Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Příjemný páteční večer - vy teď na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu posloucháte pravidelný pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Máme pro Vás připravenu celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě i romskou hudbu.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena palo maľišagos, savo kerel o Rudolf Dzurko. Džana amenca tiž andro amaro muzeum Brnate u vičinaha tumen tiž pro koncertos savo kerel e grupa Jackson Singers.

Nejdříve vám řekneme, jak žije a co dělá malíř Rudolf Dzurko. V Muzeu romské kultury bude zajímavá přednáška - o co půjde - uslyšíte za chvíli. Máme pozvánku i na charitativní koncert skupiny - Jackson Singers.

Tiž amenca džana Chodovoste andro jekhetaniben Khamoro u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pracují Romové v Chodově v občanském sdružení Khamoro - a že ostravský soud možná vynesl průlomový verdikt v jednom z případů nechtěné sterilizace romských žen. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Exkluzivní rozhovor s výtvarníkem Rudolfem Dzurkem
Výtvarný umělec Rudolf Dzurko je známý nejen u nás, ale i v zahraničí. Vytváří obrazy ze skleněné drtě a vyřezává sošky ze dřeva. Tento čtyřiašedesátiletý umělec není příliš sdílný k médiím, ale pro O Roma vakeren jsme získali exkluzivní rozhovor. Marie Vrábelová se Rudolfa Dzurka zeptala, kde měl poslední výstavu.

Rudolf Dzurko: Kopu si hrob a zpívám "Teď to bylo v Národní galerii. Tam byla poslední výstava, ale byla společná, byly tam tři obrazy."

Takže Národní galerie vlastní vaše obrazy?

"Tři koupili. Ty tam mají."

Stále děláte nové obrázky; na čem teď pracujete?

"Teď budu dělat dřevo. Obrázky si nechám zase na léto."

Co děláte ze dřeva? Jakou sošku?

"Ještě jsem nezačal, ale mám připravené dřevo - lípu asi tři čtvrtě metru. Tak z toho něco udělám. Nejdřív oloupete kůru a pak vidíte ta léta, pak chytáte léta, a ono se to pak ukáže. Pak už to jde samo."

Když začnete dělat sošku, jak dlouho na ní pracujete? Předpokládám, že se od práce ani netrhnete.

"To právě ne. Dřív jsem pracoval čtyři hodiny. Teď u malých pracuji dvě hodiny, pak toho nechám, pak jdu dělat něco jiného, pak mě v noci třeba napadne, tak vstanu o půlnoci a jdu dělat."

Děláte stále dřevěné přívěsky, které se prodávají na Karlově mostě?

"To je nucené. Jinak bych to nedělal. Dělám na to, že máme na zaplacení nájmu, máme na jídlo."

A děláte různé přívěsky?

"Každý kus je originál. Když to děláte ručně, to není, že byste to vylíval do nějakých forem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.10.2014Boj proti nelegálním stavbám na Slovensku postihne i romské osadyO Roma Vakeren
22.10.2014Unikátní výstava mapuje dílo romského naivisty Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
01.10.2014Muzeum romské kultury zve na výstavu Století pohrom – století zázraků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
05.07.2014Před rokem zemřel významný romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
19.06.2014Museum Kampa představuje obrazy a sochy proslulého romského výtvarníka Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
21.05.2014Unikátní výstava v Museu Kampa představí jednoho z nejvíce ceněných romských výtvarníků Rudolfa DzurkaZprávy ze života Romů
21.05.2014Rudolf DzurkoOsobnosti
29.06.2013Vzpomínka Fedora Gála na výtvarníka Rudolfa DzurkaO Roma Vakeren
29.06.2013Zemřel známý romský výtvarník Rudolf DzurkoO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázraků
Superstar Vlastimil Horváth vydal své sólové album Místo zázraků. Nejen o tom si s ním povídala Dana Dubjelová.

Jak dlouho se natáčelo cd, kdo se podílel na jeho realizaci?

"Producentem byl Ota Baláž, člověk, který je jeden z hlavních autorů ve skupině BSP a podílely se na něm jak moje kapela Frenzy, tak samozřejmě i já, a spousta dalších hostů. Textařsky i autorsky se například podílel Olda Krejčovec ze skupiny Monkey Businesss, Jiří Urban ze skupiny Arakain dodal jednu písničku. Dělal texty například i Ivan Hlas nebo Pavla Milcová, spustu dalších hostů, kteří přispěli třeba tím, že písničku nahráli."

Jsou všechny v češtině?

"Na cd je patnáct věcí, devět je mých autorských, všechny jsou v češtině až na jednu, kterou složil Pavel Větrovec, který dělal zvuk celého cd. Ta písnička je celá česká, jen refrén má anglickou frázi."

A kdy budou křtiny?

"To je složitější záležitost. My jsme chtěli křest udělat hned po vydání. Ale vzhledem k tomu, že jsem křest chtěl mít tak, abych s kapelou mohli zahrát a pozvat si hosty, kteří by taky něco zahráli, a kluby by byly také docela obsazené, tak jsme to musely naplánovat až na 7. prosince v klubu Futurum."

Co Vás čeká do konce tohoto roku?

"Vše bude spojeno s vydáním toho cd. Chceme udělat koncerty, uděláme turné, budu ho všemožně propagovat, budu jezdit po rádiích a tak podobně - autogramiády, televizní pořady, což je taky strašně důležité proto, aby lidi viděli, co jsme stvořili."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.06.2008Vlasta Horváth vyjel na turné s ČechomoremZprávy ze života Romů
30.05.2008Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!Zprávy ze života Romů
16.12.2005Pro Vlastu Horvátha byl rok 2005 přestupní stanicí v jeho hudební kariéřeO Roma Vakeren
16.12.2005Vlasta Horváth získal českého slavíka za objev rokuO Roma Vakeren
08.12.2005Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakerenZprávy ze života Romů
23.09.2005SuperStar Vlastimil Horváth se oženilO Roma Vakeren
17.06.2005Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer RadiožurnálZprávy ze života Romů
17.06.2005Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStarO Roma Vakeren
17.06.2005SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcíchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Skupina The Jackson Singers zazpívá na benefičních koncertech
V Praze vystoupí slavní The Jackson Singers. Spirituály a gospely si můžete poslechnout v Obecním domě v Praze 12. a 13. listopadu. Koncerty nesou název - Amazing Grace a konají se ve prospěch dětí s duševními poruchami, konkrétně Psychiatrické léčebny Bohnice. Více už Janu Mišurcovi prozradila manažerka skupiny - Wendy Fachner.

The Jackson Singers "V roce 1983 Robert Teary Texan založil skupinu Jackson Singers, protože jeho snem bylo mít vlastní skupinu. On zpíval gospel, hrál jazz, blues. Říkal, já potřebuju svoji vlastní skupinu, já se chci vyjadřovat zpěvem a zpívat sám, není tak pěkné - uděláme si velký chór."

Byly členové této skupiny rodinní příslušníci, nebo hledal talenty?

"Hledal talenty. A protože on sám zpíval v jedné velké skupině, tak si vybral nejlepší zpěváky z té skupiny, tak to všechno vzniklo. To byl začátek."

Jaké jsou ohlasy na tuto skupinu v Americe?

"Každá gospelová skupina je obdivována, protože gospel - to je v USA velká branže, je to něco jako pop music. Gospel má svoje vlastní festivaly. V každém kostele se zpívá gospel. Pro věřící má gospel skupiny, které cestují po Americe, po Evropě, v Japonsku, po celém světě. Gospel je dost velké slovo, které okouzluje všechny lidi, kteří tu hudbu slyší a kteří se tím zabývají."

Jaké je publikum v Evropě? Jak to vnímá skupina po emoční stránce?

"Rozdělila bych to, neměli jsme totiž možnost jezdit často do východní Evropy. Ale byli jsme v České republice na jazzovém festivalu před několika lety. Byli jsme před třemi roky v Praze. V Polsku jsme byli. V těch jižních zemích - v Itálii. A já musím říct, není rozdílu mezi národnostmi, všichni jsou nadšení. O České republice můžu říct, Češi jsou, a to jsem sama nevěděla, hodně muzikální a úplně neuvěřitelní, co se ozývá ze sálu, když všichni začnou zpívat. Fantastické."

Zajímalo by mě, zda jsou zpěváci věřící, nebo jestli chodí spíš věřící na koncerty?

"Otázka víry je velice zajímavá. Dalo by se o tom velmi dlouho mluvit. Jak to bylo v minulosti. Gospel začali zpívat věřící, kteří si skládali své vlastní skladby. U Gospel se začalo poprvně psát v notách. Spirituály jsou bez not. A to je právě ten vývoj moderního gospel. Teď vůbec nezáleží na tom, jestli je někdo věřící, nebo není, hudba se dotýká každého. Hudba je víra a láska a pocit dobrého života a touha po dobrém životě, to je poselství celé té hudby. Na něco člověk věří vždycky, ať je to třeba jen na dobro v člověku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.11.2004The Jacksons SingersO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Zařízení pečující o děti s duševními poruchami se potýkají s nedostatkem financí
Koncerty Jacksons Singers jsou charitativní. Tentokrát výtěžek půjde dětské psychiatrické léčebně Opařany. S nedostatkem finančních prostředků se potýkají všechna zařízení pečující o děti s duševními poruchami. Více už Janu Mišurcovi řekla ředitelka dětské psychiatrické léčebny Iva Hodková.

Dětská psychiatrická léčebna Opařany (Foto: www.dploparany.cz) "Dá se říct, že ke skromnému léčebnému chování nám denně chybí v průměru 500 korun. To je v průměru a my jsme z 99 procent financováni ze zdravotního pojištění, takže se ten deficit odvíjí podle toho, jak která pojišťovna platí ošetřovací den, což je záležitostí dohody obou smluvních stran."

Hovořila jste o nedostatku ošetřujícího personálu. Jaká je situace u nás v porovnáním se zahraničím?

"My bychom byli schopni mít dostatek ošetřovatelského a odborného personálu, ale chybí nám finanční prostředky. Ve srovnání se státy mimo ČR - na západ je to lepší, na východ je to horší. Je to o tom, že je tam jinak definována péče o dětské psychiatrické pacienty, má zastání a pochopení, takže na ní jde více peněz. Na jednoho psychiatrického dětského pacienta je víc personálu než u nás."

Česká republika je rok a půl členem Evropské unie. Jak se tento fakt projevil v rámci financování nebo chodu vašeho zařízení?

"Projevilo se to jen v možnostech vstupovat do různých zařízení, grantů a projektů. Nám zase chybějí peníze, abychom zaplatili odborníky, ani ne tak na vyprojektování, jako spíš na realizací projektů, jak získat peníze. Je to samozřejmě vázáno na to, mí hotovost, mít úvěry, nejdříve si věci zaplatit, pak splácet EU. Dotklo se nás to v tom, že obor dětská a dorostová psychiatrie je uznaným oborem pro EU."

Můžete nám říci následky nedostatku peněz? Jak to vypadá v praxi?

"Chybí nám personál. Chybí nám tok finančních prostředků, abychom mohli pravidelně obnovovat interiéry, abychom nemuseli na všechno hledat sponzory, chybí nám peníze na základní rekonstrukce, aby pokoje nebyly osmilůžkové, ale ménělůžkové, a chybí nám peníze na to, aby celé prostředí bylo komfortnější pro potřeby dětských psychiatrických pacientů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Obyvatelé hotelového domu v Bohumíně na Karvinsku se budou proti vystěhování z tohoto objektu bránit u krajského soudu. Okresní soud v Karviné totiž celkem ve čtyřech případech rozhodl, že hotelový dům, který nyní vlastní město, musí opustit bez nároku na náhradní bydlení. To se však lidem nelíbí a proti rozsudku se odvolají.

Mecenáš George Soros možná předloží české vládě plán na zlepšení postavení a života romské menšiny. Po setkání s tímto americkým finančníkem to novinářům řekl premiér Jiří Paroubek. Podle něj by pak Česko mohlo použít některé koncepty na pomoc Romům, které uspěly v Maďarsku či v Rumunsku. Soros založil mezinárodní síť nadací Open Society Fund a je prezidentem institutu, který spolu se světovou bankou inicioval projekt Dekáda Romů.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek zatím neví, s kolika penězi vláda v příštím roce počítá na vyřešení problému vepřína v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí na místě , kde byl za války sběrný tábor pro Romy a její přemístění žádají představitelé některých romských organizací. Mluvčí kabinetu Lucie Orgoníková uvedla, že ve státním rozpočtu by měly být na Lety vyhrazeny minimálně desítky miliónů korun.

Občanské sdružení Slovo 21 bude pořádat přípravné kurzy pro Romské uchazeče o studium na středních školách a učilištích. Termín pro podávání přihlášek do bezplatných přípravných kurzů je letošní 18. listopad. Do kurzů se mohou hlásit žáci 8. a 9. tříd základních škol nebo zájemci s ukončeným základním vzděláním. Kurzy budou probíhat od listopadu 2005 do dubna 2006 v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Ostravská nemocnice se musí ženě omluvit za nechtěnou sterilizaci
Ostravský soud zřejmě vynesl průlomové rozhodnutí v případech nechtěně sterilizovaných romských žen. Nařídil vítkovické nemocnici, ať se omluví Heleně Ferenčíkové za to, že jí před čtyřmi lety podvázali vaječníky bez jejího vědomí. V Ostravě tyto romské ženy už dokonce založily sdružení a po dnešním verdiktu doufají, že soudní spory také vyhrají. Soudní přelíčení sledovala Andrea Čánová.

Je osm hodin ráno a na chodbě ostravského soudu postává drobná romská žena Helena Ferenčíková. Za malou chvíli se budou v jednací síni projednávat nejintimnější detaily z jejího života. Nezastírá, že je před procesem velmi neklidná.

"Necítím se moc dobře, jsem nervózní. Je to velmi nepříjemné a už nikdy nebudu mít děti a hrozně mi to vadí, protože v budoucnu jsem určitě chtěla mít ještě třetí. Doma mám dva kluky a chtěli bychom ještě třetí - holčičku."

Helenu Ferenčíkovou přišlo k soudu podpořit několik dalších romských žen. I ony mají stejný problém, už nemohou přirozenou cestou otěhotnět. Tvrdí, že jim v nemocnicích bez jejich vědomí podvázali vaječníky. Jako třeba Alena Gorolová.

"Také jsem nervózní z toho jak to dopadne. Byla bych ráda, aby to dopadlo dobře, aby z toho cosi bylo."

Helena Ferenčíková tvrdí, že jí před porodem sice dali podepsat nějaké listiny, ale vůbec jí neřekli, o co jde, navíc se nemohla poradit se svým manželem.

"Před tím, než jsem šla na operační sál, mi dávali podepsat papíry ohledně rodičů. Jaké mají rodiče následky, jestli jsou na něco nemocní, jak se bude jmenovat mé druhé dítě. Podepsala jsem, a pak mě hned odvezli na operační sál. Potom druhý den přišli na pokoj a řekli mi, že už nikdy nebudu mít děti, že mi museli udělat sterilizaci."

Nemocnice se hájí tím, že sterilizaci udělat mohli, protože měli souhlas pacientky. Po více než dvou hodinách soudkyně vynáší soudkyně Radomíra Badirová verdikt. Romská žena spor vyhrála, nemocnice se jí musí omluvit.

"Protože po skutkové stránce bylo prokázáno, že souhlas nebyl udělen svobodně a informovaně a takový lékařský zákrok je potom nutno považovat za zákrok nepovolený."

Helena Ferenčíková po verdiktu neskrývala radost.

"Určitě jsem ráda, že to tak dopadlo, že paní předsedkyně nám dala za pravdu, že se mnou takto neměli zacházet. Jsem ráda, že jsem rozrazila cestu Romkám, aby se mohly také domáhat své pravdy."

Naopak advokát vítkovické nemocnice byl zklamaný.

"Mrzí nás, že soud nepřijal naši argumentaci, že lékaři postupovali správně v souladu zachování zdraví pacientky. My počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a poté zvážíme další kroky."

Zastánce Romů Kumar Vishwanatan dnešní verdikt považuje za klíčový.

"Já jsem nadšený, myslím, že je to velký úspěch pro paní Ferenčíkovou i další ženy."

Alena Goralová říká, že jí verdikt dodal odvahu k tomu, aby také zažalovala nemocnici, kde jí provedli sterilizaci.

"Je to ve prospěch nás všech, které chodíme na schůzky. Dali nám za pravdu a mě to povzbudilo osobně, protože určitě žalobu budu podávat taky. Takže určitá naděje tady je."

Nemocnice se ženě musí omluvit, ale odškodné ve výši 1 milionu korun platit nemusí. Žalobu totiž Romka nepodala včas. Jestli některá ze stran podá odvolání, bude případ řešit vrchní soud v Olomouci.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
17.03.2012Vláda by měla odškodnit neprávem sterilizované ženy, je mezi nimi i mnoho RomekO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
11.01.2010Elena Gorolová dnes vystoupí na Evropské konferenci Romských žen Rady Evropy v AténáchZprávy ze života Romů
11.01.2010Obhájci lidských práv se v roce 2010 zaměří na "antiromství"Zprávy ze života Romů
07.01.2010Soud přiznal odškodnění za neodsouhlasenou sterilizaciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga
V prostorách Hrzánského paláce v Praze se konala konference na téma "Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga", které přinesl nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. Koordinátorku projektu Marii Kalinovou si k mikrofonu pozvala Dana Dubjelová.

Můžete definovat změny, které přinesl nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících?

"Já bych chtěla říct k vývoji funkce asistenta. Do roku 2000 se tato funkce jmenovala romský pedagogický asistent a od roku 2004 tato funkce byla zřizována na základě metodického pokynu ministerstva školství a byl zřizován tzv. asistent učitele nebo vychovatel. Asistent učitele byl nepedagogický pracovník a vychovatel byl pedagogický pracovník, protože měl ukončené středoškolské vzdělání. To se dostávám k té změně. Od roku 2005 se tato funkce nazývá asistent pedagoga a všichni asistenti pedagoga jsou pedagogičtí pracovníci a v zákoně je definováno, že je požadovaná kvalifikace ve velmi širokém rozpětí od základního vzdělání s pedagogickým minimem po vysokoškolské vzdělávání, což přináší změnu ve financování. Tím, že jsou pedagogičtí pracovníci, škola dostává na plat asistenta peníze v rámci rozpočtu školy na pedagogické pracovníky, takže ne na plat navíc. To, že musí rozpočítat podle normativu, kolik může být pedagogických pracovníků u kolika dětí, tím pádem řeší často problémy s tím, že nemají dostatek financí na to, aby zaplatili asistenta, aby nemuseli krátit úvazky ostatním pedagogickým pracovníkům, nebo aby nemuseli brát prostředky například z osobního ohodnocení. Kompetence za schvalování a financování asistentů plně přešly na krajské úřady, tedy na jejich odbory školství, mládeže a tělovýchovy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2014V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněnímZprávy ze života Romů
26.10.2013Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romskýmO Roma Vakeren
01.08.2013Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové službyZprávy ze života Romů
02.02.2013Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na pražském ŽižkověO Roma Vakeren
26.01.2013Práce asistentů pedagoga je ohroženaO Roma Vakeren
22.07.2005Zhodnocení práce romských asistentůO Roma Vakeren
01.07.2005Školství a romská médiaO Roma Vakeren
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
22.10.2004Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimumO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pracovníci občanského sdružení Khamoro z Chodova se sešli v Božím Daru
Sedm pracovníků občanského sdružení Khamoro z Chodova na Karlovarsku prožilo neobvyklý víkend. Tři dny strávené v Božím Daru pro ně znamenaly nejen neobvyklé zážitky, ale především podrobný pohled na sebe samotné. Víkend s nimi prožíval i Zdeněk Hejkrlík.

Boží Dar (Foto: Jana Šustová) Evropské sdružení Khamoro pracuje už osmým rokem, jeho záběr je obdivuhodný. Od nízkoprahového klubu pro děti a mládež, přes doučování dětí a azylové bydlení až po hygienický servis nebo občansko-právní poradnu.

"Už delší dobu jsem sledoval, že není až tak všechno v pořádku."

Říká vedoucí sdružení Emil Voráč.

"A aby to nevycházelo jen ode mne, že si vymýšlím, tak jsem chtěl, aby to bylo slyšet z jiných úst, z úst odborníků, kteří v těchto oblastech pracovali, a chtěl jsem také nějaký návod na to, na čem máme do budoucna pracovat."

Tak se všichni, kteří v Khamoru pracují s dětmi i dva z terénních pracovníků vydali na chalupu na Boží dar. To co je čekalo, bylo pro řadu z nich naprostou novinkou: nejrůznější hry zaměření na psychologii, na způsoby komunikace, na řešení problémů a hlavně na schopnost spolupráce. Nechyběl ani rozbor vzniklých situací a rozbor chování účastníků.

"Bylo důležité zjistit, jestli používají metody sociální práce nebo pedagogické práce, jestli plánují."

Vysvětluje supervizorka Jana Hejkrlíková.

"Dále, jak dokáže komunikovat - jak s klienty, tak při řešení konfliktů s úředníky, nebo s majoritou."

Hry, modelové situace, ale i noční výprava do terénu, včetně lezení po skalách, nebo cesty přes rašeliniště. Zajímalo mě, co si z víkendu odnesli jednotliví účastníci.

"Akce mi měla přinést poučení do života, sebevědomí, abych věděl, co mám dělat s pracovní náplní."

To byl Roman, a co říká Radek:

"Znalosti, pochopení, soucit s jinými."

"V čem si myslím, že to mělo hlavní smysl, byla otevřená komunikace vedená externistou, který nám umožnil do našich problémů vnést nějaké řešení, pak také, že jsme společně strávili tři dny, i při společném jídlech i při ostatních aktivitách," říká Štěpán.

Podobné pocity zažívala i Jolana.

"Našli jsme svoje nedostatky, takže můžeme se nad sebou zamyslet a zlepšovat se."

A jak akci viděla Dáša:

"O spoustě věcí jsme věděli, ale nedokázali jsme je pojmenovat a sami jsme si nevěděli rady. Teď je přesně poukázáno na naše nedostatky a na naše klady."

A jaké klady a zápory to jsou?

"Kolektiv je schopný spolupracovat, ovšem improvizují, takže lépe se jim dosud pracuje pod tlakem," shrnuje supervizorka Jana Hejkrlíková. "Nevyužívají metody sociální práce a citelně jim chybí i části kolektivu, dovednosti komunikace. Takže bych doporučovala semináře o metodách sociální práce a volnočasové aktivity dětí, příprava programů a podobně."

Zbývá poslední otázka. Na předsedu sdružení Emila Voráče.

"Mně se akce hrozně líbila. Líbila se mi i otevřenost nás všech, protože odhalila i takové nedostatky, o kterých jsme do této doby nevěděli. My podle výstupu z této akce se můžeme zaměřit na to, co koho pálí, a najít nějaký konsensus, aby to vyhovovalo všem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury probíhá výstava Romové na Gemeru
V současné době probíhají v brněnském Muzeu romské kultury čtyři zajímavé výstavy a my si teď budeme povídat o jedné z nich. Má název Romové na Gemeru a pochází ze sbírek oddělení romské kultury Gemersko-malohontského múzea v Rimavské Sobotě. Kromě soch lidového řezbáře výstava představuje způsoby bydlení Romů na Gemeru. Jana Šustová se na podrobnosti zeptala ředitelky Gemersko-malohontského múzea doktorky Oľgy Bodorové.

Romové na Gemeru (Foto: Jana Šustová) Můžete na úvod představit Vaše muzeum? Jaké jsou v něm expozice a jakou součást expozic tvoří právě exponáty romské?

"Muzeum v Rimavské Sobotě vzniklo v roce 1882 a je pátým nejstarším muzeem na území Slovenska a non-stop od roku 1913 má vlastivědné expozice, které dokumentují přírodu a společnost, a od roku 1996 se muzeum specializuje na dokumentaci romské hmotné a duchovní kultury. V rámci této specializace nemáme bohužel stálou expozici, ale snažíme se ročně připravit minimálně jednu prezentaci romské kultury. K úspěšným výstavám patří například prezentovaná výstava lidové architektury a způsobu bydlení v regionu Gemeru-Malohontě, která se prezentuje v současnosti v muzeu v Brně."

Můžete nám přiblížit, jaké exponáty z vašeho muzea vystavujete v Muzeu romské kultury v Brně?

Dezider Fertö: Romští kováři (Foto: Jana Šustová) "Z originálních sbírkových předmětů je to především 58 plastik Dezidera Fertö a dále jsou to kopie způsobu bydlení Romů v Gemeru-Malohontě. To znamená 4 typy bydlení, včetně názorných maket, které dokumentují nejstarší typ bydlení od polozemljanky, přes jednoprostorový dům až po dvouprostorový dům Romů, který obývají dodnes. Pak je to i prostor maringotky, který byl dost populární mezi kočovnými Romy, kteří kočovali do roku 1958, respektive do 60. let. V roce 1958 byl zákaz kočování Romů v Československu definitivně uzákoněn a tato legislativa jim nedovolovala kočovat. Jsou to tedy čtyři typy obydlí v maketách."

Přepravovat muzejní předměty je velmi náročné. Je ve vašem muzeu ještě něco, co jste právě z přepravních důvodů do Muzea romské kultury v Brně nepřivezli?

"Například jsme měli rekonstrukci způsobu bydlení Romů, Lovárů, v podobě kočovného vozu, který byl prostorem ke všemu: kočovný vůz byl obydlím, byl prostorem, kde se děti rodily, kde se děti plodily, byl to prostor, kde řemeslník - romský kovář pracoval, byla to dílna i přístřešek."

Fotogalerii z výstavy najdete zde...

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.10.2012Romové na Gemeru-Malohontě je téma nové výstavy v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
13.10.2005Výstava Romové na GemeruFotoaktuality

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.32 - následující dva týdny vysíláme na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve zkráceném čase. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Exkluzivní rozhovor s výtvarníkem Rudolfem Dzurkem
Reportáž:  Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázraků
Reportáž:  Skupina The Jackson Singers zazpívá na benefičních koncertech
Reportáž:  Zařízení pečující o děti s duševními poruchami se potýkají s nedostatkem financí
Zprávy: 
Reportáž:  Ostravská nemocnice se musí ženě omluvit za nechtěnou sterilizaci
Reportáž:  Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga
Reportáž:  Pracovníci občanského sdružení Khamoro z Chodova se sešli v Božím Daru
Reportáž:  V Muzeu romské kultury probíhá výstava Romové na Gemeru

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz