Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Olomouciste, kaj ada kurko sikavenas, kaštune romane babki. Dodžanena tumen palo skidipen, redalo nipi, save predžidžile holokaust a vakeraha tiž pale bari konferencia, savi ela pre aver kurko.

Nejdříve se společně vydáme do Olomouce na výstavu loutek. Dozvíte se o SMS sbírce určené obětem holocaustu a pozveme vás na mezinárodní konferenci, která je součástí pietního aktu v Letech u Písku.

Paľis amenca džana Ustende, andre galeria, kaj thoven avri sa palo romano dživipen. Phenaha tumenge pale konferencia, kaj pes vakerela palo oda sar dživas u so kampel te keren pradalo Roma. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha pale amare tradicii.

V druhé polovině O Roma vakeren se vypravíme do Ústí nad Labem na výstavu Jsme jací jsme. Řekneme vám o chystané konferenci Romové v sociálních změnách a dozvíte se jaké zvyky a tradice dodržují Romové. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Olomouci začala výstava Putování nejen romských loutek
Celý tento týden mohli Olomoučané navštívit netypickou výstavu loutek. Výstava je vyvrcholením ojedinělého projektu "Putování nejen romských loutek", který měl děti z různých měst naučit hravou formou toleranci a porozumění. Loutky teď poputují do Ústí nad Orlicí, Ostravy, Jeseníku a Chrudimi. Další informace zjišťovala Radka Kvasničková u autorky projektu Lubomíry Oláhové z olomouckého občanského sdružení EDUCO.

Foto: ČTK "Naše občanské sdružení Eduko již delší dobu přemýšlí nad tím, co nabídnout školám, aby se učitelům a pedagogickým pracovníkům lépe pracovalo metodicky s dětmi. Jde nám především o to, aby děti se příjemnou hravou formou naučily poznávat různé národy, jejich zvyky, jejich tradice. V podstatě, aby ty děti našly k sobě společnou řeč. Protože každý národ má své kouzlo, má svoje specifika a je hodně dobré se od toho učit."

Foto: ČTK Kolik se vůbec zúčastnilo škol tady tohoto projektu? A bylo to jenom v Olomouci nebo jste jezdila třeba po celé republice?

"Tohoto projektu se účastnilo více lidí. Není to práce o jednom člověku, tzn. že to byli lektoři, kteří vyjížděli přímo do škol, byly osloveny Olomouc, Ústí nad Orlicí, Jeseník a Chrudim. A nesmím zapomenout na naši Ostravu."

To znamená, loutky budou ze všech těchto měst?

Foto: ČTK "Ano, v podstatě v každém městě se účastnila jedna až dvě školy."

Jak jste spokojeni s výsledkem?

"Já bych to řekla jednoduše. Za celou dobu, kdy jsme se, naše občanské sdružení, snažili tento projekt realizovat, tak jsem s říkala: ´Byť jedna škola, byť jedna paní učitelka přijala do své metodiky, do svého způsobu výuky tuto nabídku, tak to je pro mě ta největší odměna, kterou já jsem vůbec mohla za tu čtyřletou práci získat. A nejenom já, ale samozřejmě náš celý pracovní tým. A mám radost z toho, když si čtu, protože každá škola se v podstatě prezentuje na této výstavě. A když jdete kolem a čtete si vlastně jejich názor na tu práci, co jim tato práce vlastně dala, jak vidí svou činnost oni na svých školách, tak to je ohromné pohlazení."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.05.2005Olomoucké divadlo Tramtárie vystavuje loutky vyrobené dětmiZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Pomocí dárcovské SMS můžete pomoci i romským obětem holocaustu
Od 1. května můžete pomocí SMS zprávy přispět na péči o oběti holocaustu. Stačí, když na číslo 87777 odešlete zprávu ve tvaru DMS HOLOCAUST. Každá taková textová zpráva přinese Nadačnímu fondu obětem holocaustu 27 korun. Více už Janu Mišurcovi řekla ředitelka fondu Jarmila Neumannová.

"Mně tato forma možnosti darovat peníze pro nadační fond Holocaustu a pro projekty, které my podporujeme, napadla letos v lednu, kdy se vlastně přiblížilo výročí šedesáti let od ukončení druhé světové války a já jsem si řekla, že bude dobré se obrátit na veřejnost. Která bude sice více citlivá k tématu, ti kteří se té války účastnili a potřebují trošku více pozornosti a více péče než třeba ostatní."

Kolik peněz byste si přáli vybrat a jakým způsobem a co by bylo uhrazeno?

"Tak ten odhad vůbec netuším. My jsme takový pilotní projekt tohoto typu dělali poprvé, takže musím říci, že jsme všichni strašně zvědaví. Jak my, tak Fórum dárců, které tento projekt zaštiťuje. Ty peníze, které získáme, budou použity na podporu sociální a zdravotní péče. Hlavně sociálních služeb pro ty, kteří přežili holocaust. I pro psychologickou pomoc jejich rodinám a blízkým, neboť trauma holocaustu se nese rodinami a my jsme podpořili i výzkum v České republice, který toto dokazuje."

Jaké organizace se budou moci ucházet o příspěvky z této sbírky?

"Jako vždy, budeme vypisovat výběrové řízení a ucházet se o ty prostředky budou moci nevládní organizace, příspěvkové organizace, účelová zařízení církve... Prostě všichni ti, kteří se starají o přeživší a poskytují jim profesionální sociální služby nebo zdravotní služby."

Jsou to třeba i Romové, o kterých se často v rámci holocaustu nemluví. Dostane se třeba ta pomoc i na tyto lidi?

"Nadační fond se jmenuje Obětem holocaustu. U nás, v České republice se to týká samozřejmě Židů a Romů. Musím říci, že sociální a zdravotní péče o romské oběti, tak my jsme neobdrželi žádosti, které by byly zaměřené na péči o tyto přeživší. Podle mých informací, těch lidí, kteří přežili holocaust, žije v České republice opravdu pár, protože se Romové nedožívají tak vysokého věku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.04.2006Nadační fond obětem holocaustu ukončil program OdškodněníO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Praha bude dějištěm mezinárodní konference o Romech v EU
Praha bude 14. května dějištěm mezinárodní konference na téma Menšinová politika v zemích EU 25 ve vztahu k menšině Romů a Sintů. Marii Vrábelové to řekl Markus Pape z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.

Foto: Evropská komise "Přijedou poslanci parlamentu, přijedou zástupci Romů z Maďarska, z Polska, ze Slovenska, z Německa a chtějí informovat o situaci v jejich zemích a o menšinové politice."

Takže to bude víceméně informační seminář nebo jsou už body, které se budou konkrétně řešit?

"Je to seminář, který má mnoho témat a chceme právě otevírat témata, o kterých se zatím nemluvilo. Bude tam mluvit zástupce České republiky pro dekádu Romské inkluze, to se týká vyhlášení desetiletí romské inkluze - začlenění Romů do společnosti. Nadále se bude mluvit o programu o integraci Romů v České republice."

Možná bude i tématem tábor v Letech? Kdy poslanci Evropského parlamentu psali České republice, že by výkrmna vepřů, která tam doposud je, by měla zmizet.

"Spolupořadatel semináře je Výbor pro odškodnění romského holocaustu a jeho předseda Čeněk Juříčko bude mluvit na semináři o významu této kauzy pro další vývoj v české republice. Seminář navazuje na každoroční pietní akt, který se bude konat přímo v Letech u Písku u nouzového pohřebiště bývalého tábora a tam bude po osmé výbor připomínat na tuto kauzu a uctívat oběti nacismu, které leží přímo na tomto místě."

Vy jste od prvopočátku byl u toho, aby se tam zrodilo pietní místo. Už uplynulo mnoho let, teď přichází zpráva až z Bruselu...

"Považuji za velice důležité, že i poslanci Evropského parlamentu se nyní vyjádřili a vyzvali Evropskou komisi k rychlému řešení tohoto problému, což znamená, že odsoudili současný stav a potvrdili to, co říkáme už léta, že velkovýkrmna prasat nemůže být na místě utrpení obětí nacismu. Zrovna na tomto místě umírali pod krutými podmínkami Romové a zvláště děti. A právě Evropská unie se zavázala, že na takovýchto místech musí být důstojné památníky. A tím je i Česká republika vázaná a vím, že veřejné mínění se pomalu klade na stranu těch, kteří chtějí přemístit vepřín na vhodné místo. Tímto i chránit dotyčné pracovní místa a umožnit hlavně pozůstalým těchto obětí, aby je na tomto místě nerušil pach prasat a aby mohli důstojně uctívat své příbuzné."

Myslíte si, že to řešení bude rychlejší nebo že se dotáhne do konce?

"Jsme přesvědčení, že bude den, kdy budou romské oběti nacismu i v Letech u Písku mít důstojné místo svého klidu a čím více se oddaluje tento termín, tak tím víc tato kauza ukazuje skutečné postavení Romů nejenom v této společnosti, ale v celé Evropě. To znamená, že jsou diskriminovaní a dokonce i jejich oběti nacismu musejí trpět takový osud. Jménem bývalých vězňů letského tábora vyzýváme všechny Romy, aby přijeli 13. května do Letů a spolu s námi uctívali romské oběti nacismu a vyzýváme též všechny, aby přijeli další den, 14. května na seminář, který se bude konat na Masarykově nábřeží v prostoru Goethe Institutu, kde se bude konat od desáté hodiny seminář o menšinové politice v zemích Evropské unie."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Romové jsou největší etnickou menšinou v EvropěO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
19.10.2013Členské státy EU mají zintenzivnit úsilí zaměřené na integraci RomůO Roma Vakeren
08.04.2013Romové v Bruselu protestovali proti diskriminaci. Zapojili se i ti z ČeskaZprávy ze života Romů
20.05.2011Rada Evropské unie přijala závěry o „Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“Zprávy ze života Romů
09.03.2011Evropský parlament požaduje závazné normy EU pro lepší integraci nejpočetnější evropské menšinyZprávy ze života Romů
04.12.2010Začleňování Romů nemůže probíhat jen na papíře, říká komisařkaZprávy ze života Romů
25.08.2009V4 bude jednat o romské problematice a boji proti extremismuZprávy ze života Romů
06.05.2009Sociální vyloučení Romů způsobuje České republice mnohamiliardové ztrátyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Švýcarský soud v Ženevě zamítl žalobu sdružení Romů proti americké počítačové firmě IBM, že podporovala nacistické vyvražďování Romů. Firma se toho měla dopustit tím, že nacistickému Německu ještě před začátkem války prodávala děrnoštítkové počítací stroje, které nacisté využívali ke třídění statistických údajů o obyvatelstvu. To jim usnadnilo odesílání Romů do vyhlazovacích táborů. Soud došel k závěru, že záležitost je promlčená.

V ústecké části Předlice tento týden opět vzplál konflikt mezi romskými rodinami, při které se popralo zhruba 50 Romů. Příčinou napětí v této lokalitě je podle místních početná rodina Polákových, která prý prodává drogy a je agresivní ke svému okolí. Podle některých romských obyvatel by se situace uklidnila, pokud by se rodina Polákových odstěhovala. Město by ale muselo jejich dům vykoupit a to takový návrh oficiálně neobdrželo a ani nepředpokládá, že by takový krok učinilo.

Chrám Navštívení Panny Marie Pouť smíření, která se koná v den výročí ukončení druhé světové války v Hejnicích na Liberecku, uzavře v neděli 8. května v tamním chrámu Navštívení Panny Marie mše. Sloužit ji má královéhradecký katolický biskup Dominik Duka. Bohoslužbu zprostředkuje, podle České biskupské konference v přímém přenosu Česká televize.

V domácnostech největšího romského sídliště na Slovensku, Luníku 9 v Košicích, v těchto dnech po více než dvou týdnech opět teče voda. Stalo se tak poté, co bytový podnik vodárnám zaplatil 2 a půl miliónu slovenských korun. Problém na Luníku 9 se tak nevyřešil, ale jen oddálil. Žije tam totiž ve více než šesti stech bytů přes 800 rodin. Poplatky za bydlení však řádně platí jen 22 domácností.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsme
Ústí nad Labem se stalo další zastávkou mezinárodní výstavy s názvem Jsme jací jsme. Ta nabízí návštěvníkům pohled do života Romů očima současného umění. Do galerie Emila Filly ji přivezla rakouská společnost Rotor ve spolupráci s fakultou užitého umění a designu ústecké Univerzity. Výstava je součástí rozsáhlého projektu Romové a gadžové, který byl zařazen do grantu evropské komise Kultura 2000. Představila se už i v rakouském Grazu, slovinské Ljublani a slovenské Trnavě. A jak v těchto městech lidé umění zachycující život Romů vnímali? Na to se Věra Masopustová ptala kurátorky výstavy Margharethe Makovec.

Cosmin Gradinaru: Bez názvu "Toto je velmi zajímavá otázka a bylo velice obtížné tu výstavu připravit v souladu s touto otázkou a bylo velice obtížné najít přesnou konstelaci uměleckých děl, tak aby spolu navzájem mohla komunikovat, a aby korespondovala s tím, co chceme sdělit."

Měli jste možnost jako autoři výstavy vnímat, jak na tahle vystavená díla reagují sami Romové?

Gyöngyi Raczne Kalanyos: Reunion, malba "Bylo to velice zajímavé, protože jak my, tak i Slovinci nemají příliš velkou romskou komunitu. V tomto projektu jsme se soustředili hlavně na mladé publikum i na studenty hlavně středních škol a připravili jsme pro ně řadu doprovodných programů. Překvapilo nás, jak jednoduché byly jejich reakce a z těch reakcí jsme opravdu pochopili, že jsme opravdu udělali důležitou práci a vyplnili trhlinu v nějakých dezinformacích, protože opravdu se nás ptali na takové věci, jako: "Proč mají Romové tmavší barvu pleti."

Za ústecké organizátory výstavu "Jsme, jací jsme", zhodnotil historik umění Michal Koleček:

Monika Kováčová: Tajemství lásky "Z mého pohledu má význam velký, ale nemyslím to tak, že bychom tu výstavu vřazovali do toho, co se děje u nás, ale ten význam je spíš navenek. Nebo vzhledem ke komunikaci k českým a mezinárodním uměleckým kontextem. Za prvé, ta výstava je významná už z toho důvodu, že vlastně je to výstava, která vystavuje středoevropský umělecký kontext. Ten okruh ze zemí střední Evropy, což není u nás, v Čechách, příliš často. Většinou se snažíme ty velké instituce spíše dovést výstavy z toho tzv. západu a tady jsou umělci, kteří tvoří ve velice podobném prostředí, v jakém žijeme my - ve střední a jihovýchodní Evropě, takže to je první významná věc a druhá významná věc je ta, že je to výstava, která sleduje téma, velice zajímavé téma - pro nás velice aktuální téma v Ústí nad Labem, které také není příliš v českém umění reflektováno."

Nihad Nino Pusija: Fotografie z cyklu Ramadan Armani Já se ještě zeptám na romské umělce. Jsou nějaká významná, ať už česká nebo evropská jména, která na téhle výstavě uvidíme?

Mario Rizzi: The darker the berry the sweeter it is "Jsou tady významná jména. A tady je také jedna otázka, která je velice zajímavá. Koneckonců diskutoval ji před nedávnem i pan ředitel Národní galerie pan Knížák. Ten zastává tezi, že současní umělci, romští umělci nejsou součástí skutečně toho etablovaného rámce současného výtvarného umění. Toho kvalitního umění z hlediska institucí a trhu s uměním. Tady najednou na té výstavě vidíme, že to není pravda, že jsou tady někteří umělci, kteří v tomto rámci fungují, zastupují je třeba galerie, a kteří také to umění, které produkují, trošku posunují od toho lidového nebo naivního způsobu, který je trošku těm romským umělcům někdy podsouván, právě do téhle oblasti toho současného umění. Takže teda na téhle výstavě bych třeba vzpomenul maďarského umělce, který se jmenuje Kalanio, což je autor, který funguje skutečně v maďarském kontextu současného umění a je to romský autor. Částečně i Iosif Kiraly z Rumunska, také vlastně romský umělec a vedle toho jsou tady umělci neromští. Z těch majoritních společností, kteří ovšem reflektují tu specifiku vztahu mezi romským etnikem a tím většinovým etnikem v té které zemi, ze které pocházejí."

Fotografie jsou ze stránek http://rotor.mur.at

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.05.2006Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrozeníO Roma Vakeren
04.05.2006V Plzni proběhne výstava fotografií Romské obrození a beseda s jejím autoremZprávy ze života Romů
28.04.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
17.02.2006Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých RomůO Roma Vakeren
09.09.2005V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografovéO Roma Vakeren
09.09.2005Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodiněO Roma Vakeren
09.09.2005Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaciO Roma Vakeren
02.09.2005V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma RisingO Roma Vakeren
31.08.2005V pražském Letohrádku královny Anny proběhne výstava fotografií Roma Rising / Romské obrozeníZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Parlamentu proběhne konference na téma Romové v sociálních změnách
Sdružení Dženo pořádá pod záštitou zmocněnce pro lidská práva a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Svatopluka Karáska konferenci na téma Romové v sociálních změnách. Uskuteční se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České Republiky a začíná 20. května. Na tomto jednání se členové romské komunity zapojí do debaty o reformě sociální politiky a zaměstnanosti. Jan Mišurec pozval k mikrofonu organizátora tohoto pléna, ředitele sdružení Dženo Ivana Veselého.

Svatopluk Karásek (Foto: ČTK) "Konference Romové v sociálních změnách chce jaksi osvětlit ideový záměr Ministerstva práce a sociálních věcí týkajících se reformy v sociálních dávkách. Jde tady v podstatě o to, aby odpovědní ministerští úředníci vysvětlili, že to není zaměřeno v prvé řadě na Romy a vysvětlili, proč chtějí reformu toho systému dělat tak, jak navrhují ve věcném záměru zákona na jedné straně. A na druhé straně chceme dát prostor Romům, taky romským organizacím, aby o těchto změnách, popřípadě dopadech informovali tyto úředníky ale zároveň i poslance českého parlamentu."

Dnes už velké množství chudých Romů se potýká s velkými problémy a hrozí, že spadnou ještě do větší chudoby. Tak jak vy se na to díváte?

"Podívejte se. Oni nemusí spadnout do ještě víc do toho bahna. Jde tady o to, aby tuhletu reformu provázela doprovodná opatření týkající se hledání zaměstnání nebo motivování zhruba půl milionu nezaměstnaných v České republice k tomu, aby si hledali práci. A proto tam jdou ti úředníci, aby vysvětlili jednoduchým způsobem, jak ten systém by měl fungovat. A jak ti lidé by měli být aktivováni k práci."

Slovenská vláda učinila ty stejné kroky. Také očekávala, že se situace nezhorší. Přesto Romové do té bídy ještě větší spadli. Nemáte strach, že se bude opakovat stejná situace?

"Situace v Čechách a na Slovensku již nejde srovnávat. Přeci jenom ten odstup těch zhruba dvanácti let od rozdělení Československa, od rozdělení ekonomik a od rozdělení sociálního systému dává českým Romům trošičku navíc v tom sociálním systému. Tady nejde o to nějak výrazně poškodit armádu nezaměstnaných. Tady bude hodně záležet, jak zapracují úřady práce, jak zapracují jednotlivé obce a tak dále a tak dále. Ta reforma ne že vyzkouší Romy, ale vyzkouší státní správu, jak je schopná realizovat tuto reformu."

Na konferenci se bude asi mluvit hodně o tom, jak konkrétně Romové žijí. Jak byste zhodnotil tu situaci Romů v České republice?

"Že jsou nezaměstnaní, to jsem v úvodu už říkal. Že ani ty sociální dávky nestačí na tu obživu - to je jasné, protože porostly ceny nájmů, energií, zvýšily se životní náklady, takže je to tak akorát na té hranici únosnosti. Právě proto je ta sociální reforma, protože není východiskem pro řadu lidí žít ze sociálních dávek."

Přesto se stále stává, že i vzdělaní Romové práci nenajdou, často odchází do zahraničí. Nemáte někdy pocit, že jakoby Romové jsou nechtění na tom trhu práce?

"Ten pocit ne že mám, ale já vím, že jsou nechtění. Že je diskriminace v každodenním životě, tak to už je neoddiskutovatelný fakt. Ale je potřeba ze strany Romů proti té diskriminaci bojovat. A ze strany státní správy je nutné prostě vyžadovat plnění všech těch antidiskriminačních vyhlášek, zákonů, direktiv a další legislativy. Takže teda jde o to, jak se tato reforma pojme, jako šiřeji, myslím teď jaká atmosféra ve společnosti se vytvoří."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
18.12.2009O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení DženoO Roma Vakeren
20.11.2009Vyšla studie Dvacet let rozvoje, stagnace nebo úpadku?O Roma Vakeren
08.08.2009Romské organizace v Česku sdružuje nová asociaceZprávy ze života Romů
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren
07.12.2007Romové v sociálních změnáchO Roma Vakeren
30.11.2007Sdružení Dženo pořádá seminář "Romové v sociálních změnách" O Roma Vakeren
27.07.2007Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikátyO Roma Vakeren
20.07.2007Kurz žurnalistického minima bude ukončen slavnostním předáním certifikátůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Romská řemesla - 2. díl: Zpracování přírodních materiálů
Před týdnem jsme zahájili seriál o tradičních romských řemeslech a povídali si o zpracovaní kovů. Dnes se společně s Janou Šustovou budeme zabývat tím, jakým činnostem se obecně Romové věnovali a zvláště se soustředíme na řemesla související se zpracováním přírodních materiálů.

Romové v historii kočovali, ale ne vždy se jednalo o bezcílné toulání, neboť řada z nich se věnovala takzvanému řemeslnému kočovnictví. Mezi řemeslně kočující patřili především Romové věnující se kovozpracujícím činnostem: kováři, cínovači, brusiči, opraváři deštníků, dráteníci, ale také výrobci dřevěného nádobí a koryt. Dále se Romové živili akrobacií, předváděním cvičené zvěře, loutkoherectvím a herectvím. Nejvíce však Romové vynikli v hudbě, která se vyznačuje originalitou hudebního projevu a perfektním provedením. Romským hudebníkům bylo jako prvním umožněno usazovat se mezi ne-Romy. K dalším tradičním romským profesím patřilo košíkářství, hrnčířství a výroba cihel. V dnešním příspěvku se zaměříme především na řemesla související se zpracováním přírodních materiálů, o kterých nám více prozradí ředitelka Muzea romské kultury v Brně, doktorka Jana Horváthová:

"Další odvětví jsou předměty vyráběné z produktů přírodních, čili to je především ze dřeva, korytářství. To byla jedna veliká skupina Romů, která se živila výrobou dřevěného nádobí. Především tedy mís, misek i takových velkých koryt, jako třeba na zabíjačku. To bylo typické právě pro Romy. Ale potom i lžíce a dneska už i příbory. Ale to zase hlavně na tom Balkáně, protože u nás už toto řemeslo se nedochovalo, i když můžu říct, že ojediněle se tomu teda Romové věnují hlavně na Slovensku a to především pro taková ta družstva lidové umělecké výroby, a pak to prodávají na takových těch jarmarcích a pro obchody jako je Luta apod. Dál je to samozřejmě výroba z proutí, čili pletení košíků a dnes už taky teda výroba proutěného nábytku."

Kromě řemeslně kočujících Romů byli i chudší Romové, kteří provozovali takzvanou potulku. Ti se živili například podomním prodejem různého zboží - třeba zeleniny, ovoce, smaltovaného nebo kameninového nádobí, obnošeného šatstva a podobně. Dále sbírali různé suroviny, jako třeba staré hadry, kosti, peří, železo a jiné. Ženy si přivydělávaly nárazovým provozováním magie - hádáním z ruky nebo z karet.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Romská řemesla 3: Profese romských ženO Roma Vakeren
13.09.2014Romská řemesla 2: Koňské handlířstvíO Roma Vakeren
06.09.2014Tradiční romská řemesla 1: KovářstvíO Roma Vakeren
21.09.2013Čím si romské ženy vydělávaly na obživuO Roma Vakeren
07.09.2013Kovářství patří k typickým romským řemeslůmO Roma Vakeren
09.04.2010Život jako vyšitýO Roma Vakeren
29.05.2009Muzeum romské kultury vydalo unikátní monografii o romských řemeslech, profesích a zaměstnáníchO Roma Vakeren
03.11.2007Kovozpracující řemesla na výstavě Řemesla našich předkůZprávy ze života Romů
26.10.2007Výstava Řemesla našich předkůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma. Romale irinen - ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Olomouci začala výstava Putování nejen romských loutek
Reportáž:  Pomocí dárcovské SMS můžete pomoci i romským obětem holocaustu
Reportáž:  Praha bude dějištěm mezinárodní konference o Romech v EU
Zprávy: 
Reportáž:  V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsme
Reportáž:  V Parlamentu proběhne konference na téma Romové v sociálních změnách
Historie, tradice, zvyky:  Romská řemesla - 2. díl: Zpracování přírodních materiálů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746937   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233571   14.03.00 Romský jazyk
162407    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz