Vyhledávání
18.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Posloucháte Český rozhlas 1 - Radiožurnál, dobrý večer. Je krátce po 20. hodině a vy si teď můžete poslechnout pravidelný pořad "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Roma Brnatar keren lačho projektos, kaj o Roma te chuden buči. Džana amenca tiž palo romane studenti, save avle ka mende andale aver thema.

Dozvíte, že jak se nezaměstnaní Romové v Brně ve vzdělávacích kurzech připravují na práci u nás i v zahraničí. Vydáme se také na mezinárodní letní školu pro romské studenty, kterou každoročně pořádá sdružení Slovo 21.

Mek amenca džana palo Roma Bruntaloste u vakeraha palo Roma Kladnostar, kaj kerel buči jekhetaniben Člověk v tísni. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amare tradicii.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Bruntálu, kde jsou Romové zaměstnáni v takzvané Zelené dílně. Dozvíte se také, jaké aktivity vyvýjí společnost Člověk v tísni v Kladně a představíme Vám i dva první romské divadelní soubory na území Československa. Taková je naše nabídka - a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Nezaměstnaní Romové z Brna mají šanci získat práci i v zahraničí
Nezaměstnaní Romové z Brna mají konečně šanci získat práci nejen u nás, ale i v zahraničí. Přispět k tomu má projekt dlouhodobě podporovaný Evropskou unií. Vzdělávací kurzy probíhají ve speciálních učebnách a jsou zaměřeny například na výuku cizích jazyků, počítačových a ekonomických znalostí. Janu Mišurcovi to potvrdil v rozhovoru organizátor Rudolf Zajda ze Sekce romských poradců.

"Děláme tři kurzy, kterými by mělo projít z celé jižní Moravy asi devadesát absolventů. Je to počítačová gramotnost, gramotnost informačních technologií a je to dva manažerské kurzy. Jeden je poradce pro osobní rozvoj. Znamená to, že můžou rozvíjet svou rodinu dál, můžou poradit i jiným Romům, jak se třeba vyvíjet. No a potom je to manažerský kurs. Ten je rozdělený na dvě akce. Jednak na to vzdělávání a ta druhá akce se odehrává v tom sociálně-právním poradenství, ekonomickém poradenství směřující k nějaké zaměstnavatelnosti, ve službách, třeba i v Evropské Unii apod. Nastává doba, kdy budeme vyučovat angličtinu a španělštinu."

Je zájem o tyto kurzy? Jak jsou naplněny, případně kdyby ještě někdo měl zájem se přihlásit, má šanci?

"Je to cíleno pro jižní Moravu, pracují na tom i státní orgány, tzn. úřady práce především a radnice z Brna, Vyškova, Znojma, Hodonína a Břeclavi. A je to opravdu pro evidované na úřadu práce. Je o to takový zájem, že nám finanční kapacity nestačí na pokrytí zájmu jako takového. Já jenom doufám, že se nám ta činnost podaří natolik, že i úřady práce a radnice si konečně všimnou, že Romové pro své zaměstnávání něco dělat chtějí, že ta ochota tady je, a že v budoucnu budou chtít toto financovat i nadále."

S jakou vstřícností ze strany státních orgánů se setkáváte?

"Je to nedůvěra. Nedůvěra v to, že něco takového můžou organizovat romské organizace. Ale za krátký čas se přesvědčí, že to umí. Dnes je doba taková, že lidé, kteří vytrvali přes těch patnáct let, tak se naučili tu práci dělat a oni rychle pochopí, že to prostředí pro vzdělávání Romů musí být trošičku jiné, musí jim být vlastní, aby Romové chtěli. A z toho plyne i přesvědčení pro ty úřady práce a pro ty radnice samotné. Pokud přijdou na kontroly a vidí, že tam sedí dvacet Romů u počítače, že je to střední a možná i starší generace a učí se informatiku, tak jsou z toho velice překvapení. Ale ten prvopočátek, ten impuls, který má odstartovat k té činnosti je spíše nedůvěra."

Myslíte si, že potom tito lidé, kteří projdou kurzy, že práci najdou? Že jsou ta místa?

"Mají šanci. Velmi rychle je to odstartovává k tomu, aby pochopili, že oni jsou taky občané, a jako občané mají jakási práva, ale zároveň i povinnosti budovat svoji budoucnost. Takže tohle je odstartovává k té zaměstnavatelnosti."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
"Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školy
V následujících minutách se společně vydáme na chrudimsko. Do Junior centra v Seči se sjeli na týden studenti z České republiky a ze zahraničí na Mezinárodní letní romskou školu "Jdeme dlouhou cestou 2005". Organizátoři sdružení Slovo 21 připravili zajímavý program zaměřený například na lidská práva a romství. Reportáž z Mezinárodní letní romské školy pro vás připravil Zdeněk Hejkrlík.

Foto: www.slovo21.cz Vedoucí slovenské delegace se nám představí:

"Jmenuji se Zita Gažová a přijeli jsme ze Slovenska, přesně z města Rimavská Sobota."

Vy jste tady už podruhé na tomto táboře. To znamená, že máte už určité porovnání, i když máme za sebou teprve začátek. Vidíte nějaký rozdíl oproti minulému ročníku?

"Programy jsou skoro stejné, takže jsme věděli, co nás tu čeká - různé semináře, školení, kulturní programy, hry bez hranic..."

Co si do programu připravuje slovenská skupina?

"Připravili jsme kulturní program, tanec, zpěv a ještě něco o životě Romů na Slovensku."

Proč jste sem vůbec přijeli? Co vám to dává, tady to setkání?

"Poznáváme tady Romy z různých zemí, poznáváme jejich kulturu, tradice...."

Adam Parno Shope celým jménem, švédská skupina letos přijela v podstatně širším počtu než v minulém roce. Co vás sem láká?

"Přijeli jsme vlastně, protože se nám tady loni líbilo a viděli jsme, jak se o nás Romové hezky postarali. A že je tady hezké prostředí a chceme, aby naši švédští Romové viděli, jak to tady funguje a aby prostě viděli Romy z různých států. A vlastně tady vidíme různé tradice z jednotlivých států a to nás obohacuje. Jsme tak silnější a utvrzujeme se v tom, že Romové jsou opravdový národ."

Každá skupina přináší něco do programu. S čím přichází švédská skupina?

"Švédská skupina může obohatit ostatní tím, jak vlastně to ve Švédsku funguje. Můžou tady názorně ukázat, jaké zvyky mají olašští Romové ve Švédsku, jak to tam funguje. Protože tam se přestěhovávali Romové v 68. roce ze střední Evropy a teď tady nabízejí takovou představu, co to znamená romská úcta."

V minulém roce se zapsal všem účastníkům do srdcí Vešo se svým zpěvem a se svojí kytarou. Máte i dnes nějakého hudebníka s sebou?

"Nikdo vlastně nebude zpívat tak krásně jako Vešo."

Další vedoucí české skupiny, Pavlína Radlová. S čím přichází česká skupina do společného programu?

"Česká skupina připravuje muzikál. Takový, do kterého doufám, že zapojíme všechny účastníky letní školy. Muzikál bude plný písniček, bude to samozřejmě o lásce, bude to o rodině a o tom, že i když jsou ti mladí lidé na cestách, tak že vždycky na celém světě najdou Romy, kteří budou ochotni jim pomoci a vzít je mezi sebe."

Muzikál si samozřejmě těžko představíme bez hudebníků.

"Ano, pomáhat nám samozřejmě budou hudebníci, kteří jsou tady s námi. Převážně to bude Mário a můj Robík. Samozřejmě zpívat ještě bude Slávka. Ta, která je ze Slovenska. Ta nám pomůže."

Pomůže při výuce zpěvu, ale zpívat budou, předpokládám, všichni.

"No, některé písničky bude zpívat ona sama, ale jinak samozřejmě budou zpívat všichni ostatní."

Mezinárodní letní škola vstupuje do svého šestého ročníku a hlavní organizátorka, Jana Hejkrlíková nám řekne, co je na jejím programu.

"Já jsem především programová vedoucí a v našem programu je spousta zajímavých seminářů od historie Romů přes tradice Romů, ale také Romové v politice, Romové v Evropské Unii."

Je to mezinárodní letní škola, tzn. že má zahraniční účast. Kdo tady letos je?

"Ano, je tu mezinárodní účast. Letos jsou tady Romové z Portugalska, z Polska, ze Švédska, ze Slovenska a z České republiky. Ještě je to zajímavější o to, že z každé té země jsou trošku jiné skupiny, jak my je mezi sebou rozeznáváme. Jsou tady Lovára, část kalderašských Romů, Sintů Romů. A o těch portugalských zatím o tom budeme hovořit, jak oni se nazývají."

Představa, že je tady tolik národů vyvolává otázku, jakým způsobem se všichni účastníci domlouvají?

"No, není problém u těch, kteří romštinu ovládají, kde neprobíhala tak tvrdá asimilace. Takže pokud to jde, převážně romsky. Bohužel letos trošku v té komunikaci je problém, protože Portugalsko, portugalské Roma jako středoslovanské Roma romsky nemluví, takže se překládá do angličtiny. Využívá se angličtina a dokonce ještě z angličtiny se překládá do portugalštiny."

Závěrem celé letní školy bývá tradičně jakási slavnost. Jak bude vypadat letos?

"Každý rok děláme vlastně vernisáž výrobků, které tady ve volnočasových aktivitách mezi semináři a mezi večerním kulturním programem probíhají, takže se tu dělají různé náramky, obrázky, maluje se na sklo apod. Takže různé výtvarné činnosti a toto všechno se vystavuje ten poslední den a zároveň probíhají celé odpoledne až do večera ty kulturní tradiční programy jako je divadlo, tanec, muzika."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.07.2005Na Mezinárodní romské letní škole vznikl romský muzikálO Roma Vakeren
16.07.2004Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařilO Roma Vakeren
12.07.2004Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školyZprávy ze života Romů
11.07.2003Mezinárodní letní romská školaO Roma Vakeren
01.07.2001Do Benešova se na letní školu sjedou mladí Romové ze sedmi státůZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Česká republika se ohradila proti tomu, že by v její společnosti přetrvávaly negativní postoje a netolerance k národnostním menšinám a jiným kulturám. Vyplývá to z české odpovědi na kritiku poradního výboru Rady Evropy, který na přístup Čechů ve svém stanovisku upozornil. Podle komentáře, který vládě předložil ministr spravedlnosti Pavel Němec, Česká republika věnuje multikulturní výchově a vedení k toleranci zvýšenou pozornost a zahrnula je do vzdělávacích programů. Vláda také platí kampaně proti rasismu.

Bohumínská radnice podala k okresnímu soudu v Karviné sedm žalob na obyvatele místního hotelového domu, které z něj chce vystěhovat. Radnice se zároveň odvolala proti předběžným opatřením, která některým nájemníkům nadále umožňují dům obývat. Pro město je situace komplikovaná tím, že objekt musí být neustále hlídán, protože někteří obyvatelé prý ničí zbývající zařízení hotelového domu

Neplatiči nájemného v Chomutově s největšími dluhy se přestěhují do stavebních buněk. Pět obytných a jednu sanitární s toaletami a sprchami zvlášť pro muže a ženy, město umístilo v areálu v Dukelské ulici, kde žije početná komunita nepřizpůsobivých obyvatel z řad Romů. Nájemné je stanoveno na 15 korun za metr čtvereční, v průměru tak rodina zaplatí 365 korun měsíčně plus poplatky za služby.

Uplatnit se na slovenském trhu práce je pro mnohé tamní Romy téměř nemožné. Důvodů je víc, od nízké vzdělanostní úrovně uchazečů až po předpojatost některý neromských zaměstnavatelů. Země EU mají trh práce otevřenější a hodnotí Romy podle kvality práce. I tam ale mohou narazit na vážné problémy. Proto je nutné, aby v rámci vzdělávacích kurzů pro Romy byly realizované i jazykové na alespoň základních znalostech angličtiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Lidé s omezenou pracovní schopností mohou pracovat v Zelené dílně
Zelená dilna - tak je nazván projekt, který je zaměřen na lidi s omezenou pracovní schopností. Realizuje se v Bruntále. Od tohoto měsíce bude 16 zdravotně postižených lidí pracovat v tzv. Zelené dílně na ekologickou likvidaci elektroodpadů. Není bez zajímavosti, že polovinu zaměstnanců na tomto pracovišti, dotovaném úřadem práce, tvoří Romové. Více už - Ivan Sekanina.

Rekonstrukce prostor Zelené dílny (Foto: komplan-bruntal.wz.cz} Zdravotně postižení lidé o práci v Bruntále jen tak nezavadí. Šestnáct pracovních míst je proto velmi významné číslo. Provozovatelem zelené dílny je občanské sdružení Liga. Člen správní rady Josef Baláž upřesňuje, jaká práce na handicapované čeká.

"Budou rozdělávat televizory a jiný elektroodpad, který, když k nám přivezou společnosti, tak to bude odpadem. S tím že když se rozdělají ty televizory a jiné elektronické věci, tak z toho budeme vytěžovat suroviny, které následně budeme prodávat. Na výběrové řízení přišlo sedmdesát lidí a měli obrovský zájem pracovat, a my jsme mohli uspokojit pouze šestnáct lidí. Takže ten zájem je dalekonásobně vyšší než jsme vůbec schopni pokrýt."

Demontáž počítačů, faxů či kopírek nebudou v zelené dílně rozhodně provádět na koleně. Mají moderní technologii, která umožní maximální výtěžnost surovin a jejich následné využití. Jak potvrdila Petra Hubková z bruntálského městského úřadu - zatím končí elektroodpad na skládce.

"....a takhle najde další uplatnění. Takže dostává se dál do oběhu a nehromadí se nám na skládkách. Přínos je pro životní prostředí."

Jak Petra Hubková upřesnila, zelená dílna má také význam pro další specifickou oblast.

"V zaměstnanosti našich spoluobčanů zdravotně postižených, romských spoluobčanů, občanů jiného etnika."

Zajímavé je totiž složení zaměstnanců zelené dílny. Všichni mají změněnou pracovní schopnost, polovina z nich jsou Romové. Není to náhoda, vysvětluje Josef Baláž z občanského sdružení Liga.

"Říkáme si, že je potřeba dát podmínky lidem pro to, aby se vzájemně poznali. A pracoviště je podle našeho názoru nejlepší prostředí, kde by se lidé mohli vzájemně poznat,a kde by zároveň spolu mohli nějakým způsobem komunikovat a soužívat."

Především si však lidé s nejrůznějšími handicapy po dlouhé době opět připomenou, jaké to je, chodit do práce. Někteří přitom tento pocit ještě nezažili.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.10.2015Bruntálský podnikatel pronajímá byty Romům a začleňuje je mezi ostatní sousedyO Roma Vakeren
12.02.2010S integrací Romů v Havířově a Bruntále pomohou vládní expertiZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Sociálně slabí občané mohou v Kladně využít služeb kontaktního centra
Před týdnem jsme vám přiblížili činnost kontaktního centra pro sociálně slabé lidi v Chomutově. Také ve středních Čechách existují taková centra. Co je náplní práce toho kladenského, řekl Marii Vrábelové Martin Šimáček ze Společnosti Člověk v tísni.

Kladno "Ti lidé stejně jako všude jinde nabízí především tu službu terénní sociální práce. To jest doprovod lidí na úřady, pomoc při sepisování úředních materiálů, vyhledávání zaměstnání, zvyšování osobní kvalifikace, podporování docházky dětí do škol atd. Tohle všechno je ta základní nabídka terénního pracovníka plus je tam ten právník, který je schopný poskytnout expertizu např. ohledně právních smluv ale i dalších občanskoprávních záležitostí."

Pod Kladno spadá i město Slaný, kde víme, že bylo plno afér kolem vystěhovávání Romů. Obrací se na vás i právě z tohoto města?

"Tak samozřejmě. Tam je to trošku komplikované - ta situace ve Slaném - v tom, že celá řada lidí, kteří tam v poslední době žili, tak vlastně díky té nulové toleranci, kterou město Slaný vyhlásilo, tak se z toho města museli vystěhovat. Město prostě privatizovalo svůj bytový fond a to znamenalo pro některé lidi, zejména ty chudší, kteří se o sebe nedokáží v té konkurenci postarat třeba tak, jako lidé, kteří jsou ve společnosti zcela běžně integrováni nebo normálně v ní fungují, tak spousta těchto lidí ze Slaného odešla do okolních vsí, do okolí. My mezi nimi máme své klienty, ale o celé řadě z nich nevíme. Prostě se někam vytratili a bohužel někde trošku asi živoří. Já třeba můžu popsat případ jednoho z našich klientů. Je to rodina a mají malé děťátko, teď čekají druhé s nimi žije ještě maminka jednoho z těchto rodičů. To znamená, pětičlenná domácnost žijí v takové komoře, která má pár metrů čtverečních a platí za ni šest tisíc. Žijí v ní proto, protože jsou Romové a nikdo jiný jim to bydlení nechce nabídnout. Ti lidé to nájemné běžně platí a ten muž má práci. Ta rodina je naprosto schopna se o sebe postarat. Ale jenom díky tomu, že město Slaný je tak trošku vystrnadilo z toho svého města, a zároveň díky svému původu oni prostě živoří v těchto podmínkách. A přitom by zcela normálně mohli existovat i třeba v tom Slaném a jistě by nikde nikomu nevadili. Spíš naopak. Mohli by z nich být produktivní občané."

Kladno je také hlavně tím, že je tam dost velká - na počet obyvatel - kriminalita.

"Já mohu mluvit třeba o kriminalitě a drogách třeba ve vztahu k lokalitě masokombinát. K tomu místu, které je tak strašně známé, a kde si každý myslí, že žijí nepřizpůsobiví neplatiči. V tom místě nežijí jenom neplatiči. Tam je spousta lidí, kteří se tam dostali ne pro to neplatičství, ale prostě třeba z jiného důvodu. Třeba i dům v Kladně byl rekonstruován a oni tam našli dočasný azyl. Takže v tomto prostředí, kde žije cca dvě sta lidí ve dvoupatrovém jednom baráku, oni nemají vidinu zlepšení té své situace, tak na základě tohoto, si kdekdo upadne do drogové závislosti. Zároveň se dá odpozorovat, že i prostituce v tom místě se začíná rozmáhat."

Je snaha radnice s tímto problémem něco udělat? Komunikují s vámi?

"Vím, že město Kladno chystá komunitní plánování, což zaplať Pánbůh za to. Zároveň jsme s městem Kladnem vstoupili do intenzivního jednání, konkrétně s panem Primátorem. My jednak pomůžeme těm lidem zvýšit jejich sociální adaptabilitu a jejich podmínky pro život. To věřte, že ve chvíli, kdy tam nebude dvě stě lidí, ale třeba jenom padesát, tak se výrazně zmenší to nebezpečí právě rozmáhání lichvy, prostituce a drogových závislostí a jiné kriminality. A to bude strašně znatelné pro to Kladno. V tuto chvíli to Kladno bude muset tomu čelit, pokud neudělá kroky, aby rozvoji těchto patologických jevů jako zamezilo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
16.04.2011Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na životO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
31.10.2008Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísniO Roma Vakeren
22.08.2008Člověk v tísni představil výsledky projektu POLISO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
První dva romské divadelní soubory na území Československa
V seriálu o romských řemeslech jsme Vás před časem informovali o tom, že Romové se věnovali také zábavní produkci: jezdívali například s loutkovým divadlem, na ulicích předváděli tanec, hudbu či taneční kreace se zvířaty a pracovali také jako artisté v cirkusech. Ve 20. století začaly dokonce vznikat romské divadelní soubory. O nejstarších z nich, které vznikly na území Československa, toho více uslyšíte od Jany Kramářové z Muzea romské kultury v Brně, kterou k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Jana Kramářová Když se podíváme na území bývalého Československa, tady také působili nebo dodnes působí divadelní soubory. Můžete nám jmenovat, kdo z nich byl první?

"První dva soubory, které vyjmenuji, tak jednalo se o soubory amatérské. Za ten první by se vlastně dal označit Divadelní soubor Eleny Lackové, který zpracoval teď první romskou hru, která na našem území vznikla. Byla to hra Horáci a cikánský tábor, autorky, již jsem jmenovala. Vznikla v roce čtyřicet osm, premiéru měla v Šariši na Slovensku. Ale měla velký úspěch, takže se potom spoustu těch představení sehrálo i v Čechách."

Vzpomínky na působení souborů a na to, jak diváci přijímali romské herce, zaznamenala Elena Lacková ve své knize Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Jana Kramářová z ní vybrala malý úryvek.

"Přišla scéna, ve které četníci bijou starého Miku. V sále mezi obecenstvem vybuchl válečný pokřik, muži vyskákali na jeviště, začali rvát Miku žandárům z rukou. Další se pustili do ubohých četníků a už řežou naše herce, hlava nehlava. Okamžitě jsme shodili oponu, naši chlapci se sebe shodili četnické uniformy a já začala vysvětlovat, že to není skutečnost, ale jenom divadlo. Pak se přišli ukázat herci bez četnických uniforem, pod očima monokly, samá modřina. Diváci se nám strašně omlouvali, někdo běžel nakoupit chleba, salám, bonbóny, pití. Museli jsme se na usmířenou najíst a napít a teprve potom jsme hru dohráli."

"Tu reakci vlastně vyvolalo špatné jednání gardistů. Nebo je ještě zajímavé, že ty gardisty a jejich špatné chování museli ztvárnit samotní Romové, do čehož se nikdo nijak zvlášť nehrnul, ale nebylo zbytí. Takže tolik k této hře Horáci a cikánský tábor."

Na území České republiky byl průkopníkem romského divadla soubor Romen ze Sokolova. Pokračuje Jana Kramářová:

"V roce osmdesát tři vznikl soubor, který se jmenoval Romen. V Sokolově u vzniku toho souboru stál Libor Ščuka, který tehdy pracoval jako prokurátor v Sokolově. Ten byl tedy režisérem a takovou hlavní postavou, takovým hlavním hýbadlem celého toho divadelního uskupení. Tento soubor nastudoval dvě hry. Ta první se jmenovala Amaro drom, což v překladu znamená Naše cesta a šlo vlastně o putování Romů světem. Byla napsána v češtině a hrála se v češtině, ale byly do ní zařazeny romské dialogy. Další hra už byla napsána v romštině a v romštině se také hrála. Její český název byl S čerty nejsou žerty a šlo vlastně o zpracování této pohádky. Dále vznikla hra Parne vrani - Bílé vrány, která se ale bohužel na veřejnosti nehrála. Další takovou významnou osobností, která se podílela na činnosti toho divadla, tak je Marta Bandyová, která doposud v Sokolově žije. Vedla tam folklórní soubor, který se také účastnil tady těch představení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Spisovatelka Elena Lacková byla jako první romská osobnost v dějinách oceněna vysokým státním vyznamenánímO Roma Vakeren
30.01.2016Elena Lacková jako první Romka ze Slovenska vystudovala vysokou školu. Od jejího úmrtí uplynulo 13 letO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
24.09.2011Divadelní hra Můj soused, můj nepřítel hovoří o konfliktním etnickém soužitíO Roma Vakeren
22.09.2006Festival divadla Líšeň zahajoval česko-romský projektO Roma Vakeren
31.03.2006V divadlech nechybí ani hry s romskou tematikouO Roma Vakeren
20.01.2006Romská pohádka Paramisa - Chytrý hloupý RomO Roma Vakeren
18.10.2005Brněnské Divadlo Líšeň uvede pohádku Paramisa - chytrý hloupý RomZprávy ze života Romů
19.08.2005Divadelní pohádka Jablka mládí vypráví o statečném RomoviO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren - ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, přejeme Vám klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Nezaměstnaní Romové z Brna mají šanci získat práci i v zahraničí
Reportáž:  "Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školy
Zprávy: 
Reportáž:  Lidé s omezenou pracovní schopností mohou pracovat v Zelené dílně
Reportáž:  Sociálně slabí občané mohou v Kladně využít služeb kontaktního centra
Reportáž:  První dva romské divadelní soubory na území Československa

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz