby otevřeli pusu, ale řeknu upřímně, mně fakt, že otvírají pusu, nestačí. Pokud tam vidím prasečák a cítím smrad, tak je to pořád problém neřešený."

Co byste popřál Romům do nového roku 2006?

"Spoléhejte se každý sám na sebe, vaše vzdělání, vaše sebevědomí, vaše vůle k životu je rozhodující, ne výše dávek, poplatků a státní opatrovnictví."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
10.09.2010S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o RomechO Roma Vakeren
07.05.2010Je sociální začleňování odvislé od dotací?O Roma Vakeren
23.05.2009Lidé proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2009V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cestaO Roma Vakeren
02.01.2009Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora GálaO Roma Vakeren
17.10.2008Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" s datem 6. ledna už téměř patří minulosti. Ale naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 - na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Podle Karla Holomka je situace Romů v Brně lepší než na jiných místech republiky
Reportáž:  Ondřej Giňa je členem Evropského fóra Romů a travellerů
Zprávy: 
Reportáž:  Jak si v loňském roce vedly vedly neziskové organizace a mladí Romové, kteří v nich pracují?
Reportáž:  "Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar Vishwanathan
Reportáž:  Fedor Gál hodnotí rok 2005

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz