Vyhledávání
19.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Adaďives amenca vekerela peršo vicemiss International Angelika Čonkovo. Dodžanena tumen, pal lakero drom andre Makedonia u sar dogejľa ke adi paťiv. Vakeraha tiž palo media u lengeri buťi predalo Roma u palo kencertos, pre savo sas the e grupa Čilagos.

Predstavíme vám 1. vicemis Roma International Angeliku Čonkovou, která nás reprezentovala v soutěži o nejkrásnější romskou Miss v makedonském Skopje. Společně s Karlem Holomkem se zamyslíme nad funkcí romských medií a kapela Čilágos nám přiblíží koncetr proti drogám.

Mek tiž vakeraha palo romane asitenti pro školi, džana amenca Chomutovoste u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amaro chaben.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte o práci romských asistentů ve školách, řekneme vám, jak působí společnost Člověk v tísni v Chomutově a vydáme se také na výstavu do brněnského Muzea romské kultury. Tolik namátkou z naší programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Češka se stala první vicemiss mezinárodní soutěže Miss Roma International 2005
Makedonské Skopje bylo dějištěm mezinárodní soutěže Miss Roma International 2005. Volby o nejkrásnější Romku světa se zúčastnila také Angelika Čonková z České republiky. Je jí teprve šestnáct let přesto na této soutěži získala titul první vicemiss. Na její zážitky se zeptala Marie Vrábelová. -->

"Bylo to tam strašně hezký a užila jsem si to tam."

Co všechno jste tam musela předvést?

"Egyptské pyramidy: postavili jsem se do pyramid a museli tak tancovat. Bylo to těžké, ty kroky. Musela jsem se to naučit."

Musela jste i zpívat?

"No to taky."

Našla jste si tam kamarádku?

"Ano, ze Srbska."

Mluvila jste romsky nebo jiným jazykem?

"Romsky"

Kdo se umístil jako první?

"Germánie, Němka."

A v čem máte pocit, že byla lepší?

"Byla hodně hezká a vysoká. Byla starší."

Určitě jste tam měli i kulturní program. Co všechno jste viděla?

"Bylo to tam hodně hezký. Procházeli jsme se po trzích a dívali se na věci. Hodně se mi líbil vysoký kopec s křížem, který v noci svítil."

Chcete v modelingu pokračovat?

"No, chtěla bych pokračovat."

Co byste musela ještě vylepšovat?

"Jazyky"

Eva Gáborová doprovázela naši úspěšnou miss.

"Celou tuto výpravu sponzorovala Městská část Praha 7. Už vlastně od minulého roku, kdy jsme sledovali, jak v Makedonii probíhá miss světa, jsme se na to chystali a až tento rok se nám to podařilo uskutečnit."

Pojímáte to jako veliký úspěch?

"No to určitě. Když vyhraje Češka druhé místo na miss světa, tak je to, myslím si, hodně dobré."

Jaká byla odměna?

"Hlavně úspěch, když jsme přinesly druhé místo. Pro Angeliku pak její osobní zážitek, že se někam podívala. A jinak výhrou byly krásné večerní šaty, žehlička, kosmetika a další věci jako, plavky, džínová souprava a perský koberec."

Když porovnáte Angeliku s ostatními dívkami, zasloužila si to?

"Určitě. Já si myslím, že konkurence tam byla veliká a ty dívky byly krásné. Každá ta dívka, z každé země byla jiná."

Byli jste tam čtyři dny. Jak byly zorganizovány?

"Bylo to dost náročné. Od rána do večera běžel trénink na velkém stadionu, kde byla i televize. Při 30°teplech cvičily a cvičily."

Tím to asi nebude končit. Máte s Angelikou ještě další plány?

"Určitě bych chtěla kontaktovat nějaké lidi, aby se mohla připravit na cestu modelingu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.08.2007Česká reprezentantka získala titul Miss Roma International 2007O Roma Vakeren
30.08.2007Martina Chramcová získala v Makedonii titul Miss Roma International 2007Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Postavení romských médií je složité kvůli nedostatku financí
V informačním centru Evroské unie v Praze se sešli zástupci romských médií, aby diskutovali o situaci Romů v České republice v rámci ročního členství a jednali také o svém postavení a působení v nové Evropě. Podle Karla Holomka, šéfredaktora čtrnáctideníku Romano Hangos - Romský hlas, je postavení romských médií složité, protože mají málo peněz ke své činnosti, jak už řekl Janu Mišurcovi.

Karel Holomek Vaše krátké shrnutí roku, kdy Česká republika vstoupila do EU. Co je podle vás nejpalčivějším problémem v současné době?

"Za ten rok se ukázalo, že Evropská unie může být pro Českou republiku velmi užitečná. Bez ohledu na to, že se teď ta věc jeví být dosti kritická. Mluví se o krizi Evropské unie vzhledem k tomu, že některé státy v e svých referendech nepodpořily Evropskou ústavu. Ale já to tak nevidím. Já pořád vnímám Evropskou unii a její propojení ne Českou republiku a ostatní země jako velikou podporu pro řešení těch problémů, které jsou spojeny s integrací Romů do společnosti. A mnoho příkladů, které teď přišly třeba z Evropského parlamentu dokazuje. Řada věcí nefunguje. Můžeme mluvit o tom, že strukturální fondy jsou pro romské organizace těžko dosažitelné. Já doufám, že toto se během doby vyřeší a že taky Evropská unie bude vnímat problémy konkrétněji, věcněji a ne tak byrokraticky jako dosud."

Jak to bude vypadat konkrétně u vašich novin? Budete čerpat tyto prostředky a jaká je šance na ně dosáhnout?

Zástupci romských médií "Vím jak Ministerstvo kultury, které je donátorem, neobyčejně zpřísnilo podmínky, že vůbec využít tu dotaci tak, aby mohla být využita celá, je nesmírně obtížné a těžce se dohadujeme. Problém je v tom, že my musíme do projektu vložit 30% a to nejsou malé peníze. A já momentálně nevidím cestu jak je sehnat někde jinde, třeba v Evropské unii. Podaly jsme některé projekty tady v České republice. Vím o tom, že by se dalo něco získat v Evropské unii, ale k nám tam dolů to zatím neproniklo a hledáme marně ty cesty, jak by se to dalo udělat. Spíš bych řekl, že na jiné otázky, jako například ochranu lidských práv budování demokracie a tak dále je to už propracovanější, ale konkrétně na ta média já osobně tu cestu nevidím. Nepochybně existuje, ale v tomto okamžiku mám velký otazník."

Jaké stanovisko zaujímáte k Euroústavě? Je potřebná, mělo by ji schválit?

"Především je to, na můj vkus, materiál, který nikdo není schopen přečíst. Na ústavu je to strašně složitý materiál. Určitě by tu nějaký základ pro tu spolupráci měl být. Já bych dokonce bez problémů schválil i tu ústavu tak, jak je, s tím, že bude proveden nějaký výtah z té ústavy, který by jasně řekl, jak to všechno bude fungovat. Určitě tu něco takového musí být. Úplně volné to prostě není."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Romové jsou největší etnickou menšinou v EvropěO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
19.10.2013Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci RomůO Roma Vakeren
08.04.2013Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z ČeskaZprávy ze života Romů
20.05.2011Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“Zprávy ze života Romů
09.03.2011Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšinyZprávy ze života Romů
04.12.2010Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařkaZprávy ze života Romů
25.08.2009V4 bude jednat o romské problematice a boji proti extremismuZprávy ze života Romů
06.05.2009Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztrátyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské kapely vystoupily na koncertu proti drogám
V následujících minutách se společně vydáme do pražského Paláce Akropolis na koncert proti drogám. Organizace Sananim a kapela Bengas tak společně uspořádali informační kampaň o drogové problematice pro obyvatele Prahy. Na akci vystoupily romské kapely Bengas, Gypsy Melody z Benátek a Čilágos. S kapelníkem skupiny Čilágos z Náchoda Emilem Balážem si povídal Richard Samko.

"Prostě taková věc se neodmítá a každý si uvědomí, že se to může objevit vedle něj v rodině a dnes to je veliký problém, takže Čilágos jde samozřejmě do toho."

Je tady hodně mladých lidí. Jich se to také hodně týká. Je možné, že si z toho dnes něco odnesou, protože se tu dnes o drogách i mluví, nejenom zpívá.

"Je důležité si z toho něco vzít. Zrovna teď povídají o tom problému, vždycky mezi kapelami. Důležité to prostě je."

Pojďme k vám, ke skupině Čilagos. Vy pocházíte z Náchoda. Jak pracujete, co děláte?

"My hrajeme převážně košickou starou muziku, takovou vesnickou. Byli jsme v Americe, Evropu máme za sebou."

Můžete ve stručnosti vaše obsazení?

"Standardní obsazení jsou dvě harmoniky, dva akordeony, baskytara, dvě akustické kytary, rytmika a samozřejmě zpěvy."

Vy jste procestovali nejen Českou republiku, ale i zahraničí.

"To turné bylo ve státě Georgia pro vysoké školy, takže veškeré vysoké školy, které jsou ve státě Georgia jsme objeli. Je jich 14 a my jsem na všech vystupovali."

S jakou návštěvností jste se tam setkali a jak vůbec přijali romskou hudbu? Věděli o ní něco?

"Vůbec o této muzice nic nevěděli, ale samozřejmě je to rytmické, má to svůj náboj, svoje kouzlo, takže si lidé zatančili, zatleskali s námi. Naučili jsme se je i hop hop hop , takže to bylo dobré.

Za tu dobu jste vydalo pouze jedno CD, je to obtížné, CD nahrát?

"Není to vůbec obtížné, ale my nikam nespěcháme, protože my jsme taková ta tradiční kapela. My jsme s tím prvním cédéčkem spokojení, chceme to zkusit v roce 2006 na jaře. Chceme s tím prostě počkat a uvidíme jek to dopadne."

Co je lékem na to , aby takovýto soubor vydržel? Řada romských souborů se po pěti, možná i třech letech, rozpadá.

"To je rodinná kapela. Ti kteří už s námi dnes hrají, byly malé děti, takže vědí, o co jde a baví je to. Jsou spokojení s muzikou a rádi cestují. Samozřejmě rádi vystupují a není problém."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Hotelový dům v Bohumíně (Foto: ČTK) Obyvatelé hotelového domu v Bohumíně žijí v objektu na vlastní nebezpečí. Tvrdí to zástupci radnice, kteří dnes za doprovodu strážníků městské policie obcházeli poslední lidi, kteří se dosud nevystěhovali. Radnice chtěla mít do dneška objekt prázdný, kvůli plánované rekonstrukci. V domě, který obývají především Romové, stále zůstává 16 lidí, na které se vztahuje předběžné opatření Okresního soudu v Karviné, podle kterého jim město nesmí bránit v přístupu do objektu a nesmí jim odpojit elektřinu a vodu.

Oprava chodníků v Bruntále (komplan-bruntal.wz.cz) Skupina romských pracovníků z Bruntálu se chystá na opravu dalších chodníků. Radnice jejich služeb využívá už třetím rokem a s prací Romů má velmi dobré zkušenosti. S nápadem zaměstnat tímto způsobem bruntálské Romy přišel poradce Městského úřadu pro romské záležitosti Jozef Baláž. Ten loni získal na projekt peníze od Úřadu vlády a Úřadu práce v Bruntále.

Romská střední škola sociální zůstane minimálně rok v Čáslavi. Rozhodli o tom krajští radní a pokud zastupitelstvo jejich záměr schválí, prodlouží kraj vzdělávacímu zařízení smlouvu na pobyt ve své budově do konce června 2006.Vedení školy se zavázalo, že bude včas platit veškeré závazky. Škola se do Čáslavi přestěhovala letos na jaře ze svého původního sídla v Kolíně a při otevření se dostala do platební neschopnosti. Dostávala nízké dotace od státu - asi 4O tisíc korun - režijní náklady ale byly vysoké.

Ve vestibulu krajského úřadu ve Zlíně byla dnes zahájena výstava Zapomenutá a současná romská řemesla. Další výstava o životech v romských osadách nazvaná Tři pohledy začala dnes také ve zlínské knihovně Františka Bartoše. Výstavy pořádá Sdružení dětí a mládeže Romů České republiky a potrvají do konce srpna.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
Školství a romská média
V pátém dílu seriálu - Jak se žije Romům v Česku se dozvíte o školství a romských médiích. Jaké změny a programy a se připravují pro romské děti a jejich učitele? 18 Romů z Ostravska se u Štrasburského soudu pro lidská práva domáhá soudního líčení kvůli jejich údajné diskriminaci ve vzdělávání. Soud se s jejich případem seznámil 1. března, zatím se čeká na jejich verdikt. Podle Petra Strupka právníka Romů jde o historický případ takového druhu. Více už v příspěvku Richarda Samka.

Foto: Lačhe čhave Romové tvrdí, že byli v letech 1996 až 1999 kvůli svému původu autamaticky přeřazováni do zvláštních škol. V roce 2000 pak podali stížnost na stát s tím, že omezil jejich právo na vzdělání a šanci na budoucí uplatnění v životě. U českých soudů ale neuspěli.

Pomoci dětem s učením se snaží i romští pedagogičtí asistenti. Ti už na některých školách podle Lucie Jindrákové z obecně prospěšné společnosti Nová škola působí už od roku 1993. Už deset let pracuje v celé České republice víc jak 300 romských pedagogických asistentů. Najdete je na různých typech škol, v základních školách, v bývalých zvláštních školách, mateřských školách a vyjímkou jsou asistenti v dětských domovech.

Své romské pedagogické asistenty má i základní škola na Havlíčkově náměstí v Praze. Jsou nezbytnou součástí naší školy, říká Jana Jonková - zástupkyně ředitelky, která spatřuje jako hlavní pomoc dětem komunikaci s učiteli. Dále pak s rodinou. Jedním z pěti asitentů, kteří na škole pracují je Pavel Bily. Na stejné škole se sám učil. "S učitelkami si rozumíme ve třídách při vyučování máme rozděléné úkoly a navzájem se repektujeme, práce je to náročná, ale důležitá. Dnes máme děti na učilištích a středních školách". A jak vnímají asistenta samotní studenti. "Pomáhá nám s matematikou češtinou, ta mi dříve nešla, je to Rom a rozumí nám."

Od 1. ledna 2005 nový školský zákon činnost zvláštních škol zrušil. Mají se přeměnit na školy základní a vytvářet speciální třídy pouze pro děti, které potřebují více pozornosti.

O podobných případech si můžete více přečíst v romských periodikách. První romský tisk vycházel již v tehdejším Československu na počátku 70.let, ale jen krátce. Po přitvrzení totalitního režimu byl zrušen. Od roku 1989 pak vzniklo a zaniklo několik titulů. V České republice v dnešní době existují dva měsíčníky a jeden čtrnáctideník. Už od roku 1999 vycházejí romské noviny Romano hangos což znamená v překladu romský hlas. Vydává je Společenství Romů na Moravě. V novinách najdete kromě publicistiky, zpravodajství i kulturu. Jsou psané dvojjazyčně česky i romsky. Zatímco noviny Romano hangos patří k nejstarším u nás naopak nejmladším časopisem je Romano voďi - Romská duše, který vydává občanské sdružení Romea. Už od roku 2002 můžete na internetových stránkách sdružení Dženo slyšet radiové vysílání Radio Rota. Kromě zpravodajských pořadů radio nabízí romskou hitparádu, zajímavé hosty a zabrousit můžete také do tajů čar a kouzel. Jak nám prozradil ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý do budoucna chystají i televizní vysílání. Pokud by vás zajímala odbornější romská literatura, zaměřte se na knižní vydání sborníku Džaniben nebo-li Vedění. Základním jazykem je romština, ale přečíst si informace můžete v češtině i slovenštině. Pokud vás romská média zajímají podívejte se stránky www.romove.cz, kde najdete informace o dětském časopisu Kereka, nebo vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu O Roma vakeren- Romové hovoří.

To byl poslední díl seriálu Jak se žije Romům v Česku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Společnost Člověk v tísni otevřela v Chomutově nové centrum
Na severu Čech v Chomutově otevřela společnost Člověk v tísni nové centrum. Jak řekl Marii Vrábelové Martin Šimáček největším problémem je situace v Dukelské ulici.

"V Dukelské ulici v tuto chvíli dochází tomu, že jsou tam nastěhovávány unimobuňky, šest unimoduněk. Pět z nich je obytných a jedna je sociální zařízení pro těch pět ostatních buněk. V nedávné době tam znovu hořelo, bohužel. Znamená to , že dva staré domky, ve kterých doposud jedna rodina bydlela půjdou k demolici, respektive ta demolice už tam započala. Ta rodina se přesune do jedné z těch unimobuněk a ty další čtyři poslouží lidem, kteří doposud v Dukelské ulici nebydleli a město je vede jako dlužníky na nájemném. Já myslím, že to je tragédie toho místa."

To znamená, že budou i sociálně vyloučeni, že nebudou zařazeni do společnosti.

"V té Dukelské ulici v tuto chvíli žije obrovské množství lidí, kteří běžně platí své nájmy, kteří se normálně starají o své byty a kteří se třeba snaží sehnat si práci, jenomže si tak jako ostatní musí nést tu nálepku těchto nepřizpůsobivých lidí. Když toto místo, které je už teď je přelidněné, ještě více přelidníme dalším množstvím lidí, kteří nemají ideální životní situaci, právě v tento okamžik, tak je docela dobře možné, že se tam třeba zase zhorší podmínky pro bydlení. Bude tam větší nepořádek, budou se tam snáze prosazovat ti, kteří to místo pro život kvalitativně zhoršují a bude se tam třeba i více prosazovat lichva. V horším případě se tam může dostat i prostituce. Vždycky tam budou horší hygienické podmínky, vždy se odtamtud bude hůře dostávat do zaměstnání a dětem se tam bude hůř chodit do školy. To je ten problém."

S jakým cílem vy chcete něco změnit?

"Tak my jsme v intenzivním kontaktu s městem. Nabízíme dost komplexní službu založenou na terénní sociální práci. S každým jednotlivě pracujeme. A když se snažíme jednotlivě pomáhat, je veliká šance, že se ten člověk třeba chytí na trhu práce, ve společnosti a bude moci samostatně fungovat. Tam je právě potřeba, aby město přistoupilo k tomu našemu programu a aby těmto lidem, kteří se dokáží v životě postavit na nohy, nabídlo nějakou alternativu. Třeba nějaké sociální bydlení nebo alespoň možnost bydlení v centru města, nebo alespoň uvnitř toho města, aby ti lidé měli prostě nejen ty povinnosti, ale pocítili i nějaká práva. Když budou ta práva a ty povinnosti v rovnováze, tak jsme přesvědčeni o tom, že řada těch lidí, kteří teď na Dukelské jsou, tak tam být nemusí. To město v tuto chvíli udělalo ten ne příliš šťastný krok s těmi unimobuňkami, ale věříme, právě díky těm různým jednáním, že se podaří, a pan místostarosta Kozák to i naznačil, udělat modelově případ, ve kterém se jedna nebo dvě rodiny, po té co se jim podaří nastartovat ty ozdravné procesy, budou moci přesunout do toho města. To by bylo skvělé a budeme věřit, že potom budou moci následovat i další rodiny."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.08.2014Romský festival Chomutov 2014Zprávy ze života Romů
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
30.04.2011Hudebník a vypravěč Art Napoleon seznámil romské děti s indiánskou kulturouO Roma Vakeren
16.04.2011Při hře "C´est la vie" se žáci připravují na životO Roma Vakeren
29.03.2011Nemoc bezmocných: lehká mentální retardaceZprávy ze života Romů
26.02.2011Projekt Uč se, more nabízí tzv. retrostipendiaO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
09.04.2010Jirkov a Člověk v tísniO Roma Vakeren
24.11.2009Chomutovská radnice nesouhlasí s Kocábovou zprávouZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mají jídla připravovaná takzvaně "po cikánsku" něco společného s Romy?
Dnes se popáté a naposled vypravíme na výstavu "Kaľi phuv - parno maro / Černá země - bílý chléb", která do 30. září probíhá v Muzeu romské kultury v Brně. V souvislosti s ní jsme si v minulých pořadech povídali o tom, jak se romská tematika promítá do kultury většinové společnosti například v hudbě, literatuře, ve filmu nebo v lidové kultuře. Jana Šustová si pozvala k mikrofonu kurátorku výstavy Janu Polákovou, která nám prozradí, odkud pocházejí exponáty této výstavy, a v druhé části rozhovoru nám vysvětlí, jak je to vlastně s jídly připravovanými takzvaně "po cikánsku".

Z jakých míst jste sbírali exponáty vystavené na této výstavě?

"Základem jsou exponáty našeho muzea, Muzea romské kultury, ale mimo to máme několik zajímavých a řekla bych i vzácných exponátů vypůjčených. Třeba loutka cikánky z počátku 20. století z Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Máme tam originální textilní tištěný kapesníček od Mikoláše Alše vypůjčený z Textilního muzea u České skalici. Máme kostýmy z Národního divadla v Brně a třeba také originální obraz Josefa Lady Večer u cikánů z roku 1930, který je ze soukromých sbírek vnuka autora, pana Josefa Lady."

Na výstavě je také možné vidět řadu výrobků potravinářských. Hlavně tedy cikánskou omáčku, nebo také recepty "po cikánsku". Mají vůbec tyto produkty a recepty něco společného se skutečnou romskou kuchyní?

"Když jsem tyto věci vyhledávala a nacházela, tak jsem přemýšlela, co by vlastně měli mít s tou tradiční romskou kuchyní společného. A protože tradiční romská kuchyně, řekla bych, je poměrně chudá na materiál, prostě podle toho co měli Romové na dosah. Byly to většinou brambory, mouka, maso velmi výjimečně. Pokud se jednalo a maso, tak spíš třeba, které vlastně dostávali, ale rozhodně to ty recepty "po cikánsku" co jsou ,nebo třeba cikánské ražniči a podobně, tak s tou tradiční kuchyní nemají nic společného. Je tam spousta slaniny, česneku, papriky, pepřem, takové, myslím si, že je to i docela známé, že kdokoliv si představí něco "po cikánsku", tak je to třeba s lečem a je to hodně pikantní. Ale zřejmě to má původ v tom, že Romové v Maďarsku byly hodně sžití s tou majoritou, s okolím. No a z Maďarska pochází paprika , jak všichni víme, a rajčata. To jsou tam asi největší produkty zeleninové. Asi z tohoto důvodu jsou do těch jídel "po cikánsku" dávány v hojné míře."

Můžete uvést příklady receptů, které jste shromáždili? Recepty "něčeho po cikánsku".

"To bylo skoro všechno. Od studených předkrmů, kde jsou hlavně vejce "po cikánsku", přes teplé, kde jsou cikánské toasty, například, přes maso, což je vlastně jakýkoliv druh masa, hovězí, vepřové, telecí,kuřecí nebo kachna "po cikánsku", až po sladké recepty, po dezerty, kde je třeba zmrzlinový pohár Cikánka nebo cikánské řezy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.06.2005Romská hudba ovlivnila hudbu většinové společnostiO Roma Vakeren
17.06.2005S romskou tematikou se setkáváme v umění i v lidové kultuřeO Roma Vakeren
10.06.2005Slovo "Cikán" nebo "cikánský" se vyskytuje v názvech obcí, přírodních útvarů, rostlin i ve jménech lidí a zvířatO Roma Vakeren
03.06.2005Výstava Černá země - bílý chléb mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovouO Roma Vakeren
27.05.2005Brněnská muzejní noc přilákala řadu návštěvníků do Muzea romské kulturyO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren - ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Češka se stala první vicemiss mezinárodní soutěže Miss Roma International 2005
Reportáž:  Postavení romských médií je složité kvůli nedostatku financí
Reportáž:  Romské kapely vystoupily na koncertu proti drogám
Zprávy: 
Jak se žije Romům v Česku:  Školství a romská média
Reportáž:  Společnost Člověk v tísni otevřela v Chomutově nové centrum
Reportáž:  Mají jídla připravovaná takzvaně "po cikánsku" něco společného s Romy?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz