Vyhledávání
20.4.2014
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE



















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo Roma se dživen andro Azerbajdžán, dodžanena tumen či len hin buči u so keren.

Nejdříve vám přiblížíme život Romů v Azerbajdžánu.

Vakeraha tiž palo konkurzos, andro savo roden romaňa čha, kaj te bajinel andro filmos.

Chcete si zahrát na stříbrném plátně? Pro obsazení jedné z hlavních rolí ve filmu se hledá talentovaná romská dívka. Také se dozvíte, jak dopadl spor provozovatele jedné pražské prodejny, který odmítl zaměstnat 36-ti letou romku Vieru Beňovou kvůli jejímu původu.

Mek adaďives vakeraha pale buťi predalo Roma, dodžanena tumen hoj avri thoven romengere fotografii, dodžanena tumen pale buči predalo Roma, so len drabi u amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha pale romaňi patraďi.

V druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Ústí nad Labem, kde se konala dvoudenní konference, zaměřená na získání pracovního uplatnění. Dozvíte se o výstavě Roma Rising, jejímž autorem je americký fotograf Chad Wyatt, který v několika uplynulých letech fotografoval romské osobnosti České republiky a dozvíte se, jak se slaví Velikonoce u Romů. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Romové v Azerbajdžánu se nesetkávají s rasismem, ale mají sociální problémy
V následujících minutách se vypravíme do Azerbajdžánu, jehož obyvatelé minulý víkend oslavili svátek jara Novruz. Tento svátek je už dva a půl tisíce let starý a nechybí při něm ani barvení vajec, tanec a zpěv. Oslavila ho i komunita Azerbajdžánců v Česku a kolegyně Jana Šustová se zeptala předsedy sdružení Azer-Čech, doktora Elšana Nazarova, na život Romů v této asijské republice.

Elšan Nazarov "Máte nějakou představu o tom, jak žijí Romové v Azerbajdžánu? Třeba přibližně kolik jich je a v jaké jsou situaci?"

"Samozřejmě, že v Azerbajdžánu jsou Romové, ale řekl bych, že jejich situace je horší, než mají Romové v České republice. Má to několik důvodů, tím prvním je, že ekonomická situace státu Azerbajdžán není ještě na evropské úrovni, proto to asi Romové mají těžké. Romové podle mě mají sociální problémy, díky Bohu podle mě nemají politické problémy, nejsou separatisté, nechtějí se oddělit od vlády, nechtějí samostatnost, potřebují pouze vyřešit sociální problémy. Na nich také hodně záleží, musejí se nějak přizpůsobit společnosti, ale řekl bych, že žádná nenávist nebo diskriminace vůči Romům v Azerbajdžánu není. Azerbajdžánský národ jako takový je multikulturální, takže k žádné diskriminaci žádné národnostní menšiny tam nedochází."

Symboly svátku Novruz "A kočují ještě u vás Romové?"

"Ne, nekočují, už jsou usídlení, řekl bych, že ale patří k té vrstvě obyvatelstva, která je na tom špatně a má to těžké."

Řekl předseda sdružení Azer-Čech, doktor Elšan Nazarov, se kterým si o životě Romů v Azerbajdžánu povídala Jana Šustová.
Azerbajdžán Azerbajdžán Azerbajdžán

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Hledá se romská dívka do filmu Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou
Hledá se talentovaná romská dívka, pro obsazení jedné z hlavních rolí českého filmu "Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí". Je to adaptace stejnojmenné divadelní hry, která se bude točit v dubnu v Žatci. Anna Poláková se vydala na konkurz do pražského klubu Citadela za režisérem Romanem Švejdou.

"Konkurz je samozřejmě i na jiných místech republiky, už jsme měli i jedno kolo v Brně. Máme už rozjednané i nějaké holky v Bratislavě. Jedná se o roli do připravovaného filmu Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou. Je to trošku komplikovaný název, nejsme si ještě úplně jisti, že ho takhle zachováme, ale takhle zatím vešel ve známost ten název jako divadelní hra, už poměrně populární, podle které se ten film natáčí. Role té mladé Romky, kterou hledáme, je právě vystudovaná, čerstvě odmaturovaná signalistka na dráze, což je speciální povolání, důležité je, že ona, v tomto případě Esmeralda Tótová, jak zní jméno té role, je velice živá, velice vstřícná usměvavá holka, nadšená do práce. Podle toho my vlastně i vyhledáváme adeptky."

"Máte možnost setkat se Romy, s adepty na tento film. Jak na vás působí, mají talent?"

"Já tam zatím sleduji úplně stejnou míru talentu jako všude jinde, naopak mě trošičku překvapila jistá malá odtažitost ze začátku. Co mě třeba zaujalo, že skoro většinou přijdou děvčata s nějakým doprovodem, že nepřijdou samy, na mě to působilo jako prvek z té kultury, že ta rodina drží pospolu a zajímá je, co se vlastně děje, co se bude dít, že to přijdou zkontrolovat."

"Pokud bude mít někdo zájem přihlásit se do konkurzu, co všechno musí splňovat?"

"My nehledáme herce, to znamená, že chceme, aby tam vystupovaly jasné a přesné typy. Aby nikdo, kdo v tom filmu bude vystupovat, nehrál nikoho. Samozřejmě se nesmí stydět, takže jestliže přijde a má strach z kamery, z lidí, z vystupování před lidma, tak je to samozřejmě pro něj utrpení. Čili jestliže je opravdu bezprostřední a nebojí se, nestydí se, tak je to přesně člověk pro nás, to je to, co my hledáme."

Řekl režisér Roman Švejda a já ještě dodám, že přihlásit se mohou dívky od 16ti do 22 let na telefonní číslo 737 / 779 470.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Prodejna, která nezaměstnala Romku, se musí omluvit a zaplatit pokutu
Vrchní soud v Praze tento týden rozhodl spor, kdy provozovatel pražské prodejny s džíny odmítl zaměstnat 36-ti letou Romku Vieru Beňovou kvůli jejímu původu. Firma se jí teď za to musí omluvit a zaplatit odškodné 25 tisíc korun. O co šlo? Viera Beňová viděla předloni ve výloze prodejny inzerát, podle něhož obchod sháněl prodavačku. Vedoucí jí však sdělila, že místo je již obsazeno. Vzápětí do obchodu vstoupila zaměstnankyně Poradny pro občanství, občanská a lidská práva a předstírala zájem o totéž místo. Vedoucí ji neodmítla, naopak udělala s ní vstupní pohovor. Více už ale řekne právní zástupce Beňové - David Strupek, kterého si k mikrofonu pozval Richard Samko.

"Ten hlavní důvod tedy, proč se podařilo vyhrát spor, byla příprava ze strany občanské poradny?"

"Je pravdou, že nebýt toho, že současně s tou žádostí žalobkyně paní Beňové od zaměstnání, ta žádost byla doprovázena tím testem, tím že tam byla další svědkyně a byl pořizován audiozáznam, tak samozřejmě by šance na úspěch té akce byla podstatně nižší."

"Kolik podobných případů jste řešil a kolik se vám jich podařilo vyřešit?"

"Těch sporů bylo zahájeno přibližně dvě desítky, některé jsou ještě v průběhu, některé za sebou mají rozhodnutí prvního stupně, řekl bych, že přibližně kolem deseti sporů se podařilo vyhrát, dva spory skončily dohodou s žalovanou stranou, jeden spor byl neúspěšný na základě hodnocení důkazů."

"Modelová situace, na prodejně visí nápiska Přijmeme prodavače/čku, dotyčná nebo dotyčný tam donese svůj životopis, už se mu neozvou z té prodejny, jak postupovat? Co máme udělat?"

"Tam samozřejmě nastává ten problém, že ten odmítnutý uchazeč může těžko prokazovat, zda přijali jinou osobu, zda ta osoba splňovala stejné podmínky, zda byla lepší, horší, jakým způsobem se od toho uchazeče lišila. Může se samozřejmě obrátit se stížností třeba na úřad práce, může se pokusit podat žalobu s tím, že teprve v průběhu toho sporu ta žalovaná strana ukáže, koho přijala, na základě jakých kritérií se rozhodovala a byť je diskriminace zakázaná zákonem, tak prokazovat ji v těch jednotlivých případech bude velmi obtížné."

"Když se někomu něco podobného stane, mají se obrátit okamžitě na koho?"

"Mohou samozřejmě zavolat i příslušníky policie, protože diskriminace, ať už k ní dojde v nějaké provozovně, v nějakém restauračním zařízení, diskotéce, je mimo jiné i minimálně přestupek, může to v určitých případech být i trestný čin, navíc když ta policie přijede a vyslechne ty osoby, tak ta strana, ten provozovatel podniku nemá čas se nějak připravit dostatečně na nějaké výmluvy, ty jeho výpovědi jsou bezprostřední, dá se z těch protokolů i nějakým způsobem vycházet, zachytit ten skutkový stav. Ta možnost postupu jak ji volí ti, co se zúčastnili toho testu, to znamená jít k občansko-právnímu soudu a podat žalobu, tak tahle možnost bude slabší u těch osob, kterým se to stane náhodně. Protože právě ta důkazní stránka, ta možnost mít k dispozici svědky, ta bude horší."

"Soudní líčení jsou finančně náročná, jak je to zajištěno z této stránky? Nebo jak se postupuje?"

"Tak samozřejmě je třeba řešit případ od případu. Osoby, které jsou na tom finančně hůře, mají právo na právní pomoc, mají i právo na to požádat soud, aby jim ustanovil právního zástupce, čili mají právo žádat osvobození od státního poplatku. Možná, že větší riziko je problém neúspěchu ve věci, protože žalovaná strana si pravděpodobně vezme advokáta jako právního zástupce a ta praxe našich soudů je zatím taková, že i když ten žalobce je nemajetný a třeba nemusí platit soudní poplatek a nemusí platit svého advokáta, tak v případě, že prohraje, tak musí nést náklady té strany vítězné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.08.2012Rozjela se kampaň na podporu zaměstnávání RomůO Roma Vakeren
03.09.2011Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždyO Roma Vakeren
24.08.2007Jak se bránit proti diskriminaci na trhu práceO Roma Vakeren
26.03.2005DB: Romka nesmí uklízet v Baumaxu, chce se proto souditZprávy ze života Romů
17.02.2005Případ firmy, která nezaměstnala Romku, bude řešit vrchní soudZprávy ze života Romů
31.03.2004Firma Rossmann se musí omluvit za diskriminaci a vyplatit 50.000Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Ostravský soud řešil případ nevpuštění Romů do baru Diablo
Majitel baru se musí písemně omluvit a zaplatit každému z poškozených 30 tisíc korun. Takový je verdikt Krajského soudu v Ostravě, který řešil další případ diskriminace Romů. Vyhlášení rozsudku sledovala Gabriela Všolková.

Tři Romové si loni na podzim vyšli do baru Diablo na Stodolní ulici. Servírka je neobsloužila s tím, že v baru je uzavřená společnost. Vzápětí do baru vstoupili zástupci nevládní poradny pro občanská práva a obsluhy se dočkali. Jedna z postižených, Andrea Kanalošová, popsala, že ji chování servírky uráželo.

"Špatně jsem se cítila, diskriminovaná, že nás vyhodili z toho podniku jako psy. Často se mi stává, že mě vyhazují z podniku a to se mi stalo i v tom Diablu. Ta servírka nám řekla, že máme jít ven, že je uzavřená společnost."

Právní zástupce David Strupek připustil, že podobných případů diskriminace řeší česká justice čím dál tím více.

"Osobně jsem participoval na řádově asi dvaceti případech, s tím že kolem deseti jich bylo dovedeno k pravomocnému rozhodnutí."

Z toho pouze jeden případ skončil zamítavým rozsudkem, David Strupek je s verdiktem ostravského soudu spokojený.

"Když vezmete, že osoby třeba veřejně známé žalují kvůli nepravdivým informacím v tisku šestimístné částky, tak se domnívám, že za ponížení, s tím že vás označí za osobu druhé kategorie, je částka ve výšce desetitisíc korun spíše symbolická."

Své rozhodnutí odůvodnila soudkyně Jarmila Baďurová takto:

"Žalobě bylo vyhověno a to protože se došlo k závěru, že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobců a bylo zasaženo právo na lidskou důstojnost."

Majitelé baru ani jejich zástupci se k soudu neostavili, rozsudek dostanou poštou. Dosud jedinou potrestanou je právě servírka. Hájila se tím, že ji dříve jiná skupinka Romů napadla. S tím ovšem neuspěla. Ve správním řízení zaplatila pětitisícovou pokutu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.11.2010Co dělat v případě nekvalitních služeb v restauraciO Roma Vakeren
08.09.2006Ostravští Romové neuspěli se žalobou proti klubu ve StodolníZprávy ze života Romů
05.09.2006Klub v Ostravě Romy nediskriminoval, rozhodl soudZprávy ze života Romů
24.02.2006Ostravský soud řeší další případ diskriminace RomůO Roma Vakeren
03.02.2006Jen málokdo, kdo se setká s diskriminací, se dokáže bránitO Roma Vakeren
24.03.2005Ostravan se musí omluvit za to, že v jeho klubu neobsloužili RomyZprávy ze života Romů
01.02.2005Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraciZprávy ze života Romů
17.01.2005Za diskriminaci Romů musí švédský hotel draho zaplatitZprávy ze zahraničí
02.09.2004Ostravský hotel nebude obsluhovat Romy, kteří se chovali hlučněZprávy ze života Romů
17.08.2004Výslechy svědků pokračuje pře neobsloužených Romů a restauratéraZprávy ze života Romů
17.08.2004Restauratér vyhrál spor s Romy kvůli rasové diskriminaciZprávy ze života Romů
02.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.03.2004Nevpustili Vás do pohostinského zařízení? Obraťte se na Poradnu pro občanství, občanská a lidská práva!O Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Odškodnění za strádání za druhé světové války získala pouze necelá tři procenta romských žadatelů. Ze 6,5 tisíce žádostí zatím Česká správa sociálního zabezpečení, která odškodnění vyplácí, vyhověla necelým dvěma stovkám Romů. Žadatelé totiž musejí prokázat, že se skrývali nepřetržitě alespoň tři měsíce. Lidé ale většinou nejsou schopni to doložit. Od války uplynulo 60 let, někteří z Romů jsou negramotní a mají problémy s jednáním na úřadech. Potíže způsobuje i to, že starostové obcí nechtějí dávat dobrozdání o Romech, žijících za války v ghetech na jejich území.

Mezi znojemskými Romy koluje v těchto dnech petice za odvolání romského koordinátora Zdeňka Kratochvíla. Ten podle občanů za dobu svého působení neprojevil žádnou iniciativu směrem k romské komunitě ve Znojmě. Kratochvíl údajně o petici nic neví a nikdo z Romů mu údajně v minulosti nedal najevo, že by s ním byli nespokojení.

Hudební skupina z výchovného ústavu v Chrastavě na liberecku nahrála nové cédéčko s 12ti skladbami.Všichni čtyři mladí zpěváci jsou Romové a s kapelníkem a učitelem Dušanem Kotlárem připravili samé romské písně. Kapela z chrastavské polepšovny veřejně vystupuje už delší dobu. Jezdí zpívat do domovů důchodců a dělá koncerty pro zvláštní a základní školy.

Druhý nepodmíněný trest za lichvu a vydírání dostala Helena Klinkovská z Bílovce na Novojičínsku. Nejznámější romská lichvářka si od loňského dubna odpykává za stejné činy dvouletý trest. Okresní soud v Novém Jičíně předchozí verdikt zrušil, aby ji vzápětí odsoudil na dva a půl roku vězení s dozorem. Podle soudu měla obžalovaná na úroky 20 až 50 procent půjčit zhruba půl miliónu korun. Věděla přitom, že romští důchodci, ženy na mateřské dovolené a nezaměstnaní nebudou mít na splátky.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Ústí nad Labem proběhla konference Romové v českých městech a obcích - zaměstnanost
Ústecký kraj drží primát v nezaměstnanosti. Snad každý, kdo o práci přišel, ví, že řeší nejen problémy finanční, ale navíc ztrácí i kontakt s lidmi a mnohdy se potýká také s depresemi. Daleko horší je situace v romské komunitě - nízké vzdělání snižuje šance na získání pracovního uplatnění. Právě o těchto problémech debatují účastníci dvoudenní konference v Ústí nad Labem. Více informací se dozvíme od Ivany Solničkové.

Konference nazvaná "Romové v českých městech a obcích" se zaměřuje převážně na zaměstnanost a vzdělání. Potvrdila mi to jedna z organizátorek Monika Tomičková...

"Co tady chybí, je, aby byla provázaná spolupráce. Město dělá něco, občanská sdružení dělají něco jiného, a něco jiného dělá zase kraj a něco jiného státní správa. Takže v podstatě naším cílem je tady to všechno provázat. A největší problém je zaměstnanost a vzdělání, což si myslíme, že je další největší problém jako romské komunity, který vlastně úzce souvisí se zaměstnaností."

Město Ústí nad Labem se s nezaměstnaností Rómů potýká už řadu let. Podle primátora Petra Gandaloviče, vyvíjí magistrát mírný tlak i na podnikatele, aby pokud možno vytvářeli pracovní místa i pro tuto skupinu obyvatel.

"Všemožně podporujeme celou řadu neziskových organizací, dnes se to dokonce i váže na projekty Evropské Unie, protože je celá řada projektů, které v rámci zaměstnanosti a lidských zdrojů je podporována ze strukturálních fondů. My samozřejmě také, když mluvíme se stavebními firmami, tak je do jisté míry neoficiálně žádáme, aby na určitou část těch prací třeba vzali rómské firmy nebo podobně. Tak aby se podařilo ty Romy, kteří chtějí pracovat, tak aby tu šanci měli."

Dá se ze statistiky vyčíst, kolik Romů je v současné době bez zaměstnání? Tak to už je otázka pro mluvčího ústeckého úřadu práce Jaroslava Lička.

"V republice nesledujeme počty menšin, mezi nimi teda Rómů. Oni se hlásí buď jako Češi nebo jako Slováci, popřípadě jako Maďaři. Málokdy se kdo hlásí jako Róm."

Dvoudenní diskuze se účastní také odborníci z Velké Británie, kteří už mají desetileté zkušenosti se zařazováním Rómů do společnosti. V posledních letech se jim dokonce podařilo snížit rómskou nezaměstnanost na pouhá čtyři procenta. Jakým způsobem? To prozradil Jadd Thomson:

"Zakládají především komunitní centra vlastně v lokalitách, kde jsou velké skupiny minorit a pracují na bázi jeden a jeden, to znamená, mají osobní poradce, takže vlastně pracují vyloženě na individuální bázi."

Romové v České republice si za bývalého režimu zvykli, že je stále někam postrkujeme, že se stát o ně postará. Musíte je taky někam strkat nebo sami vyvíjejí aktivity?

"Lidé ve Velké Británii, také rádi využívají nabízenou pomoc, vlastně něco musejí dělat i na povinné bázi. To znamená, že ne všechny aktivity, do kterých se zapojují, jsou dobrovolné, ale něco je samozřejmě pro ně i povinné, to znamená, je to i svým způsobem určité donucení."

Ti Romové, kteří pracovat chtějí, už většinou místo mají. Potvrdila mi to rómská poradkyně Zlatuše Tomášová z Duchcova, která ale zároveň dodává, že velkým problémem na Teplicku je nízká vzdělanost této skupiny obyvatel.

"Starší generace nemá vzdělání, protože v době totality vlastně to vzdělání nebylo nutné. Měli většinou výkopové nebo dělnické práce. Co se týče mladší generace, ta když nastoupí po deváté třídě na odborné učiliště, tak většina případů teda nedokončí. Je tam malé procento."

Ústecký úřad práce vytváří právě pro Romy veřejně prospěšné práce. Jak je to u vás, v Duchcově? Pomáháte jim i tímto způsobem?

"No, většinou v technických službách města Duchcova, tak tam se mají možnost zapojit. Co se teď otvíralo, veřejně prospěšné práce, tak většinou jsou tam Romové, takže... a jako je i zájem o tu práci. Ne že by nechtěli."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
04.02.2012Job Cluby pomáhají nezaměstnaným najít práciO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
17.09.2011Příběh Jana KoryO Roma Vakeren
03.09.2011Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždyO Roma Vakeren
06.01.2011Někteří mostečtí Romové nechodí na úřad práce, prý neumějí českyZprávy ze života Romů
20.08.2010Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané pořádá sdružení Velká ohrada zdarmaO Roma Vakeren
16.07.2010Ztráta zaměstnáníO Roma Vakeren
16.07.2010ZprávyO Roma Vakeren
26.03.2010Sdružení Velká ohrada bude pokračovat v podpoře zaměstnanosti RomůO Roma Vakeren
21.08.2009Rekvalifikační kurzy pomáhají lidem uplatnit se v novém zaměstnáníO Roma Vakeren
03.06.2008Studie: Mezi nezaměstnanými mladými lidmi převažují RomovéZprávy ze života Romů
29.02.2008Zaměstnávání Romů O Roma Vakeren
22.02.2008O uzavírání pracovní smlouvy O Roma Vakeren
15.02.2008Jak uzavírat pracovní smlouvy O Roma Vakeren
25.01.2008Co dělat v případě další nezaměstnanostiO Roma Vakeren
25.01.2008Pracovní zkušenosti člověka ze sociálně vyloučené lokalityO Roma Vakeren
10.08.2007Míra nezaměstnanosti Romů u nás je velmi vysokáO Roma Vakeren
10.08.2007Romové na Kladensku těžko shánějí práciO Roma Vakeren
10.08.2007Nezaměstnaní se nezřídka živí sběrem železného odpaduO Roma Vakeren
10.08.2007Poptávka po práci převyšuje nabídku Úřadu práce v KladněO Roma Vakeren
10.08.2007O nezaměstnanosti RomůO Roma Vakeren
10.08.2007Ve Středočeském kraji mají Romové větší šanci získat práciO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Sdružení Romea školí budoucí zprostředkovatele práceO Roma Vakeren
03.11.2006Sdružení Slovo 21 nabízí motivační kurz pro romské nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.10.2006Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práciZprávy ze života Romů
29.09.2006Projekt EQUAL bude přispívat ke zvyšování kvalifikace nezaměstnaných RomůO Roma Vakeren
23.06.2006Na internetu začala fungovat burza práce, určená hlavně RomůmZprávy ze života Romů
09.01.2006Vláda startuje monitoring romských komunitZprávy ze života Romů
08.07.2005Nezaměstnaní Romové z Brna mají šanci získat práci i v zahraničíO Roma Vakeren
22.03.2005Britové chtějí Čechům ukázat, jak snížit nezaměstnanost RomůZprávy ze života Romů
18.03.2005Most zaměstná několik Romů jako domovníky, přispěje Evropská unieZprávy ze života Romů
11.03.2005V Postoloprtech křesťané pomáhají občanům v tísniO Roma Vakeren
11.02.2005Zmatky na úřadu práceO Roma Vakeren
09.02.2005Vláda schválila projekt pomoci nezaměstnaným ve středním věkuZprávy ze života Romů
07.02.2005Projekt má letos u 40.000 nezaměstnaných zvýšit šanci na práciZprávy ze života Romů
27.01.2005Konzultantka: Romy při hledání práce demotivuje systém dávekZprávy ze života Romů
10.01.2005Zpráva: Stát dává víc peněz, nezaměstnanost Romů ale neklesáZprávy ze života Romů
08.10.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
27.08.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
06.08.2004V Lounech působí pouze jedna romská terénní pracovniceO Roma Vakeren
16.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.07.2004Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelkaO Roma Vakeren
09.01.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
14.11.2003Dom Job pomáhá mladým nezaměstnaným lidemO Roma Vakeren
26.09.2003Romská zaměstnanecká agentura pomáhá ostravským Romům najít práciO Roma Vakeren
15.08.2003Sociální problémy ostravských RomůO Roma Vakeren
13.06.2003Největším problémem Romů z Chebu je nezaměstnanostO Roma Vakeren
06.06.2003Nová pracovní místa pro RomyO Roma Vakeren
29.11.2002Konference o zaměstnanosti, vzdělávání a podnikáníO Roma Vakeren
15.11.2002O Roma VakerenO Roma Vakeren
13.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
30.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
09.08.2002ZprávyO Roma Vakeren
19.07.2002ZprávyO Roma Vakeren
12.07.2002ZprávyO Roma Vakeren
12.07.2002Za jakých podmínek můžete dostat výpověď?O Roma Vakeren
19.04.2002Projekt EU v oblasti zaměstnanostiO Roma Vakeren
22.02.2002Jaká je nezaměstnanost Romů na Přerovsku?O Roma Vakeren
01.02.2002Společnost Kerav bude zajišťovat práci nezaměstnaným RomůmO Roma Vakeren
05.10.2001BrnoO Roma Vakeren
04.05.2001PrahaO Roma Vakeren
11.06.2000Konzultant RE: Žádné zvláštní špatné vztahy s Romy v Ústí nejsouZprávy ze života Romů
24.03.2000Ministři jednali o koncepci politiky vůči RomůmZprávy ze života Romů
22.03.2000Romové požadují vlastní úřadZprávy ze života Romů
26.02.2000HistorieHistorie
26.02.2000Podle poslanců je třeba vědět, proč úřady práce Romy označovalyZprávy ze života Romů
26.02.2000Úřady práce si už řadu let v evidenci označují zvlášť RomyZprávy ze života Romů
26.02.2000Klára Samková - VeseláAnketa
26.02.2000ListopadHistorie
23.02.2000Odborníci Rady Evropy na romskou problematiku ocenili ÚstíZprávy ze života Romů
10.03.1999Společnost Rovné šance chce zprostředkovávat práci RomůmZprávy ze života Romů
18.09.1997Usti nad LabemZprávy ze života Romů
11.09.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Bývalé sociální pracovníky sdružení Host převezme nová společnost Stromy
Sdružení Host ukončilo terénní práci v ulicích Prahy. Sociální pracovníky chce převzít nová společnost Stromy, jejímž šéfem je Patrik Banga, bývalý ředitel terénních programů zmíněného Hostu. Jak řekl Janu Mišurcovi, terénní sociální pracovníci by měli do práce nastoupit co nejdříve, aby mohli opět pomáhat narkomanům ve výměně použitých stříkaček a poskytovat jim poradenství v rámci jejich možné léčby.

Sdružení Host ukončilo terénní práci v ulicích Prahy. Sociální pracovníky chce převzít nová společnost Stromy, jejímž šéfem je Patrik Banga, bývalý ředitel terénních programů zmíněného Hostu. Jak řekl Janu Mišulcovi, terénní sociální pracovníci by měli do práce nastoupit co nejdříve, aby mohli opět pomáhat narkomanům ve výměně použitých stříkaček a poskytovat jim poradenství v rámci jejich možné léčby.

"Jako už Stromy, ne Host, ale nová nástupnická organizace. Teďka jsme navázali spolupráci s úřadem práce pro Prahu 5, kteří jsou schopní nám pomoc zafinancovat tady ty lidi. Bude to probíhat tak, že ty lidi se přihlásí na úřad práce. My vyhlásíme veřejně prospěšné práce, které se budou vztahovat na tenhle projekt, a pokud všechno půjde dobře, tak úřad práce nám i bude nějakou cílovou částku nějakou dotovat. Sdružení Host už se nadále nevěnuje protidrogovým projektům a věnovat nebude."

Kdy oficiálně tedy nastoupí terénní pracovníci zpět do práce?

"No, pokud půjde všechno dobře, tak řádově to vidím do tří týdnů."

Bude rozdíl v tom, co dělal Host a co budou dělat Stromy nebo ta práce bude stejná, ten projekt bude stejný?

"Výsledný efekt asi bude stejný, nicméně situace kolem Hostu nás stahovala k tomu, abychom vlastně změnili celou koncepci té práce. A co se týče vyúčtování zaměstnávání lidí a výběrů lidí, kteří by tu práci dělali."

Můžete zrekapitulovat situaci Hostu, proč vlastně došlo ke krachu terénních pracovníků?

"Tak, já nevím, co se dělo v Hostu před mým nástupem do funkce. Nicméně Host přišel o všechny zaměstnance a potom nějakýma technickýma chybama došlo k tomu, že nevyúčtovali projekty magistrátu hlavního města Prahy a nedodali závěrečnou zprávu, což mělo za následek to, že my jsme třeba nedostali ty peníze, které jsme dostat měli a které byly schváleny už na začátku roku."

Myslíte si, že situace v rámci Stromu bude jiná? Bude lepší?

"Doufejme v to. Teď je to tak, že já jako z pozice výkonného ředitele jsem na to tak nějak sám, a doufám, že teda si konečně najdu nějaké lidi, kteří budou schopní nám trošku pomoct."

S terénními pracovníky uzavřete novou pracovní smlouvu v rámci sdružení Stromy nebo jak to bude?

"Ano. Uzavřeme nové pracovní smlouvy, které už budou napsány na organizaci Stromy, která bude zaměstnavatelem těchto lidí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
15.12.2012Patrik Banga obdivovaný i nenáviděnýO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
08.01.2011Negativní obraz Romů v médiíchO Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
14.08.2009Kontaktní centrum Most nabízí radu i pomocO Roma Vakeren
24.04.2009V Brně chodí stále více dětí do školy pod vlivem drogO Roma Vakeren
26.01.2007Sdružení Sananim v terénu pracuje s drogově závislýmiO Roma Vakeren
01.09.2006Romské děti z Prahy 3 se rekreovaly v jižních ČecháchO Roma Vakeren
25.08.2006Terciální prevence drogové závislostiO Roma Vakeren
18.08.2006Léčebny pro drogově závisléO Roma Vakeren
11.08.2006Drogy a dluhyO Roma Vakeren
04.08.2006Co je to závislost?O Roma Vakeren
28.07.2006Co znamená sekundární prevence?O Roma Vakeren
21.07.2006Drogy a mýtyO Roma Vakeren
14.07.2006K primární prevenci drogové závislosti patří i diskuse se žáky školO Roma Vakeren
14.07.2006Policista Andrej Ferenc se připravuje ke studiu na vysoké školeO Roma Vakeren
30.06.2006Mládež, alkohol, cigarety a drogyO Roma Vakeren
15.07.2005Drogy jsou v romské komunitě nekontrolovatelnou zbraníO Roma Vakeren
01.07.2005Romské kapely vystoupily na koncertu proti drogámO Roma Vakeren
24.06.2005V pražských ulicích působí romští drogoví terénní pracovníciO Roma Vakeren
28.01.2005Organizace Host pomáhá Romům závislým na drogáchO Roma Vakeren
28.01.2005Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávajíO Roma Vakeren
14.01.2005Stále více Romů má problémy se závislostí na drogáchO Roma Vakeren
10.12.2004Skupina Bengas uspořádala koncert proti drogámO Roma Vakeren
03.12.2004Romští terénní sociální pracovníci budou pomáhat drogově závislýmO Roma Vakeren
07.06.2004Výzkum: Romové začínají s drogami v mladším věku než ostatníZprávy ze života Romů
19.03.2004Zpěváci Ladislav Boldy a Daniel Landa si s vězni povídali o drogáchO Roma Vakeren
19.12.2003Teen Challenge připravuje pro své klienty oslavy VánocO Roma Vakeren
12.12.2003V Trojském zámečku v Praze se setkali absolventi programu Teen Challenge a jejich rodiny s hostyO Roma Vakeren
28.11.2003Protidrogová prevenceO Roma Vakeren
26.09.2003V pražském paláci YMCA se bude promítat film Grofo o problematice drogO Roma Vakeren
05.09.2003V Praze vznikne nové kontaktní středisko pro uživatele drog romské národnostiO Roma Vakeren
09.05.2003I mezi Romy přibývá drogově závislýchO Roma Vakeren
13.09.2002Rozhovor o drogáchO Roma Vakeren
19.07.2002ZprávyO Roma Vakeren
30.08.2001Olaští Romové chtějí ve středu v Ostravě zvolit nového králeZprávy ze života Romů
17.08.2001Sbírka pro diagnostické ústavy u veřejnosti nenachází podporuO Roma Vakeren
25.05.2001Romové a drogyZprávy ze života Romů
25.05.2001ZprávyO Roma Vakeren
18.05.2001ChebO Roma Vakeren
11.05.2001O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.05.2001OlomoucO Roma Vakeren
11.05.2001Podané ruce pro drogově závislé RomyO Roma Vakeren
20.04.2001PrahaO Roma Vakeren
05.05.2000V Praze se konal seminář o užívání drog mezi RomyZprávy ze života Romů
26.02.2000Projekt primární až terciální drogové prevence PRO 1998Prevence kriminality
26.02.2000Projekt "Olašská rodina"Prevence kriminality
14.08.1998JestřebíZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Fotografie Chada Wyatta prezentují české Romy patřící k úspěšným příslušníkům střední a vyšší vrstvy
Romští lékaři, učitelé, policisté, novináři, umělci, podnikatelé, sportovci, sociální pracovníci - to jsou tváře českých Romů, které lze vidět na fotografiích vzniklých v rámci projektu Roma rising - Romské obrození. Jejich autorem je americký fotograf Chad Wyatt, který v několika uplynulých letech fotografoval romské osobnosti České republiky. Fotografie si lze prohlédnout na internetových stránkách www.romarising.com. Chad Wyatt jezdí do České republiky od roku 1993 a jeho prvním projektem u nás byla série fotografií s názvem 101 umělců České republiky, která byla vydána knižně. S Chadem Wyattem si povídala Jana Šustová.

Chad Wyatt Máte nádherné internetové stránky Roma rising - romské obrození, kde jsou fotografie romských osobností. Jak Vás napadlo udělat tento projekt?

Během té doby, kdy jsem fotografoval umělce, si myslím, že první impuls přišel na základě četby článků v tisku. Psali je lidé, kteří se považovali za vědce, ale ve skutečnosti se nezabývali opravdovou vědou, ale návratem k frenologii. Frenologie se zakládala na studiích tvaru lebky, který údajně determinuje charakter osobnosti. To se hlásalo za Hitlera a také v 19. století, ale je to absolutní podvod, není to opravdová věda. Ale je neuvěřitelné, jak často se lidé k frenologii vracejí. Četl jsem o muži, který tvrdil, že Romové jsou méněcenní, protože mají menší mozek. Říkal jsem si, že je to absurdní tvrzení.

Mělo na vznik projektu Romské obrození nějaký vliv Vaše předchozí fotografování českých umělců?

Margita Cichá (Foto: Chad Wyatt) V rámci fotografování českých umělců jsem fotografoval i několik Romů a oni mi říkali, že existují také Romové, kteří patří do střední společenské třídy. Ale přitom se běžně v tisku objevují fotografie Romů, kteří žijí v chudobě, utrpení, nezdaru a beznaději. To je úplně jiný příběh.

Inspirovalo Vás ještě něco dalšího?

Štefan Vašek (Foto: Chad Wyatt) Za třetí, jako syn černého muže a bílé ženy jsem už jako velmi mladý měl zkušenosti s dobou boje za občanská práva ve Spojených státech. V té době jsem byl svědkem toho, jak se významní muži a ženy, kteří byli advokáti, lékaři a další odborníci, scházeli u nás doma a plánovali, co by se mohlo dělat dál pro zlepšení občanských práv - kam se má jít, kde vzít peníze, jak založit organizaci, plánovaly se demonstrace. Pro mě vidět černocha, který je odborníkem ve své profesi, bylo normální. A jak to tím pádem souvisí s tou teorií o menších mozcích? Je to blbost. Ale lidé tomu chtějí věřit. A proč? Protože to potvrzuje stereotypy, které mají, je to pro ně snazší. Je těžké říct: "Vidím člověka, který je jiný, má jinou povahu, možná je i nevychovaný a přesto ho beru jako rovnocenného." To není vůbec lehké a Češi nejsou jediní, kdo s tím má těžkosti. Američané mají stejný problém, Francouzi také. Abych o tom vyvolal diskusi, začal jsem fotografovat lidi, kteří byli příslušníky střední třídy a měli svou profesi. Pak jsem totiž mohl říct: "Jestli ty vaše stereotypy o Romech jsou správné, tak kdo je těchto sto lidí, které jsem vyfotografoval? Jak to vysvětlíte?" A fotografoval jsem hodně lidí, aby nemohli říct, že jsem našel jen dvě nebo tři výjimky a ostatní jsou hrozní.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.05.2006Plzeňští studenti diskutovali s autorem projektu Romské obrozeníO Roma Vakeren
04.05.2006V Plzni proběhne výstava fotografií Romské obrození a beseda s jejím autoremZprávy ze života Romů
28.04.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
17.02.2006Na českém velvyslanectví v USA jsou k vidění fotografie českých RomůO Roma Vakeren
09.09.2005Výstava Romské obrození má neobvyklou instalaciO Roma Vakeren
09.09.2005V portrétování romských osobností by mohli pokračovat romští fotografovéO Roma Vakeren
09.09.2005Margita Cichá předává vzdělání nejen ve škole ale i ve své rodiněO Roma Vakeren
02.09.2005V Letohrádku královny Anny na Pražském hradě byla zahájena výstava Romské obrození / Roma RisingO Roma Vakeren
31.08.2005V pražském Letohrádku královny Anny proběhne výstava fotografií Roma Rising / Romské obrozeníZprávy ze života Romů
06.05.2005V Ústí nad Labem je k vidění výstava Jsme jací jsmeO Roma Vakeren
15.04.2005Americký fotograf Chad Wyatt portrétoval významné romské osobnosti České republikyO Roma Vakeren
13.03.2005Výstava Roma Rising představí úspěšné členy romské komunity v ČRZprávy ze života Romů
01.06.2004Americký fotograf Wyatt vystavuje v Brně portréty českých RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
K romským Velikonocům patří goja, holubki a spousta vody
Goja, holubki a spousta vody. Tak vypadají romské Velikonoce. Tradice se sice časem mění, ale to hlavní zůstává - rodina se sejde, jde do kostela a všichni se společně radují z přicházejícího jara. Gabriela Všolková vám o velikonočních tradicích prozradí více.

"Jak jsem ležela, tak oni na mě tu vodu, teď synek s lavorem, já jsem byla celá mokrá. Říkám no, už jsou Velikonoce."

Většinu tradic si Romové přinesli na Ostravsko ze Slovenska...

"Pamatuji si, jak jsem byla malá, tak kluci nás chytali a rovnou pod pumpu a když už nemohli, že pumpa byla obsazená, tak tam byl blízko potok a do potoka."

Vzpomíná Růžena Tancošová. Její maminka nosila na Velikonoce do kostela jídlo k posvěcení. Tereza Horvátová říká, že v košíku pod slavnostní dečkou nesměla chybět šunka, sýr a vajíčka.

"A hlavně byla páscha. To je normálně jako mazanec, ale ten mazanec musel být tak krásně propletený a dokulata. Já ho dělám dodnes. A pak jsme šli celá rodina, a nesměli jsme to ráno jíst, do kostela a vedle kostela jsme se všichni postavili a ty košíky jsme měli před nohama a ten farář a normálně to světil. A jako matka říkala: "Ten, kdo bude z vás první doma, ten bude celý rok šikovný, čilý."

Po návratu z kostela se posvěcení dočkal i dobytek.

"A na tom bochníku byla taková jáma a v tom byla jako sůl. A tu sůl vzala a jako, když jsme měli dobytek, tak vzala tu sůl a normálně tak požehnala tomu dobytku, aby se krávy dojily a slepice, aby nesly vajíčka a tak dále."

Velký význam mělo a má tradiční jídlo. Na prohnutých stolech Heleny Jurečkové nesmí chybět uzené maso.

"Pamatuju tak na Velikonoce, mělo být jako jídlo uzené, ten mazanec nebo něco, beránek a takový zvláštní sýr jsme doma dělali. A to dělávám já každý rok. To se dělá z vajec a z mléka. Trošku cukru, trošku soli. Je to výborné, takové vláčné, krájí se to, kulaté. Já to svážu do utěrky, to okape celý den přes noc a ráno se to může krájet - k uzenému je to výborné. Okurek k tomu kyselý, že?"

Rodina Veroniky Kanalošové si zvykla na řízky a bramborový salát, ale nebrání se ani pokrmům, které zná od svých předků.

"Někdo dělá holubki. To je sekaná a balená v listovém zelí. Máma moje dělá pirohy. Potom taková šiška, no něco jak roláda, ale zapečené v chlebu - ta sekaná v tom chlebu. To je ta tradice naší mámy. Pirohy a goja. To jsou střeva z prasete. My tomu říkáme goja. Jíme to s bramborama anebo s mletým masem."

V Ostravě už na staré tradice zapomínají. Chlapci sice dívky pořád polévají vodou, ale barvení vajec v odvaru z cibule ustoupilo barvám z papírnictví. Děti z osady Liščina si už ale vytvářejí tradice nové, popisuje s úsměvem Jitka Blažková...

"Oni syrové vajíčka, po sobě házejí. To mají tradici každý rok. A chodí po cestách a děti mezi dětmi. Syrové vajíčka si dávají do hlavy. To už tak třetí nebo čtvrtý rok, co tady na Liščině jede a rozbíjejí si vajíčka na hlavu. A většinou to dělají holky. Kluci je chodí bít, ale ony si počkají na odpoledne a potom každá má syrové vajíčko v kapse a jakmile jim dojde, tak si je chodí kupovat. Po jednom, po třech vajíčkách. A vždycky který kluk je zbil, tak ten dostane syrové vajíčko na hlavu."

Dospělí se pak většinou sejdou doma, uždibují z dobrot, popíjejí a baví se až do rána. Helena Jurečková se na Velikonoce těší, ale dříve z nich mívala větší radost.

"Jeden druhého jsme si víc vážili než dnes. Respektovali jsme starší lidi, pozvali jsme jeden druhého k sobě, pohostili se. Bylo to úplně jiné, srdečnější a zdá se, že byli lepší lidi."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014Velikonoce českých a slovenských Romů ve vzpomínkách Ladislava GoralaO Roma Vakeren
30.03.2013Velikonoce jsou pro Vojtěch Vágaie nejdůležitějším bodem celého rokuO Roma Vakeren
23.04.2011Jak slaví Velikonoce Romové v Rokycanech a na východním SlovenskuO Roma Vakeren
14.04.2006Rozhovor s řeckokatolickým biskupem Ladislavem HučkemO Roma Vakeren
18.04.2003Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatemO Roma Vakeren
18.04.2003Velikonoce u Sinti RomůO Roma Vakeren
18.04.2003Velikonoční poselstvíO Roma Vakeren
29.03.2002Velikonoce u RomůO Roma Vakeren
13.04.2001Velikonoce u RomůO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a chybět samozřejmě nebude ani romská hudba.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Romale ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Romové v Azerbajdžánu se nesetkávají s rasismem, ale mají sociální problémy
Reportáž:  Hledá se romská dívka do filmu Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou
Reportáž:  Prodejna, která nezaměstnala Romku, se musí omluvit a zaplatit pokutu
Reportáž:  Ostravský soud řešil případ nevpuštění Romů do baru Diablo
Zprávy: 
Reportáž:  V Ústí nad Labem proběhla konference Romové v českých městech a obcích - zaměstnanost
Reportáž:  Bývalé sociální pracovníky sdružení Host převezme nová společnost Stromy
Reportáž:  Fotografie Chada Wyatta prezentují české Romy patřící k úspěšným příslušníkům střední a vyšší vrstvy
Reportáž:  K romským Velikonocům patří goja, holubki a spousta vody

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
12.04.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
08.04.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
29.03.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
22.03.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
15.03.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
08.03.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
01.03.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
22.02.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
15.02.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
08.02.14  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
137583   14.03.00 Romský jazyk
112442    Historie a původ Romů
104734   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
98761    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
90055    Fotografie
74572   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
63288    Romové po roce 1989
61181    České a slovenské romské osobnosti
59021    Romská hudba
56683   13.07.04 Historie
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2014
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz