Vyhledávání
18.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo oda so o Roma kerena pro temutno romano džives, savo, ela pro aver kurko.

Nejdříve vás pozveme do pražského klubu Rock cafe na oslavy Mezinárodního dne Romů, který si připomínají Romové na celém světě 8. dubna.

Vakeraha tiž palo jekhetaniben IQ Roma servis. Dodžaněna tumen so keren predalo Roma.

Vydáme se také do brněnské organizace IQ Roma servis a popovídáme si se spisovatelkou Jarmilou Hanah Čermákovou.

Mek adaďives vakerala ministros o Zdeněk Škromach pale buťi predalo Roma, o Fedor Gál, savo sas andre India u džana amenca palo Roma Pardubicende.

V druhé polovině O Roma vakeren nám sociolog Fedor Gál prozradí své poznatky z Indie. Ministr práce a sociálních věcí Zdeňek Škromach řekne, jak se nás dotkne snížení sociálních dávek a vydáme se také do pardubického klubu Hurá kamarád na kurzy romských tanců. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Se skupinou Bengas vystoupí na koncertě i nová skupina Black chocolate
Nabídli jsme vám píseň "Feel me" nové pražské skupiny - Black chocolate - černá čokoláda. Nazpívala ji Edita Šamková. Richard Samko si k mikrofonu pozval člena kapely Milana Šenkiho.

Zleva: Petr Zubaj, Milan Šenki, Ján Tulenko a Edita Šamková Co vás tedy vedlo k tomu, založit kapelu, která se soustředí převážně na ten moderní styl?

"Naši členové naší kapely se sešli a přišli na to, že by se mohla založit další, obvolali svoje známé, protože jako muzikanti se známe všichni navzájem. Ten styl se nám líbil muziky a řekli jsme si, že do toho jdem. Tak to vzniklo první vlastně nějak demosnímek, který jsme natočili."

Jak lze charakterizovat vaši kapelu, co se týče stylu muziky hudby?

"Každý ze svého něco tam dává. Děláme písničky společně a je to takový spíš černošský styl soulový, který Editě sedí, protože to je výborná zpěvačka. Takže vlastně ty písničky skládáme přímo pro ni."

Vy jste to nastínil. Edita Šamková, vynikající zpěvačka, proč jste vlastně ji oslovili?

"Protože nám připadá, jako že v Praze, možná i v republice mezi romskou populací, je nejlepší zpěvačkou. Takže jsme vážně chtěli tu špičku a postavit špičkovou kapelu, aby mohla konkurovat komukoli."

Ona sama se věnuje hudbě.... jak dlouho?

"Asi co vím, se věnuje hudbě už odmala, přemýšlela i o konzervatoři, teď dělá i svoji školu a ta Edita, je prostě výborná zpěvačka."

Vy sám pocházíte z muzikantské rodiny... Jaká je vaše dráha?

"Už odmlada jo, když jsem hrál na bicí, hrál jsem tradičně romské písně i rockovou hudbu, jazzovou hudbu..."

Repertoár, psaní muziky, psaní textu, kdo se tím zaobírá?

"Podílíme se na tom všichni. Vlastně dva členové kapely, klávesista a kytarista - studenti "Ježkovy konzervatoře", ti dělají muziku. Arrange, o arrange se staráme společně a texty píšu já romské i anglické píšou také kluci a Edita si to dělá sama, protože mluví výborně anglicky."

V té první písni, kterou jsme slyšeli, tam dochází k zmixování romštiny a angličtiny. Koho to napadlo a proč?

"Napadlo nás to ve studiu a chtěli jsme přijít s něčím novým. Takže tam máme i prvky, že se tam i rapuje a zpívá se do toho romsky i anglicky a výsledek ten jste vlastně slyšeli sami."

Tolik o nově vzniklé formaci Černá čokoláda. Slyšet ji můžete 9. března v pražském klubu - Rock café u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Koncert připravuje kapela Bengas, za kterou nám Milan Demeter řekl:

"Připojujeme se ke Dni Romů, protože všichni Romové na celém světě máme svátek. Ten koncert děláme ve spolupráci se sdružením Athonganoi a pozvali jsme tam docela dobré kapely: Černá čokoláda, Bengas a kapela Vladimíra Demetera alias Žabák."

Zmínil jste Vladimíra Demetera, pokud vím, tak už s vámi v kapele Bengas nehraje. Říká se, že jste se rozpadli. Je to pravda?

"Nerozpadli jsme se, Vladimír chtěl hrát jiný styl hudby, který ho baví a vstoupil do kapely k Vojtovi Lavičkovi."

Co tedy hrajete Vy, kapela Bengas? Říká se, že Žabák byl takovým stěžejním bodem kapely. Jak to funguje dál?

"V kapele Bengas je víc muzikantů, kteří mají rádi jiné žánry a chceme dělat naše věci."

Vystupujete ještě? Lidé totiž píší, že nejste vidět. Jak to s Vámi je?

"Ale jo, vystupujeme. Byli jsme v Národním divadle, teď nás mohou vidět na Febiofestu, připravuje se hlavně nové cédéčko a videoklip."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rádio Rota připravilo na 8. dubna den otevřených dveří
Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém Rádiu Rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese : V Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od 10 do 17 hodin, jak Janu Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.

Na oslavy Mezinárodního dne Romů se připravují také v romském internetovém Rádiu rota, které provozuje sdružení Dženo. Při Dni otevřených dveří můžete nahlédnout pod pokličku tohoto vysílání. Rádio Rota sídlí na adrese: V Tůních 11, Praha 2 a přijít můžete 8. dubna od hodinu 10 do 17 hodin, jak Janu Mišurcovi řekla šéfredaktorka Iveta Demeterová.

"V rámci 8. dubna Mezinárodního dne Romů, romské internetové rádio se rozhodlo, že uspořádá den otevřených dveří. Takže tímto naše posluchače zvu, aby se k nám přišli podívat a my je velice rádi uvítáme."

Co pro vás znamená Den Romů?

"Je to vlastně takový nový svátek, protože dříve se neslavil. Romové o něm nevěděli, ale vlastně porevoluční doba přišla s něčím novým a vlastně i ten Den Romů oslovil samotné Romy a každoročně se pořádají oslavy k tomuto dni."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.02.2006A studio Rubín ve spolupráci s internetovým rádiem Rota začne pořádat koncerty romské hudbyZprávy ze života Romů
25.11.2005Rádio Rota oslavilo 3. rok vysíláníO Roma Vakeren
18.03.2005Představujeme Danu Dubjelovou, redaktorku Rádia Rota a studentku romistikyO Roma Vakeren
19.11.2004Rádio Rota oslavilo druhé výročí své existenceO Roma Vakeren
16.01.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
28.11.2003Sdružení Dženo a Radio Rota usilují o zlepšení postavení Romů ve většinové společnostiO Roma Vakeren
21.11.2003Radio Rota oslavilo první narozeninyO Roma Vakeren
14.11.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nové brněnské centrum má má zvýšit vzdělanost a zaměstnanost Romů
V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v současnosti pracuje terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje mimo jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s ředitelkou IQ Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.

V Brně vznikne ojedinělé centrum, které má zvýšit vzdělanost a především zaměstnanost Romů. Tento projekt byl podpořen Evropskou unií z programu Equal a částečně Českem. Na zřízení centra je určená částka 26 milionů korun. Začít fungovat má v červnu tohoto roku. Bude se zaměřovat na především na mladší romskou populaci ze sociálně slabých rodin. Dotace na projekt získala nezisková organizace IQ Roma servis z Brna, která v současnosti pracuje jako terénní komunitní centrum. Na projektu spolupracuje mimo jiné i Město Brno, úřad práce a Jihomoravský kraj. Rozhovor s ředitelkou IQ Roma Kateřinou Klamkovou natočila Gabriela Grmolcová.

Aktivity Centra budou rozděleny do několika oblastí. Vše se ale bude týkat vzdělávání a stimulace k práci. Začněme třeba modelovým centrem, které má zahrnovat kurzy kolektivního i individuálního doučování, které jsou určeny pro děti základních škol. IQ Roma servis navázalo pro tyto kurzy kontakt s brněnskými školami a domy volného času. Kateřina Klamková vysvětluje další z plánovaných center.

"To se skládá právě z konkrétních kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů, které nebudou takové obecné nebo přenositelné, ale budou specializované. Např. mluvíme o různých strojírenských oborech a potom tam bude i taková sekce zaměstnanecká nebo zaměstnanecká agentura, takový model know how třeba i přenesení našeho poradenského střediska úřadu práce do takové komoditní detašované podoby nízkoprahové, kterou bychom právě realizovali my, jako IQ Roma servis."

Kromě poradenství bude centrum zároveň aktivně vyhledávat a oslovovat zaměstnavatele, uvádí ředitelka IQ Roma servis Kateřina Klamková. Centrum má mít i podpůrné aktivity, mimo jiné jsou to:

"Podpůrný servis podchycuje rodinu toho klienta, který je zapojený v tom centru, terénní sociální prací nebo jakoukoli jinou podporou i vůbec komunikací a motivací té rodiny k tomu, aby se zapojila do podpory toho klienta."

Rozumím tomu všemu dobře, že to bude všechno v jednom centru nebo bude několik center po Brně? Jak to prakticky bude?

"Jedno základní centrum, které by spravovalo IQ Roma servis, potom budou hned detašované aktivity. Které se budou přímo realizovat v partnerských institucích, tzn. jestliže je zapojené učiliště Lomená, tak tím, že mají nějaké stroje a zařízení - třeba určité rekvalifikace se budou konat tam."

Dobře. Druhá věc, jak přesvědčíte ty lidi, že mají k vám přijít?

"To je základní otázka, kterou jsme si kladli při přípravě projektu, protože bychom do toho projektu asi nešli. My pracujeme s klienty, takže nevycházíme úplně z vody. Už máme tým sociálních pracovníků. V současné době vzhledem k jiným projektům jako Centrum komunitní a sociální práce evidujeme 450 klientských rodin, což je dobrý základ právě i pro dotazníky, které jsme dělali anebo i pro oslovení a kontaktování. My máme dobrou síť. Tam jsou i různé formy negativní motivace, jako třeba spolupráce se sociálním odborem, kdy klienti si budou přímo muset chodit vyhledávat zaměstnavatele z naší databáze a nejenom chodit a vyhledávat razítko třebas z vedlejších obchodů. Rozumíme, tam jsou třeba medializační nebo propagační nástroje v tom projektu a myslím si, že i ty můžou oslovit ty uchazeče."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
09.04.2016Z bývalé herny v Brně vzniklo nahrávací studio Amaro recordsO Roma Vakeren
27.02.2016Zubařka odmítla ošetřit Romy, nakonec se musela omluvit a odškodnit jeO Roma Vakeren
28.11.2015ReportážO Roma Vakeren
30.03.2015Úspěšní a pracující Romové nejsou výjimkamiZprávy ze života Romů
07.03.2015Klienti IQ Roma servisu si v Brně vybudovali posilovnuO Roma Vakeren
21.02.2015Výstava Nežít ve stínu představuje Romy, kteří nechtějí být vnímání jako stín společnostiO Roma Vakeren
10.02.2015Brněnští romští studenti vybudovali posilovnuZprávy ze života Romů
07.02.2015Na místě dřívější herny vznikne v Brně nahrávací studio pro romské hudebníkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jarmila Hanah Čermáková napsala pro děti knihu Pindralko
Jarmila Hanah Čermáková je autorkou knihy pro děti Pindralko. Je to příběh malého romského chlapce, se kterým se můžete potkat i mezi dětmi v mateřských školkách. Více Marii Vrábelové řekla sama autorka.

Jarmila Hanah Čermáková je autorkou knihy pro děti Pindralko. Je to příběh malého romského chlapce, se kterým se můžete potkat i mezi dětmi v mateřských školkách. Více Marii Vrábelové řekla sama autorka.

"Pindralko je hrdina mojí knížky na základě jeho příběhů už vznikla z mých rukou i loutka Pindralka a to je loutka téměř v životní velikosti, se kterou chodím jak po mateřských školách mezi děti, tak i na první stupeň základní školy a má úspěch."

Jak vypadá?

"Pindralko je takový standardní zdravý romský chlapec, který v té velikosti vypadá tak na čtyři, maximálně na šest roků. Dovede dobře zpívat, učí se tančit spolu s dětmi a předává jim takovou tu léčivou energii romské hudby a slova."

Jak ho děti přijímají?

"Děti ho přijímají s překvapením, protože mezi ně přináší prvky romského jazyka a také pro ně přináší nový přístup k pohádce a k tomu, že zázrak se v životě může skutečně reálně stát."

Vy jezdíte s Pindralkem téměř po celé republice?

"Nejsem sama. Díky multikulturnímu centru knihovnickému se ke mně přidružil virtuos na kytaru pan Jan Slepčík, takže cestujeme ve dvou a o to je to pro děti zajímavější, o ty staré romské písně."

Chystáte se na nějaké turné?

"Já doufám, že nejen toto centrum, ale i další kulturní organizace si nás všimnou v rámci dekády, kterou jsme tedy v celoevropském rámci se odvážili vyhlásit, že Romům během deseti let pomůžeme k důstojnému spoluobčanství. Ale abych vám pravdu řekla, stává se mi v praxi, že je to jenom heslo, které se v realitě nenaplňuje a těch pomocných rukou zas není tak moc. Potom jsem tento námět nabídla v Trmalově vile, což je nový prostor pro literární večery, kde vystupuje ve svém volném čase Eva Bodnárová a dává příležitost nadaným umělcům. A Pindralko bude mít své první vystoupení i tady na Praze 10 21. dubna v sedm hodin večer, čímž všecky děti a jejich rodiče taky třeba zveme k spoluúčasti."

Jak je možné, aby se na vás obrátili třeba zájemci z řad škol?

"Tak pravda je, že já třeba nemám svoje webové stránky, nejsem na internetu, ale tuto službu mi poskytuje jako zázemí humanistické hnutí. To je něco trošku podobného, tam se zabýváme adopcí afrických dětí, a tato organizace na mě kontakt spolehlivě má, takže kdokoli by potřeboval, ať dá avízo a já ráda přijdu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.05.2008Ve sborníku Devla, Devla publikovala také Jarmila Hannah ČermákováO Roma Vakeren
07.12.2007Obec spisovatelů vyzvala autory, aby jí zaslali díla na téma Cikáni - RomovéO Roma Vakeren
18.11.2005V Národním divadle se bude hrát romská operaO Roma Vakeren
29.04.2005Jarmila Hanah Čermáková vytvořila novou sbírku poezieO Roma Vakeren
19.03.2004Pražské Divadlo AHA! uvede romskou pohádku Jablka mládíO Roma Vakeren
14.02.2003Jarmila Hanah ČermákováO Roma Vakeren
08.11.2002ZprávyO Roma Vakeren
07.06.2002Loutka romského chlapce Pindralka putuje za českými dětmiO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Stavební úřad v Rokytnici v Orlických horách přerušil kolaudační řízení budovy soukromé ubytovny. Do ní plánovala radnice z Kostelce nad Orlicí na začátku dubna přestěhovat zhruba šest desítek Romů z bytů v bývalých kasárnách, aby město mohlo tento objekt opravit. Rokytnická radnice však se záměrem Kostelce nesouhlasí a doufá, že se toto město zdrží do vydání řádného kolaudačního rozhodnutí kroků k nelegálnímu ubytování svých občanů v Rokytnici.

Záměr vsetínských radních přestěhovat asi šedesát romských rodin do nově postaveného minisídliště v lokalitě Poschla narazil na odpor místních občanů. Petici, v níž vyjadřují obavy o svou bezpečnost, podepsalo jedenašedesát obyvatel místní části Tataláky. Vsetínští radní chtějí vybudovat za 70 miliónů korun několik desítek bytů, do kterých by přestěhovali romské rodiny ze zchátralého pavlačového domu v sousedství nemocnice v centru města. Kvůli havarijnímu stavu domu je nutné situaci řešit urychleně.

V květnu bude Praha už posedmé dějištěm světového romského festivalu Khamoro. Do Čech přijedou romští hudebníci z desítek zemí světa, aby představili svoje hudební umění. Festival odstartuje 23. května gypsy jazz v klubu Reduta, v Akropolis a v Roxy zase dostanou prostor tradičnější proudy romské hudby. Podobně jako loni ukončí festival Khamoro 2005 galakoncert v pražské Lucerně.

Svitavská kapela Točkolotoč dokončila nové album So has oda has - Co bylo, to bylo a zahajuje sérii koncertů, na kterých nové písničky představí. Nejprve vystoupí druhou dubnovou sobotu na krajském kole Porty ve svitavském Bílém domě. Točkolotoč byla zpočátku výlučně rodinná romská kapela, kterou ve Svitavách v roce 1984 založili bratři Peštové, jejich bratranci a strýc. Dosud patří k nejoriginálnějším romským souborům, jaké v Česku existují.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů?
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach usiluje o změnu sociálního systému u nás. Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů? Nejen o tom s ministrem Zdeňkem Škromachem hovořil Jan Mišurec.

Zdeněk Škromach a Stanislav Gross (Foto: ČTK) Evropská na nás tlačí, abychom se zabývali především životními podmínkami Romů, zaměstnavatelností těchto lidí. Máte nějaké vy sám specifické plány pro tuto skupinu?

"Programy, které připravujeme i změny legislativy, ať už je to zákon o sociálních službách, o hmotné nouzi o životním minimu, by vlastně měly vést k tomu, aby byly jednak atraktivnější být zaměstnán než žít na sociální podpoře. Z druhé strany by to mělo výrazněji podpořit ty, kteří se aktivně ucházejí o zaměstnání a jsem rád, že teď v poslední době se podařilo i několik soudních rozhodnutí, které vlastně postihly diskriminaci Romů při získávání zaměstnání, protože to potom mnohdy demotivuje vlastně Romy k tomu, aby si vlastně hledali zaměstnání. Protože apriori očekávají, že vlastně nebudou přijati jenom proto, že vlastně jsou Romové."

Romský parlament se vyjádřil v tom smyslu, že by uvítal, aby firmy, které zaměstnají Romy, aby byly zvýhodněny tyto firmy na daních.

"Já myslím, že to je nesystémové a nemůže být někdo zvýhodňován jenom zato, že zaměstná někoho z jiného etnika. Protože samozřejmě to by se mohlo objevit i v jiných souvislostech, ale pokud jde o řešení sociální situace, tak tady už existují programy, jak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti tak i dalších programů, které spravují úřady práce, a kde firma, která zaměstná třeba dlouhodobě nezaměstnaného nebo vytvoří nové pracovní místo. Tak tam jsou možnosti a určitě i v těchto případech je možné vlastně a v těch nových by měla možnost vlastně zvýhodnit pro tu firmu zvýhodnit zaměstnání třeba Roma."

V současné době privatizace bytů hodně Romů třeba nemá peníze a je to pro ni neřešitelná situace. Dostanou se možná do lokalit určených pro sociálně znevýhodněné lidi. Myslíte si, že existuje řešení, aby se předcházelo těmto situacím?

"Já myslím, že určitě. Tady je potřeba, aby tady existovaly jakési samosprávné orgány mezi Romy, které v podstatě na tomto budou participovat, protože bez vzájemné spolupráce a vzájemného pochopení to bude velmi těžko realizovatelné. A tam si myslím, že historicky se stala chyba v tom, že právě vznikaly jakési ghetta, kde vlastně bylo na jednom místě soustředěno desítky romských rodin. Naopak je potřeba, aby proces integrace do společnosti byl posílen a aby vlastně tady působilo i to celkové vnímání občanů. Myslím ale, že tady by mohla sehrát významnou roli i média, protože by asi obzvláště veřejnoprávní média, protože by měla více dávat informacích o těch úspěšných Romech, protože to jsou příklady, jak pro tu většinovou společnost, tak i pro Romy a zároveň samozřejmě to vytváří i určitě příznivější prostředí než když se začne hovořit třeba o sociálních dávkách. To se najednou objeví šestičlenná rodina a na obrazovce dvacet tisíc, což si myslím, že nepůsobí dobře. Protože samozřejmě to se dá považovat za určitý způsob diskriminace."

Na jednu stranu samozřejmě nepůsobí dobře dvacet tisíc na obrazovce, přesto existuje riziko, že velké množství občanů spadne do chudoby. V rámci snížení dávek. Jak by se třeba tato situace řešila dál?

"Tím cílem není snížení dávek, ale tím cílem je zespravedlnění toho systému. Čili zvýšení aktivit. Čili jestli to bude Rom nebo kdokoli jiný a bude aktivní, bude si hledat práci, bude se starat o rodinu, tak na tom nebude hůře, než je dnes. Naším cílem je, aby zdrojem obživy byla práce nikoli sociální dávky a to si myslím, že je i, pokud jsem rozuměl, i cílem romských aktivit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál putoval po Indii
Po Indii, kde mají Romové historické kořeny putoval více než měsíc sociolog Fedor Gál. Marie Vrábelová se zajímala o jeho postřehy z cesty a také o to zda se s Romy setkal.

Fedor Gál "Já měl místy pocit, že tam jsou všichni Romové. Jsou nádherně snědí, mají černé lesklé vlasy, mohou být hrdí na svou pravlast, jejich kultura je starobylá a byla vyspělá v časech, kdy my jsme ještě skutečně skákali po stromech."

"Jaký je rozdíl mezi životem tady a v Indii?"

"Co mě zaujalo je to, že tam lidé žijí zdánlivě v neuvěřitelném chaosu a bordelu a trvalo mi několik týdnů, než jsem pochopil, že v tom je skrytý řád. A přes ten chaos jsem neviděl na tvářích lidí hněv, zlobu, brali svůj úděl a svůj život s takovou zvláštní pokorou a s takovým pokojem."

"Jsou tam vidět rozdíly mezi lidmi?"

"V Indii žije jedna miliarda padesát milionů lidí a řekl bych, že čtyřicet procent z toho jsou lidé nesmírně chudí. To je něco, o čem my nemáme představu. Žít z ničeho, bez elektřiny, bez vody, bez lékařské pomoci. Opravdu odkázáni sami na sebe a na dobročinnost lidí."

"V Indii mají své náboženství..."

"V Indii je hlavní náboženství hinduismus, je nesmírně tolerantní, spousta lidí má osobního boha, spousta lidí se rozhoduje o tom, jakou cestou budou kráčet ve své víře. Hinduismus dává lidem zvláštní naději pro tento život. Budeš-li hodný, budeš-li čestný, budeš-li spravedlivý a slušný, tak v příštím životě se ti to vrátí a budeš se mít líp. A tak i tomu nejchudšímu chudákovi svítá naděje, prožije-li tento život správně, tak v příštím životě se dostane někam jinam."

"Je možné, když se narodí jako chudý, aby si polepšil, aby se dostal o třídy výš?"

"V Indii platí tisíciletí kastovní systém a ten je nemilosrdný. Narodíš-li se v nižší nebo nejnižší kastě, tak tvůj život je fatálně předurčený, šance dostat se výš je téměř nulová."

"Jaký je váš největší zážitek?"

"Tak já jsem prošel Radžastánem, Budžarádem a to je Indie v prvém slova smyslu. Po ulicích se potulují krávy, koně, osli, tiráky, auta... Je to hrozný zmatek, ale ten zmatek má v sobě takový zvláštní celistvý charakter. Jde-li kráva v pohodě přes dálnici, všichni klidně zastaví, počkají, až přejde. Panuje nesmírná úcta ke všemu, co je živé. Dokonce i ke krysám, které pobíhají po hinduistických klášterech. Já jsem měl pocit, že je ti mniši krmí, poněvadž byly vypasené."

"Viděl jste některé rysy stejné jak u Romů, tak i u Indů?"

"Myslím, že ten život ze dne na den, taková ta skupinová tolerance, takový ten život v partách, posedávání a klábosení, prodávání, handrkování na ulicích, to je něco, co je vlastní našim Romům. Žádná přísná nalajnovanost života, to tam je opravdu vidět. No a pak jsou těžce pracující."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.08.2012S Fedorem Gálem o situaci obyvatel ostravské ulice PřednádražíO Roma Vakeren
18.02.2012Jak víme, že Romové přišli z Indie?O Roma Vakeren
07.01.2012Bilance a prognóza Fedora GálaO Roma Vakeren
17.12.2011Muzeum romské kultury otevřelo nové tři sály stále expozice, první z nich se věnuje IndiiO Roma Vakeren
26.11.2011Je potřeba Romům pomáhat?O Roma Vakeren
10.09.2010S Fedorem Gálem o tom, jak média informují o RomechO Roma Vakeren
07.05.2010Je sociální začleňování odvislé od dotací?O Roma Vakeren
27.11.2009Výstava fotografií Lukáše Houdka D/ROMové míří do StříbraZprávy ze života Romů
23.10.2009Indičtí Domove, předci dnešních RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V pardubickém klubu Hurá kamarád se můžete naučit romské tance
Ví se, že Romové mají v krvi rytmus a proto jsou tak skvělí hudebníci a tanečníci. Pokud byste se chtěli naučit tančit tak živelně jako Romové, potom v pardubickém klubu Hurá kamarád máte skvělou příležitost. Na kurzy romských tanců se tam šel s mikrofonem podívat Martin Benda.

"Já mám teď vedle sebe Lucii Horvátovou, učitelku romských tanců. Co tu učíte za tancea jak se tančí? Můžete o nich něco prozradit?"

"Vyučují se tedy tradiční tance, ono je to těžko popsatelné. Jsou to tzv. čapáša???, kdy se hodně poplácáváte po těle, hlavně tedy muži. Ženy tančí takové podřepy, výskoky, třepání těla, ono je to těžké popsat, spíš bych doporučila se přijít na ty tance podívat."

"Pokud by chtěl někdo přijít, co je dobré obléknout si na sebe, v čem se tančí?"

"Takže bych doporučila dlouhou sukeň, která vám bude hodně volná, aby mohla vlát."

"Jak často se setkáváte a kdo ty kurzy navštěvuje?"

"Kurzy jsou pravidelně každý čtvrtek od 18 hodin do 19 hodin a kurzy momentálně navštěvují ženy ve věku 15 až 35 let. Ve většině jsou to ženy neromského původu a občas nás navštíví i Romové."

"Říká se, že zájem Romů o jejich vlastní kulturu klesá, že se třeba mladí Romové stydí mluvit romsky. Jaký je na to váš názor a snažíte se třeba tímto kurzem nějak tuto kulturu podpořit?"

"Záměrem tohoto kurzu je hlavně seznámit veřejnost s romskou kulturou a pro Romy by to mělo mít význam v tom, že chci ukázat, že se nemusí bát a stydět za to, že jsou Romové a že ta kultura je hezká a může nabídnout i ostatním něco, což si myslím, že to ukazuje to, že návštěvnost ze strany Neromů je docela hojná."

"Vy jste říkala, že budete cvičit sváděcí tance, byly opravdu používány ke svádění?"

"My si myslíme, že měly posloužit nějakému vnitřnímu sdělení, že ta žena touží se zamilovat do nějakého muže, protože Romové komunikují i neverbální komunikací. Je to projevení lásky k tomu muži. Hodně tam pracují oči a tělo a to třepání tím tělem."

"A já mám teď vedle sebe dvě z účastnic kurzu romských tanců. Chodíte sem pravidelně?"

"Každý čtvrtek."

"Většinou když mi vyjde čas, tady je výhoda toho, že člověk nemusí chodit pravidelně a když se tady vyskytne jednou za čas, tak stejně pořád dál neztrácí notu."

"Co se vám na tom líbí?"

"Mně láká muzika jako taková, svižná, veselá, radost z pohybu."

"Uvolníme se u toho, kroutíme zadkem, prsama, celým tělem, uvolníme se, vyřádíme se a dostanete pocit, že jste fakt ženská."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Pozvánka na Mezinárodní den Romů

A my tu pro vás máme ještě pozvánky na 8. duben Mezinárodní den Romů. Chomutovské Občanské sdružení Mania začne oslavy vysazením pamětního stromu v Zoo parku v Chomutově, je připravená i přednáška a výstava o romské historii, vystoupení romských dětí a ples. V Praze na Karlově univerzitě si pro vás studenti Romistiky ve spolupráci s o.s. Athinganoi připravili třídenní program např. seminář Romové včera a dnes. Program začíná pravidelně od 10.00 hodin a vyvrcholí sobotním koncertem romských kapel v pražském klubu Rock cafe.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Se skupinou Bengas vystoupí na koncertě i nová skupina Black chocolate
Reportáž:  Rádio Rota připravilo na 8. dubna den otevřených dveří
Reportáž:  Nové brněnské centrum má má zvýšit vzdělanost a zaměstnanost Romů
Reportáž:  Jarmila Hanah Čermáková napsala pro děti knihu Pindralko
Zprávy: 
Reportáž:  Jak se dotkne snížení sociálních dávek občanů?
Reportáž:  Sociolog Fedor Gál putoval po Indii
Reportáž:  V pardubickém klubu Hurá kamarád se můžete naučit romské tance
Reportáž:  Pozvánka na Mezinárodní den Romů

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz