Vyhledávání
26.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena pale romaňi grupa Romane romňija.

Nejdříve vám představíme ženskou romskou kapelu Romane romňija, která sklízí úspěch nejen u nás, ale i v zahraničí.

Andro o Roma vekeren tumenge phenaha pal oda, sar kamende dživel e Lidia Grebo, so kerel buči andro jekhetaniben - Slovo 21.

V O Roma vakeren vám představíme Lidii Grebo ze sdružení Slovo 21.

Tiž tumen dodžanena, hoj Ostavate kerel buči jek romňi predalo romengero sasťipen. Vakerha pale sgejľipen savo kerďa o jekhetaniben Manushe ko Orlík. Džana amenca ko Jesenikos, kaj dživen o Roma, bio kher u sikavaha tumenge mek jeka cikňa sportovkyňa.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, že v Ostravě pracuje v terénu romská žena, která se stará o zdraví dětí. Vydáme se na Orlík, kde se minulý týden setkaly ženy ze sdružení Manushe a do Jeseníku, kde pět Romů nemá už druhý měsíc střechu nad hlavou. V závěru vysílání vám představíme mladou romskou sportovkyni, která se věnuje moderní gymnastice. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Karel Sladký.


=[ Reportáž ]=
V muzikantské rodině Fečových mají kapelu i ženy
Mezi nejznámější romské rody patří rodina Fečových. Hudební umění se v těchto rodinách dědí z pokolení na pokolení. U Fečových je ještě ta zvláštnost, že svou kapelu nemají jenom muži, ale i ženy. Jak vznikla ženská kapela Romane Romňika, jsem se zeptala Eriky Fečové.

"Jsme muzikantská celá rodina. Naše mamka měla narozeniny, naši chlapi taky hrají, takže nám tehdy odešli. A nám ta muzika chyběla, a protože každá umíme na něco hrát, tak jsme si vzaly nástroje a začaly hrát. Byl to nápad naší mamky, že z nás udělá ženskou kapelu. Vůbec jsme jí nevěřily, ale nakonec to tak opravdu vzniklo."

Kolik žen ve vaší kapele hraje?

"Je nás dohromady šest."

Jakou muziku nejraději hrajete?

"Nejradši hrajeme romský folklór. Do toho mícháme skladby našeho tatínka Jožka Feča."

Jezdíte na nějaká vystoupení? Jak se vám daří, jak se líbíte?

"Asi se líbíme, jezdíme hlavně do zahraničí - byly jsme v Německu, ve Vídni, Belgii, Holandsku."

Zmínila jste, že jste z muzikantské rodiny. V muzikantských rodinách bylo pravidlem, že se hudba spíš dědila na syna. U vás tomu tak není, u vás hrají i ženy. Kdo vás učil hrát?

"Co se týče mně - tak mamka chtěla, abych se učila od malička. Chodila jsem na housle, ale housle mě moc nebavily, abych se přiznala. Milovala jsem zpěv, takže jsem se plně věnovala zpěvu. Co se týče tety, která hraje na harmoniku, tak tu učil její bratr Michal Démeter. A naše Olinku, která je basistka, to je moje dcera. Ta na basu nikdy nehrála. Mamka vymyslela, že nám ta basa chybí, a protože nebyl nikdo jiný, kdo by na to měl, tak se musela naučit. Holka ze začátku brečela, že to nezvládne, ale nakonec jí to šlo. Jinak chodila do hudební školy na violancello. Asi bychom si nemohly představit, že bychom neuměly hrát, nebo abychom bez toho byly, protože to šlo opravdu z generace na generaci."

U vás v rodině nejen, že vedete své děti k hudbě, ale také k hudebnímu vzdělání.

"To určitě, protože jsme chtěli, aby to měly se vším všudy. Nejmladší dcera studuje zpěv na pražské konzervatoři, syn vystudoval kontrabas na Ježkově konzervatoři a dcera má obchodní akademii. Chtěla spíš, aby měla tento obor."

V historii se hudebníci tímto řemeslem živili. Co Vaše děti?

"Kluk se tím určitě živí a holka - to teprve uvidím, teprve studuje."

A jak se daří synovi? Hraje někde?

"Určitě. Hraje po jazzových klubech, zabývá se jazzem. Hraje s Karlem Růžičkou, s panem Viklickým, s panem Felixem Slováčkem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Erika Fečová vydala nové album Go for itO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
24.11.2012Erika Fečová vydala své první sólové album The StoriesO Roma Vakeren
29.01.2011Cesta Eriky Fečové od tradiční romské hudby k jazzu a funkyO Roma Vakeren
02.01.2009Zpěvačka Erika Fečová dosáhla v uplynulém roce řady úspěchůO Roma Vakeren
30.07.2004Zpěvačka Erika FečováO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Valašským muzeem v přírodě už po desáté zněly romské písně
V Rožnově pod Radhoštěm dnes začal mezinárodní festival Romská píseň. Už po desáté se ve Valašském muzeu v přírodě sešli zástupci nejlepších romských folklorních souborů. Roman Verner hovořil o pátečním a sobotním programu s organizátorem Petrem Tuliou.

Valašské muzeum v přírodě "V pátek začínají dětské soubory v rámci republiky. V sobotu od půl 11 je taková pozvánka na náměstí v Rožnově, v 11 hodin začne průvod městem do skanzenu a v jednu hodinu hlavní program. Letos jsme pozvali celkem devět souborů - skvělá cimbálová muzika z Maďarska, potom velmi významná zpěvačka Margita Bangi, která je uznávána po celém světě, uznávaný soubor z Polska, ze Slovenska. Budou tu i sólisti - Atonín Golo a jeho trio, co vydali nedávno nové cédéčko, cimbálová muzika Janka Horvátha a spoustu kapel a cimbálových muzik."

Valašské muzeum v přírodě Festival Romská píseň však nebude jen o tanci a o písničkách, bude tam i nějaký doprovodný program. Co tedy návštěvníci skanzenu mohou vidět?

"Kromě účinkujících bude prostor pro romskou kulturu jako takovou - časopisy, knihy, romské muzeum, romská jídla, romská řemesla. Kromě toho tam bude probíhat dětská výstava. Je pro mne opravdu potěšující, že, byť je to romský festival, 80 procent diváků bude z majority a 20 procent Romů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.07.2014Jubilejní dvacátá Romská píseň v Rožnově pod RadhoštěmZprávy ze života Romů
26.07.2008Festival Romská píseňFotoaktuality
14.07.2006Valašské muzeum v přírodě přivítá 12. ročník festivalu Romská píseňZprávy ze života Romů
29.07.2005Premiér Jiří Paroubek navštívil festival Romská píseňO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
29.07.2005V Rožnově pod Radhoštěm vystoupila také skupina BengasO Roma Vakeren
22.07.2005Festival Romská píseňO Roma Vakeren
19.07.2004Do Rožnova pod Radhoštěm přijedou milovníci slovenského folkloruZprávy ze života Romů
01.08.2003V Rožnově pod Radhoštěm proběhl devátý ročník festivalu Romská píseňO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Bývalá uprchlice z Bosny a Hercegoviny pracuje v ČR s uprchlíky a romskými ženami
A je tu čas, pro naši besedu. Tentokrát moje kolegyně Anna Poláková za hostem vyjela do rekreačního střediska Loužek na břehu Orlické přehrady, kde se minulý týden konalo setkání romských žen z celé republiky. A právě na přípravách setkání se podílela také Lidie Grebo ze sdružení Slovo 21.

Lydie, Vy žijete v ČR, pracujete pro neziskový sektor, pomáháte cizincům, Romům. Jak jste se k té práci dostala, jak jste se vůbec dostala sem do České republiky, co bylo všechno před tím?

"Jsem tu jedenáct let. Přišla jsem s dětmi jako uprchlík z Bosny a Hercegoviny. Česká republika byla jednou z prvních zemí Evropy, která oficiálně pozvala matky s dětmi, aby mohly uprchnout z války, a tak jsme se doslali do České republiky."

Situace to musela být určitě těžká, jak na tu dobu vzpomínáte, děti Vám dostudovali, usadila jste se?

"Vzpomínám s trochou sentimentu. Ze začátku to bylo opravdu těžké. Nebyla jsem nikdy v uprchlickém táboře a začala jsem hned bojovat o přežití. Nejdřív jsem pracovala jako uklízečka, pak jako prodavačka a potom jsem se přihlásila na konkurz mezinárodní nevládní organizace. Jednou z podmínek byla znalost mého mateřského jazyka. Tu práci jsem dostala. A když ta mezinárodní organizace skončila své poslání tady v ČR, začala jsem pracovat pro Slovo 21, pro neziskovou organizaci, v které působím jako koordinátor projektů."

Jaká byla Vaše původní profese, kterou jste dělala ve své rodné zemi?

"Doma jsem absolovala právnickou fakultu a to mi opravdu pomohlo, abych dostala tu první práci, potom abych dostala i tu druhou, samozřejmě."

Pracujete s romskými ženami, snažíte se je podporovat, jejich sebevědomí i v tom, aby pro sebe něco udělaly. Jedním Vaším motem je i to, že vzdělání je velmi důležité a že to, co má člověk jednou v hlavě, nikdo mu nevezme.

"Ano, já mám bohužel tu zkušenost, že Vám můžou vzít všechno, ale to, co umíte dělat rukama nebo co máte v hlavě po skončení školy, to Vám nikdo nevezme. Je to takový poklad, po kterém obvykle toužíte. Já jsem měla štěstí, že moje děti tady mohly studovat a dostudovaly tady své školy. Jsem si jista, že kdyby se stalo cokoli, tak to, co mají v hlavách, to jim už v životě pomůže."

Patříte k lidem, kteří se angažují, dáváte společnosti základ pro multikulturní soužití? Jaké byly Vaše poznatky na začátku?

"Já jsem se poprvé v praxi seznámila s tím, co to znamená xenofobie, protože u nás to tak neexistovalo, nebo jsem si toho nevšimla, nemůžu říct, že to určitě neexistovalo. My jsme žili život, v kterém nebylo důležité, jak kdo vypadá, ale to, co opravdu je. Pro mne vždy existovali jen lidé špatní a dobří, a ne Vietnamci, Ukrajinci nebo Češi, Srbové, Bosňáci nebo nějaký další národ. Musím říct, že když člověk přežije takové situace, které jsem nepřežila jen já, ale i spousta našich lidí, když zažijí situace, kdy pomáhali druhému, aby přežil, tak se člověk naučí, jak je důležité pomáhat druhým. Protože pro mne a moje děti udělali výborné věci lidi, které jsem ani neznala. Mojí úkolem po celý život je pomáhat lidem, které možná neznám, ale o kterých si myslím, že tu pomoc potřebují."

Věnujete se také práci a pomoci cizincům žijícím v České republice. Jak se Vám daří v této práci.

"Slovo 21 má zaměření na budování multikulturní společnosti a my děláme dlouhodobý projekt, kterému říkáme integrace zespodu. Teď děláme velký projekt s názvem "Rodina od vedle" s cílem, aby se lidé mezi sebou lépe poznali, protože já i moji kolegové si myslíme, že je to způsob, jak bariéry, předsudky, stereotypy, které obvykle máme, překonat. Když poznáte, že ta cizí rodina má stejné starosti jako Vy - má děti ve škole, trable s prací, nemá byt a řeší normální věci, které se v životě stávají - potom si uvědomíte, že to nejsou nějací jiní, druzí lidé, ale že jsou to stejní lidé, jako jste Vy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Na Ostravsku se zadlužily stovky romských rodin. Na přehnaně vysoký úrok tam nepůjčují Romům peníze lichváři jako donedávna, ale finanční společnosti. Legálně působící firmy poskytují půjčky s úrokem, který občas překračuje i sto procent. Zadlužené jsou stovky lidí, jedna rodina má často i několik půjček. Chudé rodiny pak nejsou schopny půjčky splácet.

Město Karviná vyčlenilo další byt, v němž mohou bydlet matky, které překonaly vážné životní problémy. Byt je určen ženám, které pobývaly v Domě pro matky s dětmi a snaží se vrátit zpět do běžného života. V bytě mohou bydlet matky, které jsou zaměstnány, nebo pobírají plný invalidní důchod. Další podmínkou pro pobyt je řádná péče o děti.

V Praze na Smíchově nedaleko křižovatky Anděl byla otevřena nová psychologická poradna pro lidi, kteří mají problémy v partnerských či rodinných vztazích nebo s výchovou dětí. Je to desátá pražská poradna pro rodinu a mezilidské vztahy a na rozdíl od ostatních ji mohou navštívit i cizinci. Odborníci, kteří v poradně působí, totiž hovoří i anglicky, rusky a francouzsky.

Kanadská doborovolnice s dítětem z Matiční (Foto: ČTK) Pestré prázdniny připravilo pro děti z ústecké Matiční ulice a Nového světa osm studentů a dobrovolníků z Belgie, Francie, Japonska, Kanady, Koreje, Španělska a Spojených států. Na programu jsou výlety, sportovní soutěže, malování a také zpívali v ústecké Legendární čajovně. Denně tak zabaví 20 až 25 převážně romských dětí, které by jinak běhaly po ulicích.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
29.08.2008V ústecké Matiční ulici opět pomáhali dobrovolníciO Roma Vakeren
18.05.2007Romové na Mladoboleslavsku jsou ohroženi lichvouO Roma Vakeren
16.03.2007Pěvecký sbor Romská čtrnáctka z ústecké Matiční ulice slaví úspěchyO Roma Vakeren
28.02.2006Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.02.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
02.09.2005V Matiční ulici bude nainstalována bezpečnostní kameraO Roma Vakeren
26.05.2005Osm evropských států chce v příštích letech zlepšit podmínky života RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sociální zdravotní terénní asistentka v Ostravě dohlíží na zdraví romských dětí
Květa Horváthová z Ostravy dochází pravidelně do romských rodin a dohlíží na zdravotní stav dětí. Jde o pilotní projekt, který podpořil Magistrát města Ostravy.

"Já zajišťuji děckám preventivní prohlídky, očkování, vše, co se týká kontrol, když jsou náhlé odběry krve nebo moče. Jdu do té rodiny, oznámím jim, aby na ten odběr přišli, že je to nutné. Je to pilotní projekt a je tam taková lepší komunikace mezi zdravotním personálem. Mám tam takové místečko, že když oni čekají, tak si s nimi i s dětmi povídám. Mám tam pro ně pastelky, výkresy, omalovánky. Mám i dětskou výživu, plínky, na což přispívá magistrát města Ostravy. Myslím si, že je to pro ně důležité, protože škola takové ty preventivní prohlídky nedělá."

U mikrofonu s námi byla sociální zdravotní terénní asistentka Květa Horváthová.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.08.2008Je možné za pobyt v nemocnici platit složenkou?O Roma Vakeren
15.08.2008Lze využít pomoc při placení ve zdravotnictví?O Roma Vakeren
25.07.2008Jak je to s poplatky u zubařeO Roma Vakeren
11.07.2008Za co se u lékaře platíO Roma Vakeren
27.06.2008O problémech pacientů v reformujícím se zdravotnictvíO Roma Vakeren
27.06.2008Jak mají nemajetní lidé zaplatit poplatek za zdravotní péči...O Roma Vakeren
13.06.2008Kdy můžeme změnit svého lékaře?O Roma Vakeren
28.03.2008Je etické vybírat poplatky u lékaře? O Roma Vakeren
07.12.2007Zavedení poplatků u lékaře bude mít neblahé důsledkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavou
Pět Romů z Jeseníku nemá už druhým měsícem střechu nad hlavou. Jako provizorní řešení zvolili stan. Postavili si jej na zahradě Domu dětí a mládeže v Březinově ulici. Do konce července tam mohou se svolením vedoucího zařízení zůstat. Co budou dělat pak, nikdo z nich netuší. O podrobnosti se zajímala reportérka Andrea Horáková.

Romové přespávají po venku již několik měsíců. Na léto našli útočiště na zahradě Domu dětí a mládeže v Jeseníku. V srpnu odtud ale musí zmizet.

muž: "Já jsem bydlel v Kůněticích, tam jsme se pobili, vyhodili mě z bytu ven."

žena: "Celou zimu jsme po venku. Nemůžeme se nikde chytnout. Starosta nám nechce nic dát, výbor nám taky nic dát nechce, nikdo se s námi nebaví. Zachází s námi jako s nějakými psy. Prostě se s námi nebaví, vyhazují nás, posílají nás do velkých měst, nás tu nechtějí, děti nám odebrali."

muž: "Prý tady nelze, tam taky nelze, tak na co jsou tady ty azylové domy..."

žena: "Že je to prý všechno zaplněné, ale kam máme jít?"

muž: "Ale takový čučáci, co dělají bordel a chlastají, ti tam jsou."

žena: "A takoví lidi co spí po venku i v zimě jako jsme my, my nedostaneme nic, my už nevíme, kam máme jít. A já jsem navíc ještě v jiném stavu a oni mě nechávají spát po venku."

Město pomoc Romům odmítá, jde totiž o osoby, které zdevastovali nájemní byty a kvůli dluhům soud rozhodl o jejich vystěhování. I když jim romská poradkyně Ludmila Liberdová zařídila náhradní ubytování v azylových domech, nikde kvůli špatnému chování dlouho nevydrželi, někdy této nabídky ani nevyužili.

"Takže za těchto okolností vnímám situaci těchto lidí tak, že oni si tento způsob života zvolili, a já opravdu, tedy z titulu své funkce, nehodlám dál nic podnikat. Vnímám totiž, že kroky, které se uskutečnili na pomoc těmto lidem vždycky dopadli tak, že si ti lidé udělali to, co v dané chvíli oni uznali za vhodné, a nerespektovali ty rady, které jim byly dány. Uvažování těch lidí je velmi zkratovité, nejsou schopni řešit svou životní situaci, takže pravděpodobně do té doby, než půjde do tuhého, nelze očekávat, že by se způsob myšlení těchto lidí nějak změnil."

Podle předsedy zdejšího občanského sdružení za lidská práva romských občanů Dušana Badyho je pětice Romů pro Jeseník velkou ostudou, přesto se bude snažit jim pomoci.

"Bylo mi oznámeno, že bych měl vyvolat schůzi, kde by se to projednalo, abychom jim nějak pomohli, aby ti Romové nebydleli po parcích, nespali po stanech a tak různě, protože to je jak ostuda města, tak ostuda naše. Nás to už taky trápí, protože to, jak nocují po venku už trvá dlouhodobě."

Jsou to lidé, kteří už užívali městský byt. Bohužel byli vždy vystěhování, protože ho zdemolovali. Myslíte si, že město bude přístupné k tomu, aby jim byly předány nějaké nové byty?

"To Vám tady takto říct nemůžu, jak bude město reagovat. Vím, že už jimi byly nějaké byty zničeny. Já jsem dával takový návrh, že by pro ně bylo nejlepší, kdyby měli nějakého opatrovníka, který by tam denně chodil a kontroloval ty rodiny, aby jednou už žili normálním životem, aby nespali po venku, nechlastali atd. Takové věci, kdybychom pro ně udělali, tak vím, že je dostaneme do jiných kolejí, a oni by mohli žít na jiné úrovni, než žijí. Jinak to nevidím."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Týdenní školení romských žen se zaměřovalo na gender a tradice
V Trhovkách na Příbramsku si minulý týden daly dostaveníčko romské ženy. Občanské sdružení Slovo 21 a sdružení romských žen Manushe tam pro ně pořádalo týdenní školení, kterého se zúčastnilo přes 40 žen z celé republiky. Anna Poláková pozvala k mikrofonu vedoucí ženské romské skupiny Manushe Martu Hudečkovou.

Letní škola Manushe (Foto: Gabriela Hrabaňová) "Ten program se zaměřil na gender a tradice, jestli lze tyto dvě věci skloubit, nebo ne."

Jak ženy na tato témata reagovaly?

"Já si myslím, že velmi pozitivně, ani jsme to neočekávali. Na počátku se vůbec seznamovaly s názvem gender a velmi jednoduchou formou hry jsme je seznamovaly s tím, co gender je. Myslím si, že ve výsledku toho dne to vyšlo skvěle."

Letní škola Manushe (Foto: Gabriela Hrabaňová) Romská ženská skupina Manushe funguje již několik let. Toto setkání je druhé na Orlíku. Máte třeba nějakou zpětnou vazbu s tím, že by se jim třeba podařilo uplatnit v praxi, co se tady dozvěděly?

"U některých ano. Měly zájem, tak uplatnily vědomosti, které tady získaly, ať už se jedná o kurzy práce s počítačem nebo kurzy anglického jazyka. Co se týče emancipace, kterou jsme měli loni, vzdělávání a sebevědomí - myslím si, že ty které měly zájem na sobě pracovat, tak tam výsledky jsou."

Jak je podporován tento projekt zaměřený na romské ženy?

Letní škola Manushe (Foto: Gabriela Hrabaňová) "Letos se nám na toto setkání podařilo sehnat peníze, což jsme moc rádi, a koordinátorka Lydie Grébo a já se budeme snažit napsat další projekt na další setkání, protože nemůžeme uspokojit všechny zájemkyně. Zatím ještě neexistuje možnost vypracování mezinárodního projektu na takové úrovni, aby se mohly setkávat obyčejné ženy z jiných zemí, což bychom samozřejmě přivítaly. Už pro to děláme spoustu kroků, aby se to mohlo uskutečnit."

Letní škola Manushe (Foto: Gabriela Hrabaňová) Pozvaly jste také nějaké hosty?

"To je bohužel velmi smutné, že každým rokem, na kterékoli akce pořádané Manushemi pro ženy, kdy zveme naše představitele, tak nepřišel od roku 2000 ani jeden."

Foto: Gabriela Hrabaňová

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Seminář pro ženy, které chtějí vstoupit do politikyO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
02.02.2007Skupina Manushe připravila školení pro nezaměstnané ženyO Roma Vakeren
12.01.2007Jaké má v novém roce plány skupina Manushe?O Roma Vakeren
14.07.2006Romské ženy ze skupiny Manushe se letos sešly v Českém rájiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Příběh nadějné gymnastky
V následujících minutách vám představíme Kristinu Brožovou, která se už pět let věnuje moderní gymnastice. Jak nám prozradila její maminka, Helena Brožová, s gymnastikou začala už ve svých pěti letech, ale nejdříve si poslechněme mladou sportovkyni.

"Byla jsem první v Polsku a na mistrovství České republiky pátá."

V kolika letech si začala sportovat?

"V pěti letech."

Kdo Tě ke sportu vedl?

"Já jsem byla od malička pohyblivá a ke sportu mě vedla maminka."

Fandí Ti spolužáci?

"Jo, hodně mi fandí."

Jaké máš zázemí v rodině?

"Učení je přednější než nějaký sport, a když píšeme nějakou písemku, tak třeba nejdu na trénink."

Vaše dcera se už osm let věnuje gymnastice, jaké byly začátky, jak jste ji podporovali v tomto sportu?

"Na začátku byla vybrána v mateřské školce, aby šla cvičit do Sokola v Ostravě sportovní gymnastiku. Tam chodila asi dva roky, ale nelíbil se nám přístup trenérky, protože jsme ne přímo, ale skrytě pociťovali, že se věnuje jiným dětem - nechci se nějak chlubit, ale mysleli jsme si, že Kristýna má navíc, než ty ostatní - tak jsme to začali pociťovat jako takové upřednostňování dětí, které nejsou romské národnosti."

Jaké byly začátky?

"Začínala sportovní gymnastikou, potom přešla na moderní, a to se jí líbilo víc - jednu dobu byla dokonce v reprezentaci. Teď dosahuje dobrých výsledků."

Jak se vám daří skloubit sport a učení?

"Do šesté třídy se nám to dařilo velice dobře. Teď jen přibylo dvojek, takže musí přidat. Když ale víme, že má ve škole něco důležitého, tak ji na trénink neposílám, protože si říkám, že důležitější než sport je škola."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, přiblížíme vám program Dekáda romské inkluze, pozveme vás do obchůdku Romen a nebude chybět ani romská muzika.

Příjemný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Karel Sladký.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend. But Bacht te saťipen. Ačhen Devleha...

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  V muzikantské rodině Fečových mají kapelu i ženy
Reportáž:  Valašským muzeem v přírodě už po desáté zněly romské písně
Horké téma:  Bývalá uprchlice z Bosny a Hercegoviny pracuje v ČR s uprchlíky a romskými ženami
Zprávy: 
Reportáž:  Sociální zdravotní terénní asistentka v Ostravě dohlíží na zdraví romských dětí
Reportáž:  Pětice Romů z Jeseníku přišla o střechu nad hlavou
Reportáž:  Týdenní školení romských žen se zaměřovalo na gender a tradice
Reportáž:  Příběh nadějné gymnastky

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744841   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260997   11.09.98 Romske aktuality
220784   14.03.00 Romský jazyk
158799    Historie a původ Romů
134550   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118210    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102088    Fotografie
88767   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78580   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76920    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz