Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v
minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až
nyní.
Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská
redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková.
Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se
vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21
hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale
tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět ani romská hudba.
The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha
tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.
Adaďives amenca vekerela peršo vicemiss International Angelika Čonkovo.
Dodžanena tumen, pal lakero drom andre Makedonia u sar dogejľa ke adi paťiv.
Vakeraha tiž palo media u lengeri buťi predalo Roma u palo kencertos, pre
savo sas the e grupa Čilagos.
Predstavíme vám 1. vicemis Roma International Angeliku Čonkovou, která nás
reprezentovala v soutěži o nejkrásnější romskou Miss v makedonském Skopje.
Společně s Karlem Holomkem se zamyslíme nad funkcí romských medií a kapela
Čilágos nám přiblíží koncetr proti drogám.
Mek tiž vakeraha palo romane asitenti pro školi, džana amenca Chomutovoste u
amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amaro chaben.
Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o práci romských asistentů ve
školách, řekneme vám, jak působí společnost Člověk v tísni v Chomutově a
vydáme se také na výstavu do brněnského Muzea romské kultury. Tolik namátkou
z naší programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková
a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Češka se stala první vicemiss mezinárodní soutěže Miss Roma International 2005
Makedonské Skopje bylo dějištěm mezinárodní soutěže Miss Roma International
2005. Volby o nejkrásnější Romku světa se zúčastnila také Angelika Čonková z
České republiky. Je jí teprve šestnáct let přesto na této soutěži získala
titul první vicemiss. Na její zážitky se zeptala Marie Vrábelová.
-->
"Bylo to tam strašně hezký a užila jsem si to tam."
Co všechno jste tam musela předvést?
"Egyptské pyramidy: postavili jsem se do pyramid a museli tak tancovat. Bylo
to těžké, ty kroky. Musela jsem se to naučit."
Musela jste i zpívat?
"No to taky."
Našla jste si tam kamarádku?
"Ano, ze Srbska."
Mluvila jste romsky nebo jiným jazykem?
"Romsky"
Kdo se umístil jako první?
"Germánie, Němka."
A v čem máte pocit, že byla lepší?
"Byla hodně hezká a vysoká. Byla starší."
Určitě jste tam měli i kulturní program. Co všechno jste viděla?
"Bylo to tam hodně hezký. Procházeli jsme se po trzích a dívali se na věci.
Hodně se mi líbil vysoký kopec s křížem, který v noci svítil."
Chcete v modelingu pokračovat?
"No, chtěla bych pokračovat."
Co byste musela ještě vylepšovat?
"Jazyky"
Eva Gáborová doprovázela naši úspěšnou miss.
"Celou tuto výpravu sponzorovala Městská část Praha 7. Už vlastně od
minulého roku, kdy jsme sledovali, jak v Makedonii probíhá miss světa, jsme
se na to chystali a až tento rok se nám to podařilo uskutečnit."
Pojímáte to jako veliký úspěch?
"No to určitě. Když vyhraje Češka druhé místo na miss světa, tak je to,
myslím si, hodně dobré."
Jaká byla odměna?
"Hlavně úspěch, když jsme přinesly druhé místo. Pro Angeliku pak její osobní
zážitek, že se někam podívala. A jinak výhrou byly krásné večerní šaty,
žehlička, kosmetika a další věci jako, plavky, džínová souprava a perský
koberec."
Když porovnáte Angeliku s ostatními dívkami, zasloužila si to?
"Určitě. Já si myslím, že konkurence tam byla veliká a ty dívky byly krásné.
Každá ta dívka, z každé země byla jiná."
Byli jste tam čtyři dny. Jak byly zorganizovány?
"Bylo to dost náročné. Od rána do večera běžel trénink na velkém stadionu,
kde byla i televize. Při 30°teplech cvičily a cvičily."
Tím to asi nebude končit. Máte s Angelikou ještě další plány?
"Určitě bych chtěla kontaktovat nějaké lidi, aby se mohla připravit na cestu
modelingu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
 Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Postavení romských médií je složité kvůli nedostatku financí
V informačním centru Evroské unie v Praze se sešli zástupci romských médií,
aby diskutovali o situaci Romů v České republice v rámci ročního členství a
jednali také o svém postavení a působení v nové Evropě. Podle Karla Holomka,
šéfredaktora čtrnáctideníku Romano Hangos - Romský hlas, je postavení
romských médií složité, protože mají málo peněz ke své činnosti, jak už řekl
Janu Mišurcovi.
Vaše krátké shrnutí roku, kdy Česká republika vstoupila do EU. Co je podle
vás nejpalčivějším problémem v současné době?
"Za ten rok se ukázalo, že Evropská unie může být pro Českou republiku velmi
užitečná. Bez ohledu na to, že se teď ta věc jeví být dosti kritická. Mluví
se o krizi Evropské unie vzhledem k tomu, že některé státy v e svých
referendech nepodpořily Evropskou ústavu. Ale já to tak nevidím. Já pořád
vnímám Evropskou unii a její propojení ne Českou republiku a ostatní země
jako velikou podporu pro řešení těch problémů, které jsou spojeny s
integrací Romů do společnosti. A mnoho příkladů, které teď přišly třeba z
Evropského parlamentu dokazuje. Řada věcí nefunguje. Můžeme mluvit o tom, že
strukturální fondy jsou pro romské organizace těžko dosažitelné. Já doufám,
že toto se během doby vyřeší a že taky Evropská unie bude vnímat problémy
konkrétněji, věcněji a ne tak byrokraticky jako dosud."
Jak to bude vypadat konkrétně u vašich novin? Budete čerpat tyto prostředky
a jaká je šance na ně dosáhnout?
"Vím jak Ministerstvo kultury, které je donátorem, neobyčejně zpřísnilo
podmínky, že vůbec využít tu dotaci tak, aby mohla být využita celá, je
nesmírně obtížné a těžce se dohadujeme. Problém je v tom, že my musíme do
projektu vložit 30% a to nejsou malé peníze. A já momentálně nevidím cestu
jak je sehnat někde jinde, třeba v Evropské unii. Podaly jsme některé
projekty tady v České republice. Vím o tom, že by se dalo něco získat v
Evropské unii, ale k nám tam dolů to zatím neproniklo a hledáme marně ty
cesty, jak by se to dalo udělat. Spíš bych řekl, že na jiné otázky, jako
například ochranu lidských práv budování demokracie a tak dále je to už
propracovanější, ale konkrétně na ta média já osobně tu cestu nevidím.
Nepochybně existuje, ale v tomto okamžiku mám velký otazník."
Jaké stanovisko zaujímáte k Euroústavě? Je potřebná, mělo by ji
schválit?
"Především je to, na můj vkus, materiál, který nikdo není schopen přečíst.
Na ústavu je to strašně složitý materiál. Určitě by tu nějaký základ pro tu
spolupráci měl být. Já bych dokonce bez problémů schválil i tu ústavu tak,
jak je, s tím, že bude proveden nějaký výtah z té ústavy, který by jasně
řekl, jak to všechno bude fungovat. Určitě tu něco takového musí být. Úplně
volné to prostě není."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské kapely vystoupily na koncertu proti drogám
V následujících minutách se společně vydáme do pražského Paláce Akropolis na
koncert proti drogám. Organizace Sananim a kapela Bengas tak společně
uspořádali informační kampaň o drogové problematice pro obyvatele Prahy. Na
akci vystoupily romské kapely Bengas, Gypsy Melody z Benátek a Čilágos. S
kapelníkem skupiny Čilágos z Náchoda Emilem Balážem si povídal Richard
Samko.
"Prostě taková věc se neodmítá a každý si uvědomí, že se to může objevit
vedle něj v rodině a dnes to je veliký problém, takže Čilágos jde samozřejmě
do toho."
Je tady hodně mladých lidí. Jich se to také hodně týká. Je možné, že si z
toho dnes něco odnesou, protože se tu dnes o drogách i mluví, nejenom
zpívá.
"Je důležité si z toho něco vzít. Zrovna teď povídají o tom problému,
vždycky mezi kapelami. Důležité to prostě je."
Pojďme k vám, ke skupině Čilagos. Vy pocházíte z Náchoda. Jak pracujete, co
děláte?
"My hrajeme převážně košickou starou muziku, takovou vesnickou. Byli jsme v
Americe, Evropu máme za sebou."
Můžete ve stručnosti vaše obsazení?
"Standardní obsazení jsou dvě harmoniky, dva akordeony, baskytara, dvě
akustické kytary, rytmika a samozřejmě zpěvy."
Vy jste procestovali nejen Českou republiku, ale i zahraničí.
"To turné bylo ve státě Georgia pro vysoké školy, takže veškeré vysoké
školy, které jsou ve státě Georgia jsme objeli. Je jich 14 a my jsem na
všech vystupovali."
S jakou návštěvností jste se tam setkali a jak vůbec přijali romskou hudbu?
Věděli o ní něco?
"Vůbec o této muzice nic nevěděli, ale samozřejmě je to rytmické, má to svůj
náboj, svoje kouzlo, takže si lidé zatančili, zatleskali s námi. Naučili
jsme se je i hop hop hop , takže to bylo dobré.
Za tu dobu jste vydalo pouze jedno CD, je to obtížné, CD nahrát?
"Není to vůbec obtížné, ale my nikam nespěcháme, protože my jsme taková ta
tradiční kapela. My jsme s tím prvním cédéčkem spokojení, chceme to zkusit v
roce 2006 na jaře. Chceme s tím prostě počkat a uvidíme jek to dopadne."
Co je lékem na to , aby takovýto soubor vydržel? Řada romských souborů se po
pěti, možná i třech letech, rozpadá.
"To je rodinná kapela. Ti kteří už s námi dnes hrají, byly malé děti, takže
vědí, o co jde a baví je to. Jsou spokojení s muzikou a rádi cestují.
Samozřejmě rádi vystupují a není problém."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Obyvatelé hotelového domu v Bohumíně žijí v objektu na vlastní nebezpečí.
Tvrdí to zástupci radnice, kteří dnes za doprovodu strážníků městské policie
obcházeli poslední lidi, kteří se dosud nevystěhovali. Radnice chtěla mít do
dneška objekt prázdný, kvůli plánované rekonstrukci. V domě, který obývají
především Romové, stále zůstává 16 lidí, na které se vztahuje předběžné
opatření Okresního soudu v Karviné, podle kterého jim město nesmí bránit v
přístupu do objektu a nesmí jim odpojit elektřinu a vodu.
Skupina romských pracovníků z Bruntálu se chystá na opravu dalších chodníků.
Radnice jejich služeb využívá už třetím rokem a s prací Romů má velmi dobré
zkušenosti. S nápadem zaměstnat tímto způsobem bruntálské Romy přišel
poradce Městského úřadu pro romské záležitosti Jozef Baláž. Ten loni získal
na projekt peníze od Úřadu vlády a Úřadu práce v Bruntále.
Romská střední škola sociální zůstane minimálně rok v Čáslavi. Rozhodli o
tom krajští radní a pokud zastupitelstvo jejich záměr schválí, prodlouží
kraj vzdělávacímu zařízení smlouvu na pobyt ve své budově do konce června
2006.Vedení školy se zavázalo, že bude včas platit veškeré závazky. Škola se
do Čáslavi přestěhovala letos na jaře ze svého původního sídla v Kolíně a
při otevření se dostala do platební neschopnosti. Dostávala nízké dotace od
státu - asi 4O tisíc korun - režijní náklady ale byly vysoké.
Ve vestibulu krajského úřadu ve Zlíně byla dnes zahájena výstava Zapomenutá
a současná romská řemesla. Další výstava o životech v romských osadách
nazvaná Tři pohledy začala dnes také ve zlínské knihovně Františka Bartoše.
Výstavy pořádá Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky a potrvají do
konce srpna.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
Školství a romská média
V pátém dílu seriálu - Jak se žije Romům v Česku se dozvíte o školství a
romských médiích. Jaké změny a programy a se připravují pro romské děti a
jejich učitele? 18 Romů z Ostravska se u Štrasburského soudu pro lidská
práva domáhá soudního líčení kvůli jejich údajné diskriminaci ve vzdělávání.
Soud se s jejich případem seznámil 1. března, zatím se čeká na jejich
verdikt. Podle Petra Strupka právníka Romů jde o historický případ takového
druhu. Více už v příspěvku Richarda Samka.
Romové tvrdí, že byli v letech 1996 až 1999 kvůli svému původu autamaticky
přeřazováni do zvláštních škol. V roce 2000 pak podali stížnost na stát s
tím, že omezil jejich právo na vzdělání a šanci na budoucí uplatnění v
životě. U českých soudů ale neuspěli.
Pomoci dětem s učením se snaží i romští pedagogičtí asistenti. Ti už na
některých školách podle Lucie Jindrákové z obecně prospěšné společnosti Nová
škola působí už od roku 1993. Už deset let pracuje v celé České republice
víc jak 300 romských pedagogických asistentů. Najdete je na různých typech
škol, v základních školách, v bývalých zvláštních školách, mateřských
školách a vyjímkou jsou asistenti v dětských domovech.
Své romské pedagogické asistenty má i základní škola na Havlíčkově náměstí v
Praze. Jsou nezbytnou součástí naší školy, říká Jana Jonková - zástupkyně
ředitelky, která spatřuje jako hlavní pomoc dětem komunikaci s učiteli. Dále
pak s rodinou. Jedním z pěti asitentů, kteří na škole pracují je Pavel Bily.
Na stejné škole se sám učil. "S učitelkami si rozumíme ve třídách při
vyučování máme rozděléné úkoly a navzájem se repektujeme, práce je to
náročná, ale důležitá. Dnes máme děti na učilištích a středních školách". A
jak vnímají asistenta samotní studenti. "Pomáhá nám s matematikou češtinou,
ta mi dříve nešla, je to Rom a rozumí nám."
Od 1. ledna 2005 nový školský zákon činnost zvláštních škol zrušil. Mají se
přeměnit na školy základní a vytvářet speciální třídy pouze pro děti, které
potřebují více pozornosti.
O podobných případech si můžete více přečíst v romských periodikách. První
romský tisk vycházel již v tehdejším Československu na počátku 70.let, ale
jen krátce. Po přitvrzení totalitního režimu byl zrušen. Od roku 1989 pak
vzniklo a zaniklo několik titulů. V České republice v dnešní době existují
dva měsíčníky a jeden čtrnáctideník. Už od roku 1999 vycházejí romské noviny
Romano hangos což znamená v překladu romský hlas. Vydává je Společenství
Romů na Moravě. V novinách najdete kromě publicistiky, zpravodajství i
kulturu. Jsou psané dvojjazyčně česky i romsky. Zatímco noviny Romano hangos
patří k nejstarším u nás naopak nejmladším časopisem je Romano voďi - Romská
duše, který vydává občanské sdružení Romea. Už od roku 2002 můžete na
internetových stránkách sdružení Dženo slyšet radiové vysílání Radio Rota.
Kromě zpravodajských pořadů radio nabízí romskou hitparádu, zajímavé hosty a
zabrousit můžete také do tajů čar a kouzel. Jak nám prozradil ředitel
sdružení Dženo Ivan Veselý do budoucna chystají i televizní vysílání. Pokud
by vás zajímala odbornější romská literatura, zaměřte se na knižní vydání
sborníku Džaniben nebo-li Vedění. Základním jazykem je romština, ale přečíst
si informace můžete v češtině i slovenštině. Pokud vás romská média zajímají
podívejte se stránky www.romove.cz, kde najdete informace o dětském časopisu
Kereka, nebo vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu O Roma vakeren-
Romové hovoří.
To byl poslední díl seriálu Jak se žije Romům v Česku.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
 |
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 02.04.2016 | Co přinese inkluze pedagogům? | O Roma Vakeren |
| 13.02.2016 | Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školách | O Roma Vakeren |
| 23.01.2016 | Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do
Česka | O Roma Vakeren |
| 16.01.2016 | Proč základní školy odmítají romské žáky? | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letech | O Roma Vakeren |
| 09.01.2016 | Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněny | O Roma Vakeren |
| 21.11.2015 | Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take
action! | O Roma Vakeren |
| 25.04.2015 | Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve
školství | O Roma Vakeren |
| 07.03.2015 | Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali
do nesegregovaných základních škol | O Roma Vakeren |
| 14.02.2015 | Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve
vzdělávání Romů v Česku | O Roma Vakeren |
| 07.02.2015 | Novinky v českém školství | O Roma Vakeren |
| 13.12.2014 | Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany,
nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školách | O Roma Vakeren |
| 06.12.2014 | Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před
nástupem do školy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje
Romy | O Roma Vakeren |
| 29.11.2014 | Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se
postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systému | O Roma Vakeren |
| 13.11.2014 | Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po
sedmi letech nezměnila | Zprávy ze života Romů |
| 10.09.2014 | Novela školského zákona může být krok správným směrem, řekli rodiče a
neziskové organizace předsedům parlamentních školských výborů | Zprávy ze života Romů |
| 06.09.2014 | Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problém | O Roma Vakeren |
| 17.07.2014 | Mami, tati, já chci do školy! | Zprávy ze života Romů |
| 28.06.2014 | Díky projektu Učí (se) celá rodina už se děti těší do školy | O Roma Vakeren |
| 19.05.2014 | Vyjádření ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové
k návrhu novelizovat školský zákon | Zprávy ze života Romů |
| 08.04.2014 | Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za
nesmysl | O Roma Vakeren |
| 08.04.2014 | Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk -
zbytečnost nebo šance? | O Roma Vakeren |
| 27.02.2014 | V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním
znevýhodněním | Zprávy ze života Romů |
| 22.02.2014 | Skupina Aufori v Hradci Králové rozjíždí program Učí (se) celá rodina | O Roma Vakeren |
| 15.02.2014 | Proč se v Česku v praxi nedaří inkluzivně vzdělávat? | O Roma Vakeren |
| 25.01.2014 | Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do
základních škol | O Roma Vakeren |
| 17.01.2014 | Romské děti: Nechte nás s Vašimi dětmi sedět v jedné lavici! | Zprávy ze života Romů |
| 26.10.2013 | Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s
romským | O Roma Vakeren |
| 24.08.2013 | Přípravy do školy | O Roma Vakeren |
| 01.08.2013 | Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové služby | Zprávy ze života Romů |
| 14.05.2013 | Vzdělávání v Karlovarském kraji bude více inkluzívní, slíbil kraj | Zprávy ze života Romů |
| 21.02.2013 | Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 18.02.2013 | United Gipsy Crew: Rapem proti segregaci | Zprávy ze života Romů |
| 16.02.2013 | „Pošlete ho do základky, aby z něj něco bylo“ – rapují mladí Romové | O Roma Vakeren |
| 12.02.2013 | Nedávejte děti do praktických škol, vzkazují mladí rapeři romským rodičům | Zprávy ze života Romů |
| 02.02.2013 | Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na
pražském Žižkově | O Roma Vakeren |
| 26.01.2013 | Práce asistentů pedagoga je ohrožena | O Roma Vakeren |
| 01.12.2012 | V českém školství se pět let po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
nic nezměnilo | O Roma Vakeren |
| 27.11.2012 | Ministerstvo školství chce omezit praktické školy kvůli diskriminaci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2012 | Ministerstvo chystá plán, jak nerušit praktické školy. Alespoň prozatím | Zprávy ze života Romů |
| 17.11.2012 | Uplynulo pět let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva o
diskriminaci romských dětí v českém školství | O Roma Vakeren |
| 10.11.2012 | S bojem proti rasismu začíná Diecézní charita ostravsko-opavská již na
základních školách | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Zamčenou pyramidou knih upozornili aktivisté na diskriminaci romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 08.11.2012 | Navzdory zákonům a kritice zvenčí jsou tisíce zdravých dětí v praktických
školách | Zprávy ze života Romů |
| 02.10.2012 | Nová kniha vnáší světlo do desegregace Romů ve školství | Zprávy ze života Romů |
| 09.08.2012 | V Česku roste počet tříd pro sociálně znevýhodněné předškoláky | Zprávy ze života Romů |
| 02.08.2012 | O situaci na praktických školách bude jednat ministr školství s ombudsmanem | O Roma Vakeren |
| 18.02.2012 | Jak si vedou romské děti z Česka v britských školách | O Roma Vakeren |
| 01.09.2011 | Děti ve Varnsdorfu raději nenosí s sebou peníze ani mobily | Zprávy ze života Romů |
| 16.07.2011 | Koalice Společně do školy usiluje o rovný přístup romských dětí ke vzdělání | O Roma Vakeren |
| 16.07.2011 | O osudech Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 30.05.2011 | Odborníci pracující na přípravě Národního akčního plánu inkluzivního
vzdělávání končí | Zprávy ze života Romů |
| 28.05.2011 | Projekt Nová šance usiluje o umístění romských dětí do základních škol | O Roma Vakeren |
| 15.01.2011 | Romské děti z vyloučených lokalit končí svou školní kariéru dříve než jejich
vrstevníci | O Roma Vakeren |
| 29.12.2010 | Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání | Zprávy ze života Romů |
| 29.12.2010 | Kam odcházejí romské děti po základní škole | Zprávy ze života Romů |
| 26.11.2010 | O školství s Milanem Kováčem | O Roma Vakeren |
| 30.04.2010 | Podtatranská základní škola Šumiac má úspěchy v integraci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 05.03.2010 | Z§vůle práva žádá vyšetření motivu pobodání romského žáka | Zprávy ze života Romů |
| 09.10.2009 | Ve výuce dějepisu asi nastanou změny | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Konference na téma překonávání sociálního znevýhodnění ve vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 25.09.2009 | Projekt Motivace romských rodičů na poli vzdělávání | O Roma Vakeren |
| 11.09.2009 | Základní školu Masarykova opouštějí děti | O Roma Vakeren |
| 28.08.2009 | I v roce 2009 trvá segregace romských dětí v ČR | O Roma Vakeren |
| 15.05.2009 | Mají být ve třídě pouze romské děti? | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Koalice neziskových organizací Společně do škol | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Andrej Mirga, poradce pro Sinti a Romské záležitosti ve Varšavě | O Roma Vakeren |
| 28.11.2008 | Mnohé romské děti zažívají na škole šikanu | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Mezinárodní konference Vzdělání bez bariér – Romské děti v České republice | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Podle ministra školství budou moci romské děti chodit do běžných základních
škol až za několik let | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Nadace OSF Praha | O Roma Vakeren |
| 21.11.2008 | Romské děti jsou mnohdy automaticky zařazovány do praktických škol | O Roma Vakeren |
| 03.10.2008 | Doučování dětí ve vyloučených lokalitách | O Roma Vakeren |
| 08.08.2008 | I o prázdninách se některé děti připravují do školy | O Roma Vakeren |
| 18.07.2008 | Chorvatsko nediskriminovalo romské žáky, řekl soud ve Štrasburku | Zprávy ze života Romů |
| 13.06.2008 | Jaké vzdělávací aktivity nabízí Základní škola na pražském Havlíčkově
náměstí | O Roma Vakeren |
| 17.08.2007 | Nová příručka "Jak pracovat s romskými žáky" | O Roma Vakeren |
| 03.08.2007 | Ivan Veselý byl jmenován do pracovní skupiny při MŠMT pro vzdělávání romských dětí | O Roma Vakeren |
| 04.10.2006 | Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci Romů | Zprávy ze života Romů |
| 19.09.2006 | Nová škola představuje projekt Rozlety a zve k zapojení žáků základních škol | Zprávy ze života Romů |
| 01.09.2006 | Nový školní rok začíná... | O Roma Vakeren |
| 29.08.2006 | V bezplatném kurzu pro zájemce o ukončení základního vzdělání je ještě několik volných míst | Zprávy ze života Romů |
| 12.05.2006 | Základní škola v Cítolibech u Loun | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Evropském parlamentu zněly stížnosti na diskriminaci romských dětí | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | Romské děti nemusí končit ve zvláštních školách | O Roma Vakeren |
| 24.02.2006 | V Českých Budějovicích vznikla segregovaná třída pro Romy | O Roma Vakeren |
| 10.02.2006 | Romové prohráli spor u Evropského soudu pro lidská práva | O Roma Vakeren |
| 11.11.2005 | Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga | O Roma Vakeren |
| 25.10.2005 | Romské organizace nabízejí školám spolupráci | Zprávy ze života Romů |
| 21.10.2005 | Absolventka Technické univerzity v Liberci napsala diplomovou práci na téma
Vzdělanost Romů | O Roma Vakeren |
| 09.09.2005 | V Cítolibech u Loun je ukázková základní škola | O Roma Vakeren |
| 22.07.2005 | Zhodnocení práce romských asistentů | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 04.03.2005 | Verdikt zněl: "Základní školu by nezvládla." | O Roma Vakeren |
| 25.02.2005 | U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z Ostravy | O Roma Vakeren |
| 29.10.2004 | Mladí Romové nemají informace o vlastní kultuře | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Romský asistent na školách musí mít pedagogické minimum | O Roma Vakeren |
| 22.10.2004 | Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinám | O Roma Vakeren |
| 03.09.2004 | Nový školní rok | O Roma Vakeren |
| 27.08.2004 | Školní rok už je za dveřmi | O Roma Vakeren |
| 02.07.2004 | V Praze je škola pro děti s neznalostí českého jazyka | O Roma Vakeren |
| 11.06.2004 | O Roma Vakeren | O Roma Vakeren |
| 09.06.2004 | Do základní školy ve Vsetíně nastoupí více romských dětí | Zprávy ze života Romů |
| 09.01.2004 | Na základních školách by se měla vyučovat i romština | O Roma Vakeren |
| 03.10.2003 | Předškolní příprava romských dětí se v Broumově osvědčila | O Roma Vakeren |
| 19.09.2003 | Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání | O Roma Vakeren |
| 01.08.2003 | Albína Tancošová stála u zrodu projektu romských asistentů na školách | O Roma Vakeren |
| 23.05.2003 | Jakou budoucnost mají romští asistenti? | O Roma Vakeren |
| 03.07.1998 | Bruntál | Zprávy ze života Romů |
| 30.04.1998 | Zprávy ze života Romů | Zprávy ze života Romů |
| 06.03.1998 | Kolín | Zprávy ze života Romů |
| 16.01.1998 | Chanov | Zprávy ze života Romů |
=[ Reportáž ]=
Společnost Člověk v tísni otevřela v Chomutově nové centrum
Na severu Čech v Chomutově otevřela společnost Člověk v tísni nové centrum.
Jak řekl Marii Vrábelové Martin Šimáček největším problémem je situace v
Dukelské ulici.
"V Dukelské ulici v tuto chvíli dochází tomu, že jsou tam nastěhovávány
unimobuňky, šest unimoduněk. Pět z nich je obytných a jedna je sociální
zařízení pro těch pět ostatních buněk. V nedávné době tam znovu hořelo,
bohužel. Znamená to , že dva staré domky, ve kterých doposud jedna rodina
bydlela půjdou k demolici, respektive ta demolice už tam započala. Ta rodina
se přesune do jedné z těch unimobuněk a ty další čtyři poslouží lidem, kteří
doposud v Dukelské ulici nebydleli a město je vede jako dlužníky na
nájemném. Já myslím, že to je tragédie toho místa."
To znamená, že budou i sociálně vyloučeni, že nebudou zařazeni do
společnosti.
"V té Dukelské ulici v tuto chvíli žije obrovské množství lidí, kteří běžně
platí své nájmy, kteří se normálně starají o své byty a kteří se třeba snaží
sehnat si práci, jenomže si tak jako ostatní musí nést tu nálepku těchto
nepřizpůsobivých lidí. Když toto místo, které je už teď je přelidněné, ještě
více přelidníme dalším množstvím lidí, kteří nemají ideální životní situaci,
právě v tento okamžik, tak je docela dobře možné, že se tam třeba zase
zhorší podmínky pro bydlení. Bude tam větší nepořádek, budou se tam snáze
prosazovat ti, kteří to místo pro život kvalitativně zhoršují a bude se tam
třeba i více prosazovat lichva. V horším případě se tam může dostat i
prostituce. Vždycky tam budou horší hygienické podmínky, vždy se odtamtud
bude hůře dostávat do zaměstnání a dětem se tam bude hůř chodit do školy. To
je ten problém."
S jakým cílem vy chcete něco změnit?
"Tak my jsme v intenzivním kontaktu s městem. Nabízíme dost komplexní službu
založenou na terénní sociální práci. S každým jednotlivě pracujeme. A když
se snažíme jednotlivě pomáhat, je veliká šance, že se ten člověk třeba chytí
na trhu práce, ve společnosti a bude moci samostatně fungovat. Tam je právě
potřeba, aby město přistoupilo k tomu našemu programu a aby těmto lidem,
kteří se dokáží v životě postavit na nohy, nabídlo nějakou alternativu.
Třeba nějaké sociální bydlení nebo alespoň možnost bydlení v centru města,
nebo alespoň uvnitř toho města, aby ti lidé měli prostě nejen ty povinnosti,
ale pocítili i nějaká práva. Když budou ta práva a ty povinnosti v
rovnováze, tak jsme přesvědčeni o tom, že řada těch lidí, kteří teď na
Dukelské jsou, tak tam být nemusí. To město v tuto chvíli udělalo ten ne
příliš šťastný krok s těmi unimobuňkami, ale věříme, právě díky těm různým
jednáním, že se podaří, a pan místostarosta Kozák to i naznačil, udělat
modelově případ, ve kterém se jedna nebo dvě rodiny, po té co se jim podaří
nastartovat ty ozdravné procesy, budou moci přesunout do toho města. To by
bylo skvělé a budeme věřit, že potom budou moci následovat i další rodiny."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Mají jídla připravovaná takzvaně "po cikánsku" něco společného s Romy?
Dnes se popáté a naposled vypravíme na výstavu "Kaľi phuv - parno maro /
Černá země - bílý chléb", která do 30. září probíhá v Muzeu romské kultury v
Brně. V souvislosti s ní jsme si v minulých pořadech povídali o tom, jak se
romská tematika promítá do kultury většinové společnosti například v hudbě,
literatuře, ve filmu nebo v lidové kultuře. Jana Šustová si pozvala k
mikrofonu kurátorku výstavy Janu Polákovou, která nám prozradí, odkud
pocházejí exponáty této výstavy, a v druhé části rozhovoru nám vysvětlí, jak
je to vlastně s jídly připravovanými takzvaně "po cikánsku".
Z jakých míst jste sbírali exponáty vystavené na této výstavě?
"Základem jsou exponáty našeho muzea, Muzea romské kultury, ale mimo to máme
několik zajímavých a řekla bych i vzácných exponátů vypůjčených. Třeba
loutka cikánky z počátku 20. století z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi.
Máme tam originální textilní tištěný kapesníček od Mikoláše Alše vypůjčený z
Textilního muzea u České skalici. Máme kostýmy z Národního divadla v Brně a
třeba také originální obraz Josefa Lady Večer u cikánů z roku 1930, který je
ze soukromých sbírek vnuka autora, pana Josefa Lady."
Na výstavě je také možné vidět řadu výrobků potravinářských. Hlavně tedy
cikánskou omáčku, nebo také recepty "po cikánsku". Mají vůbec tyto produkty
a recepty něco společného se skutečnou romskou kuchyní?
"Když jsem tyto věci vyhledávala a nacházela, tak jsem přemýšlela, co by
vlastně měli mít s tou tradiční romskou kuchyní společného. A protože
tradiční romská kuchyně, řekla bych, je poměrně chudá na materiál, prostě
podle toho co měli Romové na dosah. Byly to většinou brambory, mouka, maso
velmi výjimečně. Pokud se jednalo a maso, tak spíš třeba, které vlastně
dostávali, ale rozhodně to ty recepty "po cikánsku" co jsou ,nebo třeba
cikánské ražniči a podobně, tak s tou tradiční kuchyní nemají nic
společného. Je tam spousta slaniny, česneku, papriky, pepřem, takové, myslím
si, že je to i docela známé, že kdokoliv si představí něco "po cikánsku",
tak je to třeba s lečem a je to hodně pikantní. Ale zřejmě to má původ v
tom, že Romové v Maďarsku byly hodně sžití s tou majoritou, s okolím. No a z
Maďarska pochází paprika , jak všichni víme, a rajčata. To jsou tam asi
největší produkty zeleninové. Asi z tohoto důvodu jsou do těch jídel "po
cikánsku" dávány v hojné míře."
Můžete uvést příklady receptů, které jste shromáždili? Recepty "něčeho po
cikánsku".
"To bylo skoro všechno. Od studených předkrmů, kde jsou hlavně vejce "po
cikánsku", přes teplé, kde jsou cikánské toasty, například, přes maso, což
je vlastně jakýkoliv druh masa, hovězí, vepřové, telecí,kuřecí nebo kachna
"po cikánsku", až po sladké recepty, po dezerty, kde je třeba zmrzlinový
pohár Cikánka nebo cikánské řezy."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech:
RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete
opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu.
V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také
na internetové adrese www.romove.cz.
Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude
ani romská hudba.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vakeren - ada šuniben predal tumende.
Mějte se moc pěkně, klidný víkend.
Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.
| 
Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
Nejčtenější články