Vyhledávání
20.8.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Vlastimil Horvath - adaberšekeri Superstar. Vakeraha leha palo giľavipen, pal leskeri fameľia, the pal leskero dživipen.

Máme další novou Superstar - Vlastimila Horvátha, který přijal pozvání do našeho vysílání O Roma vakeren.

Mek adaďives vakeraha pale buťi predalo Roma, the pale migracia. Dodžanena tumen savi buťi keren manušengere jekhetanibena u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo romane tradicii.

V druhé polovině se dozvíte, jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí. Řekneme vám o chystané výtvarné soutěži pro děti a v závěru O Roma vakeren - v bloku historie - uvedeme příklady literatury, která hovoří o Romech. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar
Nová česká SuperStar Vlastmil Horváth je vzorem pro mnoho mladých lidí. V romských rodinách se jeho vítězství bouřlivě oslavovalo a Romové jsou na vítěze velmi hrdí. Potvrzují to mimo jiné také slova zástupců médií, která vysílají pro menšiny. Anketu natočil Jan Mišurec.

Vlastimil Horváth mezi romskými novináři Studentka Andrea, zástupce nejmladší generace. Jak ty se díváš na vítěze SuperStar? Jsi spokojená?

"Tak já jsem s tím spokojená určitě nejvíc, protože Vlasta Horváth je pro mě vzor a pro všechny nás mladé."

A fandila jsi ještě někomu jinému?

"Ještě jsem fandila Ali Amirimu a to je asi všechno."

Chtěla bys také jednou zpívat a šla bys do SuperStar, přihlásila by ses?

"Kdybych měla určitě ty vlohy ke zpívání, tak určitě bych šla, ale asi ne, protože já takový hlas nemám."

Jsi ráda, že je vítězem SuperStar Rom?

"To je asi pro nás to nejlepší, protože pro ty mladé lidi to je taková pocta, že prostě Rom vyhrál."

Iveta Demeterová při natáčení rozhovoru s Vlastimilem Horváthem Iveta Demeterová, šéfredaktorka rádia Rota, internetové romské rádio. Jaký je Váš názor na SuperStar Vlastimila Horvátha?

"Když nebudu mluvit jenom za sebe, a když jsem potom kontaktovala po vyhlášení své známé, příbuzné, tak každý mi brečel do telefonu a já taky měla namále, abych se nerozbrečela, protože jsme to všichni cítili, že nejenom ten Vlasta vyhrál, ale že jsme prostě zvítězili a já to Vlastovi strašně moc přeju a držím mu palce."

Kdo byl vaším favoritem? Byl to jenom Vlastimil Horváth?

"Já fandila od začátku Vlastovi, protože nejenom mě, ale všechny nás oslovil, i když ti ostatní zpívali taky moc hezky, ale asi to není možná jenom o tom zpěvu."

Dana Dubjelová, redaktorka romského vysílání. Jak Vy se díváte na vítěze SuperStar?

"No tak, já se na vítěze SuperStar, na Vlastu Horvátha, dívám asi očima Romky, protože mě to oslovilo. Já říkám, že je to do jisté míry takový zlom, aby i ta většinová společnost si uvědomila, že i tací jsou Romové. A z pozice pěvecké já to nemůžu ani tak moc hodnotit. Samozřejmě po dobu celé této soutěže jsem fandila Vlastovi, ale já nejsem zpěvák, já nemám ten patřičný sluch, ale mám z toho velikou radost, a taky jsem to patřičně oslavila."

Paní Ľubica Svárovská, vedoucí menšinového rozhlasového vysílání. Jaký je váš názor na SuperStar?

Vlastimil Horváth a jeho finálový soupeř Petr Bende (Foto: ČTK) "Tak tento rok jsem tu soutěž nijak moc neprožívala, ale je pravda, že jsem věděla, kdo tam všechno je. Velmi na mě zapůsobil jednak Petr Bende a to z toho důvodu, že pochází ze Slovenska, takže jsem mu držela prsty a na druhé straně zase Vlastimilovi Horváthovi. A to z toho důvodu, že já jsem třeba nebyla až tolik nadšená jejich výkony, že by to byli nějací superzpěváci. Ale u pana Horvátha jsem obdivovala jeho čistou duši, že mě dostaly jeho myšlenky a já si myslím, že už tím, že byl v SuperStar a že ukázal, že i takto se dá myslet v životě, že je obrovský přínos pro celou společnost nejen pro romskou společnost. Že má obrovské srdce. A ti dva chlapci jak si drželi prsty, a jak vedle sebe vystupovali, tak doufám, že to bude velké přátelství a držím jim palce, aby se jim dařilo v jejich profesi zpěváků, aby nám to ukázali, co dokáží třebas za pět let."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.06.2008Vlasta Horváth vyjel na turné s ČechomoremZprávy ze života Romů
30.05.2008Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!Zprávy ze života Romů
16.12.2005Pro Vlastu Horvátha byl rok 2005 přestupní stanicí v jeho hudební kariéřeO Roma Vakeren
16.12.2005Vlasta Horváth získal českého slavíka za objev rokuO Roma Vakeren
08.12.2005Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakerenZprávy ze života Romů
11.11.2005Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázrakůO Roma Vakeren
23.09.2005SuperStar Vlastimil Horváth se oženilO Roma Vakeren
17.06.2005Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer RadiožurnálZprávy ze života Romů
14.06.2005Komentáře tisku o nové "superstar"Zprávy ze života Romů

=[ Horké téma ]=
SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích
V O Roma vakeren Vám dnes nabídneme rozhovor s exkluzivním hostem. Je jím vítěz soutěže Česko hleda SuperStar Vlastimil Horváth. K mikrofonu ho pozvali Richard Samko a Anna Poláková.

Vlastimil Horváth (Foto: ČTK) V našem studiu vítáme novou českou SuperStar, Vlastimila Horvátha, pro kterého jsme si připravili pár otázek. Dobrý večer!

"Dobrý večer."

Vlasto, od toho večera uplynulo pět dní. Cítíte se být SuperStar?

"Tak já se přiznám, že mi to ještě moc nedošlo, že jsem ještě neměl čas ani si to uvědomit. Je to taková zvláštní situace, sám tomu vlastně nevěřím a vzhledem k tomu, že teď probíhá všechno v tisku a musím dělat spousty rozhovorů a navštěvovat rádia, tak jsem neměl vůbec čas nad tím přemýšlet, že teď momentálně to vstřebávám."

Vlastimil Horváth (Foto: ČTK) Ta soutěž určitě pro vás nebyla jednoduchá, nicméně každými těmi koly, kterými jste procházel velice úspěšně, ty písničky jste podával sebejistě. Prozraďte nám, co bylo v zákulisí? Jak jste se připravoval? Co jste si řekl než jste vlastně vešel na to podium?

"Tak samozřejmě to se odvíjelo od toho, ve kterém jsem byl kole. Když bylo vlastně první vystoupení, to jsem byl ještě vlastně v té dvanáctce, tak to si pamatuju, že jsem byl hodně nervózní. Ten tlak byl prostě úplně šílený. Poprvé vlastně před tolika lidmi. Takže to jsem byl hodně nervní a hodně jsem prostě musel sám sebe psychicky podporovat. Ale čím jsem byl dál, tak tím jsem začal být klidnější, protože už jsem si na to zvykal. Na ten tlak před těma lidmi a už mi narůstaly samozřejmě zkušenosti a sebevědomí. Poslední vlastně finálový večer, kdy jsme byli s Petrem jenom dva, tak už to nebyla nervozita, ale spíš to byl takový pocit, že už mi vlastně přišlo, že už není, o co soutěžit."

V. Horváth ve studiu Českého rozhlasu Já jsem měl i na mysli to, jestli jste někde v mysli měl uschováno to, že tam musíte prostě podat tu písničku trošičku jinak, podle svého vlastního uvážení. Bylo to v tom?

"Tak samozřejmě, že mi hlavou probíhalo úplně všechno možné. Chtěl jsem podat zaprvé dobrý výkon, chtěl jsem uspokojit sám sebe. Chtěl jsem tu písničku ne kopírovat, ale podat ji úplně jinak, abych přesvědčil nejen tu porotu ale i ty lidi."

Podporovalo vás mnoho lidí, řada Romů. Jak to na vás působilo?

"Tak samozřejmě, že na mě to působí dobře, pěkně. Zvlášť, když já sám jsem Rom, že jo. Takže jsem rád, že mám tu podporu jak u svých lidí, tak i u ostatních."

Co jste si vůbec řekl, když jste přišel do našeho pořadu?

Zleva: Anna Poláková, Richard Samko a Vlastimil Horváth ve studiu "Tak já nevím. Mně to přijde docela logické a samozřejmě si toho cením, protože my jsme prostě menšina a já jsem strašně rád, že tady něco probíhá, že můžu něco udělat pro ty naše lidi. Tak mi to přijde docela logické.

"Pro řadu Romů jste vzorem. Cítíte to také tak? Jste ochoten vystupovat i na romských akcích a působit na mladé Romy? Ptáme se proto, že Martina Balogová nepřijímá pozvání na romské akce a řadu Romů to mrzí.

"No, tak... v první řadě jsem jako zpěvák. A já jsem šel do soutěže soutěžit jenom proto, že mě baví muzika a chci ji dělat. Já se necítím jako, a to už jsem říkal i v tisku, já se necítím jako že bych tady měl teď stát jako před nějakou strašně důležitou situací a dávat lidem rozumy, řešit nějaké politické situace a stavět se do nějakých takových velkých pozic. To jako ne. Ale samozřejmě mi vůbec nevadí vystoupit na nějaké romské akci a tím vlastně potěšit nějaké lidi. Ale nechtěl bych tady působit jako nějaký, jakoby strašně velký člověk, který teď díky tomu, že vyhrál jednu "blbou" soutěž (v uvozovkách blbou) ve zpívání, tak už bych měl dávat rozumy."

Ty noviny tisíckrát skloňovali právě to vaše vystoupení, ten váš úspěch s nějakým postojem Romů v České republice. Já vím, že se na to asi těžko odpovídá, ale zkuste to.

"Já necítím tu situaci takhle řešit a takhle to prostě nazývat, jako že tím, že jsem vyhrál soutěž, tak jsem něco pro někoho udělal jako politicky anebo nějakým postavením. Já to prostě cítím tak, že jsem to v první řadě udělal pro to, že mě ta hudba hlavně baví a doufám, že to některým lidem něco dávalo. Třeba, že jsem jim zazpíval, a že se jim to líbilo. Ale necítím se v tom, že já bych měl politicky, prostě a nebo nějak jinak v něčem jako pomáhat. Chtěl jsem prostě jenom potěšit lidi svým zpěvem a to je všechno."

Vlasto, vy působíte pozitivně, důvěryhodně a skromně. Umíte se zlobit? Jak to vypadá?

"Tak, já myslím, že každý se občas naštve anebo vypění, protože některé situace k tomu prostě někdy směřují. Takže taky. Ale snažím se hodně zůstávat klidný, nedělat žádné předčasné závěry a vybuchovat. Snažím se oddalovat, co to jde. Samozřejmě někdy už to potom prostě nejde, tak taky vybuchnu."

Tento týden. Vybuchl jste?

"No, kupodivu jsem nevybuchl, ale byl jsem hodně nešťastný. Obzvlášť v to pondělí, protože jsem toho měl opravdu moc a cítil jsem se v tom hodně sám. Takže jsem byl spíš takový nešťastný, ale nevybuchl jsem."

V soutěži jste si podle novin, podle tisku nejvíc asi rozuměl s Alim Amirim. Je to v té etnicitě?

Vlastimil Horváth a Peter Bende (Foto: ČTK) "Myslím si, že možné to je, ale ani tak nad tím nepřemýšlím. Pro mě Ali je člověk, který má charakter, a který je strašně citlivý a prostě jsme si dobře porozuměli. A je dost možné, že to bude i tou etnikou. Ale pro mě je to prostě člověk, jaký je a hlavně mi strašně dobře vyhovoval po té názorové stránce."

"Jste vynikající zpěvák", tak vás nazývaly deníky a nazývají deníky české. Komentátoři tvrdí, že jste pro showbusiness univerzálním zpěvákem. Přijatelnějším než třeba Aneta Langerová. Co si o tom myslíte?

"Věřím tomu, že každý má něco, v čem se cítí úplně výborně, a v čem se cítí hůř. V některých kolech jsem věděl, že to není moje parketa vyloženě, a tak jsem to musel udělat po svém. A to si myslím, že je u každého. Aneta má taky něco, v čem se určitě cítí dobře a v něčem hůř. Nicméně je fakt, že jsem vždycky poslouchal spoustu hudby, a tím, že jsem vlastně hrál i v tanečním orchestru, kde se hrály všemožné žánry, tak to mi asi hodně dalo. Takže možná, že to tam je hodně znát."

Jak vás podporovala rodina a jak přijali ten fakt, že jste česká SuperStar?

Vlastimil Horváth (Foto: ČTK) "Takže já jsem ještě neměl moc času s nimi o tom mluvit, tak jsme to ani nerozebírali. Samozřejmě jsou rádi, vidím prostě, že jsou šťastní, ale teď momentálně nevím, co oni prožívají nebo jaké jsou jejich názory a pocity na to, že by měli přemýšlet, že jsem SuperStar. Jak k nim to došlo. Ještě jsem si to neuvědomil já, natož abych věděl, jak si to uvědomili oni."

V životě jste už několikrát uspěl. Dá se třeba říci, že jste uspěl v tom, že máte vynikající rodinu, milující přítelkyni, teď jste SuperStar. Chybí vám ještě něco do toho vínku?

"Tak já nejsem prostě náročný na ten život. Beru to, jak to přinese. To, co si člověk vybuduje a to, na čem zapracuje, tak se potom jako vrátí. Takže já jsem byl spokojený i před tím. Měl jsem práci a mimo to jsem se snažil dělat právě muziku, která mi dělá radost. Takže já jsem byl spokojený předtím, a teď jsem spokojený ještě víc. Nikdy jsem si nestěžoval, takže to beru, tak jak to život přinese."

Dobře. Jsme u té muziky. Až skončí tyto peripetie, které vás nějakým způsobem jakoby "otravují", kam bude směřovat vaše hudba? Máte už nějakou vizi, jaký styl?

"No, tak, jak už jsem řekl. Mě baví strašně moc muziky a neorientuju se jenom na jednu. Ale je fakt ten, že mé srdce prostě nejvíc tíhne k té rockové hudbě, ve které se ale samozřejmě promítají i ty ostatní směry, jako že to není jenom klasický rock. Rád do toho zapojím i všemožné jiné prvky. Ale celkově by ta deska měla mít rockový charakter."

Co třeba texty? Budete se snažit prosadit to, abyste prosadil tu svoji vizi?

"Tak samozřejmě. My s kapelou píšeme už dlouho muziku. Píšeme si sami texty. Teď jsem měl schůzku s firmou, vydavatelskou. Tak jsem jim samozřejmě netvrdil, že chci, aby tam byly moje písničky a naše vlastní texty, ale vůbec se nebudu bránit tomu, aby i oni přinesli nějaké svoje nápady. Vím, že to je o kompromisu. No a po naší dohodě a konzultaci, když to prostě bude zapadat do mé představy a do mého kontextu, tak samozřejmě nebude problém něco použít."

Můžu teďka jenom tak?

"Jasně."

Vaše nejoblíbenější barva?

"Tak já ani nevím, jestli mám nejoblíbenější, ale mám rád černou."

Nejoblíbenější jídlo?

"Těstoviny."

Nejoblíbenější číslo?

"To nevím, tak řeknu třeba pět."

A nejkrásnější jméno na světě?

"Markéta."

Takže je to správně, že jsem Vás nenachytal. To jste udělal moc hezky. My vám v každém případě strašně moc děkujeme, že jste přišel...

"Já taky moc děkuju."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.06.2008Vlasta Horváth vyjel na turné s ČechomoremZprávy ze života Romů
30.05.2008Vlasta Horváth na turné s Čechomorem!Zprávy ze života Romů
16.12.2005Pro Vlastu Horvátha byl rok 2005 přestupní stanicí v jeho hudební kariéřeO Roma Vakeren
16.12.2005Vlasta Horváth získal českého slavíka za objev rokuO Roma Vakeren
08.12.2005Vlasta Horváth bude hostem pořadu O Roma vakerenZprávy ze života Romů
11.11.2005Superstar Vlastimil Horváth vydal sólové album Místo zázrakůO Roma Vakeren
23.09.2005SuperStar Vlastimil Horváth se oženilO Roma Vakeren
17.06.2005Rozhovor se SuperStar Vlastimilem Horváthem odvysílá dnes večer RadiožurnálZprávy ze života Romů
14.06.2005Komentáře tisku o nové "superstar"Zprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Soudní výpovědi z bytu přinutily část obyvatel mosteckého sídliště Chanov, kde žijí převážně Romové, k vyjednávání o splátkovém kalendáři. Někteří nájemníci už dluh dokonce uhradili. První dvě rodiny dostaly výpovědi v dubnu, magistrát nyní disponuje už 11ti pravomocnými rozsudky. Pohledávky města na chanovském sídlišti dosáhly 72 miliónů korun, ale magistrát za dva roky vymohl jen něco přes 158 tisíc korun.

Více než stovka romských dětí ve věku od sedmi let využila v Brně možnost navštěvovat zdarma kurzy práce na počítači a angličtiny. Speciální program pro romskou komunitu připravilo občanské sdružení Ratolest ve spolupráci se základní a mateřskou školou v Křenové ulici. Prostředky na realizaci programu získalo sdružení z fondů Evropské unie.

Zpěvačka Ida Kelarová vystoupí společně s pěveckým sborem Apsora v neděli v kostele svatého Prokopa na pražském Žižkově na benefičním koncertě.Jeho výtěžek bude věnován romskému občanskému sdružení Miret. Toto sdružení se snaží integrovat Romy do společnosti a pomoci ostatním obyvatelům Česka porozumět romské menšině. Z nedělního vystoupení pořadatelé udělají nahrávku, která později vyjde na desce a sbor také připravuje vydání sborníku svých písní.

V úterý 21. června bude v pražském Valdštejnském paláci zahájena výstava s názvem Lety - příběh zamlčené genocidy. Výstavu pořádá Výbor pro odškodnění romských obětí holocaustu a její zahájení je naplánováno na 18. hodinu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Olomoucký magistrát pořádá výtvarnou soutěž pro děti
Romské děti z Olomouce a okolí se mohou až do konce června zúčastnit první výtvarné soutěže, kterou pro ně připravil zdejší magistrát. Jak se dozvěděla Radka Kvasničková od poradkyně pro národnostní menšiny Pavly Nachtmannové, děti budou malovat obrázky na téma Národy světa.

Foto: Lačhe čhave "Soutěž je vypsaná pro žáky základních, zvláštních a speciálních škol, které působí na území města Olomouce a je vypsaná ve dvou kategoriích. Jsou to děti od sedmi do jedenácti let a druhá kategorie je pro děti od dvanácti do patnácti let."

Co vás vedlo k tomu, takovouto soutěž zorganizovat?

"Upozorňuji na to, že naše děti nejsou jenom jako divoké a různé jiné, jako každé dítě, ale že mají určité talenty nejenom ke zpěvu, tanci, ale i k té výtvarné části."

Soutěž tedy bude uzavřená začátkem července. Co čeká vítěze a co plánujete s těmi obrázky?

"Soutěž bude zhodnocena komisí za předsednictví pana Lubomíra Dostála, akademického malíře. Budou vybrány ty nejlepší díla a ty budou oceněny. Samozřejmě budou oceněny. Pro ty starší děti peněžní cenou a ti mladší kvalitními výtvarnými prostředky na malování. Celá výstava bude prezentována ve spolupráci s Vlastivědným muzeem. Vernisáž by měla být 21. října a měla by být v prostorách Vlastivědného muzea instalována na celý měsíc až do prosince."

S jakým ohlasem jste se setkali na školách?

"Tak, ze začátku byl ten ohlas velmi vlažný, protože, jak jsem posléze zjistila, tak ředitelé škol - našich olomouckých jsou zavalováni spoustou takových nabídek. Takže nevěnovali tomu patřičnou pozornost, z mého pohledu. Ale osobním kontaktem, jsme je potom v podstatě navštívili a vysvětlili jim celou záležitost, takže se připojili a vybrali ty nejlepší práce těch svých žáků."

Na organizaci výtvarné soutěže se podílí také romská terénní sociální pracovnice Dáša Krausová. Zeptala jsem se jí, proč si myslí, že je pro romské děti důležité podobné soutěže pořádat.

"Myslím si jako, že je to velice důležité, protože děti od nás mají tedy přirozený temperament, přirozený talent, jestli se to týče tance, zpěvu. Co se týče té výtvarné soutěže, myslím si, že jsou jako velice nadané, že je to velice jako bude bavit a myslím si, že je potřeba na to poukázat a zviditelnit."

Myslíte si, že bude velký zájem?

"Já si myslím, že určitě ano. Děti to samozřejmě baví."

Podmínky soutěže najdete zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.09.2006Helena Molnárová z Olomouce se snaží měnit špatnou situaci RomůO Roma Vakeren
18.04.2003V olomouckém chrámu mají Romové vlastní oltářO Roma Vakeren
18.04.2003Romské organizace chtějí vzájemně lépe spolupracovatO Roma Vakeren
18.04.2003Občanské sdružení romských žen a přátel pomáhá RomůmO Roma Vakeren
14.09.2002Romská pouť na Svatém Kopečku u OlomouceFotoaktuality

=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
Jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí?
Jak se žije Romům v Česku, tak to je název seriálu na pokračování. A co dozvíte v následujících minutách. Jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí? Odpovědi hledal Richard Samko.

Nový plán Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně úpravy životního minima počítá s tím, že člověk, který je bez práce déle než rok a neprokáže, že si aktivně hledá práci, musí počítat s pouhým životním minimem 2010,- korun měsíčně namísto dnešních 4100,- korun. Ministerstvo práce v návrhu počítá i se systémem hmotné nouze. Na potřebné peníze ale budou moci dosáhnout jen ti, kteří projeví snahu najít si zaměstnání. Svou zkušenost s hledáním práce má i Vladimír Demeter z Prahy, který je už půl roku nezaměstnán. Práci si nakonec našel. V hudební škole, a to jen na poloviční úvazek. A jak tuto snahu ocenil úřad práce?

"Když jsem přinesl tu smlouvu, tak jsem sám nevěděl, jak to přesně má být. Tak si to na pracáku přečetla, šla někam dozadu, přinesla zápočťák, vyškrtla mě z evidence a řekla: "No, tak vám blahopřeju a mějte se hezky." A já na to jako: "Počkejte, vy mě úplně vylučujete z evidence?" A ona: "Ano, už máte zápočtový list." Ale já na ni: "Ale vždyť to je jenom nějaké tři tisíce! Vždyť z toho přeci nemůžu jako vyžít!" "No, práce, jako práce.""

Ve škole ale panu Demeterovi řekli, že za něj nemůžou platit veškeré odvody, a tak zavolali na úřad práce a vše se vyřešilo. Úřednice ho přijala zpět a vše mu vysvětlila. Podobné situace zažívá řada Romů v republice. Říká Vojtěch Kelt z Prahy, který už pět let podniká ve stavebnictví. I pro něj je těžké prolomit bariéry.

"Vybudoval jsem si určitý okruh klientely, kde jsem přesvědčil ty lidi, že teda dělat umím, a že dělám kvalitní práci. Ale v dnešní době je to opravdu moc těžké."

Lidé musejí poznat svět. Říká Emil Baláž z Náchoda, který vyučuje hudební výchovu a romštinu na Romské střední škole sociální, zatímco v jiných evropských zemích společně všechny národy spolupracují a podnikají, tak podle něj v České republice stále přetrvává komunistická éra.

"To neumějí pochopit, že prostě může být Rom podnikatel, může být Rom prodavač, může být Rom číšník, pekař. Prostě já nechápu, když se někdo něčím vyučí a chce v tom oboru dál pokračovat, což je normální, tak prostě ta šance tady není. To mě strašně mrzí."

Cestu vidí Emil Baláž v dnešních mladých lidech, kteří studují management u nás i v zahraničí. Tito lidé podle něj nebudou člověka posuzovat podle barvy kůže, ale podle toho, co dokáže a jaká je osobnost. Romové už do zemí jako je Velká Británie, Belgie, Francie či Švédska nejezdí proto, aby dostali azyl, ale především za prací. Jednou ze zásadních potřeb je znalost angličtiny. Práci si pak můžete najít prakticky hned. Dodává Emil Baláž.

"Jsou tam Jobcentra, to je něco jako u nás úřad práce, pak tam jsou agentury, které se zabývají pracemi zprostředkováním. Vy se obrátíte buď na tu nebo na druhou instituci a oni vám tu práci nabídnou a není problém prostě tam tu práci sehnat."

To, že Romové opouštějí své rodiny a odcházejí za prací je podle pana Baláže staletá tradice. Dnešní situace mu ale nápadně připomíná události z šedesátých let, kdy Romové hromadně odcházeli ze Slovenska do Čech za prací. Od té doby se ale exodus Romů do České republiky nezastavil. Poté, co loni v únoru vypukly nepokoje v tamních vesnicích kvůli snižování sociálních dávek, přijala česká strana z obavy velkého přílivu Romů zvýšená opatření na hranicích. Předpovědi se ale nepotvrdily. Tvrdí to i Roman Kryštof z mezinárodní organizace pro migraci.

"My jsme dokončili teď v prosinci obsáhlý výzkum pro ministerstvo vnitra, kde nám z toho zřetelně vychází, že ta migrace je stálý jev už od rozpadu tohoto státu a ta drastická sociální reforma na Slovensku ji nijak zvlášť neurychlila, ale o to víc ti lidé, kteří přicházejí, jsou takoví ti nejchudší z nejchudších."

Přestože od rozdělení Československa uplynulo už víc než deset let, pro Romy hranice nepadly. A to především kvůli úzkým příbuzenským vztahům.

Řekl Richard Samko, který vás příště provede pražskými ulicemi, aby vám přiblížil práci romských drogových terénních pracovníků. Dozvíte se, že tento fenomén v nemalé míře zasáhl i romskou komunitu. Se stavem se však nechce smířit řada Romů a tak vyvíjí činnost na pomoc lidem, kteří jsou na drogách závislí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
19.03.2008Projekt Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů Zprávy ze života Romů
09.03.2007Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v PrazeO Roma Vakeren
23.06.2006Na internetu začala fungovat burza práce, určená hlavně RomůmZprávy ze života Romů
25.03.2005Zlepšit uplatnění na trhu práce pomůže Romům v Brně nové centrumZprávy ze života Romů
18.03.2005Olomoucké sdružení Spolu pomáhá Romům najít práciO Roma Vakeren
11.02.2005Zmatky na úřadu práceO Roma Vakeren
11.02.2005Romský podnikatel hůř získává zakázkyO Roma Vakeren
27.01.2005Konzultantka: Romy při hledání práce demotivuje systém dávekZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V rámci Akce Cihla se prodávaly dřevěné kostky
Zakoupením dřevěné kostky jste mohli přispět lidem s mentálním postižením. Sbírka probíhala v Praze v rámci tradiční Akce Cihla, kterou pořádá sdružení Portus. Vybrané peníze poputují na výstavbu chráněných bytů a dílen. Jan Mišurec oslovil středoškoláky Romana a Lukáše, kteří zmíněné kostky prodávali.

Akce cihla Stojíte v metru, na Muzeu, vybíráte od lidí peníze v rámci akce Cihla. O jakou akci se jedná?

"Tak je to vlastně veřejná sbírka, která je vlastně kontrolovaná magistrátem Hlavního města Prahy a je to sbírka pro lidi s mentálním postižením. Ty peníze pak půjdou na výstavbu chráněných domácností. Pro ty lidi, kde oni se vlastně zapojují do toho normálního života a učí se věci jako třeba krájet chleba, oloupat si pomeranč a trvá jim to vlastně mnohem déle než normálním lidem."

Jak jste k této sbírce vlastně přišli?

"No, my jsme k této sbírce vlastně přišli, dá se říci, náhodou. Tak právě chodili k nám po třídách a ptali se celé třídy, jestli nechceme pomoct, tak většina by řekla, že jo. Tak právě jsme tady."

Prodáváte lidem dřevěné kostky. Co znázorňují tyto kostky a kolik stojí?

"Loni se vlastně prodávaly normální cihly, která stala sto korun a letos se to vlastně pojalo do formy kostičky, která stojí třicet korun. A jako lidi celkem to kupují. Jak kteří, no."

Kolik už máte peněz?

"No, to vám nemůžu říct, protože peníze dáváme do té kasičky a nepočítáme to. Kasička je zapečetěná, kontrolovaná právě tím magistrátem Hlavního města Prahy a musím říct, že penízků máme asi dost. Je skoro plná."

Přispívají spíš mladí lidé nebo starší?

"No, víte co. Musíte je umět i přesvědčit. Přispívají jak mladí, tak starší, ale musíte vědět, jak na koho."

Jak už tady dlouho stojíte a jak tady budete často?

"No, my jsme tady už od půl osmé od rána a měli bychom tady být do šesti, což předpokládám, že tady budeme. A to je vlastně jednodenní akce."

Zapojíte se i příští rok?

"No, jestli nám to nabídne právě ta nadace zase do školy, tak bychom se zase připojili znova."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.09.2010Děti z Jedličkova ústavuO Roma Vakeren
15.07.2005Skončila Akce CihlaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politiky
Prezident Václav Klaus kritizoval neziskové organizace. Vytýkal jim vměšování se do politiky, která jim podle prezidenta nepřísluší. Jakou funkci mají nevládní organizace ve společnosti plnit, to už Marii Vrábelové objasnil sociolog Fedor Gál.

Václav Klaus "Měly by poskytovat servis lidem všude tam, kde se nemohou spolehnout na stát, všude tam, kde se také nemohou spolehnout sami na sebe. Všude tam, kde je zapotřebí solidarita a kooperace lidí, kteří mají stejný problém. Já nevím. Rodiče s děckama, které mají Downův syndrom. Rodiče s děckama, které jsou šikanovány. Ekologové. Těch nevládních neziskových organizací jsou tisíce. Ale je zapotřebí říct, že některé z nich jsou opravdu takové, které mají mocenské ambice, které chtějí zasahovat do dění způsobem, na který nemají legitimitu a právo."

Máte nějaký konkrétní případ práce neziskových organizací?

"První je z východního Slovenska. V konkurzu na asistenta při magistrátu jednoho malého městečka na východním Slovensku vyhrálo zaslouženě romské děvče a starosta výsledky konkurzu jednoduše nepřijal a nominoval tam svého člověka. Spojená akce mimovládních organizací a vůle vítězství konkurzu po několika týdnech vedly ke změně rozhodnutí místních orgánů a vše, jak má být. Bez solidarity těchto lidí, bez aktivistů z mimovlády by to dopadlo jinak. Ale znám i jiný případ ze Slovenska a je to osmadevadesátý rok, kdy se mimovládní organizace staly i kladivem politické vůle. Můžeme si říct, že jim šlo o dobrou věc, zbavit Slovensko Mečiara. Ale podle mého názoru, v okamžiku, kdy se představitelé mimovládních organizací rozhodnou vstoupit do politiky jako reprezentanti mimovládních organizací, tak zrazují účel, pro který existují. Čili, shrnu to. Mimovládní organizace jsou pilíř, na kterém stojí fungující společnost, ale je to pilíř, který má na štítě napsáno "svépomoc a solidarita". Ne "moc a peníze".

Co by mělo pomáhat Romům? Neziskové organizace nebo tím, že by se měli více prosadit, jak jste třeba uvedl příklad ze Slovenska.

"Existuje spousta nadací, které mají ve svém programu pomáhání lidem ergo i Romům. Když někdo pomáhá handicapovaným lidem, pomáhá všem. Čili. Každá nadace je pro lidi a je jedno, jestli jsou Romové nebo gadžové. To zaprvé. A i znám lidi, kteří slouží romské věci, dělají to na vlastní triko, dělají to systematicky a dlouhodobě a dělají to skvěle."

Měli by se Romové více prosadit a měli by být třeba i v obci na úřadech, kde by více mohli pomáhat a zasáhnout?

"Možná se to bude špatně poslouchat. Především si myslím, že ano. Měli by být všude. Měli by být aktivisty v mimovládních organizacích. Měli by být v místní samosprávě a v místní správě a měli by být všude, kde se dá něco udělat. Ale neměli by tam nastupovat jako romská jednotka rychlého nasazení. Měli by tam nastupovat stejně jako já a vy, jako občané této země, kteří cítí nějaký problém a sdílejí nějaký zájem. Budou to mít těžší. Ale to, že to budou mít těžší, to neznamená, že to má vzdát. To hlavní, co chci říct všem romským aktivistům a zájemcům o řešení problému Romů v České republice je, že není možné čekat na mesiáše. Není možné čekat na shůry nabízenou pomoc. Není možné čekat na to, že stát je jediný mocný pomocník při řešení těchto problémů. Sami se musejí postavit za svou věc a měli by to dělat spolu s ostatníma a ne jako ryze etnickou záležitost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.09.2011Podle Klause by na Šluknovsku měl stát zasáhnout silouZprávy ze života Romů
17.12.2010Představitelé romských sdružení a organizací požádali prezidenta o pomocO Roma Vakeren
03.06.2009Návštěva prezidenta republiky České republiky v Muzeu romské kulturyZprávy ze života Romů
12.10.2007Týden neziskovek představil neziskové organizace z Prahy 5O Roma Vakeren
07.09.2007O zaniklém světe českých Romů a SintůZprávy ze života Romů
20.04.2007Na Veletrhu neziskových organizací nechyběly ani romské organizaceO Roma Vakeren
03.04.2007Český západ se prezentuje na Veletrhu neziskových organizací v PrazeZprávy ze života Romů
03.04.2007Praha bude dějištěm Veletrhu neziskových organizacíZprávy ze života Romů
30.03.2007Jak stát podporuje neziskové organizaceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
S romskou tematikou se setkáváme v umění i v lidové kultuře
V rubrice Historie, tradice, zvyky se už potřetí vypravíme do Muzea romské kultury v Brně, kde do konce září probíhá výstava "Kaľi phuv - parno maro / Černá země - bílý chléb", která mapuje vliv romské kultury na kulturu většinovou. S romskou tematikou je totiž možné setkat se ve světové literatuře, v hudbě, ve filmu, ve výtvarném umění, v lidové kultuře a v dalších oblastech. Jana Šustová požádala kurátorku výstavy Janu Polákovou, aby uvedla příklady literatury, která o Romech hovoří.

"Té literatury je opravdu hodně. Můžu namátkově jmenovat. Třeba Karolína Světlá "Cikánka". Svatopluk Čech napsal taky "Cikánka". A v podstatě u romantických autorů najdete ty Cikány a Cikánky, jejich život, takové to toulání, psanectví, různé vlastnosti, které jsou obecně přisuzované Romům, jako třeba divokost, žárlivost, exotičnost. To v podstatě najdete u kteréhokoli autora. I z těch cizích. Můžu říct třeba asi nejznámějšího Victor Hugo "Zvoník od Matky Boží" - tam je jedna z nejhlavnějších postav je právě Cikánka Esmeralda."

Romské tématice se nevyhýbají ani divadelní hry. Můžete nám říct nějaké příklady?

Divadelní kroj "Z těch divadelních je asi nejznámější Carmen, kde jde o hlavní postavu opery. V opeře Giuseppe Verdiho "Trubadúr" je taky jedna z hlavních postav Cikánka, která se snaží pomstít svoji matku. Co se týče zpěvoher, tak tam je vlastně tady té romské hudbě a hudebnosti a tanci dán obrovský prostor. Takže spousta zpěvoher - "Cikánský baron" od Johanna Strausse, což si myslím, že je poměrně chronicky známá věc a mimo to je tam i jeden panel věnovaný baletu, který je teda zastoupen hlavně a především baletem od Maurice Jarreho "Notre Dam de Paris, Zvoník od Matky Boží. Ten balet měl celorepublikovou premiéru v roce 1993 tady v Brně a byl velice oceňován a byl velmi významný."

Potom jste se ještě zmínila o lidové tvorbě. Co tam konkrétně je možno uvidět na výstavě?

Fašaňkové obchůzky "V té lidové kultuře, kromě toho, že tam budou zmínky vlastně o lidové hudbě, o lidových písničkách, kde vlastně ta reflexe Cikána nebo Roma je hodně značná. Tak tam může divák nebo návštěvník spatřit taky fašankové obchůzky, které jsme zařadili i k tomu divadlu, protože svým způsobem ty divadelní prvky se právě v těch obchůzkách odráží. Jsou tam i karnevalové masky a vlastně je tam i několik fotografií, jak v podstatě si ti lidi představovali cikány a cikánky a co jim připadalo pro ně typické. To znamená, barevné oblečení, spoustu šperků. Že oni v tom fašaňkovém průvodu měli za úkol vyžebrat co nejvíc peněz. Což vlastně taky bylo přisuzováno jako jedna z takových poměrně obvyklých obživ Romů."
Maska pro fašaňkové obchůzky Maska pro fašaňkové obchůzky Maurice Jarre: Zvoník od Matky Boží, 1993 (Foto: www.ndbrno.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romové jsou velmi hrdí na vítěze české SuperStar
Horké téma:  SuperStar Vlastimil Horváth je ochoten vystupovat i na romských akcích
Zprávy: 
Reportáž:  Olomoucký magistrát pořádá výtvarnou soutěž pro děti
Jak se žije Romům v Česku:  Jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí?
Reportáž:  V rámci Akce Cihla se prodávaly dřevěné kostky
Reportáž:  Prezident vytýká neziskovým organizacím vměšování se do politiky
Historie, tradice, zvyky:  S romskou tematikou se setkáváme v umění i v lidové kultuře

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
798850   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
302020   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
298749   11.09.98 Romske aktuality
268160   14.03.00 Romský jazyk
171808    Historie a původ Romů
141212   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120981    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103330    Fotografie
90516   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
85048   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz