Vyhledávání
21.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

The adaďives predal tumende kerďam reporty, andal amaro dživipen. Phenaha tumenge nevimata u šunena the romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha palo Roma andro sportos.

V první polovině dnešního o Roma vakeren se dozvíte, že sport ve kterém Romové působí a dosahují dokonce výsledků na světové úrovni je box. To nám prozradil trenér boxerského oddílu Palaestra Praha Antonín Hauer.

Mek adaďives vakeraha palo oda so pes keren, kaj ka mende te nael rasismus.

Vyzpovádáme také Terezu Günterovou z pražské Poradny pro uprchlíky, která nám přiblíží právě probíhající kampaň proti rasismu.

Tiž tumenge phenaha, hoj o romane organizacii kerde deklaracia,pradalo Roma. Dodžanena tumen palo projektos, kaj fameľii amendar the andal aver thema vakerenas pal peskeri historia u pal peskero dživipen. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro tajsaskero festivaľis ke Lysá nad Labem.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám řekneme o deklaraci, kterou zvěřejnili zástupci občanských sdružení Parlament Romů v České republice a - Grémium romských regionálních představitelů. Vydáme se také do Strnadovského mlýna v obci Vršovice, kde se sešli mladí lidé od nás i ze zahraničí, aby si vyměnili své zkušenosti v rámci projektu integrace menšin a nebude chybět ani pozvánka na festival romských písní do Lysé nad Labem. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.


=[ Reportáž ]=
Boxerský oddíl Palestra
Všimli jste si, jak málo je mezi špičkovými sportovci Romů? A přitom se rozhodně nedá mluvit o tom, že by Romům chybělo pohybové nadání. Je ale jeden sport, ve kterém Romové působí a dosahují dokonce výsledků na světové úrovni a tím je box. S jedním z trenérů boxerského oddílu Palaestra Praha Antonínem Hauerem si povídal Zdeněk Hejkrlík.

Jan Balog, Jaroslav Koky a Antonín Hauer Antonín Hauer rozhodně nepatřil mezi bezproblémové děti, a tak byl na nejlepší cestě zařadit se k těm Romům, na které společnost pohlíží skrz prsty. Pak se ale setkal s boxem.

"Ve škole jsem byl problémový tak jako skoro každý romské dítě. Byl jsem hyperaktivní, začal jsem sportovat a od té doby se to začalo měnit, protože paní učitelka mě nechtěla pouštět na soustředění, na utkání, takže já jsem musel zlepšit své chování, musel jsem zlepšit svůj prospěch, a tím pádem jsem mohl i reprezentovat. Měl jsem trenéry z Dukly Olomouc, byly to Češi, dva starší pánové Michálek, Zendulka, ale poté mě ještě, jak se říká, "dolaďoval" podle mého názoru jeden z nejlepších romských boxerů Miroslav Šándor - olympionik, zasloužilý mistr sportu, super sportovec."

A výsledky se dostavily, a to jak na republikové, tak na mezinárodní úrovni. Pak přišel po letech nápad, založit boxerský klub zaměřený na mládež. Vznikla Palestra Praha. O tom, že to byl nápad dobrý, svědčí to, že dva roky za sebou vyhrává oblastní soutěž kadetů a že Antonín Hauer společně s Janem Balogem odchovali dva mistry republiky, reprezentanty a další. Je tedy zřejmé, že Romové ke sportu nadání mají. Proč jich je ale mezi vrcholovými sportovci tak málo?

"Romové nemají finanční prostředky, aby si platili členství v nějakém klubu. Když by chtěl mladý Rom hrát hokej - výzbroj je kolem deseti tisíc korun, možná i víc. Nebo, když by chtěl nějaký mladý Rom hrát tenis, tak na to by ta rodina už vůbec neměla."

A tak je například boxerský oddíl Palestra řešením.

"V našem oddíle se neplatí nic, protože je vedený jako nízkoprahové centrum, takže může jakýkoli mladý Rom přijít, podotýkám, že musí být slušný. Není to jen pro Romy, nejsme vyloženě romský klub."

Zajímalo mě, proč box vyhovuje právě Romům?

"Box je sport jednotlivce, tam může Rom víc vyniknout, a k boxu měli Romové vždy vztah. Řekl bych, že k tomu mají nějaké nadání, vlohy. Jsou pohybově nadaní. Box je něco jako tanec, je tam práce nohou. Děti bývají živé, nevybouřené a v tomto sportu Romové opravdu vynikají."

A jaká je současnost?

"Teď třeba v tuto chvíli pochází největší talent z Brna. Jmenuje se Ivan Dumka, je mu 18 let, je jedenáctkrát mistr republiky, účastník mistrovství světa. Na světě skončil pátý až osmý, určitě bude nominován na další olympiádu."

Sport je jedna věc. Současně, ale trenéři u svých svěřenců zaznamenávají i růst osobnostní.

"Přicházejí mladí Romové ze sociálně slabých podmínek, rodinné zázemí nemají tak, jak by to mělo být. Třeba otec alkoholik, někteří mají sourozence závislého na drogách. My jim ty hodnoty obracíme. Ti kluci chtějí být reprezentanti, mistři republiky, protože když už jednou mistr republiky, tak je tam určitá váha toho, že ten člověk něco dokázal a už je to osobnost."

Antonín Hauer přiznává, že pro mnohé kluky je vstup do sportovního oddílu výrazným krokem ke změně celkového životního stylu. Někdy dokonce i krokem k získávání základních hygienických návyků.

"Potom tréninku se musí všichni osprchovat. Ti kluci si na to navykl, a když se na ně teď koukáme, tak jsou pěkně, čistě oblečení. Myslím, že s tím už problémy nemají."

A tak může být působení ve sportovním oddílu pro mnoho romských kluků nejen záchranou před ulicí, před drogami a dalšími nástrahami, ale i cestou k životnímu uplatnění.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.11.2014Boxerský klub Palaestra oslavil své patnácté narozeninyO Roma Vakeren
09.11.2013Jan Balog a jeho boxerský klub PalaestraO Roma Vakeren
29.10.2011O boxu s Janem BalogemO Roma Vakeren
06.02.2011Palaestra - boxem proti sociálnímu vyloučeníZprávy ze života Romů
04.09.2009Dezidera Hlaváče lákaly bojové sporty už od dětstvíO Roma Vakeren
11.04.2008Boxerský klub PalaestraO Roma Vakeren
29.09.2006Boxéři z klubu Palaestra byli nominováni na trenéry reprezentace mládežeO Roma Vakeren
02.06.2006Svěřenci boxerského klubu Palaestra mají řadu úspěchůO Roma Vakeren
07.01.2005Romové byli v boxu vždy úspěšníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Tereza Günterová z Poradny pro uprchlíky nám přiblíží právě probíhající kampaň proti rasismu.

Tereza Günterová Jak konkrétně se s kampaní můžeme seznámit?

"Kampaň proti rasismu začala probíhat v letních měsících, bude pokračovat i na podzim a v současné době se s ní mohou posluchači seznámit v týdenících, denících. Měla by mít i nějakou formu plakátů v dopravních prostředcích, na city lightech a podobně. Všechno záleží na možnostech."

Co se z toho dozvědí?

"Obrazová forma kampaně znázorňuje dva příběhy lidí, z nichž jeden je obětí rasismu - takovou tou evidentní, to znamená někdo, kdo byl napaden, kdo mělo to napadení rasistický podtext - a na druhé straně příběh člověka, který může rasisticky smýšlet, je xenofobní a je vlastně taky obětí rasismu, protože jeho myšlení je nějakým způsobem limitováno a tím je ochuzen jeho život."

Kdo je zadavatelem kampaně a kdo se na ní podílí?

"Zadavatelem je Úřad vlády České republiky, realizátorem je agentura Creative Basar a na kampani se na jedné straně podílí Tolerance - občanské sdružení, které má za úkol oslovovat pachatele rasově motivovaných trestných činů, lidi kteří jsou právě rasismem nějakým způsobem nakaženi, abych tak řekla v uvozovkách, a na druhé straně je to Poradna pro uprchlíky - občanské sdružení, což je organizace, která pracuje s cizinci a žadateli o azyl v ČR, ta má za úkol oslovovat skutečné oběti rasismu a xenofobie."

V této kampani vystupují i Romové. Jak na Vás působili jejich zkušenosti s rasismem a xenofobií?

"Protože já jsem se doposud setkávala s příběhy uprchlíků a cizinců. a do téhle kampaně bylo samozřejmě potřeba oslovit romskou populaci, protože ta má pořád největší, nejčastější problémy tohoto druhu. Byla jsem velice překvapená, kolik špatných zkušeností Romové mají, a jak významnou část jejich života provází nějaké zkušenosti s rasismem."

Neměli Romové strach takto veřejně vystoupit?

"Nesetkala jsem se s tím, že by se vysloveně obávali. Když se ten člověk, s kterým jsem já hovořila, rozhodl, že se kampaně chce účastnit, tak bylo jasné, že nějakým způsobem věří v to, že ta kampaň může mít nějaký smysl a že i to, že vystoupí, ukáže svoji tvář a své jméno, tak může na někoho zapůsobit, bude to daleko autentičtější. Samozřejmě tam ta obava je, ale myslím si, že Romové jsou zvyklí v podstatě na každodenní obavy, každodenní strach a toto pro ně už neznamenalo až tak velké riziko."

Měla jste pocit z toho, že lidé, kteří se Vám takto svěřovali, říkali Vám své příběh, zkušenosti, že si uvědomují, v jaké pozici jsou, v jaké společnosti žijí, a jestli by to nechtěli nějakým způsobem změnit?

"Setkala jsem se samozřejmě s lidmi, kteří byli velice znechuceni, ale pořád měli ještě pocit, že s tím lze něco dělat a že chtějí bojovat za nějakou změnu, proto se třeba chtěl účastnit kampaně. Ale často jsem setkával opravdu s hodně špatnými zkušenostmi a s pesimismem, co se většinové české společnosti týče. Myslím si, že je rozdíl mezi Romy, kteří žijí v České republice, jsou jejími občany a je to jejich domov a musí tady žít, pokud se tedy nerozhodnou emigrovat, tak se s tím snaží nějakým způsobem bojovat. Ti uprchlíci nebo cizinci, kteří vědí, že tady nebudou moci zůstat v ČR, tak plánují, že Českou republiku opustí. Buď se vrátí zpátky do své země, nebo se pokusí žádat o azyl, nebo hledat nějaký způsob života někde jinde."

Měla jste možnost promluvit si například promluvit si s rodiči obětí, jak z té jedné, tak z té druhé strany?

"S rodiči obětí jsem mluvila, ale pomálu. Co se týče uprchlíků a cizinců, to jsou většinou dospělí lidé. Měla jsem asi dvě setkání s rodiči. Jednou to bylo s maminkou arménského chlapce, který měl problémy ve fotbalovém družstvu, a maminka to prožívala daleko víc než on. Měla velký strach, bála se ho pouštět ven, on to odmítal, protože je ve věku, kdy je normální chodit ven s kamarády. Mluvila jsem také s maminkou romské oběti. Musí to být opravdu strašný pocit vědět, že to dítě nemůžu pořád ochraňovat, že mu každý den hrozí nějaké potencionální nebezpečí a že se bude setkávat s nadávkami a možná s ublížením na zdraví."

Využijete těchto konkrétních příběhů, s kterými se setkáváte ještě dál?

"Já doufám, že ano, protože v té kampani proti rasismu budou použity jen některé příběhy, které se hodí k medializaci co nejlépe. Ale samozřejmě jsme hovořili i s několika desítkami lidí. V současné době je to kolem dvaceti lidí a bylo by nám líto, kdyby ty jejich příběhy zapadly. Takže bychom se potom v Poradně pro uprchlíky chtěli pokusit vytvořit nějakou publikaci, kde by ty příběhy byly shrnuty. My se také účastníme různých debat pro žáky a studenty středních a vysokých škol, kde vždycky dáváme k dobru nějaké příběhy, protože to je přesně to, co lidi nejvíc osloví a může je to nějakým způsobem donutit k zamyšlení."

Až projekt skončí, očekáváte nějakou reakci, zhodnocení?

"Doufám, že nějaká reakce bude. Doufám, že se aspoň zamyslí, až uvidí tuto kampaň proti rasismu, že někoho napadne, že třeba zrovna on je ten, kdo jehož příběh je v té kampani znázorněn, a třeba se zamyslí nad sebou a nebo i nad tím, jak se může cítit někdo, komu nadává, nebo někdo, kdo trošku jinak vypadá, a má kvůli tomu problémy. Nevím, do jaké míry mediální kampaň opravdu ovlivní většinové mínění populace, ale musí se neustále podnikat takové kroky, aby se rasismus a xenofobie zmenšovaly."

Vy jste se zmínila, že na této kampani se podílí i Poradna pro uprchlíky. Řekněte nám s jakými problémy se na Vás lidé do Poradny pro uprchlíky obracejí.

"Naší hlavní klientelou jsou lidé, kteří požádali Českou republiku o azyl, to jsou cizinci, pak to jsou cizinci, kteří pobývají v České republice na základě nějakého jiného víza, než jako žadatelé o azyl. Žadatelé o azyl se potýkají především s tím, že azylová procedura v ČR je relativně dlouhá, trvá několik let a po dobu jejího trvání jsou v podstatě velmi omezeni ve svých právech. Nemohou pracovat, respektive mohou pracovat po jednom roce uplynutí azylové procedury, nemohou bydlet, kde se jim zachce, nemají nárok na žádné sociální dávky. Takž ten život, pokud jsou donuceni, musí žít v uprchlickém táboře, a to je život často nudný a frustrující. Zároveň trpí tím, že opustili své domovy, ale vědí, že azyl v ČR získá jen velmi malé procento lidí, takže jejich budoucnost je nejistá, žijí v jakémsi vakuu. A bohužel v ČR nemají mnoho možností, jak tady zůstat a začít plnohodnotný život."

Hovořili jsme o rasismu a xenofobii. Jaké zkušenosti mají Vaši klienti?

"Naši klienti mají v podstatě všichni nějaké špatné zkušenosti vyplývající z toho, že mluví jiným jazykem, nebo mají přízvuk, nebo jinak vypadají. Ale protože jejich problémy ostatní jsou mnohem důležitější, protože se potřebují starat o to, aby děti měli co jíst, aby mohli zůstat bydlet v Praze a nemuseli se odstěhovat do uprchlického tábora, tak často s námi nehovoří o těchto problémech, ale když se začneme ptát, tak každý má takovou špatnou zkušenost. Mají zkušenost s diskriminací, i když by už mohli být zaměstnáni, tak právě proto, že jsou z té které země, tak je zaměstnavatel odmítá. Známe lidi, kteří u nás dostali azyl, a přesto s potýkají několik let s tím, že nemohou sehnat zaměstnání, protože jinak vypadají. Známe lidi, kteří už i po letech dostali občanství ČR, ale stále mají problémy proto, že jsou považováni za cizince."

Co si myslíte, že by mohlo ovlivnit myšlení lidí ve společnosti, že se takto xenofobně k těmto lidem chovají?

"Myslím, že základ je ve vzdělání, ve výchově. Je potřeba, aby s děti už od malička setkávaly s tím, že nejsou všichni lidi bílé barvy pleti, ale že to neznamená nic podstatného, že prostě, ač každý vypadá jinak, že jsme všichni stejní, a aby měli možnost se s těmi lidmi setkávat, povídat si s nimi, kamarádit s s nimi a zjistit, že na nich není nic divného, a aby s s nimi vedla diskuse na téma rasismu a xenofobie nějakou přiměřenou formou. Doufám, že to za několik let povede k tomu, že se lidé přestanou bát toho, že je někdo odlišný, a přestanou ty lidi vnímat negativně."

Není taky jedna z možností smíšená manželství. Máte s tím nějaké zkušenosti?

"Máme hodně zkušeností. Určitě to je jedna z možností a myslím si, že ta naše společnost začíná být pestrobarevnější, ale nicméně pořád ČR je cizincům docela uzavřená. Setkáváme se například s příběhy lidí, kteří si chtějí vzít partnera, který pochází z Afriky nebo ze nějaké jiné země, a jejich rodiče na to nechtějí přistoupit. To jsou stateční lidé, kteří svým příkladem mohou ukázat někomu jinému cestu, nebo ukázat, že je to normální, že nejsou mezi námi takové rozdíly."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Němečtí zástupci Romů, chtějí aby se Česká republika zasadila o zrušení vepřína v Letech u Písku. Vadí jim, že objekt stojí v místě bývalého koncentračního tábora převážně pro Romy. Němečtí zástupci Romů předali svou výzvu českému velvyslanci v Berlíně Borisu Lazarovi. Petici vyřídím, věc ale nepodpořím - řekl Lazar. Vyjádření Jana Čecha, generálního ředitele společnosti, která vepřín vlastní, se nepodařilo listu získat. Už dříve se Čech nechal slyšet, že by společnost byla ochotna přistoupit na přestěhování do jiného provozu. Ten by ale měl být minimálně stejný, aby na tom firma netratila.

Domácí potřeby a potraviny začne od příštího týdne dostávat 850 Romů, kteří přežili holokaust. Pomoc naváže na potravinový a hygienický balíček, který už lidé obdrželi. Projekt, který organizuje sdružení Adra spolu s Organizací pro migraci začal v květnu a skončí v září. Celkem čtyř balíčků za 7875 korun se dočkají Romové v Praze, na Vysočině, v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Královehradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji.

Projekty na pomoc romské komunitě se překrývají a nedoplňují se. Přestože jsou Romové ohroženi chudobou více než většinová společnost, jen velmi málo programů se snaží předcházet jejich odsouvání na okraj společnosti. Vyplynulo to z jedné analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Svá tvrzení dokládají tvůrci materiálu na výzkumech, jejichž data jsou i dvě desetiletí stará. V poslední době se totiž šetření nekonala. Záměr uspořádat nové šetření v romské komunitě vyvolal mezi romskými představiteli rozruch. Někteří výzkum označovali za rasové sčítání a odmítali ho. Ministerstvo práce zdůraznilo, že se žádné sčítání Romů nechystá. Výsledky připravovaných studií mají účinněji nasměrovat pomoc menšině, doloží také zhoršování či zlepšování situace.

Romská občanská iniciativa Praha a Místní rada Žatec pořádají v Ústí nad Labem přehlídku skupin a tanečních souborů. Akce se uskuteční v kulturním domě na Mírovém náměstí od 10ti hodin. Vystoupí Dětský taneční soubor Jekhetane z Ústí nad Labem, romské mažoretky z Chebu, Gipsy René z Lovosic, Amare Čhave z České lípy, Gizman Teplice, Romstar z Chomutova a další skupiny.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nadace Terezy Maxové
Už 7 let pomáhá přibližně 16 - ti tisícům opuštěných dětí Nadace Terezy Maxové. Svěřenců v dětských domovech a dalších ústavech každým rokem přibývá. Důvodem jsou hlavně tíživé sociální problémy, které se rodin dotýkají. Jak Janu Mišurcovi řekla ředitelka Nadace Terezy Maxové - Tereza Plášková, nadace se proto snaží šířit osvětu v rámci adopce těchto dětí, mimo jiné i romských.

"Nás založila naše patronka, což je topmodelka Tereza Maxová, která chtěla pomoci něčemu konkrétnímu, a proto založila nadaci, která pomáhá dětem bez rodičů. Vzhledem k tomu, že my pomáháme dětem od 0 do zhruba 20 let, tak tu naši hlavní činnost jsme rozdělili do takových dvou základních činností. My je nazýváme "dobrý začátek" a "křižovatka". "Dobrý začátek" s týká právě malých dětí v kojeneckých ústavech zhruba od nula do pěti let, kdy veškeré naše úsilí směřuje k tomu, abychom informovali o náhradní rodinné péči, o adopci, abychom podporovali kurzy pro adoptivní rodiny a pomáhali pěstounským rodinám atd., protože věříme, že dobrá rodina je stoprocentně lepší než ústav. Pokud bohužel z jakéhokoli důvodu tam musí být, pak jim to vykompenzovat. A to různými ozdravnými pobyty, terapiemi atd. Potom "Křižovatka", jak jsme to tak vzletně nazvali, je spíš pro děti z dětských domovů, kde se snažíme investovat tolik peněz do jejich rozvoje a vzdělání, aby si na té své křižovatce života vybrali ten správný směr."

Terez Maxová Už několik let vybíráte dárky...

"Projekt, který se jmenuje Hvězda plná přání. Hlavním cílem je, že má splnit dětem v dětských domovech, které už umí a jsou tak velké, že si už mohou zformulovat vlastní přání, co by si přály od Ježíška, tak jim dáváme možnost si něco přát. A právě návštěvníci toho konkrétního nákupního centra si mohou vybrat kartičku se jménem, s věkem a s přáním daného dítěte v dětském domově - ten dárek koupit a přinést zpátky pod strom, kam si pro ně ve finále děti přijedou. Cílem je přinášet radost a dát jim pocit, že na Vánoce nejsou samy."

Jak vůbec vypadá situace v létě, teď, u vás v nadaci, co připravujete?

"Připravujeme akce, které nás čekají do konce roku. Ty nejvýznamnější se váži projekt "Život rozkvétá v tvých rukou", což jsou takové jarmarky dětských dovedností, které se uskuteční v Plzni, Olomouci a v Praze. Potom připravujeme velkou módní přehlídku, která je zvláštní tím, že osobní účast už stoprocentně potvrdil monacký princ Albert, který když mu Tereza Maxová prezentovala činnost nadace, tak se nadchnul, a přislíbil svoji pomoc. Máme potvrzeno, že 25. listopadu se bude účastnit této módní přehlídky, kterou plánujeme na Žofíně. Pak nás čekají dva vánoční koncerty, které jsou regionální na podporu těch daných regionů, Hvězda plná přání a spoustu dalších akcí. Činnost nadace není jenom o akcích, není jen o projektech, které sama vytváří nebo realizuje. Je to i o shánění finančních prostředků pro podporu jiných organizací, protože nadace by měla být takovým motivátorem sociální změny, investorem, sehnat peníze a vytipovat neziskovou organizaci na úrovni občanských sdružení, obecně prospěšných společností, které mají zajímavé projekty z praxe, ale chybí jim finanční prostředky. Takže není to jenom o akcích a o projektech, ale také o fundraisingu k podpoře ostatních."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kniha Hejno bílých vran vypráví příběhy deseti lidí z dětských domovů, kteří jsou i přesto úspěšníO Roma Vakeren
18.04.2015Na návštěvě dětského domova v KlánovicíchO Roma Vakeren
29.11.2014Vyšla kniha Hejno bílých vran aneb Když opouštíš děcákO Roma Vakeren
06.06.2012Opouštím dětský domov. Vím kam jdu a proč!Zprávy ze života Romů
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
31.07.2009Dětský dům Zábrdovice nabízí o prázdninách volnočasové aktivity pro dětiO Roma Vakeren
21.09.2006Projekt Hnízdo chce zabránit odebírání dětí z rodin do ústavůZprávy ze života Romů
23.09.2005V rámci projektu Život rozkvétá v tvých rukou se děti učí podnikatO Roma Vakeren
22.04.2005Sdružení Dom pomáhá dětem z dětských domovů zařadit se do běžného životaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Statistické šetření v romské komunitě
V O Roma vakeren jsme vás informovali o statistickém šetření v romské komunitě. Názory na toto šetření byly však rozdílné a vyvolaly spory mezi samotnými Romy. Diskuse vyústila ve vzájemnou slovní potyčku v médiích mezi šéfem sdružení Dženo Ivanem Veselý a předsedou Parlamentu Romů v ČR Milanem Ščukou. Podle parlamentu a grémia nejednota, která v komunitě panuje, poškozuje romskou menšinu "v jejích zájmech,potřebách i svébytnosti". Obě sdružení podle své deklarace, která vznikla v pondělí, chtějí usilovat o "obnovení pevného sepětí" v menšině. Představitelé romských sdružení se včera sešli v sídle Mezinárodní romské unie, kde byl s mikrofonem i Patrik Kraus, který oslovil Ondřeje Giňu z občanského sdružení Grémium romských regionálních představitelů.

Ondřej Giňa "Ta deklarace nevymezuje něco ve smyslu konkrétní pomoci, to znamená například řešení bytových problémů, nezaměstnanosti nebo něco podobného. Spíš se tu jedná o něco jiného, že se Romům nabízí cesta k sebeuvědomění a k tomu, aby romipen se stalo opět součástí života Romů. To si myslím, že je v současnosti nejdůležitější věc, a pokud toto Romům pomůže, tak si myslím, že deklarace udělá velký kus a pokrok v tom, jak se dnes vyvíjí situace mezi Romy."

K situaci Romů se také vyjádřil Petr Jano z občanského sdružení Parlament Romů České republiky.

"Celý problém romské komunity spočívá v mnoha specifických, konkrétních problémech, které jsou velmi ožehavé: nezaměstnanost, bytová otázka, sociální věci. Vnímáme také určitou občanskou aktivitu v kultuře. Všude vidíme velké nedostatky a náš Parlament Romů chce působit tak, aby navázal objektivní a efektivní spolupráci s institucemi jako je krajské zastupitelstvo, autority těchto orgánů a také chceme vytvářet v nejbližší době velkou sepjatost v projednávání určitých otázek, které připravuje vláda, která se neustále snaží některé věci kolem Romů zvedat. Ale ve své podstatě ty konkrétní věci se mají odehrávat v regionech a městech a tam sleduji, že některé vládní návrhy vůbec se k Romům nedostávají. My, romský parlament, chceme dbát na to, aby vládní programy byly uskutečňovány objektivně a spravedlivě, aby se dotkly těch nejslabších."

Ivan Veselý Jak může občanské sdružení Parlament Romů působit na politiku České republiky?

"Toto sdružení občanů romské národnosti vzbuzuje v sobě velikou sílu, která chce prokázat toto zastoupení, sílu romské komunity a chce prokázat vládě. A vláda, když vidí a vnímá toto naše zastoupení celé republiky, pak vláda a my se staneme partnery, respektive my se chceme stát partnery vlády, abychom se mohli spolupodílet na řešení otázek týkajících se Romů v ČR."

Dotkne se vaše pomoc opravdu těch nejchudších, kteří jsou nyní sociálně vyloučeni?

"Domnívám se, že toto je velmi těžká a závažná otázka, a můžu být konkrétní. Přijeli jsme do Jičína, byly tam velmi těžké situace, kdy romští občané měli být vystěhováni, došlo k určitému projednání s autoritami města, došlo i k zohlednění postupů, kdy Romové, protože jsou nejslabší sociální skupinou přišli o práci, přišli o spoustu dalších jistot. Tam my vnímáme to, že některé autority a osobnosti ve městě a na radnici by se měly konkrétněji podívat na romskou komunitu. Chceme být takovým hlasem Romů, kteří potřebují pomoc v konkrétních městech. Už máme sekce, kde to naši lidé budou řešit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.08.2012Středoškoláci mají soužití s Romy za "největší problém dneška"Zprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
13.09.2011Podle Klause by na Šluknovsku měl stát zasáhnout silouZprávy ze života Romů
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
03.09.2011Budoucí policisté se najdou i mezi příslušníky národnostních menšinO Roma Vakeren
02.09.2011V Holešově vychovávají policisty z řad národnostních menšinZprávy ze života Romů
23.05.2011V Česku přibývá chudinských ghettZprávy ze života Romů
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Mezinárodní projekt - Kultura, dědictví a život
Pro mladé lidi od osmnácti do pětadvaceti let byl určen mezinárodní projekt - Kultura, dědictví a život. Ve Strnadovském mlýně v Obci Vršovice v Okresu Příbram se sešlo 32 účastníků z romských i neromských rodin především ze Španělska, Maďarska, Irska a České republiky. Akci pořádala Organizace na podporu intergrace menšin, která sídlí v Písku. Mladí lidé si během pobytu vyměňovali nejen zkušenosti ze zemí odkud přicházejí, ale také pátrali po kulturním dědictví a každodenním životě jednotlivců a komunit v těchto zemích. Prostřednictvím umění a her se také dotkli tématu menšina versus většina. Výměnný program vyvrcholil minulý v pátek minifestivalem pro veřejnost. S organizátorkou projektu Janou Tikalovou si povídala Jana Šustová.

Maďarští romové Kolik jste tu měli romských účastníků?

"Z každé země jeden nebo dva Romové. Pravdou je, že tady jsou i tací, kdy otec je Rom a matka Španělka."

Co je cílem zdejšího setkání?

"Cílem je dát těmto lidem možnost se setkat, vyměnit si své zkušenosti, poznatky a i tom, co je kultura, co je to jejich kulturní dědictví. Dalším hlavním cílem je oslovit veřejnost a kvůli tomu děláme festival."

Co bude jeho náplní?

Nácvik tance "Náplní budou nejenom taneční, hudební vystoupení a umělecký workshop, ale každá země si taky připraví něco málo, co by charakterizovalo jejich zemi. Vedle tohoto hlavního programu budou i doprovodné akce jako: tetování henou, různé soutěže, skákání na lyžích atd."

Festival je samozřejmě vyvrcholením celého projektu, ale jak probíhaly předchozí dny?

Nevidomá Johanka "Každý den po snídani máme hodinu českého jazyka, kde se učíme různé fráze k tomu, které by mohli používat tady v kuchyni, nebo když jsme byli v Praze na výletě. Pak záleží na dni. Převážně se rozdělíme do skupin buď divadlo, hudba, nebo tanec a tyto skupiny společně pracují a vytváří program pro festival a nebo se rozdělíme do skupin podle zemí a ty země si také připravují výstup na festival. Jinak aby to nevypadalo, že tady jen pracujeme, tak také jezdíme na výlety. Byli jsme na výletě v Praze, pak jsme jeli poblíž do vesnice, pak jsme se jeli koupat. Takže tu máme i zábavu."

A jak se pobyt líbil jedné zahraniční účastnici?

Jana Tikalová (vlevo) se Španěly "Já jsem přijela z Litvy, z Vilniusu. Jmenuji se Mariana Elena. Poznala jsem tady věci, o kterých jsem v životě nikdy nepřemýšlela. Například, jak se žije nevidomým lidem. Taky tady byli tři kluci gayové, tak jsem poznala, jak se oni cítí. A o cizích kulturách. Myslím, že mám větší rozhled, než když jsem přijela."

Mezi účastníky byla i nevidomá Johanka, která studuje na gymnáziu v Praze. Jakým způsobem se jí podařilo zapadnout do mezinárodního kolektivu?

"Ze začátku, když jsme jeli v autobuse, tak jsme nebyli celá skupina. Byli jsme jenom Maďaři a několik Irů a my Češi. Já jsem seděla v autobuse a Romové tam hráli, tak jsem s nimi chvilku zpívala, načež jeden kluk řekl, ať si vytáhnu kytaru a zahraji si s nimi, tak jsem si s nimi zahrála. Pak jsme přijeli na letiště, kam přiletěl zbytek Irů a Španělé."

Právě se Španěly se Johanka skamarádila nejvíc. Oslovilo ji, jak jsou otevření, jak dávají najevo své emoce a chovají se jeden k druhému.

"Když jsem jim o sobě říkala něco smutného, tak to jsem nezažila, takový krásný pocit, jako když ti všichni Španělé, těch osm lidí, cítili se mnou. Natahovali se ke mně přes stůl, aby aspoň každá ta ruka toho Španěla nebo Španělky se mne dotkla nebo aby mě mohla pohladit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
29.08.2012Pozvánka - turnaj v malé kopané s názvem DEN SOUŽITÍ 2012Zprávy ze života Romů
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
23.05.2011V Česku přibývá chudinských ghettZprávy ze života Romů
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
19.07.2010Občané ČR mají největší odstup k Romům, blíže mají k UkrajincůmZprávy ze života Romů
16.07.2010Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jan Mišurec.....a pokud zůstanete dál s Českým Rozhlasem 1 - Radiožurnálem, můžete si za chvíli v 21 hodin poslechnout rekapitulaci událostí 20tého srpna v pořadu Stalo se dnes se.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Boxerský oddíl Palestra
Horké téma: 
Zprávy: 
Reportáž:  Nadace Terezy Maxové
Reportáž:  Statistické šetření v romské komunitě
Reportáž:  Mezinárodní projekt - Kultura, dědictví a život

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
740903   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
257352   11.09.98 Romske aktuality
213624   14.03.00 Romský jazyk
156559    Historie a původ Romů
133385   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117170    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101568    Fotografie
88109   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76391    Romové po roce 1989
74422   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz