Vyhledávání
24.11.2017
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha - tumenge nevimata u šunena the romane giľa šukar šuniben.

Peršo vakeraha pale grupa Gipsy, džana amenca andro Parlamentos, kaj sikavenas o Lety u Písku u vakeraha mek la romaňa poradkyňaha, so kerel buti pre Praha pandž.

Nejdříve vám představíme romského Hip Hopera a kapelu Gypsy. Vydáme se do Parlamentu na výstavu věnovanou Letům u Písku a dozvíte se, jak pomáhá Romům romská poradkyně z Prahy 5.

Paľis tumen dodžanena pale romani historia the palo amare lavutara. Džana amenca džana Ustende u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha pale amare tradicii.

V druhé polovině O Roma vakeren se v našem seriálu dozvíte, jak se vyvíjela historie romského národa a kdy se začali Romové usazovat na českém území. Jak podporují zaměstnanost Romů v Ústí nad Labem nám řekne primátor Petr Gandalovič a také se vydáme na výstavu, která se zabývá vlivem romské kultury na kulturu většinovou. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Romský Hip Hoper Radek Banga si říká Gipsy
22-ti letý Romský Hip Hoper Radek Banga si říká Gipsy. Hip Hop je součástí jeho života od 12-ti let. Kromě toho se živí i jako producent a mimo jiné je autorem písně - Letím ke hvězdám, kterou složil pro finalistky loňské Superstar. K mikrofonu ho pozval Richard Samko.

Gipsy Proč Romák jako ty, dělá hip hop?

"Byl jsem prostě v situaci a podmínky, ve kterých vyrůstáš a jsou lidi, kteří tě k tomu dostanou. Já, třeba, s Cikánama vyrůstal do nějakého věku a pak jsem prostě z té komunity odešel. Protože většinou začali všichni brát "hero" a máma se nás spíš od toho snažila odehnat, abychom se ani neučili romsky: "Naučíte se pořádně česky, buďte ve škole, studujte! Já chci, abyste hlavně studovali, abyste byli pořádní kluci." A tak jsem začal vyhledávat jiné komunity a dostal jsem se právě k černochům ze Spojených států, kteří mi prostě víceméně ten hip hop ukázali. A mě to tak zabilo. Jaký ten hip hop je, kolik má možnosti, že jsem tomu úplně propadl. V nějakých dvanácti třinácti letech."

O čem hip hop je?

"Je to všechno, čím žiješ vlastně. V těch Spojených státech je hip hop kultura černé komunity. Hip hop je to, jak se oblékají. Hip hop je to, jak žijí, jak mluví, jaké používají slova. Hip hop jsou grafity, break dance. Hip hop je spoustu věcí dohromady. Je to vlastně určitý styl života, který ty uznáváš."

Kde bereš inspiraci? Texty, hudba. Děláš si všechno sám?

"Samozřejmě. Všechno si dělám sám a tu inspiraci získávám většinou z toho, co žiju. Úplně ve všem, protože já žiju dost pestrý život odmalička. Třeba do těch osmnácti let se mi stalo tolik věcí, co třeba spoustu lidí v životě nezažije."

O čem zpíváš?

"Já zpívám, prostě napíšu text, který mě zrovna napadne. Jestli mám depku, napíšu něco depresivního. Jo, třeba stane se, dám příklad. Třeba mě podrazí kamarád, napíšu o tom, že mě podrazí kamarád. Třeba Syndrom Snop má určitě konkrétní styl a to je trochu mystický hip hop, jakože používá třeba mystické prvky, biblické prvky, egyptské prvky. Ale furt je to ten hip hop a furt do toho patří ta ulice."

Syndrom Snop, vlastně jste tři kluci, dva ne-Romové ty jsi Rom. Je to nějak přitažlivé? To že tam vystupuje Romák?

"Já si myslím, že to z toho Syndromu Snop dělá to, co to je. Protože na té scéně, než jsem přišel já, tak nikdo nebyl. Tmavý. Sice jsem první, kdo to dotáhl tak daleko, v té hip hopové komunitě. Většinou na nás chodí Gadžové a já jsem třeba ze severu, tak u nás chodí i Romové. Ale Gadžové prostě, ti to berou tak, že: "Podívej se na to! Je to Rom! Takhle daleko!" Takže to určitě dělá hodně jako, jo."

Spolu s Radkem Bangou hrají i Vojtěch Lavička a Vladimír Demeter, kteří se věnují tradiční romské muzice. Proč pozvání Gypsyho přijali a jaký vliv může mít Hip-Hop na romskou hudbu?

"Spojení romské muziky a hip hopu je úplně skvělé. Podle toho, jak jsem chytali lidi, kteří z toho byli úplně ulítlí, tak si myslím, že to má budoucnost."

A jakou roli tady hrajete vy? Při vystoupení?

"Vláďa musí, ten to má daleko těžší, protože ty musíš držet všechny ty rytmické části. On vlastně všechny kytary, které byly předtím na cédéčku samostatné, které vydal Gipsy, tak se musel Vláďa naučit."

"Všechno, co si on tam natočil, jako do té hudby podklad na ten svůj rap, tak tu kytaru, co on tam měl, tak já ji vlastně hraju naživo. To je něco hrozného. Tam jsou prostě takové kila a ty takty jsou úplně takové, co neznám, prostě, no. Takže jako já si musím dát pozor, abych nevypadl."

Vy sami - naučili jste se už něco rapovat?

"No, naučili: "Life of a Roma...."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.03.2015Vojta Lavička se svou novou skupinou Gypsy Spirit vydal album Drom andro tiro jiloO Roma Vakeren
21.02.2015Bezbřehé aktivity houslisty a novináře Vojty LavičkyO Roma Vakeren
21.09.2013Skupina Gipsy.cz vydala nové album UpgradeO Roma Vakeren
30.03.2013Časosběrný dokument "Vojta Lavička: Nahoru a dolů" přichází do kinO Roma Vakeren
09.03.2013Festival Jeden svět přinese předpremiéru časosběrného dokumentu Vojta Lavička: Nahoru a dolůO Roma Vakeren
02.03.2013Filmový festival Jeden svět představí také pět dokumentů o RomechO Roma Vakeren
11.12.2012Vánoční koncert Gipsy.cz bude v Lucerna baru i s nadílkouZprávy ze života Romů
21.04.2012Vojta Lavička a Benga showO Roma Vakeren
30.09.2011Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Poslanecké sněmovně probíhá výstava "Lety - příběh zamlčené genocidy"
V budově Poslanecké sněmovny je od pondělí výstava fotografií s názvem "Lety - příběh zamlčené genocidy", která představuje jednak dokumenty z tábora v Letech u Písku a jednak fotografie romských rodin, jejichž členové zahynuli v nacistických táborech smrti. Jedná se o druhou prezentaci této výstavy. Její premiéra proběhla letos v dubnu v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu. O slavnostním zahájení výstavy vám více poví Jana Šustová.

Jan Hauer před portrétem své sestry Marie, jež později zahynula v Osvětimi (Foto: ČTK) Výstava se koná pod záštitou předsedy poslanecké sněmovny, Lubomíra Zaorálka, který při slavnostním zahájení připomněl i podíl českých dozorců na týrání Romů v táboře v Letech:

"V té době, kdy k těm událostem došlo, tak jsme vlastně k té genocidě byli určeni všichni, kteří v této zemi žili, protože v roce 1940 vznikl plán na likvidaci obyvatelstva v českých zemích, na Moravě. Genocida, která se plánovala se netýkala jen židů a Romů, a vlastně také všech nás samotných. Já to vzpomínám proto, protože je v tom samozřejmě určitá krutá ironie, že ti, kteří byli také určeni k likvidaci, se byli schopni podílet na likvidaci těch ještě slabších než byli oni sami."

Václav Havel (Foto: ČTK) Zahájení výstavy se zúčastnil také exprezident Václav Havel, který v roce 1995 odhalil památník obětem v Letech. Premiér Jiří Paroubek k tomu uvedl:

"Je to spíše náhoda, ale přesto stojí zato zmínit, že výstava se koná téměř přesně po deseti letech od významné události, kterou bylo slavnostní odhalení památníku romským obětem z cikánského tábora v Letech."

Premiér Jiří Paroubek dále pokračoval:

Premiér Jiří Paroubek zahájil výstavu (Foto: ČTK) "Uvědomme si, že i v naší společnosti se setkáváme s projevy nesnášenlivosti a okrajově i obdivu k nacismu. Stačí připomenout setkávání nacionalistických skinheadů, verbální a fyzické útoky na příslušníky romského etnika a další projevy národnostní nesnášenlivosti. Do dneška jsme nedokázali zcela vyřešit problém soužití české většiny s romskou menšinou. Jsem přesvědčen, že i takováto akce, jako je dnes otevíraná výstava, přispívá k pozitivním posunům v této oblasti a přinejmenším vytváří prostor k diskusi. Česká vláda, její příslušné orgány i spousta občanů působících v nevládních organizacích vykonali za uplynulých deset let mnoho dobré práce. Bylo vynaloženo nemálo finančních prostředků ze státních i jiných zdrojů a vynaloženo nemálo lidského úsilí při řešení problémů romského etnika. Vláda bude i nadále věnovat pozornost řešení těchto problémů a jsem přesvědčen, že tímto způsobem bude nejlépe naplňovat odkaz, který nám oběti táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu zanechali."

Václav Havel a Čeněk Růžička (Foto: ČTK) Na slova premiéra o tom, že vláda bude v řešení romských problémů naplňovat odkaz, který nám romské oběti táborů v Hodoníně u Kunštátu a v Letech zanechali, reagoval Čeněk Růžička z výboru pro odškodnění romského holocaustu:

"Nejlepším naplněním romského odkazu obětí nacismu je zrušení prasečáku v Letech a rekreačního střediska v Hodoníně. To je také nejlepším odkazem budoucím generacím. Jménem romských vězňů koncentračních táborů a pozůstalých po obětech žádám jasné a srozumitelné stanovisko vlády České republiky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemného
V Praze 5 na Smíchově mají Romové problémy především s placením nájemného a často se stává, že jsou vystěhováváni ze svých bytů. Jak řekla Marii Vrábelové romská poradkyně Božena Danielová, snaží se jim pomáhat...

"Především vidím problém v práci. Pokud by byla práce, pak už není problém si najít byt. Bytová otázka a práce, to je jeden celek."

Dá se pro ně něco udělat, aby je zaměstnali? Protože většinou, když sami chodí a ptají se po práci, tak většinou tu práci neseženou.

"No, máte pravdu. Myslím si, že teďkom budeme mít jednání s paní Vávrovou i s panem starostou. Chystáme si sem i odbor sociálních věcí s tím, že by se měla utvořit pro tyto lidi nějaká práce. Myslím si, že by bylo dobře, kdyby bylo třeba u úřadu práce, kterou by dávali. Třeba uklízečské práce, vyčišťování půdních, sklepních prostorů a nejenom to. Romáci umějí i dlažby dělat, komunikační práce."

Romové jsou dlouhou dobu nezaměstnaní. Je těžké už pro ně najít tu motivaci, aby začali pracovat nebo jak oni to vlastně snášejí?

"No, já vám řeknu, že už jsou teda skeptičtí k tomu, že by je někdo někdy to a začnou pít. Vždyť se podívejte! Celý Smíchov to jsou drogy. Rom nikdy prášky nebral, natož drogu. Kde jsme pokročili? Co s nimi za pět za deset let? Co se stane? To jsou gheta, utvořené na základě toho, že nemají práci, není práce, chytají se všeho."

To je zřejmě další problém. Větší počet narkomanů a rozšířené drogy mezi Romy.

"To když vidíte Roma, kde to není zvykem, aby byl opuštěný, ležel na lavičce. Copak, u jiných národů to je tak zvykem, že jsou samostatní. Ale my jsme zvyklí žít pohromadě, pomáhat si a dnes už vidím, ten postup spěje hodně dolů. A kdo si ho teď vezme? Rodina se od něho obrátí a všechno a Rom zůstane sám, umírá. Když bude práce, nebudou drogy. Jak dlouho to bude ještě trvat, než ta práce bude. Kde ty drogy budou pokračovat? Jsou tu drogy a potom co bude? Pak je konec."

Ze Smíchova a vůbec z Prahy jak se muselo vystěhovat hodně Romů, máte zprávy o tom, kam šli?

"Ti, kteří měli placení, ti tam zůstali. Ti, kteří neměli, tak se buď odstěhovali k příbuzným a hlavně, byla to věc, co mě mrzí, a co jsem se dozvěděla a i vím, co teď chodím po lidech, tak že měli třeba dluh na nájem. Byl tam třeba jenom padesát někde víc, někdo sedmdesát. Ale dalo se, že by se splátkovým kalendářem, aby to splatili. Jenže ten byl tak vychytralý, co to odkoupil, podepsali to, dali jim peníze s tím, že si najdou byt. Oni ty peníze přijali a tím to končilo. Ani město s tím bohužel nemůže. Pro ty lidi dostáváme. Na azylátech nám hodně pomáhají. Ale oni už mají takové ponaučení. Ti lidi si sáhli na dno, všechno a věřte mi, že se snaží spolupracovat s námi. Městská část jim pomáhá, jak může v rámci svých možností. Bytů je málo a pokud nemají práci, aby dospěli k tomu, že budou moci tyto rodiny platit nájemné. Ale myslím si, že už jenom ten úspěch, že se dostali třeba na azylový dům. Tam začali spolupracovat, na sobě spolupracovat, na děti."

Na Praze 5 ale jsou ještě neplatiči. Máte je podchycené, spolupracujete s nimi, aby právě o ten byt nepřišli?

"No samozřejmě. To jsou ti, kteří přišli ještě včas za námi. Snažíme se najít právníky. Jednáme o odročení soudu, snažíme se s městským úřadem napojit i se sociálníma pracovníkama, kurátorky. Abychom rozložili platby rozložené, aby mohli zaplatit postupně. Dáváme jim rady nebo snažíme se třeba ne byt tak velký ale třeba menší a bývá tam možnost ten dům vyplatit a pak po čase, třeba za tři za čtyři roky, aby zase vyšli vzhůru a zase si mohli tam najít třeba větší byt."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Představitelé romských organizací v Česku nebudou zatím usilovat o vznik jediné zastřešující organizace, která by Romy zastupovala. Vyplynulo to ze setkání zástupců sedmi romských sdružení a společností a středočeského romského koordinátora v Praze. Loni v dubnu vzniklo sdružení Parlament Romů ČR, které zpočátku mělo ambice stát se jejich zástupcem. Některá známá romská sdružení však k němu měla od počátku výhrady a nevstoupila do něj. Organizace však budou spolupracovat a společně postupovat a to hlavně při naplňování programu takzvané Dekády.

Po spravedlnosti volali v Jablonci nad Nisou účastníci pietní vzpomínky na Roma Milana Bílého. Ten zemřel po rvačce s dvacetiletým mužem v Janově nad Nisou. Účastníci pietní akce chtěli vyjádřit hlavně nespokojenost s tím, že Okresní soud v Jablonci neposlal útočníka do vazby. Dvacetiletý mladík je stále na svobodě, protože soud neshledal důvody pro jeho zatčení.

Celkově na 13 let a 4 měsíce odsoudil předseda senátu Okresního soudu ve slovenském Komárně manžele z obce Marcelová pro lichvářství, vydírání a pokus o maření úředního rozhodnutí. Manželé půjčovali obyvatelům obce v okrese Komárno různé sumy od roku 1999 až do roku 2004 a nekompromisně vyžadovali měsíční úroky od 26ti do 100 procent.

Dějiny romské komunity mapuje výstava v brněnském Muzeu Romské kultury. Její název je Romové v Polsku a zapůjčilo ji Regionální muzeum v polském Tarnově. Výstava se však nevěnuje jenom polským Romům, ale romské populaci v celém světě. Na výstavních panelech představuje fotografiemi, dokumenty a grafy původ romské populace v Indii, její stěhování v 10. až 11. století do Evropy i novodobé dějiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Tryzna za zabitého Roma byla zároveň i demonstrací
V Jablonci nad Nisou se sešly stovky Romů, aby se zúčastnily pietní vzpomínky na Roma Milana Bílého. Milan Bílý zemřel po rvačce s dvacetiletým mužem a účastníci tryzny chtěli vyjádřit hlavně svou nespokojenost s tím, že pachatele neposlal Okresní soud v Jablonci nad Nisou do vazby. Pietní akt měl podobu malé a poklidné demonstrace, jejíž průběh sledovala redaktorka Zdenka Schovánková. Akci organizovalo sdružení Help Roma z Rokycan - jeho předseda Andrej Lučka rozdával fotografie Milana Bílého a transparenty.

"My to vnímáme už jako 43. případ Roma, který přišel zde v České republice o život."

Mě by zajímalo právě, co máte na tom papíru napsáno?

"Tady třebas máme, kdo nese vinu, že pachatel nebyl ve vyšetřovací vazbě. Tady máme stop rasismu. Měla by být v jednotě síla a pokud je v jednotě síla, měli by ještě přijít Romové ze všech stran, ze všech koutů naší republiky. Poněvadž to, co se stalo, nemůžeme na to jenom hledět z vrchu. A že tento postup se už odehrál v Jablonci nad Nisou, půjde až do Štrasburku ke mezinárodnímu soudu."

Upřímnou soustrast, paní Bílá. Já jsem se chtěla zeptat, co teď budete dělat?

"No, mně jde hlavně o kluky. My jsme byli rozvedení, ale on furt bydlel u nás, takže jsem o něm věděla úplně všecko. A kluci teď na něm byli hodně závislí. A říkám, je to hrozné pro nás a kluci to snášejí moc špatně. Vždycky je podržel táta i já, ale já je vždycky hnala do učení a tak. Ale táta je vždycky podpořil, takže s tátou vyšli jako lépe než se mnou. No a já je budu muset podržet, teď. A jsem na to sama teď, takže to bude hrozné, hrozné. Zamíchala jsem se mezi lidi, abych pochytila, co si povídají. Bojíme se, protože naše děti teď chodívají do školy a to. Anebo večer se taky bojíme jít. Budou takhle někde ožralí chlapi, chytnou nás a... Já se jim vyhýbám, když je vidím."

"A takhle pokoj nebude. On si odsedí rok dva a pak bude doma. Rodiče ho z toho vytáhnou. A tomu už život nikdo nevrátí."

"Pořadatelé, půjdeme směrem nahoru, ve dvojicích a budeme křičet: "Chceme spravedlivost! Chceme spravedlivost ze strany soudu" Takže jdeme!

"Chceme spravedlivost!"

"Dejte nám práci!"

A už jsme pomalu na horním náměstí, kde čekají další desítky Romů a také předseda výboru Romské a občanské iniciativy Milan Duňka.

"Tento násilný čin, který zbytečně zmařil život člověka, se nás všech hluboce dotkl! Osoba, která zapříčinila smrt člověka, je stále na svobodě! Chceme stejnou spravedlnost pro všechny občany tohoto státu!A to bez rozdílu barvy pleti! Proto jsme se tu taky dnes sešli, abychom společně demonstrovali, proti podobným případům!"

Reportáž z demonstrace, která se konala v Jablonci nad Nisou zároveň jako tryzna za zemřelého Milana Bílého, připravila Zdenka Schovánková.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.05.2005Policie: Rasový podtext při napadení Roma nebyl prokázánZprávy ze života Romů
09.05.2005Po rvačce s mladíkem bojuje Rom v jablonecké nemocnici o životZprávy ze života Romů
06.05.2005Romský mladík při potyčce v Praze 10 utrpěl bodná zraněníZprávy ze života Romů

=[ Jak se žije Romům v Česku ]=
Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanec
Druhý díl Jak se žije v Česku Romům věnujeme historii a hudbě, neboť tato témata jsou mnoha lidem i v dnešní době neznámá. Romové jsou považováni za velmi kvalitní muzikanty a jejich hudba za nejlepší na světě. Romové mají také bohatou historii, na kterou jsou velmi hrdí. Bohužel je v dějinách doprovázela celá řada negativních událostí a tak si zpříjemňovali život právě písněmi a tancem. Jan Mišurec oslovil Danu Dubjelovou, která studuje Romistiku - tedy nauku o Romech - na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

"První zpráva o Romech je zpráva z Letopisů českých, uváděná z roku 1416. Byli opravdu na pokraji společnosti, nesměli do měst a jestliže něco udělali, tak jim uřízli nos, ruku, ucho."

Největší hrůzy prožívali Romové za druhé světové války. Na sklonku roku 1939 vyzvalo protektorátní ministerstvo vnitra Romy, k okamžitému usazení. Ti z nich, kteří se nařízení nepodřídili, byli deportováni do kárných pracovních táborů. Na území protektorátu se nacházelo zhruba sedm tisíc Romů, kteří byli mezi dubnem 1942 a únorem 1944 převezeni čtrnácti transporty do koncentračních táborů. Tzv. "Cikánský tábor Birkenau" se podle odhadů z dochovaných dokumentů stal poslední stanicí asi šesti a půl až sedmi tisíc Romů. Necelým šesti stům se podařilo hrůzy holocaustu přežít. V osvětimském táboře zemřel také dědeček Miroslava Richtra.

"Bylo to ve dvaačtyřicátém roce, tak nějak. Takže tam byl nasazený i tam pracoval. Nakonec tam teda i zahynul. Můj dědeček se jmenoval Ferdinand Klimt a pocházel z německých Romů, tedy Sintů."

Dějiny Romů od jejich odchodu z Indie až po současnost zmapuje nová expozice Muzea romské kultury v Brně. K vidění tam budou i dochované šperky Romů z období druhé světové války. Jak říká ředitelka tohoto muzea, Jana Horvátová:

"V té stálé expozici bychom samozřejmě chtěli ukázat i to, co je pro Romy typické, čili i ty jejich klenoty, kterých si oni vážili nejenom z důvodů materiálních, že to bylo pro ně vlastně uložen majetek v tom šperku. Ale Romové přičítali zlatým a stříbrným šperkům i jakousi magickou moc a potom také moc ochrannou.Takže my bychom určitě v naší stálé expozici chtěli mít i tyto věci. I Romové sami by se rádi podívali na tzv. "Romský poklad". Na co sami jsou třeba hrdí."

Kromě holocaustu se na Romech také negativně podepsala nucená asimilace za komunistického režimu, která započala rokem 1958 zákazem kočování, potlačen byl i romský jazyk a kultura. Úřady Romy přesídlily do průmyslových lokalit velkých měst. Až po listopadu 1989 Romové znovu získali právo na sebeurčení. Mohou opět užívat svůj jazyk, hymnu a vlajku. Dnes mají Romové zástupce ve vládních i neziskových institucích, a také své zástupce v Evropském parlamentu. Velké oblibě se opět těší hudba, jak dodává Jana Šustová:

Ida Kelarová Romové byli už odedávna známí jako vynikající muzikanti, jejichž hudba se vyznačuje originalitou a virtuozitou. V současnosti u nás působí celá řada romských kapel, různých hudebních žánrů a stylů. Patří k nim například svitavská skupina "Točkolotoč", která se v osmdesátých letech stala vítězem prestižního folkového festivalu Porta a natočila několik samostatných alb. Řadu posluchačů má skupina Romano rat -- romská krev, v jejímž čele stojí Ida Kelarová a Deziderius Dužda. Zpěvačka má na svém kontě již šest vydaných alb. Koncertovala po celém světě a založila mezinárodní školu pro lidský hlas.

"Jezdím po světě a aspoň se snažím předávat tu romskou kulturu přes písně a otvírám lidská srdce přes to romské cítění, které v těch emočních písních, si myslím, je."

Velké oblibě se u nás i v zahraničí těší rokycanská zpěvačka Věra Bílá.

Věra Bílá "Já zpívám staré romské tradiční písničky. Něco jsme si složili s klukama sami o životě, o smrti, o lásce a to, co prožíváme každý den, takže já bych, myslím, možná nic jiného zpívat neuměla."

Velký úspěch v loňském roce zaznamenala také brněnská skupina Gulo čar, která získala cenu Akademie populární hudby Anděl 2003 v žánrové kategorii wert music. O tvorbě skupiny Gulo čar nám více prozradí vedoucí skupiny Vladimír Dirda.

"Texty jsou tradiční, ale muzika se trochu posunula, protože jsme nevyrostli na romské tradiční muzice, ale vyrostli jsme vlastně na takovém tom jazzu a hodně jsme poslouchali funk a černou muziku. A taková ta americká muzika nás strašně vzala."

Velké oblibě se také těší pražská skupina Bengas, která začala naplno hrát v roce 2001. Jak nám ale prozradil Milan Horvát, její historie je daleko starší.

"Už vlastně od základky. Pořád jsme spolu. Furt jsme se nějak jmenovali. V tom roce 2000 jsme se najednou všichni sešli a od té doby jsme si prostě řekli: "Začneme makat! Začneme hrát!""

V české republice probíhají festivaly romské hudby. Nejznámější z nich je světový romský festival Khamoro a vystupují na něm nejlepší romští umělci z mnoha zemí.

Řekla Jana Šustová, která vás provedla hudební hitorií v seriálu Jak se žije Romům v Česku. Jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a migrací se dozvíte v příštím O Roma vakeren.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.11.2014Česká studentská filharmonie a romský sbor Čhavorenge s Idou Kelarovou vystoupí na společném Koncertu ke Dni studentstvaZprávy ze života Romů
07.12.2012Romský exodus začal před 1500 letyZprávy ze života Romů
14.08.2012Proběhlo vyhodnocení výtvarné soutěže zaměřené na romskou historii „I Am Roma“O Roma Vakeren
07.08.2011Romové mají přísloví: Zůstaň tam, kde se zpívá. Ďáblové zpívat nedovedou.Zprávy ze života Romů
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
15.01.2010Romská kultura je naše česká world music, world kulturaO Roma Vakeren
21.08.2009Romské emancipační hnutí ožilo v období Pražského jara a po sametové revoluciO Roma Vakeren
07.08.2009Romové v zemích českýchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Slovo "Cikán" nebo "cikánský" se vyskytuje v názvech obcí, přírodních útvarů, rostlin i ve jménech lidí a zvířat
Před týdnem jsme Vás informovali o výstavě "Kaľi phuv - parno maro / Černá země - bílý chléb" v Muzeu romské kultury v Brně, která se zabývá vlivem romské kultury na kulturu většinovou. Jana Šustová si tentokrát s kurátorkou této výstavy Janou Polákovou povídala o tom, proč se slovo "Cikán" nebo "cikánský" vyskytuje v názvech obcí, přírodních útvarů, rostlin nebo dokonce ve jménech lidí a zvířat.

Můžete jmenovat nějaké příklady třeba těch názvů obcí nebo rybníků a podobně?

"Jistě. Samozřejmě. Teď jsem nedávno byla u rybníku jménem Cikán v Hradci Králové a od místních jsem se dozvěděla, že se tak jmenuje od té doby, kdy v tom rybníku utonula celá rodina i s cikánským povozem. Třeba v Teplicko-Adršpašských skalách u Broumova je skála Cikánka, která se nazývá podle toho, že vypadá jako cikánka s dítětem na zádech. V městě Svratka na Vysočině je část moravská a česká cikánka, která se údajně jmenuje podle toho, že tam kdysi jedna cikánka zemřela, když kolem kdysi Romové projížděli. V Moravském je Cikánský závrt, to je vlastně bývalý vchod do amatérské jeskyně. A kousek od Balcarky je veřejnosti nepřístupná, ale celkem lehko k spatření Cikánská jeskyně. A ta sama napovídá vlastně tím vzhledem, že opravdu byla výborným místem pro nějaké přespávání tady takových rodin."

Se slovem Cikán se můžeme také setkat v názvech rostlin, ve jménech zvířat nebo dokonce i v příjmeních lidí. Co se týče rostlin, například sedmikrásce chudobce se říká cikánka, česneku medvědímu - cikánský česnek, řebříčku obecnému - řebř cikánský, dvojzubci nícímu - cikánské vši a suchopýru úzkolistému - cikánské peří. Na Sušicku se kozák kapucínek lidově nazývá cigán. Další podrobnosti má opět Jana Poláková.

"V tom lidovém prostředí byla spousta květin, houby apod. nazývané cikány anebo měly přívlastek cikánský a to z toho důvodu, že byly třeba černé nebo, že byly takové dost obecně rozšířené. Například jedna květina se jmenuje cikánské vši, protože po sobě zanechává takové černé tečky. Když se člověk projde tou květinou, tak to zůstane na něm opravdu všude. Takže je vidět, že lidi takové ty zkušenosti s Romy a cikány přenášeli na to svoje okolí a na to svoje soužití s přírodou. Kromě toho třeba se jmenovali zvířata s černou srstí Cikán nebo Cikánka. Mimo to se vlastně to pojmenování cikán dostalo do příjmení. Měli asi zřejmě za úkol ani ne tak naznačit etnický původ toho člověka, jako spíš zase jeho povahu. To, že je třeba divoký nebo jeho vzhledové rysy nějaké, že má třeba tmavé vlasy, kudrnatý, a tak dále a tak dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma.Romale irinen - ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romský Hip Hoper Radek Banga si říká Gipsy
Reportáž:  V Poslanecké sněmovně probíhá výstava "Lety - příběh zamlčené genocidy"
Reportáž:  Smíchovští Romové mají problémy především s placením nájemného
Zprávy: 
Reportáž:  Tryzna za zabitého Roma byla zároveň i demonstrací
Jak se žije Romům v Česku:  Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanec
Historie, tradice, zvyky:  Slovo "Cikán" nebo "cikánský" se vyskytuje v názvech obcí, přírodních útvarů, rostlin i ve jménech lidí a zvířat

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
733792   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
250329   11.09.98 Romske aktuality
205977   14.03.00 Romský jazyk
153883    Historie a původ Romů
132122   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116268    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101052    Fotografie
87485   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
75887    Romové po roce 1989
69368    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2017
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz