Vyhledávání
20.9.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1- Radiožurnálu - vítejte při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro Vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca adaďives vakerela o Ian Hancock, Rom savo kerel buťi predalo Roma anro Austin andro Texas. Tiž tumenge phenaha nevimata andal amaro dživipen.

Minulý týden navštívila Českou republiku jedna z největších romských osobností současnosti: profesor Ian Hancock, který přednáší na Texaské univerzitě v americkém Austinu - to je naše první téma.

Tiž vakeraha pale Miss Roma, savi ela pro aver čon Prahate. Dodžanena tumen, save romane čhaja džana pre Miss u so pes predal lende kerel. Mek amenca džana andro jekhetaniben Střep, vakeraha palo temutno projektos predalo Roma u vakeraha mek palo draba the pale buči, kaj Roma te na len draba.

V druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak pokračují přípravy na Gypsy World Miss, která se uskuteční v Praze už za necelý měsíc - vydáme se i do Ostravy do komunitního centra na Liščině, navštívíme také sdružení Střep, které pomáhá rozvráceným rodinám a společnost Host, která se věnuje terénním programům pro drogově závislé. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už Vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Richard Samko.


=[ Reportáž ]=
Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužití
Návštěvou komunitního centra na Liščině a Vesničky soužití v Ostravě, ojedinělého projektu soužití romských a neromských obyvatel, vyvrcholila návštěva amerického historika Iana Hancocka v České republice. Ředitel texaského Romského archívu a dokumentačního centra přijel na pozvání Kumara Vishwanatana z občanského sdružení Vzájemné soužití. Jeho program sledovala Gabriela Všolková.

Kumar Vishwanathan a Ian Hancock (Foto: Gabriela Všolková) Univerzitní profesor, romista Ian Hancock přijel do Ostravy s jednoduchým receptem, vzdělání:

"Vzdělání je klíč k začarovanému kruhu chudoby a závislosti na většinové společnosti. Zatím ji stále potřebujeme k tomu, abychom mohli nastartovat vlastní ekonomiku."

Romové by podle Hancocka měli přestat přemýšlet o emigraci, ale z peněz, které přicházejí nebo mohou přijít ze soukromých, státních a evropských fondů zakládat malé podniky. Tím by si vytvořili vlastní finanční zdroje. Tento nápad se na setkání se zástupci ostravských romských sdružení a organizací ujal. Na místě založili fond na podporu talentovaných dětí, potvrdil Kumar Vishwanatan:

"To bude čestný, ta částka není velká. Ale přesto to má význam s tím, že to je projev, že Romové oceňují svoje nadané děti. Také se těšíme, že to bude signál pro ne-romské majority, že si Romové cení vzdělání, vzdělaných mezi sebou a tak dále."

Americký historik připustil, že změny ve vztazích mezi Romy a většinovou společností nenastanou přes noc. Určitě je nepozná dnešní generace, ale možná už generace příští, jako tomu bylo ve Spojených státech.

Ian Hancock v Muzeu romské kultury v Brně Ian Hancock: "Polovinu života jsem prožil ve Spojených státech a mohl jsem pozorovat změny týkající se afroamerické populace. Byly to změny k lepšímu, ke zvýšení vzdělanosti i snížení chudoby a rasismu. Chce to čas, rasismu se nezbavíme nikdy, ale můžeme ho mít pod kontrolou."

Důkazem jeho tvrzení o potřebě vzdělanosti je i komunitní centrum v části Liščina. Žádné z dětí, které navštěvovaly místní školku nemuselo jít na zvláštní školu. V centru se věnují také doučování a volnočasovým aktivitám, vyjmenovává jeho vedoucí Elen Mirgová. V centru vládne pevnou rukou a když něco řekne, platí to:

"Na začátku to tak nebylo, protože mě nechtěli respektovat, jak děcka, tak obyvatelé, ale teď už si myslím, že ano."

Ian Hancock (napravo) na návštěvě střední školy v Kolíně "Jak jste tady v centru spokojená?"

"V centru?... Dá se říct, že to je můj druhý domov."

Ovšem zvládnout stohlavý dav dětí dá dost práce. V jedné místnosti hrají vybíjenou, vzadu si několik starších zaplatilo kulečník, v herně si menší chlapec vybrnkává akordy a mezitím pobíhají ti nejmenší a hrají kuželky. Honza Pecha si komunitní centrum nemůže vynachválit:

"Centrum je výborné, jsme rádi, že ho vůbec máme, jsou tu dobří zaměstnanci. Mám je rád. Jsou tu zábavné hry, jsme rádi, že tu je i diskotéka a také jsme rádi, že tu máme hřiště."

Návštěva z americké ambasády navíc dětem přislíbila počítače na hry a doučování. Romistu Iana Hancocka návšteva Ostravy nadchla:

"Je to fantastické, opravdu skvělé. Setkal jsem se se zástupci různých skupin a to mě potěšilo. Vím, že situace je tu špatná, ale nečekal jsem, že tady uvidím tolik dobrých věcí. Takže jsem optimističtější, než na začátku mé návštěvy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2014Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužitíO Roma Vakeren
03.05.2014Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v OstravěO Roma Vakeren
22.02.2014Jaké cesty přivedly Kumara Vishwanathana do ČeskaO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
14.09.2013Sdružení Vzájemné soužití chce založit neziskové bytové družstvoO Roma Vakeren
01.11.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný programZprávy ze života Romů
28.01.2012Ostravské nízkoprahové centrum pro romské děti se přestěhovaloO Roma Vakeren
25.06.2010Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žákůO Roma Vakeren
04.01.2008V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
O životě a práci Iana Hancocka
V úvodu O Roma vakeren jsme vám přiblížili návštěvu profesora Iana Hancocka, který přednáší na Texaské univerzitě v americkém Austinu. Během svého týdenního pobytu navštívil Prahu, Kolín, Brno a Ostravu. V Praze profesor Hancock přednášel velké skupině studentů na Karlově univerzitě, avšak hlavním cílem jeho návštěvy bylo jednat přímo s Romy a s lidmi, kteří jsou zapojeni v romských aktivitách. Z České republiky posléze odcestoval do Bratislavy, kde byla vydána jeho kniha "My, rómsky národ". Více už nám prozradil sám v rozhovoru s Janou Šustovou.

"Jaký je důvod Vaší cesty do České republiky?"

Ian Hancock (Foto: Jana Šustová) "Přijel jsem na základě žádosti amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu, které tak reagovalo na prosbu organizací z několika evropských zemí včetně České republiky a Slovenska. Tyto organizace vyjádřily přání, abych sem přijel a konzultoval záležitosti týkající se místní romské menšiny. Jedná se zvláště o vzdělávání, diskriminaci a identitu Romů a také částečně o to, jak byly podobné problémy řešeny ve Spojených státech."

"V těchto dnech na Slovensku vychází Vaše kniha "My romský národ". Jakému okruhu čtenářů je určena?"

"Ta kniha je psána jako příručka pro učitele a sociální pracovníky, kteří pracují s Romy, ale zároveň o nich moc nevědí. U každé kapitoly je na konci uvedena série otázek, kterými učitelé mohou motivovat žáky k diskusi."

"Přednášíte romské studie na Texaské Univerzitě. Kolik studentů se zúčastňuje tohoto kursu a přibližně jaké procento z nich jsou Romové?"

Ian Hancock a Dalajláma "To je velmi oblíbený kurs, který pořádám každý rok a musel jsem stanovit limit, kolik studentů se ho může zúčastnit. Ten limit je 35 osob. Avšak jen velmi málo z nich jsou Romové. Celkově máme ve Spojených státech velkou romskou populaci - je to srovnatelné se situací ve vaší zemí, ale jsou hodně konzervativní, žijí téměř separovaně od zbytku populace a děti v naprosté většině nedosáhnou vysokoškolského vzdělání."

"Z jakých oborů jsou studenti, kteří navštěvují Váš kurs?"

"Kurs nabízíme celé řadě kateder, takže na něj chodí studenti evropských studií, asijských studií, lingvistiky, žurnalistiky, politologie, etnografie."

"Proč nemáte přímo katedru romských studií?"

"Není to katedra, protože na fakultě nemáme dostatek přednášejících a nemůžeme tedy založit katedru. I když máme hodně profesorů, kteří se o romská studia zajímají, protože se zaměřují na střední a východní Evropu, jejich znalosti o Romech nejsou tak hluboké a nechtějí se kvalifikovat k tomu, abychom mohli založit přímo katedru. Přesto však na Texaské univerzitě máme romský archiv, který funguje jako centrum a do něhož v průběhu celého roku jezdí hodně zahraničních návštěvníků."

"A jak vznikl tento romský archiv a dokumentační středisko na Vaší univerzitě?"

"Archiv jsem založil já, byla to má soukromá knihovna. Začalo to v šedesátých letech, když jsem byl ještě velmi mladý. Sháněl jsem materiály přes knihkupce, kteří se zaměřovali na literaturu o Romech, nechal jsem si posílat katalogy a kam jsem přišel v jakékoliv zemi, tam jsem navštívil knihkupectví. Pokud měli nějakou knihu o Romech, koupil jsem ji a tak má knihovna rostla. V roce 1976 jsem se zeptal na své univerzitě, jestli mohu začít přednášet romská studia a mít tuto sbírku knih na univerzitní půdě. Oni řekli ano a přestěhovali mě do větších prostorů. Když se někteří lidé dozvěděli o existenci této sbírky, začali nám dávat další materiály. Nemáme žádná omezení, sbíráme všechna možná témata o Romech ve všech možných jazycích - najdete u nás materiály třeba v baskičtině, v jazyce Navahů, v japonštině, svahilštině, prostě v jazycích, jaké byste neočekávali. Nemáme jen knihy, ale také disertační a školní práce, které studenti nikdy nepublikovali, máme i obrazy, nahrávky, hudební nosiče, tradiční romské oděvy, všechno možné."

"Jako první Rom ve Velké Británii jste získal doktorát. Jaká byla Vaše cesta ke vzdělání?"

Členové rodiny I. Hancocka ve Velké Británii "Když jsem byl tak zhruba na začátku puberty, můj otec rozhodl, že se celá naše rodina odstěhuje do Kanady. Ale já jsem to tam v té době neměl moc rád, a tak jsem se sám na vlastní pěst vrátil zpět do Londýna. Tam jsem si našel práci - dělal jsem lakýrníka - a pronajal jsem si pokoj v domě, kde žilo hodně studentů ze západní Afriky. Spřátelil jsem se s nimi, často jsme spolu chodili do hospody a oni mě zvali na jejich večírky. A tak jsem se naučil jejich jazyk. A jelikož to byli studenti ze Sierra Leone, tak šlo o jazyk, který neměl písemnou podobu. Já jsem se pokoušel jeho písemnou podobu zachytit a oni mě vyzvali, abych své poznámky knižně publikoval. Ale vůbec jsem neměl ponětí, jak to udělat. Jeden z nich měl strýce, který byl profesorem, a řekl mi, abych tomuto strýci napsal o radu, což jsem udělal. Tento muž mi odepsal a sdělil mi, abych místo něho kontaktoval jednoho profesora z londýnské univerzity, který byl redaktorem časopisu studií o Sierra Leone. Napsal jsem mu a on mi odpověděl. Dal mi své telefonní číslo a žádal, abych mu zavolal. Když jsem tak učinil, pozval mě, abych přišel na univerzitu a přinesl, co jsem napsal. Když jsem ho navštívil, byl překvapen tím, kolik jsem toho napsal. Ptal se mě na mou minulost a byl velmi překvapen tím, že jsem ani nedokončil střední školu, a ještě více byl udiven tím, že jsem nikdy nebyl v Africe. Nejvíc ho zaujalo, že jsem Rom. Řekl mi o jednom experimentálním programu, který vytvořil tehdejší premiér Harold Wilson [Harold Wilsn] a který si kladl za cíl poskytnout vyšší vzdělání studentům z menšinových skupin. Podařilo se mi projít výběrovým řízením a spolu se mnou prošel i jeden z těch mladých mužů ze Sierra Leone. A tak jsem se dostal do experimentálního programu na podporu menšin, kterého se zúčastnili jen dva lidé. V rámci toho programu jsme měli hrazené školné a dostávali jsme malou částku peněz na nákup učebnic. Nicméně nikdo nám neplatil na živobytí, takže jsem dál chodil do práce, abych si mohl zaplatit nájem a jídlo. Přitom jsem dvakrát týdně chodil na univerzitu a tímto způsobem se mi podařilo udělat doktorát, což je jediná vědecká hodnost, kterou mám. Takže můžu děkovat Bohu za to, že jsem se ocitl ve správný čas na správném místě a měl jsem možnost získat titul a díky němu práci na univerzitě."

"Nyní se hodně zajímáte o problémy Romů. Jak jste se z toho původního zájmu o jazyk lidí ze Sierra Leone dostal k romské problematice a co konkrétně teď děláte?"

Ian Hancock v Muzeu romské kultury v Brně "Během té doby, kdy jsem žil v Londýně a začal chodit na fakultu, se stalo jedno neštěstí ve střední části Anglie. Týkalo se romské rodiny, která zastavila svůj karavan na okraji silnice, protože žena, která v něm cestovala, čekala dítě a bylo jí špatně. Přijela policie a řekli jejímu manželovi, že mají odjet. Ale on odmítl, protože měl obavy o svou ženu. Policisté se vrátili zpět s buldozerem a začali tím karavanem kymácet. Avšak uvnitř spadla olejová lampa, vzňala se a karavan začal hořet. V požáru zemřely obě malé dcery té rodiny. Přitom se celá tato záležitost v novinách objevila jen jako malá poznámka někde na konci stránky uvnitř novin. Když jsem to četl, pocítil jsem obrovský smutek a zlobu, protože to klidně mohla být moje rodina, moji příbuzní a takto se s nimi zacházelo jenom proto, že byli Romové. A tak jsem se snažil najít v Londýně nějakou romskou organizaci, protože jsem cítil, že potřebuji mluvit s lidmi, kteří mají stejné pocity jako já a se kterými budu moci o těchto věcech diskutovat. Našel jsem adresu Rady pro vzdělávání Romů, kontaktoval jsem ji a její členové mě pozvali na jedno z jejich setkání. Šel jsem tam a to byl začátek mé angažovanosti. Zrovna tak jsem se zúčastnil prvního celosvětového romského kongresu, který proběhl v Londýně."

"Nyní zastupujete Romy v UNICEF a v OSN. Jak k tomu došlo?"

Ian Hancock v Muzeu romské kultury v Brně "Na prvním celosvětovém romském kongresu jsme se rozhodli, že zažádáme o členství v OSN. V době, která následovala, vznikla petice a malá skupinka z nás - já, další dva Romové a herec Yul Brynner [Jul Briner] jsme šli do OSN a osobně jsme tuto petici doručili. Velmi brzy poté, za několik měsíců, přišla odpověď, že petice byla přijata a že jsme byli přijati za členy Ekonomické a sociální rady, ovšem jen jako pozorovatelé, s čímž jsou spojena jen velmi malá práva. O několik let později jsem se do newyorského sídla OSN znovu vrátil se skupinou Romů z Evropy včetně bývalého prezidenta Rajko Djuriče a jako reprezentant jsem tehdy bojoval za zvýšení statutu - ze statutu pozorovatele na statut konzultanta. A také jsme ho dostali. Nezávisle na tom jsem zažádal o přijetí Romů do UNICEF."

Rozhovor s romským historikem Ianem Hancockem pro vás připravila Jana Šustová. V příštím O Roma vakeren se k tomuto tématu ještě vrátíme.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.04.2005U zrodu Mezinárodní romské unie stál i profesor Ian HancockO Roma Vakeren
21.01.2005Profesor Hancock zastupoval Romy v Radě USA pro památku holocaustuO Roma Vakeren
07.01.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.01.2005Romský expert: Romové by se na integraci měli finančně podíletZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

Otakar Motejl Činnost veřejného ochránce lidských práv, kterým je v České republice už čtyři roky Otakar Motejl, je podle představitelů nevládních organizací užitečná a společnosti prospívá. Skutečnost, že si mu stěžují tisíce lidí, svědčí o tom, že mu důvěřují. Prospěšná činnost ombudsmana se projevila i v případě sterilizace romských žen, které v minulosti nevěřily státním orgánům, že by pro ně něco udělaly, zatímco úřadu Otakara Motejla důvěřují.

Přestože náš stát vydává na zlepšení zaměstnanosti a bydlení Romů stále více peněz, situace se postupně zhoršuje. Zlepšení se naopak začíná projevovat ve vzdělávání a v ochraně před diskriminací. Vyplývá to ze zprávy o stavu romských komunit v Česku, která vychází z průzkumů v posledních třech letech. Podle nich se intenzivněji prohlubuje rozdíl mezi většinovou populací s úspěšnými Romy a příslušníky komunity, kteří končí v ghetech.Ty se šíří hlavně v severozápadních Čechách a na severu Moravy.

Významná multietnická škola v kosovském Rahovci se snaží zachovat si smíšené žactvo poté, co srbské rodiny do ní přestaly svoje děti posílat. Škola Al Maria organizace World Vision aid, byla první poválečnou multietnickou školou, do níž měly chodit děti tří komunit - albánské, romské a srbské. Po vlně násilí loni v březnu, která stála život 19 lidí, srbské rodiny v enklávě Rahovec svoje děti z této školy stáhly. Cílem školy Al Maria je spojit zase jednotlivé komunity prostřednictvím jejich dětí. Vztahy mezi Albánci a Srby jsou ale teď stejně napjaté, jako za války v roce 1999.

Zhruba 200 až 300 obyvatel romské osady v Bystranech na slovenské Spiši už odjelo do Velké Británie. Zatímco v minulosti odcházeli jen muži, dnes jsou to celé rodiny. Podle nejnovější britské statistiky zveřejněné loni v listopadu, získalo v Británii práci od 1. května do konce září 8395 slovenských občanů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.07.2014Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničíO Roma Vakeren
02.12.2012V lentilkové vesnici panuje mezi Romy a ne-Romy idylaZprávy ze života Romů
25.04.2005Romští uprchlíci v Kosovu prý žijí v zamořených táborechZprávy ze zahraničí
09.01.2005Z osady v Bystranech odjelo do Británie za prací už 300 RomůZprávy ze zahraničí
04.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
23.04.2004Mareš nevidí důvod k obavám z exodu Romů do ČR po rozšíření unieZprávy ze života Romů
02.04.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.02.2004Švédský deník o "hrozbě EU" ze strany středoevropských RomůZprávy ze života Romů
09.01.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Krásné romské dívky se mohou přihlásit do dalšího klání Miss Gypsy World
Chcete se stát Miss Gypsy World? Tak se přihlašte do dalšího klání a to 22. ledna. Celá soutěž je rozdělena do tří výběrových konkurzů. Ten první se uskutečnil v loňském roce a vybráno bylo 17 dívek. Finálový večer je naplánován na 11. února. Organizátoři - Štefan Ličartovský a Štefan Telvák řekli podrobnosti Richardu Samkovi.

První casting (Foto: Jana Šustová) "Pro ty další kola, tedy pro ten příští týden a pro ten následující týden už jsou dívky vybrané z těch regionů? Jak to probíhá?"

"My máme nahlášenou účast třeba z Ostravy, z Hradce Králové. Ten náš tým si rozdělil kompetence, že každý má svůj region po celé České republice. Já mám třeba Ostravu, odkud mi přijde 50 účastnic. Mám tam svého zástupce, takže takovýmhle způsobem jsme organizačně získali účastnice."

"Mohou se tedy individuálně dívky přihlásit samy?"

"Můžou kdykoliv, není problém. 22. ve společnosti Bussmark. My tam budeme jako za sdružení Archeus, které to bude organizovat."

"Jak je to finančně? Zapojili se i Romové?"

"Ano, zajisté. Máme od nich přislíbené účasti i nějaké finanční toky na charitu."

"Kdo bude dohlížet na regulérnost soutěže?"

První casting (Foto: Jana Šustová) "Samozřejmě, že to je věc komise. Každý, kdo přispěje nějakou částkou na tuto akci, tak se stává členem komise. Takže v tom je ta podstata, aby nedošlo k nějakému nedorozumění nebo aby si Romové nebo i ne-Romové nemysleli, že to bylo zmanipulováno. Takže i kdyby tam bylo 50 sponzorů, tak tam bude 50ti-členná komise."

"Připravujete pro dívky nějaká překvapení?"

"Chtěli bychom třeba dále zorganizovat některým dívkám, netvrdíme všem, ale některým, aby se mohly stát modelkami."

(Lada Burianská)

"Lado, jak vy se připravujete na to další kolo? Prošla jste už tím prvním?"

"Ano, prošla jsem a připravuji se, protože v dalším kole má být volná disciplína, takže na to cvičím."

"Co si nacvičujete?"

"Španělský tanec. Vlastně každá Romka by měla umět tancovat."

"Studujete?"

"Ano, studuji druhým rokem aranžérství."

"Chtěla byste třeba být modelkou?"

Štefan Ličartovský (Foto: Jana Šustová) "Ano, určitě bych si to chtěla vyzkoušet. Jsem ráda, že máme vlastně tuhle příležitost si to nějak zkusit."

"Zkusila jste se někdy přihlásit na celorepublikovou Miss?"

"Ne, nezkoušela."

"Proč?"

"Protože si myslím, že tam nemáme takovou možnost, my Romky."

"Jedna z dalších kandidátek Sandra Ferková. Sandro, jak Vy se připravujete na další klání?"

"Tak já připravuji určitě zpěv, tanec."

"Vy zpíváte v romské kapele Black tree, pokračuje ta spolupráce dál?"

"Ne, nepokračuje, my jsme si dali takovou malou přestávku."

"Sandro, vy studujete potravinářskou školu jako prodavačka. Pokud byste uspěla v Miss Gypsy World, co by bylo se školou?"

"Tak školu bych určitě nenechala. Maminka nás vychovávala k tomu, aby ať už by bylo cokoliv, školu nenechám. Je to pro mě důležité."

Další konkurz na Miss Gypsy World se tedy uskuteční příští sobotu 22. ledna ve společnosti Bussmark. Všechny informace naleznete i na internetové adrese www.missgypsyworld.com.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.02.2005Podle české Miss Gypsy nebyla příprava na soutěž jednoducháO Roma Vakeren
11.02.2005Devět romských dívek bude bojovat o titul Miss GypsyZprávy ze života Romů
11.02.2005Nejkrásnější romskou dívkou se stala Sandra Ferková z PrahyZprávy ze života Romů
11.02.2005Finále českého kola Miss Gypsy WorldFotoaktuality
05.02.2005Soutěž o nejkrásnější romskou dívku chce překonávat předsudkyZprávy ze života Romů
04.02.2005České kolo soutěže Miss Gypsy World vrcholíO Roma Vakeren
04.02.2005Rozhovor s organizátory soutěže Miss Gypsy WorldO Roma Vakeren
03.12.2004Proběhl první casting soutěže Miss Gypsy WorldFotoaktuality
03.12.2004Pražské Kongresové centrum bylo dějištěm prvního castingu soutěže Miss Gypsy WorldO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení Střep pomáhá zanedbaným dětem
Už osmým rokem pomáhá občanské sdružení Střep dětem, které jsou ohroženy zanedbáváním péče a následně odebrány z rodin. Úspěšnost sdružení je velká a může se pochlubit i tím, že děti, které byly už umístěny v dětských domovech se mohly opět vrátit zpět do svých rodin. Další informace poskytla Marii Vrábelové ředitelka sdružení Věra Bechyňová.

"Naše sdružení pomáhá dětem v rodinách, aby nemusely odcházet do dětských domovů."

"Pomáháte i romským dětem, jaký je výsledek?"

"Tam je to malinko těžší, protože asi každý, kdo s těmihle lidmi pracuje ví, že je na ně dnešní doba trochu víc krutější, než na nás, na běžné "gadži". Zrovna dneska jsem se vrátila od romské matky, kde jsme se dohodly na ukončení spolupráce po 2 1/2 letech, kdy bylo na 7 dětí podaný návrh na nařízení ústavní výchovy. Ale vlastně za velké spolupráce šlo z těch 8 dětí pouze jedno dítě do ústavní výchovy. "

"Jak vypadá ta spolupráce? To dochází maminky s těmi dětmi nebo jak to vypadá konkrétně?"

"Záleží, jak si maminky vyberou. My jsme terénní program a víc než 3/4 práce musíme vykazovat z terénu. Takže my máme denní výcvikové centrum, kam ze začátku, než ta důvěra se rozvine a než maminky zjistí, že skutečně nepřicházíme k nim proto, abychom je hubovali nebo ztrapňovali nebo jim něco přikazovali, ale opravdu proto, že s nimi chceme hledat cesty řešení jejich těžkostí, tak můžou chodit k nám. A zatím se nám ještě nestalo, že by některý z rodičů poté, co se poznáme, nás nepustil do svého domova, protože v tom domově problémy vznikají a tam mají taky tendenci se řetězit a narůstat. Pokud se jedná o zanedbávání péče, o to, že děti nemají napsané úkoly, nemají v pořádku pomůcky nebo třeba někdy nejdou do školy nebo odejdou dřív, než by měly, tak tam se snažíme vlastně pomáhat rodičům zvládat ten stres, takže s těmi dětmi se daří docela uzavírat dohody, kdy je samozřejmě musíme něčím motivovat. Ale zároveň i se domlouváme s paní učitelkou, aby si uměla všimnout toho jejich úspěchu a toho, že se začaly chovat jinak, aby to uměla taky třeba slovně ocenit jako u jiných dětí a poměrně se to daří. "

"Když se někdo obrátí sám od sebe na vás, přijmete ho nebo musí mít doporučení sociální pracovnice?"

"Určitě se na nás mohou klienti obracet sami, i když velká většina přichází přes sociální pracovnice, protože ti jsou vlastně v té první linii. My jsme tzv. sociální služba, která těm lidem pomáhá v rámci trošku té represivní role státu, která ale má svým způsobem svůj účel, pokud není zneužívána."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.09.2012Lze se rozvést s již zesnulým manželem? Paní Věra Štefanová je svědkem toho, že ano...O Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
29.10.2010Dnešní svobodné matkyO Roma Vakeren
15.09.2009Na bezplatnou Linku bezpečí už mohou děti volat 15 letZprávy ze života Romů
13.07.2007Sdružení Střep usiluje o to, aby děti nekončily v dětských domovech či ústavechO Roma Vakeren
21.09.2006Projekt Hnízdo chce zabránit odebírání dětí z rodin do ústavůZprávy ze života Romů
24.01.2003Jaký je rozdíl mezi pěstounskou péčí a osvojením dítěte?O Roma Vakeren
17.01.2003Jak nám může pomoci Liga lidských práv v PrazeO Roma Vakeren
29.11.2002Romské manželstvíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Národní akční plán dekády romské integrace míří do vlády
Do vlády míří národní akční plán romské Dekády. O co jde? O desetiletý plán řešení romské otázky na evropské úrovni. Ministři mají rozhodnou o tom, zda se Česká republika připojí k iniciativě finančníka George Sorose, prezidenta světové banky Johna Wolfershona a několika dalších zemí. Cílem Dekády je mimo jiné urychlit sociální začlenění Romů do společnosti a zlepšit jejich ekonomickou situaci. Více už Richard Samko.

Národní akční plán se připravoval celý minulý rok. Z kanceláře ředitele rady vlády České republiky pro záležitosti romské komunity Czeslawa Waleka teď míří na stůl ministrům. V plánu jsou vytyčeny 4 priority: vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdravotnictví.

"Například ve vzdělávání jsou to oblasti integrace romských dětí do základních škol, ale taky stipendia pro vysokoškoláky. V oblasti zaměstnání je to vytvoření nějakého programu, který by pomáhal Romům vytvářet své podnikatelské záměry. V oblasti zdravotnictví je to vytvoření funkce zdravotního a sociálního pomocníka."

Na koordinaci Dekády by vláda musela každý rok poskytnout 500 000,- Kč. Petr Dymun, tiskový mluvčí ministra spravedlnosti a místopředsedy vlády Pavla Němce, říká, že Česká vláda zřejmě k Dekádě nepřistoupí:

"Zatím ty informace jsou takové, že většina ministerstev se bohužel k tomuto projektu staví zamítavě, to znamená, že nedoporučuje účast ČR na tomto projektu a že jaksi toto by byla zbytečná iniciativa, která by zatěžovala jak personálně, tak především finančně českou stranu."

Podle Ivana Veselého, člena správní rady OSF a předsedy sdružení Dženo je takový postoj výsledkem špatné práce ze strany výboru pro Dekádu, který zřídil bývalý předseda vlády Jan Jařab a bývalý místopředseda vlády Petr Mareš:

Veselý: "Problém je v tom, že vlastně selhala paní Hrabaňová v tom přípravném procesu, protože nebyla schopná ty lídry v romském hnutí orientačním způsobem o tom informovat a taky vytvořit širší diskusi třeba v romských mediích na téma Romská Dekáda."

Hrabaňová: "Snažili jsme se využít všechny možné prostředky, které jsme měli k tomu, abychom o Dekádě informovali. Ten fakt, že delegace nereagovala na mé otázky, žádosti nebo dokonce výzvy je věc další a strašně důležitá. Konkrétně právě třeba pan Veselý, který se zúčastnil dvou setkání jako zástupce Open Society Fundu měl stejnou možnost jako já s touto Dekádou něco udělat."

Veselý: "Samozřejmě, že jsem usiloval nebo upozorňoval jsem na širší účast Romů na té přípravě, že by měli svolat širší romské sezení, kde by se to mělo vysvětlit. Měli se tam nanominovat lidi do pracovních skupin, bohužel já jsem tenhle návrh nebyl schopen prosadit."

Zásadní rozhodnutí o přistoupení ČR k Dekádě by mělo padnout 20. ledna 2005 na Úřadu vlády. Oficiálně pak bude Dekáda zahájena 2. února v Sofii.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.10.2013Vláda přijala Informaci o naplňování Dekády romské inkluze 2005 - 2015 v roce 2012Zprávy ze života Romů
02.07.2013Zpráva nevládních organizací: Vládě se nedaří zapojit Romy do procesu integraceZprávy ze života Romů
18.02.2012USA se připojily k Dekádě romské inkluze jako oficiální pozorovatelO Roma Vakeren
26.07.2011Pozitivní diskriminaceZprávy ze života Romů
09.07.2011Co přineslo české předsednictví Dekádě romské inkluzeO Roma Vakeren
02.07.2011Dekádě romské inkluze od července předsedá MakedonieO Roma Vakeren
27.06.2011Česko předalo vedení romského projektu Dekáda MakedoniiZprávy ze života Romů
27.06.2011Soros: Začleňování Romů do české společnosti se zhoršujeZprávy ze života Romů
27.06.2011Česko předalo předsednictví Dekády romské inkluze MakedoniiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Stále více Romů má problémy se závislostí na drogách
Stále více Romů je závislých na drogách. Asi nejhorší situace je v hlavním městě v Praze. Do ohrožených lokalit za nimi docházejí terénní pracovníci z řad Romů, kteří jim pomáhají. Těchto speciálních pracovníků je ale pořád málo. Jak Janu Mišurcovi řekl Patrik Banga ze společnosti Host, romští narkomané často nedůvěřují českým streetworkerům a s problémy se obracejí hlavně na pracovníky romské.

"Host vznikl v průběhu 90. let. První projekty vznikaly na přelomu let 1999-2000. Celý projekt je zaměřený na terénní práci s romskými uživateli drog. A do budoucna si myslím, že je potřeba vytvořit stabilní tým, který bude do těch ulic chodit."

"Mluvíme o Romech, věnujete se i ne-Romům?"

"Ano samozřejmě, věnujeme se i ne-Romům. Ty počty jsou takové, že chvílemi je to 50 na 50."

"Zaměstnáváte tedy zmíněné terénní pracovníky. Jsou to Romové?"

"V současné chvíli máme 6, včetně mě. Doufáme, že do budoucna se ten počet zvětší."

"Jaké drogy berou mladí lidé?"

"Já si myslím, že úplná klasika - heroin, pervitin, potom takové to kouření marihuany, taneční drogy."

"Jak může terénní pracovník drogově závislému člověku pomoct?"

"Tam pro spoustu těch narkomanů je problém v tom, že prostě oni nejsou schopni nebo nechtějí navštívit nějaké zařízení, které se drogám věnuje. Takže jedna z věcí - cesta do terénu, práce s tím člověkem v jeho přirozeném prostředí a další věc je ta, že samozřejmě poskytujeme sterilní materiál a mění se inzulinové stříkačky. Dávají se jim ..., dávají se jim různé mastičky, fáče, prostě zdravotní materiál. A dále hlavně osvěta, informace o tom, jak si správně tu drogu dávat. Minimalizovat rizika."

"Kolik těch stříkaček třeba denně vymění?"

"Záleží na tom, kam se chodí. Když se chodí na Muzeum, tak tam člověk vymění 300-400 stříkaček."

"Ten terénní pracovník musí být opatrný, aby se třeba neinfikoval nějakou nemocí?"

"Počítá se s tím samozřejmě. Základem je očkování proti žloutenkám A, B. Každý pracovník musí projít školením, jak má tu práci dělat, jak chránit sebe a své okolí."

"Jak vítají tuto pomoc třeba samotní narkomani?"

"Ty začátky byly těžké, my jsme museli hledat, museli jsme vysvětlovat spoustě lidem, co jsme zač. Dneska je situace taková, že ti lidé už to ve většině případů vědí. Ne-Romských terénních pracovníků je v současnosti opravdu dost. V Praze je víc organizací, které tu terénní práci dělají, ale málokdo umí s tím romským etnikem pracovat."

"S jakými problémy se narkomani potýkají?"

"Tak spousta z nich nemá kde bydlet. U spousty z nich ta závislost brání normálnímu životu, to znamená práce, život s rodinou, prostě takové ty věci, které nám přijdou normální, tak oni v tuhle chvíli nemají."

"Jak je pro tyto lidi dostupná zdravotní péče?"

"Tak jsou tu detoxikační jednotky, léčebny, denní stacionáře, substituční programy. Když budu mluvit o Romech je problém v tom, že spousta z nich nemá ještě tolik informací, aby tu léčbu vyhledávali sami. My se snažíme právě proto dostat se mezi ty lidi přímo, aby věděli, že léčba existuje. Že závislost je nemoc, která se dá v zásadě léčit. Ne-Romové už tyhle informace vědí, u Romů je to naopak."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Richard Samko.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Prožijte příjemný večer a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužití
Horké téma:  O životě a práci Iana Hancocka
Zprávy: 
Reportáž:  Krásné romské dívky se mohou přihlásit do dalšího klání Miss Gypsy World
Reportáž:  Občanské sdružení Střep pomáhá zanedbaným dětem
Reportáž:  Národní akční plán dekády romské integrace míří do vlády
Reportáž:  Stále více Romů má problémy se závislostí na drogách

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz