Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen o dodžanena sar dživen amare Roma pro Slovensko. Paľis tumenge phenaha, sar le romengero dživipen dikhel u so pal ada kerel e Viktoria Mohaci - romaňi poslankyňa andro Evropsko parlamentos.

Nejdříve pozveme k mikrofonu Ladislava Richtera, předsedu Rady mimovládních organizaci romských komunit na Slovensku a poslankyni Evropského parlamentu Viktorii Mohacsiovou, kteří vystoupili na mezinárodní konferenci v pražském Goethe institutu.

Mek tiž vakeraha palo Lety u Písku, kaj sas koncentračno taboris u mule odoj but Roma. Dodžanena tumen tiž pale nevo politično sera, savi kerde Roma u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amera tradicii.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se naše osobnosti vyjadřují k místu, kde umírali za druhé světové války Romové - k Letům u Písku. Přiblížíme vám také novou politickou stranu Romů v České republice a závěr vysílání věnujeme další části povídání o romských tradičních řemeslech. Tolik z naší programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Cesta Viktorie Mohacsiové do Evropského parlamentu
Do Prahy přijela jedna ze dvou romských poslankyň Evropského parlamentu Viktória Mohácsiová. Na semináři v pražském Goethe-Institutu ji k mikrofonu pozvala Anna Poláková a zeptala se na její začátky.

Viktória Mohácsi (Foto: www.mohacsi.org) Jaká byla Vaše cesta do Evropského parlamentu?

"Chtěla bych začít tím, že jsem se narodila v klasické standardní romské rodině. Pocházím ze šesti sourozenců tak, jak to bývá typické. Matka je v domácnosti, otec vykonává těžkou fyzickou práci. Já jsem byla pátá narozená ze sourozenců. Narodila jsem se v romské osadě, žila v nekvalitním bydlení, tak jak se to stává nejen v Maďarsku. Měli jsme stejné problémy jako mnoho romských rodin,včetně třeba hladu. Další můj osud byl takový, že jsem skončila základní a střední školu. Posléze jsem se dostala do Budapešti, kde jsem nejdříve začala v Maďarské televizi, jako asistentka, pak jako redaktorka, kde jsme předkládali informace o romské problematice. Dospěla jsem však pouze k tomu názoru, že nestačí jen informovat o těchto problémech a nespravedlnosti, která postihuje Romy. Ale že je nutné udělat mnohem víc, a proto jsem se zkontaktovala s evropským úřadem pro práva Romů, kde jsme v kooperaci s právníky dostávali případy diskriminace před soudy a soudní cestou je také řešili. Pak v roce 2002 jsem jako asertivní aktivistka šla na ministerstvo školství, kde jsem se velmi tvrdě ptala, jak ministr školství hodlá řešit problematiku diskriminace ve školství. A možná se stal opravdový zázrak, možná byl Pán Bůh na mé straně, protože vládní úřady reagovaly v tom smyslu, že mi nabídly, abych s nimi spolupracovala s vysvětlením, že oni nevědí, jak segregaci zrušit, ale s mojí pomocí jsou schopni něco udělat. Ministr školství byl představitelem liberálně orientované politické strany a kauzu segregace na školách přijalo nejen ministerstvo, ale postavila se za něj i tato politická strana. Úspěšně provedli relevantní úpravy zákonů k segregaci na školách a dále pak zajistili programy pro potírání těchto jevů. Na základě těchto úspěchů se pak tato politická strana rozhodla umístit mě na volební kandidátku do Evropského parlamentu."

Na území Evropské unie žije skoro patnáct milionů Romů. Jak vidíte jejich situaci? Jak byste to zhodnotila?

"Pokusím se odpovědět rychle. Není většího rozdílu. Situace Romů je všude stejná. V celé východní Evropě, dokonce k mému velkému překvapení i v Německu je poměr romských dětí, které končí klasifikaci handicapu ve zvláštní škole, až osmdesátiprocentní. I ve Španělsku pokračují násilná vystěhovávání z bydlišť, takže ta situace je téměř stejná jako tady v České republice."

Proč se snažíte romskou politiku pozvednout na evropskou úroveň? Jaký to má význam?

"Já, když jsem nepracovala pro moji vládu, tak jsem ztratila důvěru, že vláda naše problémy vyřeší. Mí rodiče a dokonce mí prarodiče doufali, že naše národní vlády vyřeší problémy Romů. Přesto však po generace je nám špatně a ještě hůře a naše vlády s tím nic nedělají. Já teď už nosím ve svém těle zárodek nového života a čekám děťátko a chci, aby přišlo na svět v mnohem lepším světě. Nechci, aby přišlo do tohoto ošklivého světa, do kterého jsem se narodila já. Ztratila jsem důvěru ve vlastní vládu, a proto je řada na Evropě, aby stanovila ty správné směry, aby se naše děti mohly rodit do lepšího světa."

Jaký je současný trend v Evropské unii v rámci politiky řešení vůči Romům?

"Romská problematika ještě před tím, než jsme se objevili my, jako romské europoslankyně, nebyla skoro vůbec zmiňována v dokumentech Evropského parlamentu. K mému velkému překvapení se příliš neobjevovala ani v dokumentech, týkajících se obecně holocaustu. A poté, co jsme se tam objevily my, jako romské europoslankyně, tak se váha této tématiky k diskusi zvýšila a mnoho poslanců pořád říká, že je jim velmi líto, a že se stydí za to, že jejich národní vlády nevyslaly do Europarlamentu romské kandidátky. Přitom ve většině členských zemí jsou velmi velké romské komunity v poměrném vyjádření. A proto by měly na národní úrovni jmenovat odpovídající zastoupení a vyslat zástupce i do Evropského parlamentu, aby byly tyto věci řešeny."

Evropská unie 27. dubna přijala usnesení, které poukazuje na diskriminaci uvnitř Evropské unie?

"Ano. Toto usnesení bylo přijato na základě mé osobní iniciativy pěti frakcemi v Evropském parlamentu při rozpravě. Při hlasování o usnesení bylo dvacet čtyři hlasů proti, z čehož podle mých informací bylo jedenáct českých poslanců. Ale tito nespecifikovali důvody svého hlasování. Romové čekali strašně dlouho na podobný akt. Proto je velmi důležité zmínit, že doposud byly tyto záležitosti jakýmsi tabu, diskusi a teď se o nich znovu mluví. Proto toto usnesení dává velkou možnost, abychom se pak zeptali jednotlivých národních vlád na to, jak plní unijní očekávání v oblasti lidských práv - práv menšin."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2005Romové v Rumunsku a Bulharsku žijí v otřesných podmínkáchO Roma Vakeren
18.02.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
V Evropském parlamentu se debatovalo o Letech u Písku
Do Prahy na seminář v pražském Goethe-Institutu přicestoval také další poslanec Evropského parlamentu Milan Horáček, se kterým hovořila Marie Vrábelová.

Pietní akt v Letech u Písku "Já jsem jednak udělal týden před tou debatou v Evropském parlamentu výstavu o Letech, ke které byli pozváni všichni poslanci Evropského parlamentu. Řada z nich tam byla přímo v den otevření, celá řada dalších tam přišla buď za mého doprovodu, kde jsem jim vysvětloval nebo samostatně a pak mě na to oslovovali. A týden nato byla potom rozprava v Evropském parlamentu, kde o tom byla asi dvouhodinová rozprava, kterou uvedl příslušný komisař, v tomto případě to byl pan Špidla. A druhý den nato bylo hlasování. Čili jestliže říká někdo z poslanců, že nevěděl o čem hlasuje, tak jenom říká o tom, že nemá dobře zorganizovanou svoji kancelář a svoji agendu. Protože musí vědět, o čem hlasuje."

Někteří naši politici se cítí dotčeni tím, že je to vlastně naše česká záležitost?

"Jestliže je to naše česká záležitost, tak už ji měli dávno vyřídit. Protože jsme už patnáct let po totalitních a diktátorských režimech a každá demokratická vláda... Já bych to očekával, kdyby třeba na místě nám zanechala nějaká diktátorská nebo totalitní režim vepřín na místě Lidic nebo na nějakém jiném místě - Terezín. Tak že okamžitě první demokratická vláda něco takového odstraní, a že tam udělá nějaký důstojný památník."

Jak se prosazují v Evropském parlamentu otázky vůbec kolem Romů?

"Tím, že byla vlastně tato debata nastolena v rámci té příští dekády, která příštích deset let se má soustavně zabývat, jak v těch příslušných výborech parlamentu, tak samozřejmě čas od času to bude i v plénu, jednotlivé aspekty této rezoluce se budou diskutovat. Lety - to tam byl jenom jeden odstavec z několika stránek."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Svatopluk Karásek vítá postoj EU k situaci v Letech u Písku
K tématu Lety u Písku se vyjádří také zmocněnec vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek.

Svatopluk Karásek - napravo (Foto: ČTK) "Já to vítám jako novou inspiraci. Tady čeští lidé se o to už také pokoušeli a několik kol už proběhlo, a vždycky se narazilo na tu velkou finanční částku a jestli to má vůbec smysl, a jestli by to nebylo lepší dát tu částku do škol romských a já nevím čeho, takové praktické hledisko. Já právě myslím, že je to důležitý symbol, jak se naše majoritní společnost staví k našim bratrům Romům, když je tam ten vepřín. Takže to vítám, že Evropa říká, že jí to vadí taky, a že s tím něco musíme udělat a já myslím, že nové jednání a taktika určitá. Žádné násilí nebo nátlak, ale znovu se pokusit tu věc řešit, myslím, že je správné."

Myslíte si, že to urychlí kroky?

"Ta evropská inspirace bych řekl, že to znovu dovede do pohybu, to co už tak trochu usínalo a vypadalo beznadějně, takže se to dostalo znova do pohybu a myslím si, že to urychlí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Poslanecká sněmovna České republiky byla dnes dějištěm konference Romové v sociálních změnách. Jejím záměrem byla debata o dopadech prosazovaných změn v sociální politice na romskou komunitu. Republika si od reformy mimo jiné slibuje, že umožní alespoň část Romů vyvést ze života na dávkách a přispěje k jejich umístění na trhu práce. Někteří romští představitelé ale upozorňují, že při necitlivém přístupu by reforma mohla prohloubit další sociální propad většiny romského obyvatelstva v Česku.

Projekt romských asistentek, který už několik let funguje v Ostravě, skončil druhý v mezinárodní soutěži sociálních projektů. Vyhlásila ji rakouská nadace Unruhe Stiftung a přihlásilo se do ní 267 projektů. Romské policejní asistentky, které pomáhají ostravským kriminalistům především v boji s lichváři, se osvědčily a teď je zavádějí i další česká města.

Nové komunitní centrum otevře ve Znojmě Společenství Romů na Moravě. Nabídne aktivity hlavně romským dětem a mládeži. Centrum by mělo zajistit předškolní výchovu Romů a také nabídku aktivit pro volný čas. Společenství se také zavázalo, že pro jeho provoz zajistí odborného pracovníka.

Den Maďarské romské kultury hostí ve středu 25. května naše hlavní město. Dějištěm bude mezi 11tou a 20tou hodinou Maďarské kulturní středisko v Rytířské ulici.Den se koná v rámci Světového romského festivalu Khamoro 2005 a jeho součástí bude od 17ti hodin vernisáž výstavy malíře Istvána Szentandrásího.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Praze proběhl seminář na téma "Menšinová politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů"
V pražském Goethe-Institutu se uskutečnil seminář na téma "Menšinová politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů". Zúčasnilo se ho mnoho romských i neromských osobností od nás i ze zahraničí. Vyměnili si zkušenosti a informovali veřejnost o životě Romů například v Německu, Polsku a na Slovensku. Dnes se dozvíte, jak se žije Romům na Slovensku. Marie Vrábelová k mikrofonu pozvala Ladislava Richtera - předsedu Rady mimovládních organizaci romských komunit a Člena Rady vlády pro neziskové organizace na Slovensku.

Foto: Evropská komise "Slovenská vláda 1. 1. spustila i mimo jiné sociální reformu, která se nejvíce dotýká Romů. Z jednoho pohledu, jsem rád, že ta reforma vlastně přinutila některé rodiče, aby posílali děti do školy a je to vázané na rodinné přídavky. A na druhé straně mám zase trochu smíšené pocity, protože by měly být nějaké příležitosti pro ty romské spoluobčany, hlavně na východním Slovensku, tam v těch osadách. Nevidím to tam růžově a dokonce bych byl i natolik skeptický, že bych tvrdil, že jsou lidé, kteří jsou nezaměstnatelní vůbec. Jejich číslo je strašně velké a mám takové obavy do budoucna, co s těmi lidmi bude."

A existuje řešení, jak pomoct těmto lidem?

"Je to široký záběr. Je nutné vytvořit nějaké programy pro tyto lidi. Také jsme navrhli spoluorganizátorům těch aktivačních příspěvků - já vím, že to není mnoho, ale těch tisíc pět set korun jedna osoba, těch tisíc pět set korun už je to alespoň něco a je to vázané na deset hodin práce týdně. Ale skutečně je možnost i ze strukturálních fondů - z evropského sociálního fondu čerpat peníze. Stačí si jen sednout, vytvořit nějaké pracovní podmínky v rámci jejich obydlí nebo osad nebo tam, kde žijí no a vytvořit ji nějaké takové podmínky, aby ti lidé mohli pracovat."

Hodně se hovoří, ale konkrétně víme, že situace se, hlavně v osadách, zhoršila i díky tomu, že byly omezené pro ně sociální dávky?

"Ty dávky sociální pomoci šly dolů - rapidně. Z toho důvodu, aby byli motivovaní si hledat práci. A ne, že když práce není, tak si nemají co.... je třeba vytvářet inkubátory, chráněné dílny, ale to je otázka s pomocí vlády, to je otázka i mimovládních organizací. Spolupráce s vládou, institucemi a je to běh na dlouhou trať. Netroufám si říci, to říkám upřímně, že mám obavy z toho, jak to bude na tom Slovensku - v té sociální oblasti."

Nemáte někdy pocit marné práce?

"Já určitě ne, protože my budeme vytvářet pracovní místa v Evropské Unii, už na tom pracujeme. Vytvoříme určitě nějaká pracovní místa, protože už máme v Londýně kancelář - jako naše organizace, s tím že padesát sto lidí letos určitě zaměstnáme, oficiálně."

Co musí Romové splňovat, aby mohli být zaměstnáni?

"Jde o to, aby měli základy angličtiny, aby si uměli vyplnit dotazník, aby se dokázali pohybovat v terénu..."

Připravujete zájemce na to, aby splňovali právě ty základní požadavky?

"No, my si je vybíráme, a ti, kteří nesplňují, tak ty trošku naučíme. Např. sledujeme ještě i doma, jak zuby. Protože když ho náhodou rozbolí zub v Anglii, tak se nedoplatí a my taky ne. Takže aby si udělal tady zuby, aby se připojistil, aby nemusel tam platit. Jenom to trochu chceme ulehčit tomu člověku, přístup na trh práce tam venku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Romové jsou největší etnickou menšinou v EvropěO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
19.10.2013Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci RomůO Roma Vakeren
08.04.2013Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z ČeskaZprávy ze života Romů
20.05.2011Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“Zprávy ze života Romů
09.03.2011Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšinyZprávy ze života Romů
04.12.2010Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařkaZprávy ze života Romů
25.08.2009V4 bude jednat o romské problematice a boji proti extremismuZprávy ze života Romů
06.05.2009Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztrátyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Evropský parlament vyzval Českou republiku ke zrušení vepřína v Letech u Písku
Evropský parlament přijal rezoluci, ve které žádá Českou republiku, aby odstranila vepřín v Letech u Písku. Velkovýkrmna stojí na místě bývalého romského koncentračního tábora, ve kterém zemřelo podle dochovaných materiálů 326 lidí, z toho bylo 241 dětí. Více Jan Mišurec.

Vepřín v Letech u Písku Rezoluci Evropského parlamentu uvítal předseda Sdružení romských regionálních představitelů Ondřej Giňa, který také doufá, že se vláda začne celou kauzou zabývat.

"Především jsme hodně protestovali. Můžu připomenout například akci "Nejezte vepřové v České republice!" Byla to akce zaměřená na zahraniční turisty v Praze, na letišti, v Karlových Varech po městě a v restauracích jsme rozdávali letáčky, kde jsme upozorňovali na to, že tady v Letech existuje výkrmna prasat a ty prasata prostě hanobí místa, kde trpěli Romové a ti, kdo přijdou třeba ze zahraničí, tak můžou konzumovat například to vepřové maso tady z těchto míst. Samozřejmě jsme dělali mnoho seminářů, mnoho setkání a taky jsme upozorňovali mezinárodní organizace, vládu a parlament."

Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Existencí vepřína je pobouřen šéf Sdružení Romů na Moravě Karel Holomek, zakladatel dnes již uznávaného muzea romské kultury. Karel Holomek jako jeden z mála přežil pronásledování nacistů spolu se svou sestrou a maminkou a je jedním z těch, kteří se zasloužili o vybudování pomníku v Letech u Písku.

"Je nepochybné, že ten vepřín tady nemůže být, a že to je zneuctění této piety a že to je vlastní a zřetelný signál institucionálního popírání romského holocaustu tady, prostě konkrétně se týkající tady tohoto památníku. To je nepochybné. Když vezmu tu okolnost, že i kdyby to stálo těch šest set milionů korun, jak bylo původně už dříve vládou stanoveno. Tak jsou to zaprvé peníze, které by se velmi vyplatily. A to z toho důvodu, že by to byl přijatelný signál do společnosti, že ta společnost už reflektuje tyto události prostě jinak. Okolnost, že se to tak nestalo, je signálem, že stále to vnímání je velmi velmi špatné."

Jiřina Šiklová (Foto: Jana Šustová) Socioložka Jiřina Šiklová přiznává, že zrušení vepřína připraví mnoho lidí o zaměstnání. A to také může přinést jejich negativní reakce. Přesto ale věří, že občané České republiky chápou vepřín jako nedůstojný prvek vůči lidem, kteří v bývalém táboře Lety u Písku zahynuli.

"Tento vepřín je starý, neodpovídá normám ani hygienickým ani tedy těm věcem tzv. práva zvířat. A v tomto směru si myslím, že by se mělo celé to chápat, že to není otázka romská, a že by se v tom ani sami Romové nemuseli a neměli angažovat. Ale to je otázka občanů této republiky, protože je to závazek státu vůči nejenom Romům ale vůči teda minulosti, kterou jsme přijali i včetně toho negativního. Přijali jsme ji proto, že jsme se přihlásili, že je to kontinuita našeho státu."

O zrušení vepřína usiluje například také europoslankyně Viktoria Mohacsiová, podle které by veškeré náklady spojené s odstraněním měla zaplatit právě česká vláda a nikoli Evropská Unie.

K tomuto tématu se vyjádřil také Milan Tancoš z předseda romské sociální demokratické strany.

"Je to ostuda celé české společnosti a vlád, které tady byly předchozí a pevně věřím, že současná vláda by pro to měla udělat patřičné kroky, aby Romové tím byli spokojeni a vůbec jako celá společnost. A je to ostuda, že to musel dokonce řešit, zabýval se s tím Evropský parlament Evropské Unie. Budeme apelovat na vládu, na parlament, na senát, aby zde byl vytvořen ten památník pro tu čest a úctu těm, kteří tady padli a byli terorizováni a mučeni a šikanováni za nacismu. A budeme tedy trvat na tom, aby někdo z našich představitelů vystoupil i v parlamentu České republiky, v senátu České republiky."

Vaše strana vznikla poměrně nedávno. Co vás vlastně k tomu přimělo?

"Přimělo nás k tomu, že jsme jezdili obec po obci a Romové byli nespokojeni, protože žijí v nelidských a nedůstojných podmínkách a jsou vystěhováni do takových holobytů. My jsme dělali takové místní referendum, kde jsme dostali šestnáct set padesát hlasů od Romů. A Romové trvali na tom, aby byla z něho politická strana, nová, jelikož tvrdili na tom, že ROIka nesplnila jejich očekávání a nesplnila úkoly, které jim slibovala."

V parlamentě České republiky nejsou zástupci Romů. Budete se zasazovat také o to, aby právě romští lídři zastupovali Romy přímo v parlamentu?

"Je to dlouhá trať. Máme před sebou třináct měsíců, do voleb, řádných. Takže pevně věříme, že to bude neúnavná práce, a že prostě budeme celý rok na tom pracovat. A obec po obci a získávat tu důvěru těch lidí a opravdu agitovat, širokou volební kampaň dělat. My už začínáme. Jezdíme na Moravu, jezdíme prostě východní, západní Čechy, severní Čechy a chceme, aby opravdu Romové měli zastoupení v parlamentu a v senátu. Protože se stále jedná o nás a bez nás."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 4. díl: Koňské handlířství
A na závěr pro Vás máme připravenou čtvrtou část našeho seriálu o romských řemeslech. V příspěvku Jany Šustové si tentokrát budeme povídat o koňském handlířství.

Kočovný způsob života přímo předurčoval Romy k tomu, aby se zabývali obchodem. Způsob života kočovných Romů se totiž podobá životu kupce, který kupuje zboží na jednom místě a prodává ho jinde. Navíc si kočovní Romové neuměli představit svůj život bez koní. Jejich písňový folklór opěvuje koně jako přítele, který vždy pomůže, vytáhne z bídy a bude po boku v těžké chvíli. Proto mezi typická romská povolání patřilo handlování s koňmi, což potvrzuje i doktorka Jana Horváthová - ředitelka Muzea romské kultury v Brně.

"Také s územním pohybem souviselo handlování s koňmi, protože koně Romové velmi dobře znali, milovali je a dokázali je i léčit, čehož využívali i venkované. Protože pokud Romové dokázali léčit koně, už neměli tak daleko i k dalšímu dobytku. Takže to bylo handlování s koňmi, kdy samozřejmě oni se snažili i koně, který nebyl v příliš dobrém stavu, všelijak vyšlechtit, nazdobit, aby vypadal mnohem mladší a zdravější a potom ho se ziskem prodat.

Koňští handlíři patřili k nejbohatším Romům, protože za prodej koně získávali peníze a nikoliv naturálie, jako většina ostatních romských řemeslníků. Někdy se však živili i nepoctivě: prodávali kradené koně anebo také staré koně, které vydávali za mladé. Obvykle od rolníků koupili starší koně horší kvality, s nimiž dlouho před prodejem prováděli různé léčitelské a omlazovací praktiky a poté je prodali za několikanásobek jejich skutečné ceny. Určitý čas je krmili, léčili bylinkami a prováděli s nimi různé další praktiky, které však nikomu neprozradili. Dříve, než koně odvedli na koňský trh, obrousili jim staré zuby, do krmení přidali arzen, aby koně měli lesklou srst a jasné oči a také jim dali mírně napít alkoholu nebo dokonce do kopyta zatloukli malý dřevěný kolík, aby koně bujně skákali a tak vypadali mladě. Často tak oklamali i zkušeného znalce koní. Takovýmto způsobem se mohli koňským handlířstvím zabývat jen Romové kočovní, které oklamaný kupec už na původním místě nenalezl. Romové polokočovní museli při tomto podnikání postupovat poctivěji a obezřetněji.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
14.09.2013Koňské handlířství patřilo k typickým romským profesímO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Kaj mek te nabisterav- Bičavas giľi Brnate predalo Miroslav Richter ke leskero baro džives - adadžives leske saranda berš. Romale te aven savore bachtale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Cesta Viktorie Mohacsiové do Evropského parlamentu
Reportáž:  V Evropském parlamentu se debatovalo o Letech u Písku
Reportáž:  Svatopluk Karásek vítá postoj EU k situaci v Letech u Písku
Zprávy: 
Reportáž:  V Praze proběhl seminář na téma "Menšinová politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů"
Reportáž:  Evropský parlament vyzval Českou republiku ke zrušení vepřína v Letech u Písku
Historie, tradice, zvyky:  Romská řemesla - 4. díl: Koňské handlířství

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz