Vyhledávání
16.12.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek Ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Kamen te šunen, sar pes dživel le Romenge. Te ha, ta ačhen amenca! Kerďam predal tumende the o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo draba maškar o Roma. Džana amenca Ostravate, the vakereha pal oda, savo hin situacia Prahate.

Nejdříve se společně vydáme mezi Romy do Ostravy, kde se jich mnoho potýká s problémy spojené s drogovou závislostí. O tomuto tématu si popovídáme i s ředitelem terénních sociálních programů Patrikem Bangou.

Mek adaďives vakeraha pale Osvětim, lačhe lava tumenge dela e pravnička Klara Veselo - Samkovo u džana amenca tiž andro romano muzeum Brnate.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se v právní poradně zaměříme na bytovou problematiku. Vydáme se také do brněnského Muzea romské kultury a do ostravského komunitního centra. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávají
Všechno je závislé na penězích. Ti, kdo jich mají více, berou heroin, ostatní se musí spokojit s pervitinem či těkavými látkami. Když peníze dojdou, půjdou třeba krást. Romové na Ostravsku se drog zbavit nechtějí. Gabriela Všolková o tom hovořila s romskou kontaktní pracovnicí. Ta má na prodej drog v ulicích jednoznačný názor.

"Kdyby je všechny pozavírali, nebylo by tolik nešťastných rodin a dětí. To se asi nikdy nestane, to nepůjde vymýtit,"

říká romská kontaktní pracovnice ostravského centra Renarkon Monika Filipová. V Renarkonu pracuje čtyři roky, poslední půlrok působí hlavně v městské části Vítkovice.

"Tam je větší koncentrace Romů, celkem za těch půl roku jsem udělala kus práce tím, že jsem sehnala místní romskou klientelu."

Velkou radost má z toho, že se klienti naučili do centra chodit. Chrání tím sebe i své okolí, protože neodhazují použité jehly a v centru mohou navíc získat spoustu cenných rad a pomoc. Jeden z Moničiných klientů, který je už osm let na pervitinu, přiznal, že s drogami zatím skončit nechce. Raději se ale spoléhá na vlastní zdroje.

"To je blbé prostě, nesouhlasím s prodejem."

Další oblastí s početnou romskou komunitou je Přívoz. Tam pracuje křesťanské centrum Teen Challenge. Miroslav Slabý má na starost prevenci a práci s dětmi.

"Velmi často se tady ukazují kluci, kteří mají vážné problémy s čicháním, to jsou klasičtí čichači a je velmi těžké je zkontaktovat. Drogy jsou tady víceméně skryté, nejsou ihned vidět a dostat se na konkrétní místa je také těžké."

Podle Moniky Filipové narkomanů mezi Romy neubývá.

"Ti bohatší, což jsou olašští Romové, berou heroin, ti chudší pervitin a ti sociálně nejslabší jsou na těkavých látkách: toluen, čikuli."

Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávají.

"Za celou svoji praxi jsem se setkala jen s jednou Romkou, ženou, která umí vařit perník a i ho prodávala, ale jinak jsem se nesetkala, že by Romové prodávali pervitin. Oni si to neumí vyrobit a kupují od ne-Romů. Heroin shání Olachové od Vietnamců."

Tyto zdroje potvrdili i pracovníci Renarkonu a policie. Jiří Kopeček z policejního týmu Toxi potvrdil, že když se objevil tzv. vietnamský heroin, rodiče olašských Romů, aby odstavili své děti od drog, podávali na ně trestní oznámení.

"U heroinu nedostatkem drog se projevuje agresivita, v rodině začali brát věci, zlato, které pak prodávali. Zjišťovali, že místo, aby je živili, tak jim peníze brali na nákup drog."

Jeho kolega Josef Kuba dodává, že s drogami souvisí i majetková trestná činnost.

"Pokud se jedná o olašské Romy, oni většinou vlastní příjmy nemají, žijí z podpor, pokud je mají a pokud je nemají, musí si peníze opatřit jiným způsobem. S nárůstem spotřeby drog roste i potřeba peněz a od té je odvislá i trestná činnost."

Romská kontaktní pracovnice Monika Filipová dodává, že její působení v Renarkonu přineslo jednu změnu. Klienti z řad romské komunity získali důvěru a někteří chtějí svou situaci řešit.

"Navíc vidí, že pracují, říkají si, že to jde, že i Rom se může dostat, pracovat a být prospěšný společnosti. Jsem ráda, že pro ně něco dělám."

Reportáž pro nás připravila Gabriela Všolková z Českého rozhlasu Ostrava.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Organizace Host pomáhá Romům závislým na drogách
Je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Toho dnešního si k mikrofonu pozvaly Marie Vrábelová a Anna Poláková. Je jím Patrik Banga - ředitel terenních pracovníků organizace Host.

"V našem studiu vítáme Patriku Bangu, výkonného ředitele terénních programů organizace Host, dobrý večer."

"Dobrý večer."

"V rámci terénních programů se snažíte řešit drogovou problematiku v romské komunitě. Jak a komu konkrétně pomáháte?"

"Protože jsme romský terénní program, tak pomáháme Romům, i když pomáháme i neromským drogově závislým lidem. A snažíme se jim pomáhat nebo je podporovat tím, že vyhledáváme místa, kde se tito lidé slučují, kde ty drogy berou a kde se drogy vyskytují. Máme na to v tuto chvíli 6 terénních pracovníků, kteří dennodenně do těch ulic za nimi chodí."

"Roste počet drogově závislých lidí nebo naopak?"

"Tahle otázka se dá těžko zodpovědět, protože po tom boomu, který sem přišel někdy v letech 93-94, kdy i Romové začali drogy brát, tak to šlo chvílemi nahoru, chvílemi dolů. Já si myslím, že ten počet je o něco větší, než byl předtím, nicméně dá se říct, že se to vyrovnává, je to stabilní."

"Jak jste se zmínil, v programu pracují i Romové. Jak je získáváte?"

"Tak jsou to lidé, které jsem třeba školil v rámci mého bývalého zaměstnání a jsou to lidé, které třeba já osobně znám."

"Jakou máte podporu v této činnosti od ostatních?"

"Myslím, že podpora je taková, že nám lidé přejí, říkají,že děláme dobrou práci. Nicméně stav je takový, že v tuhle chvíli nejsou peníze na to, v tom projektu pokračovat a snažíme se teď shánět zdroje na to, abychom ten program udrželi."

"Obracejí se také na vás rodiče dětí závislých na drogách, o co vás žádají nejčastěji?"

"Jsou to informace. Protože spousty lidí vůbec nemají informace o tom, že existují terénní programy, že existuje cosi jako systém péče o drogově závislé. Takže se snažíme ty lidi nakontaktovat na různá zařízení a zprostředkovávat léčbu."

"Jak přijme romská rodina to, když se dozví, že její dítě je závislé na drogách, jak to vnímáte Vy z Vaší pozice?"

"Já už to vidím trošku jinak, ten můj pohled je trošku zkreslený, protože už tu práci dělám hodně dlouho, ale ta romská máma, která zjistí, že její dítě bere, tak první věc je taková, že se ptají proč a kde a hledají problém a příčinu toho. A druhá věc je to, že chtějí eliminovat toho člověka, který drogy prodává."

"Jak vy sami jste úspěšní?"

"Já myslím, že tohle je tak nevděčná práce, že člověk nemůže hledat výsledky v té práci. Pro nás je výsledek takový, že pošleme člověka do léčebny a ten člověk úspěšně léčbou projde, což si myslím, že poslední dobou funguje. A dá se říct, že tendence je taková, že ty počty jdou nahoru, že těch klientů je stále víc a víc."

Stále více Romů se stává dealery drog a ani se tím netají. Často s této trestné činnosti vědí jak sousedé, tak i samotní příbuzní, kteří mlčí a takto získané peníze využívají i ve svůj prospěch. Jak nám řekla advokátka Klára Veselá-Samková se tito lidé, stejně jako dealeři vystavují trestnímu stíhání.

"Trestní zákoník zná trestný čin napomáhání trestnému činu a jsou různé formy spoluúčasti a spolupachatelství trestného činu. Zejména pokud v tom obchodu s drogami jsou zapletené děti, tak tam v podstatě přichází také k úvaze aplikace různých trestních paragrafů, které směřují jako trestné činy proti rodině a mládeži. A opravdu bych nedala ruku do ohně zato, že takovéto osoby nemohou být žádným způsobem postiženy. Pokud nejsou postiženy, tak se domnívám, že se tak děje spíš pro laxnost policejního přístupu, než pro cokoliv jiného. Zvláště v případech, kdy ty drogy jsou nabízeny mladistvím a dětem, tak se tam dostáváme do situace, kdy ta spoluodpovědnost je zcela evidentní."

Každá rodina by si měla uvědomit, že mají-li příbuzného drogového dealera, není to obchodník, ale kriminálník, jak nám dále řekla advokátka Klára Veselá-Samková.

"Ta rodina si také musí uvědomit, že tomuto člověku hrozí velice přísný soudní postih s velmi vysokou hranicí trestní sazby, 8, 10 let, kdy nemůže spoléhat na to, že to drogové dealerství bude procházet navždycky. To znamená, že oni už v tu chvíli, kdy mají mezi sebou toho úspěšného obchodníka, tak mají před sebou člověka, který má před sebou řadu let v kriminálu."

"A teď k našemu hostu Patriku Bangovi, chcete k tomu něco doplnit, jak je to v praxi?"

"Tak já bych k tomu možná doplnil to, že pokud orgány činné v trestním řízení už dojdou tak daleko, že je člověk vystaven trestnímu stíhání za prodej drog, tak pokud se toto děje ve spolupachatelství, tak i na to soud přihlíží a ty postihy většinou bývají větší, než pokud ten člověk prodává drogy sám a nebo nedokáží ostatním, že na tom spolupracovali. A i člověk, který v tom prostředí je a ví o té trestné činnosti má ze zákona povinnost trestný čin oznámit, což samozřejmě ti lidé nedělají."

"Jsou dealeři většinou závislý na drogách?"

"Pokud prodávají heroin, tak většinou drogy sami neberou. Dneska se na trhu prodává subutex, což je legální náhražka heroinu, která je vlastně substitucí té drogy pod lékařským dohledem. A protože je subutex tak dostupný, tak si ho dealují všichni mezi sebou, takže ho samozřejmě i užívají."

"Sdružení Host předává projekt terénních programů občanskému sdružení Stromy, co se tím změní?"

"Změní se v první řadě to, že se Romové zapojí do celého problému, že se pokouší řešit tu otázku sami, že nečekají na to až ne-Rom podá pomocnou ruku. Protože do této doby je to tak, že tu práci dělají ne-Romové. Podle mých informací jsou 2 romští terénní pracovníci v ostatních zařízeních, což je moc málo. Protože kolik je uživatelů, kolik je Romů a kolik je těch lidí, takže 2 jsou opravdu špatný počet. Těch lidí musí být prostě víc, protože pokud máme zasáhnout lokality, kam ti terénní pracovníci nechodí, abychom informovali o tom, že ty drogy nejsou problém, který není neřešitelný. Že opravdu existuje způsob, jak se z těch drog dostat, tak těch lidí potřebujeme víc. A tohle si myslím, že jsme my teď, že máme tu možnost jít mezi ty lidi, protože my jako Romové máme předpoklad k tomu s Romy pracovat. První věc je ta, že se to osamostatní a samozřejmě se ti Romové zapojí. Nicméně chybí podpora."

"Počítáte s propojením ostatních regionů a měst do tohoto projektu?"

"Do budoucnosti asi ano. Nicméně jak už jsem teď řekl nejsou peníze, abychom pokryli Prahu. Já doufám, že nás podpoří romské osobnosti, organizace, sdružení a že se spolu pokusíme zapojit do systému péče a vytvořit postupně vlastní systém péče o práci s drogově závislými, protože ať je to jak je to, tak s těmi Romy se pracuje úplně jinak, než s ne-Romem. A my pokud chceme ten problém řešit, tak musíme ten systém vymyslet tak, aby vyhovoval Romovi, protože pokud se tak nestane, tak problém bude horší a horší. A pokud se nám nepodaří zachránit tento program pro tenhle rok, tak se bojím, že už se příští rok velice těžko napojíme. Začínat od začátku je vždycky horší, než v něčem, co už je rozjeté."

"Jak se k tomuto problému staví romské osobnosti?"

"Oslavujeme, jednáme, mluvíme, žádáme. Já dokonce jednám v zahraničí, sháním peníze, jak se říká, všude, kde to jde."

"Už vás někdo z romských osobností podpořil?"

"Podporují nás romská media Romea, Dženo, romské internetové servery. Podporuje nás Jan Balogh z Člověka v tísni a vůbec spousta lidí, kteří o tom problému trochu vědí. Spousta lidí, kterým jsem to řekl věřím, že se zapojí a že nám pomůžou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Většímu zájmu Romů o práci, podle zkušeností pracovníků olomoucké agentury Spolu, brání demotivující systém sociálních dávek. Agentura v hanácké metropoli zajišťuje podporované zaměstnávání Romů. Zatím pracovala zhruba se 7Oti klienty, 24 z nich chtělo práci hledat a pro 14 osob se práce našla. Podle agentury se na pracovním trhu uplatnili zejména vyučení Romové, či lidé s vyšším vzděláním. Ale zejména Romům s početnými rodinami se pracovat nevyplatí.

Částku 650 tisíc korun rozdělí letos Zlínský kraj v rámci podprogramu na podporu integrace Romů. Žadatelé mohou na projekty získat od 10.000 do 200.000 korun. Kraj přispěje na různé vzdělávací programy, kulturní a umělecké aktivity, nebo na udržování romských tradic i volnočasové aktivity. O dotace letos mohou zažádat nejen občanská sdružení nebo církve, ale také obecně prospěšné společnosti a fyzické či právnické osoby.

V Chebu už více než rok existuje projekt terénní sociální práce v romské komunitě. První hodnocení výsledků programu, který vznikl v součinnosti s ministerstvem vnitra a radou vlády pro romské záležitosti, jsou pozitivní. Jedním z výsledků práce dvojice terénních pracovnic je zlepšení školní docházky problémových dětí a výrazné snížení počtu žebrajících dětí u obchodních domů a na nádraží.

V Evropě by prý už od roku 2007 mohla fungovat celoevropská satelitní televize, která by vysílala v romštině a byla by určena výhradně Romům. Na romské fóru v Evropském parlamentu to řekl autor projektu Szándor Simon z Maďarska. Televize by měla jedno sídlo a několik regionálních studií.Do vysílání by se mohly zapojit už existující romské pořady či romské televize, které fungují například ve Španělsku či v Makedonii.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Co dělat, když přijdu o trvalé bydlení a tím i o trvalé bydliště v občanském průkazu?
Po delší době jsme se s vaším problémem obrátili na právníka. Zajímalo vás, co udělat, když přijdete o trvalé bydlení a tím i o trvalé bydliště v občanském průkazu. Proto navštívila Marie Vrábelová advokátku Kláru Veselou-Samkovou.

"Především je nutno říci, že každý má povinnost, aby právní stav byl v souladu s faktickým stavem co se týče jeho zápisu trvalého bydliště v občanském průkazu. V momentě, kdy přijdete o tzv. právní titul k bydlení, tzn. o nájemní smlouvu nebo o podobný titul, že např. váš příbuzný tam má nájemní smlouvu, tak jste povinen nebo povinna si vyměnit občanský průkaz a přihlásit se k novému trvalému pobytu."

"To znamená, když nemám náhradní jiný byt, tak kde se přihlásím?"

"Jestliže nemáte žádný faktický trvalý pobyt, tak vaší adresou bude adresa ohlašovny v místě vašeho posledního trvalého bydliště. Dám příklad: máte naposled trvalé bydliště na Praze 4, tzn. že vaší adresou ve vašem občanském průkazu bude ohlašovna na Městské části Praha 4."

"Jakékoli úřední listiny nejdou na žádnou adresu?"

"Ne, tam je prostě místo na doručování a je vaší povinností v úřední styku si zabezpečit takovou situaci, aby vám vždy bylo možno doručit. Například zřídit si poštovní přihrádku, doručovací adresu k někomu, kdo má trvalé bydliště nebo něco podobného."

Na vaše dotazy se zaměříme společně s advokátkou Klárou Veselou Samkovou i v příštím O Roma vakeren.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi
Svět si včera připomněl 60. výročí osvobození osvětimského koncentračního tábora, kde zemřelo také velké množství Romů, dospělých i dětí. V Osvětimi zahynul i dědeček romského aktivisty Miroslava Richtera z Brna, který Janu Mišurcovi řekl:

Foto: ČTK "Moje maminka byla tehdy malá, bylo jí kolem deseti let. V koncentrčním táboře v Osvětimi zemřel děda, maminčin tatínek. Bylo to někdy ve roce 1942, takže tam byl nasazený, pracoval tam a nakonec i zahynul."

"Jak se o tom maminka dověděla, byla malá..."

"To se v naší rodině spíš tradovalo, protože z posledních osob starší generace, které ještě žila, tak to byla maminčina teta, kterou jsem osobně poznal a ta měla na sobě ještě číslo z koncentračního tábora na ruce a byl to její bratr, můj děda, kdo tam zemřel. Osobně jsem v koncentračním táboře byl s mojí maminkou. Potřebovala nějaké potvrzení, že tam její tatínek zahynul. Na ten okamžik dlouho nezapomenu: maminka tam přišla a v kanceláři dala svůj rodný list a přišla paní s velkou knížkou, ohořelou, žlutou. V ní jej našla pod identifikačním číslem, jeho jméno. V tu chvíli maminka málem omdlela, chtěla hrozně brečet. Takovou mám vzpomínku na chvíli, kdy jsme se na 100% dozvěděli, že tam opravdu zahynul"

"Jak se jmenoval dědeček?"

"Můj dědeček se jmenoval Ferdinand Klimt a pocházel z německých Romů."

"Jak to vypadalo v táboře, jak to na vás zapůsobilo?"

"Když jsme s maminkou do Polska jeli, nakoupili jsme si jídlo, abychom ho tam nemuseli kupovat a můžu vám, říci, že jsme to jídlo nedotčené donesli zpátky domů. Absolutně nás přešla chuť k jídlu. Prošli jsme tam nějaké fotografie, máma ještě hledala nějaké lidi z fotografií, které možná poznala, ale my jsme tam přišli, byli jsme tam v hlavní budově. Co na mne zapůsobilo, byla veliká deska od stropu až na zem, na té desce byly nalepené malé botičky, to na mne velmi smutně zapůsobilo. Pak tam byly určité dlouhé domy, kde byly názvy států, vlastně Romové, kteří tam zahynuli. Byl tam film v kině, také jsme se na něj podívali. Maminka to samozřejmě celé probrečela, viděl jsem, že to špatně nese, tak jsme to ani celé neprošli, zavčasu jsem ji vytáhl ven a asi týden jsme z toho byli oba dva špatní. Moje maminka se narodila v Trutnově a její rodiče, původem Němci v té době tady kočovali. Ona tady jediná zůstala kvůli tatínkovi od svých čtrnácti let, jinak všechny sestry a bratry mají dodnes v Německu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi
Kolega Mišurec při své cestě do Brna navštívil také tamní romské muzeum, které se rovněž připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi. Více už dodává mluvčí Muzea romské kultury Jiří Sýkora.

Muzeum romské kultury "My jsme si to letošní 60. výročí osvobození Osvětimi připomněli tím způsobem, že jsme udělali den otevřených dveří. Kromě stálé expozice, kterou máme, tak ještě dneska dáváme jedinečnou možnost do expozice, která bude stálá od podzimu tohoto roku."

"Čeho se expozice týká? Co bude k vidění?"

"K vidění bude především sál č. 4, který se věnuje právě romskému holocaustu. Je to v podstatě jedinečná ukázka té výstavní plochy, která se věnuje tomuto tématu. A tento sál určitě chceme otevřít v říjnu 2005 široké veřejnosti s tím, že zbytek té stálé expozice, tak jak na tom budeme finančně, tak podle toho budeme otevírat i ten zbytek."

"Jaké aktivity provozuje muzeum?"

"Muzeum kromě výstavní činnosti se zabývá především výzkumem a archivnictvím a vůbec klasifikací veškerých prvků, ať už to jsou předměty materiální kultury Romů až po duchovní kulturu. To znamená máme videoarchiv, fotoarchiv a hudební archiv, což je jedinečná sbírka nejen v ČR s ohledem na romskou kulturu."

"Vy také organizujete různé přednášky?"

"My se snažíme tu vzdělávací aktivitu soustředit především na školy a vzdělávací ústavy podobného druhu. Mezi školami zájem je a to nejen z Brna, protože my děláme 2 typy vzdělávacích aktivit, buď zveme školy na návštěvu k nám do muzea nebo naši lektoři, naši historikové vyjíždí do těch škol samotných a dělají přednášky přímo tam."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Chceme ukázat, že taky něco dokážeme, říkají ostravští Romové
Chceme ukázat, že taky něco dokážeme, říkají Romové z ostravské části Liščina. Pořádají akce pro děti z komunitního centra, věnují se doučování a sportu a mají spoustu plánů. Některé už mají konkrétní obrysy. Gabriela Všolková z Českého rozhlasu Ostrava se za Romy na Liščinu vypravila.

Děti z komunitního centra v Ostravě-Liščině (Foto: Gabriela Všolková) "Jsou do toho zapojeny matky, rodiče, děti, takže tím pádem každý, kdo nám pomůže něčím, dá ruku k dílu, každý z nich je ten článek řetězu, který dáváme dohromady", říká Gejza Jedinák o Řetízku. Takový název dostalo hřiště s dětským koutkem pro školku. Fotbalové hřiště ještě voní novotou, trénují na něm místní děti. Gejza Jedinák byl jedním z duchovních otců sportoviště. Peníze získali z dobrovolnického programu "Připoj se". Nápadů je víc, říká spolupracovník komunitního centra Zdeněk Kroščan:

"My jsme prve tak hovořili o projektu na basketbalové hřiště, které bychom chtěli. Napsat projekt a také, aby nám pomohlo město. Aby se město zapojilo, aby se vidělo, že Romové také něco dokáží a že když chtějí, tak to udělají. Prostě mládež i starší."

Děti z komunitního centra v Ostravě-Liščině (Foto: Gabriela Všolková) Za velký úspěch komunitního centra Na Liščině považují jeho spolupracovníci fakt, že ani jedno z dětí, které prošly místní školkou nemuselo nastoupit do zvláštní školy. Na doučovaní pro děti možná navíc dostanou nové počítače. Vedoucí centra Elen Mirgová říká, že o aktivity je mezi dětmi velký zájem. Docházejí denně.

"V zimě to je do stovky a v létě asi polovina, protože většinou se dělají aktivity venku a také se chodí více mimo."

Rozvoji aktivit by měl přispět i nový fond pro talentované děti, který založili zástupci romských iniciativ a organizací v Ostravě. Do fondu budou přispívat dobrovolnými finančními částkami a jednou ročně vyberou dítě, které si zaslouží odměnu za vynikající práci ve škole nebo volnočasových aktivitách, řekla Petra Švrčinová ze sdružení Vzájemné soužití.

"Bylo vybráno 1790,- Kč, plus 50 USD a to je základ pro založení fondu, který se bude nazývat Čercheň Eleny Lackové a je to pro nadané romské dítě."

Předseda sdružení Kumar Vishwanathan si pochvaluje, že Romové z různých organizací konečně našli společnou řeč.

"To je takové společné dílo a tady se otevírá možnost, aby to nebyl jenom nějaký dnešní jev, že všichni jsou spolu. Ale je třeba mít před sebou nějaký cíl, že můžeme něco společně dělat. A výsledek uvidíme za rok. Také máme naději, že to dopadne dobře, doufám, že to dopadne dobře."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
14.09.2013Sdružení Vzájemné soužití chce založit neziskové bytové družstvoO Roma Vakeren
28.01.2012Ostravské nízkoprahové centrum pro romské děti se přestěhovaloO Roma Vakeren
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
26.03.2010Jarní úklid v ostravské LiščiněO Roma Vakeren
14.10.2005Ostravské Romské komunitní centrum provozuje školku, školu a nabízí volnočasové aktivityO Roma Vakeren
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
06.02.2005Ostravská Vita podpoří mladé lidi, kteří chtějí pomáhat okolíZprávy ze života Romů
01.02.2005Soud řeší údajnou diskriminaci Romů v ostravské restauraciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Také příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen. Iriňda amenge e Aneta Vaštagovo, kaj te mukas Bengas lakere romeske. Amen mukas giľi pro Pankrác predalo Petr Vaštag. Te aves sasto te bachtalo, the o Ondys Cina u tumen Romale savore tiž. Ada šuniben pradal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Říká se, že Romové drogy berou, ale neprodávají
Horké téma:  Organizace Host pomáhá Romům závislým na drogách
Zprávy: 
Právní poradna:  Co dělat, když přijdu o trvalé bydlení a tím i o trvalé bydliště v občanském průkazu?
Reportáž:  Aktivista Miroslav Richter vzpomíná na svého dědečka, který zahynul v Osvětimi
Reportáž:  Brněnské Muzeum romské kultury se připojilo k oslavám 60. výročí osvobození Osvětimi
Reportáž:  Chceme ukázat, že taky něco dokážeme, říkají ostravští Romové

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
764116   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
276107   11.09.98 Romske aktuality
239738   14.03.00 Romský jazyk
164208    Historie a původ Romů
137103   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119561    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102616    Fotografie
89547   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81362   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
79876   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz