Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andalo amaro dživipen. Dodžanena tumen nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Chomutovoste, kaj o romane organizacii, keren jekh baro projektos predalo Roma.

Nejdříve se společně vydáme do Chomutova, kde se sešli zástupci romských organizací, zapojených do čtyřletého projektu mezinárodní organizace Partners Czech.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jitka Kadlecovo. Vakeraha laha palo festivalis savo hin akana andro Švandovo teatros Prahate. Andro O Roma vakeren šunena tiž nevipena.

Do studia jsme pozvali Jitku Kadlecovou ze Švandova divadla. Přiblíží nám Týden Evropské romské hudby.

Mek adaďives tumenge phenaha palo projektos, kaj te nael rasismos.Vakeraha pol oda hoj o terne Roma sas Stokholmoste, pre baro koferencia u dodžanena tumen tiž, ko tumenge pomožinela te kamen te sikľon pre bari škola.

V druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme vládní kampaň proti rasismu, dozvíte se, že se mladí Romové zúčastnili pan - Evroského vědeckého fora, které se konalo ve Stokholmu. V závěru vysílání se dozvíte o projektu na přípravu romských středoškoláků na přijímací zkoušky vysoké školy. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Chomutově probíhá projekt Program romské integrace
V následujících minutách se společně vydáme do chomutovského Městského divadla, kde se tento týden sešli zástupci městského úřadu, nevládních organizací, pracovníků škol a romské komunity, kteří si kladou za cíl pozitivně ovlivnit soužití majority a romské menšiny v Chomutově. Projekt Program romské integrace realizuje v tomto městě nezisková organizace Partners Czech ve spolupráci s Americkou vládní agenturou pro mezinárodní rozvoj. Více Marii Vrábelové řekla vedoucí projektu Dana Rabiňáková.

My tady máme zhruba vytipovány oblasti jako bydlení, školství nebo vůbec vzdělávání, pak je zde i tématika, jak pomoci rodinám, které uvízly ve spárech lichvy nebo velkých dluhů a nejsou schopny samy si dneska pomoci, tak zda-li jim lze pomoci a jak, pak taky problém bezpečnosti a třeba i protidrogové prevence. To znamená, rýsují se nám tady oblasti a já vám dneska nejsem schopna říct, do jaké míry do těchto oblastí půjdeme, nebo jestli jsou to konečné, jestli tam třeba nepřijdou další témata.

Do tří let byste chtěli napomoci vyřešit tyto problémy, tzn. že byste chtěli i nakontaktovat organizace na úřady a na školství apod.?

Je to spíše nastartování něčeho, co by mohlo pomoci dlouhodobě řešit, I když my už tady nebudeme, ale nám jde o to, abychom pomohli lidem. Dneska to každý řeší na svém místě, což je správné, za svoji instituci, což je velmi vhodné, ale možná izolovaně. Chtěli bychom do toho vstoupit tvůrčím způsobem, pomoci propojit ty lidi, pomoci jim přemýšlet společně, třeba i říci nepříjemné věci, ale v takových - řekla bych - bezpečných podmínkách. Prostě vyčistit vody a nastartovat proces spolupráce. To je těžké. Ty tři roky, to je začátek.

A co po tom?

My bychom rádi a je to i podmínka, je to v zadání našeho programu, aby ty věci, které se tady nastartují, to znamená třeba nový způsob, jak řešit otázku bydlení, nebo prozkoušet varianty, jak zaměstnávat některé znevýhodněné skupiny, nebo jak pomoci některým rodinám, neříkám všem, ale těm které chtějí pomoci; tak jak jim pomoci a v dlouhodobém kontextu pokračovat. Rádi bychom, aby i po skončení naší práce zde, tady už byl tým lidí nebo možná několik týmů lidí, kteří už budou vědět, jak na to, kteří budou mít třeba i kontakty mimo Chomutov, protože v rámci i Evropské unie jde hlavně o spolupráci.

Myslíte si, že taková spolupráce s Romy potom změní i pohled většinové společnosti na Romy?

Já bych si to přála. Já bych si to přála v tom dlouhodobém kontextu, ale jsme na začátku. Byla bych ráda, kdyby to bylo možné. Věřím tomu, že stejně jako člověk má třeba dobré a špatné zkušenosti, že bude moci - a je to i naším cílem - přispět k tomu, aby těch pozitivních zkušeností bylo dostatek a aby převážily nebo aby byly pro některé lidi významné, nad tím, co třeba již zažili špatného. Aby se množily ty dobré zkušenosti a nejenom ty špatné.

Jak se rozdělovaly granty řekl Marii Vrábelové jejich manažer Jaroslav Maroušek.

Granty se vybíraly především z hlediska inovativnosti. Zda projekty splňují nebo odpovídají na problémy, které je opravdu třeba řešit v dansé lokalitě. My jsme chtěli trochu odstoupit od tradičních přístupů organizování volnočasových aktivit, sportovních turnajů atd. Chtěli jsme spíše podpořit projekty v oblasti vzdělání, nebo prevence drog, prevence kriminality. Dále to bylo hledisko partnerství, tzn. chtěli jsme podpořit především projekty, na jejichž realizaci se podílejí partneři, nejlépe romská nezisková organizace a neromská organizace příspěvková, nebo rozpočtová, tzn. škola, školka.

Granty jsou rozděleny. Budete také kontrolovat, jestli jsou skutečně využity tak, jak mají být?

Ano, kontrolujeme to. Kontrola je poměrně přísná, je tam celá řada zpráv a účetního výkaznictví, kterou jsou organizace povinny předkládat. Jsou to asi čtyři finanční zprávy, závěrečná finanční zpráva, průběžná obsahová zpráva, závěrečná obsahová zpráva a jsou tam monitoringy a zprávy o provedených platbách. Musí se dokládat veškeré účetní doklady, vše co k tomu patří.

A pokud náhodou někdo něco nesplní?

Když někdo něco nesplní, tak mu neposkytneme druhou splátku. To je úplně nejjednodušší způsob, jak rozvázat spolupráci s tou organizací, můžeme vypovědět smlouvu. V případě, že by došlo k zásadnímu rozporu využití finančních prostředků ve srovnání s původním návrhem, tak můžeme podat i žalobu k soudu.

Když by takto vypadlo nějaké sdružení, můžete ho nahradit jiným?

Zřejmě bychom ty peníze pro konkrétní projekt, v případě, že by se již začal realizovat, asi odečetli a využili jinak. Nastala ale třeba situace, kdy jedno občanské sdružení vůbec nedodalo materiály pro podpis smlouvy, takže grant ani nemohl začít. My jsme se toho projektu nechtěli vzdát, takže jsme ho pojali trochu jinak, přepracovali jsme ho podle našich kritérií a vyhlásíme na něj výběrové řízení. Konkrétně se jedná o projekt podpůrného sociálního fondu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.11.2007Ceny Žihadlo se udělují za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň O Roma Vakeren
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
16.03.2007Konference hodnotila výsledky programu romské integraceO Roma Vakeren
16.06.2006Organizace Partners Czech připravuje spotovou kampaň Hlídejte si své předsudky!O Roma Vakeren
09.06.2006Kdo je Orhan GaljusO Roma Vakeren
11.04.2006Zahájení stáží pro začínající romské redaktory v celostátních médiíchZprávy ze života Romů
26.08.2005Součástí projektu romské integrace je i mediální kurzO Roma Vakeren
13.05.2005Organizace Partners Czech realizuje Program romské integrace v BruntáleO Roma Vakeren
22.10.2004Připravuje se program pro školy přihlížející k etnickým skupinámO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Švandovo divadlo uspořádalo Týden evropské romské hudby
A je tu čas, kdy si do studia zveme hosty. Tím dnešním je Jitka Kadlecová ze Švandova divadla, kterou si k mikrofonu pozvala Jana Šustová.

Ida Kelarová (Foto: Švandovo divadlo) V současné době probíhá Týden evropské romské hudby u vás ve Švandově divadle, můžete nám říct, jaké skupiny se tam představily a představí?

Představila se Ida Kelarová a Romano Rat, společně se sborem Apsora, který vychází z jejich workshopů. To byl moc krásný koncert. Dále se představili Slonovski Bal, což je vlastně folklórní balkánská dechovka, která je složená z jugoslávských emigrantů. Ti dokonce žijí na pařížském předměstí a jejich hudba se vrací jakoby k lidovým kořenům, je to taková balkánská dechovka. Tento koncert proběhl ve středu. Ve čtvrtek jsme uvedli českou skupinu Terne čhave, která pochází z Hradce Králové a v pátek, tzn. dnes vystoupí skupina Gulo čar, která získala ocenění jako nejlepší etno skupina v minulém roce, myslím, že to bude také krásný koncert.

Ida Kelarová (Foto: Švandovo divadlo) Jaká byla atmosféra na koncertech?

Atmosféra koncertů je krásná. Je vidět, že lidé jsou nabiti energií a se zájmem poslouchají, většinou i tančí a poklepávají do rytmu, takže atmosféra na těchto koncertech je nádherná.

Poslední koncert proběhne zítra večer, kdo se na něm představí?

Ida Kelarová (Foto: Švandovo divadlo) Na posledním koncertě se představí host z Maďarska, jeden z nejlepších hráčů na cimbál Kálmán Balogh a The Gypsy Cimbalom Band, ty uvidíme zítra ve Velkém sále od osmi hodin.

Co se týče Švandova divadla, je to váš první projekt zaměřený na menšiny, nebo už jste někdy v minulosti měli podobné projekty?

Gulo čar (Foto: Švandovo divadlo) My jsme v podstatě v minulém roce uspořádali Týden slovenské hudby a v letošním roce jsme se zaměřili na romskou hudbu, ale určitě i během tohoto roku plánujeme další aktivity tohoto typu. Již příští měsíc, v říjnu bude u nás probíhat workshop, který se jmenuje Hlasy východu, který se týká rusínských a ukrajinských písní a tento workshop bude ukončen koncertem, na kterém vystoupí účastníci workshopu a další interpreti.

A co se týče romské hudby, máte s ní nějaké plány do budoucnosti?

Gulo čar (Foto: Švandovo divadlo) S romskou hudbou určitě letos končit pouze tímto festivalem nebudeme. V prosinci se u nás představí Věra Bílá a skupina Kale. Příznivci této hudby můžou k nám, do Švandova divadla zavítat.

Jaké máte zkušenosti z minulosti, kdo koncerty navštěvoval?

To je různé, myslím, že zájem je veliký. Jen je problém v tom, že Švandovo divadlo je nové divadlo a lidé těžko hledají cestu k nám, neví, kde se divadlo nachází. My také pořádáme cyklus, který se jmenuje Velvet Tuesdays, tzn. každé úterý se u nás konají koncerty, které jsou zaměřené na etno, jazz, bigbeat, rock, world music. Zájem je veliký, jak ze strany lidí, kteří se o to skutečně zajímají a ten koncert si najdou, tak samozřejmě ze strany lidí, kteří z toho daného etnika pocházejí, takže se setkávají různé kultury.

Gulo čar (Foto: Švandovo divadlo) Jak vás napadlo uspořádat ten současný festival, Týden evropské romské hudby?

V podstatě my spolupracujeme s agenturou AMP, kterou zastupuje Romek Hanzlík a ten nám nabídl, že by bylo dobré představit také romskou hudbu. My jsme se s tím stotožnili a jsme rádi, že tyto koncerty a tento festival u nás může proběhnout.

Terne čhave (Foto: Švandovo divadlo) Jaká byla vaše spolupráce s romskými umělci? Jak probíhalo dohadování koncertů, byla to pro vás spolupráce příjemná?

Musím říci, že to je právě prací pana Hanzlíka, který dojednává jednotlivé interprety. My potom jako pořadatelé zajišťujeme celou akci, snažíme se jim poskytnout vše co se týče zvuků, světel a zázemí, o spolupráci bohužel pohovořit nemohu.

Švandovo divadlo má i jiné akce, kromě hudebních u vás probíhá třeba projekt Výtvarná zeď. V čem tento projekt spočívá?

Terne čhave (Foto: Švandovo divadlo) Jedná se o mediální projekt, který se pokouší zprostředkovat nějaký výjimečný zážitek, zážitek z konečnosti a neopakovatelnosti. Základem je, že jednou za půl roku se v našem divadle objeví malíř, který namaluje na zeď o rozměrech 3.5 x 5 metrů obraz, který má nějaký vztah k divadlu. Prvním, kdo před tuto zeď předstoupil, byl známý výtvarník Tomáš Císařovský. Minulý týden jsme zahájili sezónu již druhým obrazem, tzn. že poprvé byl obraz Trvale zadržitelný pád od Tomáše Císařského přemalován. Přemaloval ho laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, pan Michal Pěchouček, nyní máme tedy ve foyeru divadla novinku - obraz, který se jmenuje Zrcadlo.

A nemrzí to umělce, že někdo další přemaluje jejich obraz? A že je tím tedy dílo nenávratně ztraceno?

Teď dochází poprvé k tomu, že názory na tuto věc se různí. Někdo samozřejmě nesouhlasí s tím, aby se tímto způsobem znehodnocovalo umělecké dílo, ale ti autoři samotní do toho vstupují s tím, že souhlasí, že obraz bude přemalován. Pouze veřejnost k tomu přistupuje jinak.

Terne čhave (Foto: Švandovo divadlo) A ještě romští výtvarní umělci. Přemýšlíte někdy, napadlo vás, že byste si k tomuto projektu mohli pozvat i některého romského výtvarníka?

Zatím nemohu říci, výtvarníka vybírá vedení, v podstatě nevím, kdo bude dalším autorem, je to trochu tajemství, třeba to bude romský autor.

Jaké jsou další programy ve vašem divadle?

Jitka Kadlecová (Foto: Jana Šustová) Jedním z dalších pravidelných cyklů jsou Scénické rozhovory, pravidelná jevištní talk show s osobnostmi kulturního a společenského života. Doposud jsme u nás představili například Suzanne Vega, Dana Bártu, Oliviera Toscaniho, Milana Lasicu a další. V současné době plánujeme večery, které budou například s dirigentem Liborem Peškem, s bývalým prezidentem Václavem Havlem, možná také dorazí Lou Reed, slavný zpěvák a hudebník. Máme připraveny takové bonbónky pro naše diváky.

Děkuji za rozhovor a budeme se těšit na slyšenou při dalších příležitostech, až budete představovat další romské umělce.

Také děkuji a těším se na vás ve Švandově divadle.

V O Roma vakeren jsme si povídali o Týdnu Evropské romské hudby ve Švandově divadle s Jitkou Kadlecovou.

www.svandovodivadlo.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
07.04.2015Bo me som Rom: Terne Čhave se vrací se svým čtvrtým, zatím nejosobnějším albemZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Stanislav Gross a Jan Jařab (Foto: ČTK) Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab nemá informace o případech, kdy by byly romské ženy nuceny ke sterilizaci. Českou republiku z toho podezírá Evropské středisko pro práva Romů. Jařab označil přístup této organizace za neseriózní, protože nedoložila konkrétní případy a pouze Česko na mezinárodním fóru obviňuje.

Břeclavský starosta Dymo Piškula zaslal podle dnešního deníku Právo premiérovi Stanislavu Grossovi otevřený dopis, ve kterém jej upozorňuje na nutnost řešení romské problematiky. Uvádí v něm, že možnosti jeho obce jsou vyčerpány, aniž nastala výraznější náprava. Mezi hlavní problémy řadí břeclavský starosta vzdělávání romské mládeže, ale problémů je ve městě víc - od divokých jízd v polorozpadlých autech, přes devastaci bytů, dluhy, až po případy fyzického vyhrožování a napadání sousedů.

Evandro Adauto (vlevo) a ministr vnitra František Bublan (Foto: ČTK) Letošní vládní kampani proti rasismu propůjčil svoji tvář i brazilský fotbalista Evandro Adauto, který už víc než dva roky hraje za pražskou Slavii. Sám se totiž v minulosti stal terčem výhrůžek a nadávek fanoušků. I když v prvním půlroce svého českého pobytu Adauto uvažoval o návratu do Brazílie, nakonec v Česku přece jen dál buduje svoji fotbalovou kariéru.

Vsetínský Dům kultury bude ve středu 23. září od 19.00 hodin dějištěm Diskusního klubu s názvem Obyčejný rasismus. Akce se koná v rámci týdenní kampaně United Colours of Vsetín 2004 a na jejím programu jsou i čtyři tvůrčí dílny - divadelní, hudební, výtvarná a filmová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
24.11.2013Romové patří k nejvíce ohroženým lidem naší společnostiZprávy ze života Romů
02.06.2012Romové z Břeclavi nepodají trestní oznámení kvůli křivému narčení z útokuO Roma Vakeren
26.05.2012Matka chlapce, který lhal o napadení Romy, se veřejně omluvilaO Roma Vakeren
25.05.2012Monika Šimůnková: K tomu, aby se situace z Břeclavi neopakovala, může přispět každý z násZprávy ze života Romů
24.05.2012Z českého tisku: Chlapec z Břeclavi si útok Romů vymyslelZprávy ze života Romů
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
12.05.2012Břeclavští Romové odsuzují útok na mladého chlapceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Začala pátá vládní kampaň proti rasismu
Vláda už po páté uvolnila prostředky na projekty proti rasismu. Tento rok ze svého rozpočtu vyčlenila čtyři miliony korun na kampaň zaměřenou k posílení tolerance a porozumění mezi etnickými menšinami. Jak tyto akce působí na širokou veřejnost nám řekl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab.

Ta míra poznání se ve společnosti nepochybně zvyšuje, do jisté malé míry k tomu přispívají i ty naše kampaně, já se účastním už páté a byl jsem vlastně u samého počátku. Jak říkám, klademe otázky, snažíme se, aby tam vždy byl moment překvapení, aby to nebyly nějaké prvoplánové agitky. Myslím, že se nám vždy podařilo, aby tam ten moment překvapení byl, aby to byly otázky k zamyšlení. Rasistických násilných trestných činů podle mých informací ubývá a přibývají obecně trestné činy s nějakým rasistickým podtextem ve statistikách ministerstva vnitra a policie. To lze do jisté míry považovat za projev toho, že to policie daleko více sleduje a stíhá. Myslím, že společnost za těch třináct let, co se tomu věnuji - původně jako nevládní aktivista, později jako státní úředník - učinila velký pokrok, o tom jsem přesvědčen.

Na kampani zaměřené proti rasismu se podílí také Filip Smoljak z Kreativ Bazaru - společnosti, která se zaměřuje na sociální reklamu.

Evandro Adauto (Foto: Anna Poláková) Tak už od července probíhá v novinách a v časopisech, prostřednictvím tiskové inzerce, ve které vystupují skutečné oběti rasismu a také částečně pachatelé nebo lidé, kteří svými postoji lze dát na stranu původců rasistických myšlenek, chování a postojů. Také jsme navázali spolupráci s fotbalovým svazem, který projevil zájem trošku bojovat proti rasismu na stadionech. Připravujeme pro ně trička s motivem této kampaně a ta trička by se měla prezentovat v rámci fotbalového utkání. Je to tuším kvalifikace na Mistrovství světa, tedy docela významné utkání, 9. října Česká republika - Rumunsko. Bude to na Spartě, bude tam zřejmě asi 20 000 lidí a někteří z nich dostanou to tričko zadarmo ke vstupence, možná si ho i obléknou.

Tato kampaň není první, jak jste vybírali téma?

Tisková konference na Úřadu vlády (Foto: Anna Poláková) Abychom se neopakovali, vyhnuli jsme se určitým klišé - tvrdit, opakovat, že na barvě pleti nezáleží, že jsme si všichni rovni a další moudré věty, které sklouznou po uších posluchačů, protože je již slyšeli mockrát. Spíše jsme se chtěli dostat až na "kost problému", tzn. k lidem, kterých se to nejvíce týká, jak obětí, tak pachatelů. Tvrdíme dokonce, že sám pachatel se může stát obětí ze dne na den, aniž o tom ví; tím, že se dostává na tenký led takového přesvědčení, neví, co ho čeká zítra. A důvodem, proč to děláme tímto způsobem, je, že jsme se stýkali s lidmi, kteří pracují s uprchlíky, cizinci, žadateli o azyl, tzn. jak s kolegyněmi z poradny pro uprchlíky, tak i s lidmi, kteří se zabývají tou extremistickou sférou, subkulturou, neonacismem atd. To vše jsme jako zdroje mohli využít.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2008Odstartovala kampaň Udělej něco!O Roma Vakeren
12.10.2007Kampaň Diskriminace je levárnaO Roma Vakeren
19.01.2007Byla zahájena nová kampaň proti rasismu a xenofobiiO Roma Vakeren
14.12.2006Letošní vládní kampaň proti rasismu probíhá pod heslem Otevřenost k menšinám obohacujeZprávy ze života Romů
08.09.2006"Otevřenost menšinám obohacuje" je heslem nové vládní kampaně proti rasismuO Roma Vakeren
18.11.2005Letošní vládní protirasistické kampani propůčily tvář známé osobnostiO Roma Vakeren
09.11.2005Vládní kampaň proti rasismu ukazuje úspěšné příslušníky menšinZprávy ze života Romů
26.08.2005Finalistka České Miss Anděla Halušková propůjčila svou tvář kampani proti rasismuO Roma Vakeren
19.08.2005Začala nová kampaň proti rasismuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Čeští Romové se zúčastnili konference Euroscience Open Forum 2004 ve Stockholmu
V srpnu se i Romové z České republiky zúčastnili vědecké konference a to v rámci projektu Ethnik, který u nás organizuje Akademie věd ČR. Více nám řekla Dagmar Dvořáková z této instituce.

Logo Akademie věd ČR Jednalo se o Euroscience Open Forum 2004 ve Stockholmu a tato konference byla prezentována jako první panevropská hlavní vědecká konference nebo hlavní vědecký mítink. Poprvé se v Evropě zorganizovalo něco, kdy se téměř tři stovky účastníků ze všech zemí Evropy sjely do Stockholmu.

Co bylo tématem konference?

Věda ve spojení s vším, co je součástí života. Věda a společnost. Věda a politika. Věda a etika. Vztah vědy ke společnosti a obráceně, co společnost s vědou. Vlastně nejširší záběr, jaký si umíme představit. My jsme prezentovali projekt Etnik v části, která měla název Věda v barvách. Náš projekt je o tom, že se právě vědu snažíme přiblížit etnickým minoritám.

Mezi těmi, kteří prezentovali byli i Romové, absolvent vysoké školy a maturant. Co prezentovali?

Byla jsem velmi ráda, že jsem mohla na této konferenci představovat náš projekt spolu s Martinem Tichým z Ústí nad Labem ze sdruženi Romano Jasnica a s Honzou Hronem ze střední školy v Kolíně, který je jinak z Českého Krumlova. Toto byli dva moji mluvčí, objevili se všude v programech konferenčních, byli účastníky a prezentovali opravdu velice dobře a měli velký úspěch. Vyprávěli o svojí práci. Oba dva sklidili velký úspěch, byla to velmi krásná prezentace, odvedli velice slušnou práci a obraceli se na ně ostatní účastníci s nabídkami spolupráce právě v této problematice, v etnických otázkách.

Měli romští účastníci možnost nějakého srovnání, jak se žije menšinám u nás a jak se žije menšinám ve světě?

Já si myslím, že právě tato konference jim tuto příležitost nabídla. Setkali se tam s ostatními reprezentanty menšin, s černochy, Turky, zástupci ze slovinské romské minority a zjistili, že menšiny mají všude velké problémy, že všude ty problémy jsou velmi podobné a všude že jim brání jazyková bariéra jako například u nás. Velmi je potěšilo, když zjistili, že i lidé jinde žijí s podobnými problémy, že nejsou oni sami v České republice osamoceni jako Romové, sami říkali, že toto pro ně bylo velmi cenné. Myslím si, že i nějaká další spolupráce vyplyne z tohoto setkání ve Stockholmu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.10.2004Projekt Ethnic představuje výsledky vědy a výzkumu romské minoritěO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romští středoškoláci se mohou v kurzech připravit k přijímacím zkouškám na vysoké školy
Občanské sdružení Slovo 21 už po druhé připravilo pro romské středoškoláky přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Jak nám řekla koordinátorka Martina Horváthová, absolventi předchozího kurzu byli velmi úspění - v září nastoupí na vysoké školy 16 Romů.

Univerzita Karlova v Praze Kurzy jsou připraveny pro Romy, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání, tzn. mají maturitu, není to vůbec omezené věkem, může se tam přihlásit kdokoli, i kdo je ze školy déle, například 20 let.

Co je podmínkou přijetí?

Jedinou podmínkou je přihlásit se nám, a to telefonicky na naše číslo 222511434, nebo písemně na naši adresu Slovo 21, Blanická 4, 120 00 Praha 2, nebo nám zájemci mohou poslat email na adresu slovo21@centrum.cz nebo pripravastudentu@centrum.cz.

Týká se to také studentů čtvrtých ročníků, kteří ještě nemají maturitu a připravují se na ni, jsou těsně před maturitou?

Samozřejmě těch se to týká také. Víme, že tito studenti se většinou chystají hned na přijímací zkoušky na vysokou školu, takže samozřejmě jim tu možnost dáme. A možná, že ty naše kurzy jim prospějí i v přípravě na maturitu.

Platí se něco za toto školení?

Ne, tyto kurzy jsou bezplatné.

Jak úspěšní v přijetí na vysoké školy byli předchozí účastníci?

My jsme v první polovině tohoto roku uskutečnili první kolo tohoto projektu, z důvodu časové tísně kurzy trvaly jen tři měsíce, což je poměrně krátká doba, ale i přesto se můžeme pochlubit poměrně vysokou úspěšností. Ze třiceti tří lidí, kteří si přihlášku podali, šestnáct jich úspěšně složilo přijímací zkoušky a začne od října studovat na vysokých školách.

Studenti se jistě hlásí na různé typy vysokých škol. Věnují se jim lektoři individuálně?

Samozřejmě ty kurzy jsou postaveny tak, že po tom, co shromáždíme přihlášky, roztřídíme je podle oborů a podle vysokých škol a měst, o které je zájem, tak potom s danou univerzitou, s daným oborem, s pedagogy z vysoké školy připravujeme kurzy. To znamená, že příprava je specifická.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
18.04.2015Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!O Roma Vakeren
22.11.2014Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvikO Roma Vakeren
13.09.2014Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéruO Roma Vakeren
17.07.2014Mami, tati, já chci do školy!Zprávy ze života Romů
26.04.2014Romští vysokoškolští studenti diskutovali o tom, jak mohou pomoci RomůmO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V Chomutově probíhá projekt Program romské integrace
Horké téma:  Švandovo divadlo uspořádalo Týden evropské romské hudby
Zprávy: 
Reportáž:  Začala pátá vládní kampaň proti rasismu
Reportáž:  Čeští Romové se zúčastnili konference Euroscience Open Forum 2004 ve Stockholmu
Reportáž:  Romští středoškoláci se mohou v kurzech připravit k přijímacím zkouškám na vysoké školy

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz