Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, sar gejle amare čhavore peršeš andro školi. Vakerha tiž palo šel romane anglune Roma, so lenge kerde sľiki, save thovel avri jekh fotografos. Dodžanena tumen palo projektos, kaj te nael rasismos u hoj imar e skľepica Romen pes pre aver kurko zaphandel.

Nejdříve se společně vydáme na zahájení školního roku do Chanova a na výstavu fotografií romských osobností. Dozvíte se o charitativní akci, kterou můžete podpořit koupí plastového náramku a také proč už příští týden končí pražský obchůdek Romen.

Vakeraha tiž pal oda, sar dživen o Roma pro Slovensko, pheneha tumenge, kaj šaj sikľon romani čhib u dodžanena tumen palo festivaľis Pražský podzim, kaj bašavena romane lavutara.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám povíme, proč se v ústecké Matiční ulici rozhodli nainstalovat bezpečnostní kamery. Pozveme vás na kurzy romského jazyka a na festival Pražský podzim, kde vystoupí maďarský romský orchestr Rajkó. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školy
I když děti z Chanova na Mostecku musí během školního roku budit rozhlas, aby si uvědomily, že jdou do školy, první školní den se nemohly dočkat. Už dlouho před zvoněním totiž postávaly před školou hloučky menších i větších dětí. Zahájení školního roku zastínilo náhlé úmrtí dlouholetého ředitele školy Miloslava Bajera, který tu zavedl řadu novinek a dokázal si na svou stranu získat místní romskou komunitu. Jak potvrdila Evě Holé nově jmenovaná ředitelka školy Monika Laurichová, škola bude fungovat jako dosud. -->

Foto: Jana Šustová "Je to teprve týden, co nám zemřel pan ředitel, takže to na mě všechno padlo. Ale musíme to zvládnout. Naštěstí je tu takový kolektiv, že všichni pomáhají, že všichni se snaží vyjít vstříc. Takže to zvládneme, školu jsme rozjeli, rozvrh máme hotový. Myslím, že to pofrčí dál, jak by si přál pan ředitel."

Chanovská škola má různá svá specifika. Ti, kdo ji neznají, jsou velmi mile překvapeni, když sem přijdou. Budete i nadále děti vítat rozhlasem do školy, aby se včas vzbudily a šly dorazily?

"To je taková tradice, kterou pan ředitel zavedl, a to se tak osvědčilo, že s tím nikdy neskončíme. Budeme budit ráno, budeme je vítat, upozorňovat, že jsou schůze a další a další věci."

Jak vůbec vycházíte z místní romskou komunitou. Mnozí učitelé mají strach, ale Vy tady s nimi vycházíte velmi dobře.

"Já myslím, že je to bez problému. Já jsem tady už dvacet let a nebojím se. Chodím do rodin a myslím si, že nám tady nic nehrozí."

Jaké jsou vůbec rozdíly mezi běžnou základní školou v Mostě a místní chanovskou?

"Já na to nedokážu odpovědět, protože já tady pracuji od svých osmnácti let, a na normální škole jsem nikdy nepracovala, až někdy si říkám, že bych potřebovala si to zkusit i jinde, abych měla možnost srovnání. Takže nedokážu hodnotit."

Kolik dětí máte ve třídách běžně? Je jich hodně méně, než v normálních třídách?

"Široká veřejnost si většinou myslí, že jich máme málo. Ale základní škole máme v průměru šestnáct sedmnáct dětí, což je hodně romských dětí, potom ve zvláštních je zákonem dáno, že jich můžeme mít méně, tak jich kolem dvanácti."

Smrt bývalého ředitele pana Bajera některé místní obyvatele vyděsila natolik, že mají strach, že místní škola zanikne a děti budou muset chodit do mostu. Jsou ty jejich obavy oprávněné?

"Tak letošní školní rok to určitě nehrozí. Nemusí se ničeho obávat. Škola se rozjela a pojede dál. Jak to bude potom do budoucna, to nikdo neví, ale letošní školní rok zajištěn."

Do prvních tříd nastoupilo přes čtyřicet dětí. Snad všechny se slavnostního dne nemohly dočkat.

Ty jdeš dnes poprvé do školy. Těšil ses?

"Jo."

A na co nejvíce?

"Že jdu do školy."

Ty si neseš kornout. Ty jsi byla v první třídě?

"Jo."

Těšíš se na učení a už máš tady kamarádky?

"Jo."

Co máš schovaného v tom kornoutu?

"Oplatky."

Prvňáčci ale nebyli jediní, komu škola chyběla. Dočkat se nemohli ani kluci ze šesté třídy.

Jak jsi se těšil do školy?

"Moc. Strašně. Protože nemám doma co dělat, tak jsem se těšil, že budu ve škole."

Co se Ti tady líbí nejvíc, na co se nejvíc těšíš?

"Asi na učitelky."

Který předmět Tě nejvíc baví, který Ti nejvíc jde?

"Český jazyk."

Co bys chtěl dělat, až školu dokončíš. Chceš někam pokračovat?

"Ano. Chtěl bych jít na vyučení."

Čím by ses chtěl vyučit?

"Truhlářem."

Na školu nedají dopustit ani rodiče. Například Jaroslava Miškovičová tu má dvě děti.

Jste spokojená s touto školou?

"Ano, jsem moc."

Co se Vám na této škole nejvíce líbí?

"Líbí se mi, že tu škola vůbec je, že nemusíme jezdit až do Mostu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.01.2013Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti ChanovO Roma Vakeren
27.07.2012Mostecký okresní soud řešil napadení policisty na sídlišti ChanovZprávy ze života Romů
19.10.2009V Chanově mají pomáhat proškolené hlídkyZprávy ze života Romů
23.09.2009Projekt Úsvit v mosteckém sídlišti Chanov chce vést Romy k odpovědnostiZprávy ze života Romů
11.05.2007Nejznámějším romským ghettem je mostecký ChanovO Roma Vakeren
20.04.2007Nový film Ghetto No. 1 dokumentuje život na sídlišti ChanovO Roma Vakeren
03.11.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.01.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.01.2006V bytech na chanovském sídlišti není topení, elektřina a teplá vodaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma Rising
V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla včera slavnostně zahájena výstava fotografií s názvem Romské obrození / Roma rising, jejichž autorem je známý americký fotograf Chad Evans Wyatt. Na výstavě je až do 30. října možné zhlédnout umělecké portréty českých Romů, kteří svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a životním stylem odporují zaběhanému stereotypu o nenapravitelnosti této etnické skupiny. Na včerejší vernisáži byla přítomna také naše spolupracovnice Jana Šustová, která si nejprve pozvala k mikrofonu manažerku projektu Romské obrození Evu Bedrníčkovou.

Výstava Romské obrození (Foto: Jana Šustová) Kolik fotografií je možné vidět na výstavě Roma Rising?

"Na výstavě Roma Rising je možno vidět 44 fotografií, což je vlastně přesně polovina celého souboru, který je 88 fotografií a těch 88 fotografií si lidé mohou prohlédnout v knize, která vyšla u příležitosti zahájení výstavy. Ta kniha se také jmenuje Roma Rising."

A kdo zná fotky z projektu romské obrození z internetových stránek, tak tam jsou uvedeny fotografie a jednak tam jsou jména portrétovaných osob a jejich zaměstnání nebo funkce. V té knize je něco navíc a na výstavě také. Copak to je?

"Jsou to velice podrobné popisy, kdy je fotografie a v knize na druhé straně je text v češtině i v angličtině, kde jsou informace nejen o tom, jak se člověk jmenuje, kdy se narodil, kde žije, ale i třeba, jaké jsou jeho životní a pracovní úspěchy. Ptali jsme se portrétovaných, jestli žijí tak, jak by si přáli, jaké mají plány do budoucnosti a jaké jsou třeba jejich životní mota, kréda, přání. Takže to nám skutečně pomůže porozumět portrétovaným dobře."

Nad výstavou převzala záštitu manželka prezidenta republiky paní Livie Klausová. Jaké z ní má pocity?

Livia Klausová a Chad E. Wyatt (Foto: Jana Šustová) "Já mám z výstavy pocity výborné, mám vždycky výborné pocity, když je místo, kde se nerozlišuje a kde se sejdou Romové i ne-Romové."

Je o Vás známo, že chodíte i na romské plesy. Jak se cítíte mezi Romy?

"To jste narazila na takovou činnost, kterou Romové umějí, a potřeba, aby uměli i ty další věci, a právě tato výstava ukazuje, že je mezi nimi řada lidí, kteří se uplatní nejen v umění, v tom co je jim blízké . v tanci, v muzice . ale že se uplatní i v řadě jiných oborů."

Můžete nám říci, zda Vás zaujala nějaká osobnost z těch, jejichž portréty tu jsou vystaveny, nebo jestli přímo někoho znáte?

"Samozřejmě, byla jsem ráda, že mezi těmi, kteří tady jsou jsem našla člověka, řekla bych, velmi příkladného. Je to pan Horváth. Který je nejen ve své profesi velmi zdatný, ale kterému se daří dělat to, co, když se podaří nejen těm osmdesáti osmi, ale i těm, kteří na fotografiích nejsou, tak to pro Romy samotné bude úžasné. To znamená nebýt jen sám úspěšný, ale starat se o děcka, o omladinu, o aktivity těch lidí, aby ti ostatní následovali jeho příkladu."

Co pan Horváth konkrétně dělá?

"Pan Horváth je podnikatel. Mimo jiné je pořadatelem plesů Romů z celé republiky, kde se sejdou. Kromě toho tam je kroužek pro děti a řadu dalších aktivit. Zabývá se také tím, aby se Romové dostali na střední školy a tam byli úspěšní. Vzdělání, to je to nejdůležitější."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.05.2006Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrozeníO Roma Vakeren
04.05.2006V Plzni proběhne výstava fotografií Romské obrození a beseda s jejím autoremZprávy ze života Romů
28.04.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
17.02.2006Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých RomůO Roma Vakeren
09.09.2005Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaciO Roma Vakeren
09.09.2005V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografovéO Roma Vakeren
09.09.2005Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodiněO Roma Vakeren
31.08.2005V pražském Letohrádku královny Anny proběhne výstava fotografií Roma Rising / Romské obrozeníZprávy ze života Romů
06.05.2005V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsmeO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Koupí náramku bylo možné podpořit činnost neziskových organizací
Ještě o víkendu si můžete v ulicích mnoha měst koupit barevný náramek. Podpoříte tak neziskové organizace, které se věnují ochraně lidských práv, ekologii, nebo vozíčkářům. Především mladí nejvíce kupují žlutý náramek, který je symbolem Nadace transplantace kostní dřeně. Janu Mišurcovi tento mezinárodní charitativní projekt přiblížil Filip Lassák ze sdružení Cool Help.

Foto: Jana Šustová "Původ projektu se dá připisovat podobným projektům, které už byly na světě. Třeba projekt Lanca Armstronga, který se jmenoval "White Strong". Tento projekt byl impulsem na začátek. My jsme ho upravili do naší podoby. Rozšířili jsme ho na deset organizací, každá organizace se zabývá jinou problematikou. Každá z těchto organizací má přidělenou jinou barvu náramku. Zisk z tohoto náramku jde vždycky na tu konkrétní organizaci."

Jak jste vybírali organizace, které se zúčastnily, a jak tomu bude třeba do budoucna. Bude se tento projekt opakovat, nebo je to jen jednoroční záležitost?

"Měli jsme zadání. Má to být česká nezisková organizace, projekt který se bude financovat ze zisku z prodeje náramků. Musí být na území České republiky a hlavně to měly být organizace, které jsou napříč charitativním sektorem. To znamená, že každá se bude zabývat nějakou jinou problematikou. Co se týče opakování této akce, tak zatím není úplně jasné, zda se bude opakovat, zda se v budoucnu nějak pozmění. V tuto chvíli je jasné, že od 29. srpna běží prodej náramků do vyprodání zásob. A poté uvidíme, jaká bude reakce. Co se týče finančních toků, tak náramek stojí 30 korun včetně DPH. Organizace, která má přidělenou barvu odstínu obdrží celý zisk z prodeje. To znamená občanské sdružení Cool Help věnuje celou výši zisku, která pro ten který náramek vzejde s tím, že počty náramků jsou pro každou barvičku jiné, podle toho, jak jsme předpokládali, že se budou prodávat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Obchůdek Romen končí
Teď pro Vás máme jednu smutnou zprávu: Romský obchůdek Romen v pražské Nerudově ulici, ve kterém bylo po tři roky možné zakoupit díla romských umělců, výrobky romských řemeslníků a dětí, romskou a romistickou literaturu, se příští týden definitivně uzavře. Tento obchod, jedinečný svého druhu v celé střední Evropě, nebyl totiž finančně soběstačný. Jana Šustová se do Obchůdku Romen vypravila zjišťovat, jak budou vypadat jeho poslední dny, a na místě zastihla Richarda Frištenského.

Poslední dny Obchůdku Romen (Foto: Jana Šustová) Obchůdek Romen bohužel ukončí svou činnost. Budete pořádat akci na rozloučenou s tímto obchůdkem?

"Ano. 8. září v 17 hodin bude rozlučkový večírek, kde si přátelé za zlevněné ceny mohou nakoupit. Bude tu hrát Žabák, bude tu hrát Biháry."

Lidé, kteří se zajímají o sortiment Vašeho obchůdku. Mají nějakou naději, že se v budoucnu obchůdek ještě někdy obnoví? Usilujete ještě o to, nebo to úplně vzdáváte?

"Máme požádáno na JPD 3 a to už necháme na výsledku."

Kdo by tedy chtěl obchůdek Romen navštívit v jeho posledních dnech, kde ho najde, a jak máte otevřeno?

"V Nerudově ulici, máme otevřeno od 11 do 18 hodin do 8. září. Toho osmého pak od rána a to už budou lepší ceny. Tak, kdo zas nemá moc peněz, přijďte, určitě si ze zbytků něco pěkného koupíte."

Budou nějaké zavírací dny?

"Máme zavřeno v neděli a pondělí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2005Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnouO Roma Vakeren
08.09.2005Loučení s Obchůdkem Romen v Nerudově uliciFotoaktuality
03.06.2005V obchůdku Romen se prezentovaly romské řemeslnice a výtvarniceO Roma Vakeren
25.02.2005Obchůdek Romen se představil na veletrhu Holiday WorldO Roma Vakeren
03.12.2004Obchůdek Romen oslaví své druhé narozeninyO Roma Vakeren
13.08.2004Lidé obdivují obchůdek RomenO Roma Vakeren
28.11.2003Romský obchůdek Romen oslaví své první výročíO Roma Vakeren
20.06.2003Již půl roku je otevřen romský obchůdek RomenO Roma Vakeren
25.04.2003Na veletrhu Svět knihy byl i stánek s romskou a romistickou literaturouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Patnáct lidí, z toho osm dětí, stále zůstává obyvateli bohumínského hotelového domu. Ten měl být, podle představ tamní radnice už na začátku července vyklizen. Město se stalo vlastníkem domu a chce jej přestavět na malometrážní byty. Tři romské rodiny, které v domě zůstaly, obývají tři hotelové buňky ve dvou poschodích a svorně tvrdí, že nemají kam jít. Chrání je předběžné opatření okresního soudu v Karviné, podle kterého je město nesmí vystěhovat.

Bulharské úřady začaly s demolicí načerno vybudovaných staveb v romském ghetu na předměstí Sofie. Krok sofijské radnice kritizují ochránci lidských práv, podle kterých tak zůstanou bez přístřeší stovky lidí. K plánu zlikvidovat zchátralá romská gheta přistoupily úřady poté, co se s rostoucím počtem Romů ve městě začaly množit stížnosti sousedů. V osmimiliónovém Bulharsku žije asi 800 tisíc Romů, většina z nich ve špatných životních podmínkách.

Po necelých dvou letech fungování se dočká dětská klubovna v čekolipském N-centru dalšího vylepšení. Radnice České Lípy totiž v klubovně Paramisa, tedy Pohádka, posílí její vedení a využije část krajské dotace na její provoz. Paramisa slouží dětem ze sociálně slabého prostředí a vychovatelky jim pomáhají při přípravě na školní docházku či s využitím volného času.

Na Slovensku v Prešově se konal v pořadí třetí pracovní aktiv Romské občanské iniciativy. Setkání se zúčastnilo 17 předsedů prešovských organizací, kteří se seznámili i s novým logem strany. Podle aktivisty ROI Jozefa Červeňáka cílem aktivu je připravit harmonogram chystaného kongresu strany, který se bude konat 10. září letošního roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kamera
Obyvatelé ústecké Matiční ulice si budou muset zvyknout na nepřetržitý dohled. Město totiž pořídí do této lokality bezpečnostní kameru. K tomuto kroku přistoupil magistrát poté, co si starousedlíci opětovně stěžovali na nepořádek a hluk. Situaci v ústecké Matiční ulici sleduje Ivana Solničková.

Policejní kamera (Ilustrační foto: Jana Šustová) Ústecká Matiční ulice se kdysi proslavila stavbou plotu, který měl oddělovat starousedlíky od sociálně slabších, převážně romských rodin. Po stavbě plotu se ale zvedla vlna vášní na straně romských obyvatel, kteří po vleklých sporech dosáhly jeho zbourání. Od té doby zasílají starousedlíci petice ústeckému magistrátu a žádají zajištění pořádku v této lokalitě. Tu poslední obdržel primátor města Petr Gandalovič v těchto dnech.

"Já jsem obdržel petici podepsanou celou řadou obyvatel té oblasti. Já tu situaci považuji za velmi vážnou, samozřejmě, že teď v letních měsících se to opět trochu zhoršilo, a my jsme na základě nejen této stížnosti, ale i našeho vlastního rozhodnutí učinili závěr, že do Matiční ulice umístíme kameru, která bude celou tuto oblast monitorovat."

Ústečtí městští strážníci už před časem posílili v Matiční ulici hlídky. Potvrdil mi to zástupce ředitele Jan Novotný.

"Je pravda, že na základě už té minulé petice byla navýšena hlídková činnost. Ale ta situace vypadá tak, jako všude, kde žije větší počet romských obyvatel, tvoří takové ty hloučky na chodnících. To my samozřejmě postihnout nemůžeme. My můžeme postihnout maximálně v případě, kdy lezou na silnici, hlavně se to týká dětí, aby nedošlo k nějaké dopravní nehodě. Jinak je tam poměrně klid, dochází sem tam k rušení nočního klidu, ale to naši strážníci pokutují."

Slyšeli jsme, že tam bude nový kamerový systém. Ten by měl zasáhnout většinu Matiční ulice?

"Počítá se tam nově s jednou kamerou, která bude umístěna na rohu Svárovské a Matiční ulice. Neměla by sledovat pouze dění v těchto ulicích, ale hlavně by měla sledovat, co se děje na silnici."

Umístění bezpečnostní kamery do této lokality zaplatí město ze svého rozpočtu. Napojena bude na centrální dispečink strážníků. V případě potřeby bude hlídka na místě během několika minut.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
29.08.2008V ústecké Matiční ulici opět pomáhali dobrovolníciO Roma Vakeren
16.03.2007Pěvecký sbor Romská čtrnáctka z ústecké Matiční ulice slaví úspěchyO Roma Vakeren
03.02.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
31.01.2005Galerie Raketa představí díla romských dívek z Matiční uliceZprávy ze života Romů
07.01.2005V Mostě už kamery monitorují všechny problémové lokalityZprávy ze života Romů
10.08.2004Matiční ulici ovládly francouzská hudba a zpěv romských dětíZprávy ze života Romů
23.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní prostředí?
V poslední době se hodně hovoří o multikulturní společnosti u nás. Víme vůbec, jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní prostředí? Co to vlastně je, se zeptala Marie Vrábelová sociologa Fedora Gála.

Foto: Jana Šustová "V poslední době se o něm hodně diskutuje. Židé, Romové, Němci, Češi a Slováci žijeme v České republice pohromadě mnoho desetiletí, ne-li století. Co víte o židovské kultuře? Co víte o romské kultuře? Tak jaký multikulturalismus, když nevím nic o kulturách lidí, s kterými sdílím prostor svého života. Společnost může být multikulturní za jednoho jediného předpokladu, že o kulturách vzájemně něco víme. Musím si to představovat jako soužití přátelské, mírové, tolerantní, soužití kultur."

Každý si myslí, že by se kultury měly víc ukazovat, víc zveřejňovat, abychom my k těmto kulturám byli tolerantní.

"Zažil jsme v životě několik měst a společností, které byly mixem kultur. V New Yorku přecházíte ulicemi, čtvrtěmi, částmi města, které jsou čínské stejně, jako byste byli v Číně, italský, stejně jako byste byli v Itálii. To znamená, že tam ti lidé žijí stejným způsobem, který je vlastní jejich kultuře, nevzdávají se této kultury, nevzdávají se hodnot, na kterých vyrostli, ale současně sedí všechny barvy vedle sebe. Číňan, černoch, bílý a spolu makají a spolu zajdou na pivo a večer se vrátí domů a modlí se svoje mohamedánské, židovské nebo křesťanské modlitby. Multikulturalismus předpokládá soužití, to znamená žiju s jinými kulturami, něco o nich vím a současně vyznávám kulturu, z které pocházím."

Proč jsou tedy Romové bráni v rámci multikulturního života, když s námi žijí již od nepaměti?

"Je to osud menšin. Menšina je slabá, menšina je hůř organizovaná, velice často, pro Romy to platí beze zbytku, je také chudší, než většina. Tím pádem se lépe vystrkuje na okraj společnosti. Většina, která je xenofobní, netolerantní si nikdy nedá tu práci, aby v kultuře menšiny hledala to, co je v ní hezké, inspirující, zajímavé. O to jsme se my ve vztahu k Romům málokdy snažili. I menšina musí vynaložit jistou námahu, aby se integrovala do většinové společnosti. A to je respekt k pravidlům hry, zákonům, respekt k jistým neměnným hranicím, které vytyčují stabilitu a prosperitu té společnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
10.09.2010S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o RomechO Roma Vakeren
07.05.2010Je sociální začleňování odvislé od dotací?O Roma Vakeren
23.05.2009Lidé proti rasismuZprávy ze života Romů
20.03.2009V rámci festivalu Jeden svět se představil i dokument Fedora Gála Krátká dlouhá cestaO Roma Vakeren
02.01.2009Bilance roku 2008 z hlediska sociologa Fedora GálaO Roma Vakeren
17.10.2008Projekt Krátká, dlouhá cesta putuje po republiceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představujeme Michala Miku - studenta romistiky
V následujících minutách vám představíme Michala Mika z Rokycan, který už třetím rokem studuje na Filosofické fakultě University Karlovy obor Romistiku. Pracuje také v občanském sdružení Athinganoi a pomáhá i dalším romským studentům. Mezi jeho koníčky patří romský jazyk, který se rozhodl vyučovat, jak nám řekl v následujícím rozhovoru.

Co Vás vedlo k tomu, že jste si vybral právě tento obor?

"Motivovalo mě k tomu studium na Romské střední škole sociální v Kolíně, kde jsme měli romský jazyk a romskou historii, což mě začalo motivovat, abych šel romštinu a romistiku studovat dál na akademické půdě."

Jak jste na tom byl s romštinou ještě než jste začal studovat na střední škole?

"Já mluvím odmalička romsky, od narození, takže pro mě nebyl problém studovat romštinu, stejně jako není problém ji studovat na univerzitě."

V dobách, kdy jste ještě byl mladší, jste určitě neměl možnost přečíst si články v romštině. Jaké to pro Vás bylo, když jste se s tím seznámil na škole?

"Pro mě to bylo něco neuvěřitelného vidět psaný romský text. Tak začaly také počátky mého psaní. Ale teď jsem od toho ustoupil, protože na psaní nemám čas. Ale dřív jsem psal v romštině a něco bylo i publikováno v romských médiích. V Gendalu bylo něco publikováno, v Hangu byl myslím poslední článek "Co pro mě znamená romský jazyk".

Studujete romštinu na vysoké odborné úrovni. Je to obtížné?

"Pokud se vezme lingvistická stránka romštiny, která je strašná pro člověka, který umí jen gramatiku a lingvistikou se nikdy nezabýval. Ale dá se to naučit."

Vaše zkušenosti se snažíte předávat dál. Naše posluchače můžeme pozvat do kurzu, který připravilo občanské sdružení Athinganoi. Můžete nám říci, o jaký kurz jde?

"Je to kurz romského jazyka, který by měl účastníky tohoto kurzu připravit k základním komunikačním dovednostem v romském jazyce. Kury probíhají každou středu a pátek vždy od pěti do šesti hodin a učíme se podle knihy Romský jazyk, která je při kurzu k dispozici. Plus čteme z romských knih od romských autorů jako je Tera Fabiánová, Ilona Ferková, Elena Vacková."

Pokud bude mít někdo zájem přihlásit se do tohoto kurzu. Na koho se může obrátit?

"Můžete se na nás obracet na e-mailovou adresu: athinganoi@athinganoi.cz, kde nám můžete napsat svoje jméno, telefonní číslo, že máte zájem o kurz romštiny. Jinak bych Vás chtěl pozvat na příští týden, kdy se můžete na kurz ve středu přijít podívat. Adresa občanského sdružení je Palác YMCA, Na poříčí 12, u náměstí Republiky."

Jak dlouho výuka už trvá?

"Výuka trvá od července, jenže byla doba prázdnin, takže účastníci nechodili, začínám tedy od září znova."

Mohou se účastníci přihlásit i jako úplní začátečníci?

"Určitě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na festivalu Pražský podzim vystoupí i romský orchestr Rajkó z Maďarska
Na festivalu Pražský podzim vystoupí 16. září romští hudebníci z Maďarska. Českým posluchačům se představí třicetičlenný cikánský orchestr s dvanácti tanečníky, který bude hrát známé skladby autorů Liszta, Brahmse, Montiho, Farkase, Kodályho a dalších skladatelů. Podrobnosti o koncertu prozradila Janě Šustové inženýrka Lenka Sovová.

Rajkó (Foto: Archiv Pražského podzimu) Na letošním festivalu Pražský podzim zazní také romská hudba. Co to bude konkrétně za koncert?

"Jak jistě víte, festival Pražský podzim je sice festival vážné hudby, ale my každý rok připravujeme jeden koncert, který je na hranici žánru. V minulosti to byly buď projekty flamenga, nebo tanga a v letošním roce připravujeme jeden koncert cikánských melodií a tanců v podání maďarského souboru tanečníků a hudebníků s názvem Rajko."

Jak je tento soubor starý?

"Tento soubor má poměrně velkou historii. Byl založen v roce 1952 s cílem dostat cikánskou hudbu z prostředí hospůdek na koncertní pódia a za tu dobu získal velmi dobrou pověst, získal mnohá ocenění a nahrál řadu nahrávek."

Kdy v rámci letošního festivalu v rámci Pražský podzim tento koncert proběhne a kde na něj mohou zájemci získat vstupenky?

Rajkó (Foto: Archiv Pražského podzimu) "Tento koncert se bude konat 16. září v Lucerně, a protože vstupenky bylo možné objednávat od 1. dubna, tak v podstatě v červnu už byl večerní koncert téměř vyprodán, proto jsme se rozhodli pro velký zájem přidat i odpolední koncert od 16 hodin. Takže se budou konat dva koncerty: jeden v 16 hodin a druhý v 19,30. Vstupenky je možné zakoupit buď v naší hlavní festivalové pokladně v Rudolfinu, která má otevřeno ve všední dny od 10 do 18 hodin, nebo přímo v pokladně v Lucerně."

Rajkó (Foto: Archiv Pražského podzimu) A když by někoho zajímal přesnější program koncertu, kde o něm může najít informace? Třeba na internetu? Nebo, kde může získat nějaký leták?

"Celý program koncertu můžete nalézt na našich webových stránkách s adresou www.prazskypodzim.cz, nebo si můžete vyzvednout leták na pokladnách a na požádání i zašleme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.03.2006Maďarsky hovořící romské děti mohou studovat Mezinárodní taneční a hudební školu TalentumO Roma Vakeren
23.09.2005Na festivalu Pražský podzim vystoupil romský soubor Rajkó z BudapeštiO Roma Vakeren
16.09.2005Na festivalu Pražský podzim se představily Cikánské tance a melodie v podání souboru Rajkó z BudapeštiFotoaktuality
30.08.2005Na festivalu Pražský podzim zazní Cikánské tance a melodieZprávy ze života Romů

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště se dozvíte aktuality ze života Romů a nebude chybět romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Nástup do školy zastínilo chanovským dětem úmrtí ředitele školy
Reportáž:  V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma Rising
Reportáž:  Koupí náramku bylo možné podpořit činnost neziskových organizací
Reportáž:  Obchůdek Romen končí
Zprávy: 
Reportáž:  V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kamera
Reportáž:  Jaké hodnoty musíme naplnit, abychom vytvářeli multikuturní prostředí?
Reportáž:  Představujeme Michala Miku - studenta romistiky
Reportáž:  Na festivalu Pražský podzim vystoupí i romský orchestr Rajkó z Maďarska

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz