Vyhledávání
17.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives kerďam predal tumende reporty - andal amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Vladimír Dirda - Brnatar so bašavel la grupaha Gulo Čar.

Nejdříve si budeme povídat s kapelníkem a basistou skupiny Gulo čar Vladimírem Dirdou z Brna.

Tiž amenca džana andro Libercis, kaj phundraven o centrum predal therne daja. Andro O Roma vakeren šunena jek Romes palo - Postoloprti. Jov phirel pašo Roma - u vakerel lenca palo lengero bajo a tiž lenge pomožinel.

V Liberci vznikne poradenské centrum pro ženy na mateřské dovolené. Poradenství se týká jejich profesní seberealizace a uplatnění na trhu práce. Hned potom se vydáme do Postoloprt u Loun, kde chodí do romských rodin Jan Gore a povídá si s nimi o problémech a jak změnit svoji životní dráhu.

Mek adaďives vakeraha palo slovačiko te čechiko Roma so denašen avri. Phenaha tumenge tiž soske pes Romani sikhaďi precirdľa andre Časlava.

V druhé polovině O Roma vakeren si budeme povídat o migraci českých a slovenských Romů. Připomeneme si i loňské události z romských osad, kde Romové kvůli snížením sociálních dávek začali rabovat a prozradíme vám také, proč se Romská střední škola sociální přestěhovala z Kolína do Čáslavi. Tolik z naší nabídky a příjemný poslech vám od mikrofonu přejí Jaroslav Sezemský a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Skupina Gulo čar připravuje nové album
Brněnská kapela Gulo čar - v překladu sladká tráva - připravuje další - nové CD. Skupina má za sebou jeden z nejúspěšnějších roků. Získala totiž jako jediná romská kapela v historii ocenění - sošku Anděla - a to v kategorii world music. Vladímra Dirdu - basistou této kapely si k mikrofónu pozvala Eva Bucharová.

"Prý jste všichni z jedné ulice brněnské, takže co je na tom pravdy?"

"Čtvrť je to, jmenuje se Bronx, takže v té čtvrti žije ta kapela nějakým způsobem. Ti muzikanti se tam potkávají, chodí do zkušebny, kde zkouší, takže tam jsme se poznali a tam to také začalo nějak fungovat."

"Vy spolu hrajete vlastně jak dlouho?"

"My spolu v této sestavě hrajeme asi šestý rok, ale jinak se známe už asi dvacet let."

"O Gulo čaru se v poslední době mluví hlavně v souvislosti s významnou cenou, tak se pochlubte..."

"Byla to cena za rok 2003/2004 za nejlepší live koncert v kategorii world music, a co bylo velkým překvapením, že jsme vyhráli společně s Tata bojs nejlepší kapelu v live music za rok 2003/2004. World music by měla být muzika světová nebo by se dalo říct ethno muzika a live music, to je živé hraní přímo v klubech a na festivalech, kde se hraje naživo a jak to působí na ty lidi, ta anketa byla asi taková, že jsme dostali tu cenu."

"Víte, já když vidím nebo slyším romskou muziku nebo romskou kapelu, tak mám určitou představu, na co jdu, ale nemůžu si pomoci, mám pocit ve vašem případě, že to úplně taková ta typická romská muzika není. Že tam slyším trochu jazz a soul a možná mě doplníte..."

"... tak může tam být možná ještě trošku funku, ale já si myslím, že základ je to cítění a ta energie romská. Určitě se tam objevují prvky moderní, protože jsme mladí lidé a posloucháme moderní muziku a chceme jít s dobou a myslíme si, že to je dobrá cesta."

"Kolik vás je v kapele a jaké ve vaší kapele hrají nástroje?"

"Perkusista je Radek Baláž, bubeník Libor Dirda, saxofon Radim Hanousek, trumpeta Jirka Majzlík, klávesy hraje Pavel Dirda, baskytaru hraju já, Vladimír Dyrda, na kytaru hraje Vladislav Richter a potom jsou zpěváci, to je Benedikt Mihok a Kolomán Baláž."

"Měli jste příležitost hrát jako předkapela i před světovými velikány, vím, že jste hráli před Gipsy Kings jako předkapela."

"Gipsy Kings chtěli nějakou romskou kapelu, která hraje moderně a dali jsme jim cédéčka, oni si nás vybrali a rozhodli, že ano, že se jim to líbí a můžeme jim dělat předkapelu."

"No když jste u cédéčka, tak jedno je na světě."

"Jmenuje se Barodrom, ale my připravujeme letos nové cédéčko, to je celé překvapení, bude tam hodně hostů, jeden host z Ameriky, ten bude vlastně producent té desky a hodně hostů z České republiky, takže posluchači se mají na co těšit."

"Muzika na cédéčku Barodrom je původní a nebo třeba hrajete i převzaté skladby?"

"Barodrom je celé naše původní muzika."

"Kdo skládá, kdo píše texty?"

"Muziku skládá brácha Pavel, klávesák, a texty píšeme většinou dohromady a nebo někdo přijde už s hotovým textem nebo nápadem, takže to potom ve zkušebně doděláváme."

"Obecenstvo bývá vděčné, kde se vám tak asi hrálo nejlíp? Vzpomenete si na nějaký takový zážitek, kde byla atmosféra hustá, kde jste si to i vy pořádně užili?"

"No tak to bylo na koncertě před Jamesem Brownem, tam to bylo veliké, na velikém zvuku a bylo tam strašně moc lidí a strašně jsme si to užili."

"Užijete si také muziku jen tak sami, pro sebe si někde zahrát?"

"Nevím, jestli je to známo, ale my hrajeme každý den ve zkušebně a pokud necvičíme, tak jamujeme a pokud nejamujeme, tak cvičíme."

"Šest let je dlouhá doba, co nějaká ponorková nemoc v kapele?"

"Tak občas se objeví, ale protože jsme rodina všichni, tak se všichni omlouváme."

"Vy nebudete mít asi problém s přírůstky do kapely."

"Mám už vyhlídnuté typy v rodinách nebo i talenty, kteří možná ještě budou hrát v Gulo čaru. Je jim teď třeba třináct nebo čtrnáct, ale to jsou talenty, kteří za třeba čtyři roky můžou hrát v té kapele."

"Už jste si třeba pohrávali s myšlenkou, že byste se dali na profesionální dráhu?"

"Snažíme se hrát, tak doufejme, že se nám to podaří."

"Popřát bych vám měla co?"

"Štěstí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čarO Roma Vakeren
15.01.2008Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů Zprávy ze života Romů
26.01.2007Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghettO Roma Vakeren
27.10.2006Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem BrownemO Roma Vakeren
06.06.2006Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapelyZprávy ze života Romů
21.04.2006Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to HollywoodO Roma Vakeren
19.04.2006Gulo čar: z Bronxu do HollywooduZprávy ze života Romů
03.03.2006Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tourO Roma Vakeren
17.02.2006Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Liberci vznikne Poradenské centrum pro ženy na mateřské dovolené
V Liberci vznikne zatím ojedinělé Poradenské centrum pro ženy na mateřské dovolené. Maminky s dětmi patří do skupiny hůře umístitelných lidí na trhu práce. Rady odborníků se mají týkat především jejich profesní seberealizace a vzdělávání. Více už Janu Mišurcovi řekla ředitelka sdružení Ianis Alexandra Hochmanová.

"Máme zájem v nejbližší době, což by měl být konec letošního roku, otevřít dvě rozvojová centra. Určitě jedním z těch center, o která máme velký zájem, je Liberec, a pak ještě druhý region, o kterém ještě nejsme úplně rozhodnuti. A prvními klienty určitě budou maminky na mateřské a čerstvě po mateřské plus bychom se rádi zaměřili na ženy z těch vyšších věkových kategorií, které také trpí diskriminací na trhu práce, to znamená ženy po čtyřicítce, padesátce, ta hranice je proměnlivá."

"S jakými problémy se maminky na trhu práce potýkají?"

"Vím něco o vnitřním nepříteli, který těm maminkám nahlodává to "Podívej se, Ty jsi dva roky doma nebo rok doma a jenom tady vaříš a staráš se o děti a vlastně nic neumíš. A to je velká bariéra. Ianis by určitě chtěl poskytnout platformu pro boj s tímto nepřítelem."

"Vnější nepřítel je vůbec nastavení trhu práce, já bych možná řekla i společenského klimatu v České republice. Trh práce není připravený moc na to, že ženy budou vidět jako důležité poslání mateřství a péči o rodinu, že se tomu budou chtít věnovat. A není tady připraveno dost pozic a asi ani mentální nastavení manažerů, kteří vedou firmy, pro to, aby maminky mohly pracovat jenom část týdne, zkrácené úvazky, aby byla flexibilní pracovní doba. Spousta věcí, které jsou běžné v rámci Evropské unie, třeba podniková školka, možnost střídat se v zaměstnání třeba s životním partnerem u jedné firmy. To tady vůbec není, přičemž je důležité si uvědomit, že v České republice stárne populace, takže lidí, kteří dlouhodobě pečují o osoby, které jsou závislé, ať to jsou malé děti nebo třeba staří spoluobčané, naši prarodiče, bude přibývat, to znamená, bylo by třeba změnit spollečenské nastavení, bylo by třeba změnit nazírání a vůbec vlastně i systémový přístup."

"Jaké vzdělávací aktivity v rámci tohoto připravujete, jak to bude probíhat?"

"Budou mít možnost se nakontaktovat na jednoho pracovníka a ten si s nimi pohovoří o tom, jaká je situace na trhu práce, kde mohou žádat třeba příspěvky na vzdělání, kam se mohou obrátit, když by hledali zaměstnání... Smyslem tohoto kroku je, aby maminka, která opravdu chce jít do zaměstnání a třeba i ví, jak se sebou naložit na trhu práce, odcházela a měla sepsaný životopis, byla dobře připravená na pohovor a měla dobré sebevědomí, že to dokáže. Další krok by měly být svépomocné skupiny pro maminky, tyto skupiny by byly zaměřené na rozvoj něčeho, co se nazývá přirozené kompetence. Jsou to dovednosti, schopnosti, které si přirozeně rozvíjíme životem a hodně často si ani neuvědomujeme, že je máme a že je to něco, co mohou nabídnout na trhu práce, za čím mohou jít, o co se mohou opřít a mělo by jim vlastně narůst sebevědomí a sebeznalost.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V Postoloprtech křesťané pomáhají občanům v tísni
V Severních Čechách je velká nezaměstnanost a tedy i bída. Není tomu jinak ani v Postoloprtech u Loun, kde větší část znevýhodněných obyvatel tvoří hlavně Romové. Sociální vyloučení doprovází alkohol a kriminalita. To také postihlo Jana Goreho. Před třemi lety ale tento mladý muž našel naději v lepší zítřky v křesťanské víře a tyto zkušenosti chce předávat dál. Jak Jan Gore řekl Marii Vrábelové, nyní navštevuje romské rodiny, povídá si s nimi a snaží se řešit jejich neutěšené problémy.

"Od té doby, co jsem začal chodit do církve, tak se můj život změnil."

"Chodíte do romských rodin, v čem konkrétně jim to pomáhá?"

"Že mohou být jiní, nemusejí žít tak, jak žijí."

"Jaký je problém lidí tady v Postoloprtech?"

"Automaty, drogy, alkohol, samé praní a takové věci."

"Už se vám podařilo někomu pomoci, aby se dal na jinou cestu?"

"U některých lidí se to podařilo, ale záleží na nich, musejí chtít sami."

"Jak konkrétně vypadá taková schůzka nebo sezení?"

"Nejdřív lidi vyslechneme, co je trápí a pak podle toho, jaký mají problém, se jim snažíme pomáhat. Třeba finančně, nebo když mají problémy s alkoholem, tak je poslat na různé ozdravné pobyty do různých křesťanských nadací, které pomáhají drogově závislým, tak jim dáváme kontakty. Zpíváme s nimi písničky."

"Igor Čuria se dal také na dobrou cestu před dvěma lety, co to konkrétně u vás změnilo?"

"Změnilo mi to celý život, mám práci. Dostal jsem se z alkoholismu."

Paní Kornelie Čuriová je v důchodu a právě k vám docházejí, pomohlo vám to?"

"Ano, pomohlo mi to hodně a můžu jim jen poděkovat za to, že sem chodí a že nám hodně pomáhají."

"V čem konkrétně Vám pomáhají, povídají si s Vámi...?"

"Povídají, čtou nám, chodí nám sem hrát, chodí k nám pastor, protože nemůžeme chodit do kostela, tak chodí sem. Je pravda, že hodně pomáhají lidem."

"K vám chodí každou středu a sobotu. Těšíte se na návštěvu?"

"Ano, už se těšíme a vždy už čekáme, kdy sem přijedou."

"Cítíte se duševně vyrovnanější?"

"Ano, je to o hodně lepší, já jsem nemohla dýchat, byla jsem pořád v nemocnici nebo nemocná v posteli a teď mohu chodit, něco udělat, mohu vařit, což sem dříve ani nemohla, tak jsem byla nemocná, ale jim mohu poděkovat, že mi hodně pomáhají."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
29.11.2014Evangelikální víra změnila život amerických RomůZprávy ze života Romů
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
07.09.2013Církve jsou místem, kde soužití Romů a majority funguje dobřeO Roma Vakeren
01.09.2013Věřící Romové v ČeskuZprávy ze života Romů
05.01.2013Křesťanská víra způsobuje velké změny v životě romských komunitO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Podle Parlamentu Romů České republiky by měl v každém kraji vzniknout dům romské integrace. Měl by této menšině sloužit jako místo pro setkávání, komunikaci, výměnu zkušeností, ale i pro vzdělávání a kulturní a zájmovou činnost. Tyto domy by, podle předsedy parlamentu Romů Milana Ščuky, mohly být financovány ze strukturálních fondů Evropské unie.

V Česku vzniká národní centrum Evropské sítě proti rasismu, které má posílit neziskový sektor v boji proti rasismu a xenofobii. Evropská komise proti rasismu a netoleranci, jeden z orgánů Rady Evropy, loni vytkla České republice, že se situace Romů v zemi nezlepšila a že zůstávají na okraji společnosti. Za důvod ke znepokojení komise označuje rasově motivované násilí a také špatné zacházení české policie s Romy.

Téměř 50ti tisíci korunami podpořil brněnský nadační fond Verda 12 romských studentů středních a vysokých škol. Peníze jsou určeny na úhradu školného a školních potřeb. Základním kritériem pro výběr mezi zájemci je prospěch. Na začátku školního roku fond přislíbil pomoc přibližně třem desítkám romských studentů, ale po předložení pololetního vysvědčení mohl vyhovět jen 12 studentům. Pokud ti zbývající svůj prospěch zlepší, mohou získat příspěvek na konci roku.

Chorvatský prezident Stjepan Mesič se dostal do nepříjemné situace, když se ukázalo, že obraz, který mu daroval prominentní chorvatský Rom, byl kradený. Romský básník a malíř Kasum Cana potvrdil, že obraz prezidentovi daroval, ale jemu samotnému byl prý obraz také darován a protože měsíčně dostává přibližně 20 obrazů, nepamatuje si už, od koho ho dostal.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Romská střední škola sociální se přestěhovala do Čáslavi
Romská střední škola sociální se nedávno přestěhovala z Kolína do čáslavské Zvláštní školy. Přes oficiální důvod změny prostředí za lepší ale stěhování doprovází celá řada nejasností. Michal Trnka se proto zřizovatelky Romské školy sociální Marty Tulejové především zeptal na podrobnější důvody této změny.

Foto: www.rss.pc.cz "Přestěhování z Kolína bylo plánované, my jsme již dva roky hledali náhradní větší prostory, které by vyhovovaly vzdělávacímu procesu, ale bohužel se nám nepodařilo najít pouze teď tyto prostory, a proto jsme se rychle přestěhovali i v průběhu školního roku, protože třeba by ty prostory už nebyly."

"Smlouva je tady uzavřená na devadesát dnů přímo s ředitelem základní školy, jak potom postupovat, vy už jste třeba požádali krajský úřad o návrh nějaké nájemní smlouvy?"

"Krátkodobá smolouva je podepsána hlavně z toho důvodu, že administrativně jsme nezvládli připravit materiály nutné ke krajskému zasedání, nicméně již je žádost na kraji a bude se v nejbližší době posuzovat."

"Změní se třeba nějak osnovy romské školy s tím, že jste se přesthovali, nebo to všechno zůstává stejné?"

"Osnovy zůstávají stejné ať učíme zde nebo v Kolíně, nicméně zkvalitní s výuka."

"Co vás v to Kolíně nejvíce trápilo?"

"Nedostatek prostoru, nedostatek učeben, nedostatek ubytovacích kapacit, stravovací část absolutně nedostačující. To byly záležitosti, které jsme museli denně řešit."

"Pojďme vůbec připomenout, co se na romské střední škole vyučuje, co vlastně z mladých lidí může být, kde najdou uplatnění."

"Z našich studentů po absolvování naší školy budou sociální pracovníci s etnickou skupinou. Mohou pracovat v různých oblastech, kde je sociální péče a sociální politika."

"Je to škola internátního typu, takže důležité je také zajistit pro studenty ubytování, jak jste se tady s tím, řekněme lidově, v Čáslavi poprali?"

"My jsme nalezli ubytování ve střední škole zemědělské, která má velkou ubytovací kapacitu a naši studenti jsou ubytováni v této škole."

"Jsou tady různé názory na přítomnost romské školy, setkali jste se třeba už s nějakými nagativními názory, třeba že by přišel někdo i sem za vámi a že byste musela někomu vysvětlovat, že to, že romská škola sídlí zde v Čáslavi, není pro obyvatele na škodu?"

"Zatím za námi ještě nikdo nepřišel, ani jsem se nesetkala s přímým negativním postojem, ale jak jistě víte, už nás probrali v novinách, ale já si myslím, že je to jen taková ta počáteční fáze, která projde, a ti lidé, až nás poznají, tak zjistí, že nejsme nějací zloduši, že jsme úplně normální lidé a naši studenti jsou normální studenti, tak všechno se dostane do klasických kolejí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2007Střední škola sociálně právní připravuje přijímací zkouškyZprávy ze života Romů
30.03.2007Soukromá střední škola sociálně právní v Brně měla svůj první plesO Roma Vakeren
14.11.2003Mezi vyučovacími předměty kolínské Romské střední školy bude i tzv. osobnostní výchovaO Roma Vakeren
Organizace zabývající se romskou menšinouKontakty

=[ Reportáž ]=
Obava z emigrace slovenských Romů do ČR se nepotvrdila
Přesně před rokem na Slovensku vrcholila napjatá situace kolem nepokojů v romských osadách. Romové tam z obav ze snižování sociálních dávek začali rabovat. Poté co se podařilo za pomocí vojenské síly situaci uklidnit, nastaly další obavy. Řada slovenských Romů totiž tvrdila, že odjedou do Čech. Předpovědi se ale nepotvrdily. O exodu slovenských Romů si Richard Samko povídal s Romanem Krištofem z Mezinárodní organizace pro migraci a vydal se i do Hořic v Podkrkonoší, kde žije velká část slovenských Romů.

"U tohoto státu ta drastická sociální reforma na Slovensku nijak zvlášť neurychlila, ale o to víc ti lidé, kteří přicházejí, jsou takoví ti nejchudší z nejchudších a často se jedná také o ty nejzátěžovější formy, kdy se jedná například o odpracovávání dluhů lichvářům, úvěrníkům a kdy se většinou tito lidé ocitají v enklávách, kterým , myslím oprávněně, říkáme gheta, čili kde naši čeští Romové žijí velice těžkým způsobem života, čili to přispívá k zhoršení toho stavu."

"Dá se tomu zabránit nebo jak to vyléčit?"

"Já si myslím, že jedinou možností zabraňování je zlepšení životní situace, jak na Slovensku tak i u nás, čili aby měli přístup k sociálním pracovníkům. Jsou to občané Evropské unie, mají na to právo a aby to hlavně nešlo do nelegálních skrytých forem."



"Proč vy jste přijel do České republiky?"

"Přijel jsem hlavně kvůli práci, mám tady i rodinu. I oni mi řekli, že je tu lepší život než na Slovensku. Tam když jsem se šel ptát na práci, tak mi automaticky řekli, že Romy nezaměstnají."

"Jak jste se tedy živil na Slovensku, z čeho jste žil?"

"Peníze, které jsme dostávali, čtyři tisíce korun, nám na nic nestačily. Snažil jsem se vydělávat peníze, jak to šlo. Sbíral jsem například i železo a pak ho prodával do sběren. Mám dvě děti, musel jsem sehnat peníze na jídlo."

"Máte už práci tady v Česku?"

"Právě začínám obcházet zaměstnavatele, bohužel ale nejsem vyučený. Sehnal jsem si už podnájem, platím pět tisíc korun. Zatím se mi daří."

"Máte dvě děti, jaká bude jejich budoucnost? Budou žít v Čechách nebo se vrátíte zpět na Slovensko?"

"Na Slovensko se už nevrátím, i dětem se tu líbí, mají tu kamarády, hrají si s nimi, také ve škole jim to jde. Mají menší problémy, ale počítat a číst umějí."

"Stano a Michal. Stano, do jaké třídy ty chodíš?"

"Do čtvrté."

"Co se učíš?"

"Český jazyk, matematiku, anglický jazyk, vlastivědu..."

"Co děláte ve volném čase?"

"Hrajeme hokej, fotbal. Když jdeme ven, tak si nejdřív uděláme úkoly a pak si hrajeme."

"Stano, čím ty bys chtěl být?"

"Automechanikem. Je to dobrá práce, opravíš auto, vylepšíš ho, baví mě to."

"A co ty, Michale, čím ty bys chtěl být?"

"Také automechanikem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.08.2015Černému odběru elektřiny mají na Slovensku zabránit tzv. kreditní měřící systémyO Roma Vakeren
14.03.2015Jsou Romové na Slovensku problémem veřejných financí?O Roma Vakeren
02.08.2014Ne každý si může dovolit odjet na dovolenouO Roma Vakeren
27.11.2013Slovensko zpřísňuje vyplácení dávek v hmotné nouzi, lidé si je musí odpracovatZprávy ze života Romů
13.06.2013Sociální reforma na Slovensku se má zaměřit na občany ohrožené extrémní chudobouO Roma Vakeren
23.08.2012Pro romské děti ze Zvolena je už posedmé připraven letní táborO Roma Vakeren
26.07.2012Slovenští poslanci na Tour de RomaZprávy ze života Romů
30.06.2012S Ingrid Kosovou o romské identitě, mateřských školkách a o Romech v politiceO Roma Vakeren
02.06.2012O situaci důchodců na SlovenskuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Čeští Romové míří na západ za prací
Zatímco slovenští Romové míří do České republiky, čeští Romové zase míří na Západ - především do Velké Británie a Belgie. Je to migrace za prací, říká Emil Baláž z Náchoda, který má v Anglii příbuzné.

Londýn "Ti, co se rozhodnou, že emigrují, tak to není, jak všichni říkají kvůli stránce ekonomické, že je tam nějaká výhoda sociální, ale je to opravdu za prací, protože tam už opravdu nikdo žádnou sociálku nebere, každý se stará sám o sebe. Když dám příklad Velké Británie, týdně berete peníze, které jste si vydělali, stačíte si všechno poplatit i užívat a prostě žít normální život."

"Můžete nám popsat, jak je to tam s tou prací? Jak se tam dá práce sehnat?"

"Jsou tam job centra, to je něco jako u nás úřad práce, pak tam jsou agentury, které se zabývají zprostředkováním prací. Vy se obrátíte buď na tu nebo na druhou instituci a oni vám tu práci nabídnou a není problém prostě tu práci získat."

"Často se mluví i o diskriminaci, jak je to ve Velké Británii? Co třeba vaši příbuzní, jaké s tím mají zkušenosti tam?"

"Žádná diskriminace tam neexistuje, protože ten stát je hodně barevný, hodně multikulturní. Teď jsem tam byl v kuse tři neděle a s ničím jsem se nesetkal. Navštívil jsem kino, různé restaurace, na úřadech jsem byl se svými příbuznými, protože jsem chtěl zjistit, jak tam s nimi jednají bez jakéhokoliv problému."

"Dá se dnešní situace přirovnat k padesátým létům, kdy Romové odcházeli ze Slovenska?"

"Je to přesně ta situace. Když jsem se bavil před týdnem se staršími lidmi, kteří ještě bydleli na Slovensku a pamatují si situaci, kdy se jejich stěhovali za prací do Čech, tak říkali, že to je přesně ta situace. Neovládali řeč, neznali podmínky, do jakých jdou, do jaké kultury vlastně jdou, ale věděli, že se dokážou přizpůsobit a věděli to, že v Čechách je čeká v té době lepší život, protože zde byly továrny, textilky, pak byly různé práce na poli, v JZD, je to migrace za prací."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.11.2013Romští starousedlíci v Sheffieldu mají obavy. Kvůli novým imigrantůmZprávy ze života Romů
15.11.2013Ke kritice romských přistěhovalců v Británii se přidal i vicepremiér CleggZprávy ze života Romů
12.11.2013Britský exministr varuje před možnými rasovými nepokoji, kvůli romským imigrantůmZprávy ze života Romů
16.09.2010Nečas nepřímo podpořil francouzský postoj k RomůmZprávy ze života Romů
10.09.2010Ministr Schwarzenberg: Francie po debatách bude vůči Romům citlivějšíZprávy ze života Romů
06.09.2010Schwarzenberg mluvil v Paříži o Romech i o kanadských vízechZprávy ze života Romů
29.08.2010Premiér Nečas ve vyhoštění Romů z Francie rasismus nevidíZprávy ze života Romů
28.08.2010Ministr Schwarzenberg nařkl Sarkozyho v LN z rasismu; pak výrok zmírnilZprávy ze života Romů
09.12.2004Britské imigrační kontroly v ČR podle lordů-soudců diskriminovalyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Fotografie Petra Šilhánka zachycují život v dětských předškolních klubech
Po České republice putuje výstava fotografií Petra Šilhánka, které zachycují život ve třinácti dětských předškolních klubech provozovaných Českou katolickou charitou. Tyto kluby jsou určeny především pro romské děti a pro děti ze sociálně slabých rodin. Děti předškolního věku v nich jsou připravovány na vstup do základních škol, součástí jsou i doučovací a volnočasové aktivity. Na tematiku dětských předškolních klubů se zaměřují také tři krátké dokumentární filmy s názvem Romské příběhy, které vznikly z podnětu České katolické charity. Jejich dějištěm je Kojetín, Kroměříž a Kutná Hora. V těchto dnech se putovní výstava fotografií z dětských předškolních klubů zastavila v Praze, kde je možné ji do konce března navštívit v galerii kina Světozor ve Vodičkově ulici 41. Jana Šustová si k mikrofonu pozvala jejího autora - fotografa Petra Šilhánka.

"Jak jste vůbec přišel na nápad fotografovat v romských dětských klubech?"

"Tak to byla zakázka, která vznikla v České katolické charitě, jedná se o celoroční projekt, který bude pokračovat i dál. Ty kluby už fungují několik let s tím, že tato výstava plus film, který natáčeli moji kamarádi, měla vlastně podpořit vznik dalších romských klubů po České republice. A jelikož už delší dobu s Charitou spolupracuji, tak jsem samozřejmě rád přijal tuto nabídku a hrozně mě bavila, takže asi proto jsme se takhle dohodli a vznikla tahle putovní výstava, která jede po České republice a už teď je na čtvrtém místě."

"Při tom fotografování, zaujala vás tam nějaká situace, něco na co si hodně silně vzpomínáte?"

Petr Šilhánek "Jak jsme jezdili po těch klubech, tak tam byla situace, která byla dost zvláštní, stávalo se to spíš občas. My jsme vždycky byli vedení jako fotografové, kteří přijedou z Prahy a budou fotit děti a dokumentovat. Takže děti se na to připravily, maminky je oblékly do tradičních šatů nebo do šatů, které jsou moderní, třeba na moderní tanec, podle toho, čím se jaký klub zajímá. No ale ve chvíli, kdy jsme ten fotoaparát vyndali z brašny, tak nám ty děti ztuhly, i když na to byly připravené. No a my jsme měli občas problém ty děti rozpohybovat nebo jim udat nějakou tu situaci, která by se nám líbila a vlastně jsme zjistili, že nejlepší možnost, jak si je získat, tak bylo jim ten fotoaparát půjčit, na což jsem zpočátku koukal dost těžce, protože přece jenom je to technika a pro někoho i dost důležitá, no ale museli jsme to podniknout a najednou ty děti před sebou samotnými přestali ten ostych mít, což byla naše spása a stalo se to, že najednou ty děti byly úplně uvolněné a byly v klidu a dokonce i tvořily ty situace a myslím, že takhle by to asi mělo fungovat, že si to nejdřív samy vyzkoušejí. Nebo alespoň v tomto případě to tak fungovalo. Ta opráce byla krásná a musím říct, že je to zase ponaučení do příště."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2011Děčínské centrum Vilík pomáhá Romům se začleňováním do běžného životaZprávy ze života Romů
19.01.2007Farní charita Prahy 1 pomáhá pražským prostitutkámO Roma Vakeren
18.11.2006Vsetínská Charita se snaží připravit romské děti do školy po stránce dovedností a návykůZprávy ze života Romů
04.03.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.03.2005V Praze probíhá výstava fotografií Petra Šilhánka s názvem Romské klubyZprávy ze života Romů
03.05.2002V tísni je možné využít služeb České katolické charityO Roma Vakeren
12.04.2002ZprávyO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště Vám představíme další zajimavou romskou kapelu z Benátek nad Jizerou, prozradíme také jak Romové v Náchodě vyřešili problém nevpouštění mladých lidí na diskotéky.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Jaroslav Sezemský a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně, klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Skupina Gulo čar připravuje nové album
Reportáž:  V Liberci vznikne Poradenské centrum pro ženy na mateřské dovolené
Reportáž:  V Postoloprtech křesťané pomáhají občanům v tísni
Zprávy: 
Reportáž:  Romská střední škola sociální se přestěhovala do Čáslavi
Reportáž:  Obava z emigrace slovenských Romů do ČR se nepotvrdila
Reportáž:  Čeští Romové míří na západ za prací
Reportáž:  Fotografie Petra Šilhánka zachycují život v dětských předškolních klubech

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745933   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261886   11.09.98 Romske aktuality
226946   14.03.00 Romský jazyk
160360    Historie a původ Romů
135357   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118872    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102297    Fotografie
89060   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79639   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77215    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz