Vyhledávání
17.11.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Nejdříve se společně vydáme do koncentračního tábora v Osvětimi kde si připomeneme 60. výročí vyvraždění tzv. "cikánského tábora".

Pozveme Vás na Orlickou přehradu, kde se koná pátá Mezinárodní letní škola romské mládeže.

Ve druhé polovině o Roma vakeren uslyšíte osobní příběh Vlasty Demeterové, která umí jít za svým cílem, dále názor pravoslavného kněze Davida Dudáše na víru Romů a popovídáme si také se členem hudební skupiny Le Čhavendar.

Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty
60. výročí vyvraždění tzv. "cikánského tábora" v Osvětimi si připomeneme začátkem srpna. Pietní místo navštívila skupina osmnácti Romů, mezi nimiž byl i jeden bývalý vězeň a příbuzní vězňů. O svých dojmech z návštěvy Osvětimi a o tom, jak tábor zasáhl do osudu rodičů, sourozenců a dalších příbuzných, vyprávěl Janě Šustové pan Antonín Lagrin.

Lagrinovi v expozici věnované vězňům z Protektorátu Čechy a Morava (Foto: Jana Šustová) "Já jsem moc rád, že jsem se tam mohl letos dostavit, je to moje morální povinnost vůči našim mrtvým a všem. Měl bych tam jezdit každý rok na dušičky. Z Německa tam každý rok je plno Sintů, kteří tam jezdí z větší dálky, ale oni na to mají prostředky, mají na to auta. My jsme tady na tom trošičku hůř, tak jsem rád, že jsem se tam dnes mohl podívat, pomodlit se, zapálit svíčky za naše mrtvé."

Pan Lagrin toho ví o osudech svých příbuzných za války opravdu hodně. Přesto ale na něj čekalo při návštěvě v Osvětimi nečekané překvapení.

Antonín Lagrin nachází fotografie svých příbuzných (Foto: Jana Šustová) "Tam jsem našel tabuli, kde bylo asi 50 členů z mé rodiny. To mě překvapilo, ani nevím, že by nás tam tolik bylo. Vím, že táta, bratři... ale to jsou pak zase další příbuzní - strýcové, bratranci, a tak dále. Bylo nás tam hodně. Nevím ani přesně, kolik nás tam zahynulo. Ani nevím, kolik nás tam zahynulo z máminy strany. Mámin děda tam byl zastřelen, mámina babička... A teta byla rozkopaná esesáky za to, že si sundala na apelplacu sníh z hlavy. Sněžilo, měli ty sněžné čepice a museli hodiny stát na apelplacu. Ona si ten sníh sundala z hlavy. Pak přiskočil gestapák a holinkami ji rozkopal, byla to už stará ženská, tak zemřela hned na místě, říkala máma. Pak je sprchovali ledovou vodou, museli stát do rána venku. Umíraly děti, staré ženy, praskala na nich kůže, jak byl veliký mráz, a oni je hnali pod ledovou vodu. Tam se děly hrozné věci. Máma na to nerada vzpomínala, i táta. Já akorát můžu říct, co táta vykládal takhle večer. Většinou nebylo týdne, aby nemluvil o Osvětimi, o Letech, měli to stále v hlavě, nemohli na to zapomenout."

Antonín Lagrin v osvětimském krematoriu (Foto: Jana Šustová) Dnes na místě bývalého cikánského tábora v Březince můžeme vidět jen zbytky základů jednotlivých baráků s ruinami komínů. Jak tady Romové bydleli za války?

"No jak tady bydleli... Táta byl v Birkenau - zima, mrzlo, v noci byly otevřené ty luftníky, přes ten barák vedl nějaký komín, tam se netopilo. Aby nezmrzli, spávali po čtyřech, kolikrát i dohromady s mrtvými. Ráno pak když vstávali, tak půlka postele byly mrtvoly, denně takových tisíc až dvanáct set mrtvých na bloku. Ráno se probudili a nevěděli jestli budou v noci nebo odpoledne žít. Na každém kroku smrt, vraždy, zabíjení, z rozmaru pouštěli esesáci na vězně psy, i na děti. Děti topili v záchodové žumpě nebo vzali od matky dítě, ustřelili mu hlavu. Takové věci se tady děly."

Lagrinovi při pietním aktu u památníku vězňů cikánského tábora v Březince (Foto: Jana Šustová) Nad branou koncentračního tábora v Osvětimi je nápis "Práce osvobozuje". Jakou práci zde museli vězňové vykonávat?

"Nevím přesně, co dělali. Byl tam močál, kde museli dělat nějaké úpravy. Kameny dělali cestu, denně rozbíjeli kameny. Zbytečné práce. Nebo kolečkem hlínu sem tam..."

Marie Ondrášová Pan Antonín Lagrin našel v Osvětimi také fotografii jedné své známé, která byla od šestnácti let vězněna v Letech u Písku. Později se dostala na svobodu a až do konce války se schovávala. Fotografie byla pořízena v dětském věku u příležitosti jejího prvního svatého přijímání.

"To už je stará paní, žije v Prostějově. Mařena Ondrášová. Její bratr tam byl taky, ten žije v Olomouci. Když je uvidím, dám mu vzkázat, že tam mají fotky, aby se tam jeli podívat. Buď řekne, že tam byla, nebo že ví, nebo neví. Ale asi to neviděla, protože to je nové."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařil
Už pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se konal v uplynulém týdnu v rekreačním středisku Loužek na břehu Orlické přehrady. Téměř šedesát mladých Romských studentů ze šesti států Evropy trávilo čas netradičními formami vzdělávání. Průběh a především vyvrcholení závěrečného programu nám přiblíží kolega Zdeněk Hejkrlík.

Holandsko, Švédsko, Slovensko, Bosna, Srbsko a naše republika - tak vypadalo složení účastníků letní školy. Slovo škola je skutečně namístě. Program se totiž od běžných letních táborů výrazně odlišoval. Dopoledne byla vyhrazena besedám a přednáškám na vážná témata od psaní projektů, přes drogy až po romskou mystiku, až třeba po demokratický volební systém. Ale jak se ukázala, nic se nesmí brát smrtelně vážně. A tak právě praktická ukázka volební kampaně nebo seminář o toleranci menšin budou v účastnících vyvolávat záchvaty smíchu ještě hodně dlouho.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Takhle začínal závěrečný program poslední večer před odjezdem. Serdžan ze Srbska s houslemi, Marek ze Slovenska s kytarou a srbský zpěvák Goran.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Při vernisáži výstavy výtvarných prací, které vznikly v průběhu týdne, se představily jednotlivé národní delegace tím nejlepším, co přivezly, a bylo skutečně nač koukat a co poslouchat. Takto třeba zpívá 18letá Sylvia ze Slovenska.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Naprosto největší úspěch však zaznamenalo představení romské legendy O králi a zrcadle, které sehrály účastníci z Čech přímo na břehu Orlického jezera. Mezi diváky z řad účastníků školy se vmísila i spousta náhodných kolemjdoucích. Tradičním závěrem pak byl strom štěstí, kde na každého čekala drobnost na památku a kousek zrcadla. Těsně po skončení slavnosti jsem se zeptal ředitelky sdružení Slovo 21 Jeleny Silajdžič, jak nápad pořádat tuto školu vlastně vznikl.

"Ta akce byla vlastně reakce na něco, čemu jsme byli přítomni na návštěvě doma u jedněch našich kamarádů jedné romské rodiny. Děti skončily školu, chtěly se jít koupat do bazénu, ale oni je tam nepustili. Vrátily se nešťastné, tak jsme jim řekli, že zkusíme něco udělat, aby se měly na týden možnost seznámit se s dětmi i z jiných států, které možná mají podobné problémy, podobné radosti jako oni tady a vyměnit si zkušenosti, seznámit se a hlavně navázat kontakty."

Jelena Silajdžič pořádá kromě této školy i světový festival Khamoro. Sama ale Romkou není.

"Já nejsem Romka, ale já ale nevím, co jsem. Pocházím ze Sarajeva, což je svět sám pro sebe. Nikdy jsme se nedělili podle toho, kdo je muslim, kdo Chorvat, Srb, Žid, Rom ... Odmítám, aby mě někdo někam cpal. Pro mne existují jenom lidé a žádná jiná kategorie."

A jak je s průběhem školy spokojená?

"Strašně jsem spokojená. Je to náročné, strašně těžké to dát dohromady. Naštěstí je kolem té školy spoustu lidí, kteří se podílejí na organizaci. Musím říct, že například Jana Hejkrlíková, která je i předsedkyní občanského sdružení Slovo 21, je také vedoucí školy, dělá programovou stránku. Běží to opravdu na vysoké úrovni. Co se týká financování, to je hrůza, je to těžké, ale dosud jsme to nějak zvládali. Jak to bude do budoucna, to nevím."

Stejnou otázku jsem položil i několika účastníkům ze zahraničí. Toto je Adam Parnošope ze Švédska:

Adamovi se velmi líbilo, poznal hodně nových lidí. Semináře se mu moc líbily, určitě si domů veze výborné zážitky.

František ze Slovenska:

"Co se týká organizace a lidí, kteří to celé dělali - bylo to skutečně na vysoké, profesionální úrovni. Setkali se noví lidé, vyměnili si své zkušenosti, navzájem se něco naučili - jazyk anebo kulturu a tak dále. Musím říct, že poprvé ty vztahy byly trochu jiné, ale i naproti tomu vidím, že ti kteří odjíždějí, tak odjíždějí s takovým ne smutkem, jakoby s nějakou ztrátou. Já to dobře znám, protože když jsem z této školy odjížděl, tak jsem cítil jako bych ztratil rodinu. Ale v podstatě jsem ji neztratil, jen jsem ji nechal na nějaký čas tak nějak volně."

Salko Moratovič z Bosny:

"V Bosně taky děláme letní tábor pro romské děti, ale nejsou tak výborné jako to bylo tady. Jsem velmi šťasten, že jsme byli vybráni jako organizace, která mohla poslat děti na Orlík. Tady jsme měli příležitost poznat nové lidi, navázat přátelství a vyměnit zkušenosti, které máme v práci s romskými dětmi, a naučili jsme se spoustu nových věcí, které budeme používat v Bosně při naší každodenní práci."

A jak byla spokojena vedoucí školy Jana Hejkrlíková?

"Je vidět, že každý rok vzdělanostní úroveň stoupá, protože na všech workshopech na témata Romové v politice, Romové v EU, historie Romů, Romové a drogy velmi dobře spolupracovali. Myslím si, že i sami přidali velice zajímavé poznatky ze svých regionů a ze svých zemí."

Jaký je vlastně přínos školy pro romskou komunitu?

"Každý vedoucí, dokonce účastníci - mladí lidi - hovořili o tom, že Česká republika vzala vzdělávání velmi vážně, za těch pět let už všichni asistenti, kteří mi pomáhají v realizačním týmu jsou buď studenti vysokých škol, nebo vysokou školu dokonce už vystudovali. Taková letní škola má své opodstatnění. Strašně moc lidí by se chtělo účastnit, protože i ty vzájemné kontakty jsou přínosem. Mimo jiné už v minulosti se podařilo, že podobnou akci dělali chorvatští Romové, a pozvali část lidí z našeho týmu do realizace letní školy. Takže si myslím, že by měla určitě pokračovat, nebo něco podobného..."

Nezbývá než doufat, že slova Jeleny Silajdžič o problémech s penězi se příští rok nepotvrdí.

Na závěr pátého ročníku Mezinárodní letní školy romské mládeže na Orlické přehradě nás pozval Zdeněk Hejkrlík.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.07.2005Na Mezinárodní romské letní škole vznikl romský muzikálO Roma Vakeren
08.07.2005"Jdeme dlouhou cestou 2005" je název letošní Mezinárodní letní romské školyO Roma Vakeren
12.07.2004Do Plzně se sjely stovky účastníků jazykové školyZprávy ze života Romů
11.07.2003Mezinárodní letní romská školaO Roma Vakeren
01.07.2001Do Benešova se na letní školu sjedou mladí Romové ze sedmi státůZprávy ze života Romů

=[ Zprávy ]=

V České republice vzniká systém, který má státní orgány upozornit na možnost, že ze Slovenska se k nám chystá větší počet Romů. Má zabránit přílivu někdy celých rozvětvených romských rodin, které ze Slovenska přicházejí za příbuznými a doufají, že si polepší.Význam takového rozhodnutí spočívá mimo jiné v tom, že se policisté včas mohou zabývat problémy, které vznikají při dlouhodobých pobytech slovenských Romů v rodinách českých příbuzných.

Národní akční plán zaměstnanosti v České republice na příští dva roky počítá s tím, že pětina dlouhodobě nezaměstnaných by měla v roce 2006 projít rekvalifikačními kurzy a školeními. Týká se to i nejohroženější skupiny - příslušníků romských komunit. Ve snaze snížit nezaměstnanost, která se blíží 10ti procentům, se chce vláda zaměřit i na podporu malého a středního podnikání. Výcvik a odbornou praxi mají zájemcům přinést společné aktivity ministerstev průmyslu a školství.

Romové bez maturity přijdou od ledna příštího roku o možnost pracovat u republikové policie. Jejich přijetí brání novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. V Brně se na přijetí k policii připravuje na střední škole ministerstva vnitra posledních sedm Romů bez maturity. Zařízení od února 2000 pořádá za finanční pomoci Velké Británie kurzy pro Romy, které za uplynulé čtyři roky pomohly k získání práce u policie 29 Romům z celé republiky

Tradiční přehlídka folku a country Bohumínský vlak se v letošním roce spojí s Romským festivalem písní a tanců. K propojení obou akcí přiměl organizátory nedostatek financí. Přesto se v hudebním odpoledni příští sobotu představí sedm kapel a tři taneční soubory.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
02.08.2014Kurz Pracovník v sociálních službách umožňuje změnit zaměstnáníO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jak bude v příštím roce přispívat pražský magistrát na romské projekty
Pražský magistrát dává pravidelně peníze na nejrůznější romské projekty, týkající se především volnočasových aktivit. Jak tomu bude příští rok, na to se Anna Poláková zeptala koordinátorky pro romskou menšinu Boženy Fílové.

Znak hl. m. Prahy "Magistrát hlavního města Prahy podpoří programy pro Romy v rámci celoměstských programů podpory aktivit národnostních menšin na území hlavního města Prahy pro rok 2005. Každoročně se zúčastní romská občanská sdružení těchto programů a většinou je to až polovina financí, jež se rozdělí mezi romské organizace."

Jak využívají romské organizace tyto peníze? Na jaké aktivity?

"Na volnočasové aktivity to bylo. Teď je to trochu jinak. Můžou je využívat na kulturní a publikační akce, na vzdělávání."

Kolik občanských sdružení si požádalo v tomto roce o grant, a jak jej využily?

"Zúčastnilo se nejméně deset občanských sdružení a rozdělilo se to tak, že Romové to využívají na aktivity, provoz, na pronájem a na různé společenské a kulturní akce."

Pokud se někdo rozhodne požádat si u vás o grant na podporu svého občanského sdružení, co by pro to měl udělat?

"Měl by si přečíst podmínky, které jsou v grantovém řízení celoměstských programů, měl by si je důkladně přečíst. Potom vyplnit formulář a podat do podatelny na magistrátu hlavního města Prahy."

Pokud si s tím někdo nebude vědět rady, má možnost požádat někoho, aby mu s tím poradil?

"Ano, samozřejmě může přijít. Já mu s tím poradím, ale i pan dr. Balvín nebo Mgr. Černá ráda pomůže."

Kdy se budou granty uzavírat, kdy je termín podání žádostí?

"Romové mohou konzultovat svoje projekty od 1. 9. 2004 do 29. 10. 2004. To je také termín podání grantu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
23.06.2012Projekt Romský mentor přispívá k integraci znevýhodněných dětíO Roma Vakeren
07.08.2009Nízkoprahový klub je určen všem dětem, a to bez rozdíluO Roma Vakeren
31.07.2009ReportážO Roma Vakeren
28.11.2003Provozovatelé hostince v Sýrovicích podporují společenský život obceO Roma Vakeren
25.07.2003Občanské sdružení Lačhe čhave nabízí volnočasové aktivity pro pražské dětiO Roma Vakeren
20.06.2003Kutnohorské komunitní centrum Maják zve romské děti na letní táboryO Roma Vakeren
13.06.2003Připravované akceO Roma Vakeren
06.06.2003Rokycanští Romové představují své aktivityO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelka
Příběhy o nezaměstnanosti Romů a jejich marném hledání práce se podobají jako vejce vejci. Jenom řešení jsou různá. Někdy je tím řešením převratný životní krok. Marii Vrábelové to potvrdila paní Vlasta Demeterová.

Louny "V Praze jsme neměli šanci se dostat někam do práce, tak jsme se rozhodli, že prodáme byt a zkusíme podnikat, jestli nám to vyjde."

Podnikat v Lounech. To znamená, že jste prodali byt a v Lounech jste sehnali levnější byt, nebo jaký byl vůbec úmysl?

"Levnější jsme byt sehnali, sehnali jsme luxusnější byt. Zbyli nám peníze, tak jsme přemýšleli o podnikání a díky bohu nám to vyšlo."

Jak dlouho jste sháněli podnikání? Bylo to určitě veliké úsilí a velké nervy. Po jaké době se vám to podařilo?

"Asi tak po roce. Snažili jsme se dlouho, dlouho jsme sháněli, nic jsme nemohli sehnat, až po roce se nám to podařilo."

A teď prozradíme, v čem tedy podnikáte?

"Máme večerní prodej potravin. Jmenuje se to U Lukáše, protože máme synka, který se jmenuje Lukášek."

Takže zřejmě i pro jeho budoucnost?

"Děláme to hlavně pro děti. Aby se děti měly lépe než my."

Jaký z toho máte pocit. Určitě jste i v Lounech sháněla zaměstnání, nesehnala. Teď jste si sama vymyslela podnikání. Jaký z toho máte pocit?

"Pocit je to hezký, protože máme práci. Tady jsme vůbec, vůbec práci nemohli sehnat, takže jsme o to víc spokojení, že máme něco svého."

Hlavně ten původní pražský záměr se vám vlastně vyplnil?

"Určitě na sto procent."

Jste spokojenější, nestýská se vám po Praze?

"My jsme si ty Louny oblíbili, jsou nádherné, jsme tady spokojení."

Jak se k vám lidé chovají, když k vám chodí do večerky?

"Velice slušně. Zatím jsem se nepotkala s žádným problémem."

Je to jistě pro vás nápor, veliká změna - prodej od rána do večera.

"Ano je to veliká změna a nápor - od rána do večera - ale když člověk něco chce, tak zatím prostě musí jít."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
02.08.2012Startuje kampaň proti předsudkům při zaměstnávání RomůZprávy ze života Romů
21.07.2012Na co je třeba dát si pozor, hledáte-li práci na internetuO Roma Vakeren
07.07.2012Občanské sdružení Buči pomáhá nezaměstnanýmO Roma Vakeren
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Většina Romů se hlásí k pravoslavné církvi, tvrdí její kněz David Dudáš
Občanské sdružení Athinganoi uspořádalo v paláci YMCA v Praze diskusní večer věnovaný otázkám víry Romů a jejich vztahu k církvi v 21. století. Zúčastnil se ho také pravoslavný kněz David Dudáš, který působí v Rokycanech.

David Dudáš (Foto: Jana Šustová) Občanské sdružení Athiganoi uspořádalo v paláci YMCA diskusní večer věnovaný otázkám víry Romů a jejich vztahu k církvi v 21. století. Zúčastnil se ho taky Vít Dudáš, který působí v Rokycanech.

"Každý národ má svou zbožnost, tak proč by neměli i Romové."

85 procent Romů je pravoslavných...

David Dudáš (Foto: Jana Šustová) "Naprostá většina Romů žije na Balkáně v JV Evropě, kde je pravoslaví, proto naprostá většina Romů - 85 procent - se hlásí k pravoslaví. Já, když jsem putoval po rodinách v Rokycanech, tak jsem zjistil, že mnoho z nich mají doma pravoslavné ikony. Když jsem se jich ptal, kde ty obraz vzali, tak oni vzpomínali, že jejich předkové, když přicházeli z východního Slovenska, tak si to pravoslaví přinesli. Jedna zkušenost: když mi ženy v Rokycanech vyprávěly, že když ony nemohly vyhnat mule, tak si nevolali katolické kněze, ale že si volali ruského kněze. Lidi tak přímo přicházeli k pravoslaví. Říkali ruský kněz, ale mysleli pravoslavného. Ti Romové, co jsou tu 50 let, si přinesli i tu dědovskou víru. Někteří na ni zapomněli, někteří ale na ni vzpomínají, a víru si oživují. Není to přetahování někoho někam. Je to návrat těch lidí k dědovské víře."

Hovořil jste také o vytváření církevních obcí. Jak jste to myslel?

Pravoslavný kostel v Rokycanech (Foto: Jana Šustová) "My říkáme církevní obec, ale lidově řečeno farnost. Je potřeba vytvářet romské farnosti, aby ten člověk, ten Rom se tam necítil jako u gadžů, jako u někoho cizího, jako u někoho, kdo má svůj vlastní chrám, a my tam přijdeme jako návštěvník. Ale abychom si postavili svoji farnost, kde se budeme scházet a kde se budeme cítit jako doma."

Myslíte si, že na Romy ve vztahu k náboženství ještě stále působí historie?

"Určitě. Já říkám, ta katolická církev jak ji známe dnes, tak taková je třicet čtyřicet let. Ona se razantně změnila po druhém vatikánském koncilu. Nesmíme zapomenout, že za druhé světové války církev někdy i tím, že mlčela, přispěla k tomu, že s Romy bylo zacházeno tak, jak zacházeno bylo. Dál to nebudu rozvádět. A tyto historické komplexy u Romů jsou, ať už vědomky nebo nevědomky - protože když přijdete k člověku, on vám to přesně neřekne, co tam je prostě špatného - ale je to v něm, takový ten pocit ublíženosti v něm zůstává."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.09.2013Církve jsou místem, kde soužití Romů a majority funguje dobřeO Roma Vakeren
04.10.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží představí Romy z pohledu křesťanskéhoZprávy ze života Romů
09.09.2012Hergot!: Devla je PánZprávy ze života Romů
06.05.2012Jak evangelíci vnímají zbožnost RomůZprávy ze života Romů
23.04.2011Jak slaví Velikonoce Romové v Rokycanech a na východním SlovenskuO Roma Vakeren
07.01.2007Co se událo v roce 2006 v pravoslavné farnosti v Rokycanech?O Roma Vakeren
29.12.2006Život pravoslavné farnosti v RokycanechO Roma Vakeren
22.12.2006Vánoce u Romů pravoslavného vyznáníO Roma Vakeren
12.11.2006Český rozhlas odvysílal pravoslavnou bohoslužbu celebrovanou romským knězemZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Skupina Le Čhavendar si odnesla ocenění z letošního Zlíntalentu
V našem vysílání jste už určitě slyšeli rokycanskou skupinu Le Čhavendar, která si odnesla ocenění i z letošního Zlíntalentu. Kapela spolupracuje se zpěvačkou Idou Kelarovou a se skupinami Romano rat či Kale. Heleně Polákové i vám - posluchačům - skupinu představí její člen Jaroslav Miko.

Členové skupiny Le Čhavendar (Foto: Jana Šustová) "Je nás nyní pět. Pocházíme z Rokycan. Učili nás skupina Kale, kteří hrají už dlouho, a jsou známí tím, že jsou spíš kytarová skupina. My jsme se prosadili po nich."

Jak dlouho hrajete?

"V tomto sestavení hrajeme asi rok a půl."

Kde všude jste vystupovali?

"Spolupracovali jsme hlavně s Idou. Pak jsme měli koncerty hlavně po Čechách, ale to byly spíš takové nárazovky. Vydali jsme jenom jedno cédéčko, taky se jmenuje Le čhavendar."

CD skupiny Le Čhavendar Jaké skladby si mohou posluchači na tomto cédéčku poslechnout?

"Převážně ve stylu funky, jazz, taky pomalejší - to jsou spíš citovky."

Chystáte nějaké nové cd?

"Chystáme, budeme teď dělat demo a počítám, že se vydá tak za půl roku, podle toho, jak se chytí."

Co si na něm posluchači mohou poslechnout?

"Bude to taková změna. Budou tam čardáše, arabské rytmy a podobné věci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
02.07.2004Proběhl festival mladých zpěváků a zpěvaček Zlíntalent 2004O Roma Vakeren
24.01.2003Skupina Le čhavendarO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Okolo padesáti příbuzných Antonína Lagrina bylo pronásledováno nacisty
Horké téma:  Pátý ročník Mezinárodní letní školy romské mládeže se vydařil
Zprávy: 
Reportáž:  Jak bude v příštím roce přispívat pražský magistrát na romské projekty
Reportáž:  Z dlouhodobě nezaměstnané se stala podnikatelka
Reportáž:  Většina Romů se hlásí k pravoslavné církvi, tvrdí její kněz David Dudáš
Reportáž:  Skupina Le Čhavendar si odnesla ocenění z letošního Zlíntalentu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
757212   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
270610   11.09.98 Romske aktuality
236551   14.03.00 Romský jazyk
163331    Historie a původ Romů
136783   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119383    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102543    Fotografie
89444   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81174   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77909   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz