Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Je 20 hodin a na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa šukar šuniben.

Peršo amenca džana maškar o Roma, save kerde muzikaľis, palo romano dživipen. Vakeraha tiž palo sgejľipen, savo kerde romane džuvľia u pheneha tumenge pale buťi, savi kerel jekhetaniben Romano jasnica ko Ústi nad Labem.

Nejdříve vám představíme romský muzikál, který nastudovali studenti mezinárodní letní školy v Seči. Dozvíte se o setkání romských žen a práci romského sdružení Romani jasnica z Ústí nad Labem.

Vakeraha tiž pal oda, sar o Roma sikľon andro školi, phenaha tumenge pale buči predalo Roma savi keren Ostravate u vakeraha tiž pal amare tradicii.

Ve druhé polovině O Roma vakeren si řekneme o práci romských asistentů na školách, pozveme vás na festival Romská píseň do Rožnova pod Radhoštěm a nebude chybět ani pravidelný pohled do historie. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Na Mezinárodní romské letní škole vznikl romský muzikál
Věřte nebo nevěřte, na světě je první romský muzikál. Vznikl na Mezinárodní romské letní škole "Jdeme dlouhou cestou 2005", a nastudovala jej skupina Romů, která tam reprezentovala Českou republiku. Blíže nám toto neobvyklé divadelní dílo představí Zdeněk Hejkrlík.

Foto: www.slovo21.cz Dobrým zvykem mezinárodních romských letních škol je závěrečná vernisáž výtvarných prací, které během týdne vznikly. Současně předvádějí jednotlivé národní delegace to nejlepší, co dovedou. Tradičně je to zpěv a tanec.

Tak tohle byli třeba Portugalci. Jaký div, že se divokým rytmem flamenca nechali strhnout i ostatní. A tak jsme byli za chvíli svědky toho, jak s portugalským kytaristou Joanem hraje na harmoniku Maria Bihari z Prahy a s Joanovou ženou tančí Karolína z Polska. Tradicí posledních ročníků letních škol je to, že česká skupina nacvičuje divadlo. A letos to měl být dokonce muzikál. Romantický, trochu romeovský příběh zamilované dvojice, zabalily režisérky a autorky Pavlína Radlová s Janou Hejkrlíkovou do písniček, které dokreslovaly děj. O hudební doprovod a samozřejmě i zpěv se postarali Feri s kytarou a Mario s harmonikou a v sólových pěveckých partech zazářila Slávka ze Slovenska a Jana Hejkrlíková. Zpívali ale všichni a většinou i diváci.

A to už se nám na scéně objevuje hlavní ženská, nebo spíš dívčí postava, Bára. A potleskem diváci přivítali hlavní mužského hrdinu Romana, který se uchází o Bářinu ruku. Rodiče dívky ale mladému páru nepřejí.

Jak je slyšet, diváci se rozhodně nenudili. Mohu ale zodpovědně prohlásit, že mnohem více si užívali herci samotní při zkouškách a mnohdy to vypadalo, že některé momenty znají z vlastní zkušenosti, jako třeba scénu u rodičů ženicha. Milenci se ale rozejít nechtějí, a tak se rozhodnou, že utečou. Do hry přichází čarodějnice s kouzelným zrcadlem a následuje dlouhá cesta.

Ne, nebudu vám prozrazovat jak to všechno dopadlo. Jen dodám, že závěrečnou písničku. Která se stala jakousi hymnou letošní Mezinárodní romské letní školy zpívali opravnu všichni. A tak nezbývá než litovat, že se tenhle báječný divadelní spolek v této sestavě už asi těžko kdy sejde. I když, kdo ví.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.07.2005"Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školyO Roma Vakeren
16.07.2004Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařilO Roma Vakeren
12.07.2004Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školyZprávy ze života Romů
11.07.2003Mezinárodní letní romská školaO Roma Vakeren
01.07.2001Do Benešova se na letní školu sjedou mladí Romové ze sedmi státůZprávy ze života Romů

=[ Horké téma ]=
Setkání Manuší
V junior centru na Seči zůstaneme i v následujících minutách. Na týden se tam sjely romské ženy z celé české republiky, aby si vyměnily mezi sebou zkušenosti. Setkání Manuší pravidelně pořádá sdružení Slovo 21. Anna Poláková pozvala k mikrofonu jednu z organizátorek Martinu Horváthovou.

Foto: www.slovo21.cz "Letošního setkání se účastnily jak stálé členky romské ženské skupiny Manuše, jednak noví zájemci o tuto naši akci. Tento rok byl zvláštní v tom, že jsme nemuseli zvát žádné externí lektory, protože naše členky už jsou natolik vzdělané a natolik zkušené, že měly co sdělit ostatním. Opravdu, semináře byly velmi zajímavé."

Jakou máte zpětnou vazbu? Jak se vám daří navazovat spolupráci v ostatních regionech?

"Já si myslím, že ta spolupráce funguje velmi dobře. Máme dvě regionální centra, a to v Chomutově a v Brně. Pracujeme na tom, abychom mohli založit další centra v dalších krajích. Naše členky vlastně pocházejí z celé České republiky a díky nim se nám daří tvořit další kontakty. Kontaktovat další lidi a zahrnovat je do našich aktivit."

Jak je tento projekt podporován? Podařilo se vám získat nějakou podporu?

"Tento projekt je podpořen Ministerstvem práce a sociálních věcí a dále je podpořen radou Evropy."

Počítáte s tím, že by se ty programy nějakým způsobem rozšiřovaly, anebo jste se scházeli vícekrát do roka?

"Tak už v této době máme několikrát do roka taková třídenní setkání, kde se opravdu intenzivně pracuje, a v létě máme tuto letní školu. Nicméně naším cílem samozřejmě je, aby těch setkání bylo více. Tím pádem by se do nich zapojilo více žen. My bychom mohli pracovat s více ženami, ovlivňovat je a pomáhat jim.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Představujeme sdružení Romano jasnica
Na letní školu Manuší přijel také Martin Cichý z Ústí nad Labem, který vystudoval stavební historii a svůj volný čas věnuje práci ve sdružení Romano jasnica, jehož je předsedou.

"Romano jasnica má široký záběr do kulturní činnosti až po společenský a i sociální."

A čemu konkrétně se věnujete?

"Já osobně jsem koordinátor poradenských informačních center na Ústecku, které jsou zaměřeny na poradny ohledně sociální problematiky. To znamená pomoc sociálně slabým lidem."

V jakých lokalitách pracujete?

"Máme dvě lokality. Tyto lokality jsem vybrali záměrně tak, aby každá byla na jednom konci města a to jsou Trmice a Mojříš."

Kromě poradenství se věnujete, jak už jste řekl, i kulturním činnostem. Co konkrétně děláte?

"Kulturní činností myslíme hudební festival, který každoročně pořádáme a hlavně taneční kroužek, který vede jeden náš člen."

Zmínil jste se o hudebním festivalu. Chystáte za čtrnáct dní jeden, na který byste nás mohl pozvat. Kde to bude a na co se můžeme těšit?

"Ten hudební festival se bude konat v Trmicích a to v zámeckém parku, kde dominantou je novogotický zámek, krásná příroda a zámecký park."

Kdo na festivalu vystoupí?

"My jsme se záměrně nezaměřili jen na romské kapely, ale řekli jsme si, že bychom mohli uspořádat různobarevný festival tím, že bychom pozvali kapely z Ústeckého regionu a to jak české, romské, máme tam i albánskou a když to vyjde, tak přijedou i Maďaři."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.06.2011Trmice se snaží pomoci lidem z ghettZprávy ze života Romů
03.10.2003Jak se tančilo na Festivalu romské kultury v Ústí nad LabemO Roma Vakeren
05.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
29.08.2003Ohlédnutí za festivalem romských písní a tanců v Lysé nad LabemO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Rozhovor s Dagmar Suchánkovou z Ostravy
Svými zkušenostmi obohatila účastníky letní školy Manuší na Seči také Dagmar Suchánková z Ostravy, které jsem se nejprve zeptala, jakou školu vystudovala.

"Vyšší střední odbornou školu v Krnově. Je to pedagogická škola, obor sociální pečovatelství s maturitou."

Jak se tento obor dá využít v praxi?

"Jednak v dětských domovech, jednak ve zdravotnictví. Navíc jsme tam měli i psychologii. Z toho jsem také maturovala, takže bych mohla dodělat nějaký terapeutický kurz a dělat terapeuta. To bych strašně chtěla. Ten kurz stojí osm tisíc, takže uvažuji, že si to asi dodělám a dělala bych v "Káčku". To je drogové centrum."

Pracovala jste s romskou mládeží. Jaké máte zkušenosti?

"Dá se to rozdělit na dvě skupiny. Podle mě má první skupina opravdu zájem dále se vzdělávat, jenže nemá prostředky, nemají ty možnosti a ta druhá skupina, ti pocházejí třeba z lepších rodin, ale tyto děti nemají zájem i když mají možnosti, protože se spoléhají na rodiče."

Jak se tato situace dá řešit? Jak najít nějakou motivaci pro ty děti?

"Je nás tady hodně starších lidí, kteří si pozdě dodělávali vzdělání i maturitu. Já to beru sama podle sebe, protože mě docela štvalo, vysvětlit jim pořádně, že budou mít daleko větší uplatnění na trhu práce, když budou mít nějaké vzdělání, nejlepší by bylo s maturitou, protože se jim může stát, i když jsou rodiče dobře zajištěni, že i oni se ocitnou na Úřadu práce."

Vy jste středoškolské vzdělání absolvovala nedávno, kdy?

To studium trvalo pět let a dokončila jsem to 30.května, kdy jsem měla maturitní zkoušky."

Studovala jste dálkově. Jaký je postoj Romů ke vzdělání?

"V Krnově, kde jsem studovala, nás bylo dvanáct ve třídě. Nejstarší mezi námi byla Milada Kotlárová z Opavy, které bylo 56 roků. Dělala romskou asistentku na zvláštní škole a dodělávala si to proto, například, protože ve škole s ní jednali jak s nějakým hadrem. Sami od ní vyžadovali nějaké vyšší vzdělání, takže byla nucena, protože ta práce ji strašně bavila. Navíc měla ve třídě šest dětí, které dovedla úspěšně na základní školu, protože dělali nějaké zkoušky vyrovnávací a tam se zjistilo, že jsou omylem na té zvláštní škole a dvě studují na gymnáziu. To je velká motivace i pro ty ostatní. A musím ještě podotknout, že všech dvanáct, co nás tam bylo, všichni jsme udělali maturitní zkoušku."

Na Ostravsku žije mnoho Romů. Pracuje tam řada asistentů. Máte s nimi nějaké kontakty? Scházíte se, doplňujete se? Říkáte si nějaké informace o tom, co dělíte?

"To je právě to, že nemáme, kde se scházet. My se všichni, dá se říct, dohromady známe, ale bohužel v Ostravě to není žádné takové centrum, kde bychom se sešli a mohli si předávat. Když já potřebuji nějakou informaci, například, když jsem dělala v terénu, tak jsem si vždycky musela na tu školu dojít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

V červnu požádalo letos v České republice o azyl 69 slovenských občanů, zatímco ve stejný měsíc loni jen dva. Ukrajinských žadatelů, kterých obvykle bývá většina, bylo jen o pět více. Rekordní počet žadatelů o azyl ze Slovenska podle ministerstva vnitra způsobilo uzavření ubytovny v Košicích. Někteří odborníci jej však přisuzují obecně špatné bytové a pracovní situaci východoslovenských Romů.

Zatím jen dvě romské rodiny z Dukelské ulice v Chomutově, kde žijí nepřizpůsobiví obyvatelé, podepsaly s radnicí smlouvy o náhradním ubytování v upravených stavebních buňkách ve stejné lokalitě. Pracovníci městského úřadu jednali s pěti z 18ti rodin s nejvyššími dluhy za nájemné, o jejichž vystěhování už rozhodl soud. Dvě rodiny možnost bydlení v buňkách ihned odmítly, třetí se zatím rozhoduje. Za ubytování v buňkách se platí 15 korun a 10 haléřů za čtvereční metr a zálohy na spotřebovanou vodu. Smlouvy o odběru elektrické energie musejí zájemci uzavřít s rozvodnými závody.

Policisté vyšetřují případ Romů, které údajně bezdůvodně odmítla vpustit ochranka dvou plzeňských diskoték.Prověřen bude i postup dvou policistů, kteří na místě zasahovali. Případ, kdy ochranka odmítla vpustit dva romské figuranty na diskotéku v Plzni, natočila Mladá fronta Dnes skrytou kamerou. Akci připravila společně s měsíčníkem Romano Vodi.

V sobotu 30tého července začne v České Lípě romský festival. Jeho dějištěm bude od 10té hodiny dopolední Kulturní dům Crystal a vystoupí na něm především taneční a hudební soubory. Na festival se sjedou účinkující převážně z Libereckého a Ústeckého kraje.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Zhodnocení práce romských asistentů
Obecně prospěšná společnost Nová škola se zaměřuje na vzdělávání romských žáků na školách. Podporuje a pořádá řadu akcí - například literární a výtvarnou soutěž Romano suno - romský sen anebo vzdělávání romských asistentů, kteří působí na školách. Richard Samko pozval k mikrofonu Lucii Jindrákovou a zeptal se:

Jak byste zhodnotila těch více než deset let činnosti romských asistentů na školách? Kolik jich v republice působí?

"Od toho roku 1993, kdy začali být asistenti, kdy to byla novinka, tak k dnešnímu roku, což je vlastně deset let, jich je zaměstnáno v celé České republice na různých typech škol okolo tří set. Nejvíce asistentů je v Moravskoslezském kraji, což souvisí s tím, že to byl kraj , kde byla tato funkce úplně poprvé zavedena. Dále je to Severočeský kraj a Liberecký kraj. Tam je asistentů nejvíce. Asistenti jsou při základních školách, bývalých zvláštních školách, mateřských školkách. Výjimkou jsou asistenti v dětských domovech."

Mají školy zájem o romské asistenty?

"My se vlastně pořád potýkáme s tím, že když už ta škola, nebo to vedení školy o té funkci ví, ví, že ta funkce existuje, že je možnost najít asistenta a zřídit na škole tu pozici, tak se setkáváme s tím, že třeba mají strach z toho financování. Neví pořádně, kde si mají žádat o informace, kam mají podat tu žádost. Není moc jednoduché dopátrat se toho, odkud jdou ty peníze. Takže jsme zařadili do své činnosti takovou informační kampaň. Snažíme se oslovovat ředitele škol, kam chodí romské děti a není tam zřízena ta funkce. Snažíme se jim zprostředkovat informace."

Jak se vyvíjí funkce romského asistenta, co se pravomocí týká?

"Ta situace se pořád mění. Od 1.1.2005 s platností nového školského zákona a s platností nového zákona o pedagogických pracovnících, se vlastně ta situace změnila, protože ta funkce asistent-vychovatel učitele se přejmenovala na asistent pedagoga. S tím je spojeno ještě pár změn ohledně žádání o asistenta, ohledně financování té pozice, protože se přesunula odpovědnost za schvalování žádostí o zřízení funkce asistenta z Ministerstva školství na školské odbory při krajských úřadech, které zároveň vyčleňují ty finanční prostředky ze svých rozpočtů. To, čeho my se obáváme, je to, že těch informací o činnosti asistentů, mám na mysli romské asistenty, je opravdu málo a myslíme si, že na těch krajských úřadech na školských odborech se o té činnosti ví velice málo. Takže vlastně teď třeba pro nás z toho vyplývá to, že se budeme snažit informovat ty krajské úředníky na těch školských odborech."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2014V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněnímZprávy ze života Romů
26.10.2013Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romskýmO Roma Vakeren
01.08.2013Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové službyZprávy ze života Romů
02.02.2013Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na pražském ŽižkověO Roma Vakeren
26.01.2013Práce asistentů pedagoga je ohroženaO Roma Vakeren
11.11.2005Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagogaO Roma Vakeren
01.07.2005Školství a romská médiaO Roma Vakeren
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
22.10.2004Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimumO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Festival Romská píseň
Už dnes od 15 hodin začal v amfiteátru areálu Dřevěného městečka Valašského skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm festival Romská píseň. Při té příležitosti navštívila kolegyně Renáta Spisarová hlavního organizátora tradiční dvoudenní přehlídky Petra Tuliu:

Valašský skanzen v Rožnově pod           Radhoštěm "Co se týká romské písně a mezinárodního festivalu tady v tomto krásném prostředí, tak je i o vzájemné slušnosti a vzájemné snášenlivosti mezi národy. Výsledkem festivalu je národní kultura a vzájemné spolužití mezi majoritou a ne-majoritou. Nerad to používám, ale je to tak."

Vy ten festival opravdu organizujete pojedenácté. Z jakého důvodu jste se ujal té organizace a začal tady nám gádžům, neromům, prezentovat umění Romů?

"Byla to určitá nabídka a protože ty festivaly v rámci romské kultury neděláme jenom my. Jsou v Karviné, v Čechách a v Brně třeba. Ten Rožnov je opravdu trochu zvláštní v tom, že zaprvé je tu folklor a tradice a ty my Romové potřebujeme ukázat té druhé straně, ne mezi sebou, my to známe. Tady je 90 % neromů a 10 % Romů a to je, myslím, ta zvláštnost oproti jiným festivalům. Jsem rád a děkuji těm lidem, že se přijdou podívat, že se o romskou kulturu zajímají. To je ta integrace, kterou my potřebujeme."

Vy také zvete dětské romské soubory, které jsou jakoby nositelem té tradice a do budoucna budou těmi, kteří budou předávat tu tradici svým dětem. Které ty dětské romské soubory přijedou tentokrát a odkud?

"Protože Romové samozřejmě jsou jako děti a chtějí, aby i jejich děti vystoupily. A já si řekl, proč tedy ne, že svět patří dětem. Tam je právě zapotřebí odmalička učit, protože my to máme opravdu v krvi, aby se to přenášelo dál. Přijede Jihlava, Zlínský kraj, Vsetín, Rožnov."

Ten hlavní program bude v sobotu. Koho zajímá? Koho se vám podařilo pozvat do Rožnova?

"Co se týká účinkujících, tak teď tu máme perfektní soubor z Maďarska, jmenuje se Miko Lakatoš, je velmi uznávaný, Kokava, taneční soubor, také vynikající, Bengas, mladí kluci, kteří byli v Americe a mají už něco za sebou, Antonín Gondolán také přijede zazpívat, kytaristé Gejza Horváth z Brna, velké košické divadlo Romatan a další takové ty taneční a cimbálové muziky."

Součástí té festivalové přehlídky bude také ukázka romských řemesel a romské kuchyně. Jaká jsou typická romská řemesla?

"Dělají se košíky, vařechy, tak jak se to dělávalo kdysi. Bude možnost se podívat. Co se týká té romské kuchyně, měly by být ty goja-speciality, to je naše národní jídlo."

Jak vypadá to vaše národní jídlo? Jak chutná a jak vypadá? Z čeho se skládá?

"Je vepřové tlusté střevo, které se musí několikrát pořádně vyprat a vyčistit. Potom se udělá taková směs. Může se udělat z brambor nebo s moukou. Naplní se to a nechá se to povařit a potom se to nechá půl hodiny, nebo hodinu péct a je to vynikající."

Takové trošku falešné jitrnice.

"Falešné jitrnice, ano. Ale můžu vám říct, že kdyby si Romové měli vybírat mezi řízkem a goja, tak si radši vyberou to goja."

Mnoho lidí si stýská, že už se v rodinách nehraje, nezpívá. Jak je tomu v těch romských komunitách?

"Zpívá se doposud, a když se začne zpívat, tak až do pozdních hodin, což by si měli dávat pozor, zvlášť když mají sousedy vedle sebe, ale opravdu to mají rádi. Pokud bychom se bavili o hudbě, tak to platí a funguje a žije to. Je to živé a je to v nás, ať je to svatba nebo křtiny. Trvá to a je to ten život."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.07.2014Jubilejní dvacátá Romská píseň v Rožnově pod RadhoštěmZprávy ze života Romů
26.07.2008Festival Romská píseňFotoaktuality
14.07.2006Valašské muzeum v přírodě přivítá 12. ročník festivalu Romská píseňZprávy ze života Romů
29.07.2005V Rožnově pod Radhoštěm vystoupila také skupina BengasO Roma Vakeren
29.07.2005Premiér Jiří Paroubek navštívil festival Romská píseňO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
23.07.2004Valašským muzeem v přírodě už po desáté zněly romské písněO Roma Vakeren
19.07.2004Do Rožnova pod Radhoštěm přijedou milovníci slovenského folkloruZprávy ze života Romů
01.08.2003V Rožnově pod Radhoštěm proběhl devátý ročník festivalu Romská píseňO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Už jedenáct let na Ukrajině působí romské divadlo Romans
V našem seriálu o romském divadle se dnes vypravíme na Ukrajinu do divadla Romans. Toto divadlo loni oslavilo 10 let své existence a bylo vyznamenáno čestnou cenou - řádem romského přátelství Zlatá hvězda. Ten dostávají vynikající osobnosti za důležitý vklad pro zachování duchovních cenností romského národa. Při letošním festivalu Khamoro hudebníci z divadla Romans vystoupili v Praze a Jana Šustová pozvala k mikrofonu zasloužilého umělce Ukrajiny Igora Krikunova.

Hudebníci z divadla Romans na festivalu Khamoro Kdy vzniklo divadlo Romans a v jakém městě působí?

Vloni jsme oslavovali desetileté jubileum našeho divadla. Má statut státního divadla a jedná se o jediný romský profesionální soubor na Ukrajině. Sídlíme v Kyjevě, kde máme svou divadelní budovu, a tam pracujeme během celé divadelní sezóny, která začíná na podzim a končí na jaře.

Kolik lidí je v kolektivu divadla?

Celkem tvoří kolektiv divadla 40 lidí.

Co patří do repertoáru divadla?

Co se týče repertoáru, pracujeme ve dvou směrech: jednak to jsou programy s hudební show a jednak hudebně-dramatická představení. Tématem našich představení jsou Romové a vše, co je okolo nich. Vše, co je svázáno s naším romským národem, se odráží v našich hrách.

Kolik divadelních her je ve Vašem repertoáru? A můžete nám o nich něco prozradit?

Igor Krikunov K dnešnímu dni máme pět her. První z nich jsou "Cikáni" od Puškina. Puškin a García Lorca jsou u nás spojeni. Geniální básnířka Ukrajiny Lina Kostěnko napsala výbornou poemu, která se jmenuje "Cikánská múza". Je to historie polské romské básnířky Papuszy, kterou zná celý svět. A podle této poemy jsme udělali činohru. Poslední premiérou, kterou jsme nedávno měli v Kyjevě, byla "Legenda o houslích". To je také hudebně-dramatické dílo, kde představujeme historické osobnosti, jako je třeba Franz Liszt nebo Niccolo Paganini, jejichž život byl hodně spjat s životem romských hudebníků. Na základě toho se odvíjí obsah té hry. Ještě máme představení o romanci to je taková lyrická hodnotná romská poezie a jmenuje se "Ty miluješ ty žiješ duší". Pak máme ještě koncertní program s názvem "Ta píseň, kterou miluješ", do kterého jsou zahrnuty romské národní písně, romská národní hudba, tanec okolo tohoto se odehrává tato show.

Máte také svou rockovou operu "Muzikál Romové". Kdo ji napsal?

Nemáme autora. Vybrali jsme národní hudbu, ale stylizovali jsme ji. K tomuto dílu jsme nevybrali konkrétního skladatele.

A když je to rocková opera, hrají ji i muzikanti z Vašeho divadla?

Všechno hraje naše skupina.

Vaši hudebníci tedy vyměnili své klasické hudební nástroje za moderní...

Ano, znějí tam soudobé hudební nástroje, ale snažíme se, aby zněly jako národní. Je to krásná a velkolepá hudba.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.06.2005Na festivalu Khamoro vystoupil hlavní organizátor ukrajinského festivalu AmalaO Roma Vakeren

Obsah článku:
Reportáž:  Na Mezinárodní romské letní škole vznikl romský muzikál
Horké téma:  Setkání Manuší
Reportáž:  Představujeme sdružení Romano jasnica
Reportáž:  Rozhovor s Dagmar Suchánkovou z Ostravy
Zprávy: 
Reportáž:  Zhodnocení práce romských asistentů
Reportáž:  Festival Romská píseň
Reportáž:  Už jedenáct let na Ukrajině působí romské divadlo Romans

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz