Vyhledávání
23.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo čhavore andro školi. Tiž amenca džana Jablonciste, kaj samas te keren reportos palo oda, sar odoj dživen o Roma u so predal lende kerel e romaňi poradkyňa.

Proč musí stále vysoké procento romských chodi do speciálních a zvláštních škol? Odpověď hledala studentka Technické školy Žofie Převrátilová - to je první téma. Poté se společně vydáme do Jablonce nad Nisou, kde žije víc, jak 3500 Romů. My jsme se vydali za romskou poradkyní Annou Cinovou, která nám přiblížila situaci tamních Romů.

Dodžanena tumen tiž so kerel predalo Roma jekhetaniben Armada Spásy. Džana amenca Brnate andro amaro romano muzem u vakeraha tiž pale docentka Milena Hübschmannovo, predal savi pes kerela pre aver čhon baro koncertos. Amaro šuniben phandaha vakeribnaha palo romano bašavipen.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, co pro Romy dělá občanské sdružení Armáda spásy a že v Muzeu romské kultury v Brně začaly tři výstavy, které mapují život Romů. Zesnulá Romistka docentka Milena Hübschmannová obohatila řadu lidí, mezi nimi a sociologa Fedora Gála. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Sociální práce v Jablonci nad Nisou
V O Roma vakeren se také věnujeme práci romských terénních pracovníku a romských poradců. Co jejich práce obnáší v reálném životě a jak konkrétně pomáhají tito lidé například na Jablonecku, kde žije více než 3500 Romů? Nejdříve jsme se vydali do Krizového centra pro rodinu, kde jsme si povídali s Miroslavem Červeňákem a také do ubytovny pro sociálně slabé.

Jak jste se dostal sem k tomuto bydlení?

"Dostali jsem to z města a jsme rádi, že máme kde bydlet. Prostě u rodičů to nejde a jsem rádi, že máme svoje soukromí. Akorát nevíme, jak dlouho tady budeme. Bylo by to lepší, kdyby to bylo stálé bydlení, že jo."

Jste mladí lidé, máte děti, jak to zvládáte finančně?

"Ta finanční stránka, je to málo peněz, co dostáváme z města.Teď se budu snažit, mám dostat práci a vydělat si víc peněz, aby pro ty děti bylo víc peněz. Platíme nájem všechno, prostě není to problém, ale pak zbývá méně peněz pro děti a pro ty různé potřeby."

Jak je to vůbec s mladými lidmi tady v Jablonci nad Nisou, když chtějí získat nějaké bydlení, odtrhnout se od rodiny?

"Je to velký problém, protože já už jsem tedy měl dlouho žádost a byt jsem nedostal a vím i od spousty mladých lidí, že mají děti, ale byt nedostanou."

Pane Grunzo, vy jste tady na ubytovně sedm let.

"Osm roků jsem tady na ubytovně."

Za tu dobu se ta ubytovna změnila. Jak to vypadalo, když jste se sem nastěhoval?

"Byl tady bordel, všude bordel, venku i po baráku i po chodbách všude, pokud to nevzala paní Kanlová do ruky a pan Zina."

Ubytovna se změnila. Vy jste správce?

"No, oni říkají jako domovník."

Co všechno musíte mít pod kontrolou?

"Musím mít pod kontrolou, aby nerozbili okna, dveře, aby bordel nebyl tady veliký a aby se neprali."

Uklízíte kolem?

"Uklízím okolo a kolem."

Vy jste byl dlouho bez práce, teď máte možnost pracovat. Co to pro vás znamená?

"Jsem rád, že tu práci mám, alespoň si tady v baráku dělám a vydělám si něco."

Je to hrozné být bez práce?

"To víte, že je to hrozné. Já mám děti postižené, jak bychom žili?"

Co je vaše přání?

"No abych vyhrál. Koupil bych si vlastní barák, ale někde na vesnici, pryč."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
18.05.2007O životě v ghettu v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren
25.04.2007Romové v Jablonci nad NisouZprávy ze života Romů
31.10.2003Rodiny v krizové situaci mohou najít útočiště v ubytovně v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Ladislav Cina pracuje v Jablonci v centru pro dospělé i děti
Lidem, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci, tam pomáhá svou prací i Ladislav Cina. V domě se 180 ti nájemníky pro jejich potřeby zřídili centrum pro dospělé i děti.

"Je to krizová ubytovna pro rodiny s dětmi."

Máte tady dole v přízemí jednu volnou místnost. Pro jaké účely?

"Název té místnosti je Krizová místnost. Už od toho názvu "krizová" je proto, kdyby se stalo, i v nočních hodinách, kdyby třeba vyhořela rodina nebo bylo použito nějaké násilí. Okamžitě může ta rodina přímo přijít."

Jak se tady chovají nájemníci?

"Je tu určitě domovní řád. Já jako terénní pracovník sem docházím denně, takže je kontroluji. Máme tu dva pracovníky na veřejně prospěšné práce, kteří mají na starosti úklid veřejné zeleně okolo ubytovny. Uklízejí i společné prostory a udržují chod té ubytovny. Já sem docházím také denně a ještě obcházím ty rodiny. Koukám na nedostatky, zajišťuji opravy. Jediný problém na té ubytovně je to, že tu je lokální topení, takže zajišťuji uhlí i dříví a řeším i sociální práci. Samozřejmě je tu nezaměstnanost, ale tu se snažíme řešit, protože podmínkou bydlení tady na ubytovně je, pokud je to úplná rodina, tak se snažíme toho muže zaměstnat tím, že spolupracujeme s technickými službami, kde také zřizují veřejně prospěšné práce a už jim děláme takovou cestičku. Jsme spojení s ředitelem technických služeb, který nám je velice nakloněn. Na ubytovně jsou malé děti."

Co by bylo důvodem k tomu, abyste třeba museli nájemníky vystěhovat?

"Je tady nějaký domovní řád, takže se snažíme, aby ty návyky měli. Dohlížíme na to, aby zde řádně platili to, co mají."

Je pro vás terénní sociální práce těžká?

"Dělám to rád. Akorát bych chtěl, aby se občané města Jablonce nad Nisou přišli podívat, jak to tady teď vypadá a pomohli nám řešit okolí té ubytovny pro ty naše děti, co tu jsou, abychom to okolí zpestřili pískovištěm, nějakými těmi houpačkami a vyžitím pro ty děti, protože si nemají kde hrát a chtěli bychom pro ně to okolí ještě tím zvelebit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
18.05.2007O životě v ghettu v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren
25.04.2007Romové v Jablonci nad NisouZprávy ze života Romů
31.10.2003Rodiny v krizové situaci mohou najít útočiště v ubytovně v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Terénní sociální pracovníci by měli znát svou komunitu
Práce v terénu i na úřadě si vyžaduje zejména lidi, kteří znají svou komunitu, rozumí jim a vědí, jak jim pomoci. Jak hodnotí tuto práci ředitel odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Jablonci nad Nisou Tomáš Macek?

"Situace Romů se, já si myslím, určitě zlepšila, protože všichni, kteří chtějí, tak mohou bydlet. Teď záleží na nich, jakým způsobem toho využívají a jak se k tomu bydlení chovají. S prací je to horší."

Jsou děti často odebírány do dětských domovů, nebo jak se to tady řeší?

"V žádném případě děti nejsou odebírány do dětských domovů. Já jsem právě zkoumal, jestli takový případ nastal a tuším, že někdy počátkem roku 2001, ale to byla situace krizová, kdy ta rodina se vůbec nestarala o děti."

Máte tady i romskou poradkyni a zároveň vlastně terénní pracovnici. Pomáhá vám to?

"Otázkou není, jestli to pomáhá. My bychom si to vlastně bez ní neuměli představit. Terénní pracovník je člověk, který nás nejen informuje ale i propojuje s romskou komunitou a já díky ní jsem schopen některá rozhodnutí dělat mnohem snazším způsobem, než kdybych neměl tento kontakt."

Jsou Romové, kteří přišli o bydlení tady přímo ve městě svojí vlastní vinou. Kde teď bydlí?

"Romové, kteří přišli svojí vlastní vinou o bydlení mají dvě možnosti. Buď bydlí u svých příbuzných, ale protože existuje zákon, tak všichni vystěhovaní se někam dostanou. Máme lokalitu, kterou jsem řešili. Všichni lidé bez ohledu na to, jestli to jsou nebo nejsou Romové, tam bydlí. Jsou to jednoduché byty, ale snažíme se z toho udělat bydlení, které bude na stejné úrovni jako bydlení kdekoliv jinde ve městě. A naším cílem je hlavně, aby ti lidé, kteří tam bydlí, měli perspektivu, že když si vyřeší svůj problém, většinou je to nájemné, tak by se mohli vrátit zase mezi lidi, kteří platí nájem."

Myslíte si, že jsou tam lidé, kterým by se to mohlo podařit, aby se zase zpátky začlenili mezi ty ostatní?

"Není jich mnoho, ale jsou. Takže jestliže se ten člověk a s naší pomocí a s pomocí našich terénních pracovníků zajímá o jiné bydlení, musí splňovat řadu podmínek, ale někteří z nich, kteří jsou v této lokalitě, my tomu říkáme Zelené údolí, tak mají možnost si o toto sociální bydlení požádat."

Jaké je tam bydlení? Vládne tam pořádek?

"Jako všude. Máte lidi, kteří si váží svého bydlení i co si neváží. Ti, co si ho váží, tam žijí poměrně spokojeně. Ti co si ho neváží, tak na ně vytváříme přiměřený nátlak, aby svým chováním neobtěžovali ostatní."

Je tam někdo, kdo dohlíží na pořádek?

"Máme terénní pracovníky a jeden z těch terénních pracovníků tam má pracoviště. Je tam dokonce klubovna, kde probíhají akce pro děti. Terénní pracovník má řadu povinností. Jednou z nich je třeba, že pro nás zabezpečuje, aby všechny děti, které tam bydlí, navštěvovaly pravidelně školní docházku. Je to opatření jak pro ty děti, tak pro jejich rodiče, protože rodiče, když nezabezpečí školní docházku, přicházejí o sociální dávky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
18.05.2007O životě v ghettu v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren
25.04.2007Romové v Jablonci nad NisouZprávy ze života Romů
31.10.2003Rodiny v krizové situaci mohou najít útočiště v ubytovně v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Představujeme romskou poradkyni Annu Cinovou
V Jablonci nad Nisou působí romská poradkyně Anna Cinová.

"Já jsem pracovala do roku 1991 na Úřadu práce v Jablonci nad Nisou jako zprostředkovatelka zaměstnání a bylo mi nabídnuto Okresním úřadem, abych zastávala na tehdy Okresním úřadě funkci romské poradkyně, takže pracuji v Jablonci nad Nisou jako romská poradkyně."

Vy jste už v roce 1975 dostudovala ekonomickou školu. Proč jste se rozhodla věnovat právě této oblasti?

"Já jsem od roku 1989, hned po revoluci, společně se svými kolegy, romskými aktivisty v Jablonci nad Nisou, zakládala místní organizaci Romské občanské iniciativy. Už v té době, v roce 1990, jsem se aktivně zabývala zlepšením životní úrovně Romů na Jablonecku."

Mohla byste říci, co se vám podařilo, co byste chtěla zlepšit?

"Nám se společně s mými kolegy podařilo spoustu věcí. Od roku 1993 funguje v Jablonci nad Nisou přípravný ročník pro děti ze znevýhodněného prostředí. Od roku 2001 jsme v sociálně vyloučené lokalitě Zelené údolí, kde žije 182 obyvatel, zřídili centrum sociální prevence, kde působí terénní pracovníci. Současně se založením centra sociální prevence jsme v Jablonci nad Nisou realizovali pilotní projekt terénní práce. Zároveň jsem začali vykonávat aktivní terénní práci. Podařila se nám spousta dobrých věcí. Podařilo se nám zlepšit životní podmínky Romů v rámci těch bytů, které obývají."

Daří se vám nějakým způsobem pomoci těmto lidem, například zprostředkováním práce?

"S tím mám své zkušenosti. Od roku 2002 se nám podařilo iniciovat na našem Městském úřadě v Jablonci nad Nisou zřízení pěti míst dotovaných státem. To znamená veřejně prospěšných prací, kdy samotní lidé, kteří žijí v lokalitě Zelené údolí, získali zaměstnání."

Pokud má někdo problémy, muže se na vás obrátit? Například rodiny nevystačí s penězi, nezaplatí nájem a hledají řešení nebo je nějaká prevence protidrogová?

"Už pět let, od počátku tohoto projektu v této lokalitě, každý týden jednou i dvakrát se obléknu do sportovního, nazuji botasky a ten svůj rajón procházím. Současně v našem centru sociální prevence působím každý pátek jako poradce, takže tady poskytuji i poradenskou službu, takže se vším možným se na mě mí klienti, kteří tady bydlí, obracejí. Jsou to věci od řešení nedoplatků na nájemném a na službách. Jsou to věci týkající se nedorozumění v rodinách, nedocházky dětí do školy, uspořádání svatby a uspořádání křtin. Jsou tu různé věci, které je potřeba operativně s těmi lidmi řešit.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
18.05.2007O životě v ghettu v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren
25.04.2007Romové v Jablonci nad NisouZprávy ze života Romů
31.10.2003Rodiny v krizové situaci mohou najít útočiště v ubytovně v Jablonci nad NisouO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Okresní soud v Karviné rozhodl, že z hotelového domu v Bohumíně se bez nároku na náhradní byt musí vystěhovat další rodina. Soud stejně rozhodl i v předcházejících dvou případech. Žalobu město podalo na celkem pět rodin, které se z hotelového domu odmítly vystěhovat, i když jejich ubytovací smlouvy s předchozím vlastníkem vypršely na konci letošního června.

Mostecké sídliště Chanov, kde žijí Romové a nepřizpůsobiví obyvatelé, zažívá stavební boom. Město opravuje místní kulturní dům, školu, rozšiřuje ubytovnu pro neplatiče a obecně prospěšná společnost zahájila rekonstrukci nevyužívaného objektu bývalého obchodního střediska. Od rekonstrukce kulturního domu, kde sídlí komunitní centra zaměřená na rekvalifikace Romů, si město slibuje zejména posílení jejich šance uplatnit se na trhu práce.

Studenti brněnské pedagogické fakulty Masarykovy univerzity budou doučovat malé Romy přímo v rodinách. Částku 350 tisíc korun na doučování získalo Společenství Romů na Moravě od soukromé nadace. Studenti nepomáhají jen s úkoly a běžnou výukou, ale připravují mladé Romy i na přijímací zkoušky či maturitu. Kurzy doučování, práce na počítači, nebo angličtiny mohou v Brně zdarma navštěvovat Romové od sedmi let také v rámci programu, který nabízí občanské sdružení ratolest.

Občanské sdružení Romodrom pořádá od čtvrtka 27. října v restauraci La Scéne v pražské ulici U milosrdných výstavu fotografií z letního dětského tábora pod názvem Kudy také vedou cesty Romů. Součástí bude také benefiční aukce vystavených fotografií, jejíž výtěžek bude věnován na zimní tábor pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma Vzdělanost Romů
Diplomovou práci na téma Vzdělanost Romů představila v Liberci v rámci projektu Romové Romům absolventka Technické university Žofie Převrátilová. Zajímalo ji, proč musí stále velmi vysoké procento romských dětí chodit do speciálních a zvláštních škol a proč se později často ani ničím nevyučí. Žofie získávala poznatky na libereckých školách i ve školce při Romském komunitním centru. S tím, co zjistila, se svěřila kolegyni Ivaně Bernáthové.

"Když je dobrý učitel, tak prostě dobře učí bílé děti a dobře učí romské děti, takže třeba na 5. května ve škole jsem se setkala s paní učitelkou, která tam má asi tři romské děti ve třídě a ta o nich krásně vyprávěla a říkala, že to jsou děti, které umí nejlépe vyprávět z té třídy, takže asi jak se v těch romských rodinách povídá. Oni jsou z takové tradiční rodiny."

Učitel by měl podle Žofie více komunikovat s rodiči romských dětí.

"Komunikuje i s těmi rodiči a uvědomuje si, že romské děti nemohou udělat skok k těm bílým, protože v jejich životě je obrovská přehrada, takže to byla paní učitelka. To bylo úžasné."

Žofie Převrátilová zjistila, že na vytvoření dobrého prostředí na vzdělávání pro romské děti má ve zmíněné škole 5. května v Liberci má největší podíl vstřícné ředitelství školy.

"A zase v jiných školách, nevím, jestli je mám jmenovat, asi spíš ne, jsem zažila jako hrozné vyučování vůbec. Tam to bylo strašné s Romy. Já jsem zažila třeba vyučování v šesté třídě, kde učitelka dějepisu hrozně vynadala jedné romské holce za to, že nemá domácí úkol, a potom mi v kabinetu řekla, že ona je kombinace, kterou nasnáší, že je Cikánka a její máma jehovistka. Tohle mi řekla učitelka, normálně. Takže když pak je učitel takovýhle, tak to je strašné."

Diplomová práce Žofie Převrátilové se také zabývala tím, že vysoké procento romských dětí navštěvuje zvláštní a speciální školy.

"Myslím, že na tom nejsou intelektově tak , že by ty děti tam musely chodit, ale že bez té pomoci, prostě v tom zázemí, že by tam byl romský asistent a trochu jim věnoval a pomáhal třeba s těmi úkoly. Je takový rozdíl mezi Romy a ne-Romy v té škole, že to mají opravdu těžké se u nás na základce udržet a ten Rom musí být opravdu hodně inteligentní. Ten skok musí dohnat svou velkou inteligencí. Takže si myslím, že bílé dítě, které by na základce mělo průměrnou inteligenci a mělo by trojky, tak stejně chytré romské tam možná bude mít pětky."

O tom, jak to ve škole romskému žáčkovi půjde, rozhoduje podle Žofie Převrátilové prostředí, ve kterém se dítě před nástupem do první třídy vychovává.

"Já vidím, jak úplně jinak ty děti vychovávají. Ty děti si doma nehrají, že by skládaly puzzle, malovaly si nebo si skládaly, prostě taková jako technická příprava na školu, ale jsou neustále venku nebo si povídají. Všichni se sejdou a pořád si vyprávějí anebo se honí venku a prostě lítají, potřebují se takhle vyžít. Kdežto ten český rodič si s tím dítětem doma hraje, teď se s ním učí a pořád ty děti dostávají knížky pro předškoláky, rodiče se s nimi učí písmenka a počítají s nimi. To žádný romský rodič nedělá, takže pak je to těžké."

Dobré jsou proto přípravné třídy do nichž chodí romští předškoláci. Naučí se tam všemu, co do první třídy potřebují. Žofie Převrátilová zmiňuje, co by ještě pomohlo začlenit malé Romy do běžného dětského kolektivu.

"Ta informovanost pro rodiče, aby děti dali alespoň rok předtím do školky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu Hübschmannovou
Na romistku docentku Milenu Hübschmannovou, která letos tragicky zemřela, zavzpomínal s Marií Vrábelovou sociolog Fedor Gál.

Milena Hübschmannová (Foto: David Vaughan) "To bylo v šedesátých letech a já jsem byl mladý absolvent sociologie a přemýšlel jsem o tom, co bych chtěl dělat. Hledal jsem si svoji parketu a v tom čase jsem náhodou v sociologickém časopise narazil na dva texty mně neznámé Mileny Hübschmannové, které byly o komunikaci. Byly o tom, jak spolu mohou komunikovat lidé, kteří pocházejí z různých kultur a z různých prostředí, aby ta rozmluva měla nějaký smysl. A já jsem žasnul, jak autentické, silné a dramatické ty texty byly. A ještě více jsem žasnul, když jsem zjistil, že autorka, paní Milena Hübschmannová, ty texty psala v romské osadě na východním Slovensku čili ne na akademické instituci, ne v knihovně, ale v drsném terénu. To ve mně zůstalo. Já jsem pak asi třicet let pracoval na tématu, které souviselo s dialogem, s participací, s hledáním koncensu a až když Milena Hübschmannová zemřela, jsem si uvědomil naprosto jasně, přesně a definitivně, že byla na začátku mé profesionální kariéry."

Takže nejenom ovlivnila Romy, ovlivnila i vás?

"A nejenom, že ovlivnila, ale vše, s čím jsem já vstupoval například do politiky v listopadu 1989, bylo vlastně o možnosti a naději a šanci vést dialog o problémech mezi lidmi, kteří jsou jiní, různí, vidí svět velice rozmanitě a někdy dramaticky odlišně, ale jestli máme tady přežít a jestli to nemá být jen o marasmu, tak musíme najít nějaký způsob, jak komunikovat. Milena Hübschmannová ho našla a já si myslím, že díky ní jsem ledacos na tom pochopil."

Po paní Hübschmannové zůstalo takové prázdné místo. Myslíte si, že se někým zaplní, nebo myslíte si, že ji někdo zastoupí? Je takový ještě člověk?

Není pochyb o tom, že úmrtím Mileny Hübschmannové nekončí romistika v Čechách ani nekončí spousta témat, která Milena Hübschmannová otevřela. Jistě, že ji zastoupí, ale zastoupí ji zase někdo po svém."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Muzeu romské kultury byly zahájeny výstavy archivních fotografií
V brněnském Muzeu romské kultury byly před týdnem zahájeny tři výstavy. Dvě z nich nabízejí pohled na Romy pomocí dokumentárních fotografií a třetí představuje způsob bydlení Romů na slovenském Gemeru. Jana Šustová si k mikrofonu pozvala Simonu Šrekovou z Muzea romské kultury a požádala ji o informace o výstavách fotografií. První z nich se jmenuje Krásné časy...? a představuje fotografie ze sbírek Muzea romské kultury, druhá výstava nese název Romové v žurnalistické fotografii a nabízí snímky z archivu ČTK.

Výstava Krásné časy Chtěla bych se zeptat k těm fotografiím z vašeho archivu, z jakého období pocházejí a kolik jich je zhruba vystaveno na této výstavě?

"Jsou to fotografie z období kolem roku 1990 až po čtyřicátá léta 20. století. Vlastně se jedná o nejstarší obrazový materiál, který zde v muzeu máme uložen. Ten se nám podařilo získat díky Krajskému muzeu v Prešově, které nám poskytlo fotografie Josefa Kolárčika, což je obsáhlý soubor fotografií ze Slovenska právě z období třicátých a čtyřicátých let, a potom je zde dosti obsáhlý soubor, který nese název Krásné časy. Taky na základě toho jsme pojmenovali celou výstavu a to je vlastně ze soukromé sbírky historika Pavla Šojflera a je to tedy ten nejstarší materiál, který tu máme. Hlavním cílem bylo vzhledem k tomu, že nemáme otevřenou ještě stálou expozici, prezentovat naše muzejní sbírky, protože většinou zde máme výstavy zapůjčené, takže aby měl návštěvník představu, co se ukrývá v našich fondech, konkrétně ve fondu fotografie."

Kolik těch fotografií z vašich fondů je možné vidět na současně probíhající výstavě?

Výstava Krásné časy "Konkrétní číslo je 44 fotografií. Z toho dvě jsou stejné, ale jedna je v kolorované verzi, což jsme také schválně zařadili, aby návštěvník mohl porovnat ty formy fotografie."

Kolik fotografií se přibližně skrývá ve vašich fondech?

"Tak kolem 15 tisíc kusů. Fond tedy zahrnuje jednak fotografie, potom také pohlednice, diapozitivy, negativy."

Jakým způsobem získáváte fotografie, protože máte řadu fotografií, které jsou starší než vaše muzeum. Odkud je berete?

Vernisáž zahájila cimbálová muzika Ivana Hriska "Jednak tedy sběrem, buď od muzeí, nebo od lidí, kteří se sami ozvou, že mají doma nějaké staré fotky, nebo koupí v antikvariátech a potom vlastní dokumentací."

Výstava žurnalistických fotografií z archivu ČTK srovnává novinářský pohled na Romy v posledních desetiletích. Zatímco zpočátku zachycovali fotoreportéři spíše tradiční život Romů, ze snímků z padesátých let je patrná snaha tehdejšího režimu o jejich asimilaci a převýchovu. V poslední době je ústředním tématem rasismus.

"Archiv ČTK nám tyto fotografie poskytl s tím, že my mu poskytneme zase některé naše, co my máme právě ty starší. Takže jakoby taková výměna."

Kolik těch fotografií je z ČTK?

"20"

Všechny tři nové výstavy si zájemci mohou prohlédnout až do konce tohoto roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme výstavu romských médií u nás i ve světě, vzpomeneme druhé výročí vysílání internetového Rádia ROTA i křest nového CD skupiny Terne Čhave a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Sociální práce v Jablonci nad Nisou
Reportáž:  Ladislav Cina pracuje v Jablonci v centru pro dospělé i děti
Reportáž:  Terénní sociální pracovníci by měli znát svou komunitu
Reportáž:  Představujeme romskou poradkyni Annu Cinovou
Zprávy: 
Reportáž:  Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma Vzdělanost Romů
Reportáž:  Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu Hübschmannovou
Reportáž:  V Muzeu romské kultury byly zahájeny výstavy archivních fotografií

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744811   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260979   11.09.98 Romske aktuality
220616   14.03.00 Romský jazyk
158747    Historie a původ Romů
134538   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118189    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102077    Fotografie
88753   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78563   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76906    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz