Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giža - šukar šuniben.

Peršo amenca džana ko Lety u Písku, kaj pes adaďives sgejle nipi, kaj peske leperde le Romen so mule andro dujto mariben andro ada koncentrakos. Šunena, ko odoj sas the le Romen so avle ko Lety u Písku.

Nejdříve se společně vydáme do Let u Písku na Pietní akt věnovaný památce Romů, kteří zahynuli v tomto koncentračním táboře. K tématu se vyjádří organizátoři, zástupci vlády i romských organizací.

Mek adaďives vakeraha palo internacionalno projektos predalo Roma, phenaha tumenge pale Miss so našunel, savi ela ada kurko Prahate u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo romane tradicii.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pokračuje mezinárodní program organizace Partners Czech - pozveme vás na Miss neslyšících a dozvíte se o romských tradičních řemeslech. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Horké téma ]=
V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů
Na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se dnes sešli lidé z Česka i zahraničí, aby uctili památku zahynulých Romů. Po bohoslužbě a proslovech osobností zazněly také výzvy na adresu vlády k odstranění vepřína, který stojí na místě pohřebiště Romů. Pietního aktu se zúčastnili také Marie Vrábelová a Jan Mišurec.

Iniciátorem setkání v Letech u Písku na místě hromadných hrobů je Čeněk Růžička, předseda výboru pro odškodnění romského holocaustu.

"Setkáváme se tady za naše sdružení po osmé."

Jak hodnotíte účast? Je tu poměrně hodně lidí, hodně mladých lidí...

"Já si nemyslím, že by to bylo rozdílné vůči jiným rokům. Je tady tak přibližně stejně, já nevím, 150 - 200 lidí"

Zemřeli v Letech u Písku vaši příbuzní?

Čeněk Růžička "Byl to můj děda a potom taky můj nevlastní bratr. Ale odtud prakticky celá mámina a tátova rodina šli do koncentračního tábora Osvětim a osvětimský koncentrační tábor nepřežili prakticky všichni členové rodiny mámy a až na tři bratry, rodiny tátovy."

Kolik lidí tu celkem zemřelo?

"Tady zemřelo podle oficiálních archivních dochovaných materiálů 326 lidí, z toho bylo 241 dětí..."

Na hřbitově v Mirovicích Děti byly pohřbeny na jiném místě, v Mirovicích na hřbitově. I tam se to místo nějakým způsobem zpietnilo. Vy jste se o to zasloužil. Jsou tam vlastně na pomníku napsána jména všech těch dětí.

"Na místo našim zahynulým dětem bylo pohřbeno na těch šest německých vojáků. Ale není to tak dlouho, já nevím, pět možná šest let, si je odtamtud Německo odvezlo. Ale nechalo tam spolu s našimi dětmi taky i pět německých dětí a samozřejmě ty tam mají svůj pomníček taky."

Na místě hromadných hrobů v Letech u Písku je památník. Je tu kříž. Přesto stále stojí vepřín. Jak byste si vy sám osobně přál, aby tato celá kauza byla vyřešená?

Vepřín "My bychom teda rádi, aby prostě prasečák přebudovali. Po přebudování prasečince bychom přímo z toho místa, kde prasečák stojí, chtěli udělat tzv. naučnou stezku a mohli by sem třeba jezdit žáci základních škol seznamovat se přímo na místě se záležitostmi, které se tady odehrály."

Růžena Terkelyová. Vy jste jako dítě prožila určitou část života právě v Letech u Písku. Vzpomínáte si na tu dobu?

"Já jsem měla pět šest roků. Tatínek tu byl, maminka a měla jsem sestřičku dva roky a tu hodili prý do vody. Tu zemřela."

Vy jste se dostali i do Let u Písku. Vlastně jakoby do sběrného tábora. Vy jste jediná, kdo přežil?

"Jediná. Hledala jsem rodinu v Praze a nikde nikdo. Všichni tu zůstali. A v Osvětimi."

Přála byste si, aby zmizel vepřín?

"Ano, přála bych si."

A vy jste se narodil, tady v Letech, jste vlastně jediný, který se tady narodil, a který přežil!?

"Jo, já vím o tom. Mně to říkal děda a i jsme všecko zjistili. Jo, můj otec tedy to říkal."

Byla tady celá vaše rodina?

"Byla tady celá naše rodina. Ano. Dva bráchové, ti umřeli v Aschwitzu."

Zůstal tady někdo v Letech?

"Ti, co umřeli tady, jsou tady ti dva. Děda a sestřička."

Kdo vám řekl o všem, co tady probíhalo o Letech? Co vám řekl? Jak to probíhalo?

Nucené práce v lomu "No, že v noci je sem přivezli, nevěděli, kde jsou. Kde by byli, nic. To všechno až ráno zjistili, no. Takže věděli, že je oni posílali hned nějak už do dalších koncentráků, takže měli štěstí, že zůstali, no."

Řekli vám také, jak jste přežil?

"No, matka mě musela, to víte, to se těžko vypráví, protože musela mě jako hodně hodně bránit všude, jo? Aby mě nevzali, tak mě jako držela v sobě, u sebe furt a otec taky. No a otec taky nejedl a dával to matce, aby měla jídlo pro mě, že jo."

Šli potom ještě rodiče do dalšího koncentračního tábora?

"Nešli, nešli. Šli zpátky domů, odkud je odvezli."

Jste tady poprvé?

"Jsem tady podruhé."

A poprvé?

"No a poprvé jsem tady byl s otcem. No, to jsme procházeli tady někde ten les, kde byl ten hrob dohromady a úplně se roztřásl. Úplně se mu normálně vzpomínka a brečel."

Co říkáte na to, že je tady stále velkovýkrmna vepřů?

"Co bych mohl říkat? No, je to zneuctění památky romským obyvatelům a všem.

Řekl Jan Vrba.

Tragický osud Romů, kteří zahynuli během války v koncentračním táboře v Letech na Písecku, si dnes u tamního památníku obětem - připomnělo zhruba 150 lidí. Dnes také uplynulo 90-té výročí ode dne, kdy památník odhalil bývalý prezident Václav Havel. V místech koncentračního tábora ale stále stojí velkokapacitní vepřín, o jehož odstranění romské organizace zatím marně usilují. Více řekl Janu Mišurcovi předseda - Grémia romských regionálních představitelů Ondřej Giňa.

"Především jsme hodně protestovali. Můžu připomenout například akci "Nejezte vepřové v České republice!" Byla to akce zaměřená na zahraniční turisty v Praze, na letišti, v Karlových Varech. Po městě a v restauracích jsme rozdávali letáčky, kde jsme upozorňovali na to, že tady v Letech existuje velkovýkrmna prasat a ty prasata prostě hanobí místa, kde trpěli Romové a ti, kdo přijdou třeba ze zahraničí, tak můžou konzumovat vepřové maso například tady z těchto míst. Samozřejmě dělali mnoho seminářů, setkání s lidmi, aby jsme jim vysvětlovali. Co se tady stalo? V čem vlastně spočívá problém a taky jsme upozorňovali mezinárodní organizace, vládu, parlament, představitele nevládních organizací, takže těch akcí byla spousta a je vidět, že systematičnost té práce konečně našla odezvu, protože Evropský parlament přijal rezoluci, ve které žádá Českou republiku, aby odstranila prasečák tady v Letech."

Myslíte si, že bude odstraněn?

"No, já si to velice přeju a já si myslím, že si to přeje spousta dalších lidí. Ale z praxe víme, že rezoluce je jedna věc. Ale její naplnění - to je otevřená otázka. Nicméně. Rezoluce podporuje naše úsilí a pro nás je to velká morální podpora."

Novinář Petr Uhl podal trestní oznámení na pana Ransdorfa za prohlášení, že tady v historii koncentrační tábor nebyl.

"Ano, je to tak. Mně teda k tomu vedlo hlavně, že on to uvedl tím, že se o Letech bezuzdně lže a že tady žádný koncentrák nebyl. Takže já si myslím, že to je zpochybňování holocaustu, genocidy, nacistické genocidy Romů, na které se podílely protektorátní orgány nebo které to organizovaly vlastně celé. To byli čeští nebo protektorátní četníci."

Vepřín tady stále stojí. Bohužel tato ostuda už přerostla hranice a z Bruselu poslanci apelují na to, aby vepřín byl odstraněn. Myslíte si, že teď by k tomu mohlo dojít?

"Já myslím, že k tomu rozhodně dojde, protože pan Paroubek, předseda vlády, se vyjádřil také v tomto smyslu a domnívám se, že by to mohlo mít i nějakou finanční pomocí evropskou buď z Unie nebo z Evropy vůbec. A tento památník, který tady je, považují mnozí Romové a neRomové za dostačující a nevidím žádný důvod, proč to neudělat tak, že by to bylo pietně upraveno, byly by tady kameny, stromy, keře, cestičky. Byly by tady do kamene vytesaná jména těch lidí a tenkrát nám nabízela židovská obec, že expozici muzejní o Letech by se udělala v Písku v synagoze.

Petr Pithart pokládá věnce k památníku Místopředseda senátu Petr Pithart se zúčastnil pietního aktu v Letech u Písku také s projevem. Vy jste tady byl, mám dojem už i jako předseda vlády.

"Já jsem tady byl, jednou nebo dvakrát. Věřte, že si teď nevzpomenu, kdy to bylo."

Co se změnilo?

"Tady se změnil ten palouk. Je posekaný, dobře tomu ale ze všech těch projevů, ať už připravených nebo spontánních vyplynulo, že se ve vztahu společnosti a Romů a vládních míst a Romů mnoho nezměnilo. To je také příčina, proč po tolika letech se toho ujali poslanci Evropského parlamentu a oslovili nás. Některých politiků se to velmi dotklo, ale jinak, než by se jich to dotknout mělo. Mělo by se nás to dotknout jako zahanbení, že jsme zase polevili, zase po určitých úsilích zase polevili. Já chci věřit, že tentokrát už tomu tak nebude a nemám důvod nevěřit novému premiérovi, když říká, že prasečák by tu být neměl."

Sociolog Fedor Gál chodí na pietní akt v Letech u Písku každý rok. Letos jste tady měl projev, ve kterém jste řekl, že ten vepřín vlastně k tomu památníku patří.

"Ano, patří k tomu památníku z jednoho jediného důvodu, poněvadž on je symbolem toho jací jsme i dnes a ne jací jsme byli před šedesáti lety."

Je to obraz společnosti vůči Romům?

"Jo, je to obraz postojů společnosti vůči Romům a já jsem byl šokovaný, když na vzkaz Evropského parlamentu prezident České republiky reagoval tím, že to je nepatřičné, že to je naše vnitřní věc. Já sem chodím téměř deset let. Nevšiml jsem si žádných změn, které by tady proběhly. Jestli se tady něco změnilo na hřbitově v Mirovicích, tak tam přibyli jména konkrétních mrtvých z romského tábora, ale ne díky české společnosti, ale díky Čeňkovi Růžičkovi a Marku Pape, kteří léta letoucí tvrdohlavě kráčí prostě za svým cílem. Vy nechodíte právě k těm ukázkovým památníkům, ale chodíte sem.

"No, poněvadž si myslím, že k ukázkovým památníkům chodí nositelé věnců a já bych rád věděl, co se odehrává v jejich hlavách a v jejich duších. Možná, že někteří skutečně soucítí, ale já si myslím, že na taková místa by měli chodit lidi za sebe a ne za instituce, které necítí."

Vy chodíte sám za sebe a připomínáte si vlastní osud?

"Nejde o můj osud. Já žiju. Jde o osud mého táty, kterého zastřelili jako psa, když kráčel poslední den války v pochodu smrti ze Sachsenhausenu a už nemohl. A za svou mámu, která mě v Terezíně porodila."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
11.05.2015Ve středu se v Letech u Písku uskuteční pietní aktZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v Bruntále
Bruntál se stal po Pardubicích a Chomutovu třetím městem v republice, kde organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace. Jádrem programu je komunitní plánování a záměrem pak zlepšení soužití mezi romskou komunitou a většinovou společností. O podrobnosti se zajímal Ivan Sekanina z ČRo Ostrava.

Program romské integrace financuje prostřednictvím české nezávislé nevládní organizace Partners Czech nezávislá agentura Federální vlády spojených států. Cílem je pomoct zemím, které například procházejí demokratickými změnami. Výběr Bruntálu pro realizaci programu nebyl náhodný. Vysvětluje Ondřej Horvát z agentury Partners Czech:

"Bruntál vyhověl určitým kritériím, které byly zadány. Kritéria, které se týkají počtu Romů, pak které se týkají otevřenosti nebo současnému stavu neziskových organizací, otevřenosti města - jako radnice, otevřenosti k tomu dělat něco s Romy nebo řešit tu problematiku."

Zlepšení vztahů mezi romskou komunitou a většinovou společností je ve městě nanejvýš aktuální. Program romské integrace je proto namístě. Říká mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

"Problém soužití romské menšiny s většinovou společností je ve městě je skutečně velký, a to především, proto že v uplynulých letech docházelo ke kumulaci romské komunity v části města, v tzv. západní lokalitě, přesněji v bývalých sovětských kasárnách."

Podle odhadů se do bývalých kasáren nastěhovalo kolem čtyřstovek Romů, a také na tuhle oblast se program integrace zaměří. Ve městě vznikla pracovní skupina, ve které jsou kromě Romů také zástupci města, policie, úřadu práce a neziskových organizací. Co je v této fázi nejdůležitější, upřesňuje bruntálský romský poradce Josef Baláž:

"Prostě aby tady vznikla skupina lidí, kteří budou schopni a ochotni spolu mluvit na téma - kdo, čím může přispět k tomu, aby se toto téma zlepšilo, jako to soužití."

Záměrem skupiny je postupně vytvořit projekty s integračním charakterem. Cílovou skupinou jsou Romové a jejich potřeby. Takové projekty potom finančně podpoří i agentura Partners Czech, potvrzuje Ondřej Horvát:

"My bychom chtěli podpořit projekty, které budou opravdu odpovídat tomu, co ti Romové v Bruntále chtějí. Ne že budeme podporovat aktivity, které třeba ty neziskovky dlouhodobě dělají a jsou v tom dobří a v podstatě se to už až tolik netýká Romů nebo respektive jejich potřeb."

Projekty by měly být zaměřeny na sociální služby, školství, bydlení, prevenci kriminality, či zaměstnanost. Konkrétně třeba na vznik chráněných dílen, na doučování dětí nebo na osvětové akce pro matky. Počítá se také samozřejmě s aktivní účastí romské komunity na realizaci. Příklady tady jsou:

"My jsme to třeba měli možnost vyzkoušet si na projektu, kdy jsme stavěli dětské hřiště. Nadace dala peníze na materiál, na vybavení, na stroje, ale obyvatelé si sami museli postavit to dětské hřiště. A to se nám celkem osvědčilo, protože ten přístup těch lidí k těm věcem je potom úplně jinačí, když si to sami nějakým způsobem donesou do toho města, sami si to nějakým způsobem vybudují než když je to tak, že to dostanou zadarmo a přijdou k tomu jako slepý k houslím."

Říká romský poradce Josef Baláž. Program romské integrace v Bruntálu potrvá do roku 2007. Jeho výsledkem by měly být trvale udržitelné projekty a tím i zlepšení soužití mezi romskou komunitou a většinovou společností.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.11.2007Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň O Roma Vakeren
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
16.03.2007Konference hodnotila výsledky programu romské integraceO Roma Vakeren
16.06.2006Organizace Partners Czech připravuje spotovou kampaň Hlídejte si své předsudky!O Roma Vakeren
09.06.2006Kdo je Orhan GaljusO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
26.08.2005Součástí projektu romské integrace je i mediální kurzO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
17.09.2004V Chomutově probíhá projekt Program romské integraceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Také mezi neslyšícími dívkami se volí miss
V Praze bude zvolena nejkrásnější neslyšící dívka. Soutěž Miss neslyšící 2005 začíná 15. května v divadle Na Vinohradech od 19:30 hodin. Janu Mišurcovi řekl více ředitel společnosti CZECH MODEL management, s.r.o. Josef Uhlíř.

"Miss neslyšící České republiky 2005 se zúčastní deset dívek s tím že dívka, která zvítězí v tomto českém kole se zúčastní Miss Daford, Miss světa neslyšící, které proběhne v tomto roce v Praze 16. července."

Jaké jsou podmínky pro to, aby se dívky přihlásily do této soutěže? Jsou ty dívky nějakým způsobem zvýhodněny?

"Nejsou zvýhodněny, mají naprosto stejné podmínky, protože ty podmínky jsou schopné splnit. Věková kategorie je od patnácti do dvaceti pěti let s tím, že dívky mají stejné disciplíny jako při klasické miss České republiky."

Jak se komunikuje s neslyšícími dívkami?

"Nám se komunikuje skvěle, protože jsou to šikovné dívky. Samozřejmě je ta struktura soutěže trošku jinak posazená ohledně tlumočení znakového jazyka apod. Čili i ta choreografie a příprava se odehrává jiným způsobem, ale ten výsledek je naprosto stejný. Ba, bych řekl někdy i lepší, protože ty dívky jsou naprosto schopny předvádět stejné výkony jako ty dívky slyšící."

Jaké disciplíny jsou připraveny v rámci volby?

"Protože samozřejmě dívky neslyšící a nedoslýchavé se obávaly těchto disciplín a trošku nám i kvůli tomu nechtěly chodit do soutěží, tak jsme udělali volné kolo tzv., takže dívka může soutěžit ve volné disciplíně, jakou si zvolí - tanec, pantomimě, ale může to být i rozprava. Samozřejmě je tam promenáda v plavkách, módní přehlídka a závěrečné de filé."

Jak se vůbec neslyšící dívky učí tu choreografii, pokud je tam zahrnuta hudba?

"Není to jen o učení. Je to o kompletním večeru. Samozřejmě máme už na to připravený tým. I my jsme se to museli učit. Choreografie probíhá stejným způsobem jako u dívek slyšících, všechno se samozřejmě tlumočí do znakového jazyka a tyto dívky si vlastně tu svoji vlastní choreografii naučí stejným způsobem s tím, že v ten večer jsou různé místečka v sále a za podiem a ty dívky mají, v určitý čas se někam podívají a my jim dáváme znamení kdy, co,kam, jak mají nastoupit apod."

Jaké ceny dostanou dívky?

"Dostávají barevné televize, obrazy i ošacení, šperky, sklo, porcelán. Čili mají se na co těšit. Samozřejmě dostávají i krásné vzpomínky na tu soutěž a o to hlavně jde."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 3. díl: Zábavní produkce
V další části našeho seriálu o romských řemeslech opustíme romské řemeslníky pracující s kovy, dřevem a jinými přírodními materiály a vypravíme se za Romy, kteří se věnovali zábavní produkci. Příspěvek pro Vás připravila Jana Šustová.

Theodor Aman: Vodič medvěda. Rytina, 2. pol. 19. st. Romové jsou nezřídka pohybově a herecky nadaní a tento talent uplatňovali v provozování různé zábavní produkce. Jezdívali například s loutkovým divadlem nebo provozovali syntetické divadlo, které spojuje mluvené slovo s hudbou a tancem. Také na ulicích předváděli tanec, hudbu či taneční kreace se zvířaty. Výjimkou nebyla ani akrobacie a předvádění cvičené zvěře. Dodnes většina světových cirkusů zaměstnává romské artisty, krotitele zvěře apod. Při pohledu do historie zjistíme, že Romové byli i v rodině zakladatele českého loutkářství Matěje Kopeckého a v akrobaticky proslulé rodině Berouskových. Další podrobnosti o tom, jak se Romové uplatňovali v zábavní produkci, nám prozradí ředitelka Muzea romské kultury v Brně doktorka Jana Horváthová.

"Romové se věnovali také zábavní produkci. Provozovali zábavu jednak jako pouliční hudebníci, ale i jako kejklíři. To je takový široký termín, pod který se už od středověku vešlo hodně profesí. Ale určitě jsou to profese spojené s pohybem. To znamená především třeba artisté, takže i v dnešních cirkusech jsou Romové, kteří pokračují v té tradici a jsou pohybově nadaní. Samozřejmě lze dále jmenovat cvičení zvěře - jsou skupiny Romů, které jsou hodně příbuzné korytářům, kteří se vždy věnovaly předvádění medvědů a taky opic. Řada Romů také vlastnila dokonce třeba i u nás, za první republiky, velmi malé cirkusy. Tam bylo jen velmi málo těch členů, třeba dva artisté a ještě nějaké cvičené zvíře. Ale byli i trošku větší. A někteří Romové také měli kolotoče a houpačky a to už je takové odvětví, kde se setkávali s takzvanými lidmi světem jdoucími nebo lidově řečeno komedianty. A dnes už v podstatě tady taková komunita těchto lidí kolem cirkusů a kolotočů atd. je poměrně taková utajená komunita, kde jsou Romové i ne-Romové a už je to hodně namícháno."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Horké téma:  V Letech u Písku proběhl pietní akt k uctění památky zahynulých Romů
Reportáž:  Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v Bruntále
Reportáž:  Také mezi neslyšícími dívkami se volí miss
Historie, tradice, zvyky:  Romská řemesla - 3. díl: Zábavní produkce

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz