Vyhledávání
16.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek Ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Kamen te šunen, sar pes le Romenge Dživelas oka berš? Te ha, ta ačhen amenca! Kerďam predal tumende the o rEporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo Osvětim, koncenračno taboris, kaj mule the but Roma. Palo holokaustos amenca mek adaďives vakerela o Ian Hancock.

Nejdříve si společně připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. O holocaustu si dnes popovídáme i s jednou z největších romských osobností současnosti: profesorem - Ianem Hancockem, který přednáší na Texaské univerzitě v americkém Austinu.

Mek adaďives VakerAha palo školi, džana Amenca andro Teatros, kaj bavinenas Paramisi palo SomraKuno Sidoris the Nachodoste, kaj pes pale SGejle amare romňika andalo jekheTaniben Manushe.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme mezinárodní vzdělávací projekt, pozveme vás na premiéru romské pohádky O zlatém Sidorovi a vydáme se také do Náchoda na setkání ženské romské skupiny Manuše. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim
Příští čtvrtek uplyne 60 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na oslavy tohoto výročí se do jihopolské Osvětimi sjedou tisíce hostů, mezi nimi i delegace 40 států. K nejvýznamnějším hostům budou patřit prezidenti Izraele Moše Kacav, Ruska Vladimir Putin, Francie Jacques Chirac, Německa Horst Köhler, viceprezident Spojených států Dick Cheney, nizozemská královna Beatrix a belgický král Albert II. Chybět nebude ani český prezident Václav Klaus. Hlavní ceremoniál se uskuteční 27. ledna odpoledne u Pomníku paměti národů, kde delegace vzdají čest památce lidem zavražděným za druhé světové války v Osvětimi zapálením zvláštních svíček. Několik vyprávění o Osvětimi zaznamenala Jana Šustová.

Antonín Lagrin s manželkou zapalují svíčku v osvětimském krematoriu (Foto: Jana Šustová) V Osvětimi zahynulo mnoho českých Romů. O tom svědčí například pan Antonín Lagrin z Brna, kterému o Osvětimi vyprávěl jeho otec.

"Nejstrašnější místo na zeměkouli, které bylo, které mohli vymyslet. Možná nic horšího nebylo, tak mi to říkal táta. Zahynuli mu tady rodiče, děti, manželka, byli transportováni z Let sem. Polovina byla vyvražděna v Letech, zbytek poslali do Auschwitzu "návrat nežádoucí, česká policie" měli v papírech."

Děti po osvobození Osvětimi Sověty (Foto: ČTK) Osvětimskými koncentračními tábory prošlo podle posledních historických údajů přibližně 1.3 miliónu lidí. O život zde přišlo asi 1.1 miliónu lidí, hlavně Židů. O způsobech vraždění vězňů hovoří průvodkyně Osvětimí Viera Orlová.

Krematorium (Foto: Jana Šustová) "Do roku 1941 neposílali vězně do plynu; vězně zabíjeli, ale do plynu je neposílali. Až po přepadení Sovětského svazu dostal hlavní velitel Auschwitzu rozkaz o hromadném vraždění. Nevěděl, co má dělat, a tak popřemýšlel a napadlo ho, že by mohl použít cyklon, který byl silným jedem pro myši a potkany. Pokus uskutečnil ve sklepě baráku číslo 11; utěsnili okna, nahnali dovnitř sovětské zajatce, celkem 600 osob, 256 lidí bylo z nemocničního baráku, polské národnosti. Dveřmi vsypali krystalky cyklonu, dveře těsně uzavřeli a čekali. Celé to trvalo 24 hodin. Nejdříve otevřeli dveře a zjistili, že nějací lidé ještě žili, a tak dosypali cyklon a po dalších 24 hodinách už všichni byli mrtví. Hess věděl, o co šlo - byl si vědom, že když bude jed rozptýlen rovnoměrně, půjde to rychleji, zabijí více lidí a použijí méně cyklonu. Následující skupina Sovětů byla poslána do plynu do krematoria, které mělo otvory, byla to taková šachovnice. Zavraždění těchto 700 osob trvalo již kratčeji, po půl hodině bylo ticho a vědělo se, že všichni jsou mrtví. Mrtvoly se potom spalovaly ve třech kremačních pecích, dvě jsou zrekonstruované, třetí není, neboť se nenašly všechny originální části. Kovová dvířka jsou originální, cihla je rekonstruovaná. V Březince byly o mnoho větší krematoria, tam se do jedné plynové komory vešlo 1500 až 2000 lidí. Bylo tam pět kremačních pecí a v Březince se denně spalovalo 5000 - 8000 mrtvol."

Antonín Hlaváček (Foto: Jana Šustová) V krematoriích pracovala tzv. zvláštní komanda, Sonderkommando, která měla za úkol spalovat mrtvé. Jejich členy byly vězňové, kteří dostávali větší příděl jídla a byli odděleni od ostatních vězňů. Na situaci vzpomíná bývalý osvětimský vězeň Antonín Hlaváček.

Osvětim na snímku z ledna 1945 po osvobození tábora Sověty (Foto: ČTK) "Taková četa tam byla tři měsíce a pak nastoupili další, spálili předešlou četu, aby to nevyšlo najevo. Tak to šlo stále. My jsme si nejdříve mysleli, že tam pečou chléb. Ale až po 14 dnech jsme se dozvěděli, že tam pálili lidi. Pak už nestačila dvě krematoria, tak vzadu, byla tam vybagrovaná jáma, břízy, sudy, gumy, všechno tam naházeli. To už pece nestačily brát, to bylo v roce 1943, kdy byl největší nápor Slováků, Maďarů, Židů."

Osvětim (Foto: Jana Šustová) Z dobře střežené Osvětimi bylo téměř nemožné utéct...

Antonín Hlaváček: "Tam byl jeden, měl kulomet. Reflektory byly tady a tamhle v rohu a v tom probíhalo 1000 voltů elektrického proudu. Neexistovalo, aby někdo utekl, ten by na místě hned shořel."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.05.2015Povstání romských vězňů v Osvětimi aspoň některým zachránilo životO Roma Vakeren
23.08.2014Památný den romského holokaustuO Roma Vakeren
09.08.2014Za holocaustu zahynulo půl milionu RomůO Roma Vakeren
02.08.2014Uplynulo 70 let od vyvraždění tzv. cikánského tábora v Osvětimi-BřezinceO Roma Vakeren
24.08.2013Postavení Romů za druhé světové válkyO Roma Vakeren
10.08.2013Uplynulo 69 let od vyvraždění romských vězňů v OsvětimiO Roma Vakeren
26.01.2013Na příkaz Mengeleho portrétovala židovská malířka v Osvětimi RomyZprávy ze života Romů
29.12.2012Židovská malířka na příkaz dr. Mengeleho v Osvětimi malovala portréty romských vězňůO Roma Vakeren
19.11.2012V Praze a Brně bude představena kniha Vodové barvy pojednávající o romském holocaustuZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu
Před týdnem jsme odvysílali první část rozhovoru s romským univerzitním profesorem Ianem Hancockem z Texasu, který nedávno navštívil Českou republiku a Slovensko. Dnes se k tomuto rozhovoru ještě vrátíme - mimo jiné i v souvislosti s blížícím se dnem holocaustu, protože profesor Hancock zastupoval Romy v Radě Spojených států amerických pro památku holocaustu. Rozhovor připravila Jana Šustová.

Ian Hancock přednášel studentům v Kolíně Jako jediný Rom jste se dostal do Rady Spojených států pro památku holocaustu. Co je úkolem této rady a jaká je tam Vaše funkce?

Momentálně už nejsem jediný, kdo dosáhl této pozice. Když byla tato rada založena, nebyli jsme přizváni k tomu stát se jejími členy, a tak jsem protestovali. Utábořili jsme se proti budově této rady ve Washingtonu. Protestovalo tam mnoho Romů z východních států, kteří byli oblečeni do oděvu vězňů koncentračních táborů a nesli transparenty s nápisy 'Rasismus proti Romům' a tak podobně. Nakonec rada souhlasila, že přijme jednoho Roma a zvolili mě jako zástupce, ale já jsem v té době nebyl americkým občanem. Poradil jsem jim, aby místo mě vzali Williama Duna, což je jeden z komunity maďarsko-slovenských Romů žijících v USA. Takže on byl prvním zástupcem. Mezitím, než jemu vypršelo funkční období, jsem získal americké občanství, takže jsem se stal jeho nástupcem. Avšak současná vláda se rozhodla neobnovit členství romského zástupce v této radě, takže v tomto okamžiku tam nikoho nemáme.

Co je podle Vás potřeba udělat pro zlepšení situace Romů v České republice?

Ian Hancock (Foto: Jana Šustová) Byl bych rád, kdyby se romští i ne-romští občané této země naučili více o romské historii a identitě, neboť obě skupiny to potřebují znát. Přál bych si, aby zdejší Romové byli více hrdí na to, kdo jsou. Přál bych si vidět podnikatele a profesionály, kteří by vytvářeli nezávislou identitu, takže třeba stipendia pro romské studenty by mohla pocházet z romské komunity a ne zvenku. Myslím, že taková stipendia by pro každého znamenala více. Přál bych si, aby si čeští Romové více uvědomovali to, že jsme světovým národem, ne jen evropským, ale přitom jsme bratři a sestry po celém světě, kde je nás 12 miliónů. A také je třeba, aby věděli, že můžeme mnohého dosáhnout, když budeme spolupracovat spolu navzájem a také se zeměmi, v nichž žijeme.

Co považujete za důležité pro Romy na celém světě?

Ian Hancock (vlevo) během návštěvy v Muzeu romské kultury Rodiče by měli učit své děti být pyšnými na to, že jsou Romové. Když jsem já byl dítě, učili mě, abych neříkal lidem, že jsem Rom. A první část svého života jsem si myslel, že je to normální, protože všichni moji romští vrstevníci to tak dělali. Ale když jsem byl starší, začal jsem se ptát na svůj původ. Nic jsem neznal z našich dějin, vůbec jsem nevěděl, kdo jsme. Věděl jsem jen, že se s námi zachází jinak než s ne-Romy. A tak jsem začal studovat různé materiály. Jak jsem se dozvídal podrobnosti o naší historii, měl jsem různé pocity: zlobil jsem se, byl jsem smutný, ale byl jsem také ohromen, jak těžké bylo pro Romy v Evropě přežít. Když se podíváte na romskou historii, je dost smutná. Je v ní otroctví, holocaust, transporty, sterilizace, masakry, pogromy... Ale stále máme svou identitu, i když nemáme ani vlastní stát, ani armádu, ani vládu, ani hospodářství. Ale máme vlastní jazyk, vlastní kulturu, a pro mě je to triumf přežití. Také jsme přispěli k západní kultuře - zvláště v umění. V mé knize My romský národ, která je teď publikována ve slovenštině, v češtině ještě není, je kapitola o slavných lidech, kteří mají romský původ. A je tam hodně lidí - lidí, u nichž byste to neočekávali - např. Charlie Chaplin. My toto potřebujeme vědět! Potřebujeme vědět, že první žena, která se v Evropě stala univerzitní profesorkou, byla Romka. Byla profesorkou matematiky ve Švédsku v 19. století. Takové věci je potřeba říkat našim dětem, aby věděly, že my můžeme něčeho dosáhnout, když se snažíme.

Hrdost Romů na svůj romský původ je určitě důležitá. A za jakých podmínek začne podle Vašeho názoru Romy respektovat okolní společnost?

Ian Hancock (vlevo) během návštěvy v Muzeu romské kultury Budeme respektováni, až přestaneme být tak strašně moc závislí na neromském světě, jako jsme teď. Dokonce když pořádáme mezinárodní konference nebo když sociální a politické organizace mají nějaká setkání, musíme žádat ne-Romy, aby nám pomohli granty a jinými věcmi. Podle mě je to na závadu. Myslím, že bychom měli začít být soběstační a že stipendia pro romské studenty by mohla přicházet od českých Romů. Pokud by vznikla nadace, kterou by založili Romové s romskými penězi a byla by o tom informována veřejnost, hodně by to znamenalo a byl by to začátek k získání sebeúcty. Většina z toho, co na celém světě děláme, je v rukách ne-Romů - dokonce i standardizace romského jazyka, to všechno dělají gádžové. Když budeme mít víc vzdělaných Romů a víc vlivu, budeme to moci dělat sami a nebudeme závislí na druhých lidech. Nechci separaci, protože my musíme spolupracovat s ne-Romy, ale jako rovnocenní partneři a ne jako subjekt toho, co oni pro nás považují za nejlepší.

Rozhovor s romským historikem Ianem Hancockem pro vás připravila Jana Šustová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.04.2005U zrodu Mezinárodní romské unie stál i profesor Ian HancockO Roma Vakeren
14.01.2005Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužitíO Roma Vakeren
14.01.2005O životě a práci Iana HancockaO Roma Vakeren
07.01.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.01.2005Romský expert: Romové by se na integraci měli finančně podíletZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Zmocněnec české vlády pro lidská práva Svatopluk Karásek varoval před výrazným snižováním sociálních dávek po případném nástupu pravicového kabinetu. Řekl, že by se zhoršilo zejména postavení Romů, pro které, podobně jako na Slovensku, není dostatek pracovních příležitostí. Podle Karáska nelze souhlasit s názorem, že Romové v Česku nebo na Slovensku jsou líní, nebo pracovat nechtějí. Spíš je pravdou, že pracovních příležitostí je málo a ani snížení dávek proto nemůže Romy donutit k větší aktivitě při shánění zaměstnání.

Ve slovenské obci Jastrabie v okrese Vranov nad Topľou plánují už letos postavit pro romské spoluobčany dvanáct nájemních bytových jednotek. Nastěhuje se do nich téměř padesát Romů. Nájemci bytů se na jejich výstavbě budou podílet dvaceti procenty - vlastní prací.

Ve slovenských okresech Michalovce a Bardejov stoupá zájem ze strany romských rodin o adopci dětí z dětských domovů. Oto Horváth z Jasova, předseda občanského sdružení Mladosť, potvrdil, že dříve byly romské rodiny o více dětech, ale měly problémy s jejich uživením a nemohly si dovolit adoptovat další.

V Moravské Třebové vystoupí dnes brněnská kapela Gulo Čar, která je v současnosti nejmodernějším romským souborem u nás. Skupina se věnuje moderní taneční hudbě s prvky funky, jazzu a rocku. Romská krev hudebníků se projevuje nejen v melodiích a rytmice, ale i v projevu, nasazení a energii, kterou se řadí k předním českým formacím. Koncert Gulo Čar začíná v podniku Duku Duku v 21 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2014„Som Biely aj Čierny“ zpívají Supa, Smola a Hrušky s Gulo čarO Roma Vakeren
15.01.2008Brněnský Gulo čar natáčel „Pražákům je hej“ pro pořad ČT Souboj hitů Zprávy ze života Romů
26.01.2007Kapela Gulo čar pozitivně hodnotí kampaň upozorňující na problematiku romských ghettO Roma Vakeren
27.10.2006Gulo čar vystoupí společně s králem soulu Jamesem BrownemO Roma Vakeren
06.06.2006Blíží se jedinečný koncert židovské a romské kapelyZprávy ze života Romů
21.04.2006Kapela Gulo čar pokřtí své nové CD Gipsy goes to HollywoodO Roma Vakeren
19.04.2006Gulo čar: z Bronxu do HollywooduZprávy ze života Romů
03.03.2006Skupina Gulo čar vyrazila na likviduj! tourO Roma Vakeren
17.02.2006Gulo Čar vyrážejí Likviduj!Tour proti ghettůmZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Agentura Kreo Plus se snaží motivovat Romy ke vzdělání
Mladí Romové musejí na pracovním trhu čelit mnoha problémům a také předsudkům ze strany zaměstnavatelů. Cestou k lepšímu uplatnění je především vzdělání. To je také závěr mezinárodního průzkumu, který probíhal v několika evropských zemích. Jak Janu Mišurcovi řekl ředitel vzdělávací agentury Kreo Plus - Josef Hotmar, pomocí speciálních programů chce tato společnost lidi motivovat ke vzdělávání.

"Náš hlavní cíl je shromáždit evropské zkušenosti ze vzdělávání mladých Romů. Domníváme se, že to je jeden ze základních problémů, které tato menšina má. Bez vzdělání, bez prosazení se mladých Romů na trhu práce v podstatě nedojde k integraci menšiny. Takový je závěr ve všech zemích."

"Jaká je situace Romů na trzích práce v zemích EU? Je podobná nebo se něčím liší?"

"Domnívám se, že středoevropské a balkánské země jsou na tom tragicky špatně. To je problém i naší romské minority, protože i když se o tom nevede žádná statistika, jsme hluboce přesvědčeni z diskuzí, kterých jsme vedli desítky na úřadech práce, že u nás 60 - 80 % Romů je na sociálních dávkách. Lepší situace je v Německu, německá minorita Romů a Sintů je ve většině případů zaměstnaná. Situace dosti obtížná je i ve Francii, která má také podobně velkou romskou minoritu jako my, ale ve velké Francii se to i při vysokém počtu Arabů a jiných minorit dosti ztrácí, takže to nepůsobí tak drasticky jako u nás."

"Smyslem projektu je mj. také motivovat Romy samotné, aby se vzdělávali. Jak to chcete v praktickém životě udělat?"

"Pokud jde o motivaci a o prosazování chuti ke vzdělání, v produktech, příručkách, které připravujeme, se budeme obracet na rodiny, na školy a na romské organizace. To jsou v podstatě tři cíloví adresáti toho, co děláme. Myslíme si, že oni to rozhodnou, a tím myslím i romské poradce atd."

"Zmínil jste příručky. Kdy příručky vyjdou?"

"Zatím jsou k dispozici příručky u nás ve firmě, budeme usilovat, aby nejlepší z nich byly i vytištěny a pak bychom je dali k dispozici. Moje zkušenost bohužel je, že k tisku těchto pomůcek nebo příruček se naše nejvyšší státní orgány staví zdrženlivě, myslím tím například ministerstvo. V prvním projektu, který jsme dělali v letech 1998 - 2003, jsme zpracovali velice instruktivní a orgány v Bruselu pochválenou příručku o výcviku romských podnikatelů. Když jsme se obrátili na příslušné instituce, které by ji mohly masově rozšiřovat, setkali jsme se s nechutí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.05.2010O vzdělávání romských dětí s Martinem ŠimáčkemO Roma Vakeren
26.11.2009MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žákůZprávy ze života Romů
14.11.2008Přístup romských dětí ke vzděláníO Roma Vakeren
15.02.2008Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže O Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšináchO Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve FranciiO Roma Vakeren
06.10.2006Závěry konference o vzdělávání Romů v České republiceO Roma Vakeren
06.10.2006Představujeme účastníky mediálního kurzu pro RomyO Roma Vakeren
06.10.2006Do základních škol přicházejí Výukové záložky a skládačkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ústecké Činoherní studio uvádí romskou pohádku
Ústecké činoherní studio má za sebou už druhou premiéru v nově zrekonstruovaném divadle. Tentokrát se jeho umělecké vedení rozhodlo vyplnit mezeru v repertoáru a zařadit do něho pohádku. Ale jak už bývá v Činoherním studiu zvykem, i tohle představení má velmi silný podtext. V režii Tomáše Bambuška uvedou romský pohádkový příběh Pal o Somrakonu Sidoris - neboli - O zlatém Sidorovi. Ale více už nám o novém představení poví Věra Masopustová z Českého rozhlasu Sever.

Foto: ČTK Text objevila v rámci překladatelské dílny Činoherního studia dramaturgyně divadla Johana Součková, a to společně s Helenou Kaftanovou, která jej zdramatizovala. Tento projekt vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Les divokých sviní a navazuje na inscenaci z minulé sezóny Vareder papežis, ve které kromě členů souboru účinkovali i romští neherci. Jednoho z nich uvidíme i ve zlatém Sidorovi. O představení samotném nám více prozradí režisér Tomáš Bambušek.

Foto: ČTK "Už delší dobu jsme chtěli udělat pohádku, hledali jsme nějaký námět a rozhodli jsme se, že uděláme nějaký romský příběh. Hledali jsme různé pohádky, měli jsme k tomu nějakou literaturu. Každá kultura má svůj mýtus skrze který si vykládá své počátky a putování a vlastně svoji historii. Našli jsme něco moderního a myslím si, že dost kvalitního i podle Mileny Hübschmannové, což je žena-bard romské otázky, romské literatury a kultury. Našli jsme text od Františka Demetera, který napsal ve 23 letech. Jmenuje se to Legenda o zlatém Sidorovi. Na podkladě nějakého "mýtického" příběhu je ukázáno putování a styl života."

V představení účinkuje téměř celý soubor a některých rolí se zhostili i pracovníci techniky a administrativy. Na jevišti tedy bude velmi plno. Ale to tak v romských vesnicích, jak mi potvrdil Tomáš Bambušek, bývá.

Foto: ČTK "Chtěl jsem ukázat romskou osadu v nějaké sociální struktuře, pokud možno vyčerpávajícím způsobem. Chtěli jsme prostě plné sociální spektrum soužití, které v současné době u např. české majoritní skupiny není tak časté jako kdysi, kdy žily generační rodiny."

Klára Raková a Jiří Černý (Foto: ČTK) Jednu z hlavních rolí, Zlaté srdce, hraje Jiří Černý. Ten by mohl na představení přilákat milovníky velkých emocí a tragických příběhů.

"Zlaté srdce, tedy ten princ žije svým životem v království bílých a tam potká v lese cikánku a zamiluje se do ní. Jeho otec jej přinutí volit mezi černým a bílým světem, on zvolí lásku a ta ho přivede k tragédii životní a osobní, ale pokračováním je, že se mu s jeho láskou narodí syn, který se mu ztratí a jak to dopadne, to si počkejte."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.01.2005Divadelní představení O Zlatém SidoroviFotoaktuality
04.01.2005Ústecké Činoherní studio připravuje inscenaci s romskými herciZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Romistiku lze studovat i na Slovensku
Do konce února musíte odeslat přihlášku - pokud chcete jít na vysokou školu. Ze zahraničních univerzit vychází stále nejlevněji Slovensko. Romistické nauky můžete studovat na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře, konkrétně na tamní Fakultě sociálních věd. Jak Janu Mišurcovi řekl docent Viliam Longauer, šance ke přijetí pro uchazeče z České republiky jsou velké.

Budova Fakulty sociálních věd UKF (Foto: www.fsv.ukf.sk) "Z naší fakulty, konkrétně z katedry romské kultury vyšlo vícero studentů, kteří se v životě různě uplatnili. Nejen na trhu práce, ale především se zapojili do pedagogického procesu jako vysokoškolští učitelé, jsou mezi nimi i spisovatelé, básníci nebo úspěšní podnikatelé. Právě v tomto duchu chceme pokračovat, abychom pomáhali vytvořit romskou inteligenci, která nakonec vezme sama svůj osud do vlastních rukou."

"Zajímalo by mě, jaké předměty se vyučují?"

"Na naši fakultu přicházejí mladí lidé, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou a děláme přirozený výběr. Zájem o studium na fakultě sociálních věd i na katedře romské kultury je značný. Vidíme v tom určitou kontinuitu a snahu získat vysokoškolské vzdělání, aby se mohli uplatnit v životě. Samozřejmě, že předměty na katedře romské kultury jsou součástí studijního oboru sociální práce. V daných předmětech se snažíme, vedle povinných předmětech sociální práce, aby se studenti seznámili se svou historií, tradicemi, a zároveň aby viděli určitá východiska k uplatnění takových svých tradic, například ve formě oživení tradičních romských řemesel. Aby oživili to, co měli před tím ve své kultuře a i dnes vysoce hodnocené, například romský folklór. Chceme, aby sami rozvíjeli svůj jazyk, proto se na naší katedře vyučuje i romský jazyk a literatura."

"Pokud by naši posluchači z ČR měli zájem studovat třeba právě na vysoké škole u vás na Slovensku, jakou mají šanci?"

"Na naší fakultě a konkrétně na katedře romské kultury nestudují pouze studenti ze Slovenska, ale i z Čech a i ze zahraničí, například z Rumunska, Chorvatska."

"Přihlášení se na vaši školu probíhá stejně jako v ČR, kde do konce února musí být podány přihlášky?"

"Přesně tak, na tom se nic nemění. Všeobecně platné předpisy, zákon o vysokých školách platí stejně pro všechny a neděláme žádné výjimky."

S docentem Viliamem Longauerem z Univerzity Konštantýna filozofa v Nitře si povídal Jan Mišurec.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
21.07.2012O situaci romštiny v NěmeckuO Roma Vakeren
03.09.2011Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republiceO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
06.08.2011Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"O Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Členky romské ženské skupiny Manuše se setkaly v Náchodě
V následujících minutách se společně vydáme do Náchoda, kde se o víkendu sešly členky romské ženské skupiny Manuše. Seskupení, které je součástí občanského sdružení Slovo 21 pracuje už tři roky a působí na celém území České republiky. Více Marie Vrábelová.

Skupina Manuše na jednom ze svých setkání (Foto: Anna Poláková) Skupinu Manuše tvoří členky z celé naší republiky, jsou to ženy všech generací. Získávají všeobecné informace, a zároveň si upevnily své sebevědomí. Patří mezi ně i mladá absolventka Sociálně-právní akademie v Praze Helena Rydajová.

"Toto setkávání pro mě znamená setkat se s lidmi, kteří něco dokázali a kteří mi ukazují cestu, abych i já měla šanci se někam dobrat. Na každé setkávání se těším, že se něco nového dozvím, že zase dostanu energii. Je to jako pocit štěstí být se svými lidmi a každý je z jiného města, což je něco úžasného, každý má jiné zážitky, jiné zkušenosti. Dostala jsem teď nabídku dělat vychovatelku v Chomutově v Dětském domově a díky Manuškám vím, že můžu - a určitě to udělám - vymyslet programy volnočasové. Chtěla bych jim ukázat, že můžou jít dál."

Většina žen navštěvujících skupinu Manuše se snaží dělat něco pro ostatní. Jako například Olga Fečová, která chce svůj dům v Červeném Kostelci proměnit v rekreační a vzdělávací romské středisko pro děti. Několik let vede sdružení Dětský svět, a tak chce rozšířit ještě větší působnost. Pomáhat, a zároveň zkoušet jezdí kapela z Jaroměře, jak prozradil jeden z nich, Petr Rakaš.

"Kapela se jmenuje Kvintet Rytmik Rošuan. Kvintet, protože nás je pět, Rytmik jako že jsme rytmičtí a Rošuan je Romane Šumen Amen. Dáváme to tady trochu do kupy a snažíme se vypomoct."

S Marií Vrábelovou hovořila Helena Rydajová absolventka sociálně právní akademie v Praze.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetové adrese www.romove.cz.

Také příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Letos si připomeneme 60. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim
Horké téma:  Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustu
Zprávy: 
Reportáž:  Agentura Kreo Plus se snaží motivovat Romy ke vzdělání
Reportáž:  Ústecké Činoherní studio uvádí romskou pohádku
Reportáž:  Romistiku lze studovat i na Slovensku
Reportáž:  Členky romské ženské skupiny Manuše se setkaly v Náchodě

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz