Vyhledávání
23.9.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Posloucháte Český rozhlas 1 - Radiožurnál, dobrý večer. Je krátce po 20.00 hodině a vy si teď můžete poslechnout pravidelný pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives kerďam - predal tumende reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Phena tumenge kaj gejle u so keren romane romňa pale organizácia - Manuše. Vakerela amnece tiž - koro Rom Belgiate. Jov hino nek bareder lavitáris.

Hned v úvodu Vás zavedeme do východočeské Seči, kam se sjely romské ženy z organizace Manuše. Představíme Vám i nevidomého belgického houslistu Tcha Limbergera, který ovládá nejen hru na housle.

Prahate vašo duj čon mule štár čavore. Phena tumenge soske terne roma len draba. Avena amence tiž andro rin romane tijatros.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, proč stále více mladých romů experimentuje s drogou a také se vydáme do moskevského divadla Romen, Německého Pralipe a Slovenského Romathan.

Taková je naše nabídka - a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav Sezemský a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Romské ženy z organizace Manuše se opět sešly v letní škole
Pravidelně každý rok se scházejí romské ženy z organizace Manuše na letní škole. Není tomu jinak ani letos. Ve východočeské Seči je čeká bohatý týdenní program. Jaký bude letos a jaké změny je čekají, poví Marii Vrábelové předsedkyně organizace Marta Hudečková.

"Letos tam nebudou jenom ženy, i když loni tam také nebyly jenom ženy, bylo tam pár mužů, letos je to, dá se říci, padesát na padesát. Takže bude ten program udělaný jak pro muže tak pro ženy."

A bude se lišit konkrétně jinak pro ženy jinak pro muže? Něco bude společného?

"Všechno bude společné. Zaměříme se , jako každým rokem, v programu na důležitost toho, co je to vlastně tradice, jestli existují lidské hodnoty. Potom jsme se zaměřili na gender program a velkou část věnujeme médiím, aby účastníci věděli jaká média existují a jak s nimi pracovat."

Přibrali jste muže. Mělo o to oni sami zájem, nebo jste zájem o to, aby tam byli, měli vy?

"Já si myslím, že obojí. Nicméně, ti muži, to byl větší zájem."

Podíleli se i na tvorbě toho programu?

"Ani, podíleli se jak na programu, tak dokonce budou někteří i přednášet."

Co ten týden vám všem přinese? V čem vás obohatí?

Marta Hudečková (Foto: Chad Wyatt, www.romarising.com) "Kromě dobré pohody, částečně odpočinku, si myslím, že si odpočineme i duševně tou prací, kterou máme nachystanou na každé dopoledne."

Snažíte se , aby romské ženy získaly větší sebevědomí? Většinou po tom týdnu tak odjíždějí, jak to berou jejich muži?

"Já si myslím, že pozitivně, protože se ukazuje to, že ti mužové mají zájem se toho zúčastnit, protože my zakládáme ten program na edukaci sebevědomí a na emancipaci. Sebevědomí je to počáteční a myslím si, že ty změny tam jsou, protože se učí komunikovat."

Vidíte už ten posun u těch žen od těch let minulých až doposud?

"Máme i konkrétní příklady. Je to úžasné, opravdu to funguje. Ty staré členky, které už se bohužel nemohou zúčastnit, protože máme tolik žadatelů a zájemců, že se ta kapacita nestačí pokrýt. Máme konkrétní příklady a ty jsou z celé republiky. Ty ženy, které byly i bez vzdělání a absolvovaly díky nám i vzdělávací kurzy, tak najednou zaměstnání mají a to je, myslím si, velmi důležité."

Vznikají tam přátelství?

"Samozřejmě, je tady spousta důkazů o tom, že to přátelství existuje. Je to strašně pěkné, protože si telefonujeme z celé republiky, když máme nějaké problémy. Navzájem se informujeme o starostech i o radostech samozřejmě."

Hlásí se vám průběžně nové ženy?

"Ano, pravidelně se nám hlásí a více se rozšiřujeme tak, že jezdíme po dalších městech s naším programem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Významná světová romská divadla
Teď se společně vydáme do třech významných romských divadel. Nejprve se zastavíme v Moskvě v divadle Romen, potom se vydáme směrem na západ do Německa, kde působí divadlo Pralipe a naši divadelní pouť ukončíme v Košicích, kde sídlí divadlo Romathan. Příspěvek připravila Jana Šustová, která si k mikrofonu pozvala Janu Kramářovou z Muzea romské kultury v Brně.

Romen - hra Rom je i v Africe Romem (Foto: www.mincultrf.ru) Romové jsou známí především jako muzikanti, ale přesto existuje i romské divadlo, o kterém se tolik nemluví a nepíše. Můžete nám prozradit, kdy vzniklo první romské divadlo ve světě?

"První romské divadlo vzniklo v roce 1930 v tehdejším Sovětském svazu. Jmenovalo se Romen a stalo se vlastně inspiračním zdrojem i pro tady naše divadelní soubory, pro divadelní soubor, který u nás vznikl později, v 80 letech a převzal i ten název Romen. U vzniku těch prvních her stál scénograf Alexandr Tišler a z těch umělců, z těch herců romských, kteří hráli, můžeme jmenovat Liliju Čornaju, Marju Škvorcovu nebo Ivana Roma Lebeděva. To divadlo bylo zajímavé tím, že hrálo výhradně v romštině, ale v roce 1937 od romštiny upustili a přešli k ruštině, k čemuž byli donuceni."

V počátcích přicházeli do divadla Romen umělci přímo z "romského tábora" a většinou neměli ani všeobecné školní vzdělání. V dnešní době mají umělci jak všeobecné, tak i profesionální vzdělání. V 60. a 70. letech jeho členové, jako například Nikolaj Erdenko a Nikolaj Sličenko, patřili k nejpopulárnějším hercům Sovětského svazu.

Divadlo Pralipe Dalším významným romským divadlem je divadlo Pralipe. Pokračuje Jana Kramářová.

"Divadlo Pralipe vzniklo v 70 letech v Makedonii a je vlastně spojeno s významnou osobou Rahima Burghana. To divadlo Pralipe si vybírá klasické hry. Hrají hodně také Shakespeara."

Jméno divadlo Pralipe v překladu znamená Bratrství. V Makedonii však během války narazilo na politický odpor a hrozil mu zánik. Zachránily ho kontakty s německým Theater an der Ruhr v Mülheimu, kde nakonec v roce 1991 našlo svůj nový domov. I když repertoár divadla Pralipe vychází především z děl klasické literatury, najdeme v něm také hry o Romech. Jednou z nich je multimediální projekt Z 2001 - Inkoust pod mou kůží představující sedm příběhů Romů, kteří byli za druhé světové války oběťmi holocaustu. Představení Kosovo mon amour vypráví o situaci Romů v Kosovu během války, kteří se ocitli mezi dvěma znepřátelenými frontami.

Romathan - Cigáni idú do neba (Foto: archív RNĽ, www.romathan.sk) Profesionálním romským divadlem se může pochlubit i Slovensko. Jmenuje se Romathan, což v překladu znamená Místo pro Romy, a sídlí v Košicích. Více informací má Jana Kramářová.

"Divadlo Romathan vzniklo na počátku 90. let, v roce 1992. Z počátku té své tvorby hráli různé hry. Postupem se profilovali tak, že zpracovávají výhradně romskou tématiku, život Romů a přecházejí také na repertoár do romštiny. Velmi známé je zpracování divadla Romathan hry Cikáni jdou do nebe, kterým slaví velký úspěch."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.09.2011Divadelní hra Můj soused, můj nepřítel hovoří o konfliktním etnickém soužitíO Roma Vakeren
22.09.2006Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projektO Roma Vakeren
31.03.2006V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikouO Roma Vakeren
20.01.2006Romská pohádka Paramisa - Chytrý hloupý RomO Roma Vakeren
18.10.2005Brněnské Divadlo Líšeň uvede pohádku Paramisa - chytrý hloupý RomZprávy ze života Romů
19.08.2005Divadelní pohádka Jablka mládí vypráví o statečném RomoviO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
29.07.2005Hra Drana a César pojednává o osudech olašské RomkyO Roma Vakeren
22.07.2005Už jedenáct let na Ukrajině působí romské divadlo RomansO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Nevidomý hudebník Tcha Limberger je hybnou silou maďarské romské hudby v Belgii
Housle jsou jedním z tradičních hudebních nástrojů který Romové bravůrně ovládají. Jedním z mistrů je Tcha Limberger - nevidomý belgický houslista. Narodil se v roce 1977 v muzikantské rodině - jeho dědeček byl houslista a otec kytarista. Tcha Limberger studoval hru na housle u velkého maďarského učitele Bely Horvata a v poslední době je hybnou silou maďarské romské hudby v Belgii. Letos v květnu vystoupil se skupinou Lollo Meier Quartet i na pražském festivalu Khamoro, kde ho mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Tcha Limberger Zabýváte se romskou hudbou. Vy sám pocházíte z romské rodiny?

Jsem Manuš, tedy lépe řečeno my sami si říkáme Manušové, ale tato skupina Romů se spíše nazývá Sintové - pod tímto názvem jsou známější. Můj táta je Sinto a máma Belgičanka. Takže já jsem produktem dvou kultur. Jsem mezi oběmi. Když jsem byl ve škole, naučil jsem se několik jazyků a také jsem studoval v Budapešti.

Váš táta byl velmi známý muzikant Vivi Limberger. Můžete nám o něm říct něco více?

Můj táta hrál 13 let v orchestru, který byl tehdy velmi známý. Byl to víceméně první orchestr, který hrál ve stylu Django Reinhardta. Byl to orchestr Waso jazz quartet [wazo džez kvartet]. Ale už dávno s nimi přestal hrát. Potom začal hrát se mnou v jiném orchestru a teď, ačkoliv je to bizardní, jsem to já, kdo je sólovým kytaristou v tom orchestru Waso, kde on začínal. Takže hrál v orchestru, potom toho nechal, a před dvěma lety jsem se já stal kytaristou toho samého orchestru, který má stále stejné jméno Waso jazz quartet.

A jak se odvíjela Vaše hudební kariéra? V jaké zemi a v jaké škole jste se učil hrát?

Lollo Meier Quartet První podnět k hraní jsem dostal doma v Belgii. Všichni kolem mě hráli, doma zkoušeli muzikanti. Já jsem miloval flamenco, začal jsem ho zpívat a brnkat na kytaru ve stylu flamenca. Nejdřív jsem byl samouk. Ale když mi bylo 12 let, začal jsem chápat, že je potřeba naučit se něco opravdu dobře, a tak jsem vzal klarinet a začal hrát jazz, protože všichni kolem mě hráli Django Reinhardta. Pak jsem změnil svůj styl hraní na kytaru z flamenca na styl Django Reinhardta. Také jsem dělal divadlo s lidmi, kteří vůbec nebyli Manušové, a tam jsem se toho hrozně moc naučil o klasické hudbě, o soudobé klasické hudbě, o hudbě spousty zemí, ne jen o romské hudbě, a to hodně změnilo mé názory a můj pohled na hudbu. Když mi bylo 17 let, začal jsem hrát na housle, což už je ale bohužel dost pozdě. A pak jsem dostal nápad, že zkusím jet do Budapešti, abych se naučil maďarsky. Doma jsme maďarsky nemluvili, nemáme žádné maďarské kořeny. Ale já jsem miloval hudbu, které se říká magyar nóta [maďar nóta] - to je romská hudba z Budapešti. Naučil jsem se maďarsky za pomoci učebnice a několika lidí, které jsem znal v Belgii a pak jsem byl dva roky v Budapešti. Tam jsem studoval klasickou hru na housle a magyar nóta a pak jsem poznal i transylvánskou hudbu, kterou mám strašně rád.

Vydal už jste nějaká cédéčka?

Hraji asi na dvaceti cédéčkách, ale není skoro nic, co by bylo vydáno pod mým jménem. Takže hraji se spoustou orchestrů, se studiovými hudebníky, dělám aranže a spoustu jiných věcí, ale až do dneška nemám své vlastní cédéčko, ale to se brzy změní. Mám v Belgii hodně kapel, které dělají opravdu dobrou hudbu a které momentálně nejsou moc známé. Mám kapelu, která hraje klezmer, potom další, která hraje slovanské písně - tedy přesněji řečeno písně ruské, ukrajinské a srbské, potom mám kapelu zaměřenou na transylvánskou hudbu, kapelu s budapešťskou hudbou a skupinu, kde hraji jazzové housle ale s kytaristou, který hraje na elektrickou kytaru a také tam jsou bicí. Dělám spoustu věcí, které momentálně nejsou moc známé, ale pokusím se, aby se to změnilo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Majitel jedné z trutnovských ubytoven chce vystěhovat Romy, kteří v ní bydlí a údajně neplatí nájem. Celkem se jedná asi o 400 nájemníků. Romové se brání tím, že nájemné je předražené a stále se zvyšuje. Za dvě místnosti prý platí až 9 tisíc korun měsíčně. Na radu krajského romského koordinátora podali Romové u soudu žádost na vydání předběžného opatření o zastavení výkonu rozhodnutí. Opustit ubytovnu tak zatím nemusí.

Romská tisková agentura RPA informovala, že romští aktivisté na východním Slovensku připravují oživení Romské občanské iniciativy, která tam před časem zanikla. Poslanec košického městského zastupitelstva Tibor Horváth se rozhodl usilovat o znovuzaložení strany společně s romským aktivistou a předsedou občanského sdružení Roma Gemer Jozefem Červeňákem.

Krajně pravicová koalice Útok, které se při červnových parlamentních volbách podařilo dostat do bulharského parlamentu, byla u městského soudu v Sofii zaregistrována jako politická strana. Útok se v předvolebním boji prezentoval rasistickými hesly proti etnickým menšinám, jako jsou Turci a Romové, odmítal členství země v NATO i přistoupení Bulharska k Evropské unii.

Zpěvačka Věra Bílá a skupina Kale vydala nové globálně orientované album s francouzským názvem C´est comme ca - Tak to chodí. Romský folklór, či přesněji řečeno romské lidové muzikantství, je pravděpodobně jedinou skutečně autentickou hudební tradicí dodnes udržovanou na území České republiky. Věra Bílá a Kale jsou pak jedním z nejlepších vývozních artiklů české hudební scény.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
22.02.2014Věra Bílá a skupina Kale ohlásily publiku svůj oficiální comeback na hudební scénuO Roma Vakeren
05.02.2014Comeback světoznámé romské kapely Kale s Věrou Bílou na scénuZprávy ze života Romů
10.09.2011Věra Bílá zpívá se skupinou New KaleO Roma Vakeren
11.06.2011Věra Bílá hovoří o svém plánovaném hudebním návratuO Roma Vakeren
20.11.2009Věra Bílá po deseti letech natáčí nové albumO Roma Vakeren
05.08.2005Věra Bílá a kapela Kale představily na festivalu Gipsy Celebration skladby ze svého nového albaO Roma Vakeren
20.06.2005Na křtu nového alba kapely Kale vystoupily i děti muzikantůZprávy ze života Romů
21.12.2004Královna romské hudby Věra Bílá převzala zlatou deskuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Drogy jsou v romské komunitě nekontrolovatelnou zbraní
Drogy jsou v romské komunitě nekontrolovatelnou zbraní. Počet drogové závislých Romů se jen Praze pohybuje ve stovkách. Podle informací terénních pracovníků, kteří s drogově závislými lidmi pracují za poslední dva měsíce zemřeli v Praze čtyři mladí lidé do 20-ti let. Drogově závislým lidem nabízí Praze pomoc občanská sdružení Sananim a Drop-In. Řada romských narkomanů, ale jejich služeb využívá jen sporadicky. Velký díl práce proto stojí na romských terénních pracovnících. A proč jsou potřební? Na to nám teď odpoví bývalý ředitel občanského sdružení HOST Michal Horák a vydáme si i do pražských ulic.

"Zjistili jsme, že nestačí jen národnost toho terénního pracovníka, ale v podstatě pro práci s určitou komunitou je potřeba, aby s ní pracovala osoba, která tam je známá a má tam určitý kredit. Nemůže to být prostě někdo jen tak cizí nebo z jiné komunity, kde třeba nejsou přátelské vztahy."

Odhadnout kolik Romů zasáhla drogová vlna je nemožné. Jisté je, že jí podlehly mnohem rychleji, nekontrolovatelněji bez jakýchkoliv znalostí o narkotikách.

"Slyšel jsem uvádět, že Romové jdou po hlavě do toho heroinu, že prostě nemají respekt k těm nebezpečnějším drogám, který se před tím v té větší komunitě uživatelů ne-Romů, kde tem boom nastal dříve, nejdřív projevoval. Já si myslím, že ta romská komunita jako celek s tím neměla vůbec žádnou zkušenost, ale to je spíš sociální jev, než že by se to týkalo osobnosti jednotlivce."

Jeho slova potvrzuje i Milan Horvát z Prahy. Pracuje jako terénní pracovník občanského sdružení Sananim. Do ulic chodí dvakrát týdně. Jedním z jeho stanovišť je stanice metra na Národní třídě.

"No teď tady budu měnit buchny, to znamená injekční stříkačky, a zdravotní materiál lidem, kteří jsou závislí na drogách. Denně jich mám tak padesát, Romové. Máme ještě Hlavní nádraží, máme hlavně Muzeum, tam máme denně taky šedesát, sedmdesát klientů. Tam už je to ale namíchané, tam už nejsou jen Romové, ale i ne-Romové."

Během několika minut přicházejí první klienti.

Jak jsi se dostal k drogám?

"Kluci mi to dali. Tam začínali všichni. S herákem, já jsem trávy kouřil dost. Pak jsem se dal na herák a dostal jsem subotex taky."

Subotex je látka, která slouží jako náhražka nebo jako doplněk k opiátům. Této látce dává, podle Milana Horváta stále více narkomanů přednost před heroinem.

"Je to náhražka, substituce, takže to nahrazuje ten heroin. Není takový nájezd na tom, jako na tom heroinu. Jeto také opiát, ale ti lidé na tom fungují. Nevypadají jako na tom heroinu, kdy furt spali. Mohou fungovat, chodit do práce. Akorát si to musí jednou za 24 hodin dát. "

Milan Horvát přiznává, že Romové začínají s drogami v mnohem mladším věku než ostatní. Kolik je v Praze romských narkomanů ale není možné říct.

"No tak my celkově za měsíc vyměníme tak pět tisíc stříkaček a z toho, myslím si, tak půlka jde na romský terén. Takže je to hodně. Už to bylo na lepší cestě, ale už zase na ulici potkávám samé mladé, sedmnácti- šestnáctileté děti, které k tomu zase tíhnou. Vidí to u těch starších, vidí ten styl života, že se toulají po ulicích, dělají peníze a začnou to dělat taky."

Proč podle vás Romové tíhnou k drogám?

"Jsme náchylní ke hrám. Takový klient to má trochu těžší. Nemůže se z toho dostat, protože jeho z domu nikdo nevyhodí, že jo. Vždycky mu rodiče dají najíst, má kde bydlet, má kde spát. Na druhou stranu neromský klient, když se to rodiče dozvědí, tak ho vyhodí z bytu, ztratí zaměstnání, takže má tendenci s tím něco dělat. Ale romský klient v tom jede a žije dál."

Jak tedy pomoci romským narkomanům? Zbývá už jen vězení, říká Milan Horvát.

"Těch případů znám. Prostě ti kluci se z toho dostali jedině v kriminále. To byl příběh i mého bratra, který v tom jel pět let. Celou dobu jsme se snažili i s rodiči mu pomáhat, nešlo to. Prostě to nešlo. Pak ho zavřeli na rok a půl. Přišel a od té doby, už je to tři roky, je pořád čistý."

Práci terénního pracovníka má rád i přesto, že nepřináší okamžitý úspěch. Za ten považuje i malé kroky.

"Úspěch už je to, že jsme je s kolegy naučili, aby si nedávali všichni, třeba pět lidí, jednou jehlou, protože z toho byly žloutenky opravdu hodně - céčko. Teď je to tak, že jsem je naučili, že si chodí vyměňovat. Vědí, kdo jsou moji kolegové, kteří nejsou Romové. Vědí, kdo to je a že za nimi mohou přijít, když mají nějaký problém."

Výrazně pozitivně lze hodnotit i minimální rozšíření infekce HIV mezi injekčními uživateli. Dlouhodobě se , podle výsledků Národního monitorovacího střediska pro drogově závislé, pohybuje pod jedním procentem.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Člověk v tísni připravuje nový projekt pro sociálně slabé
Společnost Člověk v tísni chystá nový projekt, který pomůže lidem sociálně slabým. Více k projektu řekl Marii Vrábelové Martin Šimáček.

"Ten projekt se jmenuje Polis a bude to znamenat, že regionální šéf v tom městě bude mít k dispozici také nějaké spolupracovníky, odborníky v jednotlivých oborech, ve školství, pro poradenství úřadům, úřadům práce, zastupitelům, školám a tak dále. Jsou to lidé, kteří mají specifickou znalost potřeb těch našich klientů. Vědí, kde je třeba v tu chvíli nejvíce tlačí pata a mohou tyto svoje zkušenosti předávat institucím. Mohou se snažit ovlivnit třeba výukové plány ve školách. Mohou se snažit úředníkům pomáhat v komunikaci s těmi našimi klienty. Můžou se snažit na úřadech práce, například vybírat nebo nacházet adekvátní nebo výhodné rekvalifikační kurzy. Můžou jednat se zaměstnavateli, aby tihle lidí, kteří jsou rekvalifikováni, potom našli uplatnění na trhu práce."

V kterých městech začnete?

"Začneme v Plzni, v Bílině a v Ústí nad Labem. Ten projekt je zatím designován na tři roky. Strašně budeme věřit, že to za tři roky poběží dál a nevíme, jestli za naší spolupráce nebo jestli to bude tak, že my ten projekt nastartujeme a postupně najdeme lidi, kteří ho v místě budou nadále udržovat, a zároveň věříme v to, že se nám podaří ten projekt dostat i do dalších měst. A jisté signály, že minimálně nějakou okleštěnou verzi budeme moci rozjet v dalším městě, už prostě máme."

Proč jste si vybrali tato tři města?

"Ten výběr je hrozně určován tím, kdo stojí na druhé straně. V těch třech městech, které jsem zmínil, je ta samospráva nakloněna spolupráci s námi. Tu naši službu si přeje využít. Myslím, že přistoupili na tu nabídku, že my přinášíme něco výhodného, něco, co jim může usnadnit kontakt s těmi sociálně vyloučenými lidmi a zároveň jim to může ušetřit finanční prostředky. Mluvit o tom, proč je vybráno Ústí nad Labem - vždyť všichni víme, že je tam v tuto chvíli žije minimálně pět, možní i více, lidí, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením."

Jak na tento projekt přistoupil primátor konkrétně v Ústí nad Labem?

"Já myslím, že pan Gandalovič, primátor města Ústí nad Labem, je velice vstřícný v té věci zavedení Polisu do Ústí nad Labem. Já věřím, že se nám prostě podaří, na základě kvalitní spolupráce, se postupně dostávat do situace, ve které Ústí nad Labem bude podporovat sociální bydlení, kdy bude podporovat terénní sociální práci jako součást sociální asistence. Kdy bude Ústí nad Labem nakloněno různým vzdělávacím programům, které jsou vlastně zaměřeny částečně na nějakou integraci dětí a mladých lidí, kteří žijí právě v lokalitách ohrožených sociálním vyloučením.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
16.04.2011Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na životO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
31.10.2008Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísniO Roma Vakeren
22.08.2008Člověk v tísni představil výsledky projektu POLISO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Skončila Akce Cihla
V rytmu afrických písní byla slavnostně ukončena charitativní akce Cihla. V centru Prahy se vytvořily komíny z prodaných cihel, které budou použity na výstavbu zařízení pro lidi s mentálním postižením. Že lidé měli o tuto tradiční sbírku zájem se přesvědčil Jan Mišurec.

Mohu se vás zeptat, jak hodnotíte tuto akci?

"Mně připadá velice užitečná. Dokonce mám několik těch prvních cihel doma, ale teď už dávám přednost tomu, abych je nechala tady. Myslím se, že takových akcí by mělo být víc."

Karel Bezděk, jednatel sdružení Portus Praha: "Letošní ročník akce cihla je už šestým ročníkem. Ta podpora , konkrétně výstavba chráněných bytů, chráněných dílen pro lidi s mentálním postižením. Ten hlavní. Pilotní projekt, který jsme s akcí Cihla rozjeli, je chráněná domácnost pro lidi s mentálním postižením v obci Slapy, která funguje od roku 2001, a od roku 2004 jsme rozjeli chráněnou dílnu pro lidi s mentálním postižením rovněž v obci Slapy. Je to chráněná dílna na výrobu nakládaných hermelínů."

Kolik těch cihel se letos prodalo? Jaký je výtěžek?

"Ke dnešnímu dni jsem prodali 8347 cihel což znamená výtěžek 834 700 korun."

Projekt je určen pro lidi s mentálním postižením. Můžete přiblížit, kolika lidí se pomoc týká, kde se nacházejí a třeba s jakými problémy se potýkají?

"Ten projekt vznikl z potřeby vybudovat nějaký alternativní systém oproti tomu běžnému, který nabízí státní sociální síť. Takže tím, o co my se snažíme, je vybudování sítě menších jednotek, kde lidé s mentálním postižením mají možnost se individuálně rozvíjet v přirozenější, menší skupince. Konkrétně v chráněné domácnosti na Slapech žije v současné době dvanáct obyvatel se svými asistenty a ten dům, který budeme teď stavět, je dům pro asi šest až osm lidí."

Dobrovolnice, prodáváte cihly...

"Zájem byl víc ze začátku a teď je to trošku horší, ale pořád je."

Pokolikáté se zúčastňujete této charitativní akce?

"Druhý rok."

A příští rok se také zúčastníte?

"No doufám, že jo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.06.2005V rámci Akce Cihla se prodávaly dřevěné kostkyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Pozvánka na koncerty

Na zavěr ještě dvě pozvánky. V pátek 22.7. v pražském klubu Rock-Kafe premiérově vystoupí kapela Conection pod vedením Josefa Feča mladšího a v sobotu 23.7 se pak můžete vydat do Rožnova pod Radhoštěm na Romský festival.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám opět nabídneme aktuality ze života Romů, zavítáme na letní školu organizace Manuše, věnujeme se drogové závislosti mezi Romy, ale chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Richard Samko a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren - ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, přejeme Vám klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romské ženy z organizace Manuše se opět sešly v letní škole
Historie, tradice, zvyky:  Významná světová romská divadla
Horké téma:  Nevidomý hudebník Tcha Limberger je hybnou silou maďarské romské hudby v Belgii
Zprávy: 
Reportáž:  Drogy jsou v romské komunitě nekontrolovatelnou zbraní
Reportáž:  Člověk v tísni připravuje nový projekt pro sociálně slabé
Reportáž:  Skončila Akce Cihla
Reportáž:  Pozvánka na koncerty

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz