Vyhledávání
15.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj la grupa Terne čhave, šaj šunen pre nevo CD. Save giľa odoj bašaven tumenge phenaha andro peršo reportos.

V první polovině dnešního o Roma vakeren se dozvíte, že královehradecká skupina Terne čhave vydá nové CD.

Andro amaro studio avela amenca te povakeren e Barbora Hořavovo, so kerel buči predalo Roma the predalo minority so dživen ka mende.

V našem studiu vyzpovídáme Barboru Hořavovou z Multikulturního centra Praha, která nám přiblíží poslání této organizace.

Mek adaďives amenca džana Chomutovoste, kaj keren buči amare jekhetanibena - amen tumenge phenaha savi u vakeraha tiž palo dživipen maškar amende.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o práci romských sdružení v Chomutově a dozvíte se, jak se tam vzdělávají romské děti. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Skupina Terne Čhave brzy vydá nové CD
Kapela Terne Čhave - v překladu Mladí chlapci - má stále více příznivců u nás i v zahraničí. Fanoušky si získávají mimo jiné i jazzově laděnou romskou hudbou. Koncerty proto bývají vyprodané. Skupině vyjde v listopadu nové CD. Kytaristu a zpěváka skupiny Terne Čhave Gejzu Bendiga oslovil Jan Mišurec.

Terne Čhave na festivalu Khamoro (Jana Šustová) Kolik členů má vaše kapela?

Momentálně sedm - bicí, perkuse, tři kytary, baskytara a housle. Repertoár tvoří z poloviny lidové písničky a z poloviny vlastní tvorba.

Kde všude jste už hráli?

V Čechách na všech velkých festivalech, např. Colours of Ostrava, Sázava. Byli jsme letos v Maďarsku na největším festivalu ve střední Evropě "Sziget Budapešť", v Polsku jsme byli třikrát, v Německu, příští týden pojedeme na SLovensko. Jezdíme hodně, hodně hrajeme.

Vy jste se jako skupina rozešli a zase dali dohromady. Co vás dalo znovu dohromady?

Terne Čhave na festivalu Khamoro (Jana Šustová) To už je hodně dávno, někdy v roce 1988, nebo 1989, bylo nám kolem šestnácti a skončili jsme s hraním. Po nějakých dvanácti, třinácti letech se nám začalo stýskat, děti nám povyrostly a zbývalo nám dost času. Rozhodli jsme se, že to pomalu zkusíme a zatím nám to vychází.

Vy osobně, jak dlouho už hrajete?

Asi od svých patnácti let. Chodil jsem do hudební školy, kde jsem se naučil hrát, ale také jsem se v průběhu učil venku, od starých Romů apod. Texty našich písniček jsou velice jednoduché, většinou se zpívá o lásce, o vztahu muže k ženě. Jsou to obyčejné romské texty ze života Romů z dnešní i minulé doby.

Zpívá se vám lépe v romštině, nebo v češtině?

My zpíváme pouze romsky. Ne proto, že bychom neuměli česky, ale domníváme se, že jako romská kapela bychom měli zpívat romsky.

Předáváte romskou kulturu dále, například svým dětem?

Terne Čhave na festivalu Khamoro (Jana Šustová) Trochu ano, i když možná ne tolik aktivně. Ale například náš zpěvák, Roman Horváth vede dětský soubor a vlastně to předává dál. Bohužel na to nemá tolik času, neboť v současné době často hrajeme, někdy až čtyřikrát týdně. Tento koncertní rytmus trvá již dva roky a nedá se říci, že máme ještě na něco jiného čas.

Ve vaší skupině hrají i ne-Romové...

U nás to není žádný problém, celý svět se dnes globalizuje, a proto i v romských kapelách se objeví muzikanti, kteří jsou výborní a kteří jsou Češi. Nám to samozřejmě vůbec nevadí, jsou to naší výborní kamarádi a zajímá je naše kultura.

V listopadu vám vyjde nové CD. Jak se bude jmenovat a jaké na něm budou písničky?

Naše nová deska se bude jmenovat Kaj džas? (Kam jdeme?). Skladby na něm jsou trochu jiné, první deska byla více syrová a držela se více tradiční hudby. Na novější desce se snažíme dostat o kousek dále, Terne Čhave se vyvinuli, a to se odrazí i na muzice. K novému zvuku přispěla i účast hostů, nejlepšího kytaristy v republice Zdeňka Bíny z kapely -123 minut, zpívá s námi vynikající francouzská šansoniérka, která má i vlastní skupinu Romano Drom. Myslím si, že desku je složena z etnicko-romské hudba.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.04.2015Bo me som Rom: Terne Čhave se vrací se svým čtvrtým, zatím nejosobnějším albemZprávy ze života Romů
13.01.2015„Gipsy Parade“: Terne čhave a Shum Davar v pražském Rock CaféZprávy ze života Romů
10.01.2015Kapela Terne čhave podniká hudební výlety do oblastí, kam se ne každý odvážíO Roma Vakeren
11.05.2009Na Habrovce letos zahrají Parno Graszt i Terne ČhaveZprávy ze života Romů
20.03.2009Kapela Terne čhave získala Anděla za nahrávku More, Love!O Roma Vakeren
20.02.2009More love?!?O Roma Vakeren
13.02.2009Kapela Terne čhave se v letošní sezóně chce věnovat domácím fanouškůmO Roma Vakeren
07.05.2008V Praze bude hudební festival Den Evropy – Společně v rozmanitostiZprávy ze života Romů
20.02.2008Skupina Terne čhave vystoupí v Brně Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
O činnosti Multikulturního centrum v Praze
Dnes je tu s námi Barbora Hořavová z Multikulturního centra (MKC) v Praze. Měli bychom začít tzv. "od lesa", kdy vlastně vzniklo MKC a co je cílem této organizace?

Multikulturní centrum Praha (Foto: Anna Poláková) MKC Praha vzniklo v roce 1999 jako reakce na události v České republice. Hlavni motivací bylo uvědomit si, že v této zemi nežijí pouze Češi, ale také jiná etnika, národnosti a cizinci. Vzájemnému soužití všech skupin jsme chtěli pomoci tím, že toho o sobě navzájem budeme vědět více, naše aktivity směřují hlavně k informování o menšinách, cizincích a samozřejmě o majoritní společnosti.

Vy jste v MKC od jeho založení?

V podstatě ano.

Vaše organizace má celou řadu projektů. Přibližte nám alespoň ty základní, nebo zalovte v minulosti a povězte nám, která z vašich akcí byla doposud nejpovedenější?

Našem centrum provozuje několik aktivit. Pořádáme vzdělávací programy; jsou to programy pro učitele, knihovníky, školní inspektory. Vzděláváme také děti, pro ty máme připravené inter-kulturní dílny. Další kurzy jsou určeny široké veřejnosti, ve kterých informujeme o jiných kulturách, o národech bez států. Poslední částí je Informační centrum a knihovna. Nicméně vedle těchto tří stěžejních pilířů MKC máme i jiné projekty, například projekt Rozmanitost do knihoven - rozesíláme literaturu do knihoven v celé České republice. Nebo mohu zmínit internetový projekt Migrace online, kde se věnujeme veškerým otázkám spojeným s migrací.

Jak jste se zmínila, vaše centrum je otevřené široké veřejnosti. Kdo vás navštěvuje a jaké informace lidé hledají?

Multikulturní centrum Praha (Foto: Anna Poláková) Vyhledávají nás především studenti, učitelé, ale i laická veřejnost a hledají informace v běžných knihovnách nedostupné. Máme literaturu nejenom v češtině, ale i v angličtině, němčině, španělštině a snažíme se získávat i různé studie a multikulturní časopisy.

Jak je vaše knihovna dostupná a máte ji ještě nějakým způsobem specializovanou?

Naše knihovna ke otevřena dvakrát týdně, v pondělí 10-15 a ve čtvrtek od 12-19. Knihovna se nachází v paláci YMCA, Na Poříčí 12 v Praze 1. Naše knihovna je právě zajímavá tím, že v ní najdete množství literatury v cizích jazycích. Fond knihovny je zaměřen na menšiny, rasismus, multikulturní vzdělávání, národy, migrace atd.

Co v této knihovně najdou Romové?

Zaprvé, Romové tam najdou publikace o romském etniku. Myslím, že pro Romy může být zajímavá literatura o romském etniku, o jeho historii, ale také mohou najít romském pohádky a příběhy.

Když jsem u vás byla naposledy, měla jsem možnost vidět i nějaké filmy...

Naše filmotéka není příliš rozsáhlá, nicméně se stále rozšiřuje. Snažíme se získávat videokazety právě se vzdělávací tématikou pro učitele.

Jak získáváte informace o multikulturních akcích, například v zahraničí, a jak spolupracujete se menšinami u nás?

MKC Praha provozuje mailing list "Multiculti", tzn. že sedm set uživatelů tohoto mailing listu dostává pravidelně jednou týdně informace o probíhajících aktivitách v České republice. Mailing list je poměrně rozšířený, samotné organizace nás kontaktují a informují nás o akcích (tj. koncertech, výstavách nebo dílnách). Také my v MKC se snažíme sledovat veškeré dění.

Kdo vás v těchto aktivitách finančně podporuje?

Podporu získáváme jednak u ministerstev, některé aktivity sponzoruje Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, další zdroje získáváme především z evropských fondů a podstatným finančním dárcem je Úřad vlády. V rámci kampaně proti rasismu organizujeme projekt Rozmanitost do knihoven a ten běží vždy na podzim.

Jaký program jste v rámci kampaně proti rasismu připravili pro veřejnost a na co se zájemci mohou těšit v nejbližší době?

Nyní probíhá výtvarná - literární soutěž pro děti "Mami, tati, co je to rasismus?", vyhlásili jsme ji v rámci Rozmanitost do knihoven. Děti mohou kreslit nebo psát příběhy o tom, jaký by byl svět bez rasismu, zda se dá rasista vyléčit a zda jsem něco více než ostatní. Práce nám mohou zasílat do MKC do 15.listopadu 2004 a poté bude vyhlášeno několik vítězů v kategoriích výtvarných a literárních prací, letos máme nově i kategorii dětských domovů. Vyhlášení proběhne v listopadu za spolupráce s Úřadem vlády. Pro děti máme také připravené multikulturní odpoledne, bude se konat v neděli 3.října 2004 v Lucerna Music Baru. Toto odpoledne začíná v 15 hodin a děti si budou moci vyzkoušet, jak se vaří vietnamský čaj nebo jak si vyrobit africký nástroj keš-keš nebo se podívají, jak probíhá židovský svatební obřad a budou si moci zatancovat s africkými tanečníky. Nabízíme také aktivity pro dospělé. V nejbližší době se chystá představení japonských frašek, bude to také v neděli 3.listopadu 2004 od 19.30 hodin v Music Baru Lucerna. Kromě divadla chystáme také filmové projekce, 1. a 2.října 2004 bude kino Lucerna uvádět například film Marián, Náraz nebo Smradi.

Jaký je zájem o vaši dětskou soutěž, kolik již máte adeptů?

Soutěž pořádáme již potřetí a většinou se sejde něco přes tři sta obrázků a zúčastní se něco přes dvacet kolektivů. Letos očekáváme větší zájem, neboť jsme soutěž rozšířili o zmiňované dětské domovy.

Je zájem i o programy pro dospělé? Uvedla jste chystané představení japonských frašek, zdálo by se, že se jedná o vyhraněný způsob zábavy...

Domnívám se, že právě soubor Kjogenu je velmi zajímavý. My jsme je již uvedli dříve a lidem se to moc líbilo. Japonská kultura tu není příliš známá, orientální, nezvyklá a tím spíše lidi přitahuje.

A mají také příslušníci některých menšin u nás příležitost prezentovat se přes MKC?

Máme určité programy, pořady, ve kterých s příslušníky menšin přímo spolupracujeme. Pro děti připravujeme například multikulturní dílny na téma Vietnam, Romové, Čína nebo buddhistická náboženství. Dílny jsou vedeny interaktivním způsobem, děti si mohou něco vyzkoušet, neposlouchají pouze učitele, jak jim něco vypráví, ale mohou si třeba poslechnout romského hudebníka. Spolupracujeme s romským kytaristou Janem Slepčíkem, který při dílnách vypráví, jak to chodí u nich v rodině, jak velká je jejich rodina a jak se k sobě chovají. Zazpívá jim romskou písničku a děti se ji naučí. Tyto dílny jsou velmi oblíbené.

V O Roma vakeren jsme si povídali s Barborou Hořavovou z Multikulturního centra Praha.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.09.2004Multikulturní centrum PrahaO Roma Vakeren
07.11.2003Multikulturní centrum informuje o životě menšin u násO Roma Vakeren
07.11.2003Žáci pátých tříd zažili v lounské knihovně vietnamský denO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Pomoc Romům při hledání práce je cílem nového projektu občanského sdružení Elim Vsetín. Romové se budou v rok a půl trvajícím programu učit vyhledávat pracovní nabídky, psát životopis, či jednat s případným zaměstnavatelem. Projekt, který financuje Evropská unie a vsetínská radnice, si vyžádá téměř dva milióny korun. Ve Vsetíně žije v současnosti zhruba 600 Romů, z nichž 90 procent práce schopných je bez stálého zaměstnání.

Ve středoslovenském Lučenci zasedlo tento týden po letech opět do školních lavic dvacet nezaměstnaných ve věku od 18 do 24 let. Další desítky lidí tak učinily i v dalších městech na východě Slovenska. V příštích měsících si budou dokončovat základní vzdělání, aby se později mohli ucházet o studium na střední či učňovské škole, nebo si najít práci. V Lučenci tvoří devadesát procent frekventantů Romové a zhruba polovina jsou ženy. Mladí lidé byli vybráni úřady práce na základě absolvování přijímacích testů ze slovenského jazyka a matematiky.

Lichva zbídačující řadu rodin slovenských Romů dosahuje v zemi našich východních sousedů nebývalých rozměrů. Půjčování peněz na vysoké úroky přitom postihuje zejména děti, jejichž sociální zázemí a zdravotní stav se kvůli tomu zhoršují. Zatím se nedaří proti tomuto druhu kriminality dostatečně bojovat. Slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic se podle svých slov nebrání zvýšení trestních sazeb za lichvu. Iniciativa je ale v současnosti na poslancích, protože novela trestního zákona se už dostala na program parlamentu.

Odpolední program poutě (Foto: ČTK) Už pošesté se Romové z celé České republiky setkají zítra na Svatém kopečku u Olomouce na tradiční romské pouti. Charita Olomouc pořádá tuto duchovně-kulturní akci ve spolupráci s dobrovolníky a letos očekává asi 500 poutníků. Začátek pouti je v 10 hodin v Samotiškách, odkud vyjdou poutníci alejí k bazilice Navštívení Panny Marie na Svatý kopeček. Tam se v půl jedenácté koná mše svatá. V odpoledním programu se pak představí romské hudební skupiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.02.2016Do soukromé speciální základní školy ve Slovenských Rokycanech byly neprávem zařazeny zdravé romské dětiO Roma Vakeren
21.03.2015Většina romských žáků opustí slovenské školy před dokončením studiaO Roma Vakeren
28.12.2013Projekt Investice v raném dětství podporuje předškolní výchovuO Roma Vakeren
06.11.2013Odlehčit přeplněným třídám na východě Slovenska mají kontejnerové školyZprávy ze života Romů
14.09.2013Gymnázium Zefirína Jimenéze Mallu už šest let vzdělává nadané romské dětiO Roma Vakeren
22.09.2012Na romskou pouť na Svatém Kopečku u Olomouce se dnes chystá osm stovek RomůZprávy ze života Romů
20.09.2012Svatý kopeček u Olomouce v sobotu přivítá romskou pouťZprávy ze života Romů
02.06.2012Slovenská vláda prosazuje internátní školy pro děti z osadO Roma Vakeren
28.04.2012Na Slovensku se uvažuje o vzniku romských internátních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sdružení Romano rat pomáhá romským dětem s učením
V posledních letech v severočeském Chomutově a jeho okolí, výrazně vzrostla nezaměstnanost především u málo kvalifikovaných osob. Mezi nimi převažují Romové. Jejich děti často nechodí do školek a většinou jsou následně umístěny do zvláštních škol. Občanské sdružení Romano rat, které se doposud zaměřovalo pouze na terénní sociální práci, od září pomáhá romským dětem s učením. Více už řekl Marii Vrábelové Samuel Adam.

Foto: Lačhe čhave Teď momentálně děláme v Prunéřově pro nepřizpůsobivé občany a pro neplatiče terénní sociální práci. Snažíme se lidem sehnat bydlení a vůbec vylepšit jejich bytovou situaci. Podmínky k bydlení jsou tam neuvěřitelné.

Vaše organizace se také zaměřuje na vzdělání, co to konkrétně znamená?

Máme pronajaté prostory na zdejším učilišti Na Moráni a tam se budeme věnovat dětem, které mají nějaké problémy. Pan Votava bude děti doučovat a snažit se připravovat je na zkoušky.

Jaké děti bude konkrétně doučovat? Jedná se o přípravu na studium na střední škole nebo pro děti ze základních škol?

Jedná se o děti, které mají problémy s učivem na učilištích, budou to děti ze základních škol, ke kterým se bude docházet i domů, to již dělá moje dcera. Doučování bude poskytnuto i dětem, které mají zájem o studium na vysokých školách. Prostě během celého studia pomáhat, aby děti a studenti školami prošly bez problémů.

Řekl jste, že budete mít svoje místnosti a prostory, kam budou zájemci docházet. Budete tam každý den?

Prozatím máme dvakrát týdně pronajatou třídu na učilišti, zatím se vše rozvíjí. Jsme nová organizace a nemáme tolik prostředků, do budoucna plánujeme získat něco většího a možná i nějaké komunitní centrum. Uvažujeme o jeho spojení s romskou radou Chomutova, rodiče a děti by docházeli na jedno místo, naše aktivity by mohly být zkoordinovány.

Máte již první klienty?

Nějaké zájemce už máme, ale škola teprve začala, počkáme.

S kým spolupracujete, s Městským úřadem nebo s odborem školství?

S odborem školství zatím ne, ale vědí o nás na Městském úřadě. Samozřejmě jsme také obešli školy, aby děti věděly, kam mají přijít, abychom jim mohli pomoci, pokud budou chtít.

Jak jsme už slyšeli, Občanské sdružení Romano rat v Chomutově podporuje romské děti ve vzdělání. Navštívila jsem proto jednoho z vyučujících - Vratislava Votavu - aby mi řekl, proč se tak rozhodl...

Začal jsem pracovat pro Občanské sdružení Romano rat, které si vytklo za cíl doučování na přijímací zkoušky na studium na středních a případně vyšších školách.

Jaká je vaše původní profese?

Jsem doktorem filosofii, vystudoval jsem obore teorie kultury a pokračoval jsem nejrůznějšími profesemi. Nějakou dobu jsem také působil jako poslanec Parlamentu ČR.

Jak byste zhodnotil, jak Vás děti vnímají, jak jim učení jde. Jsou na tom špatně, jsou tam nějaké problémy?

Těžko se zobecňuje a rozhodně to nelze na nějakém rasovém základě. Jsou děti, které studují lépe a které studují hůře, jsou děti, které mají velké či menší problémy. Řekl bych, že je to otázka jejich širšího sociálního zázemí. Je to otázka rodiny, školy, vazeb, jež si děti samy budují, případně které si samy nedokáží vybudovat v prostředí svých vrstevníků. Domnívám se, že důležitější je právě tlak širšího prostředí. Pokud existují nějaké problémy, např. opoždění, je to vždy vytvořeno určitým sociálním prostředím, tlakem, kterému ne každý dokáže účinně vzdorovat. Naše sdružení je tu od toho, aby lidem pomáhalo takové tlaky odbourávat, aby jim pomáhalo pochopit důležitost vzdělání právě z hlediska integrace ve společnosti.

Myslíte si, že řešení Vámi zmíněných problémů je dobré řešení - zvláštní školy a na ně navazující řetězec problému dostat se na střední školy atd.?

Spolupracoval jsem také s jednou chomutovskou zvláštní školou, jezdil jsem s dětmi jako vychovatel na školy v přírodě, na tábory a nemyslím si, že by zvláštní škola byla něčím degradujícím a priori. To určitě není. V zásadě si ale myslím, že zde existuje prostor pro to, aby co nejméně dětí z romské komunity končilo ve zvláštních školách. Naším úkolem, je tento prostor co nejvíce rozšířit, aby co nejméně lidí končilo takovým způsobem.

Zvládne naše školství. že do něj přijdou i děti jiných národností?

Pokud bych to měl vzít ze širšího, systémového hlediska, myslím si, že naše školství na tento problém není dostatečně a dobře připraveno.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Křesťanské rádio TWR vysílá ve více než 165-ti jazycích
Před časem jsme vám v našem vysílání představili romskou osobnost, herečku Rozitu Mertovou z Brna. Pracuje jako moderátorka v misijním rádiu TWR, které vysílá do mnoha zemí světa. Trans World Radio připravuje například také pořady v romštině. Proto se za Rozitou Mertovou znovu vypravil Jan Mišurec.

TWR TWR neboli Trans World Radio znamená v překladu Rádio pro celý svět a založil je v roce 1952 Dr. Paul Freed, který vyrůstal v Arábii jako syn misionářů. Jeho rodiče tam 27 let kázali evangelium a on byl přítomen tomu, jak jeho tatínek ve vesnicích vysvětloval evangelium. Později ho to vedlo k přemýšlení o tom, jak na tom byli lidé, kteří neměli možnost slyšet evangelium. O několik let později, v dospělosti, když po návratu do vlasti, do USA, vystudoval masovou komunikaci, ho to vedlo k založení TWR. První bylo vysílání do Španělska, Hlas Tanžíru, vysílalo se z Afriky a později se toto vysílání rozšířilo do dalších zemí.

V kolika jazycích rádio vysílá?

TWR vysílá ve více než 165-ti jazycích, stále přibývají nové jazyky, jenom v Evropě slouží ve více než čtyřiceti jazycích. Vysílá také ve více druzích romštiny.

Jaké pořady romská redakce připravuje?

TWR Vysíláme různé druhy pořadů, převážně evangelijní pořady, biblické vzdělávací pořady, pořady pro mládež, zaměřené na rodinu, pro maminky, ale také různé otázky a odpovědi, hudbu. V různých zemích se zaměřujeme na různou problematiku, například program Ženy naděje se zaměřuje na ženy v rozvojových zemích, kde ženy mají těžké postaveni. Učí je, jak pečovat o zdraví, o rodinu, o děti.

Kde si vás můžeme naladit?

Usilujeme o vysílání přes satelit, abychom mohli 24 hodin denně vysílat. V současné době vysíláme na různých kanálech, na krátkých a na středních vlnách, v různé časy, a tak posluchači si nás mohou naladit vždy v určitou hodinu, určitý program. V Brně spolupracujeme s Rádiem Proglas, které nám uvolnilo nějaký vysílací čas. Zde vysíláme každý den pravidelně čtvrthodinu dopoledne 9.15-9.30 a večer máme půlhodinové vysílání, v sobotu máme pravidelně od 19.30 do 20.45 živé vysílání, kdy zveme do vysílání zajímavé hosty. Vysíláme asi 2.5 hodiny pořadů denně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.09.2007O pocitech herečky Rozity Mertové z filmu Indián a sestřičkaO Roma Vakeren
03.06.2005O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornostO Roma Vakeren
09.08.2002Herečka Rozita Mertová pověsila divadelní kariéru na hřebíkO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Kaj mek te nazabisteras. Irinďa amenge o Ondys Cina andalo Horní Slavkos, vinčinas But bach te saťipen tuke Ondy, predalo Bony, Jančus, Pavel the le Jančus Bajgeris. Bach tumenge Romale. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Skupina Terne Čhave brzy vydá nové CD
Horké téma:  O činnosti Multikulturního centrum v Praze
Zprávy: 
Reportáž:  Sdružení Romano rat pomáhá romským dětem s učením
Reportáž:  Křesťanské rádio TWR vysílá ve více než 165-ti jazycích

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz